Posuzování vlivů záměru Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy

Transkript

1 Posuzování vlivů záměru Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy VYPOŘÁDÁNÍ POŽADAVKŮ MŽP ČR NA DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE PRO ÚČEL ZPRACOVÁNÍ POSUDKU PODLE 9 ZÁKONA Č. 100/2001 SB. 1.Historie výběru variant nakládání s kaly ÚČOV v Praze, ze kterých vyplynula lokalizace záměru Tyto důvody je možno rozdělit na dvě části: a) Historie a důvody výběru umístění záměru na lokalitě stávajícího KH Drasty. Stávající areál rozměrově plně vyhovuje umístění takového zařízení i s možností výhledového rozšíření, případně dobudování dodatkové technologie. Je v souladu s územním plánem vyššího územního celku. Je vybudován před čtyřiceti lety a je stále mimo obydlenou oblast. Má možnost přímého komunikačního napojení na státní silnicí. Jedná se o využití stávajícího průmyslového areálu, který není nutno likvidovat včetně jeho případných ekologických zátěží. b) Historie a důvody výběru technologie aerobní fermentace pro proces EIA. Tato historie se píše od roku 2009, kdy odborná komise doporučila ze 72 variant možné varianty tři. b.a) Spalování vyhnilého kalu. anaerobní stabilizace surových kalů, odvodnění vyhnilých kalů, - (sušení), transport ke zpracování na kompost nebo k rekultivaci půdy, - spalování b.b) Spalování surového kalu. b.c) Aerobní stabilizace v uzavřeném prostoru. aerobní fermentace surových odvodněných kalů a dalšího organického (především rostlinného) substrátu (odpadu) - (sušení), transport ke zpracování na kompost nebo k rekultivaci půdy, - spalování - sušení, transport k externímu spalování Vhledem k tomu, že vůči spalování kalu na lokalitě Drasty byl od počátku nekompromisní odpor obyvatelstva i místní samosprávy a vzhledem ke snaze oznamovatele minimalizovat vlivy nového KH na životní prostředí a okolní obyvatelstvo byly v rámci Oznámení posouzeny varianta anaerobní stabilizace s odvozem vyhnilého kalu na skládku a varianta aerobní fermentace vč. sušení s externím spalováním produktu. Na základě výsledků tohoto posouzení i vyjádření dotčených účastníků zjišťovacího řízení bylo rozhodnuto v dokumentaci EIA posuzovat pouze variantu aerobní fermentace. 1

2 2. Důvody, pro které nelze nakládání s kaly umístit na Císařském ostrově Tyto důvody je nutno členit na: a) Důvody z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Odvážení jakéhokoliv materiálu z Císařského ostrova je komplikované s ohledem na průjezdnost komunikací přilehlých k areálu i s ohledem na zatížení ostatních městských částí na trase minimálně do doby vybudování severního okruhu. Přilehlé komunikace vedené městskou zelení jsou nevhodné a ostatní vedou hustě zastavěnou částí města dokonce centrem městské části Prahy 6. V těsném sousedství lokality ÚČOV se nachází Stromovka jako významný přírodní prvek s unikátní vegetací a rekreační park pro obyvatele celé Prahy. b) Důvody technického charakteru. Hlavním technickým důvodem je protipovodňová ochrana aktivní záplavové zóny. Blokace jakéhokoliv výhledového rozšíření kapacity s ohledem na omezený prostor stávajícího areálu ÚČOV a nezbytný postup výstavby rekonstrukce ÚČOV vyžadující značný rozsah volné plochy. Mimo tento areál není možno zařízení umístit. c) Ostatní důvody. Nesouhlas okolních obyvatel na obou březích Vltavy s touto výstavbou. 