ZÁVĚREČNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA výzkumného záměru Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence nemovitého kulturního dědictví, identifikace statků, které mohou být chráněny MK Národní památkový ústav Odpovědný řešitel výzkumného záměru PhDr. Vladislav Razím Odpovědní řešitelé výzkumných úkolů PhDr. Vladislav Razím Ing. Petr Macek, Ph.D PhDr. Pavel Hájek PhDr. Pavel Bureš Ing.arch. Dana Novotná, Ph.D Mgr. Martin Tomášek, Ph.D PhDr. Jarmila Čiháková

2 A) Konstatační část Základní identifikační údaje výzkumného záměru 1.1. Název výzkumného záměru Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence nemovitého kulturního dědictví, identifikace statků, které mohou být chráněny 1.2. Identifikační kód MK Název a sídlo organizace Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 3, Praha Doba řešení výzkumného záměru Jména vedoucího řešitele a spoluřešitelů Odpovědný řešitel výzkumného záměru: Odpovědní řešitelé výzkumných úkolů: PhDr. Vladislav Razím (do 2009 Pavel Jerie) PhDr. Vladislav Razím Ing. Petr Macek, Ph.D PhDr. Pavel Hájek PhDr. Pavel Bureš Ing.arch. Dana Novotná, Ph.D Mgr. Martin Tomášek, Ph.D. (do 2010 PhDr. Julie Šulcová) PhDr. Jarmila Čiháková 2

3 Spoluřešitelé výzkumných úkolů: : : Lucie Augustinková Veronika Babická Ladislav Bartoš Jan Beránek Pavel Borský Jana Bukovská Miloš Buroň Andrea Čeplá Petra Dohnalová Karel Foud Michaela Glosová Petr Gryc Jarmila Hansová Jakub Chaloupka Zdeněk Chudárek Jiří Janál Vít Jesenský Petra Kaniová Tomáš Karel Karel Kibic Miroslav Kolka Jan Konůpek Jana Koudelová Dana Kouřilová Miroslav Kovář Petr Kroupa Lucie Kursová Petr Macek Jiří Mrázek Klára Nedvědová Táňa Nejezchlebová Lucie Augustinková Jan Beránek Andrea Čeplá Lucie Chotěborská Miroslav Kroulík Petr Kroupa Michal Patrný Romana Rosová Martin Ouhrabka Vlastislav Ouroda Michal Panáček Michal Patrný Ivan Peřina Stanislav Plešmíd Kamil Podroužek Eliška Racková Helena Richterová Romana Rosová Josef Rozkopal Vratislav Ryšavý Jiří Slavík Jan Sommer Jana Svobodová Jitka Svobodová Lenka Šabatová Bohdan Šeda Daniel Šnejd Jan Štětina František Radek Václavík Zuzana Vařeková Jan Veselý Tomáš Vítek Eva Volfová Radim Vrla Eva Vyletová Jindřich Záhorka Pavel Zahradník Lubomír Zeman 3

4 31 303: : : Martin Strakoš Lenka Šabatová Jindřich Záhorka Pavel Zahradník Tomáš Brož David Geleta Jana Jahodová Petra Kaniová Hana Knoppová Jan Koloc Danuška Kouřilová Lucie Radová Kateřina Skalíková Jaroslav Skopec Veronika Smolková Jaroslav Urban Ivo Urbanec Irena Urbanová Luděk Wünsch Marie Bartošová Jana Berková Iva Dryková Alena Dunajová Jiří Kaláb František Ledvinka Antonín Rubáček Zuzana Syrová Helga Bencúrová Kozelská Irena Blažková Josef Březina Andrea Čeplá Pavel Dvořák Šimon Eismann Karel Foud Jakub Hulák Kateřina Chmelová Otakar Jankovec Jaroslava Jedličková Renáta Jedličková Simona Juchelková Václav Kolařík 4

5 Danuška Kouřilová Igor Krčmář Marek Madaj Petr Marvan Jarmila Marvanová Jaroslav Novosad Lenka Nyklová Vladimíra Paterová Hana Pavelková Ivana Poláková Michal Prix Eva Pulkrtová Vladimíra Rákosníková Vladislav Razím Eva Staňková Zuzana Syrová Jiří Syrový Andrea Šírová Jindřich Špinar Michaela Špinarová Jitka Štáblová Ladislav Varadzin Richard Zatloukal Michal Zezula : Hana Dehnerová Jiří Havlice Jiří Janál Milan Jančo Alena Knechtová Tereza Krasnokutská Zdeněk Lochman Martin Nechvíle Zdeněk Neustupný Petr Sokol Radmila Stránská Renata Tišerová Petr Vachút Petr Vitula Richard Zatloukal Michal Zezula Michaela Zezulová 5

6 11 307: Tomasz Cymbalak Hana Dehnerová Zdeněk Dragoun Linda Foster Jan Havrda Eva Kamenická František Kolář Miroslav Kovář Jaroslav Mourek Martin Müller Jaroslav Podliska Libor Smutka Veronika Staňková Pavel Šlézar Julie Šulcová Michal Tryml Jiří Vachuda Marcela Waldmannová Richard Zatloukal Michal Zezula 6

7 2.1. Hlavní směry a základní cíle výzkumného záměru (odpovídá návrhu výzkumného záměru) Výzkumný záměr - souhrn Výzkumný záměr je zaměřen na oblast nemovitého památkového fondu, jeho poznávání, dokumentaci, evidenci a ochranu, a to, s výjimkou samostatně řešené oblasti památkového fondu 19. a 20. století, v celé druhové šíři. Předmětem je zejména prohloubení poznání nemovitých kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích vědeckým hodnocením odborných poznatků a operativní dokumentace pořízené při jejich obnově a zdokonalování metod stavebně historických průzkumů, zejména nedestruktivních. Vedle památkového fondu bude předmětem vědeckého odborného hodnocení i nemovitý památkový potenciál, který je stálým zdrojem pro rozšiřování památkového fondu v České republice. Významným směrem výzkumu je urbanistické památkové hodnocení sídel České republiky, rozvíjení a navázání na koncepci urbanistické ochrany, se zaměřením na města, vesnice i kulturní krajinu. Předmětem výzkumu budou i území s archeologickými nálezy a archeologický památkový fond, zejména pak vědecké hodnocení zpracovaných archeologických záchranných výzkumů. Výzkumný záměr je členěn do čtyř hlavních směrů (HS), ve kterých jsou některé dílčí úkoly (HS 1: 301, 302; HS 2: 303; HS 3: 304, 305; HS 4: 306, 307). Jednotlivé výzkumné úkoly Vědecký výzkum a aplikace metod operativního zpracovávání stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích Řešitel: PhDr. Vladislav Razím Koncepce obnovy jakékoli památky musí bezpodmínečně vycházet z jejího poznání. Východiskem tohoto poznání bývá v některých případech stavebně historický průzkum, často však tento materiál chybí a nejsou časové, finanční, materiální, organizační a další předpoklady pro jeho (včasné) pořízení. Památkář vyhotovující odborné vyjádření je pak odkázán na rychlou rekognoskaci a průzkum vlastními silami, případně nezřídka vychází z názoru projektanta, příležitostné konzultace s kolegou atp. V průběhu realizace obnovy památky se zpravidla objeví nové informace o stavebně historickém vývoji stavby, různé stavebně technologické či řemeslné detaily. Tyto informace mohou (a měly by) více či méně korigovat koncepci, průběh či cíle obnovy, v nemenší míře jsou však zaznamenání hodné v rámci jednoho z hlavních společenských poslání státní památkové péče průzkumu, výzkumu a poznávání památkového fondu. Odborná dokumentace pořízená před obnovou a v průběhu obnovy památky má i zcela praktický smysl může být využita při příštím zásahu do památky, a tak z hlediska věcného i finančního podstatně ovlivnit jeho průběh. Velmi neutěšená je také situace v oblasti záchranné dokumentace dlouhodobě chátrajících památek, u nichž dochází k úbytku vypovídací hodnoty až k zániku jejich částí. Záchranná dokumentace převážně leží stranou potřebného zájmu, neboť drtivou většinu pracovního 7

