podlahové konstrukce časopis stavba roku: Regiocentrum Královéhradeckého kraje Fórum českého stavebnictví 02/09

Transkript

1 2009 MK ČR E /09 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs podlahové konstrukce stavba roku: Regiocentrum Královéhradeckého kraje Fórum českého stavebnictví

2 Cena 40 Kč CECH TOPENÁŘŮ A INSTALATÉRŮ ČR AUTORIZOVANÉ SPOLEČENSTVO Plánujte s námi! Zvýrazněné téma: Energeticky úsporné stavění Reklamní partner: 14. mezinárodní stavební veletrh Hlavní mediální partner: Brno Výstaviště mezinárodní veletrh technických zařízení budov Mediální partneři: ČASOPIS PRO TEPELNOU TECHNIKU A INSTALACE

3 editorial Vážení čtenáři, náhlá, nečekaná a lehce absurdní smrt architekta Jana Kaplického se musela nějakým způsobem dotknout každého, kdo se pohybuje v oblasti stavebnictví. Koneckonců se dotkla i mnoha lidí mimo stavební svět, jelikož se z architekta, žijícího ve Velké Británii, stala od zveřejnění jeho vítězného návrhu budovy Národní knihovny na Letné plnohodnotná česká celebrita. A to se všemi pozitivy i negativy, která tento společenský status obnáší. Díky vlně popularity, která sice pěnila více tahanicemi okolo realizace a nerealizace návrhu budovy Národní knihovny a Kaplického intimními vztahy, se v České republice rozpoutala diskuze o (nejen) české architektuře a politickoekonomických faktorech ovlivňujících výstavbu. Tato diskuze, jež se pohybovala na různých úrovních odbornosti i neodbornosti, což ovšem není až tak podstatné, skončila (prozatím) pro mě osobně skličujícím dojmem. Většina lidí s možností rozhodovat o budoucnosti architektonických návrhů je konzervativní až ustrašená. Těžko říct, jak se tento postoj kryje s míněním lidu, ale jedno si troufnu tvrdit: v dohledné době nevznikne v České republice (v dobrém slova smyslu) monument moderní architektury, který by reprezentoval počátek jedenadvacátého století. Přeji si, abych se mýlil, ale Kaplického smrt je pro mě metaforou toho, že demonstraci možností nakonec utne vyšší moc právě před vykročením z pouhé možnosti. Na obálce časopisu je krásná fotografie repasované historické podlahy v Nostickém paláci. Je to samosebou odkaz na tematickou část únorového čísla, která je zaměřena na podlahové konstrukce. Tento stavební segment se může zdát v porovnání s ostatními částmi projektových dokumentací staveb jako minoritní. A je to tak trochu pravda. Na druhou stranu, nejvíce stížností, reklamací a soudních posudků v oblasti bytové výstavby se týká právě podlah! To okamžitě vyvolává otázku, zdali to není důsledek jakési samozřejmosti či druhořadosti problematiky podlahových konstrukcí. Proto je publikace odborných textů na toto téma naprosto legitimní. K únorovému číslu Stavebnictví vychází další z řady speciálů tematických příloh, tentokrát zaměřený na montované domy. Obsah tohoto speciálu byl vytvořen ve spolupráci se členy Asociace dodavatelů montovaných domů a zahrnuje odborné články stejně jako prezentace nejnovějších produktů v oblasti montovaných domů. Tento druh výstavby, pohříchu v drtivé většině jen bytové, je v prostředí České republiky stále poměrně málo využíván. Vzhledem k drtivé převaze výchozího materiálu u montovaných domů dřeva je jejich malá oblíbenost celkem záhadou, protože na nedostatek lesů si Čechy ani Morava stěžovat nemohou. Přitom mnohokrát omleté rčení, že v jednoduchosti je síla, v případě montovaných domů na bázi dřeva velmi často platí. Hodně štěstí přeje Jan Táborský šéfredaktor taborsky@casopisstavebnictvi.cz inzerce stavebnictví 02/09 3

4 obsah 02/09 únor editorial časopis stavebnictví 4 obsah 5 aktuality 8 Architekt Jan Kaplický (* ) 18 Vodní koridor Dunaj Odra Labe: mimořádný projekt je stále aktuální stavba roku 11 Úřad v pivovaru speciál Proměny zdevastovaného pivovaru Byla to stavba, která vás potká jednou, možná dvakrát za život, shodli se projetkoví manažeři z firmy Skanska. Kromě náročné rekonstrukce museli řešit i zapeklitou konzervaci archeologických nálezů. management 20 Změna uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku téma: podlahové konstrukce 23 Podlahy současná situace a nové trendy 28 Nové znění normy ČSN Podlahy Společná ustanovení 33 Podlahy v polyfunkčním domě L Ocelot 3 6 Poruchy betonových průmyslových podlah a možnosti jejich sanace 4 2 Restaurování historických podlah budovy Nostického paláce v Praze 4 6 Geometrická přesnost podlah 49 Vysušování zdiva vzduchovými systémy: Podpodlahové sanační dutinové systémy kauza soudního znalce 58 Pád střechy kina v Bruntále zatížené sloupcem vody Příloha Montované domy Ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů vznikla příloha únorového čísla s tematikou montovaných domů staveb, které jsou na českém trhu stále mírně podceňované systémy 62 K tvorbě environmentálních plánů v přípravě staveb cena IAČR 66 Cena Inženýrské akademie České republiky za rok infoservis 70 numerikon 72 firemní blok 74 v příštím čísle Havárie střechy bruntálského kina Konstrukce střechy bruntálského kina nevydržela nápor vodního sloupce, který ji zatěžoval. A to i přesto, že podle projektové dokumentace měla být dimenzována na podstatně větší zátěž. foto na titulní straně: interiér Nostického paláce, Tomáš Malý 4 stavebnictví 02/09