3. Historie lokality Drasty jako součást ÚČOV v Praze včetně současného využití. Kapacitní údaje lokality Drasty projektované a současné využití kapacity. Spolu s novou čistírnou odpadních vod roce 1966 byl uveden do provozu i kalovod profilu 300 mm dlouhý 11,5 km na pravém břehu Vltavy. Trasa výtlaku vedoucí převážně ve Vltavské inundaci po spoustě soukromých pozemků byla původně přerušena v objektu čerpací stanice Brnky, odkud byl kal dále čerpán do lokality Drasty. Tím byla rozložena hydraulická ztráta dopravní výšky na úsek mezi ÚČOV a Brnkami s malou dopravní výškou a velkou hydraulickou ztrátou a na úsek Brnky Drasty s malou hydraulickou ztrátou a velkou dopravní výškou. Koncem osmdesátých let byla pístová čerpadla vyměněna za čerpadla membránová umístěná na ÚČOV a mezistanice zrušena propojena, čím začato čerpání na geodetickou výšku přes 90 m a dopravní výšku přes 110 m. V současnosti jsou membránová čerpadla částečně nahrazena pístovými čerpadly. Zpětné potrubí vratné vody průměr 150mm je zaústěno do přítoku na ÚČOV a je vedeno po levém Vltavském břehu. V areálu Drasty je kalová voda napouštěna do kalových lagum 1m hlubokých, kde je kal gravitačně odvodňován a evaporován. Zařízení v osmdesátých letech zvládlo třetinu výkonu kalového hospodářství na Císařském ostrově. Druhá třetina byla odvážena v tekutém stavu loděmi do kalojemů na březích Vltavy a Labe, kde byl kal taktéž přirozeně odpařován. Poslední část byla zahušťována na pásových lisech na koncentraci cca28 % a odvážena ke zpracování do kompostáren. V devadesátých letech byly na Drastech instalovány také dva pásové lisy, čím výrazně stoupla kapacita zpracování a některá odpařovací pole byla používána jako skládka odvodněného kalu. Ty však v současné době už nejsou v provozu.. 2

3 4. Zdůvodnění kapacity dle záměru ve srovnání se stávající produkcí kalů na ÚČOV. V současném ranném stadiu technické přípravy (do kterého platná legislativa umístila proces EIA) byla kapacita záměru v základním údaji zpracování produkce směsného surového kalu ve výši 250 t/d sušiny stanovena zpracovatelem studie proveditelnosti a dokumentace EIA na základě podkladů z dokumentace pro územní řízení rekonstrukce ÚČOV zpracované Hydroprojektem Praha. Kapacita 250 t/d sušiny odpovídá max. denní produkci kalu po dobu 1 týdne ve výši cca 248 t/d. Tato kapacita byla zvolena z důvodu nezbytnosti kontinuálního zpracování produkce kalu z ÚČOV bez možnosti dlouhodobějšího skladování odvodněného kalu a z možného krátkodobého vyššího zatížení fermentorů. Základní souhrnné vstupní bilance surového kalu do kalového hospodářství Produkce surového kalu Denní bilance Roční bilance Ø max. Sušina kalu (t) 163, , ,3 Koncentrace kalu (kg/m 3 ) 60,0 60,0 60,0 Hmotnost kalu (t, cca m 3 ) ,0 Při srovnání se současnou produkcí surového kalu vstupujícího do procesu vyhnívání ve výši 120 t/d sušiny a odváženého vyhnilého kalu ve výši 60 t/d sušiny lze upozornit, že proces EIA posuzuje zadaný cílový stav záměru. V další projektové přípravě záměru ale může vzhledem k vysokému rozdílu kapacity záměru a současné produkce kalu dojít k aktualizaci kapacity záměru v návaznosti na projektovanou technologii a kapacitu rekonstruované ÚČOV, kdy v současnosti není tato problematika v konečné podobě vyřešena. Z dosavadních poznatků vyplývá, že pokud dojde k aktualizaci cílové kapacity záměru, pak vždy bude tato nižší než je kapacita posuzovaná v procesu EIA, a tudíž i vlivy na ŽP budou nižší. Ze srovnání s výše uvedenou současnou produkcí surového kalu vstupujícího do procesu tedy vyplývá, že bude nutno v rámci další projektové přípravy rekonstrukce ÚČOV přehodnotit kapacitní požadavky na nové kalové hospodářství. 