8 vytížení v oblasti péče o nemovité památky pohlcuje agenda spojená s památkami, na nichž se chystá (odborná vyjádření) nebo již probíhá obnova (kontrolní dny atp.). Tento stav samozřejmě není rovnoměrný. V některých územních odborných pracovištích Národního památkového ústavu (NPÚ) se odborná dokumentace do určité míry provádí, a to buď samotnými pracovníky, kteří vydávají odborná vyjádření, nebo je snaha tuto činnost navíc provádět jinými odbornými pracovníky, kteří se zabývají průzkumem památek na různé úrovni a v různých souvislostech, nebo případně externími dodavateli. Zde je situace většinou poplatná odborné erudici, osobní vůli a zapálení jednotlivců, a zároveň pochopení ředitelů pracovišť. Na některých pracovištích však tyto faktory fungují velmi málo či vůbec, a to z řady důvodů, mezi nimiž je třeba zvláště zdůraznit pracovní přetížení, nedostatečné personální vybavení a nízkou odbornou způsobilost k takovéto činnosti. To je ovlivněno také značnou fluktuací. Záchranné dokumentace ohrožených památek se na některých pracovištích provádějí v rámci jiných programů, ale v nedostatečné míře a bez širší informace o aktuálnosti jednotlivých akcí. Celkovým cílem výzkumného záměru je přispět k nápravě nepříznivého stavu v oblasti odborné dokumentace nemovitých památek. Jde především o dokumentaci bezprostředně vázanou na proces obnovy nemovitých kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích, stejně je tomu však také se záchrannou dokumentací dlouhodobě chátrajících a zanikajících památek. Tyto dvě skupiny památek nelze od sebe oddělovat, u obou jde o záchrannou dokumentaci zásadního významu. Pro uvedenou činnost se ujal název operativní průzkum a dokumentace (dále jen OPD). OPD je soubor průzkumných a dokumentačních metod a aktivit, jejichž cílem je rozpoznat, prozkoumat a co nejefektivněji a nejrychleji zaznamenat nové informace o předmětu zkoumání (zejména stavební podoba celku a detailů, stavební vývoj). OPD se zpravidla vztahuje k situaci, kde jsou tyto informace přístupné jen po velmi krátkou dobu (dílčí opravy, rekonstrukce stavby), a hrozí tak akutní nebezpečí z prodlení. Podobně se aplikuje vůči stavbám, kde úbytek vypovídací hodnoty nebo zánik hrozí v důsledku dlouhodobě zanedbané údržby atp. Čas je pak jedním z hlavních činitelů, které ovlivňují organizaci práce, postupy, metody, způsob záznamu atp. Operativní průzkum a dokumentace představují v oblasti průzkumu a výzkumu stavebních památek velmi významnou, nezastupitelnou položku. Stojí na úrovni ostatních průzkumných a dokumentačních metod (archeologie, stavebně historický průzkum), jejichž smysl a přínos je nezpochybnitelný a všeobecně plně respektovaný. OPD má oporu v památkovém zákoně. Hlavním celkovým záměrem úkolu je připravit provádění této činnosti po stránce teoretické (vypracování metodiky) a uvedení teorie do dlouhodobé praxe (zorganizovat a materiálně a personálně zabezpečit provádění této činnosti). Nedílnou součástí této praxe musí být rozvinutý a dobře fungující systém monitoringu a informování o potřebě operativní (časově podmíněné) odborné dokumentace památek v terénu. Předpokládaným výsledkem je vypracování metodiky činnosti, která je cílem výzkumného záměru, a její ověření a uvedení do dlouhodobé praxe. Kromě metodiky a funkčního mechanismu činnosti vznikne za léta provádění výzkumného záměru řada elaborátů zpracované odborné dokumentace, které budou určeny pro archivaci, využití v praxi státní památkové péče a pro prezentaci v domácím a zahraničním odborném tisku. Získaný dokumentační materiál bude mít jedinečnou a nenahraditelnou hodnotu vzhledem k tomu, že informace získané při zásazích do památkové podstaty staveb a při dokumentování památek se zanikající vypovídací hodnotou jsou neopakovatelné, neboť možnost jejich získání je neobyčejně úzce časově podmíněná. 8

9 Zkvalitňování a praktická aplikace metodicky zaměřeného zpracovávání a hodnocení nedestruktivních stavebně historických průzkumů (včetně stavebněhistorických a uměleckohistorických průzkumů ohrožených a nevyužitých kulturních památek, se zřetelem na jejich možné využití v cestovním ruchu) Řešitel: Ing. Petr Macek, Ph.D. Záměrem úkolu je ověřování, rozšiřování a prohlubování metod stavebně historického průzkumu (dále SHP), včetně stavebně historických a umělecko historických průzkumů ohrožených a nevyužitých kulturních památek, se zřetelem na jejich možné využití v cestovním ruchu. Konkrétně půjde o tyto cíle a výsledky: Provádění vzorových SHP pokrývajících postupně celé druhové spektrum našeho fondu historických objektů. Zpracování detailní metodiky aktivního provádění SHP pro jeho zpracovatele (příprava elaborátu pro tisk). Vyhodnocování postupných výsledků se zájmem o zásadní posun při provádění SHP směrem k dalšímu zkvalitnění v řadě vytipovaných možných směrů (soubor odborných otázek v úzké vazbě na další vědecké činnosti - obory, památková problematika teoretická i praktická, osvětové aspekty aj.) Průběžné metodické vedení pracovišť SHP v rámci NPÚ a spolupráce na metodických otázkách v kontextu spolupráce s dalšími pracovišti. Prezentace (publikování, účast na konferencích) zásadních výsledků práce v rovině odborné i metodologické. Organizování odborných setkání různého typu dle charakteru nových poznatků Systematický průzkum a odborná pasportizace (reidentifikovaného) nemovitého památkového fondu, dokumentace a třídění Řešitel: PhDr. Pavel Hájek Záměrem úkolu je rozšířená odborná pasportizace a dokumentace nemovitých kulturních památek evidovaných dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, u nichž byla provedena obnova identifikace dle metodiky schválené MK ČR. Reidentifikace nemovitého památkového fondu náleží v současné době k prioritním úkolům oboru památkové péče. Cílem pasportizace reidentifikovaných nemovitých památek je doplnit výsledky vlastní reidentifikace, zaměřené především na evidenčně právní aspekt evidence památek, o podrobnější průzkum evidovaného památkového fondu se zaměřením na podrobné zjištění a zdokumentování současného stavu památkového fondu jako podklad pro efektivnější výkon státní památkové péče. Prvořadým cílem je provést podrobný popis exteriérů včetně všech architektonických prvků, zejména však popis interiérů chráněných objektů, které stávající evidence zachycuje jen velmi nesystematicky. Zaměření projektu je zejména na dochované historické konstrukce a stavebně řemeslné prvky, důraz bude kladen na zachycení a zdokumentování krovů. Pro další péči o chráněné objekty je však důležitá i znalost použitých novějších konstrukcí. Pro potřeby dodržování památkového zákona je nezbytná znalost okamžité podoby chráněných objektů v případě svévolných zásahů do 9

