FLEXIBILNÍ FORMA PRÁCE A JEJICH PRÁVNÍ ÚPRAVA

Transkript

1 VÚBP, v.v.i. FLEXIBILNÍ FORMA PRÁCE A JEJICH PRÁVNÍ ÚPRAVA Projekt VLIV ZM N SV TA PRÁCE NA KVALITU ŽIVOTA Program MPSV MODERNÍ SPOLE NOST A JEJÍ PROM NY

2 Zpracováno jako jeden z výstup pro podnikovou sféru z výsledk projektu Vliv zm n sv ta práce na kvalitu života ešeného v rámci výzkumného programu Ministerstva práce a sociálních v cí Moderní spole nost a její prom ny. Výzkumný ústav bezpe nosti práce, v.v.i., 2007 Po izování dotisk a kopií publikace nebo jejích ástí je dovoleno jen se souhlasem VÚBP, v.v.i. ISBN

3 Obsah Úvod 6 1 PRACOVNÍ POM R NA DOBU UR ITOU Právní úprava v EU Sou asná právní úprava v R Základní ustanovení Vznik, trvání a podmínky pracovního pom ru na dobu ur itou Zkušební doba P em na pracovního pom ru na dobu ur itou v pracovní pom r na dobu neur itou Skon ení pracovního pom ru na dobu ur itou Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci Odpov dnost za škodu 15 2 ÁSTE NÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK (PRÁCE NA KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBU) A DALŠÍ PRACOVNÍ POM R Právní úprava v EU Sou asná právní úprava v R Základní ustanovení Odm na za práci Práce p es as Pružná pracovní doba Konto pracovní doby P estávky v práci Soub žné pracovní pom ry Pracovní pom r na kratší pracovní dobu a zprost edkování vhodného zam stnání 23 3 PRUŽNÉ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Sou asná právní úprava v R Pracovní doba Bližší podmínky Rozvržení pracovní doby Pružné rozvržení pracovní doby nelze uplatnit vždy P ekážky v práci P ekážky na stran zam stnance P ekážky na stran zam stnavatele Práce p es as 28 3

4 4 PRÁCE V NESOCIÁLNÍ DOB Právní úprava v EU a Úmluvy MOP Právní úprava v EU Úmluvy MOP Úmluva. 89 o no ní práci žen zam stnaných v pr myslu Úmluva. 90 o no ní práci mladistvých zam stnaných v pr myslu Úmluva. 171 o no ní práci, Sou asná právní úprava v R Podmínky práce v nesociální dob No ní práce Práce p es as Práce ve dnech pracovního klidu Zvláštní pracovní podmínky žen a mladistvých v oblasti práce v nesociální dob Úloha odborových organizací Mzda, p íplatek nebo náhradní volno za práci v nesociální dob Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci PRÁCE NA JINÉM MÍST NEŽ NA PRACOVIŠTI ZAM STNAVATELE Právní úprava v EU Sou asná právní úprava v R Základní vymezení práce na jiném dohodnutém míst Formy pracovn právního vztahu Pracovní pom r Pracovní smlouva Informování o obsahu pracovního pom ru Povinnosti vyplývající z pracovního pom ru Pracovní pom r na dobu ur itou Práce na základ dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r Pracovní doba Délka pracovní doby No ní práce Dodržování délky pracovní doby Evidence pracovní doby Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci Náhrada výdaj poskytovaných zam stnanci v souvislosti s výkonem práce Cestovní náhrady Náhrada za opot ebení vlastního ná adí, za ízení a p edm t pro výkon práce Další náklady zam stnance P ekážky v práci Pé e o zam stnance 54 4

5 5.2.9 Stravování zam stnanc Odpov dnost za škodu Odpov dnost zam stnance Pracovní úraz a nemoc z povolání Vztah k jiným p edpis m Nemocenské pojišt ní Statistické vykazování Stavební zp sobilost místa výkonu práce 58 6 PRONAJÍMÁNÍ PRACOVNÍ SÍLY (AGENTURNÍ ZAM STNÁVÁNÍ) Právní úprava v EU a Úmluva MOP Sou asná právní úprava v R Zákon o zam stnanosti Zákoník práce Dohoda agentury práce s uživatelem P id lení zam stnance agentury k uživateli Ukládání pracovních úkol Trvání do asného p id lení Rovné zacházení Ochrana zam stnanc uživatele Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci 65 Záv r 67 Literatura 68 5

6 Úvod Zm na tradi ních forem práce se odehrává ve prosp ch variabiln jších a flexibiln jších forem. Jejich právní rámec se postupn vyvíjí jak v Evrop, tak i v eské republice. D kazem toho je mimo jiné na úrovni evropských sociálních partner podepsaná rámcová dohoda o práci na dálku, Evropskou komisí vydaná tzv. Zelená kniha k modernizaci pracovního práva. V ní se zejména vyzdvihuje nutnost upravit právní p edpisy o zam stnanosti a podpo it pružnost tvorby smluvních vztah v kombinaci s jistotou zam stnání (tzv. flexicurity) a p isp t tím ke zmírn ní výrazn postupující segmentace trhu práce. Pracovní a životní podmínky zam stnanc jsou významnou m rou ovlivn ny organizací jejich práce u zam stnavatele. Revolu ní informa ní a komunika ní technologie budou stále více umož ovat práci na dálku, z jiného místa než je pracovišt zam stnavatele. Tradi ní osmihodinová práce na pevn stanoveném pracovišti zam stnavatele je v mnoha oborech lidské innosti neefektivní jak pro zam stnavatele, tak pro zam stnance. Snižování náklad práce a zvyšování produktivity musí být však vyváženo zvyšováním kvality pracovního života zam stnance. Nová organizace práce a zm na tradi ních forem práce nem že být realizována, aniž by nebyla podložena odpovídajícími právními normami. V této publikaci jsou p iblíženy n které aspekty a vybrané, v sou asnosti platné právní úpravy pružn jších forem práce v R. Jedná se o formy práce, které jsou vykonávány v rámci pracovn právního vztahu a jsou podporovány nebo p ipoušt ny p íslušnými pracovn právními (zejména novým zákoníkem práce. 262/2006 Sb.) nebo jinými právními normami. Nezabývá se standardní formou práce v pracovn právním vztahu. V publikaci jsou zachyceny následující formy: práce na dobu ur itou, práce na kratší pracovní dobu, práce na áste ný pracovní úvazek, práce v nerovnom rn rozvržené pracovní dob, práce p i pružné pracovní dob, práce v nesociální dob, práce na jiném míst než na pracovišti zam stnavatele, práce doma, agenturní zam stnávání. Podmínky výkonu uvedených forem práce jsou v ur ité podob zakotveny v p íslušných platných pracovn právních p edpisech. Tyto formy práce jsou formy základní, které je možno i v mezích platných právních norem, dále rozvíjet. Pro lepší orientaci tená jsou v textu uvedeny symboly, které znamenají: S Y M B O L citace zákon p íklady z praxe odkaz na jinou kapitolu doporu ená literatura (v textu) d ležité upozorn ní 6