5. Dosavadní způsob nakládání s kaly v lokalitě Drasty včetně konečného umístění (využití nebo odstranění) produktu a dopravní trasy (změna záměru proti stávajícímu stavu). V současnosti jsou kalová pole na Drastech využívána jako záložní možnost pro ukládání neodvodněného vyhnilého stabilizovaného kalu při poruše nebo plánované opravě technologického zařízení odstředivek na ÚČOV. Kal odvodněný přirozeným odpařením je odvážen (jako kal odstředěný) na skládku do Benátek nad Jizerou, k dalšímu zpracování na průmyslový kompost smluvním partnerem provozovatele. Současná kapacita kalových polí je max. dva měsíce provozu ÚČOV. 6. Doložit, zda se někdy provádělo v Drastech měření pachové zátěže, pokud ano, s jakými výsledky. Jaká jiná měření se prováděla v lokalitě Drasty (kvalita ovzduší, hluk apod.)? V lokalitě Drasty nebyla prováděna měření zaměřené na hodnocení vlivu provozu na životní prostředí jako měření pachové zátěže, měření hluku apod. 3

4 7. Aplikace navržené technologie energetického využití kalů dle záměru (aerobní fermentace) v zahraničí včetně kapacit a dosahovaných výsledků z hlediska emisí (zejména pachových látek) a složení a využitelnosti produktu úpravy (vlastnosti chemické složení, energetický obsah). Seznam zahraničních aplikací technologie aerobní fermentace a jejich kapacit je uveden v příloze č. 1. Z konzultace s potenciálním zahraničním dodavatelem a informací o technologii aerobní fermentace vyplynuly tyto zásadní poznatky: Problematika pachových látek Vzdušina odtahovaná z procesu fermentace je čištěna na vícestupňovém zařízení zahrnujícím chlazení par, vodní pračku a biofiltr. Renomovaní dodavatelé garantují takovou účinnost technologie nakládání se vzdušinou z fermentorů, která umožňuje provozování zařízení v území se striktními limity pro pachové emise. Dle informace téměř všechny vybudované závody osloveného potenciálního dodavatele (>95 %) jsou pravidelně testovány pomocí olfaktometrických metod. Rozhodně na začátku jejich provozu. I když příležitostně může zápach vést ke stížnostem z okolí odpad vstupující do zařízení zapáchá žádný závod nebyl nikdy zavřen (v návrhu řešení KH Drasty je technickým opatřením pro minimalizace emisí pachových látek ze vstupních surovin před jejich vnosem do fermentorů věnována patřičná pozornost viz dokumentace EIA). Renomovaní dodavatelé navrhují svá zařízení tak, aby vždy byly možnosti jak snižování zápachu v případě potřeby a výsledků měření zvýšit. Většinou se ale jedná o požadavek měnící se legislativy nebo významně zvýšené výrobní kapacity. V příloze č. 6 jsou uvedeny příklady řešení biofiltrů, pro KH Drasty se předpokládá z hlediska efektivnosti odpachování vzdušin nejvýhodnější provedení, např. nadzemní uzavřená ocelová verze (konečné řešení vyplyne z nabídek uchazečů při výběrovém řízení). Z prohlídky kompostárny Pitterling (dodavatel je rakouská firma) u Bíliny (provozovaná společností EKODENDRA) bylo získáno měření pachových látek provedené fy EMPLA. Výtah z protokolu je uveden v příloze č. 7 vč. situace měřených bodů. Z měření vyplývají tyto hodnoty koncentrace pachových látek v OUER/m 3 : - kompostovací hala (3 odběry) < 8 (všechny hodnoty) - biofiltr (3 odběry) 38 (střední hodnota) 50 (max. hodnota) - fermentor (3 odběry) < 8 (všechny hodnoty) K celé kompostárně vč. biofiltru je nutno upozornit, že technologie navrhovaná