10 objektů ze strany majitelů. Kromě verbálního popisu objektů a jejich konstrukcí je dalším cílem pořídit podrobnou fotodokumentaci, v případě neexistence grafické dokumentace zhotovit kresebnou dokumentaci zachycující dispozici objektů a hlavní konstrukční prvky. Vzhledem k rozsahu nemovitého památkového fondu v ČR jde o dlouhodobý projekt, přesahující možnosti dané výzkumným úkolem. Není proto možné provést pasportizaci celého památkového fondu, ale pouze některých vybraných skupin, které odpovídají kriteriím výběru a současně představují druhově odlišné skupiny památek. Druhová odlišnost směřuje zejména k ověření rozsahu a účelnosti pořizované dokumentace ve vazbě na připravovaný nový systém vedení ÚSKP Vědecké hodnocení a kompletní odborná památková dokumentace vesnických sídel v České republice Řešitel: PhDr. Pavel Bureš Výzkumný úkol obsahuje několik dílčích úkolů, jejichž předmětem je památková dokumentace vesnických sídel i jednotlivých památek lidového stavitelství na území ČR. Částečně navazuje na předchozí účelový výzkumný záměr Památková dokumentace vesnických sídel v ČR ( ): cílem je jednak postupné zkompletování a systematické zpracování realizovaných základních průzkumů a dokumentace vesnických sídel na území ČR, zahrnujícím rovněž jejich digitalizaci a vytvoření katalogů pro jednotlivé vybrané územně správní celky, jednak prohloubení a rozpracování výsledků tohoto úkolu. Smyslem a cílem úkolu jako celku je přinést obsáhlejší a širší údaje i dokumentaci o vesnické stavební kultuře v určitých vymezených oblastech. Na základě využití informací a podkladů získaných v průběhu výše uvedeného úkolu budou provedeny podrobnější inventarizační i stavebně historické průzkumy vybraných vesnických sídelních celků (jak památkově chráněných, tak pouze památkově hodnotných), jednotlivých zachovalých původních usedlostních celků a staveb i cenných architektonických článků a detailů. Zpracované a postupně digitalizované výsledky průzkumů (SHP, urbanistické a stavební rozbory, pasporty, plánová, kresebná, současná i historická fotodokumentace, archivní rešerše apod.) se stanou důležitým a cenným podkladovým a srovnávacím materiálem obsahujícím značné množství informací i nově pořízené dokumentace umožňující podrobnější a systematičtější poznání tohoto ohroženého druhu památkového dědictví. V závěrečné fázi se počítá s prezentováním získaných poznatků a shromážděné dokumentace ve formě odborných katalogů, studií, článků i jiných typů výstupů. Dalším dílčím úkolem je GIS památkově chráněných území v ČR, jehož primárním cílem je vtvoření GIS památkově chráněných sídel ČR jako součásti jednotného informačního systému památkové péče, jeho naplňování základními datovými sadami a dosažení koordinace při digitalizaci nově pořizovaných památkových a stavebně historických průzkumů, rozborů a dokumentace sídel i jednotlivých objektů (v rámci stávajícího výzkumného záměru i mimo něj). Smyslem výzkumného úkolu je vytvořit předpoklady pro praktické využití jeho výsledků zejména jako informační základny k zajištění optimálnějšího fungování a prohlubování péče o památkově chráněné sídelní celky i jednotlivé objekty. Zpracované podklady a dokumentace by dále měly přispět ke kvalifikovanějšímu rozhodování odborné i výkonné složky státní památkové péče (například výběr nových lokalit i objektů k památkové ochraně, přípravu plánů zásad památkové ochrany, stanovení regulačních podmínek pro stavební činnost, zpracování územně plánové dokumentace atd.) a v případě zájmu se rovněž stanou 10

11 kvalitním zdrojem informací pro potřeby státní správy a samosprávy i ostatních zájemců z řad odborné i laické veřejnosti Památkově urbanistické průzkumy, vědecké hodnocení a odborná dokumentace historických měst v České republice v návaznosti na historické průzkumové podklady oboru památkové péče Řešitel: Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D. Hlavní směry a cíle lze shrnout takto: Zmapování historického dědictví bez ohledu na rozsah či stupeň památkové ochrany včetně spojení sídla a okolní krajiny, vyhodnocení kulturně historického významu sídla, zhodnocení a návrh případné památkové ochrany- tzv. primární průzkum. U chráněných lokalit (městské památkové rezervace, městské památkové zóny, soubory památek) prohlubovat poznání hodnot hmotné i nehmotné povahy, pořizování dokumentace. K tradičním formám dokumentace doplňování forem nových, jednotný informační systém území historických sídel. Systémové zpracování výzkumů (metodika sběru a ukládání průzkumových dat), vyhodnocení (vývoj městských struktur, typologie apod.). Detailně jsou tyto základní směry rozděleny na dílčí úkoly: - Urbanistický průzkum zaniklých domů v rámci sídelních celků v okrese Český Krumlov. - Český Krumlov terénní průzkum, archivní průzkumy plánové dokumentace, ikonografie, strukturální analýza, fenomenologie místa a obraz města, vývojové a srovnávací hodnocení, tvorba ochrany. - Památkový rozbor měst: Rýmařov, Frenštát pod Radhoštěm, Krnov, Horní Benešov, Vítkov, Sobotka, Železnice, Pecka, Jičín, Pilníkov, Žacléř, Olomouc, Šumperk, Prostějov, Přerov, Lipník nad Bečvou, Chotěboř, Červená Řečice, Třešť, Ledeč nad Sázavou, Havlíčkova Borová: provedení podrobného terénního průzkumu, plošné vyhodnocení zástavby, doplnění archivní, plánové, fotografické dokumentace (digitalizace), určení zásad regulace a způsobů památkové obnovy. - Pasportizace vybraných objektů v Opavě a Olomouci. - Vytvoření GIS památkově chráněných sídel v ČR jako součásti jednotného informačního systému památkové péče, jeho naplnění základními datovými sadami, dosažení koordinace u nově digitálně pořizovaných památkových a stavebně historických rozborů a sídel (lze splnit jen částečně finančně a obsahově náročný úkol) - Pořízení dokumentace ucelených technických staveb měst (hradební okruh, vodovodní systémy apod.). Lze splnit jen částečně finančně a obsahově náročný úkol. - Soupis historických právních norem platných pro města v ČR, vymezení základních regulačních zásad pro současná historická města jako metodiky pro MPZ a MPZ Systematický průzkum, vědecké vyhodnocení, odborně podložená obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu Řešitel: Mgr. Martin Tomášek, Ph.D. 11