7 1 PRACOVNÍ POM R NA DOBU UR ITOU Jednou z tradi ních forem p echodného pracovního úvazku je pracovní pom r na dobu ur itou. Jedná se o plnohodnotný pracovn právní vztah mezi zam stnancem a zam stnavatelem. Zam stnavateli institut pracovního pom ru na dobu ur itou umož uje operativn nahrazovat zam stnance, který z n jakého d vodu nem že po delší dobu vykonávat svou práci, nebo zajistit asov vymezený úkol apod. Pracovní pom r na dobu ur itou m že sloužit lidem jako odrazový m stek pro vstup do pracovního procesu. V EU vzrostlo zam stnání na dobu ur itou jako procento celkové zam stnanosti ze 12 % v roce 1998 na více než 14 % v roce Graf. 1 Procento zam stnanosti na dobu ur itou v EU v r % 86% doba ur itá ostatní 1.1 Právní úprava v EU Již za átkem 90. let se p íslušné orgány Rady ES zabývaly problematikou pot eby zvýšení ochrany zam stnanc v pracovním pom ru na dobu ur itou a v do asném pracovním pom ru. V té dob se v lenských státech EU zna n zvýšilo využívání flexibilních forem práce, a mj. též práce v pracovním pom ru na dobu ur itou nebo v do asném pracovním pom ru. Z provedených výzkum vyplynulo, že zam stnanci v pracovním pom ru na dobu ur itou a v do asném pracovním pom ru jsou v n kterých odv tvích více než jiní zam stnanci vystaveni riziku pracovních úraz a nemocí z povolání. Tato rizika lze snížit odpovídajícím informacím a školením od za átku pracovního pom ru. Protože zvláštní postavení zam stnanc v pracovním pom ru na dobu ur itou a v do asném pracovním pom ru a zvlášt povaha rizik, se kterými se v n kterých odv tvích setkávají, vyžadují zvláštní dodate nou úpravu, zejména pokud jde o informování a školení dot ených zam stnanc a léka ský dohled nad nimi. Tyto skute nosti vedly k p ijetí sm rnice Rady 91/383/EHS, kterou se dopl ují opat ení pro zlepšení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci zam stnanc v pracovním pom ru na dobu ur itou nebo v do asném pracovním pom ru. Sm rnice se vztahuje na: 7

8 - pracovní pom ry upravené pracovní smlouvou na dobu ur itou uzav enou p ímo mezi zam stnavatelem a zam stnancem, kde je skon ení smlouvy ur eno objektivními podmínkami, jako je dosažení ur itého dne, dokon ení ur itého úkolu nebo vznik ur ité události; - do asné pracovní pom ry mezi podnikem pro do asnou práci, který je zam stnavatelem (agentura práce), a zam stnancem, který je p id len k výkonu práce pro podnik nebo závod využívající služeb podniku pro do asnou práci a který podléhá jejich kontrole. Ú elem sm rnice je zajistit, aby zam stnanci v pracovním pom ru na dobu ur itou nebo v do asném pracovním pom ru: - požívali stejnou úrove ochrany v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, jakou požívají ostatní zam stnanci v podniku nebo závodu využívajícím služeb, - nebyli d vodem r zného zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, a zejména pokud jde o p ístup k osobním ochranným pracovním prost edk m. Sm rnice dále mj. upravuje - informování zam stnanc, školení zam stnanc, využívání služeb zam stnanc a léka ský dohled. Na sm rnici Rady 91/383/EHS navazuje sm rnice Rady 1999/70/ES, o rámcové dohod o pracovních pom rech na dobu ur itou uzav ené mezi Evropskou unií konfederací pr myslu a zam stnavatel (UNICE), Evropským st ediskem ve ejných podnik (CEEP) a Evropskou konfederací odborových svaz (EKOS). Tato sm rnice se nevztahuje na zam stnance agentur práce. Byla p ijata na základ zkušeností s uplat ováním sm rnice Rady 91/383/EHS. Hlavním ú elem sm rnice o rámcové dohod je zlepšit kvalitu práce na dobu ur itou zajišt ním uplat ování zásady zákazu diskriminace, a vytvo it rámec, který zabrání zneužití vyplývajícímu z použití po sob jdoucích pracovních smluv nebo pom r uzav ených na dobu ur itou. Zásada zákazu diskriminace Pokud jde o pracovní podmínky, nesmí být se zam stnanci v pracovním pom ru na dobu ur itou zacházeno mén p ízniv než se srovnatelnými zam stnanci v pracovním pom ru na dobu neur itou pouze z toho d vodu, že mají uzav en pracovní pom r na dobu ur itou, pokud odlišné zacházení nelze ospravedlnit objektivními d vody. Opat ení k p edcházení zneužití K p edcházení zneužití vznikajícímu využitím po sob jdoucích pracovních pom r na dobu ur itou, pokud žádná právní opat ení pro p edcházení zneužití neexistují, zavedou lenské státy po konzultaci se sociálními partnery, v souladu s vnitrostátními právními p edpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi, zp sobem který p ihlédne k pot ebám specifických odv tví nebo kategorií zam stnanc, jedno nebo více z následujících opat ení: - objektivní d vody ospravedl ující obnovení pracovních pom r na dobu ur itou, - maximální celková doba trvání po sob jdoucích pracovních pom r na dobu ur itou, - po et obnovení t chto pracovních pom r. 8

