Odpovědné otcovství. Bílá kniha. Duben Strana 1 (celkem 26)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Odpovědné otcovství. Bílá kniha. Duben 2006. Strana 1 (celkem 26)"

Transkript

1 Odpovědné otcovství Bílá kniha Duben 2006 Strana 1 (celkem 26)

2 Tento výzkum byl realizován z grantu Evropského společenství. (V rámci programu Rámcové strategie Společenství v oblasti rovnosti mužů a žen 2001/2005). Informace v tomto dokumentu nereflektuje nutně názory nebo pohledy Evropské komise. FAI - ACLI Mezinárodní federace, Belgie - proponent projektu TIR, supervizor aktivit včetně diseminace a senzitivizačních kampaní. FAI je přímo zapojena do rozvoje transnacionálhí partnerství a do vytváření a posilování mezinárodních sítí třetího sektoru. ACLI Křesťanské asociace italskýh dělníků asociace pokrývající celé území Itálie, od velkých měst až po malá venkovská centra. ACLI rozvíjí sociální, kulturní, politické, informační, školící a rekreační iniciativy, aby oživili život místních komunit za účelem senzitivizace k aktivnímu občanství a rozšíření participace do veřejného života. IREF- Vzdělávací a školící výzkumný ústav, Itálie- koordinátor projektu TIR. Ústav pracuje zejména v těchto oblastech: rodina a genderová rovnost; trh práce; reformy sociálního systému; aktivní občanství a dobrovolné organizace atd. Výzkumný styl IREF je charakteristický kombinací kvantitativních a kvalitativních metod: tento dvojí přístup má za cíl dynamický vývoj komplexních společenských procesů. ČSŽ ČESKÝ SVAZ ŽEN Nestátní organizace s dlouhodobou zkušeností, která věnuje pozornost různým problémům vztahujících se k postavení žen ve společnosti stejně jako jejich aktivní zapojení do řešení širokého spektra společenských témat. V současnosti zaměřuje ČSŽ svůj zájem na harmonizaci profesního a rodinného života. Má také zkušenosti v organizování sociologických výzkumů, různých panelů a kulatých stolů. Na národní úrovni je ČSŽ odpovědný za výzkum, diseminaci a senzitivizační aktivity. ITW - Mezinárodní školící centrum pro ženy, Nizozemí je mezinárodní nadace specializovaná na školení v managementu a podnikání pro ženy. V projektu TIR má odpovědnost za výzkum, diseminaci a senzitivizační aktivity na národní úrovni. KVINNOFORUM Nadace Fóra žen, Švédsko od svého založení rozvinuli netradiční metody a paradigmatické rozvojové přístupy a praxe. Kvinnoforum efektivně využívá různorodých znalostí, lidských zdrojů a zapojování komunit, a to na základě skutečné genderové perspektivy V projektu TIR mají odpovědnost za výzkum, diseminaci a senzitivizační aktivity na národní úrovni. FCCC Centrum pro rodnu a péči o děti, Řecko je nevládní organizace jejímž hlavním cílem je podpora rodiny prostřednictvím změny integrovaných sociálních služeb, místního rozvoje zanedbávaných obllastí a podpory jednotlivců ohrožených sociálním vyloučením. V projektu TIR má odpovědnost za výzkum, diseminaci a senzitivizační aktivity na národní úrovni. Tento White Paper byl zpracová a sepsán Cristianem Caltabianou a Angelou Schito. Při sestavování tohoto WP byly využity zpětné vazby a znalosti odborníků a výzkumníků, kteří bylo do projektu TIR zapojeni. Autoři si přejí poděkovat všem za zásadní přispění. Strana 2 (celkem 26)

3 Obsah Úvod p. 3 Odůvodnění Bílé knihy o odpovědném otcovství: 4 základní předpoklady p. 5 Učíme se ze zkušenosti otců (výsledky výzkumu na individuální úrovni ) p. 9 Rozšiřování úhlu pohledu: výsledky výzkumu o otcovství uvnitř společnosti p. 11 Některé příklady dobré praxe p. 14 Klíčové principy Bílé knihy: směrem ke sdílené odpovědnosti p. 16 Některé návrhy p. 21 Závěry p. 25 Strana 3 (celkem 26)

4 Úvod Bilá kniha o odpovědném otcovství (BKOO) je jedním z nějdůležitějších výstupů projektu T.I.R. Zaměřuje se na podporu diskuse o genderových stereotypech a rodičovství. Zkušenost a znalost nashromážděná v kvalitativním a kvantitativním výzkumu jsou spolu s konzultačním procesem a diseminačními aktivitami páteří této Bílé knihy. Je samozřejmé, že zjištění, zpětné vazby a informace shromážděné v průběhu více než 15-měsíčního výzkumu byly nesmírně důležité pro rozvoj principů a návrhů týkající se odpovědného otcovství. Proto má BKOO zcela pragmatický účel: navrhnout pozitivní a konstruktivní opatření určená místním, národním a evropským politikům (ale také odborníkům v oblasti komunikace a práva, rodiny a genderovým sdružením a odborům) za účelem výměny a využití příkladů dobré praxe, které překonávají kulturní předsudky a genderové stereotypy. Tento programový dokument (policy paper) ukazuje bod po bodu některé principy a návrhy, o nichž jsme přesvědčeni, že mají zásadní význam pro překonávání stereotypů a pro propagaci nového obrazu žen prostřednictvím politik zaměřených na muže. Bílá kniha má za cíl dosáhnout těchto cílů prostřednictvím 4 kroků: identifikací možných výhod jak pro muže tak pro ženy, a to prostřednictvím změn v genderových vztazích, odbouráním rozdělených rolí mezi pohlavími, a eliminací ženských/mužských stereotypů; identifikace dobrých praxí týkajících se podpory rovnosti mezi pohlavími a přetvoření stereotypních obrazů mužů a žen; zpracování principů a návrhů pro politiky, jenž jsou založeny na zkušenostech a výsledcích získaných v průběhu projektu, a to za účelem nabídnutí cenných dat pro případné intervence; rozvoj alternativních strategií (k již existujícím právním úpravám otcovských nebo rodičovských dovolených nebo k ekonomickým pobídkám), které mohou překonávat genderové stereotypy. Bílá kniha je rozdělena do 6 sekcí. První sekce ( ) popisuje 4 základní předpoklady, na kterých je postaven projekt T.I.R. Následně budou v sekci 2 a 3 popsány hlavní zjištění, která vyplynula z komparativní zprávy, a to prostřednictvím analýzy zaměřené na zkušenosti otců a na rodičovství ve společnosti (zejména budou analyzovány silné a slabé stránky legislativy, masmédií). Ve 4. sekci budou posány některé již existující příklady dobré praxe na evropské úrovni s cílem podpořit aktivnější roli otců ( ). A konečně ve dvou posledních sekcích Strana 4 (celkem 26)

