Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
|
|
|
- Kryštof Vacek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65
2 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např. klimatu, topografie, typu půd), biotických interakcí a lidského vlivu - lidé vnímají krajinu a její uspořádání především na základě hlavních typů vegetačního pokryvu (např. les x louka x poušť) - uspořádání dominantní vegetace proto ovlivňuje prostorové uspořádání všech ostatních složek krajiny - uspořádání krajiny lze popsat pomocí ekotonů (ecotones) a plošek (patches) 66
3 - ploška (patch) plošný element povrchu Země (krajiny) mající relativně homogenní charakter, který jej odlišuje od jeho okolí - ekoton (ecotone) - přechodná zóna mezi společenstvy (biocenózami), kde dochází k plynulé přeměně jedné biocenózy v druhou. - zpravidla zde dochází k ekotonálnímu efektu = v ekotonu je vyšší počet druhů než v kterékoli z obou sousedních biocenóz, navíc se mohou vyskytovat druhy specifické pouze pro tuto přechodovou zónu. Typickým příkladem ekotonu je křovinatý lem na kraji lesa, kde se stýká lesní a luční společenstvo 67
4 PŘÍČINY KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ podle Levina (1976) 1) Local uniqueness (lokální jedinečnost) lokální abiotická variabilita, či specifický land-use 2) Phase difference reakce systému na disturbance směřování k sukcesi různé sukcesní fáze ploškovitý charakter 3) Dispersal (rozptyl) limitace v rozptylu druhů různorodá struktura krajiny díky rozdílným schopnostem rozptylu jednotlivých druhů není krajina homogenní 68
5 ABIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ KLIMA - dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem - významný faktor ovlivňující biogeografické uspořádání v krajině CHARAKTER TERÉNU - charakteristické geomorfologické rysy krajiny - modifikuje efekt klimatu na krajinu Klima a charakter terénu společně ovlivňují typ půd a bioty na daném území. 69
6 ABIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ KLIMA A JEHO DLOUHODOBÉ ZMĚNY - v posledních letech dramatické změny klimatu 70
7 ABIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ KLIMA A JEHO DLOUHODOBÉ ZMĚNY Organismy reagují na změny klimatu 3 základními způsoby, jež v důsledku ovlivňují jejich distribuci: 71
8 ABIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ KLIMA A JEHO DLOUHODOBÉ ZMĚNY Organismy reagují na změny klimatu 3 základními způsoby, jež v důsledku ovlivňují jejich distribuci: 1. vývoj a speciace 2. migrace 3. vyhynutí Nejnápadnější důsledek změny klimatu je změna krajinného uspořádání. 72
9 ABIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ CHARAKTER TERÉNU (LANDFORM) definován na základě atributů typu nadmořská výška, sklon svahu, orientace svahu, půdní typ, atd. Swanson et al. (1988) definoval 4 základní vlivy terénu na ekosystémové uspořádání a procesy: a) nadmořská výška, orientace, typ podloží a sklon terénu ovlivňují teplotu vzduchu a půdy a obsah vlhkosti, živin a dalších materiálů v krajině b) charakter terénu ovlivňuje tok organismů, energie a hmoty v krajině c) charakter terénu ovlivňuje frekvenci a prostorovou distribuci přírodních disturbancí (oheň, vítr, spásání, ) d) charakter terénu ovlivňuje geomorfologické procesy a mechanický transport an/organického materiálu, jež mění biotické charakteristiky a procesy 73
10 CHARAKTER TERÉNU (LANDFORM) a) nadmořská výška, orientace, typ podloží a sklon terénu ovlivňují teplotu vzduchu a půdy a obsah vlhkosti, živin a dalších materiálů v krajině b) charakter terénu ovlivňuje tok organismů, energie a hmoty v krajině 74
11 CHARAKTER TERÉNU (LANDFORM) c) charakter terénu ovlivňuje frekvenci a prostorovou distribuci přírodních disturbancí (oheň, vítr, spásání, ) d) charakter terénu ovlivňuje geomorfologické procesy a mechanický transport an/organického materiálu, jež mění biotické charakteristiky a procesy 75
12 BIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - vzájemné interakce mezi organismy (kompetice, predace) mohou ovlivňovat prostorové uspořádání i v naprosto homogenním prostředí - kompetice mezi dvěma druhy může vyústit v homogenní prostorové uspořádání v případě, že jeden druh zcela vytlačí jiný druh - k takové situaci ovšem dochází zřídka - multiple stable states (Sutherland, 1974) několik různých druhů má potenciál obsadit a dominovat danou lokalitu - který z druhů bude dominantní ovlivňují někdy jen nepatrné disturbance - časté v okolí ekotonů 76
13 BIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - keystone species (klíčové druhy) v určitých společenstvech prostřednictvím kompetice či predace zcela zřetelně ovlivňují prostorové uspořádání - např. predátor, který ovlivňuje populaci herbivora a tím rozšíření dominantní vegetace - např. slávky vs. hvězdice 77
14 BIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - dominantní organismy - často diktují prostorové uspořádání krajiny (plochy lesa, či jiné přírodní vegetace) - dominantní organismy mění abiotické podmínky a vytvářejí prostředí pro ostatní populace v ekosystému tyto populace jsou pak často omezeny na existenci v rámci distribuce dominantního druhu - Příklad 1: korálové útesy 78