9 V rámci harmonizace právní úpravy eského práva s právem EU byly ob sm rnice promítnuty do zákoníku práce. 1.2 Sou asná právní úprava v R Základní ustanovení Zásadní ustanovení o podmínkách pracovního pom ru na dobu ur itou obsahuje ustanovení 39, které je shodné s ustanovením 30 zákoníku práce z roku 1965, ve zn ní zákona. 436/2004 Sb., tedy s promítnutými požadavky sm rnice Rady 1999/70/ES: (1) Pracovní pom r trvá po dobu neur itou, nebyla-li výslovn sjednána doba jeho trvání. (2) Trvání pracovního pom ru mezi týmiž ú astníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního pom ru; to platí i pro každý další pracovní pom r na dobu ur itou sjednaný v uvedené dob mezi týmiž ú astníky. Jestliže od skon ení p edchozího pracovního pom ru na dobu ur itou uplynula doba alespo 6 m síc, k p edchozímu pracovnímu pom ru na dobu ur itou mezi týmiž ú astníky se nep ihlíží. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na p ípady, kdy dochází k pracovnímu pom ru na dobu ur itou a) podle zvláštního právního p edpisu nebo kdy zvláštní právní p edpis stanoví pracovní pom r na dobu ur itou jako podmínku pro vznik dalších práv, b) z d vodu náhrady do asn nep ítomného zam stnance na dobu p ekážek v práci na stran zam stnance. (4) Jsou-li dány vážné provozní d vody na stran zam stnavatele nebo d vody spo ívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zam stnanec vykonávat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že v písemné dohod zam stnavatele s odborovou organizací budou tyto d vody blíže vymezeny; ustanovení 51 ob anského zákoníku v tomto p ípad není možné použít. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnit ním p edpisem jen v p ípad, že u zam stnavatele nep sobí odborová organizace. Informa ní povinnost zam stnavatele je uvedena v 279 odst. 1 písm. g) zákoníku práce: (1) Zam stnavatel je povinen informovat zam stnance o g) nabídce volných pracovních míst na dobu neur itou, která by byla vhodná pro další pracovní za azení zam stnanc pracujících u zam stnavatele v pracovním pom ru uzav eném na dobu ur itou, 9

10 1.2.2 Vznik, trvání a podmínky pracovního pom ru na dobu ur itou Tak jako pracovní pom r na dobu neur itou vzniká pracovní pom r na dobu ur itou na základ písemné pracovní smlouvy. Mimo jiné náležitosti, uvedené v 34 zákoníku práce, musí pracovní smlouva obsahovat dobu trvání pracovního pom ru. Doba trvání pracovního pom ru m že být - uvedena jako datum vzniku a datum skon ení pracovního pom ru, - vyjád ena dobou trvání asovou jednotkou (m síce, roky), - vymezení jiným zp sobem nep ipoušt jícím pochybnosti o tom, kdy pracovní pom r na dobu ur itou uplynutím sjednané doby skon í (nap. do spln ní ur itého výzkumného úkolu, nebo zastupování zam stnankyn do jejího návratu po rodi ovské dovolené, apod.). Omezení trvání pracovního pom ru na dobu ur itou v 39 odst. 2 je opat ením proti zneužívání institutu pracovního pom ru na dobu ur itou ve smyslu ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních pom rech na dobu ur itou, vydané sm rnicí Rady 1999/70/ES. Obdobné zkušenosti se zneužíváním pracovního pom ru na dobu ur itou bylo zaznamenáno i v R, nap. ve školství. S u iteli byly uzavírány pracovní pom ry jen na dobu trvání školního roku, tedy na 10 m síc. Po dobu letních prázdnin byli u itelé registrováni jako nezam stnaní a pobírali podporu v nezam stnanosti. Náklady na plat u itel byla tak p eneseny na stát. Jiným zp sobem zneužívání je psychický nátlak zam stnavatele na zam stnance, kterého udržuje v nejistot, zda s ním opakovan uzav e pracovní pom r na dobu ur itou. Stanovení maximální doby 2 let, po kterou m že trvat pracovní pom r na dobu ur itou sjednaný mezi stejnými subjekty, a šestim sí ní lh ty mezi skon ením jednoho pracovního pom ru na dobu ur itou a vznikem dalšího takového pracovního pom ru byla vytvo ena dostate ná p ekážka k jeho zneužívání. Omezení, uvedená v odstavci 2 nejsou absolutní. Nevztahují se na p ípady, kdy - podle zvláštního právního p edpisu nebo kdy zvláštní právní p edpis stanoví pracovní pom r na dobu ur itou jako podmínku pro vznik dalších práv; Úpravu podle zvláštního právního p edpisu najdeme nap. v 70 odst. 4 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách: Pracovní pom r akademických pracovník lze sjednat na dobu ur itou, zpravidla v délce p ti let. Pracovní pom r na dobu ur itou lze sjednat opakovan nebo dohodou ú astník prodlužovat na dobu delší, než je uvedena v p edchozí v t. Zvláštní úpravu pracovního pom ru na dobu ur itou obsahují též právní p edpisy upravující ekatelskou praxi právních a justi ních ekatel. Oba zákony mají v podstat shodnou úpravu pracovního pom ru po dobu ekatelské praxe. Pracovní pom r právního ekatele na výkon funkce státního zástupce upravuje 33 odst. 5 zákona. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství: Pracovní pom r s právním ekatelem se sjednává na dobu ur itou v trvání 40 m síc. Nedosáhne-li doba ekatelské praxe v dob trvání tohoto pracovního pom ru délky 36 m síc, lze s právním ekatelem sjednat prodloužení jeho 10