12 Základním plánovaným cílem projektu bylo ověření skutečného rozsahu jednotlivých archeologických lokalit, včetně navrhovaných k prohlášení za kulturní památku (prostřednictvím Archeologického ústavu Akademie věd České republiky dle platné legislativy). Druhým z plánovaných cílů projektu bylo zajištění systematické aktualizace a doplňování dat Státního archeologického seznamu ČR, jako základní evidence území s archeologickými nálezy na území ČR, včetně jejich konkretizace na dosud nezpracovaném území, rozvoj metodiky sběru, zpracování, správy a využívání dat, zpřesňování prostorové identifikace území s archeologickými nálezy pomocí geodetických a dalších nedestruktivních metod, rozšiřování datové základny o obrazové a příp. další typy informací. V rámci projektu byla předpokládána obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu na základě potřeb příslušných regionálních pracovišť. Vzhledem k přístupu spoluřešitelů v jednotlivých regionech měla být respektována možnost variability v rámci kriterií výběru archeologických nemovitých památek. Zásadními limity byla shledána hlediska územní a dále typologická. Důvodem specifického přístupu k nemovitému archeologickému památkovému fondu jsou jednak náročnější formy prostorové identifikace než je tomu u většiny nemovitých kulturních památek a jednak rozsah řady areálů archeologických památek. Souběžným přínosem projektu by měla být sumarizace základních údajů o archeologických výzkumech provedených ve významných urbanizovaných lokalitách. Identifikace jednotlivých zkoumaných ploch by tak vhodně doplnila výzkumný projekt MK ČR Státní archeologický seznam ČR, kde jsou prozatím historická sídla vedena jako jedno kompaktní území s archeologickými nálezy, ačkoliv reálný stav a hodnota archeologických terénů v jednotlivých částech konkrétního historického jádra je samozřejmě velmi diferencovaná. Obecně je možné konstatovat, že důsledná identifikace archeologického dědictví je nutným předpokladem jeho další ochrany. Nově vybudovaný informační systém by byl účinným nástrojem archeologické památkové péče v procesu rozhodování orgánů státní správy a samosprávy o jednotlivých stavebních záměrech. Zájmová území budou členěna do kategorií podle stupně dochování a hodnoty archeologických terénů. Po ukončení úkolu budou výsledné syntézy podkladem pro publikace, pro vytyčení další strategie archeologického výzkumu příslušných oblastí a současně podkladem pro rozhodování státní správy. Dále pro doplnění expozic a naučných stezek a pro přednáškovou činnost určenou pro konference historických oborů, školy všech stupňů, zájmové kroužky, pracovníky v cestovním ruchu a širokou veřejnost Odborné zpracování a vědecké vyhodnocení záchranných archeologických výzkumů nemovitých kulturních památek a památkových území jako nových pramenů k dějinám území České republiky Řešitel: PhDr. Jarmila Čiháková Předmětem výzkumu bude postupné vědecké zpracování a zpřístupnění realizovaných záchranných archeologických výzkumů vybraných mikroregionů a památkových lokalit se shrnujícím vyhodnocením celkového vývoje příslušné lokality a seznámení veřejnosti s jejich výsledky. Základním cílem výzkumného úkolu je naplnění smyslu zákona o státní památkové péči dovést výsledky provedených výzkumů do úrovně pramene, použitelného archeology, historiky a státní správou a seznámit s vývojem poznání veřejnost. Zpracováním a publikací pramenných fondů, získaných záchrannými archeologickými výzkumy, se završuje proces 12

13 záchrany archeologických památek. Podrobné vyhodnocení vývoje vybraných lokalit až do úrovně publikace výsledků je rovněž cestou, jak v příslušných regionech získat kvalitnější podklady pro rozhodování orgánů státní zprávy v oblasti ochrany archeologických památek, nasměrovat další strategii archeologického výzkumu zamezující stagnaci oboru a prohloubit zájem veřejnosti o ochranu historického dědictví. Nezanedbatelným cílem vyhodnocení již provedených záchranných výzkumů v mikroregionech je potřeba utřídit a vyhodnotit získaný dokumentační materiál, aby při provádění dalších výzkumů nebyla pozornost soustředěna na otázky, jejichž zodpovězení je již obsaženo v získaném materiálu. Zpracováním vyvstanou otázky nové, pravděpodobně specifikované do větší hloubky, a je zapotřebí, aby pokračující záchranný výzkum je akceptoval co nejdříve Strategie zvolená k dosažení cílů výzkumného záměru Vzhledem k různé povaze úkolů se vzájemně lišila jejich strategie plnění Vědecký výzkum a aplikace metod operativního zpracovávání stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích Řešitel: PhDr. Vladislav Razím Cílem úkolu je pokus o nápravu výše nastíněného stavu. Je třeba uvést v život mechanismy a vytvořit podmínky, které budou zárukou pořizování dokumentačních prací, a poté se na základě těchto mechanismů a podmínek tyto práce budou opravdu provádět. V první fázi (během 1. roku) půjde zejména o značnou organizační a teoretickou práci, jejíž uvedení do trvalé praxe se neobejde bez značné podpory ze strany vedení oboru a samozřejmě bez dostatečné podpory finanční. V prvním roce je třeba přesně a podrobně zformulovat cíle a smysl předmětného druhu dokumentace a poté přesvědčit příslušné (vedoucí) složky oboru o tom, že je potřeba tuto práci nejen tolerovat, ale také všemi možnými prostředky podporovat, přijmout ji za jednu ze základních položek poslání a činnosti oboru. Bude jasně formulováno, jakých podmínek je třeba dosáhnout a jaké organizační, personální a jiná opatření je nezbytné přijmout, aby provádění dokumentace mohlo v praxi skutečně probíhat. Současně bude zpracována podrobná metodika, z níž bude jasně zřejmé, v čem citované dokumentační práce spočívají, jaké jsou jejich cíle, postupy, výsledky atd. Musí být dosaženo přijetí zmíněných opatření a jejich uvedení do života. Bude provedeno materiálně technické zabezpečení pro plnění úkolu (z části také v příštích letech). Základním předpokladem rozběhnutí úkolu a jeho plnění je vytvoření informační sítě o tom, jaké jsou aktuální i dlouhodobé potřeby dokumentačních prací v jednotlivých regionech a na území ČR. Dobrá systémová informovanost na tomto poli dosud chybí nejen v celostátním měřítku, ale ve značné míře také v jednotlivých regionech. Tato síť musí fungovat nepřetržitě a standardním způsobem, aby byl přísun informací skutečně kontinuální a kvalitativně jednotný. Základním východiskem sběru dat o připravovaných (případně již probíhajících) akcích budou žádosti o vydání odborného vyjádření jednotlivými územními odbornými pracovišti NPÚ a tato vyjádření samotná, případně další zdroje, včetně zdrojů mimo NPÚ, pokud zde bude ochota ke spolupráci. Tyto informace je třeba přijímat, třídit a operativně s nimi nakládat ve prospěch věci. Ideálním cílem bude dosáhnout stavu, aby operativní záchranná dokumentace byla provedena při všech akcích obnovy, respektive všude tam, kde 13