5 budou navrženy některé klíčové principy ( ) a inovativní návrhy směřované na politiky ( ), a to s cílem podpořit sdílenou odpovědnost mezi otci a matkami. 1. Odůvodnění Bílé knihy o odpovědném otcovství: 4 základní předpoklady 1.1 V průběhu minulého desetiletí bylo cílem genderové rovnosti získat koncensus evropského veřejného mínění, což zároveň představovalo mimořádnou výzvu pro politiky. V současnosti by nikdo neprojevil výslovný nesouhlas s tím, že by ženy a muži měly mít v životě ty samé příležitosti; a nebo jinak, že musí být vynaložena snaha o zrušení skleněného stropu v práci, politice, společnosti, rodině atd. A tak tedy se genderová rovnost stala klíčovým slovem evropského slovníku. 1.2 Bohužel propast mezi politicky korektními prohlášeními a realitou je velká; na pracovním trhu je přítomnost žen ve vrcholových pozicích stále skrovná, situace je ještě horší v politice: nehledě na národní rozdíly, ženy zůstávají v parlamentech a vládách každé evropské země jen malou menšinou, a to jak na národní tak místní úrovni. Navíc pokud se podíváme do soukromé sféry, situace nevypadá o nic lépe: práce v domácnosti (vaření, mytí nádobí, úklid, prádlo, péče o děti, atd.) jsou většinou vykonávány ženami. Data, která byla nedávno zveřejněna Eurostatem ukazují, že z tohoto pohledu stále existuje hluboké genderové rozdělení : v průměru ženy ve věku mezi 20 a 74 stráví domácími pracemi dvakrát více času (4:23 minut /den) než muži (2:09); tento rozdíl je zejména velký v Itálii a Španělsku, o něco menší pak ve Švédsku a Norsku 1. 1 Viz Eurostat, How is the Time of Women and Men Distributed in Europe, Statistics in Focus, Population and Social Conditions, 4/2006. Data použitá Eurostatem : Národní výzkum o využití času, který byl realizován v uplynulých letech v těchto evropských zemích: Belgie, Německo, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko, Velká Británie, Norsko, Dánsko, Nizozemí a Rumunsko. Dánsko, Nizozemí a Rumunsko nejsou zahrnuté v průměrném hodnocení domácí práce, protože v těchto zemích nebyla data srovnatelná. Strana 5 (celkem 26)

6 1.3 Ve společnosti tedy existuje strukturální nevyváženost: ženy pracují více (zejména tehdy, když jsou aktivní jak na trhu práce tak v domácnosti), zatímco méně vydělávají (symbolicky i fakticky). Fakta také ukazují, že je s rovnými příležitostmi něco v nepořádku; a nebo možná spíše, že požadavek na větší zapojení žen ve veřejné sféře je pouze viditelnou stránkou celého problému. Statistická proporce žen a mužů v politickém rozhodování (nebo ve vedení podniků) je výsledkem genderových vztahů ve společnosti. Jinými slovy přetrvávající genderový rozdíl je bočním produktem společenské a kulturní dynamiky: zvyky a společenské reprezentace, které působí na neformální úrovni, stále brzdí účast žen ve společnosti. 1.4 To jasně konstatovala Komise EU ve své strategii genderových vztahů ( ), v níž bylo řečeno, že jedním z nejdůležitějších úkolů je podpořit změnu genderových rolí a stereotypů. A tak se EU postupně posouvá z tradiční logiky ženských kvót / práv k širší vizi genderové politiky. Vizi, která musí postihnout každodenní život i subtilní formy diskriminace, jež zabraňují emancipaci žen. 1.5 Jedná se o velmi komplexní úkol: není snadné řídit socio-kulturní dynamiku za účelem dosažení systémové (společenské) přeměny v genderové praxi. Politiky se musejí dotýkat kultury, dimenze, která je ze své podstaty nehmatatelná: skryté postoje a vzorce chování, které posilují genderové stereotypy a oddělené / segregované vztahy mezi muži a ženami. A proto aby bylo dosaženo efektivity (tedy skutečně změnit genderové nerovnosti), politické rozhodování musí být založeno na přesné znalosti celého problému: Jak je v našich společnostech vytvářena nerovnost mezi muži a ženami? Tímto jdeme za pouhý obecný souhlas v otázkách rovných příležitostí. Tedy: Jak fungují kulturní mechanismy uvnitř společenské struktury : doma, v práci, během volna, a když ženy a muži vzájemně komunikují? Problémem je, že mezi požadavky žen a skutečnými podmínkami žen je neviditelná bariéra: tato skrytá dimenze je stvořená kulturou. 1.6 A proto bádání a působení na kulturu v genderových vztazích bylo jedním ze 4 základních předpokladů projektu T.I.R. V tomto světle bylo naším prvním krokem definování kultury se zaměřením jak na symbolické významy tak na postoje/chování vykazované ženami i muži v každodenním životě. Přesněji řečeno, specifické kulturní dimenze adresované projektem jsou: sociální reprezentace (hodnoty, stereotypy, sdílené názory, atd.) a vztahy (genderová interakce) skrze něž jsou v rodině a ve společnosti vytvořeny obrazy otce/matky. Strana 6 (celkem 26)