11 pracovního pom ru o dobu pot ebnou k dosažení této délky ekatelské praxe, nejdéle však o 20 m síc. Pracovní pom r se právnímu ekateli s jeho souhlasem vždy prodlouží o pot ebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu ekatelské praxe v trvání 36 m síc v d sledku pln ní branné povinnosti nebo pro nep ítomnost v práci z d vodu t hotenství nebo pé e o nezletilé dít. Pracovní pom r justi ního ekatele na výkon funkce soudce upravuje 112 odst. 1 zákona. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích: Pracovní pom r s justi ním ekatelem se sjedná na dobu ur itou v trvání 40 m síc. Nedosáhne-li doba p ípravné služby v dob trvání pracovního pom ru délky 36 m síc, lze se souhlasem justi ního ekatele pracovní pom r prodloužit o dobu pot ebnou k dosažení této délky p ípravné služby, nejdéle však o 20 m síc. Pracovní pom r s justi ním ekatelem se vždy prodlouží o pot ebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu p ípravné služby v trvání 36 m síc v d sledku pln ní branné povinnosti, výkonu civilní služby nebo pro nep ítomnost v práci z d vodu t hotenství nebo pé e o nezletilé dít po dobu mate ské nebo rodi ovské dovolené. Pracovní pom r na dobu ur itou, jako podmínku pro vznik dalších práv, stanoví 37 odst. 1 zákona. 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní: Výplata starobního d chodu, na který vznikl nárok podle 29, náleží osobám vykonávajícím výd le nou innost na základ pracovn právního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu ur itou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních p edpis na tuto dobu sjednat. Takto je ešen pracovní pom r na dobu ur itou u pracujících d chodc, kte í pobírají starobní d chod. Opakované sjednávání pracovního pom ru na dobu ur itou s pracujícím d chodcem není nijak omezeno. - z d vodu náhrady do asn nep ítomného zam stnance na dobu p ekážek v práci na stran zam stnance. Zam stnavatel bude ešit náhradu za do asn nep ítomného zam stnance p ijetím jiného zam stnance do pracovního pom ru na dobu ur itou v p ípad, kdy p ekážka na stran nep ítomného zam stnance bude trvat delší dobu. Takovou p ekážku je zejména mate ská i rodi ovská dovolená zam stnance. Dlouhodobá do asná pracovní neschopnost zam stnance m že trvat maximáln 2 roky a není tedy t eba využívat výjimky uvedené v 39 odst. 3 písm. b). To platí i o ešení náhrady za zam stnankyni po dobu mate ské dovolené, která m že trvat max. 28, resp. 37 týdn. Uplatn ní citovaného d vodu výjimky bude p icházet do úvahy zejména p i náhrad za zam stnankyni nebo zam stnance, kte í erpají rodi ovskou dovolenou, která m že trvat až do dovršení 3 let v ku dít te. M že se jednat i náhradu zam stnance dlouhodob uvoln ného pro výkon ve ejné funkce. Omezení podle 39 odst. 2 se nepoužije též v p ípad, že jsou dány - vážné provozní d vody na stran zam stnavatele, nebo - d vody spo ívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zam stnanec vykonávat. 11

12 Protože pojem "vážné provozní d vody" a "zvláštní povaha práce" nelze s ohledem na rozmanitost pracovních inností zákonem blíže specifikovat, musí být tyto d vody vymezeny konkrétn ji v písemné dohod uzav ené mezi zam stnavatelem a p íslušným odborovým orgánem. Pokud u zam stnavatele nep sobí odborová organizace, vymezí tyto d vody písemn zam stnavatel sám vnit ním p edpisem. Jde nap. o zm nu p edm tu innosti nebo výrobního programu, organiza ní nebo racionaliza ní úpravy, technologická opat ení, sezónní nebo kampa ové práce, okamžitou pot ebu zvýšení po tu pracovních sil apod. M že se jednat i o práci v deckou a výzkumnou na projektech, které jsou omezeny zadáním a dokon ením. Tak nap. jeden z ústav AV R eší v pracovním ádu pracovní pom r na dobu ur itou podle 39 odst. 4 takto: Výzkumní pracovníci ústavu a vysokoškolsky vzd laní pracovníci v deckých odd lení ústavu vykonávají tv r í výzkumnou práci zvláštní povahy, jejíž kvalita a efektivita je podle l. 22 a 23 p ílohy Stanov Akademie v d R hodnocena pravidelnými atestacemi. Tito pracovníci pracují na realizaci asov vymezených výzkumných projekt a zám r. Z t chto d vod je s nimi podle 39, odst. 4 zákoníku práce a v souladu se stanoviskem II. zasedání Akademického sn mu AV R ze dne 25. íjna 1993 zpravidla sjednáván pracovní pom r na dobu ur itou, a to i opakovan. Pracovní pom r na dobu ur itou lze sjednávat i u vedoucích zam stnanc, kte í byli do funkcí jmenováni. To vyplývá analogicky z ustanovení 73 odst. 6, o odvolání z pracovního místa vedoucího zam stnance nebo vzdání se tohoto místa: Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zam stnance pracovní pom r nekon í; to neplatí, jestliže byl pracovní pom r založen jmenováním na dobu ur itou. Specifické podmínky zam stnanc s pravidelným pracovišt m v zahrani í, týkající se pracovního pom ru na dobu ur itou, m že na základ zmocn ní v 346 zákoníku práce ešit vláda na ízením: Vláda m že na ízením stanovit odchylnou úpravu pracovního pom ru zam stnanc s pravidelným pracovišt m v zahrani í, v etn oprávn ní zam stnavatel a povinností zam stnanc, pokud jde o a) možnost opakovaného prodlužování pracovního pom ru na dobu ur itou v zahrani í, v etn možnosti sjednat délku trvání pracovního pom ru na dobu ur itou také na dobu vyslání práce v zahrani í, Na ízení vlády dle zmocn ní v 346 zákoníku práce dosud vydáno nebylo (stav ke dni ) Zkušební doba Ustanovení 35 zákoníku práce nevylu uje sjednat zkušební dobu i se zam stnancem, který je p ijímán do pracovního pom ru na dobu ur itou. 12