15 BIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - Příklad 2: smrtící škůdci lýkožrout smrkový 79
16 BIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - Příklad 3: bobr evropský 80
17 BIOTICKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - Příklad 4: bizon americký 81
18 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - human land use = využití krajiny člověkem - může měnit přírodní procesy probíhající v krajině včetně krajinného upořádání - typy land use produkce potravin (zemědělství), bytová výstavba, průmysl, rekreace, atd. - land cover = krajinný pokryv definovaný typem habitatu či vegetace na daném území - typy land coveru les, louka, pole, zástavba - ačkoliv se jedná o pojmy úzce související, je nutné mezi nimi rozlišovat: území s krajinným pokryvem (land coverem) typu les může mít mnoho různých typů land use (využití), od produkce dřeva, rekreace, až po občasnou zástavbu 82
19 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - land use change způsoby změny využití krajiny člověkem k nimž dochází v průběhu času - prehistorické období některé ovlivňují krajinné uspořádání až dodnes - zásadní vliv na krajinné uspořádání měl především přechod z kočovného na usedlý způsob života a následné využití krajiny k zemědělství - následky: odlesnění a přeměna území na pastviny a pole transformace přírodní krajiny na krajinu kulturní 83
20 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ Delcourt (1987) rozdělil prehistorické vlivy člověka do 5 kategorií: 1. lidé změnili relativní zastoupení druhů v lesních společenstvech 2. lidé rozšířili/zmenšili geografické rozšíření rostlinných druhů (např. olivovník, tisovec dvouřadý) 3. oblasti narušené člověkem se staly náchylnější k invazím plevelů 4. lidé změnili obsah živin v půdě (vyčerpání/přísun) 5. lidé změnili krajinnou mozaiku, především distribuci lesních a nelesních ekosystémů 84
21 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - novověk a současnost jsou charakterizovány 4 hlavními typy landuse: - zemědělství - chov hospodářských zvířat - těžba dřeva - výstavba Odlesňování Severní Ameriky následující po evropské kolonizaci 85
22 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - novověk a současnost: - s rostoucí populací a rozvojem dopravních technologií roste záběr půdy - roste také velikost využívaného území na osobu - trend jednosměrného vývoje zatímco změna lesa v pastvinu, louky v les, pastviny v pole může být dočasná a vratná, rozvoj zastavěných oblastí se zvrátí jen naprosto výjimečně a zastavěné území většinou zastavěným územím zůstane 86
23 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 87
24 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 88
25 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 89
26 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 90
27 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 91
28 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 92
29 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 93
30 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 94
31 VLIV ČLOVĚKA NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ 95
32 VLIV DISTURBANCE A SUKCESE NA KRAJINNÉ USPOŘÁDÁNÍ - disturbance a následná sukcese jsou klíčové faktory ovlivňující krajinné uspořádání a představují přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií - DISTURBANCE - přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného druhu, tedy pro SUKCESI - disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné plošky (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke klimaxovému společenstvu 96
33 97
TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent
Krajina a její dimenze krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent 29 Krajinná heterogenita Heterogenita je vlastnost, kterou se označuje skutečnost, že
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka
Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí
Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí Kulturní krajina X Přírodní krajina Ekologická optimalizace Rok 2004 Rok 2002 Rok 2012 Rok 2009 k.ú. Netřebice (Nymburk) k. ú. Skřípov (Prostějov)
Agroekologie Základy agroekologie
Agroekologie Základy agroekologie doc. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab místnost FAPPZ 145 garant předmětu Přednášky: organismy a prostředí produkční ekologie
b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění
Otázka: Ekologie krajiny Předmět: Biologie Přidal(a): Marian Charakteristika krajiny: 1. Struktura prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami 2.Funkce vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)
Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
Diferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
Potravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
Struktura krajiny. NOK, přednáška
Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.