7 1.7 Druhým předpokladem bylo analyzovat vzájemné otcovské/mateřské stereotypy a vzorce chování. V západních společnostech jsme svědky postupné (ambivalentní) demokratizace rodiny; procesu, jenž přetváří rodičovské role: v současnosti je obnova zvyků a konvencí, chování a postojů otců a matek v rodinné dynamice průběžně vyjednávána. A tak je ve svém vývoji otcovství a mateřství stále více na sobě závislé (logo projektu T.I.R tento proces dobře sumarizuje): to proto, že ženy a muži jsou nuceni neustále znovuobjevovat (diskutovat) svůj vztah, a to nejen v rodinném prostředí. Zejména v rodinách s dvojím příjmem nebo v rodinách o jednom rodiči prožívají konflikt a vzájemné přizpůsobování se, a to díky náročnému umění, které se nazývá výchova dětí. Takto jsou při výkonu svých rolí otcové a matky navzájem propojeni. 1.8 Třetí předpoklad ukazuje na úzký vztah mezi tím co se děje uvnitř rodiny a mimo rodinu ve společnosti. Je zapotřebí sledovat (a působit na) genderové vztahy jak v soukromé tak ve veřejné sféře. Abychom tento osmotický proces pochopili, vezměme si dobře známý příklad: snahu sladit rodinu a kariéru. Rodiny se dvěma příjmy narážejí na problémy při harmonizaci rodinného života s pracovními povinnostmi; tento tlak pochází z posunu v post-industriální společnostech: ačkoliv stále existují překážky, ženy se velmi rychle přesouvají do profesní arény. Tato emancipace mění role uvnitř rodiny: kdo si vezme na bedra výchovu dětí, když ženy pracují na plný úvazek? Mizí role ženy v domácnosti? Vždy je možno apelovat na větší spolupráci a symetričtější vztah mezi muži a ženami a zároveň požadovat změnu zvyků na straně mužů; ale zůstává skutečností, že počet rodin s dvojím příjmem všude roste a že v důsledku toho je zapotřebí vyměnit strukturu tradiční rodinné jednotky s její genderovou dělbou práce za nové modely rolí. Toto klade nové požadavky na tvůrce politik, kteří se musejí zabývat požadavky na: více středisek denní péče, více podpory/asistence pro seniory a flexibilitu pracovního prostředí. Když hovoříme o genderových tématech musíme mít na zřeteli neustálou zpětnou vzbu od veřejnosti a soukromé sféry. 1.9 Poslední předpoklad je pravděpodobně ten nejnáročnější: zaměření na muže s cílem podpořit změnu v genderových (nevyvážených) vztazích. Ve strategii genderového mainstreamingu je zřejmá tendence soustředit se na ženské podmínky. Tento přístup je rozumný: kdo může popřít, že ženy pracují více (když jsou aktivní jak v rodině tak v zaměstnání), investují více do vzdělání a školení, zatímco zpět získávají méně zejména co do společenského postavení? V tomto směru bylo zaměření se na podmínky žen způsob, jak odhalit nerovnosti (nespravedlnost) mezi pohlavími. Tento pohled na celou situaci zůstává Strana 7 (celkem 26)

8 platný i dnes, zejména když vezmeme v potaz, že skleněné stropy jsou v celé Evropě stále ještě velmi silné. Nicméně mužským podmínkám je věnována malá pozornost. Akce / intervence na úrovni politik, kulturní debaty a empirické studie mají tendenci muže částečně ignorovat; tato absence uvědomění má negativní dopad na genderovou změnu: zkušenosti mužů představují důležitý faktor pro porozumění i změnu existujících nerovností mez pohlavími. Navíc dalším důvodem proč se zaměřit na muže je fakt, že maskulinní obraz (živitel nebo patriarcha) se mění a ponechává prostor pro nové reprezentace / zobrazení muže 2. Tato změna se odehrává jak ve veřejném prostoru (media, pracoviště, politika) tak v každodenním životě jednotlivců. Ale až doposud jsme měli o tomto socio-kulturním posunu jen málo informací. Od samotného počátku bylo jedním z cílů projektu T.I.R. zaměřit se na vyplnění této mezery ve znalostech (a kutlurních opatřeních) podmínek mužů. Projekt se tak pokusil o hloubkové zkoumání sociálních struktur společnosti proto, aby zachytil (a podpořil) vynořující se charakter nové postavy muže, která by mohla naplnit (princip) odpovědného rodičovství S těmito čtyřmi základními předpoklady byl položen základ pro to, aby výzkumnící, otcové, klíčoví respondenti a odborníci mohli strávit určený čas diskusemi o (a pozorováním) otcovství i o genderových vztazích uvnitř rodiny a společnosti. Zkušenost a znalost nasbíraná kvalitativním a kvantitativním výzkumem 3, spolu s průběžným konzultačním procesem a diseminací tvoří páteř tohoto dokumentu. Pochopitelně všechna zjištění, zpětné vazby a informace sebrané v průběhu 15-měsíčního výzkumu byly nesmírně důležité pro vývoj principů a návrhů zaměřených na odpovědné otcovství. Bez znalostí není informovanosti / povědomí a nemůže existovat žádný rozumný návrh směrem na politiky Bílá kniha o odpovědném otcovství (BLOO) je jedním z nejdůležitějších výstupů projektu T.I.R. a cílem tohoto dokumentu je podpořit debatu o genderových stereotypech a vztazích. V následujících sekcích tohoto dokumentu budeme analyzovat implikace / důsledky a výzvy, které jsou za odpovědným otcovstvím: především se potřebujeme učit přímo ze zkušeností otců (2); pak se podíváme na to, jak společnost (masmédia a legislativní instituce) zacházejí s mateřstvím a otcovstvím (3), a představíme i vybrané příklady dobrých praxí, které vznikly v 2 Jak se muž vyrovnávají se společenskýámi změnami? Když už není jediným živitelem, je schopen se vzdát své patriarchální moci, do které ho v rodině stavělo jeho ekonomické postavení? Ujme se odpovědnosti za péči o děti a domácí práce, které byly tradičně považovány za ženské práce? Jak toto nové rozložení sil a vzájemně yměnitelné rodičovské role ovlivňují dominantní kulturní ideologii? 3 Komparativní zpráva diskutuje zjištění jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu, jenž byl realizován v 5 zemích zapojených do projektu TIR (Česká republika, Řecko, Itálie, Nizozemí a Švédsko). Ještě před komparativní zprávou byly zpracovány národní zprávy a ty byly diseminovány v každé ze zapojených zemí. Zprávy lze získat na adrese: Strana 8 (celkem 26)

9 evropských zemích (4); a konečně ve dvou posledních sekcích uvedeme některé návrhy: představíme některé principy, které by mohly podpořit cesty ke sdílení odpovědnosti v rodičovství (5); a budeme diskutovat některá opatření, které by mohla podpořit ženy a muže v jejich rodičovském úsilí (6). 2. Učíme se ze zkušenosti otců (výsledky výzkumu na individuální úrovni 2.1 V průběhu realizace projektu T.I.R. bylo mnoho příležitostí setkat se s muži/otci, poslouchat jejich názory a/nebo je pozorovat při interakcích ve svých rodinách. Z jejich diskurzu a chování se můžeme dozvědět mnoho věcí. Výchozím bodem je jistě přítomnost genderových stereotypů v dospělé mužské populaci. Tento fakt vyplývá z nadnárodního výzkumu konaného v České republice, Řecku, Itálii, Nizozemí a Švédska 4. Dva údaje jsou obzvláště vypovídající: více než dvě třetiny respondentů (68,3%) si myslí, že matka se musí starat o děti když nepracuje; zároveň téměř polovina vzorku (46%) si myslí, že není zapotřebí dohoda s partnerem ještě před tím, než mají děti protože všechno se potom vyřeší samo přirozenou cestou Když vezmeme v potaz tato zjištění můžeme dospět k závěru, že muži mají jen omezený smysl pro otcovství. Především proto, že si patrně stále udržují klišé o tom, že ženy jsou andělem domova (strážkyněmi rodinného krbu); a že i když žena pracuje tak je především matkou; a tedy osobou, která má na starost dítě. Dále proto, že muži před narozením dítěte nic neplánují: není potřeba plánovat domácí úkoly, péči o děti nebo vzdělávání; otec se stává otcem až po narození dítěte nebo možná i o hodně později. V tomto případě se jedná o tradičně pojaté otcovství: v době, kdy psychologové doporučují rané zapojení otce (obzvláště v průběhu těhotenství partnerky) jako klíčový faktor blaha dítěte i rodičů, bychom něco takového již nečekali. 2.3 Samozřejmě toto je jen jednou stránkou celého příběhu; doposavad jsme se zaměřovali pouze na sociální reprezentace: názory, hodnoty a postoje - tedy stavební kameny, skrze něž je budován zdravý rozum, který dává skutečnosti význam. Ale sociální reprezentace se také v každodenním životě skutečně projevují, a to v podobě modifikované konkrétní zkušenosti. 4 V průběhu výzkumu jsme shromáždili 5020 rozhovorů s muži ve věku mezi 18 a 80 roky. Jedná se o celkový počet pravděpodobnostního vzorku v 5 jmenovaných zemích. Metody použité ve výzkumu jsou popsány v komparativní zprávě projektu T.I.R. 5 Tyto dva statistické trendy se samozřejmě napříč pěti zeměmi mění; zároveň jsou názory ovlivněny (mezi jinými proměnnými) věkem respondentů a úrovní dosaženého vzdělání. Například procento vyjádřeného souhlasu se zmíněnými stereotypy má tendenci se u mladších a vzdělanějších respondentů snižovat. Strana 9 (celkem 26)