5 aktuality Bienále Industriální stopy 2009 Koncentrovaný a mnohovrstevnatý program nabídne letošní, v pořadí již páté bienále Industriální stopy naplánované na 8. až 14. října. V hlavním centru bienále v pražském Ekotechnickém muzeu se bude konat jednodenní odborná konference věnovaná průmyslovým technologiím. I na dalších místech v Praze se uskuteční výstavy a zároveň program performing arts, o nějž se postarají pořadatelé zavedeného festivalu 4+4 dny v pohybu. Oproti poslednímu ročníku 2007, kdy jsme do České republiky přivedli největší kapacity průmyslové archeologie, budeme letos méně akademičtí. Společně s organizátory z dalších měst se chceme zaměřit na konkrétní příklady konverze industriální architektury i ukázky možností využití těchto objektů, konstatuje Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT (VCPD), jež je společně s Kolegiem pro technické památky ČKAIT, ČSSI a Národním památkovým ústavem zakladatelem a úspěšným pořadatelem bienále Industriální stopy. Svatopluk Zídek z Kolegia pro technické památky, jeden z průkopníků ochrany průmyslové architektury v České republice, považuje za největší úspěch bienále rozšíření do dalších měst, a to i mimo tradiční partnery akce. Kromě Prahy, Kladna a Ostravy pracujeme na programu v Ústí nad Labem, na Jablonecku a Liberecku, ve Zlíně a v Žatci. Je možné, že počet míst se ještě rozroste. Pořadatelé Industriálních stop už nyní mohou oznámit několik programových tipů. Patří k nim například pokračování nesmírně úspěšné publikační řady Industriálních průvodců. Po Praze a Libereckém kraji renomovaní autoři z VCPD zmapovali dochované, přestavěné i stržené průmyslové objekty v ústeckém regionu. Známé je rovněž téma jednodenní konference v Ekotechnickém muzeu. Zástupci vybraných fakult ČVUT a Národního technického muzea budou diskutovat o technologiích, strojích a dalších nedílných a nezřídka přehlížených součástech průmyslových staveb. K velice oblíbené nabídce Industriálních stop, které v roce 2007 přilákaly na 26 tisíc návštěvníků, patří kulturní a společenské akce v autentických prostorách industriálních staveb. Letos se publikum může těšit například na vizuálně atraktivní a interaktivní projekty v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu. Výmluvný název pak ponese výstava Co jsme si zbořili, na které VCPD přiblíží nenávratně ztracené skvosty průmyslové architektury v posledních deseti letech. Výstavu doplní přednášky a exkurze. Veškeré programové detaily budou průběžně zveřejňovány na 5. bienále se koná za přímé finanční podpory Mezinárodního visegrádského fondu. text a foto: redakce Personální změny ve Skanska CS inzerce [:ajsinýn:] tak se vyslovuje revoluční technologie zateplování klasická izolace tepelná izolace Icynene neuvěřitelně rychlá aplikace Navštivte nás na veletrhu DŘEVOSTAVBY 2009 PVA, Praha - Letňany, hala 2, stánek číslo 2B28 Skupina Skanska v České a Slovenské republice mění klíčové manažery. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska DS se od 1. ledna 2009 stal Michal Reiter (vlevo). Nového předsedu představenstva a generálního ředitele má od téhož data také Skanska Reality, stal se jím Björn Mattsson (vpravo). Oba se také současně stali členy představenstva mateřské společnosti Skanska CS. Michal Reiter, dosavadní ředitel Direkce Morava, nahradil dosavadního generálního ředitele Josefa Hájka a obchodního ředitele Milana Matzenauera, kteří ze skupiny Skanska odcházejí. Michal Reiter se od téhož data stal předsedou představenstva Skanska DS a členem představenstva Skanska CS. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska Reality a členem představenstva Skanska CS se od 1. ledna 2009 stal Björn Mattsson, který přichází z obdobné funkce ve Skanska Residential Development Nordic. Petr Fanta, dosavadní generální ředitel Skanska Reality, ze skupiny Skanska odešel k 31. lednu REVOLUČNÍ TECHNOLOGIE ZATEPLOVÁNÍ snižuje spotřebu energie na vytápění až o 50 % zamezuje kondenzaci vlhkosti zabraňuje vzniku nebezpečných plísní funguje jako vzduchová bariéra akusticky izoluje stavby extrémně rychlá aplikace LIKO-S, a.s. Slavkov u Brna tel.: info@liko-s.cz TVmag_inz_90,5x125mm stavebnictví 02/09 5

6 Územní rozhodnutí pro stavbu CITY EPOQUE RESIDENCE Společnost ECM Real Estate Investments A. G. získala územní rozhodnutí pro stavbu luxusní rezidenční budovy CITY EPOQUE, která je součástí projektu CITY na Pankrácké pláni v Praze. Územní rozhodnutí již nabylo právní moci a není proti němu odvolání. CITY EPOQUE je s výškou 104 m výjimečným projektem, a to nejen svým vzhledem. Stavba bude mít celkem 30 pater a nabídne široký výběr exkluzivního bydlení, jehož společným znakem bude luxus, prostor, světlo, výhled a v neposlední řadě i bezpečnost. V objektu vznikne 153 moderních bytových jednotek od malých studií až po velkoprostorové mezonetové byty, jejichž cena se pohybuje v závislosti na výšce podlaží a vybavení. Plánovaný standard vybavení bude odpovídat moderním trendům pro bydlení nejvyšší kvality. Budoucí uživatelé budou moci, mimo jiné, dálkově ovládat světla, nastavovat rolety či regulovat topení. Samozřejmostí je centrální recepce s 24hodinovou ostrahou, bezpečnostní kamerový systém a protipožární opatření. K dispozici budou podzemní garážová stání s úložnými prostory v blízkosti každého automobilu. V budově je rovněž navrženo privátní sportovně relaxační centrum s fitness, saunou a plaveckým bazénem. Architektem budovy je Radan Hubička, který je například autorem bytového domu XY v Praze Na Hřebenkách nebo villy Juárezova v Praze-Bubenči. Stavební práce rezidenčního projektu CITY EPOQUE budou zahájeny ihned po obdržení stavebního povolení, jež se očekává ve 4. čtvrtletí letošního roku. Dokončení stavby se předpokládá v roce 2012, přičemž stavební náklady se odhadují na částku 1,5 mld. Kč. PSJ postaví zastupitelský úřad v Brazílii PSJ, a.s., provede pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR rekonstrukci Zastupitelského úřadu ČR v Brasílii. Zakázka v hlavním městě Brazílie představuje v pořadí již třinácté velvyslanectví realizované pod značkou PSJ a zároveň vstup na pátý kontinent po Evropě, Asii, Africe a Severní Americe. Kontrakt jsme získali na základě vítězství ve veřejné soutěži v konkurenci dalších pěti stavebních společností, a to na základě nejnižší nabídkové ceny 90 milionů korun. Termín realizace byl stanoven od 16. ledna do 5. září Záměrem ministerstva je provést celkovou rekonstrukci zastupitelského úřadu s výrazným navýšením kvality provozu a s modernizací interiérů budovy, uvedl projektový manažer Divize export PSJ, a.s., Ing. Jaroslav Řičánek. Stejně jako v Nairobi budeme odkázáni na dopravu materiálů či technologií námořními kontejnery. Ty budou na místo určení cestovat zhruba jeden a půl až dva měsíce, což nás staví před nutnost do nejmenších detailů dopředu domyslet každý transport a maximálně se tak vyvarovat případné absence nezbytných prvků nebo materiálů. Zvláště když hodláme provést většinu stavebních a řemeslných prací s využitím vlastních kapacit či českých řemeslníků. Česká ambasáda se nachází v jižním zastupitelském sektoru města Brasília. Návrh nového urbanistického řešení vychází ze změny způsobu užívání hlavní budovy a související úpravy přístupu do areálu. Zatímco původně sloužil tento dvoupodlažní objekt s plochou střechou pouze k bydlení a byl umístěn v nejzazší části společného česko-slovenského pozemku, nyní plní i funkci administrativní. Přístup k němu však nebyl optimální, tudíž u příjezdové komunikace vyroste menší vstupní objekt s oddělením víz a s vrátnicí. Z funkčního hlediska bude hlavní atriová budova zastupitelstva rozdělena na severní trakt s administrativní a diplomatickou funkcí a jižní trakt s funkcí obytno,u nabízející čtyři byty a dvě garsoniéry. Atrium s okrasným bazénkem bude nadále sloužit, jak obytné, tak administrativní části, a bude v něm umístěno technické zázemí objektu. Architektonické řešení rekonstrukce vychází z maximálního respektu k původní vrcholně modernistické stavbě z 60. let minulého století. Snahou bude zachovat a znovu obnovit původní estetické kvality objektu. 6 stavebnictví 02/09