13 1.2.4 P em na pracovního pom ru na dobu ur itou v pracovní pom r na dobu neur itou Pracovní pom r na dobu ur itou je ve v tšin p ípad pro zam stnance p eklenovacím obdobím do získání pracovního pom ru na dobu neur itou. Z toho vychází i povinnost zam stnavatele informovat zam stnance o nabídce volných pracovních míst na dobu neur itou, která by byla vhodná pro další pracovní za azení zam stnanc pracujících u zam stnavatele v pracovním pom ru uzav eném na dobu ur itou, zakotvená v 279 odst. 1 písm. g) zákoníku práce. Informa ní povinnost zam stnavatele vychází ze sm rnice Rady 1999/70/ES. Pokud zam stnanec nabídku p ijme, zm ní se pracovní pom r na dobu ur itou na základ nové pracovní smlouvy nebo zm ny pracovní smlouvy v pracovní pom r na dobu neur itou. Další zp sob zm ny pracovního pom ru na dobu ur itou v pracovní pom r na dobu neur itou m že dojít na základ situace, uvedené v 65 odst. 2 zákoníku práce: (2) Pokra uje-li zam stnanec po uplynutí sjednané doby ( 48 odst. 2) s v domím zam stnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní pom r na dobu neur itou. Pro takovou zm nu pracovního pom ru posta í, koná-li zam stnanec po uplynutí sjednané doby práce s v domím nejbližšího nad ízeného. P itom v domí není t eba nijak vyjád it. Posta í jednání konkludentní, vyslovení souhlasu s pokra ování v práci není t eba. M že tak dojít i k situaci, že zam stnavatel nehodlá zam stnance zam stnat v pracovním pom ru na dobu neur itou, ale svou nedbalostí, resp. nedbalostí vedoucího zam stnance opomn l p ipomenout zam stnanci, že jeho pracovní pom r kon í, nebo že mu práci po uplynutí sjednané doby nezakázal. Pokud by zákaz pokra ovat v práci po uplynutí sjednané doby byl zam stnavatelem vydán p ed uplynutím sjednané doby, nebude takový zákaz ú inný. Ustanovení 65 odst. 2 je nevyvratitelnou právní domn nkou, která odstra uje nejistotu zam stnance, který po skon ení pracovního pom ru na dobu ur itou pokra uje ve výkonu práce. Další možnost p em ny pracovního pom ru na dobu ur itou v pracovní pom r na dobu neur itou uvádí 39 odst. 5 zákoníku práce: (5) Sjedná-li zam stnavatel se zam stnancem trvání pracovního pom ru na dobu ur itou, a koliv nebyly spln ny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 4, a oznámil-li zam stnanec p ed uplynutím sjednané doby písemn zam stnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zam stnával, platí, že se jedná o pracovní pom r na dobu neur itou. Návrh na ur ení, zda byly spln ny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, m že jak zam stnavatel, tak i zam stnanec uplatnit u soudu nejpozd ji do 2 m síc ode dne, kdy m l pracovní pom r skon it uplynutím sjednané doby. Ke zvýšení právní jistoty zam stnance je stanovena zákonem právní fikce, podle které byl pracovní pom r uzav en na dobu neur itou, jestliže byla p i sjednávání podmínek pracovního pom ru na dobu ur itou zam stnavatelem porušena ustanovení 39 odst. 2 až 4. Tato fikce se však uplatní jen tehdy, jestliže zam stnanec kvalifikovaným zp sobem projeví setrvat u zam stnavatele v pracovním pom ru na dobu neur itou. 13

14 Tímto ustanovením je na druhé stran chrán na i právní jistota zam stnavatele (ale i zam stnance) tím, že je stanovena dvoum sí ní prekluzivní lh ta, ve které je možno uplatnit u soudu návrh na ur ení, zda byl i nebyl p i sjednávání podmínek pracovního pom ru na dobu ur itou porušen zákon Skon ení pracovního pom ru na dobu ur itou Skon ení pracovního pom ru na dobu ur itou je sjednáno již v pracovní smlouv. P esto se na tento pracovní pom r vztahují i další zp soby jeho skon ení, uvedené v 48 odst. 1, 3 a 4 zákoníku práce. Znamená to, že pracovní pom r na dobu ur itou m že skon it p ed uplynutím sjednané doby podle citovaného ustanovení: (1)Pracovní pom r m že být rozvázán jen a) dohodou, b) výpov dí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební dob. (2) Pracovní pom r na dobu ur itou kon í také uplynutím sjednané doby. (3) Pracovní pom r cizince nebo fyzické osoby bez státní p íslušnosti, pokud k jeho skon ení nedošlo již jiným zp sobem, kon í a) dnem, kterým má skon it jejich pobyt na území eské republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající t mto osobám trest vyhošt ní z území eské republiky, c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zam stnání. (4) Pracovní pom r zaniká smrtí zam stnance. Zánik pracovního pom ru v p ípad smrti zam stnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje 342 odst. 1. Speciální ustanovení ke skon ení pracovního pom ru na dobu ur itou uvádí 65 odst. 1 zákoníku práce: (1) Pracovní pom r na dobu ur itou m že skon it také ostatními zp soby uvedenými v 48 odst. 1, 3 a 4. Byla-li doba trvání tohoto pracovního pom ru omezena na dobu konání ur itých prací, upozorní zam stnavatel zam stnance na skon ení t chto prací v as, zpravidla alespo 3 dny p edem Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci P i zajiš ování podmínek bezpe né a zdraví neohrožující práce nerozlišuje zam stnavatel o jakého zam stnance se jedná. Stejné podmínky musí zajistit všem zam stnanc m na jeho pracovištích. Zvláštní pozornost musí zam stnavatel v novat n kterým skupinám zam stnanc, mj. i zam stnanc m v pracovním pom ru na dobu ur itou. 14