10 Proto se musíme blíže podívat na běžné chování otců. V tomto světle poskytuje projekt T.I.R. celou škálu zajímavých vhledů do procesu vytváření a rozvoje otcovské zkušenosti. 2.4 Přímé pozorování je užitečnou výzkumnou technikou zejména pro porozumění chování otců uvnitř rodiny. Poté, co jsme obdrželi informovaný souhlas, výzkumný personál projektu T.I.R. strávil uvnitř 15 rodin hodně času analyzováním dynamiky rodičovských rolí. Přes společenské a kulturní rozdíly mezi těmito domácnostmi se objevil obecný vzorec, který potvrdil toto: zdá se, že každodenní rutina a interakce mezi otci a matkami prochází komplexním procesem přeměny. Zdá se, že se jedná o odklon od starých rodičovských zvyků k novým stylům péče o domácnost a děti. Zdá se také, že rodiny jsou charakterizovány potřebami dětí a ty určují tempo rodinných aktivit a ovlivňují rodinnou rovnováhu. 2.5 Zdá se také, že muž v rodinném prostředí hraje roli otce (a partnera) inovativnějším způsobem než v minulosti: někdy se přizpůsobí tak, aby reagoval na potřeby ostatních členů rodiny (např. má za úkol si hrát s dětmi), i když to se vždy podřizuje jeho pracovním povinnostem. Zatímco matka byť je zaměstnána mimo domov - zůstává i nadále hlavní osobou, která se stará o domácnost: připravuje, dělá, koordinuje, řídí, udává pravidla; krátce, ona řídí domácí scénu. 2.6 Ačkoliv otcové i matky nadále vykonávají různé role, progresivně opouštějí tradiční konvence. Přes národní rozdíly dnes muži a ženy nevypadají (a nechovají se) jako živitelé a ženy v domácnosti. Stále ale hledají nové formy vzájemného přizpůsobení se co do péče o děti a domácí činnosti. Toto přechodné období je problematické: v úsilí dosáhnout skutečné rovnováhy mezi povinnostmi a odpovědnostmi může uvnitř páru docházet k tenzím. V mnoha případech se jedná o problém komunikace, který může vyústit v otevřený konflikt nebo ještě hůře rozchod partnerů. 2.7 Problém napětí nevznikl jen z malé komunikace nebo proto, že otcové chyběli jako pečovatelé, ale také z nedostatku prostoru k naplňování efektivního otcovství. Tento aspekt se vynořil z hloubkových rozhovorů v panelu s 53 otci. Tito otcové sei stěžovali na zasahování matek do jejich vztahu s dětmi; často se cítili vyloučeni z rodičovské funkce protože jim partnerka nedala příležitost rozvinout vlastní otcovský styl. Otcové chtějí prostor a svobodu k tomu, aby mohli svobodně dělat chyby, podobně jako v experimentu založeném na pokusu a omylu. Strana 10 (celkem 26)

11 2.8 Toto zjištění částečně potvrzuje fakta sebraná v průběhu pozorování v rodinách: matka řidí domácí scénu a často za účelem kontroly otcova chování používá jemné strategie. Ale jak někteří respondenti poukázali je to také proto, že otcové zase tolik úsilí o aktivní roli při péči o dítě nevyvíjejí. Děje se tak patrně z jednoho důvodu často udávaného muži během hloubkových rozhovorů: v současnosti zažívají otcovství na individuální (emoční) úrovni. Tento způsob zapojení nepřispívá ke změně zaběhlých rolí protože uvnitř páru nepodněcuje reciprocitu, pocit uvědomění a reflexivitu. 2.9 Muži (otcové) a ženy (matky) tedy ještě nedosáhli nové rovnováhy, protože ve svých rolích uvnitř rodiny prožívají neustálé změny. Zaběhnuté praxe jsou v rodinném prostředí stále přítomny a tenze vzniklé díky předefinování rolí jsou evidentní. Co se týká otcovství vzniká dojem, že muži ještě nepřebudovali svůj charakter/obraz do poskytovatelů péče; a že ženy stále ještě nejsou schopny jim v tomto identifikačním procesu pomoci. Zaměřme se nyní na společnost a podívejme se zda jsme k lepší diagnóze otcovství schopni nalézt ještě jiné prvky. 3. Rozšiřování úhlu pohledu: výsledky výzkumu o otcovství uvnitř společnosti 3.1 Abychom si rozšířili pohled na zkušenost otcovství musíme zkoumat jak s ním pracují média a politické/právní instituce. Z tohoto úhlu pohledu je důležité začít s genderovými stereotypy neustále reprodukovanými uvnitř společnosti. Samozřejmě televize a denní tisk v tomto procesu hrají velkou roli. Obecně lze říci, že v různých mediálních formátech a obsazích jsou otcové zobrazováni jako přítomní, ale ne tolik jako matky. Nicméně v některých novinových kontextech (institucionálních, světských nebo pracovních) je přítomnost otce hmatatelnější a přináší i krátký pohled na jeho roli v domácím kontextu. Naopak v jiných kontextech, zejména v těch spojených s každodenním životem, je jeho přítomnost méně evidentní, často opomíjená, a to zejména když se téma zabývá nějakou tragickou událostí. Na hlubší úrovni si v médiích obraz otce udržuje prvky nejistory. V každém případě mají média tendenci podtrhovat hravé nebo heroické aspekty otce, čímž se vystavují riziku, že bude vypadat nerealisticky a ne zrovna integrovaný do rodinné sféry. Naproti tomu matky dostávají v médiích bohatší prostor, ale ani to automaticky neznamená adekvátní reprezentaci: často je v novinách I v televizi jejich obraz dramatizován. Strana 11 (celkem 26)