7 BAU 2009: krize se výrazně neprojevila, obavy trvají Ve dnech 12. až 15. ledna 2009 se konal na Výstavišti Neue Messe v Mnichově hlavní evropský stavební veletrh BAU, věnovaný letos podle sloganu Future Building budoucnosti stavebnictví. V sedmnácti pavilonech, rozdělených podle typu stavebních materiálů a oborových témat, se představilo 1924 firem na m². Mezi vystavovateli bylo rovněž několik firem působících na území České republiky, které chtějí uspět v tvrdé konkurenci evropského trhu. Jejich manažeři se víceméně shodli, že hospodářská krize se na samotném veletrhu dramaticky neprojevila, což ale neznamená přítomnost či blízký příchod recese. Na Bau pravidelně vystavujeme již od roku 1992, kdy jsme se stali součástí evropské skupiny výrobců Liapor. Letos jsme zaznamenali zájem především o tepelně izolační tvarovky Liapor SL pro obvodové stěny a o protihlukové stěny Liadur. Pokles na německém trhu ale pociťujeme již několik let. Je zaviněný pokračující recesí s propadem stavební výroby, konstatoval Pavel EuroSkills olympiáda pro mladé řemeslníky Chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly ohrožuje rozvoj a stabilizaci sektoru drobného a malého podnikání, pro který je charakteristický vysoký podíl řemeslné práce. V září 2007 Hospodářská komora ČR získala oficiální souhlas od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR ke zřízení Národního centra CzechSkills při HK ČR, které mělo za úkol zajišťovat národní soutěže mladých řemeslníků v odborných dovednostech a iniciovat národní soutěže a vysílat vítěze na mezinárodní soutěže EuroSkills. Zároveň se Česká republika prostřednictvím HK ČR stala členem organizace Bursík, vedoucí střediska marketing, obchod Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Veletrhu jsme se zúčastnili podruhé a zájem o naše výrobky byl veliký. Naše produkce představuje hlavně okna a dveře pro nízkoenergetické a pasivní domy a po sortimentu tohoto druhu je velká poptávka. Nicméně je jasné, že v Německu v současné době určitě k propadu poptávky dochází, řekl Tomáš Kunert, jednatel společnosti TTK CZ, s.r.o. My v zásadě pokles poptávky nepociťujeme, mínil naopak Vít Šidlák, marketingový manažer firmy Kronospan CR, spol. s r.o. Zákazníci jsou spíše náročnější v požadavcích na kvalitu, výhody jednotlivých produktů, rychlost dodávek, kvalitu služeb apod. Vzhledem k velké konkurenci je boj o zákazníka těžší, dodal s tím, že na stánku firmy Kronospan byl zájem hlavně o OSB desky, o HPL kompaktní desky a parapety i laminované dřevotřískové desky. Firma Wild Stone s.r.o. byla jako jediná z dotázaných letos na BAU ESPO (European Skills Promotion Organization), která mezinárodní soutěže pořádá. Už více než padesát let symbolizují vrchol nejvyšší kvality odborného výcviku olympiády dovedností, oficiálně nazývané WorldSkills. Každé dva roky se stovky mladých, perspektivních lidí z celého světa shromáždí v doprovodu svých trenérů, odborníků v daném oboru, aby veřejnosti prezentovali své dovednosti. Na základě výběru z regionálních a národních soutěží, které jsou pořádané ve více než 45 zemích, představují tito mladí lidé tu nejlepší odbornou úroveň mezi svými vrstevníky. EuroSkills navazují na tradici celosvětových WorldSkills, odlišnost poprvé. Účast považujeme za úspěšnou. Zájem o výrobky naší firmy, která se zabývá výrobou je zejména v důrazu na týmovou spolupráci. Česká republika se dosud mezinárodních soutěží takového formátu jako WorldSkills nezúčastnila. To se změnilo s konáním soutěže EuroSkills Národní centrum CzechSkills při HK ČR zaregistrovalo 30 soutěžících a jednoho náhradníka na soutěž EuroSkills 2008, která se konala v září v Rotterdamu. Více než čtyřicet tisíc návštěvníků mělo možnost živě spatřit dovednostní soutěže v akci a současně se i zúčastnit různých interaktivních ukázek a názorných předvedení. Událost EuroSkills je založena na konceptu vidím, provádím a informuji. Celkem se soutěží zúčastnilo více než 415 soutěžících a prodejem obkladových kamenů, byl příjemným překvapením. Co se týká hodnocení současné situace na německém stavebním trhu, tak na něj právě vstupujeme, a proto je pro nás těžké hodnotit, sdělil zástupce Wild Stone Tomáš Jirák. Každopádně všichni oslovení se shodli na tom, že se příštího ročníku veletrhu BAU hodlají opět zúčastnit. a soutěžilo se ve 49 profesích. Členové české výpravy soutěžili například v oborech Instalatér, Elektrikář, Mechanik chladicích zařízení, Truhlář, Malíř, Tesař, Klempíř, Zedník, Obkladač nebo Dopravní stavitelství. Úspěchy mladých řemeslníků ze stavebních oborů: čtvrté místo získal instalatér Marek Kalinko ze Střední školy polytechnické Brno a čtvrté místo získal klempíř Petr Sadílek z týmu Stavba domku ze SOŠ a SOU Hradec Králové. Další čtvrté místo získal tým z Dopravního stavitelství, Václav Kabourek a Jan Vintr ze společnosti Eurovia Services, Stavby silnic a železnic. stavebnictví 02/09 7

8 Architekt Jan Kaplický (* ) Jan Kaplický se do povědomí široké veřejnosti dostal díky neobvyklému návrhu nové Národní knihovny v Praze. Zeleným blobem či chobotnicí rozdělil český národ na dva tábory. První skupina návrh odsuzuje, druhá v něm vidí zajímavé architektonické řešení a zpestření Letenské pláně. Kaplický si přál, aby v Česku bylo postaveno jeho dílo, ale namísto toho se setkal s nesouhlasem a nelibostí. Jediným odkazem Kaplického tvorby v rodné zemi tak zůstává dům s ateliérem pro F. Dvořáka v Praze z roku Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v Praze. Poměrně rychle si vybral zaměření své budoucí kariéry architekturu a design. Domácí prostředí mu naprosto vyhovovalo, oba rodiče byli umělci, svého talentovaného syna podporovali. Zásadní vliv na něj měl otec Josef, který živil rodinu jako malíř, sochař a architekt. Jakmile vzal mladý Jan tužku do ruky, bylo jasné, že připraví učitele o mnoho energie. Přeučit ho z leváka na praváka se jim nikdy nepodařilo, naopak přispělo k pozoruhodné dovednosti. Jan Kaplický dokázal v krizových situacích vzít tužky do levé i pravé ruky a současně kreslit. V roce 1956 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V období studia svůj talent rozvíjel například i módními návrhy pro studentky. U plavek se přednostně inspiroval minimalizmem. Cesta do Velké Británie Po ruské okupaci odcestoval Jan Kaplický do Londýna. Střet s volností, ale zároveň nedůvěřivostí k přistěhovalcům znamenal období mizerných platů. Měl však štěstí, kam přišel, tam během krátké chvíle přesvědčil kolegy i zaměstnavatele o svém nesporném talentu. Za zmínku stojí působení v ateliéru Renza Piana a Richarda Rodgerse, s nimiž se podílel na realizaci Centre Georges Pompidou v Paříži. Ale touha po vlastním ateliéru byla mnohem větší. Spolu s Davidem Nixonem založili v roce 1979 společnost Future Systems. V následujícím desetiletém období publikovali množství prací, absolvovali přednášky a výstavy, čímž se Future Systems a zvláště Kaplický dostali do povědomí odborné veřejnosti. Zájem o spolupráci dokonce projevil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), pro který Kaplický navrhl například skládací stůl přizpůsobený k používání v prostředí s nulovou gravitací. Přestože Kaplický vyrůstal v prostředí českého funkcionalizmu, tak tímto slohem se nikdy ovlivnit nenechal. Nápady hledal na jiných místech. Příroda i lidské tělo nezná rovné křivky, neuznával Kaplický strohost a účelovost funkcionalizmu. Kaplický ve svých plánech prosazoval tzv. organickou architekturu bez rovných čar a přímek. V roce 1989 vstoupila do týmu Future Systems Amanda Levete, která se stala jeho pracovní i na nějaký čas životní partnerkou. S jejím příchodem nastalo období úspěchů. Přibývaly zakázky a ocenění. Vítězství v architektonických soutěžích sice nadále unikalo, ale druhá a třetí místa bohatě stačila k upoutání pozornosti. Dům Hauer & King v Londýně, postavený v roce 1992, patří mezi první významné realizace Future Systems. Schodiště čtyřpodlažního domu je umístěno kolmo ke vstupu, čímž se získaly prostory navíc pro obytné místnosti. Dojem křehké stavby budí fasáda, která je tvořená z luxferů. V řadové zástavbě si domu Hauer & King nelze nevšimnout. Vrchol kariéry Zásadní zvrat v působení Jana Kaplického a Future Systems se stal v roce Zatímco mnozí jeho vrstevníci přemýšleli o klidném prožití stáří, Kaplický naopak zvyšoval své nasazení. Plovoucím mostem pro pěší v Docklands dokázal, že profesionalitu a zároveň pokrokovost staveb si dokáže udržet i v pokročilém věku. Most je vybudován z prefabrikovaných dílů. Tento systém Kaplický koneckonců vždy upřednostňoval. Lehká ocelová konstrukce stojí na čtyřech pěnou vyplněných pontonech, ukotvených v betonových pilotách. Noční pohled na most je díky jeho zelené barvě impozantní, pravidelně rozmístěné osvětlení vytváří nepřehlédnutelnou spojku mezi oběma břehy. Nejlepší i nejhorší stavba Za další významnou zakázku Jana Kaplického lze považovat tiskové centrum NatWest Media Centre na kriketovém stadionu Lord s Cricket Club v Londýně. Centrum připomíná periskop s výhledem na celé hřiště. Jedná se o poloskořepinovou budovu vyrobenou z hliníkových prefabrikátů, každý z dílů o rozměrech 3x20 m váží až 6 t. Hladkého a lesklého povrchu se dosáhlo precizním přebroušením a bílým nátěrem. Oko nad stadionem stojí na dvou betonových pilířích, které ve svém nitru ukrývají schodiště a výtahy. Přední část budovy je zasklená laminátovým tvrzeným sklem v úhlu 25. Kaplický se tím chtěl vyvarovat případným odleskům slunce a zabezpečit ojedinělý výhled na hrací plochu. Po 8 stavebnictví 02/09