15 Tato zvláštní pozornost vychází ze sm rnice Rady 91/383/EHS, kterou se dopl ují opat ení pro zlepšení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci zam stnanc v pracovním pom ru na dobu ur itou nebo v do asném pracovním pom ru, a která je v postavení lex specialis ke sm rnici Rady 89/391/EHS o zavád ní opat ení pro zlepšení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci (rámcová sm rnice). D vodem zvýšené pozornosti uvedenému okruhu zam stnanc jsou výsledky výzkum v rámci EU, ze kterých vyplývá, že zam stnanci v pracovním pom ru na dobu ur itou a v do asném pracovním pom ru jsou v n kterých odv tvích více než jiní zam stnanci vystaveni riziku pracovních úraz a nemocí z povolání. Podle 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce: (1) Zam stnavatel je povinen f) zajistit zam stnanc m, zejména zam stnanc m v pracovním pom ru na dobu ur itou, zam stnanc m agentury práce do asn p id leným k výkonu práce k jinému zam stnavateli, mladistvým zam stnanc m, podle pot eb vykonávané práce dostate né a p im ené informace a pokyny o bezpe nosti a ochran zdraví p i práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních p edpis, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opat eními na ochranu p ed p sobením t chto rizik, která se týkají jejich práce a pracovišt, Na citované ustanovení zákoníku práce navazuje ustanovení 9 odst. 4 písm. a) zákona. 309/2006 Sb., o zajišt ní dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci: Odpov dnost za škodu (4) Zam stnavatel je povinen a) poskytnout odborn zp sobilé osob k zajiš ování úkol v prevenci rizik zejména pot ebné prost edky a dobu pot ebnou k výkonu její innosti, zvlášt ve vztahu k zam stnanc m v pracovním pom ru na dobu ur itou, mladistvým zam stnanc m, t hotným zam stnankyním, zam stnankyním, které kojí, nebo zam stnankyním-matkám dít te do konce devátého m síce po porodu a zam stnanc m agentury práce do asn p id leným k výkonu práce k jinému zam stnavateli, Na zam stnance v pracovní pom ru na dobu ur itou, i na jeho zam stnavatele se vztahují pln ustanovení zákoníku práce i jiných právních p edpis o odpov dnosti za škodu. Výjimku iní náhrada za ztrátu na výd lku v d sledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vycházející z odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. U zam stnance v pracovním pom ru na dobu ur itou je nárok na tuto náhradu omezen dobou, do kdy m l pracovní pom r trvat. Toto omezení je uvedeno v 386 odst. 1 zákoníku práce: (1) Zam stnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u n hož byla zjišt na nemoc z povolání v pracovním pom ru sjednaném na dobu ur itou nebo p i výkonu práce na základ dohody o pracovní innosti uzav ené na dobu 15

16 ur itou, p ísluší náhrada za ztrátu na výd lku jen do doby, kdy m l tento pracovn právní vztah skon it. Po této dob p ísluší náhrada za ztrátu na výd lku, jestliže je možné podle okolností p edpokládat, že postižený by byl i nadále zam stnán. Ostatní práva vyplývající z odškodn ní pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dot ena. Dalším zam stnáním podle v ty druhé se rozumí jakékoliv zam stnání, nejen pouze u toho zam stnavatele, který za škodu odpovídá. Aplikace druhé v ty citovaného ustanovení není p esto zcela jednoduchá a jednozna ná, nebo pot ebuje jistou míru úvahy. To m že být p í inou sporu nebo úvaha m že p inášet rozdílné pohledy se strany poškozeného zam stnance a se strany zam stnavatele (resp. pojiš ovny, která za zam stnavatele náhradu poskytuje). Úprava odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v zákoníku práce je p echodnou záležitostí do nabytí ú innosti zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc. Tam je úprava jednozna ná a nijak nevy le uje zam stnance v pracovním pom ru na dobu ur itou. 2 ÁSTE NÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK (PRÁCE NA KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBU) A DALŠÍ PRACOVNÍ POM R Za jednu z hlavních cest k slad ní pracovního a soukromého života se považuje práce na áste ný pracovní úvazek (užívá se též pojmu zkrácený pracovní úvazek, resp. podle zn ní v zákoníku práce kratší pracovní doba ). Hlavn v bohatších zemích západní Evropy se lidé spokojí s áste ným úvazkem za mén pen z vým nou za to, že podle svého využijí zbylý as. Více volného asu a menší vy erpání námezdnou prací aktivn zlepšuje kvalitu života. Varující je ale zjišt ní, že ve vysp lých zemích západní Evropy pracují na áste ný pracovní úvazek p evážn ženy. Výzkumy v Nizozemí, N mecku a ve Velké Británii prokázaly, že taková práce je pro v tšinu žen jen druhé nejlepší ešení. Ženy v t chto státech mají omezený p ístup k pracovním míst m na plný úvazek s plnými právy, vyšším výd lkem a dalšími požitky. Nep ijmout alespo práci na áste ný pracovní úvazek by znamenalo z stat doma. V Nizozemí je v sou asné dob tém 60% pracovních míst obsazeno ženami v režimu kratší pracovní doby (nizozemský model rodiny jeden a p l výd le ného lena rodiny) (zdroj: MPSV a World of Work. 57/2006). Odlišná motivace práce na áste ný pracovní úvazek je ve v tšin nových lenských stát EU. V t chto státech tato forma práce slouží zejména k násobení pracovních pom r, k p ivýd lku v dob rodi ovské dovolené, p i nemožnosti získat zam stnání na celou pracovní dobu apod., a to vždy s cílem získat dostate né, nebo alespo minimální finan ní prost edky na zabezpe ení rodiny nebo sebe. Tomu odpovídá zjišt ní Eurostatu, že nejdelší pracovní týden mezi lenskými státy Evropské unie je v eské republice a evropský pr m r se tu p ekra uje o p t hodin. eši tráví v práci více než 42 hodiny týdn. Dlouhý pracovní týden v eské republice úzce souvisí i s mizivým 16