pro KH Drasty bude značně lépe vybavená stran uzavření fermentorů, objektů, jejich vzduchotechniky a odtahu a čištění vzdušin, než je na kompostárně Pitterling. Z rozptylové studie dokumentace EIA vyplývá, že hranice imisní koncentrace 1 OUER/m 3 u nejbližší obytné zástavby (hodnota pachových látek, při které již nejsou prakticky vnímány) umožňuje na lokalitě Drasty produkci emisí OUER/s při emisi vzdušin z biofiltrů cca m 3 /h. Tomu odpovídá průměrná relativně vysoká koncentrace pachových látek před vstupem do biofiltrů 253 OUER/m 3 (vč. zdrojů. které nebudou produkovat vyšší emisní koncentrace, např. hala skladování a úpravy org. substrátu a kalu, doplňkový sklad org. substrátu a objekt těžní šachty, které mají značný podíl na množství čištěné vzdušiny). 4

5 Uvedená průměrná koncentrace by tedy neměla být u zařízení KH Drasty překročena (viz rovněž naměřené hodnoty u objektů kompostovací haly a fermentoru v kompostárně Pitterling). Při zohlednění minimální účinnosti biofiltrů 85% bude na výstupu biofiltrů koncentrace 37,95 OUER/m 3, tj. úroveň naměřené střední hodnoty u biofiltru na kompostárně Pitterling. K tomuto ale je nutno konstatovat, že uvedená účinnost byla převzata z nabídky jednoho tuzemského dodavatele bifiltrů ve standardním provedení, u zahraniční dodávky se předpokládá výrazně vyšší účinnost nad cca 90 95% (bude požadavek na předimenzování biofiltrů provozovaných s nestandardně nízkým zatížením). Dále konstrukce a vybavení biofiltrů zahraničního dodavatele aerobní fermentace bude na vyšší úrovni než biofiltr v kompostárně Pitterling. Z uvedených informací lze předpokládat bezproblémové dosažení imisní koncentrace pachových látek u obytné zástavby do 1 OUER/m 3 s eliminací obtěžujících pachových jevů a situací nesrovnatelnou s pachovou zátěží ze stávajících otevřených kalových polí při jejich provozování. Problematika složení a využitelnosti produktu Složení a tím využitelnost produktu je dle informací dodavatelů a provozovatelů aerobní fermentace (kompostáren) značně proměnlivá záležitost závislá na bilancích vstupních surovin, zejména na poměru a kvalitě kalů a jejich sušiny a ostatní biomasy. Z hlediska obsahu škodlivých látek v produktu je rozhodujícím faktorem podíl a kvalita zpracovávaných kalů. V dokumentaci je na základě analýz sušiny kalu z ÚČOV proveden podrobný výpočet předpokládaného obsahu škodlivých látek ve výstupním produktu. Toto lze považovat za přesnější než srovnání s produkty zahraničních zařízení, které mají variabilní poměry a kvalitu vstupních surovin, a tato variabilita je řízena volbou vstupů i dle konkrétního použití vyráběných produktů (především jako kompost nebo palivo). Z tabulek a hodnocení produktu v dokumentaci EIA vyplývá jako zásadní potenciální vliv těžkých kovů, zejména Hg. Obsah ostatních sledovaných látek (vč. AOX, BTEX, PAU, PCB, dioxinů apod.) lze zejména pro energetické využití považovat za nevýznamný. Ze závěrů využitelnosti vyplývá nejméně problematická využitelnost jako palivo, potenciální využitelnost na zemědělské půdě, pro kompostování a rekultivace, problematické se jeví využití na povrchu terénu, i když jeden z potenciálních dodavatelů dodává svůj produkt ve značném objemu pro výstavbu silnic a železnic (zřejmě nemají tak striktní legislativní požadavky jako v ČR). Problematika energetického využití V dokumentaci EIA je na základě vstupů do KH Drasty, dle nabídky potenciálního dodavatele a dle shody zpracovatelů studie proveditelnosti vč. fy SOLENA a VUT Brno, Ústav procesního a ekologického inženýrství, navržena jako minimální dosažitelná výhřevnost produktu 14 MJ/kg. Dodavatelé uvádí, že za týdny biologického sušení / kompostování stoupne výhřevnost kalu přibližně šestkrát. V případě kalu, který obsahuje 80 % vlhkosti a je převážně vyhnilý, odpovídá vstup zhruba 1 až 1,5 MJ/kg, což poté dává po kompostování / biologickém sušení a při obsahu vlhkosti 30 až 25 % výhřevnost 6 až 7 MJ/kg. Tento proces je realizován v zařízení v Tielu. 5