9 skončení životnosti tiskového centra by mělo být možné až 80 % budovy recyklovat. Za realizaci, která ovšem dvojnásobně překročila původní rozpočet, získal Kaplický prestižní britskou cenu za architekturu Stirling Prize. Za zmínku určitě stojí i květinářství Wild at Heart v Londýně. Jednoduchý bílý interiér s květinami zapuštěnými do různě tvarovaných polic se ale nedochoval. Snad nejznámější Kaplického stavba stojí v Birminghamu, jedná se o obchodní centrum Selfridges z roku To, podobně jako v České republice Národní knihovna, přitáhlo obrovskou pozornost laiků i odborníků a v Británii se postaralo o solidní mediální rozruch (naštěstí pro Kaplického tentokrát až po realizaci stavby). Po boku novogotického kostela utváří Selfridges kontrast mezi minulostí a budoucností stavebnictví a architektury. Oblým tvarům dominuje pozoruhodná fasáda z anionizovaného hliníku, jednotlivé tabule jsou připevněny na betonovém skeletu a odrážejí světlo. Každé patro nese rukopis jiného architekta z Future Systems, proto je interiér jedinečný stejně jako exteriér. Novodobou architekturu, buď lidé milují, nebo ji nenávidí. V lepším případě si na nezvyklé dílo uprostřed historické zástavby zvyknou. V Birminghamu si však lidé na šest let staré obchodní centrum zatím nezvykli, Kaplického Selfridges bylo zvoleno nejhorší stavbou Velké Británie. V současné době probíhá realizace muzea Enza Ferrariho v Modeně. O první spolupráci s nejslavnější automobilkou světa se ale nejedná. V roce 2001 navrhl ateliér Future Systems veletržní stánek pro automobilové značky Ferrari a Maserati. Základním požadavkem byla převaha červené barvy za předpokladu, že stejně zbarvené vozy vyniknou. O tři roky později se Jan Kaplický zúčastnil architektonické soutěže na zmiňované muzeum. Projekt zvítězil a v letošním roce by měla být stavba dokončena. Muzeum Enza Ferrariho, kde najdou trvalé útočiště vozy a závodní monoposty Maserati, nepobuřuje, naopak se velmi těžko hledá negativní názor na v zemi zapuštěný odkaz italské značky. Vstup do muzea je orientován přes zakřivenou Tiskové centrum NatWest Media Centre znamenalo prestižní britskou cenu za architekturu Stirling Prize Nepochopený kontrast: obchodní dům Selfridges vedle novogotického kostela znamenal ocenění za nejhorší stavbu Velké Británie skleněnou stěnu, která návštěvníkům nabídne dokonalý přehled o rozmístění exponátů. Přístup denního světla zajišťují střešní světlíky. Kaplický ve fázi projektování nevycházel z přírody, nýbrž přímo z vozu Maserati. Celkový pohled na vizualizaci silně připomíná vytrhnutou kapotu z padesát let starého monopostu formule 1. Enzo Ferrari Muzeum je tak poslední stavbou, jejíhož realizování se Jan Kaplický dožil. Ačkoliv byl především architektem a designérem, který navrhoval do šuplíku, každou uskutečněnou stavbou vzbudil ohlas. Možná se Česká republika nakonec dočká a v Českých Budějovicích vyroste koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka. Možná se dostane i na Národní knihovnu, ale zde stojí návrh nejen proti silným soupeřům z oboru, ale hlavně proti silným soupeřům z politického prostředí, pro něž by paradoxně křivé, pokroucené a zahnuté linky měly být relativně přirozenými tvary. Aleš Sirný, 4stav.cz stavebnictví 02/09 9

10 inzerce Energetické úspory na Stavebních veletrzích Brno Jakou máte ledničku? Áčko? Dokonce A+! A pračku? A co dům? Že je to nesmysl, že domy nejsou takhle značené? Ale ano, jsou tedy, už brzy budou! Přinejmenším ty nově realizované. Je to logické vyústění trendu sjednocování tuzemských předpisů s legislativou Evropské unie. Nutnost řešit situaci změn klimatu dala EU najevo jasnými legislativními pravidly, na něž Česká republika reagovala vyhláškou č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která navazuje na směrnice Evropského parlamentu a Rady EPBD. Kritéria nastavená vyhláškou definují podmínky zařazení objektu do energetické třídy a vymezují parametry pro vnější i vnitřní zateplení objektů. Od platí zákon číslo 177/2006, který novelizuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a v červnu tohoto roku byla přijata prováděcí vyhláška číslo 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Ovšem kdo žil až dosud v představě, že pouhým zateplením budovy uspoří spoustu energie a že to stačí, aby budova odpovídala normám a byla dobře prodejná, mýlil se. Vyhláška o energetické náročnosti budov jde mnohem dál. Energetický štítek budovy klasifikuje objekty do sedmi kategorií od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Štítek se vztahuje ke splnění požadovaných hodnot srovnávacích ukazatelů tepelně technických vlastností budovy a jejích konstrukcí, podmiňujících plnění požadavků na tepelnou ochranu a nízkou energetickou náročnost budovy. Druhým nástrojem je energetický štítek obálky budovy. S účinností od se oba štítky stanou povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, rekonstrukcích objektů s větší podlahovou plochou než 1000 m 2 a při prodeji a nájmu budov. Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňují porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelně technických a energetických vlastností, a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění. Dům hodnotí podle potřeby energie na vytápění v přepočtu na m 2. Oba dokumenty by měli zpracovávat odborníci v oblasti energetiky budov, aby výpočty respektovaly české i evropské vyhlášky a normy, doporučuje P. Zemene ze Sdružení EPS a dodává: Energetický štítek je velmi přehledný dokument, je okamžitě srozumitelný i pro naprostého laika a jako takový bude v budoucnu při prokázání energetické náročnosti stále důležitější. Průkaz, štítek a co dál Každý, stávající i budoucí, vlastník budovy by měl vědět, že počínaje lednem 2009 musí mít jeho budova průkaz energetické náročnosti (dále jen průkaz ENB). V současné době existují dva dokumenty, které bývají s tímto novým průkazem ENB zaměňovány: energetický průkaz budovy podle 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., který je povinný a měl by být vždy součástí dokumentace pro stavební povolení. V druhém případě se jedná o energetický štítek a protokol podle ČSN Ten je graficky podobný průkazu ENB, ovšem zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti budovy a hodnotí pouze potřebu energie na vytápění pomocí celkové měrné roční potřeby tepla na vytápění, a navíc nejde o povinnou součást stavební dokumentace. Stručně v současné době existují dva dokumenty, z nichž energetický průkaz budovy přestává platit Od 1. ledna 2009 bude plně nahrazen průkazem ENB, který se skládá z protokolu (ve formě vyplněného formu- láře) a grafického znázornění energetické náročnosti budovy. Transparentním způsobem tak ukáže celkové množství energie dodané do budovy za rok při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy. Stupeň energetické náročnosti STN (%) Klasifikace energetické náročnosti budov Slovní vyjádření klasifikace budovy 40 A mimořádně úsporná 60 B velmi úsporná 80 C úsporná 100 D vyhovující 120 E nevyhovující 150 F výrazně nevyhovující >150 G mimořádně nevyhovující Je pochopitelné, že zejména dřevěné stavby mají ty nejvyšší ambice na kategorii A v hodnoticí škále energetických štítků, nicméně pro stavby z kategorie rodinných domů a menších obytných staveb (pod 1000 m 2 plochy) tato povinnost nenastává. Přesto již samotný fakt, že v souvislosti s ekologií staveb se o nich hovoří, pomáhá trendu k preferování ekologických kritérií drobných stavebníků bez ohledu na legislativu a na to, že pro ně je tato cesta nepovinná. Loňská OUVERTURA Stavebních veletrhů Brno 2008 navíc poukázala na výrazný krajinotvorný efekt a tématem Dřevěné stavby určují ráz české a moravské krajiny předznamenala dnes již nezanedbatelný proud ekologického stavění. Rovněž oslavy 10 let brněnského Stavebního centra EDEN 3000 se nesly v podobném duchu a služby Stavebního poradenského centra v pavilonu V nebo Informačního a poradenského centra Cechu topenářů a instalatérů ČR v pavilonu F patří k tomu, co laikům i odborníkům poskytuje jako přidanou hodnotu vrcholová akce tuzemského stavebnictví. 10 stavebnictví 02/09