14 je zapotřebí. Ústřední shromažďování informací umožní zřídit jakýsi dispečink, jehož úkolem bude neustálá evidence všech akcí a snaha napomoci tomu, aby žádná z konkrétních akcí neproběhla bez potřebné dokumentace. V této věci je třeba přijmout dobře promyšlený systém, přizpůsobený konkrétním podmínkám v každém mikroregionu, podle tamějšího, neustále monitorovaného odborného zázemí a dalšího vybavení. Při personálních a dalších změnách bude třeba na ně reagovat. V principu lze stanovit nejspíše tento úzus: V každém mikroregionu (tj. působišti tzv. garanta odborných vyjádření státní památkové péče) bude dáno, že tento garant sám provede odbornou dokumentaci nebo učiní kroky k tomu, aby ji provedl jiný kolega (více kvalifikovaný, specialista atp.). V případě, že ani jeden z těchto způsobů nebude možný, požádá o pomoc dispečink, který bude pracovat se seznamem dalších možných zpracovatelů z řad pracovníků NPÚ nebo externích dodavatelů a pokusí se pružně najít řešení. Dispečink bude vést a aktualizovat tento seznam a bude se snažit napomáhat koordinaci dokumentačních prací. Tím se vytvoří jakási zpětná vazba a zmenší se riziko, že některé akce obnovy (opravy) památek proběhnou bez povšimnutí. Není možné tvrdit, že takto bude možno zcela pokrýt skutečnou potřebu terénních prací. Určitý výběr bude vždy nutný, koordinace v širším měřítku však jistě přispěje k tomu, že tento výběr nebude náhodný a že neutečou důležité věci. Dispečink bude v zájmu věci spolupracovat s určitým druhem hodnotitelské komise a profesními organizacemi a spolky, jež sdružují příslušné profesionály. Bude snahou zapojit do spolupráce vhodným a prospěšným způsobem pracovníky muzeí i amatérská sdružení atp. Půjde o to, vyvinout co nejširší a nejefektivnější organizační činnost, jíž by se do procesu dokumentování památek zapojilo co nejvíce profesně způsobilých subjektů, jež by dokázali včas a na pravém místě provést neodkladnou práci. Zmíněná komise by jednala o dalším vývoji a upřesnění systému, rozhodovala by o aktuálnosti jednotlivých zásahů v terénu, jejich rozsahu, prioritách časových i odborných a pod. Měla by rovněž průběžně kontrolovat provádění v náležité odborné úrovni. Měla by iniciovat (případně přidělovat) specializované práce nutně s touto činnosti spojené (fotogrammetrie, geodetické zaměření, dendrochronologie, laboratorní výzkum, návaznost na další obory zejména archeologie a restaurování). V rámci úkolu je třeba docílit nejen co nejširší a nejkvalitnější provádění operativní dokumentace památek, ale také všeobecně přijaté podoby výstupů a jejich ukládání. Ani zde se nebude možné obejít bez spolupráce s vedením organizace a s jejím zřizovatelem. Příprava a plnění úkolu budou probíhat s využitím zahraničních zkušeností a v některých případech také v koordinaci (konzultace, konkrétní spolupráce při specializovaných úkolech) a v přímé spolupráci se zahraničními kolegy a institucemi. Podmínky plnění úkolu: K naplňování daného úkolu jsou potřeba nejenom finance a technické zabezpečení, které nemohou samy o sobě dlouhodobý problém oboru vyřešit. Zásadní je především ochota a motivace pracovníků NPÚ zúčastnit se plnění úkolu i při velkém pracovním vytížení, stejně jako teoretická a praktická možnost zapojit do této činnosti externí spolupracovníky. Jak již bylo výše naznačeno, činnost je dle našeho přesvědčení možná pouze v propojení pracovníků NPÚ, externích zpracovatelů průzkumů a dalších navazujících odborníků. Dnes je reálné zajistit alespoň minimálně únosný počet řešitelů jedině určitým finančním stimulem. Jistou možnost lze snad spatřovat v rovině osobního ohodnocení, zvýšení třídy dle odbornosti, odměn apod. Na každém územním odborném pracovišti středoškolský pracovník na plný úvazek, zajišťující technický průběh vyhledávání a shromažďování relevantních informací (viz výše). Na každém pracovišti tým minimálně dvou odborných pracovníků (VŠ) a jednoho technického pracovníka, kteří vedle garantů provádějí dokumentaci a průzkumy. Jeden z nich by měl být i členem vyšší jednotky (komise srov výše). Na každém pracovišti vytvořit měřičské pracoviště (1 VŠ, 2-3 SŠ) a fotografické pracoviště (1-2 SŠ), pokud již 14

15 neexistují a mají volnou kapacitu. Na pracovišti hlavního řešitele nezbytná jedna administrativní síla na plný úvazek a vytvoření materiálních podmínek pro fungování výše zmíněné komise odborníků. Finance by měly být využity na zavedení systému, vytvoření metodiky, personální posílení, materiální vybavení (vše viz výše), ale zejména na provádění vlastních (konkrétních) dokumentačních prací, jejichž nákladnost by musela být případ od případu (nebo v nějakých celcích) posouzena komisí na základě žádosti územního odborného pracoviště NPÚ, případně ústředního pracoviště. Velmi blízkou paralelu lze spatřovat v existujícím systému podpory záchranných archeologických výzkumů. Odborná pracoviště NPÚ by v průběhu roku získala finance za (na) provedení konkrétních úkonů, které by musely být odevzdány v určité kvalitě, nebo by za ně bylo zaplaceno externím dodavatelům. Vedení jednotlivých pracovišť by musela počítat s tím (a muselo by jim to být umožněno), že z obdržené částky vyplatí odměnu kmenovým pracovníkům (konkrétně garantům vydávajícím odborná vyjádření a dalším pracovníkům), kteří práci provedou nad rámec svého současného úvazku, pokud práce nebude provádět v hlavní náplni jiný pracovník (viz personální zajištění). Plnění výzkumného záměru je rozvrženo na léta Rok 2005 je vyhrazen na zpracování metodiky předmětné činnosti, na její organizační, technické a personální zabezpečení a na započetí praxe, s příslušným ověřováním. Činnost roku 2005 může podle objektivního vývoje situace přejít do roku V letech bude probíhat praxe, s nutnými korekcemi postupů, jež praxe prověří V roce 2011 zároveň dojde ke zhodnocení programu, k jeho příslušné prezentaci. Úkol je koncipován na celé období výzkumného záměru do rozmezí let , vzhledem k povaze úkolu je však třeba již teď zdůraznit, že o skutečném splnění bude možno hovořit pouze za předpokladu, podaří-li se v rozběhnutém a po určitou dobu probíhajícím úkolu pokračovat i po roce Zkvalitňování a praktická aplikace metodicky zaměřeného zpracovávání a hodnocení nedestruktivních stavebně historických průzkumů (včetně stavebněhistorických a uměleckohistorických průzkumů ohrožených a nevyužitých kulturních památek, se zřetelem na jejich možné využití v cestovním ruchu) Řešitel: Ing. Petr Macek, Ph.D. Postupné zpracovávání nových komplexních SHP, prohlubování a ověřování, případně rozšiřování starších prací s důrazem na míru objektivity (problém morálního zastarávání zejména v praktických památkových oblastech). Provádění doplňujících a naše vědomosti i rámec SHP rozšiřujících prací. Výběr vhodných památek pro výše uvedené úkoly. Hlediskem je kvalita a přínos jednotlivé stavby a neposledně i míra jejího ohrožení, z čehož vyplývá nebezpeční úniku zásadních informací. Provádění a ověřování komparačních průzkumů prohlubujících stávající poznání i obvyklé a zažité metody práce. Provádění orientačních ověřovacích průzkumů plošného charakteru. Oblasti by měly být vybírány dle možné míry zobecnění v úzké vazbě na výsledné závěry monotematických SHP. Uskutečňování pravidelných kontrolních dnů (pracovních setkání) nad dokončenými elaboráty SHP přímo na místě. Moderování diskuzí nad konkrétními i obecnými problémy průzkumů, jejich vazeb, souvislostí i limitů. Účast na konferencích a pod. 15