6 V případě, že je potřeba dosáhnout vyšší výhřevnosti, lze to provést několika způsoby: Nechat více strukturního materiálu (dřevo, zemědělská odpadní biomasa apod.) v sušině. Dosáhnout většího vysušení. To je třeba provádět tepelně v sušící fázi, jelikož baktérie nepřežijí při nižším obsahu vlhkosti než 30 až 25 % ve fermentační části (obvyklá vlhkost kompostu). Pro tento účel je možné použít zbytkové teplo uvolňované fermentačním procesem. Na vstup přivádět pouze kal, který neprošel žádným vyhníváním (tedy směs surového kalu, tj. primární + biologický). Použít na začátku kal s vyšší výhřevností. Smíchat jej s biomasou o vyšší výhřevnosti. Navrhované řešení KH Drasty počítá s uvedenými opatřeními pro dosažení minimální výhřevnosti produktu 14 MJ/kg, reálně se ale jeví dosažení vyšší výhřevnosti mezi 15 až 20 MJ/kg. Např. zařízení v Tielu i Zutphenu produkují více než tun energetického produktu z tun kalu. Tento energetický produkt zajišťuje po odečtení vnitřní spotřeby energie v provozu více než polovinu spotřeby elektřiny pro město Tiel ( obyvatel při průměrné spotřebě kwh na domácnost ročně). Jeden z potenciálních dodavatelů a provozovatelů předmětné technologie uvádí toto portfolio využití svých produktů: Energetické využití v Holandsku.33% Energetické využití v Německu...41% Stavební materiál.14% Zemědělství..12% Většina výrobců kompostů (a to i v ČR) registruje zvyšující se zájem o energetické využití, tj. moderní závody jsou projektovány s úplnou technologií fermentace vč. sušící fáze, stávající kompostárny jsou doplňovány systémy sušení kompostů vč. úpravy vhodnějších vstupů. V následujícím grafu jsou uvedeny výhřevnosti typické (tj. před zpracováním v úplném procesu fermentace vč. sušení) a po úpravě tímto procesem. Výhřevnost čistírenských kalů (Sewage Sludge) je uváděna ve výši cca 19 MJ/kg. 6

7 8. Možnosti konečných odběratelů produktu úpravy kalů v Drastech v závislosti na kvalitě produktu. Teoreticky lze produkt využívat energeticky, ke kompostování, případně k úpravám na povrchu terénu. Z řady důvodů (ekonomie investice, poptávka po fosilních palivech, nižší rozsah dopravy produktu s vyšší sušinou, obsah těžkých kovů s omezujícím vlivem na využívání jako kompost apod.) bude jednoznačně preferováno energetické využití, nejlépe jako náhrada za hnědé uhlí se srovnatelnou výhřevností. Vzhledem k avizovanému a již se projevujícímu nedostatku hnědého uhlí i předpokládanému růstu jeho cen na trhu paliv lze předpokládat značný zájem o produkt záměru. Přednostně bude využíván v zařízeních v majetku hl.m. Prahy (Malešická teplárna, teplárna u Mělníka), dále pak ve výše kapacitních zařízeních s dobrou dopravní dostupností (např. Mělnická elektrárna) a s vybavením dostatečného čištění spalin vč. odstranění těžkých kovů (vč. rtuti). Zájem ale bude určitě i u středních tepláren v dopravně dostupných městech severní a severovýchodní části Středočeského kraje, která již nyní se snaží o náhradu části hnědého uhlí vhodnou biomasou. Konečné konkrétní odběratele bude ale možné uvést až v pokročilejším stádiu legislativní, technické a obchodní přípravy záměru, výběr bude ovlivněn aktuální situací na trhu s palivy. 