11 stavba roku text: Ing. arch. Jiří Dařbuján foto: Tomáš Malý, Ondřej Polák, archiv autora byl komplex rozšířen výstavbou haly lahvovny a dalšími přístavbami, které porušily původní půdorys bloku budov. Výroba byla ukončena po neúspěšné privatizaci koncem 20. století. V roce 2004 se lokalita, která se mezitím stala černou dírou města, nabízela vhodnou polohou i předpokládanou kapacitou užitné plochy jako možné sídlo správních orgánů Královéhradeckého kraje. Problém financování velké stavby byl vyřešen (na základě ověřovacích bilančních studií) leasingem, poskytnutým na dvacet let finanční společností, kdy se nájemné započítává do ceny stavby. Popis areálu Regiocentra Bývalé sušicí věže pivovaru se staly výraznou dominantou Regiocentra (panoramatická fotografie) Úřad v pivovaru Areál Regiocentra Nový pivovar, sídla správy Královéhradeckého kraje, vznikl přestavbou pivovaru, situovaného uprostřed nejstarší zástavby města Hradce Králové nad soutokem Labe a Orlice. V původním komplexu se nacházely měšťanské domy s právem várečným i pozdější přístavby a přestavby, související s technologií výroby piva. Rekonstrukce historických budov byla doplněna novou zástavbou, dotvářející areál jako správní a společenské centrum. Zachování archeologických reliktů naznačuje možnosti kompromisního řešení pro budoucí výzkum. Historie stavby Pivovar zahájil výrobu v první polovině 19. století. Kolem roku 1970 Areál pivovaru, postavený na vyvýšeném terénu, představoval uzavřený komplex nesourodých budov na ploše 1 ha. Využitím prostoru uvnitř zástavby, po sanaci staveb z 20. století, vzniklo nové náměstí. Ostatní budovy byly rekonstruovány, ubourány nebo dostavěny. Zdůrazněna byla silueta původního pivovaru, budově sídla správy Královéhradeckého kraje dominují dvě bývalé sušicí věže. Celý areál má čtyři podzemní a pět nadzemních podlaží. Součástí komplexu se stala i původní vodárenská věž pivovaru, která byla znovu dostavěna a slouží jako zásoba vody pro hašení v případě požáru. V nových budovách našla, kromě správy kraje, svoje místo i katedra výtvarné výchovy Univerzity Hradec Králové s multifunkčním sálem a terasou pro venkovní instalace, dále restaurace a další komerční plochy. Důležitou součástí areálu jsou čtyřpatrové podzemní garáže, které využívají různých úrovní terénu. Vjezd do garáží je umožněn z úrovně 4. PP dvěma vjezdy, z ulice Čs. armády a ulice Komenského. Z garáží lze přímo projít do vstupní haly hlavní budovy správy kraje. Hala je zapuštěna v 1. PP a její půdorys zasahuje pod náměstí. Ve vstupní hale je centrála informačního systému areálu, podatelna, galerie výtvarného umění s venkovním atriem a stálou instalací soch hradeckého sochaře Vladimíra Preclíka, malý pivovar a relikt zachovalé stavebnictví 02/09 11

12 Virtuální prohlídka vstupní haly Regiocentra na části gotického základu opevnění, zakomponovaný do interiéru. Ze vstupní haly je možné se dostat do všech administrativních budov areálu. Jednotlivé budovy i vnitřní prostory jsou díky různé době vzniku velmi rozmanité, takže náměstí, přesto že je nové, působí přirozeně jako historicky rostlé. Po celou dobu zpracovávání projektové dokumentace i realizace stavby probíhaly konzultace s orgány památkové péče o možnostech zásahů do historických staveb a o tvarech nově navržených budov. Nově přistavěna byla nástavba 4. NP hejtmanství. Zcela nová je víceúčelová budova, podzemní parking se vstupní halou pod celou plochou náměstí a nové schodiště na terasách. Umělecké instalace a připomenutí historie Vstupní hala hejtmanství je schodištěm spojena s hlavním vstupem, Jižní schodiště se světelnou a zvukovou instalací Zpívající stromy jenž ve své konstrukci reflektuje historii pivovaru. Na nosnou konstrukci vstupu byly použity stávající pivovarnické litinové sloupy. Tento vstupní pavilon je ozdoben velkoplošnými grafickými polepy graficky upravenými dobovými fotografiemi, nalezenými ve státním archivu, které zachycují poetiku původního pivovaru i jeho interiérů. Autorkami tohoto výtvarného díla jsou akad. mal. Milada Gabrielová a Ing. arch. Helena Dařbujánová. Nové náměstí se stalo živou součástí města, umožňující nové propojení jeho částí. K Regiocentru vedou dvě venkovní schodiště ze západní strany historické schodiště Kozinka a z jižní strany schodiště po terasách, které vzniklo na místě bývalé trafostanice. Terasy se staly prostorem pro svébytné umělecké dílo světelnou a zvukovou instalaci Zpívající stromy. U vstupů na schodiště jsou umístěna čidla, která zaznamenávají pohyb a aktivují světelnou instalaci a hudbu z reproduktorů, umístěných do stěn teras. Hudba byla komponována speciálně pro tento účel, jako hudební nástroj jsou symbolicky použity pivní lahve. Dalším výrazovým prostředkem je barevné světlo, které způsobuje plastické změny prostoru. Autorkou této instalace je MgA. Jana Matějková. Důležitou součástí stavby areálu, ovlivňující náklady i dobu výstavby, byly výsledky archeologického výzkumu a zachování alespoň části nálezů. Součástí areálu se neplánovaně stal sarkofág o rozměrech 6x6x2,5 m se zbytky jílového valu z období před 5000 lety a gotická parkánová bašta, která se stala součástí interiéru vstupní haly. Zajištění sarkofágu a jeho zachování in situ, jež bylo podmínkou památkových orgánů, bylo technicky velmi náročné a nesmírně finančně nákladné a jen budoucí generace zhodnotí, zda vynaložené prostředky byly účelné. Základní údaje o stavbě Investor: Immorent ČR, s.r.o. Projektant: 3Q PROJECT, a.s., Hradec Králové Architektonická část: Ing. arch. Pavel Tušl, Ing. arch. Jiří Dařbuján, Ing. arch. Helena Dařbujánová, Ing. arch. Miloslav Dědek Stavební část: Ing. Bohuslav Říčař, Ing. Miroslav Stehno Statika: Ing. František Futera, Ing. Milan Mužík Generální zhotovitel: Skanska CZ a.s. Projektový manažer: Ing. Martin Krumnikl Výrobní příprava: Ing. Marian Martynek Hlavní uživatel: Krajský úřad Královéhradeckého kraje Celkové náklady: 1,48 miliardy Kč (leasing) Doba realizace: 04/ / stavebnictví 02/09