16 Konzultace jednotlivých nově zjištěných informací v co nejširším kolektivu s přihlédnutím k maximální víceoborové spolupráci. Navázání užších kontaktů se zahraničními pracovišti obdobného charakteru. Vypracování podrobné metodiky SHP (viz výše) jako jednoho z určujících průzkumu historických objektů v rámci studia dějin staveb. 2005: příprava prací, upřesnění temat a harmonogramu navazujících činností : kontinuální zpracovávání jednotlivých SHP a na ně navazujících průzkumů i jejich vyhodnocování : průběžná konzultační a odborně metodická činnost v rámci státu i při mezinárodních kontaktech : zpracování metodiky, shromáždění veškerých podkladů, příloh a pod : ověření, obhajoby a posudky metodiky 2011: prezentace výsledků (odborné publikace a konference) Systematický průzkum a odborná pasportizace (reidentifikovaného) nemovitého památkového fondu, dokumentace a třídění Řešitel: PhDr. Pavel Hájek Řešení úkolu představuje časově velmi náročnou práci, která bude v závislosti na stavu evidence a dokumentace v jednotlivých krajích prováděna odlišnými metodami. Pro naplnění cílů úkolu je optimální zpracovat novou podrobnou evidenční kartu pro každý objekt nalézající se v areálu nemovité památky, která bude, kromě lokalizačních a administrativních údajů, obsahovat především podrobný popis exteriéru a všech prostor interiéru, jejich zhodnocení z hlediska potřeb památkové péče, digitální či klasickou fotodokumentaci a grafickou dokumentaci (nově pořízenou, případně odkazy na existující SHP či zaměření). K naplnění projektu lze přistoupit podobnou metodou jako k reidentifikaci, tj. systematickým průzkumem dle jednotlivých lokalit, případně výběrovým způsobem dle potřebnosti a důležitosti objektů. Pro naplnění úkolu je nezbytné navázat kontakt s místní samosprávou, zejména za účelem propagace projektu mezi vlastníky a pro překonání problémů se vstupem. Získané informace budou počítačově zpracovány tak, aby mohly sloužit potřebám výkonu státní památkové péče (zejména 14), pro vedení ústředního seznamu kulturních památek, zpracování přehledů nevyužitých památek, pro potřeby využití památkového fondu v cestovním ruchu apod. Vzhledem k rozsahu nemovitého památkového fondu v ČR se bude jednat o dlouhodobý projekt přesahující možnosti dané výzkumným záměrem. Dle finančních možností bude pro každý region každoročně zpracován harmonogram s výčtem objektů, které budou zkoumány a zdokumentovány Vědecké hodnocení a kompletní odborná památková dokumentace vesnických sídel v České republice Řešitel: PhDr. Pavel Bureš Hlavní metodou památkové dokumentace vesnických sídel je terénní průzkum. Nejde o průzkum hloubkový, ale o zachycení základní charakteristiky sídla (půdorysné struktury a celkové zástavby), výčet významných památek a staveb a určení architektonické, urbanistické 16

17 a krajinotvorné vnější hodnoty podle stanovených kritérií a kategorií. Získané údaje jsou doplňovány excerpcí některých vybraných důležitých písemných pramenů a mapových podkladů. Při formulování záměru výzkumného úkolu bylo využito metodiky i informačního potenciálu starších soupisových prací a mapových děl (např. inventarizace a pasportizace architektonických a urbanistických hodnot SÚRPMO, kategorizace měst v ČSR, územní identifikace památkových hodnot SÚPPOP apod.). Prioritou je vytvořit jednotnou vnitřní strukturu jednotlivých výzkumných úkolů a metodický model aplikovatelný s menšími odchylkami na každý z nich. Základní metodické postupy a zásady můžeme v tomto smyslu označit v podstatě za shodné, ale jejich konkrétní uplatnění se v určitých aspektech liší od standardního vyhodnocení vesnické zástavby podle metodiky pro přípravu podkladů k návrhům vesnických památkových zón, respektive plánů zásad památkové ochrany těchto lokalit, přes stavebně historické průzkumy obsahující archivní rešerše, zaměření cenných objektů, jejich podrobný popis a charakteristiku i specifické způsoby identifikace historických hodnot staveb (např. dendrochronologickou analýzou), urbanistické vyhodnocení zástavby vesnických sídel, inventarizační průzkumy vesnic a jejich stavebního fondu prováděné na rozsáhlém území se zaměřením na získání informací a dokladů o určité skupině historicky hodnotných architektonických či řemeslných prvků, komparativní vyhodnocování stavebních projevů z různého kulturně historického, sociálně ekonomického nebo etnického prostředí, až po systematický a rozsáhlý průzkum určitého typu historické dokumentace. Každá ze zvolených forem přístupu k řešení stanovených cílů a záměrů má své opodstatnění a přináší pozoruhodné výsledky. Vzhledem k tomu, že vesnická historická architektura má pro zachování identity a charakteru našeho venkova nezastupitelný význam, je třeba veškerou odborně kvalitně prováděnou výzkumnou činnost a dokumentaci hodnotit jako mimořádně důležitou a přínosnou. Samozřejmostí je excerpce odborné literatury, archivních pramenů, mapové, plánové, kresebné a fotografické dokumentace aj. V další fázi zkompletování, souhrnné zpracování výsledků průzkumu ve formě souborných elaborátů v tištěné i digitální verzi. Hlavním řešitelem zajišťována organizační stránka výzkumného úkolu, zahrnující koordinaci práce a metodické vedení, výměnu a zprostředkování informací mezi spoluřešiteli, pořádání pravidelných konzultačních porad atd Památkově urbanistické průzkumy, vědecké hodnocení a odborná dokumentace historických měst v České republice v návaznosti na historické průzkumové podklady oboru památkové péče Řešitel: Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D. Všechny uvedené úkoly budou v letech probíhat průběžně, většinou průzkumy městských lokalit (rytmus cca 1 lokalita za rok): jde o Mapování jako primární výzkum v terénu, výběr lokalit s ohledem na bydliště a pracoviště spoluřešitelů (okolí Zlaté Koruny a Horní Plané, okolí Telče, okolí Jablunkova, okolí Stodu a Nýřan). U již chráněných sídel průzkumy jejich jednotlivých součástí (nemovitostí po jednotlivých parcelách), využívána metodika pro zpracování plánů památkové ochrany, která je v NPÚ již zavedená (od verze 1996 výše), základním výstupem listy nemovitostí a plány, dále archivní rešerše a dokumentace. 17