9. Uvést varianty řešení dopravy kalů do lokality Drasty a zdůvodnění navržené varianty. Možnosti jiné trasy umožňující zamezit přemostění v Klecanech. K tomuto se musí vyjádřit projektant (fy Ingutis). Navržená trasa je nejkratší trasou mezi ÚČOV a Drastama. Lze ustoupit od navážení shrabků a písku na Drasty a z kanálu odstranit vláček a koleje. Pak by kanálem vedlo pouze potrubí s tím, že projektant musí posoudit, zda se výškově dá řešit podchod pod klecanským údolím tak, aby nevznikla shybka se zanášením kalem v případě vypouštění potrubí. Na základě konzultací s fy Ingutis jako projektantem stavby kanálu byla posuzovaná trasa zvolena z těchto důvodů: - je nejkratší - je vedena ve zdravé pevné hornině a v dostatečné hloubce s vyloučením negativních vlivů na povrchový terén a objekty - trasa umožňuje vhodné umístění revizních šachet s minimálním vlivem na okolí - umístění revizních šachet umožňuje v průběhu výstavby nakládku a dopravu rubaniny za akceptovatelných podmínek z hlediska intenzity a řešení dopravy i vlivu na okolí šachet (viz příloha dokumentace č. II/12 Zásady organizace výstavby vč. koncepce dopravy) Citlivým místem trasy kanálu je přemostění údolí pod Klecanama. Toto přemostění si vyžádala koncepce dopravy pevných odpadů (shrabky, písek) důlním vláčkem na lokalitu Drasty, vyžadující omezení ve sklonu kanálu. Vzhledem k tomu, že tyto odpady budou minimálně využitelné (potenciálně část shrabků) až nevyužitelné v technologii KH na Drastech, i vzhledem ke značné obtížnosti výstavby přemostění za daných místních podmínek a při zachování dopravní obslužnosti Klecánek a k oprávněné kritice tohoto řešení, souhlasí MHMP s vypuštěním dopravy pevných odpadů. Za těchto podmínek budou v kanálu umístěna pouze příslušná potrubí a systém manipulační dopravy pracovníků údržby kanálu respektující nové řešení sklonu trasy. Sklon trasy bude upraven tak, aby kanál podcházel Klecanské údolí v min. hloubce 20 m a na trase se netvořili shybky, ve kterých by se po vypouštění a proplachu potrubí kalu a odpadních vod tvořili usazeniny kalu. 7

8 Za podmínky zrušení přemostění výše uvedenou změnou řešení a využívání kanálu není jiná trasa kanálu výhodnější a tím i akceptovatelná. 10. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, orgánu ochrany přírody, že záměr neovlivní EVL Větrušická rokle. Vyjádření KÚ Středočeského kraje je uvedeno v příloze č Vyjádření stavebního úřadu k zámě ru z hlediska územně plánovací dokumentace pro část II Ražený technologický kanál na území hl.m. Prahy. Vyjádření příslušného stavebního úřadu je uvedeno v příloze č Zdůvodnění, proč byla v dokumentaci posuzována jen varianta technologie aerobní fermentace. Volba technologie aerobní fermentace je výsledkem několikaletého procesu přípravy záměru KH Drasty vč. kontaktů s potenciálními dodavateli této technologie, prováděné MHMP. Tato volba vychází nejen z následného posouzení vlivů obou variant na životní prostředí ale i z řady dalších důvodů investora vč. respektování dikce příslušných směrnic EU o prioritě maximálního energetického využívání biomasy a bioodpadů ve značné míře produkovaných na území hl.m. Prahy, i z důvodů prognózy situace na trhu paliv a využívání produktu fermentace v energetických zařízeních ve