13 Archeologické nálezy v Regiocentru KHK Hradecký měšťanský pivovar (založený roku 1844) se stavebně formoval v několika etapách. Z původního jádra (měšťanské domy a věž horní městské hradby, bývalá vodárenská věž a městská sladovna) se pivovar během druhé poloviny 19. a ve 20. století dále rozšiřoval východním a především západním směrem (ležácké sklepy, nová sladovna, varna, sila a další). Po ukončení výroby v pivovaru na konci 20. století byla po předběžné geologické sondáži roku 2004 realizována první etapa záchranného archeologického výzkumu v prostoru nádvoří pivovaru. Na základě výsledků přistoupilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové ve spolupráci se stavebníkem i dalšími organizacemi k vypracování strategie postupu archeologického výzkumu a možné záchrany alespoň vybraných částí původního terénu. V prostoru pivovaru byla, mimo jiné, nalezena parkánová bašta podkovovitého půdorysu, jejíž poloha i podoba odpovídá historickým vyobrazením. Podle zlomků keramiky nalezených v základovém vkopu pro zeď i podle vzhledu a charakteru zdiva lze předpokládat její vybudování ve druhé polovině 15. či na počátku 16. století. Na ploše bývalého pivovarského nádvoří však byla většina nálezů výrazně starších a pocházela z pravěku. Již v té době bylo návrší osídleno a podél svého obvodu opatřeno opevněním ze dřeva a hlíny. Z něho se dodnes dochovalo pod mladšími navážkami a sídlištními situacemi mohutné valové těleso. Podle keramických nálezů lze toto opevnění datovat do mladší doby bronzové (zhruba kolem roku 1000 př. n. l.). Na bázi celé situace se dokonce objevily nálezy keramiky z období staršího eneolitu (pozdní doba kamenná, cca 3500 př. n. l.) včetně žlábku (snad palisády), což potvrzuje, že hradecké návrší bylo opevněné již v tomto období. Celková šířka odkryté pravěké hradby činila cca 4 6 m, lze však předpokládat, že vlivem recentních narušení (stavba lahvovny atd.) se zdaleka nedochovala celá. Dochovaná výška tělesa pravěkého opevnění byla 2 3 m a ani v tomto případě se zcela jistě nejedná o původní rozměr, neboť z prostoru pivovarského nádvoří téměř zcela chybí doklady o využití pravěkého opevnění v raném středověku, jak je známe z jiných částí okraje návrší. I to bylo zaviněno odtěžením příslušných částí terénu již v období středověku či raného novověku. Již v průběhu výzkumných prací se ukázalo, že odkryté nálezy jsou natolik významné a neopakovatelné, že je nutné alespoň jejich části zachovat v původní poloze pro další generace. Jednání všech zainteresovaných stran byla komplikovaná a výsledné řešení bylo technicky i finančně náročné. Prvním zachovaným nálezem je blok cca 6x6 m obsahující části pravěkého valového opevnění z mladší doby bronzové. V tomto případě přímá prezentace nebyla možná, a proto byl vybraný vzorek uzavřen do železobetonového sarkofágu, kde zůstane uchován. Druhý zachovaný nález, část středověké bašty, mohou návštěvníci Regiocentra zhlédnout mezi recepcí a garážemi. Mgr. Radek Bláha Muzeum východních Čech v Hradci Králové Rozlehlé náměstí Regiocentra je novým městotvorným prvkem Hradce Králové Grafické polepy na novostavbě vstupního pavilonu vycházejí z dobových fotografií a spolu s původními litinovými sloupy evokují poetiku pivovaru Jednací síň Rady Královéhradeckého kraje Schodiště ze skla a kovu před sálem zastupitelů Královéhradeckého kraje je svébytným uměleckým prvkem stavebnictví 02/09 13

14 Pohled na zachovanou část pivovaru a novou víceúčelovou budovu Řezopohled areálem Regiocentra podélný řez 14 stavebnictví 02/09

15 Řezopohled areálem Regiocentra příčný řez stavebnictví 02/09 15

16 Pohled na Regiocentrum po přestavbě: 1 restaurace, multifunkční budova s komerčními prostorami; 2 správa KHK; 3 univerzitní budova; 4 pavilon vstupu do správy KHK; 5 kancelářské a komerční prostory; 6 vodárenská věž; 7 schodiště s instalací Zpívající stromy; 8 nové Pivovarské náměstí Půdorys areálu pivovaru s přístavbami ve 20. století, které byly při přestavbě ubourány (demolice značeny žlutě) 16 stavebnictví 02/09

17 Konzervace valu znamenala evropský stavební unikát i značné vícenáklady Přestavba bývalého pivovaru v Hradci Králové na administrativní centrum byla realizace, která vás potká jednou nebo dvakrát za život, shodují se projektoví manažeři Ing. Marian Martynek a Martin Krumnikl ze závodu Morava společnosti Skanska CZ. Museli jsme řešit možné i nemožné komplikace. Průběh realizace komplexní přestavby areálu bývalého královéhradeckého pivovaru, skládajícího se z mnoha budov různého stáří a různého stupně opotřebení (areál nebyl pět let využívaný), své obtíže s narušením časového harmonogramu prací a prodražením stavby generoval především kvůli tomu, že se nachází v památkově chráněné zóně. Realizace přestavby pivovaru na administrativní centrum Královéhradeckého kraje začala v únoru roku Po několika měsících ji částečně přerušil téměř rok trvající archeologický průzkum, který měl za výsledek velké množství cenných artefaktů, ale také několik velkých změn v dalším postupu stavby. Dva podstatné archeologické nálezy totiž byly zbytky bašty parkánových hradeb z konce patnáctého století a hlavně zbytky jílového valu o rozměrech cca 6x6 m staré zhruba pět tisíc let. Rozhodnutí krajského památkového úřadu zachovat tento val pro výzkum příštích generací formou absolutní konzervace v betonovém sarkofágu o rozměrech 6x6x2,5 m bylo pro stavbaře poněkud nepochopitelné. Val byl totiž podle projektové dokumentace situován v 1. PP a 1. mezaninu a zasahoval tak vstupní halu a především pod ní umístěné čtyřpatrové podzemní garáže. To znamenalo zajistit val tak, aby v podstatě visel v obestavěném prostoru. Hledali jsme po Evropě, zdali někdo takový problém již řešil, ale nakonec jsme museli ve spolupráci s projektanty z ateliéru 3Q PROJECT vymyslet unikátní řešení šité přesně na míru královéhradecké stavby, vzpomíná Martin Krumnikl. Před zahájením prací byly zachovávané artefakty zalité do vyztuženého betonu, tak aby při následných probíhajících pracích nedošlo k jejich poškození. Podle návrhu projektantů byly nejdříve kolem celého pravěkého valu navrtány mikropiloty o délce m, následně se pod valem těsně vedle sebe protlačily ocelové trubky o průměru 300 mm, do nichž byly instalovány I profily, které byly zality cementovým mlékem. Takto zajištěný val se pak hornickým způsobem poddoloval, konstrukce mikropilot byla zavětrována a nakonec odbagrována zemina do hloubky 4. PP. Rozpadnutí monolitu bylo zabráněno spřažením nosných mikropilot ocelovým věncem. Po zhotovení základové desky a vybudování čtyř pater garáží byla celá ocelová konstrukce rozřezána a odstraněna. Stejným způsobem stavbaři postupovali i v případě středověké parkánové bašty, která ovšem nebyla, na rozdíl od valu, uzavřena do betonového sarkofágu. Po ošetření konzervační technikou byla bašta zakomponována do interiéru tak, že je zčásti vizuálně přístupná skleněnou stěnou, za níž je udržována stálá teplota i vlhkost vzduchu. Hradecká konzervace valu in situ je podle mého soudu evropským stavebním unikátem, míní Marian Martynek. Nicméně celá akce vedla k zásadnímu prodloužení doby výstavby a s tím byla samozřejmě spojená kompletní reorganizace práce. Co se týká vícenákladů zapříčiněných konzervací historických artefaktů, tak v případě nepřímých nákladů jde o desítky milionů korun. Přímé náklady pak činí zhruba dvacet milionů korun. řez tělesem pravěkého valového opevnění, šipka ukazuje na svislý otisk čelní dřevěné stěny Fotografie z průběhu konzervace valového opevnění. Vlevo betonový sarkofág se zbytky valu, vpravo konstrukce pro konzervaci zbytků parkánové bašty. V současnosti je val dokonale ukryt, nachází se v prostoru za cihlovou stěnou Část nálezu bašty parkánových hradeb je na rozdíl od pravěkého valu vizuálně přístupná návštěvníkům stavebnictví 02/09 17