Atraktivní biologie 1
1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
GIS - NÁSTROJ PRO STUDIUM EKOTONŮ. Vilém Pechanec, Helena Kilianová
GIS - NÁSTROJ PRO STUDIUM EKOTONŮ Vilém Pechanec, Helena Kilianová Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, Tř. Svobody 26 771 46 Olomouc, Česká republika vilem.pechanec@upol.cz,helena.kilianova@seznam.cz
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.8. Lesní půdní fond (PUPFL) T - 3.8.1. Vymezení pojmů, ochrana (37) 289/1995 Sb. ZÁKON ze dne 3. listopadu
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
ends/pictures/f10_1.gif
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 OSNOVA Klíčové pojmy 1. PŮDNÍ DEGRADACE Půda základní charakteristika Člověk
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2018/2019
EKOLOGIE 1. Vztahy organismů a abiotického prostředí, tolerance, adaptace a ekologická nika. 2. Vlastnosti populací, definice základních parametrů populační dynamiky. Vnitropopulační interakce, vnitrodruhové
PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace
Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0073 PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Filip Harabiš Katedra ekologie, FŽP,
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
Obecné principy KE v praxi
Obecné principy KE v praxi BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)
1. Úvod 2. Klima 3. Biomy EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ) 1. ÚVOD otázka: Proč taxon XY je/není v oblasti A? odpověď: a) ekologické příčiny, b) historické příčiny
Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie
Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
2.7.2014 Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Význam zemědělské půdy Základní složka životního prostředí Neobnovitelný přírodní zdroj Životní prostor zvířat, rostlin, půdních
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody. Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel
Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel Hlavní faktory ohrožení biodiverzity na Zemi (1) globální změny klimatu (2) ničení a
Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.
Vyučovací předmět: Ročník Předmět Průřezová témata Mezipředmět. vazby Zeměpis (Z) Školní výstupy Učivo (pojmy) 6 Z F Vysvětlí strukturu vesmíru. vesmír 6 Z F Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY
Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie
Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský (evzen.tosenovsky@upol.cz) FRVŠ F4b 2863/2010
Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský (evzen.tosenovsky@upol.cz) FRVŠ F4b 2863/2010 Invazní proces Transport 1. Transport Vymření nebo zajetí Introdukce 2. Establishment Neúspěšná Úspěšná 3.
(Člověk a příroda) Učební plán předmětu
Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:
Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
CO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
Ekologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU
Krajinná ekologie RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Teze: Studium geografie (a krajinné ekologie) Nic vás nenaučíme (téměř) Geografie věda empirická. = Terén, terén, znalosti, poznávání poznání
Rozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
Předmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
Mgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
Přírodní památka Tesařov
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
Rostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
Základní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
Územní systém ekologické stability ÚSES
Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního
Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika
Ekologie společenstev. Úvod do problematiky
Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný
Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev
Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Jak utéci predátorovi: stát se nepoživatelným stát se podobným nepoživatelnému stát se odlišným od majoritní kořisti (nerozlišitelným) jít
Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy
Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Pavel Richter prof. Ing. Jan Vymazal,
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
Vodohospodářské důsledky změny klimatu
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Příčiny klimatické změny antropogenní x přirozené Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima Příjem sluneční energie
Základy ekologie hmyzu
Základy ekologie hmyzu Ekologie - definice, subdisciplíny základní ekologické kategorie biocenóza - základní atributy potravní vztahy - obecná charakteristika postavení hmyzu v biocenózách stabilita ekosystému
Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky
Vyučovací předmět: Zeměpis (Z) Ročník Předmět Průřezová témata Mezipředmět. vazby Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka Období splnění Metodická poznámka Rozsah vyžadovaného učiva Návrhy učiva pro nadané
Národní inventarizace lesa
Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až