vlastnictví investora. Zpracování dokumentace EIA předcházelo zpracování dvou studií proveditelnost a Oznámení, vše ve dvou uvedených variantách. Z těchto dokumentů vyplynula varianta aerobní fermentace jako celkově šetrnější vůči životnímu prostředí i okolí lokality Drasty a ve spojení s ostatními aspekty její volby nebyl důvod zpracovávat v dokumentaci EIA i variantu anaerobní stabilizace. Pokud by došlo z nějakých důvodů ke změně koncepce řešení KH (a tím důvodem by mohla být především změna umístění nového KH), bude nová koncepce posouzena v novém procesu EIA. Dále rovněž viz bod Posouzení vlivu na mikroklima z důvodu emise vodní páry v obje mu 85,3 tun denně a CO 2 (37 tun denně). Posudek vlivu na mikroklima zpracovaný autorizovanou osobou je uveden v příloze č Dopracování návrhu monitoringu ve zkušebním provozu. V dokumentaci EIA je v rámci kapitoly D.IV. Charakteristika Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí navržen bod 4 fáze I Období přípravy záměru v tomto znění: 4. Zpracovat samostatný projekt komplexního kontrolního monitoringu vybraných technologických procesů a zařízení s významným vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví. Kontrolní monitoring všech potřebných ukazatelů a veličin bude řešen komplexně a bude zajišťovat potřebné informace o vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví při výstavbě a ve zkušebním a trvalém provozu. Ukazatele a veličiny, které se budou v průběhu trvalého provozu měnit 8

9 s narůstajícím výkonem zařízení, budou měřeny a hodnoceny po etapách 10% přírůstku výkonu do dosažení a vyhodnocení cílové kapacity záměru. Uvedený komplexní monitoring vlivů na životní prostředí je nutno považovat za důležitý přínos k bezproblémové realizaci a provozování záměru a za rozhodující nástroj ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Projekt monitoringu bude předložen ke schválení v rámci procesu IPPC a ve stavebním řízení. Schválený monitoring bude součástí projektu organizace výstavby a příslušných provozních řádů pro zkušební a trvalý provoz. Uvedený bod by měl být součástí stanoviska MŽP ČR jako závěrečného dokumentu procesu EIA. Přes uvedené zabezpečení komplexního monitoringu je zpracována dle požadavku MŽP koncepce monitoringu vlivů na životní prostředí pro zkušební provoz, a je uvedena v příloze č Uvést, zda bude záměr budován na cílovou kapacitu nebo po etapách. Pokud bude budován po etapách, tak definovat tyto etapy. V současném ranném stadiu technické přípravy (do kterého platná legislativa umístila proces EIA) se nepředpokládá realizace záměru po etapách. Proces EIA posuzuje cílový stav záměru. V další projektové přípravě záměru ale může dojít k aktualizaci kapacity záměru v návaznosti na projektovanou kapacitu rekonstruované ÚČOV. Z dosavadních poznatků vyplývá, že pokud dojde k aktualizaci cílové kapacity záměru, pak vždy bude tato nižší než je kapacita posuzovaná v procesu EIA, a tudíž i vlivy na ŽP budou nižší. I při aktualizaci kapacity záměru bude tento realizován vždy v cílovém stavu bez etapizace. 