12 3.2 Když se podíváme na obsah zpráv v médiích, může být tento první obraz lépe popsán. Obecně lze říci, že v časopisech, zejména těch zaměřených na děti a muže, není mnoho prostoru pro témata zabývající se otcovstvím a/nebo mateřstvím. Nicméně i tyto řídké důkazy nám dovolují vysledovat společnou linii: 1) obraz otce-celebrity je velmi difúzní / rpzmazaný, otec je zobrazen jako sebejistý a láskyplný vítěz; tento otec-ikona nemá mnoho do činění s denními domácími povinnostmi, ale ve většině deníků se objevuje jako moderní hrdina; 2) matka je často představena jako osoba pohlcená domácími záležitostmi a v důsledku toho tedy jako hlavní pečující osoba; 3) při domácích tragédiích je otec často neviditelný zatímco matka je protagonistkou dramatu ; v těchto situacích je postava matky zobrazena jako osoba nenahraditelná pro dorůstající dítě; 4) často také kariérně úspěšný otec, poté co jeho minulost byla charakteristická omyly nebo emocionální neúčastí, slibuje uzavření paktu blízkosti se svou rodinou. 3.3 Zdá se také, že zpravodajská média nabízejí různou kontextualizaci pro otce a matky. Na jedné straně je otec vůči rodině externí / vnější a je často viděn jak koná v rámci pracovního nebo politického kontextu: zdá se, že tam, kde je postava otce obestřena aurou celebrity stává se jeho význam daleko důležitější a hodný pozornosti; na druhé straně matka má silný emoční náboj tato postava je často zobrazena v domácnosti jako symbol rodinných vztahů, který se potýká se všemi stresujícími událostmi života. 3.4 V televizní reklamě je žena/matka zobrazována jako hlavní poskytovatelka péče, ačkoliv i muž/otec má tendenci vkročit do domácího prostoru a zapojit se do péče o rodinu. Navíc je zřejmé, že díky změně konzumních zvyků byl u obou postav započat určitý posun. Reklama nyní zahrnuje i otce, a to více než v minulosti právě při domácích pracech nebo při trávení času s dětmi. Jenže v těchto pozitivních obrazech je zároveň obsažen jakýsi nádech nepatřičnosti. I když je součástí rodinné jednotky, všechno je hezčí a veselejší než ve skutečnosti; v těchto virtuálních scénách není otec silný je jakoby naředěný (bez expresivní síly). Nepochybně je nejsilnější charakteristikou postavy otce postava živitele, tedy její materiální dimenze uprostřed rodiny. Jeho schopnost zajistit rodině materiální jistoty a zároveň tuto schopnost převést i na své potomky. Naproti tomu mají matky ve většině reklam pragmatickou konotaci vztahující se k rodinným záležitostem: vaří, perou, nakupují a vykonávají domácí práce. I když jsou představovány jako inovativní aktérky (např. používají technologické produkty) stejně si zachovávají to samé domácí klišé. Strana 12 (celkem 26)

13 3.5 Ve většině filmů, televizních programů a talk shows / diskusních programů se zdá, že otcové pojati jako postavy zasazené do příběhu nastupují podobnou cestu: cesta, která je vede od počátku (definovaném nějakými událostmi ), k přechodné situaci (zvrat v událostech), až ke konečnému řešení, kdy se události usazují. Počáteční situace obvykle ukazuje odstup/separaci mužské rodičovské postavy a zbytku rodiny tzn. otcové po rozchodu / rozvodu opouštějí rodinu, přičemž děti jsou svěřeny do péče matky. Někdy je tento odstup / separace spíše emoční než fyzická. Jak příběh pokračuje, je prostřední situace obecně charakterizována důležitou událostí, která ukončí minulost a přinese novou rovnováhu. To připraví závěrečnou situaci, kdy se rodina znovu spojí. V této fázi obvykle dochází ke dvou možným situacím: buď otec udělá něco neočekávaného a statečného, zachová se jako hrdina; a nebo se s ním děti smíří a přijmou ho zpět. Cesta matky je obvykle přímočará. Jejich příběhy nezobrazují parabolu emočního znovuspojení, protože jsou obvykle těmi, kdo vychovávají, ať už proto, že jim byly děti svěřeny do péče nebo proto, že se rozhodly vzdát se svých snů a kariér a zůstaly doma. Podobně jako v případě zpravodajských médií jsou jejich postavy často dramatizované; jsou to ženy, které bojují proti nemoci, stresu a každodenním problémům; denně bojují za potvrzení svého prostoru, ale nikdy neztratí kontakt se svými dětmi. 3.6 Mediální analýza ukazuje, že televize a tisk přispívají k posilování genderových stereotypů a zachovávají jasný rozdíl mezi obrazem otce a matky: první jsou zobrazováni spíše jako živitelé, přičemž vypadají skoro ztraceni nebo nejisti v rodinném prostředí; ty druhé jsou zobrazovány jako pragmatické a sebejisté pečující osoby, které stojí obvykle proti dramatickým situacím. Nicméně je možné v médiích nalézt I pozitivní prvky: v některých izolovaných případech byly otcové zobrazeni jako osoby zapojené do péče o děti; kde práce a rodina se navzájem doplňují. 3.7 Co se týká politické/právní úrovně je nutné zdůraznit, že v průběhu posledních dekád byla rovnost pohlaví v evropských zemích silně rozvinuta 6 : mezinárodní dohody a smlouvy spolu s předpisy EU zavedly na poli rovných příležitostí relevantní zákony, pravidla a pozitivní akce a také se zaměřily na téma otcovství / mateřství. Tyto předpisy byly přijaty v mnoha členských zemích. Navíc řada národních a místních vlád začala aplikovat princip gender mainstreamingu. Nicméně aby zákony a předpisy byly efektivní musejí být také implementovány. Mezi formální a skutečnou situací je obvykle prázdno; a to je i případ genderové rovnosti a legislativy zaměřené na otcovství / mateřství. Na důkaz toho se vynořila dvě taková témata. 6 Analýza tohoto tématu viz komparativní zpráva projektu T.I.R. (kapitola 5). Strana 13 (celkem 26)