18 aktuality text: Hana Dušková foto: Plavba a vodní cesty o.p.s. Vodní koridor Dunaj Odra Labe: mimořádný projekt je stále aktuální Krize dodávky plynu do Evropy na počátku roku 2009 ale nejen ona znovu připomněla, jak je důležité, aby Evropa a zejména Česká republika měla k dispozici dostatečně diverzifikované dopravní cesty a tím i zdroje surovin a odbytiště výrobků. V takových situacích je zvláště patrný český handicap, kterým je nedostupnost moře, resp. špatné spojení s nejvýznamnějšími evropskými přístavy, které jiným vnitrokontinentálním oblastem poskytují kvalitní vodní cesty. Výhodnost vybudování a využívání moderního propojení Dunaj Odra Labe se ukazuje nejen v oblasti zajištění dostupnosti levné a výkonné dopravy pro export a import plynu, ropy, ale i a dalších surovin. Tímto způsobem by mohl být zabezpečen promyšlený a kontinuální rozvoj sítě vodních cest EU, a to při plném respektování požadavků na zlepšení životního prostředí v dotčené oblasti viz obr. 2. Náhradní zdroj zemního plynu pro ČR Dálková přeprava zemního plynu se může uskutečňovat nejen plynovody, ale také vodní dopravou, a to jak po moři, tak po vnitrozemských vodních cestách. Plyn se přepravuje zásadně v kapalném stavu při teplotě 164 o C. Tím se jeho objem zmenší šestsetkrát. Výhodou plavidel je, ve srovnání s pozemními dopravními prostředky, možnost vestavění mimořádně velkých izolovaných nádrží (příznivější poměr mezi objemem a povrchem přispívá k udržení nízké teploty). K témuž účelu se připouští určitý odparek, který je energeticky využit k pohonu lodi. Specifická hmotnost zkapalněného plynu je nízká (0,45 t/m 3 ), takže ponor specializovaných Obr. 1. Mapa trasy vodního koridoru Dunaj Odra Labe s etapami a variantami plavidel není příliš vysoký. V současné době jsou v provozu tisíce plavidel tohoto druhu. Velké námořní Gas Carriers naloží zpravidla okolo m 3 zkapalněného plynu (množství ekvivalentní téměř 100 mil. m 3 plynu). Běžné říční nebo říčněnámořní lodě používané na Rýně či v USA naloží asi 4000 m 3, tj. asi 2,5 mil. m 3 paliva v plynném stavu. Výhodou přepravy plynu po moři a vodních cestách ve srovnání s plynovody je velká flexibilita, umožňující širokou diverzifikaci zdrojů a operativní předcházení krizovým situacím. Pro Českou republiku to znamená napojení na dunajskou vodní cestu prostřednictvím první etapy D O L, která je navržena v bezprostřední vzdálenosti od kapacitních podzemních zásobníků plynu na Slovensku (Záhorie-Láb) a v oblasti Hodonína (Kostice, Tvrdonice). V této oblasti by tedy mohl být plyn výhodně skladován nebo převáděn do distribuční sítě. Přísun je možný přes rumunský přístav Konstanca (např. z Alžírska, Austrálie, ze zdrojů v arabských státech) nebo přes nizozemský Rotterdam. Představitelný je překlad z námořních lodí v uvedených námořních přístavech do lodí říčních, stejně tak jako využití říčněnámořních lodí, které by se mohly uplatnit hlavně na Dunaji při přepravě z bližších zdrojů (Alžírsko, Perský záliv) a mohly by být konstruovány tak, aby naložily až téměř m 3 zkapalněného plynu. Voda se stává strategickou surovinou Pro funkci vodohospodářskou je vodní koridor D O L velmi významný ve třech oblastech: protipovodňová ochrana přilehlých území a rozsáhlých průmyslových a městských oblastí; udržení vody v krajině. Pozitivní vodohospodářská bilance vodního koridoru D O L se nejvýrazněji projeví v oblastech jižní a střední Moravy. Obecně se však dá říci, že vodní koridor D O L zajistí, aby ani kapka vody neodtekla z české části povodí Moravy, Odry a Labe nad ústím Vltavy; přečerpávání vody. Vodní koridor D O L pomocí reverzibilních čerpacích stanic na jednotlivých plavebních stupních umožní přečerpávat vodu z jediného vodního zdroje ve střední Evropě, tj. z řeky Dunaje. Tato praxe je ověřena na průplavu Dunaj Mohan, kde se přečerpává 21 m 3 /s. V budoucnu lze očekávat obchodování s vodou z Dunaje jako obchodování s emisemi nebo přidělování rozhlasových frekvencí či televizních kanálů. Jako varování může v současné plynové krizi sloužit vyprodaná produkce norského plynu na dvacet let dopředu. Energetická funkce vodního koridoru Energetická funkce vodního koridoru D O L je přínosem obnovitelné elektrické energie v průtočných i přečerpávacích elektrárnách a svou pohotovostí například může okamžitě krýt 18 stavebnictví 02/09