16. Uvést, zda se předpokládá ověření technologie v poloprovozním měřítku. Toto ověření se nepředpokládá. Technologický proces aerobní fermentace v rámci záměru se skládá ze dvou hlavních částí, a to fáze vlastní fermentace (tj. v podstatě výroba kompostů z bioodpadů, doplňkové biomasy a čistírenských kalů) a fáze sušící zajišťující při koncové teplotě fermentace cca 80 C hygienizaci produktu a podmínky pro jeho efektivní energetické využití s využitím tepla produkovaného v první fázi pro zvýšení výstupní sušiny produktu na cca 80% (a tím i výhřevnosti). Proces první fáze (výroba kompostů) je s nižší či vyšší technickou úrovní (uzavření objektů, provzdušňovací systémy, mechanizace, úroveň automatizace a kontroly procesů apod.) a úrovní zabezpečení ochrany životního prostředí (především minimalizace vlivů na ovzduší a hlukové zátěže) dostatečně zvládnutý a provozně ověřený nejen v zahraničí (především západní Evropa a Severní Amerika s tou vyšší úrovní) ale i v kompostárnách provozovaných v ČR (ta nižší úroveň). První aplikace průmyslového charakteru v Evropě začínají již od cca r Jsou informace o připravovaném rozšíření této technologie i do východní Evropy (např. pro Bukurešť). Druhá fáze (sušení) je rovněž dostatečně prověřena v řadě zahraničních aplikací směřujících k výrobě paliva místo kompostů, a je především technickou záležitostí (vhodný systém vzduchotechniky s rekuperací tepla a chlazením vzdušin odtahovaných z fermentorů doplněný čištěním vzdušin na biofiltrech). Jsou informace o záměru některých kompostáren v ČR zavádět místo výroby kompostu energeticky využitelný produkt s tím, že jsou připravovány palivové zkoušky v konkrétních energetických zařízeních (např. v Teplárně Žatec). 9

10 Konečný výběr dodavatele technologie aerobní fermentace pro lokalitu Drasty bude záležitostí výběrového řízení. Při vhodně nastavených podmínkách v zadávací dokuemntaci pak není problém zajistit kvalitního dodavatele s doloženými referencemi a garancemi vč. splnění požadovaných limitů vlivů na životní prostředí. 17. Navrhnout kompenzační opatření pro obce v okolí (vymístění rodinných domků nelze považovat za kompenzační opatření). To, zda je či není vymístění RD u lokality kompenzační opatření, je diskutabilní. I při doložení, že vlivy na obyvatele RD nepřekročí příslušné legislativní limity či záměr bude mít nižší vliv na okolí než původní provoz na Drastech, mohou obyvatelé negativně nést bydlení a život v těchto RD z psychologických důvodů, z důvodu snížení cen těchto nemovitostí apod. Pak je finanční náhrada či postavení obdobné stavby na dohodnutém místě zcela jistě pro tyto občany kompenzačním opatřením za pro ně obtížně akceptovatelný vliv na úroveň jejich bydlení a kvalitu života. Je ale otázkou, zda by při plnění legislativních limitů měli tito občasné na nějakou kompenzaci právní nárok. Vzhledem k předpokládané výši investic na Drastech by ale mohla být dohodnutá kompenzace kladně oceněným vstřícných krokem investora, tj. hl. m. Prahy. Ve stávajícím časovém horizontu technické přípravy dosud nebyly ze strany investora ani ze strany dotčených obcí předloženy nabídky ani návrhy na kompenzační opatření. V dalších etapách projednávání záměru se předpokládá, že budou vedena jednání o možnostech kompenzací. Zpracoval: Za zpracovatele dokumentace EIA: Ing. Václav Hammer Za MHMP: Ing. Jan Bouček, ved. odd. přípravy a realizace ÚČOV V Praze: Přílohy: Č. 1: Seznam zahraničních realizací technologie aerobní fermentace a jejich kapacit Č. 2: Vyjádření KÚ Středočeského kraje Č.3: Vyjádření příslušného stavebního úřadu k trase technologického kanálu na pozemcích hl.m. Prahy Č.4: Posudek vlivu nového KH Drasty na mikroklima Č.5: Koncepce monitoringu vlivu nového KH Drasty na životní prostředí ve zkušebním provozu Č.6: Příklady řešení biofiltrů Č.7: Výtah protokolu o měření pachových látek v kompostárně Pitterling 10