18 Jako informačního systému využití GIS chráněných území (výstup z grantového projektu Prostorová identifikace chráněných území ČR ), do tohoto systému se ukládají data obnovy identifikace nemovitých kulturních památek, legislativní mapy rezervací, zón a další tematické mapy památkové péče, přiloženy jsou letecké snímky. Systém je koncipován jako bezešvá mapa ČR, nad výřezy s měřítky katastrálních map se vytvářejí tematické mapy památkové péče, jako legislativní mapy, analytické mapy, plány ochrany a zhodnocení apod. Ve spolupráci s kolektivem výzkumného úkolu informačních technologií se stal z GISu chráněných území GIS památek jednotný informační systém, do kterého se zapracovávají postupně všechna data památkové péče. Během prvních tří let také dotvoření způsobu přikládání dalších výstupů úkolu, které není možno vložit jako atributovou tabulku do GIS tzv. metainformační systém, MIS. Dokumentace k lokalitám a objektům vkládána do MIS, v mapových projektech pro ArcReader interaktivně dostupná i z GIS. Tento způsob umožňuje aktivní zapojení jednotlivých řešitelů do zveřejňování dokumentace vytvořené v rámci úkolů v+v prostřednictvím integrovaného informačního systému památkové péče. Pro jejich potřebu bude vytvořen podrobný návod k MIS a souvisejícím úkolům prostorové identifikace v GIS. Rovněž budou aktualizovány, resp. nově vytvořeny tematické GIS mapové projekty pro ArcGIS. Sebrané poznatky kromě dílčích informací (články v různých periodikách, přednášky na konferencích apod.) shromáždit do několika systémových souborů Systematický průzkum, vědecké vyhodnocení, odborně podložená obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu Řešitel: Mgr. Martin Tomášek, Ph.D. Možnost variabilního přístupu v rámci kriterií výběru archeologických nemovitých památek. Zásadními limity jsou hlediska územní a typologická. Důvodem specifického přístupu k nemovitému archeologickému památkovému fondu jsou jednak náročnější formy prostorové identifikace, než je tomu u většiny nemovitých kulturních památek, a jednak rozsah řady areálů archeologických památek. -revize kvality a objemu informací (kriterium autenticity) vybraných archeologických památek, -rekognoskace aktuálního stavu památky v terénu, -doplnění údajů dle příslušného k.ú., -detailní geodetické zaměření lokality (polohové,výškopisné) a jeho digitální zpracování, -fotografická dokumentace (v některých případech včetně leteckého snímkování), -objektivizace popisu památky, -přenos informací souběžně do systému SAS, -přehled archeologických zásahů, soupis dostupné dokumentace, vč. uložení, -soupis nálezů z lokality včetně jejich uložení Odborné zpracování a vědecké vyhodnocení záchranných archeologických výzkumů nemovitých kulturních památek a památkových území jako nových pramenů k dějinám území České republiky Řešitel: PhDr. Jarmila Čiháková 18

19 Cestou k základním cílům je získání souborů nových informací z terénních podkladů realizovaných záchranných archeologických (ZA) výzkumů a jejich různorodé využití. Východiskem je dokončení ZA výzkumů zpracováním co nejvyššího počtu vybraných lokalit do listinné podoby formou nálezových zpráv, aby byly zhodnoceny prostředky vložené do terénní části výzkumu, vytěženy informace ve zkoumaném místě obsažené a pro další generaci zůstala zachována vypovídací hodnota místa. Pokud jsou získané informace přínosem, měly by být zpřístupněny vědeckou publikací a přednáškami pro VŠ a specialisty v oboru (plnění cílu 1). Nárůst kvantity dokončených výzkumů s nálezovou zprávou přináší poznatky vedoucí k efektivnějšímu nakládání s archeologickými prameny a k systematičtější ochraně památek archeologické povahy. Prostředkem jsou podrobné Mapy dokumentačních bodů a z nich vycházející mapové podklady umožňující kvalifikované rozhodování veřejné správy (plnění cílu 2). Popularizace výsledků archeologického bádání formou výstav, přednášek pro širší veřejnost, školení, naučných panelů aj. je přímo závislá na přísunu nových, aktuálních vědeckých poznatků a jejich obrazovém ztvárnění. Snahou je zejména změnit u veřejnosti pojetí oboru archeologie, o jehož náplni má velká část veřejnosti zcela zkreslené představy (plnění cílu 3). Strategie řešení úkolu vychází z možností a potřeb archeologických odborů jednotlivých pracovišť NPÚ, daných personálním obsazením a zejména intenzitou a délkou praktikování záchranných archeologických výzkumů. Úkol sestává z 9 dílčích projektů na sobě nezávislých, zpracovávaných na 6 pracovištích NPÚ. Soustřeďují se na zpracování lokalit s objevy celoevropského významu (Praha, Olomouc, Pardubice, hrad Lipý, Vávrovice), významných objektů ve správě NPÚ (Horšovský Týn aj. z Plzeňského kraje, Jánský vrch aj. z Olomouckého kraje, Kunětická hora) a dvou regionů v určitém historickém období (české Slezsko, Olomoucký kraj). Cesta řešení je určena stavem zpracování pramenné základny, u všech projektů je nezbytné zpracovat jednotlivé výzkumné akce do formy úplných nálezových zpráv jako podkladů pro komplexní shrnutí včetně hlediska geomorfologického a enviromentálního vývoje. K dosažení těchto cílů nutno po analýze stavu pramenné základny jednotlivých výzkumů provést zpracování terénní dokumentace, nálezů a v rámci možností i přírodovědných analýz vzorků odebraných v průběhu výzkumů. Pro dataci nalezených situací a poznání životní úrovně a stylu, dovedností, etnicity, popř. jiných aspektů je nezbytná analýza předmětů hmotné kultury. Výstupy úkolu budou postupně nálezové zprávy, dílčí články a závěrečné syntézy. Na splnění úkolu se podílí převážná část personálního obsazení archeologických odborů NPÚ, pracovníci subdodavatele v rámci služeb a externí a termínovaní pracovníci. 19