17 využíváním áste ného pracovního úvazku. eši také jen výjime n využívají áste né pracovní úvazky jen z toho d vodu, že cht jí trávit mén asu v zam stnání. Podíl zam stnanc v áste ném pracovním pom ru v období pr b žn mírn klesal. Obecn nejvíce vyhovují tyto formy zam stnání rodi m s malými d tmi a student m, do menší míry lidem v d chodovém v ku. D vody práce na áste ný úvazek v eské republice byly v 1. tvrtletí roku 2005 dle údaj SÚ následující: D vod Muži Ženy absolvování profesního i školního vzd lávání 10,6 % 3,2 % ze zdravotních d vod 28,8 % 16,3 % nem že najít vhodnou práci na plnou pracovní dobu 6,6 % 17,8 % pe uje o d ti nebo postiženou osobu 0 % 22,2 % Ve vysp lých státech EU pracuje mén než 30 hodin týdn tém 20 % zam stnanc, p evážn žen. Na rozdíl od t chto stát je to v eské republice jen 3 až 5 % zam stnanc. Výbor EP pro zam stnanost a sociální v ci považuje jakékoliv další legislativní akce na evropské úrovni za kontraproduktivní a hlavní roli v procesu modernizace pracovn právních vztah p isuzuje výlu n lenským stát. Pracovn právní p edpisy R toto stanovisko ctí a proto práci p i áste ném pracovním úvazku umož ují a regulují jen ty základní p edpoklady pro umožn ní práce na kratší pracovní dobu. Po stránce v cné existují dva okruhy d vod práce na kratší pracovní dobu: První okruh spo ívá v provozních d vodech na stran zam stnavatele. Firmy zam stnávají na kratší dobu nap. uklíze ky, vrátné, ú etní nebo recep ní, když pro takové zam stnance nemají využití na plný pracovní úvazek. V takových p ípadech kratší pracovní dobu stanoví zam stnavatel a zam stnanec je na zkrácenou pracovní dobu p ijímán a délka pracovní doby je zakotvena v pracovní smlouv. Druhý okruh vychází d vod je ešením situace konkrétního zam stnance na jeho žádost. D vody k podání žádosti jsou zejména zdravotní a rodinné, a jak bylo již uvedeno, v našich podmínkách jen výjime n je d vodem získání více volného asu. astým d vodem žádosti zam stnance o práci na kratší pracovní dobu je další (soub žný) pracovní pom r. Možnost pracovního pom ru na kratší pracovní dobu je v našich podmínkách velkým p ínosem zejména pro ženy s malými d tmi, které tak mají možnost p isp t k ekonomickému základu rodiny. 2.1 Právní úprava v EU Sjednocujícím pramenem úpravy kratší pracovní doby ( áste ného pracovního úvazku) pro státy EU je sm rnice Rady 97/81/ES o rámcové dohod o áste ném pracovním úvazku uzav ené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Sm rnice byla p ijata na základ spole ného požadavku Evropské unie konfederací pr myslu a zam stnavatel (UNICE), Evropského st ediska ve ejných podnik (CEEP) a Evropské konfederace odborových svaz (EKOS). Sm rnice, v podob rámcové dohody, vyjad uje p ání t chto organizací stanovit obecný rámec pro odstran ní diskriminace v i 17

18 zam stnanc m na áste ný úvazek a p isp t k rozvoji možností áste ného pracovního úvazku na takovém základ, který je p ijatelný jak pro zam stnavatele, tak pro zam stnance. Ú elem rámcové dohody je - zajistit odstran ní diskriminace zam stnanc na áste ný úvazek a zlepšit kvalitu áste ného pracovního úvazku, - usnadnit rozvoj áste ného pracovního úvazku na základ dobrovolnosti a p isp t k pružné organizaci pracovní doby zp sobem, který p ihlíží k pot ebám zam stnavatel a zam stnanc. Zam stnancem na áste ný úvazek se rozumí zam stnanec, jehož b žná pracovní doba, vypo tená na týdenním základ nebo jako pr m r za ur itou dobu zam stnání, nejdéle však jednoho roku, je kratší než b žná pracovní doba srovnatelného zam stnance na plný úvazek. Významným ustanovením rámcové dohody na ochranu zam stnance je, že nesouhlas zam stnance se zm nou plného pracovního úvazku na áste ný pracovní úvazek nebo naopak by nem l sám o sob zakládat platný d vod pro propušt ní, aniž je dot ena možnost p istoupit v souladu s vnitrostátními právními p edpisy, kolektivními smlouvami a zvyklostmi k propušt ní z dalších d vod, které mohou vyplynout z provozních požadavk daného podniku. Zam stnavateli se mj. doporu uje, aby informoval - zam stnance o dostupných pracovních místech na áste ný úvazek a o místech na plný úvazek v podniku, - orgány zastupující v podniku zam stnance o áste ném pracovním úvazku. 2.2 Sou asná právní úprava v R Základní ustanovení Nový zákoník práce. 262/2006 Sb. uplat uje ústavní princip, že každý m že init, co není zákonem zakázáno. Podle tohoto principu je zam stnavatel p i sjednávání délky pracovní doby se zam stnancem limitován pouze délkou stanovené týdenní pracovní doby, která nesmí p ekro it 40 hodin týdn. Neplatí již omezení žádosti zam stnance zdravotními nebo jinými vážnými d vody. Z tohoto pohledu se ustanovení 80 v té ásti zákoníku práce, která upravuje pracovní dobu, jeví jako nadbyte né, nebo zákoník práce upravuje odm ování za práci samostatn na jiném míst : 80 Kratší pracovní doba Byla-li sjednána kratší pracovní doba, p ísluší zam stnanci mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní dob. Zákoník práce pozbyl v problematice kratší pracovní doby regula ního charakteru a v zásad nestanoví již žádné podmínky kratší pracovní doby. Sjednání kratší pracovní doby je jen na zam stnavateli a na zam stnanci. 18