14 3.8. První je obtížká aplikace legislativy zaměřené na otcovskou dovolenou. Existuje samozřejmě mnoho národních rozdílů v aplikaci, ale vynořuje se i společný problém: mužů (otců), kteří čerpají otcovskou (nebo rodičovskou) dovolenou není mnoho 7. Proč si nenárokují toto právo má v zásadě dvě vysvětlení: 1) rodičovská/otcovská dovolená znamená napětí v domácím rozpočtu, a to díky rozdílům mezi odměňováním pracujících otců a matek: ten první obvykle vydělává víc než ten druhý; proto právě tento faktor odrazuje muže od čerpání této dovolené; 2) společenské předsudky. V současné společnosti je otec nahlížen jako živitel a pracoviště je pravděpodobně místem, kde je tento stereotyp silnější. V mnoha situacích mohou kolegové a zaměstnavatelé pohlížet na otce jako na osoby, které nejsou svázané s prací a nebudou proto podporovat muže, jenž si na čas vezme volno, aby se zapojil do péče o dítě nebo podpořil svou partnerku. Proto tedy otcovská/rodičovská dovolená ulpí na takovém otci jako stigma. Dokud nebude všeobecně a jasně uznáno, že muž má obdobnou odpovědnost za péči o dítě, je nepravděpodobné, že se většina mužů odhodlá restrukturalizovat svůj pracovní čas tak, aby měli více prostoru pro zapojení v rodině. 3.9 Ve druhém případě se objevují problémy při zasahování ze strany soudů v průběhu rozvodu: je tendence svěřit dítě do opatrování matce; a také upřednostnit její přání, pokud neexistuje shoda, a to I když je v legislativách zakotven princip rovného rodičovství. Jedním z důsledků této nevyvážené situace je vyloučení otce z péče o dítě, a to s negativním dopadem na blaho dítěte i na přání či aspiraci, kterou muž může mít směrem k napňování otcovství. Díky této soudní / právní nejednotnosti je obtížné povzbudit sdílené rodičovství a překonat zakořeněné genderové role. 4. Některé příklady dobré praxe 4.1 Cílem BKOO je podpořit debatu o otcovství / mateřství a naší snahou je tak zlepšit situaci jak v dynamice rodiny tak ve veřejné sféře. Podívali jsme se na slabiny společnosti co do překonávání genderových stereotypů a podpory nové vize otcovství; nyní je třeba se zaměřit na příklady dobré praxe uvedené do chodu NNO nebo orgány místní samosprávy. S analýzou těchto inovativních zkušeností lze jistě udělat i první kroky k tomu, aby byl ve společnosti podpořen rozvoj odpovědného otcovství. 7 Dokonce i ve Švédsku, kde si otcové vybírají rodičovskou dovolenou častěji (50% oprávněných mužů na dobu 2 měsíců) je úroveň mužské participace pod standardy určenými švédskou vládou. Je tedy problém s aplikací i v zemích jako je Švédsko, kde je rodičovská dovolená uplatňována již delší dobu, a to při více / dalších výhodách pro rodiče. Strana 14 (celkem 26)

15 4.2 Samozřejmě, předložené příklady dobré praxe nejsou vyčerpávající (je jasné, že napříč Evropou existuje mnoho dalších důležitých praxí). Příklady uvedené níže jsou tedy jen ilustrativní: nemáme v úmyslu předložit vyčerpávající analýzu úspěšných aktivit v oblasti sdíleného rodičovství; spíše se zaměřujeme na 4 konkrétní příklady, které mohou ukázat, jak lze odpovědné rodičovství uvést do pohybu. Tyto 4 příklady se zaměřují na 2 specifické dimenze: a) kulturní dimenzi kdy senzitivizují oba partnery a děti; b) dimenzi služeb kde zapojují rodiče do agentur pečujících o děti a kdy posilují oba partnery ještě než se stanou rodiči. 4.3 Prvním takovým příkladem jsou Aktivní otcové, evropský projekt, jenž zahrnuje Itálii, Belgii a Lucembursko. Odůvodnění projektu je velmi jednoduché: vědomí toho, že otcovská dovolená není v Itálii ani jinde v evropských zemích dostatečně využívána. Proto je hlavním cílem dosáhnout efektivní diseminace informací o různých typech rodičovské dovolené a v těchto tématech senzitivizace veřejnosti. Podle proponentů Aktivních otců neexistuje jen nedostatek informací, ale i kulturní bariéra, která zabraňuje otcům otcovskou dovolenou čerpat. Cílovou skupinou tohoto příkladu jsou nejen zaměstnaní otcové a matky (a to jak v privátním tak veřejném sektoru), ale i ženy a muži, kteří sami ještě nejsou rodiči. V projektu jsou zapojeny 3 hlavní strategie: informační/senzitivizační kampaně u soukromých podniků a místních veřejných institucí; zapojení školitelů; mezinárodní výměny k vyhodnocení otcovské dovolené v každé ze zapojených zemí. 4.4 Senzitivizační kampaně nemusejí oslovovat jen rodiče, ale mohou se zaměřovat i na děti nebo mladé lidi. To je i případ Švýcarska a nedávno zavedeného Národního dne dívek. Dcery (a nyní také synové) stráví den na pracovišti otce nebo matky. Důvody jsou tři: děvčata mají možnost přijít do kontaktu s profesní / profesionální činností, a to i těch činností, které jsou běžně vyhrazeny mužům; dovoluje jim to seznámit se s životem rodičů mimo domácnost; a na obecnější rovině toto stimuluje národní debatu o rolích, které společnost přisuzuje oběma pohlavím. 4.5 Dobré praxe nejsou rozvinuty jen za pomoci senzitivizačních strategií; jiným způsobem jak podpořit změnu v genderových vztazích a rodičovství je podpořit / posílit otce i matky v péči o děti. Tento typ aktivit je rozvíjen NNO: jedním takovým příkladem je Dětské centrum v Sheffieldu (SCC), které je samofinancované a nabízí řadu služeb zaměřených na péči o děti: péče před/po škole, volnočasové aktivity o prázdninách, vzdělávání v raném věku, opatření na podporu Strana 15 (celkem 26)