19 Obr. 2. Propojená soustava transevropských vodních cest a stávajících i plánovaných plynovodů. Schematická mapa hlavních transevropských vodních cest a plynovodů včetně budovaného průplavu Seina-sever a plánovaného vodního koridoru Dunaj Odra Labe. Plánovaný plynovod Nabucco ze střední Asie do Vídně přesně kopíruje existující říčně námořní trasu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. pravidelný výpadek větrných a solárních elektráren. Existence koridoru a zaměstnanost v Evropské unii Jeden z účinných prostředků k obnovení hospodářské stability ve všech zemích světa a ve všech historických epochách byla výstavba veřejných staveb. Mezi nimi vždy dominovaly infrastrukturní stavby, tj. silnice, železnice a vodní cesty. Příznivý vliv výstavby i provozu vodního koridoru D O L na zaměstnanost v Evropské unii vynikne zvláště v současném období začínající hospodářské recese (moderní hladová zeď ). Podle zvoleného scénáře výstavby lze počítat s pracovními místy po dobu 27 let, nebo se pracovními místy po dobu 14 let. Vodní koridor v kontextu Evropské unie Obr. 3. Menší říčně-námořní loď na přepravu m 3 kapalného plynu, tj m 3 plynu. Česká republika je jedinou zemí z 27 států EU, která není přímo nebo nepřímo spojena kvalitní vodní cestou s mořem. Na území České republiky leží nejnižší místo mezi rozvodím Dunaje a Odry Moravská brána. Jde o jeden z nejvýznamnějších evropských projektů, který chybí k dokončení propojené sítě evropských vodních cest. Po roce 2013 bude mít Česká republika možnost čerpat z fondu Evropské unie pouze na velké nadnárodní projekty. Pro projekt vodního koridoru je vhodný Fond soudržnosti EU, který může poskytnout až 85 % z investičních nákladů (pro vodní koridor D O L se tyto náklady odhadují na 8,9 miliard eur). Hypoteticky to znamená možnost čerpání až 266 miliard Kč, přičemž náklady prvních etap Dunaj Hodonín Přerov nepřesáhnou 1,66 miliardy eur/rok po dobu deseti let, tj. 0,16 miliardy eur/rok a z toho pouze 15 % ze státního rozpočtu, tj. 24 milionů eur/rok. V současné době Česká republika předsedá Evropské unii, a je tedy nejvhodnější doba tento mimořádně významný evropský projekt začít v rámci návrhu Usnesení vlády ČR o Politice územního rozvoje České republiky s EU projednávat. Zpracováno na základě podkladů společnosti Plavba a vodní cesty o.p.s. stavebnictví 02/09 19

20 management text: Ing. Petr Vrbka, RTS, a.s. Změna uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku V minulém ročníku časopisu Stavebnictví jsme se několikrát zabývali za pomoci odborníků ze společnosti RTS, a.s., problematikou veřejných zakázek. Tento příspěvek je dalším pokračováním tohoto nekonečného tématu. V praxi bývá většina smluv o dílo na provedení stavby následně upravována dodatky ke smlouvě, které řeší nejčastěji aspekty věcné, časové nebo cenové, vyplývající z podmínek provádění stavby. Obě strany, Zhotovitel a Objednatel, tak napravují a aktualizují smluvní vztah podle skutečných podmínek, jež v době sjednání smlouvy většinou známy nebyly, vyskytly se z objektivních příčin nebo z jiných důvodů na jedné či druhé smluvní straně. Uzavření dodatku je projevem svobodné vůle obou smluvních stran změnit některé z práv či povinností v původně uzavřené smlouvě a víceméně do jejich obchodního vztahu by neměl nikdo nijak (snad s výjimkou soudu) zasahovat. Jak je však tomu u veřejného zadavatele, kdy smlouva vznikla jako výsledek zadávacího řízení v hospodářské soutěži dodavatelů? Donedávna byla i taková změna smlouvy o dílo považována za zcela obvyklou v případě, kdy je vyvolána objektivními příčinami, např. pozdějším přidělením finančních prostředků, pozdějším než předpokládaným vydáním stavebního povolení, popřípadě neočekávanými a neovlivnitelnými cenovými výkyvy na trhu (viz prudký okamžitý vzestup cen oceli v roce 2006, popř. extrémní nárůst cen pohonných hmot). Smlouva o dílo na dodávku stavby byla uzavřena za určitých podmínek, a pokud se tyto podmínky z objektivních příčin výrazně změní, pak by měla smlouva na tyto změny reagovat a dodatkem sjednat, jak se změní na základě nových skutečností. Obchodní vztah není založen na principu, kdy by jedna strana měla na druhé vydělat, ale má jít o vyvážený vztah obou smluvních stran, kdy za kvalitně a včas odvedenou práci by měla být zaplacena přiměřená cena. Takto to vypadá logicky jasně, ale v současné době se začínají objevovat pochybnosti, zda veřejný zadavatel, tedy ten, kdo hradí stavbu z veřejných prostředků, má v takovém případě (změna smlouvy) právo na svobodnou vůli. Obecné úvahy k uzavření dodatku Každá smlouva na veřejnou zakázku (snad s výjimkou smluv na veřejné zakázky malého rozsahu) je výsledkem zadávacího řízení, kde dodavatelé předkládají své nabídky, zejména cenové, které odpovídají zadávacím podmínkám. Za předem, pro všechny shodně, nastavených podmínek zpracují svoji cenovou, popřípadě časovou kalkulaci, vypracují návrh smlouvy a předloží je zadavateli k posouzení a vyhodnocení. Zadavatel si vybere nejvhodnější nabídku, která nejlépe splnila zadávací podmínky a nabídla nejvhodnější hodnoty, a uzavře smlouvu. Nastane-li změna podmínek, za nichž byla smlouva uzavřena, zdálo by se logické, že dodatkem se takový stav napraví. Přesto nelze nemít na paměti některé poměrně zvláštní, ale právně asi možné, názory Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které jsou prezentovány v Rozhodnutí R087/2007/ /2007/310-Hr ze dne 20. srpna 2007: K argumentaci dodavatele uvádím, že Úřad v napadeném rozhodnutí neříká, že každý dodatek ke smlouvě je novou smlouvou, ostatně takový názor by nebyl právně obhajitelný. Úřad vnímá dodatky k smlouvě v souladu s obecnou právní teorií jako dodatečnou dohodu smluvních stran, kterou se mění původní smluvní vztah a ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Pokud je tedy dodatkem změněn obsah původně uzavřené smlouvy, je nutno na ni od okamžiku podpisu dodatku nahlížet ohledně jejího působení do budoucna tak, jako by od počátku byla uzavřena ve znění modifikovaném dodatkem. Uzavřením dodatku se tak proces realizace veřejné zakázky vrací do okamžiku před uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, a je proto třeba znovu posoudit znění takto změněné smlouvy v intencích 66 odst. 2 zákona, tedy zda je v souladu se zadáním a vybranou nabídkou. Takováto teoretická úvaha prakticky zcela vylučuje uzavření dodatku na veřejnou zakázku, protože jakákoliv dodatečná dohoda, byť by měnila jen systém předání a převzetí díla či jinou smluvně nevýznamnou dohodu, je v rozporu s původními zadávacími podmínkami. V této souvislosti znovu je třeba zdůraznit, že ustanovení 66 odst. 2 zákona nelze posuzovat pouze z pohledu časové souvztažnosti jednotlivých kroků zadavatele, tedy že je zadavatel tímto ustanovením vázán pouze v okamžiku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, který bezprostředně časově navazuje na celý zadávací proces a uzavírá jej. Povinnost zadavatele uzavřít smlouvu v souladu se zadáním a vybranou nabídkou je nutno chápat funkčně, tedy že po celou dobu realizace veřejné zakázky musí být tato smlouva v souladu s původními zadávacími podmínkami a podanou vítěznou nabídkou, jinými slovy že veřejná zakázka musí být realizována za podmínek, které byly sjednány v rámci zadávacího řízení (zveřejněním zadávacích podmínek a podáním vybrané nabídky), a nikoliv za podmínek, které budou v průběhu realizace veřejné zakázky zadavatelem libovolně a svévolně měněny. Opačný výklad ustanovení 66 odst. 2 zákona by zásadním způsobem zpochybnil smysl celého zadávacího řízení a potažmo zákona, neboť by umožňoval stranám smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky měnit formou dodatků podmínky, za kterých byla zakázka zadána, a výsledky zadávacího řízení by se tak fakticky staly pro zadavatele zcela nezávazné. Zde jde v názoru ÚOHS ještě dál, možná právně správně, ale logicky naprosto bez ohledu na povahu, rozsah a charakter plnění veřejné zakázky. Při vlastní realizaci veřejné zakázky může z objektivních příčin, nezávisle na vůli stran nastat mnoho okolností, které si přímo vyžadují změnu smlouvy, ale podle výše citovaného veřejná zakázka musí 20 stavebnictví 02/09