20 B) Analytická část Zhodnocení jednotlivých dílčích úkolů výzkumného záměru, kterými byly cíle VZ naplňovány (dle jednotlivých let řešení) Vědecký výzkum a aplikace metod operativního zpracovávání stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích Řešitel: PhDr. Vladislav Razím Rok 2005 byl vyhrazen na zpracování a vydání metodiky OPD, na organizační, technické a personální zabezpečení a na započetí praxe, tedy tvorbu nálezových zpráv podle uvedené metodiky. Zároveň se předpokládalo, že kroky předcházející pravidelné praxi mohou podle objektivního vývoje situace přejít do roku 2006; tím byla míněna především snaha postupně zapojit do úkolu další pracoviště NPÚ, a tak naplnit cíl provádět OPD na celém území ČR. V návaznosti na průběh úkolu v prvním roce plnění si řešitelé úkolu vytkli pro rok 2006 za cíl zejména uvést do praxe a v co nejširší známost tištěnou metodiku OPD, stabilizovat a podle potřeby obměnit a doplnit řešitelský kolektiv, usilovat o větší podporu úkolu u vedení jednotlivých pracovišť NPÚ, pokusit se rozšířit řešitelský kolektiv o další pracoviště NPÚ a externí spolupracovníky, zlepšit a systematizovat činnost tzv. dispečerů v jednotlivých pracovištích NPÚ, stále usilovat o co nejsystematičtější působení jednotlivých spoluřešitelů, zlepšit podle možností a potřeb materiálně technické vybavení OPD na jednotlivých pracovištích NPÚ, usměrňovat kvalitu a podporovat vypracování co největšího množství nálezových zpráv, připravovat publikování anotací nálezových zpráv v odborném tisku, a tím propagovat přínos OPD u odborné veřejnosti, a konečně iniciovat a vytvářet podmínky k publikování studií a materiálií napsaných autory na základě OPD v odborném tisku. Tyto vytčené úkoly byly splněny, přitom je však třeba zdůraznit, že většina uvedených bodů představuje cíle platné pro celé období plnění úkolu. V roce 2007 se dařilo prohlubovat a zlepšovat funkčnost internetové sítě, a tím také koordinaci a efektivitu práce jednotlivých spoluřešitelů úkolu. Důležitý krok představovalo zapojení dalších územních odborných pracovišť do úkolu, konkrétně v krajích Karlovarském (pracoviště v Lokti), Zlínském (pracoviště v Kroměříži), Libereckém a v hl. m. Praze. Jednotlivá pracoviště byla vybavena potřebnými finančními a materiálními prostředky, došlo zde také k ustavení řešitelských týmů. Pokud jde o vlastní působení v terénu, byl vzhledem k výsledkům dlouhodobého monitoringu kladen zvýšený důraz na trvale chátrající, resp. zanikající stavby, konkrétně zejména na torzálně dochované památky a lidovou architekturu. Byla vydána tzv. malá metodika OPD, zvaná hlášení o nálezu, jejímž prostřednictvím by se do operativní dokumentace měly zapojit další zainteresované osoby. V roce 2008 se podařilo na internetové databázi OPD zpřístupnění stránek pro veřejnost. Všichni zájemci tak mohou sledovat průběh zpracovávání OPD a podle svých možností nejrůznějšími podněty a případně i drobnějšími výstupy se aktivně zapojit do činnosti. V důsledku toho rovněž vznikla možnost vytvoření úplné evidence provedených OPD, což má význam pro památkovou péči jako celek. Mnohostranný dopad této skutečnosti bude možno docenit zejména v budoucnosti. Podobný přínos má propojení OPD s MIS - metainformačním systémem. Na internetu (na tzv. hlásiči) je tak nyní možno umísťovat větší 20

21 textové celky nálezových zpráv, včetně obrazových příloh. Tím se může veřejnost seznamovat s výsledky práce a čerpat z ní rovněž poučení (podobně jako z publikovaných výsledků). V tomto roce již bylo zpracováno 160 nálezových zpráv (tedy znatelně víc než v předešlých letech, celkově srov. seznam), důležitý byl také podíl na dlouhodobější dokumentaci několika větších celků. Spoluřešitelský tým se podařilo rozšířit o pracoviště v Josefově (Královéhradecký kraj). Byl uspořádán pracovní seminář OPD v klášteře Doksany, jehož cílem bylo v praxi, na optimálních nálezových situacích, předvést zejména méně zkušeným a začínajícím (event. potenciálním) zpracovatelům OPD všechny užívané metody a pracovní prostředky, včetně počítačového (kancelářského) dokončení, a poskytnout prostor k široké diskusi a výměně názorů. Zúčastnilo se 70 lidí, včetně studentů různých fakult. Byla vydána anglická mutace tzv. malé metodiky OPD. Zvýšila se publikační činnost. Souhrnná zpráva o plnění úkolu, s reakcí na specifika uplynulého roku, byla tak jako každoročně zveřejněna na stránkách časopisu Průzkumy památek (2008, č. 2). V roce 2009 pokračovaly snahy o precizování funkcí a využívání tzv. hlásiče, stejně jako o jeho propojení s dalšími oborovými databázemi (srov. podrobný popis v etapové zprávě 2009). Bylo zpracováno 156 nálezových zpráv a vyhotoveny další dílčí dokumentační práce (zejména měřická a dendrochronologické průzkumy). Zřízením pracoviště OPD v NPÚ územním odborném pracovišti v Telči byla konečně dotvořena kompletní síť těchto pracovišť na celém území ČR, jak bylo jedním z hlavních cílů celého úkolu. V září proběhl další seminář (workshop), jehož cílem bylo prohloubit znalosti spoluřešitelů i dalších zájemců o OPD. Téma se soustředilo na vztah OPD a SHP, na kritické posouzení využívání základních metod OPD v praxi a na další otázky. Zúčastnilo se více než 100 pracovníků památkové péče z celé ČR a ze Slovenska. Maximální snahy řešitelé vyvinuli také v publikačí činnosti. Souhrnná zpráva o plnění úkolu, s reakcí na specifika uplynulého roku, byla tak jako každoročně zveřejněna na stránkách časopisu Průzkumy památek (2009, č. 2). V roce 2010 dále pokračovalo zdokonalování systematičnosti provádění OPD, mimo jiné s cílem zpracovat co největší počet nálezových zpráv na základě co nejlepší selekce. Nálezových zpráv bylo zpracováno celkem 179. Dále byl vylepšován tzv. hlásič (srov. Byla uskutečněna celková odborná revize a analýza všech zpracovaných nálezových zpráv, aby výsledky mohly být využity při závěrečném metodickém zhodnocení. Analýzu prováděla komise složená z nejzkušenějších odborníků a zpracovatelů OPD. Významným výsledkem bylo uspořádání mezinárodního semináře zaměřeného na obecné otázky průzkumů a dokumentace v NPÚ a institucích podobného charakteru (Průzkum a dokumentace historických staveb současný stav, organizace, postavení ve společnosti, výhledy, 23. a , Roztoky u Křivoklátu). Podobný cíle měla účast na přípravě programu třídenního odborného mezinárodního kolokvia věnovaného hradu Křivoklátu, jehož významnou částí rovněž byla problematika zkoumání historických staveb (Hrad Křivoklát a lovecký hvozd, , Roztoky u Křivoklátu Křivoklát). Za úspěšnou lze považovat publikační, přednáškovou a další příbuznou činnost. V závěrečném roce 2011 byly dále propracovávány struktura a funkce a historie dvou internetových stránek, zřízených hned na počátku plnění úkolu v roce Stručně lze tyto stránky charakterizovat takto: Informační stránka OPD ( - popis úkolu, dokumenty (vzory nálezových zpráv, prázdné formuláře na vyhotovení NZ), metodiky ke stažení ve formátu pdf, diskusní fórum, seznam spoluřešitelů, výběr z publikační činnosti; tzv. hlásič ( - databáze akcí OPD, provedených i plánovaných (přílohy 1 a 2). V současné době je v hlásiči uloženo přes 3000 záznamů, v nichž je možno hledat podle několika kritérií. Možnost exportu dat z hlásiče do několika formátů. Je propojen s databází MIS. Obě stránky byly v tomto roce v dalších detailech zdokonaleny. Řešitelé 21