16 rodiny, terapeutické služby, zdravotní služby, školení a vzdělávání pro dospělé, pomoc ženám, poradenství, právní pomoc a podporu na úrovni místní komunity. Přístup tohoto centra je efektivní z pěti důvodů: 1) kooperativní (družstevní) formát, který umožňuje rodičům plně se zapojit do všech služeb pro děti, protože přímo participují jako zakládající členové tohoto družstva nebo se zapojují jako pečovatelé; 2) zisky jsou reinvestovány do služeb a/nebo do místní komunity; 3) rovné příležitosti, inter-kulturalismus a pečující otcovství jsou klíčovými strategiemi Centra; 4) toto Centrum je zařazeno mezi Excellence Centres (tedy střediska s vysokou kvalitou poskytovaných služeb); 5) organizace jako SCC jsou v Británii úspěšným řešením existuje zde 22 podobných středisek, jež jsou propojeny do členské sítě (Cooperative Childcare). 4.6 I místní samospráva může iniciovat dobré praxe, jako v případu Rady pro rodinu a podporu dětství, což je odbor při městském úřadu / magistrátu v Římě. Nabízí kurzy pro mladé páry, které plánují občanskou svatbu, a to s cílem pomoci jim vytvořit vědomí dynamiky, která tvoří manželský vztah. Kurz jim pomáhá reflektovat (na individuální úrovni I na úrovni páru) co to znamená být spolu a potřebu komunikovat, a to při využití kreativních a participačních metod, jakými jsou např. simulace a hraní rolí. Tato iniciativa je zdarma a je typická schůzkami a laboratořemi pro malé skupiny. Hlavními tématy jsou: konflikt a mediace v páru; rozvoj různých dovedností jako např. propojování, naslouchání a autonomie rodičovské zkušenosti. Přidanou hodnotou této dobré praxe je proaktivní strategie zahrnující pár ještě před tím, než mají děti. Krátce tato strategie by měla, podle záměru řešitele, vyprodukovat anticipační uvědomělý efekt mezi budoucími rodiči. 5. Klíčové principy Bílé knihy: směrem ke sdílené odpovědnosti 5.1 V současnosti otcové prožívají zmatek z rychlých změn: jak nás akademici neustále upozorňují, současná společnost je stále více individualizovaná t.j. stavební kameny života společnosti (politické instituce, společenství / komunita, pracovní kultura a organizace, a rodina) jsou pod tlakem různých epochálních procesů (především globalizace trhů a kultury) oslabovány. Nemůžeme zde samozřejmě diagnostikovat všechny úrovně krize, která se odráží na pozdně kapitalistických společnostech. Strana 16 (celkem 26)

17 5.2 Spíše se potřebujeme zaměřit na individuální a známé dopady tohoto scénáře: jaké typy změn prožívají otcové v individualizované společnosti? A co ženy, které se v současnosti snaží skloubit práci a rodinu? Na tyto otázky pochopitelně neexistuje jednoduchá odpověď. Ale je zde jeden konkrétní prvek, na který bychom neměli zapomínat: když budeme parafrázovat Beckovu slavnou analýzu ohrožené společnosti můžeme říci, že dnes jsou jak otcové tak matky nuceny dát biografické odpovědi na systémové protiklady. Dnes se tedy dlouhodobá zkušenost rodičovství odehrává v rozpolcené historické době: na jedné straně se ženy a muži mohou v rodinném prostředí vyjádřit autonomnějším způsobem (stylem); na druhé straně aby mohli splnit své úkoly v domácnosti střetávají se s mnoha nejistotami. A to z jednoho důvodu: tradiční rodinné uspořádání zmizelo a zanechalo otce (a matky) s komplexním úkolem vykonávat své role bez obecných norem, které by jim říkaly, jak se mají (za)chovat. 5.3 Toto tvrzení se stává hmatatelným v momentě, kdy vezmeme v úvahu základní téma otcovské odpovědnosti t.j. vazbu, která spojuje otce s jeho dítětem, matkou a (na obecnější rovině) společností. V preindustriální společnosti bylo jasné, co to znamená: pater familias / otec rodiny byl hlavou početné venkovské rodiny, fungoval jako vládce (patriarcha) společenství osudu, které bylo založeno na předepsaných rolích a autoritě. S příchodem průmyslové společnosti, se dospělí muži přesunuli mimo rodinu: už nemusejí řídit soběstačně založenou rodinu; stali se živiteli, na pracovním trhu začali pracovat jako modré nebo bílé límečky. Otec z domácnosti částečně zmizel: měl pouze preskriptivní funkce, které se projevovaly jen v relevantních momentech života dítěte, kdy dával kázání na téma, jak by se v širokém slova smyslu měly jeho ratolsti chovat; nebo dělal nejvyšší rozhodnutí o jejich budoucnosti. Denodenní pečovatelské funkce připadly většinou ženě, která se tak stala andělem domácnosti. 5.4 Vtip je v tom, že současná společnost již nevypadá jako venkovská nebo industriální společnost. A zároveň askriptivní a preskriptivní odpovědnosti již nejsou pro společnost jako celek vedoucími principy. I když existují národní odchylky, nukleární rodina (s genderovou dělbou rolí) již není typickou domácností, je nahrazena rodinou s dvojím příjmem a nebo naopak rodinou s jedním rodičem. V současné době si muži a ženy potřebují dohodnout a zorganizovat rodinnou zátěž a projekty jinak, protože jsou oba zaměstnáni a nebo procházejí obtížným procesem rozchodu. A proto otázka kdo (a jak) se bude starat o dítě se stává pro oba rodiče otázkou otevřenou. Tento společenský proces je rozporuplný: na jedné straně je obohacení a demokratizace rodinných vztahů; na straně druhé panují v rodinách zmatek a konflikty. Strana 17 (celkem 26)

18 5.5 A tak tedy muži a ženy realizují rodičovské role bez jasné definice svých odpovědností: pouta, která je vážou k rodině a společnosti jsou volná a/nebo neúplná; nicméně jak vstupujeme do nového společenského řádu některé návrhy, jak by tato vazba mohla být znovu upravena, se již objevují. Abychom mezi otci mohli stanovit nový smysl pro odpovědnost i ku prospěchu matek potřebujeme zkombinovat tři principy, kdy každý z nich je vázán k jiné úrovni společnosti: reflexivita (mikroúroveň rodinná dynamika). Především je důležité zpochybnit ustálené genderové role a praxe uvnitř páru a v péči o děti, a to proto, abychom vybudovali rodičovství založené na větší spolupráci (spolurodičovství); v tomto světle by komunikace mezi muži (otci) a ženami (matkami) měla být posílena a podporována; uvnitř rodiny by rozhodovací proces měl být založený na informacích (informovaný), měl by být flexibilní a demokratický. Problém je, že rovné zapojení do péče o dítě je obtížné, pokud pár není uvědomělý a posílený; Redistribuce genderových sociálních pozic ve společnosti (střední úroveň - politika). Genderová rovnost je základním kamenem evropské agendy. Napříč všemi členskými státy by si nikdo nedovolil postavit proti všeobecné etice (která říká), že muži a ženy mají mít rovné příležitosti ve všech sektorech veřejného života. Problémem je, že ženy se na cestě za společenskou emancipací stále setkávají s příliš mnoha skleněnými stropy. Není nutné zdůrazňovat, že tyto překážky mají negativní dopad na rodinu a rodičovství. Aby bylo možné modifikovat konvenční (nerovné) praktiky v soukromé sféře, je zapotřebí odstranit nerovnosti ve veřejné sféře. Z tohoto důvodu je politika důležitá, zejména opatření v sociálním zabezpečení spolu s gender mainstreamingem (pozitivními akcemi), a to v každém sektoru; uznání nové mužské sociální identity (makroúroveň kultura/společnost). Toto je nejproblematičtější dimenze, na kterou je nutno se zaměřit, protože kultura je skrytou dimenzí společnosti. Postoje, stereotypy a hodnoty pronikají sociální strukturou tzn. každý vztah mezi lidskou bytostí, ve všech společenských sférách, je ovlivněn neformálními konvencemi a naší schopností porozumět realitě. Konkrétně donedávna existovala všeobecná shoda o tom, kým by mužská postava měla být: on představuje živitele, osobu odpovědnou za ekonomické aspekty rodiny, osobou, která může měřit svůj úspěch pouze ve veřejné sféře. Dnes se věci změnily, ale v celém světě žádný obraz (sociální reprezentace) nedokázal nahradit kliše živitele. V tomto světle je zřejmé, že abychom změnili daný Strana 18 (celkem 26)