19 Výjimku tvo í povinnost zam stnavatele vyhov t žádosti o kratší pracovní dobu zam stnankyn nebo zam stnance pe ující o dít mladší než 15 let, t hotné zam stnankyn nebo zam stnance, který prokáže, že p evážn sám dlouhodob soustavn pe uje o p evážn nebo úpln bezmocnou fyzickou osobu. Ani v tomto p ípad však vyhov t nemusí, pokud tomu brání vážné provozní d vody: 241 (2) Požádá-li zam stnankyn nebo zam stnanec pe ující o dít mladší než 15 let, t hotná zam stnankyn nebo zam stnanec, který prokáže, že p evážn sám dlouhodob soustavn pe uje o p evážn nebo úpln bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zam stnavatel povinen vyhov t žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní d vody. Nespln ní povinnosti zam stnavatele vyhov t takové žádosti napl uje skutkovou podstatu správního deliktu, resp. p estupku podle 31 odst. 1 písm. c), resp. 18 odst. 1 písm. c) zákona. 251/2005 Sb., o inspekci práce: Odm na za práci 31 ( 18) (1) Právnická (fyzická) osoba se dopustí správního deliktu (p estupku) na úseku zvláštních pracovních podmínek n kterých zam stnanc tím, že c) neplní povinnost vyhov t žádosti zam stnance pe ujícího o dít mladší než 15 let, t hotné zam stnankyn, zam stnance, který prokázal, že p evážn sám dlouhodob pe uje o p evážn nebo úpln bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, p estože jí v tom nebrání vážné provozní d vody, (2) Za správní delikt (p estupek) podle odstavce 1 a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše K, Jedním z mála regula ních ustanovení upravujících práci na kratší pracovní dobu je to, které je uvedeno v 80 zákoníku práce, kde se stanoví, že zam stnanci, který pracuje na kratší pracovní dobu náleží i nižší mzda nebo plat, odpovídající kratší pracovní dob. I bez konstatování v 80 je možno bez problém stanovit mzdu nebo plat zam stnanci, který pracuje v áste ném pracovním úvazku. P i stanovení odm ny za práci postupuje zam stnavatel pod podle ustanovení 109 až 150 zákoníku práce o odm ování za práci. Nižší odm na za práci na kratší pracovní dobu logickým výkladem vyplývá z ustanovení 110 odst. 1 a 2 zákoníku práce: 110 (1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty p ísluší všem zam stnanc m u zam stnavatele stejná mzda, plat nebo odm na z dohody. (2) Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo 19

20 2.2.3 Práce p es as srovnatelné složitosti, odpov dnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, p i stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Zvláštní ustanovení, týkající se práce p es as zam stnance, který pracuje na kratší pracovní dobu obsahuje 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce: 78 (1) Pro ú ely úpravy pracovní doby a doby odpo inku je i) prací p es as práce konaná zam stnancem na p íkaz zam stnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z p edem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních sm n. U zam stnanc s kratší pracovní dobou je prací p es as práce p esahující stanovenou týdenní pracovní dobu; t mto zam stnanc m není možné práci p es as na ídit. Prací p es as není, napracovává-li zam stnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zam stnavatel poskytl na jeho žádost, Ustanovení obsahuje dva zásadní regulativy, které vycházejí ze smyslu práce na kratší pracovní dobu: - prací p es as u zam stnanc s kratší pracovní dobou je práce p esahující stanovenou týdenní pracovní dobu;(viz p íklad) - zam stnanc m s kratší pracovní dobou není možné práci p es as na ídit. P íklad: Kratší pracovní doba zam stnance je sjednána na 20 hodin týdn. Pracujeli zam stnanec na základ dohody se zam stnavatelem 30 hodin týdn, nejedná se o práci p es as nenáleží mu p íplatek za práci p es as. Pracuje-li 42 hodin týdn, jsou prací p es as 2 hodiny, za které mu také náleží p íslušný p íplatek Pružná pracovní doba P i pracovním pom ru na kratší pracovní dobu není uplatn ní pružné pracovní doby vylou eno. I v takovém p ípad musí být pracovní doba rozd lena na základní a volitelnou ást. Aniž by to bylo v zákon pro tento p ípad výslovn upraveno, stanoví p im enou základní pracovní dobu zam stnanci pracujícímu na kratší pracovní dobu zam stnavatel. V zákoníku práce. 65/1965 Sb. byla konstrukce základní pracovní doby pro takové p ípady upravena. Nová úprava je v tomto ohledu liberální Konto pracovní doby Novým zákoníkem práce zavedený institut konto pracovní doby se dotýká i zam stnanc pracujících na kratší pracovní dobu. To plyne z ustanovení 87 odst. 2 písm. a), podle kterého se na ú tu pracovní doby zam stnance vykazuje stanovená týdenní pracovní doba, 20