19 stereotyp, potřebujeme kulturní obrat o 180 stupňů; muž musí integrovat do své pracovní identity ještě funkci pečovatele. Trochu provokativně řečeno, muži a ženy musejí přetvořit své obrazy do obrazu: (the care winner) pečující živitel/ka t.j. muž/žena, která si myslí (a věří), že rodičovství dokáže naplnit jeho/její osobnost, že mu/jí pomůže dosáhnout rovnováhy mezi profesionálními aspiracemi a otcovstvím/mateřstvím. To je také největší výzva pro podporu odpovědného rodičovství. 5.6 Když shrneme předcházející body tak nový druh odpovědnosti, jenž hledáme, může být definován jako sdílená odpovědnost: 1) sociální pouto založené na spojenectví mezi muži (otci) a ženami (matkami) uvnitř rodiny; 2) podpořena politickým závazkem pečovat o rovné příležitosti pro muže a ženy ve společnosti, stejně jako účinným sociálním systémem; 3) a potřeba kulturního obratu o 180 stupňů vůči mužské (a také ženské) reprezentaci obraz, jenž zahrnuje a vyrovnává jak pečovatelské tak pracovní funkce. Jediný způsob, jak posílit sdílenou odpovědnost, je promísit principy reflexivity, redistribuce a uznání. Je to jednoduché: abychom povzbudili společenskou změnu což je případ genderových rolí a otcovství potřebujeme uvnitř společného rámce spojit rodinnou dynamiku, politické strategie a kulturní procesy (Obr. 1). Strana 19 (celkem 26)

20 Obr 1- Cesta vpředu : sdílená odpovědnost UZNÁNÍ Kultura/spolčnost (makroúroveň) REDISTRIBUCE Politika (střední úroveň) Reflexivita rodinná dynamika (mikroúroveň) SDÍLENÁ ODPOVĚDNOST Strana 20 (celkem 26)

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky 2.5.2007 1 Gender mainstreaming

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů"

Městský úřad Catania. Osvědčená praxe- Výzva k předložení dokumentů Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky MOPPS Modelový program podpory slaďování profesního a rodinného života kraj Vysočina Seminář Gender Mainstreaming

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE

MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Talpa Liga otevřených mužů, o.s. Praha, 18. 9. 2014 Projekt ESF ČR CZ 1.04/3.4.04/88.00410 Táta na plný úvazek TÁTA NA PLNÝ ÚVAZEK Společný projekt Cíle projektu:

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Kojení a práce Ať to spolu funguje!

Kojení a práce Ať to spolu funguje! Kojení a práce Ať to spolu funguje! 1. Iniciujte multidimenzionální podporu ze všech odvětví, aby ženy mohly kdekoliv pracovat a kojit. 2. Podporujte opatření ze strany zaměstnavatelů, aby se stali místem

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Evropa pro občany 2007-13 Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí Úřadu vlády ČR - program řídí Evropská komise/

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Gender mainstreaming. Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL

Gender mainstreaming. Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL Gender mainstreaming Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL Jak lze dosáhnout genderové rovnosti? Strategie na cestě ke konečnému cíli genderové rovnosti Integrování genderového hlediska

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník.

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník. ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník Benešov 2012 PRÁCE S RODINOU OBSAH PREZENTACE 1. Komplexní pohled

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

POLITICKÝ DOKUMENT Doporučení pro zvýšení inkluzivity systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení v Evropě pro romskou komunitu

POLITICKÝ DOKUMENT Doporučení pro zvýšení inkluzivity systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení v Evropě pro romskou komunitu POLITICKÝ DOKUMENT Doporučení pro zvýšení inkluzivity systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení v Evropě pro romskou komunitu Zpřístupnění systémů uznávání neformálního vzdělávání a

Více

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR Mgr. Ilona Štorová 16.11.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pilíře Age Managementu Pracovní schopnost

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz International Organization for Standardization Mezinárodní organizace Mezinárodní organizace pro normalizaci Dokumenty ISO Mezinárodní normy Technické specifikace (TS) Technické

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU Hana Maříková a Lenka Formánková Sociologický ústav Akademie věd ČR v.v.i. 8/10/2015 WWW.GENDERPOWERMAP.EU

Více

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Respondenti/ky Cíl: podmínky slaďování v rodinách rovnost možností matek a otců

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky

Více

Zodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut.

Zodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut. Za odborné zpracování zodpovídá: sfs Sozialforschungsstelle Dortmund (centrum pro sociální výzkum), ústřední vědecká instituce Technické univerzity v Dortmundu Výzkum je součástí projektu: GenCo Zvyšování

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno

Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Mgr. Gabriela Mátéová Jak jsme začínali Od roku 2001 genderové statistiky Od roku 2006 zavedena

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Evropské ceny za správnou praxi

Evropské ceny za správnou praxi Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Zdravé pracoviště Partnerství při prevenci rizik www.healthy-workplaces.eu VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NOMINACÍ Evropské

Více

Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO

Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO 2 Řešení problematiky rovných příležitostí na VŠB-TUO, včetně vybudování univerzitní mateřské školy Genderová

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Cílem celoevropského průzkumu podniků agentury EU-OSHA je napomoci pracovištím

Více

Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života

Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života Lucia Zachariášová Oddělení rovnosti žen a mužů, Sekce pro lidská práva Úřad vlády ČR Programové prohlášení vlády ČR

Více

Rámcová dohoda o práci na dálku

Rámcová dohoda o práci na dálku Rámcová dohoda o práci na dálku 1. Všeobecné úvahy V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti vyzvala Evropská rada sociální partnery, aby vyjednali dohody, které by modernizovaly organizaci práce, včetně

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Vzdělávací programy V této

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více