Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE
|
|
- Marcela Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bohemia centralis 24: 5-16, 1995 Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE Occurrence of Rhynchostreon suborbiculatum in Kolín area Petr Drahota V této práci se zabývám problematikou stratigrafie sedimentů kolínské oblasti České křídové pánve, ve kterých se vyskytuje svrchnokřídová ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) a dále jejím popisem. Křídové horniny a jejich paleontologický obsah z kolínské a kutnohorské oblasti zkoumala řada badatelů, především L. Urbánek, Q. Záruba ve třicátých letech, N. Krutský (1960), V. Klein (1962), J. Soukup (1962, 1963, 1966, 1971), V. Ziegler (1966, 1982, 1989), V. Závorka (1969). Dále se zdejšími křídovými sedimenty zabývali S. Čech, J. Kříž, J. Valečka (1980). Důležitá zjištění jsou V. Závorky (1929, 1930), J. Soukupa (1949, 1963, 1971) a V. Zieglera (1989). Chci poděkovat všem, kteří mi pomohli při psaní práce, a to především RNDr. V. Zieglerovi, CSc. za poskytnutý materiál, za jeho rady a za jeho konzultaci mé práce, dále JUDr. Janu Urbanovi, CSc. a ing. Chánové. Rozsah oblasti Studiem sedimentů jsem se zabýval v okolí Kutné Hory, na lokalitách v Nebo-videch, Červených Pečkách, Mezholezích, Roztěži, Malešově, Drobovicích u Čáslavi, ve Vyšatově lomu v Kutné Hoře. Na těchto lokalitách jsem prověřil na základě dosavadního zachování v terénu roku lokalit a jednu, dnes již v podstatě neexistující, z dostupných materiálů uložených v kutnohorském muzeu. Mapka lokalit 5
2 1.Červené Pečky, 2. Nebovidy, 3. Mezholezy, 4. Mezholezy, S.Roztěž, 6 Roztěž 7. Roztěž, 8.Roztěž, 9. Roztěž, 10. Malešov (Písečný vrch), 11. Drobovice 12. Kutná Hora 6
3 7
4 8
5 9
6 ČERVENÉ PEČKY lokalita č. l (severně od obce, poblíž silnice Červené Pečky-Kolín, pod místním nádražím) Na severním okraji obce se nachází lom, dnes chráněný jako přírodní památka. V lomu se vyskytuje bílý až kaolinitický pískovec s četnými limonitickými konkrecemi (mocnost 2,3-3,1 m) s lavicemi schránek Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Ve svrchní části profilu pískovce jsem zjistil ojedinělý výskyt Scyphie. Ve vrstvách spolu s Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) se vyskytují schránky pachyodontů, a to především Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Diceras sp. Na schránkách Rhynchostreon suborbiculatum jsou četné narostlé schránky Exogyra reticulata REUSS a Exogyra sigmoidea REUSS. V pískovci se dále vyskytují úlomky schránek serpulidních červů, články lilijic a syringopor. Mnoho exemplářů Rhynchostreon suborbiculatum bylo napadeno houbou Cliona exogyrarum FRIČ, která vytváří okrouhlé otvory na skořápce. NEBOVIDY lokalita č.2 (Ssv. od obce - nad místním fotbalovým hřištěm) Na rulu nasedá jemnozrnný kaolinitický pískovec se slepencovými vložkami a limonitickým tmelem (0,4-0,9 m), který obsahuje úlomky schránek ústřic. Nad touto vrstvou je uložen hrubozrnný biodetritický vápenec (2,5 m) s úlomky serpulidních červů Serpula conjuncta GEINITZ a ústřicemi. Ve vrstevním sledu je vápenec vystřídán jemnozrnným kaolinitickým pískovcem, místy limonitickým (0,5 m), který směrem k nadloží obsahuje více hrubozrnných složek. Ve spodní části pískovce jsem zjistil výskyt ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), stromatopory a Lima conalifera. Také se zde podle V. Zieglera (1989) vyskytuje Chlamys acuminata (GEINITZ). Vrstevní sled je zakončen vápnitými pískovci (0,4 m) s Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Exogyra sigmoidea REUSS, Exogyra reticulata REUSS, "Cidaris" vesiculosa GOLDFUSS a další faunou. MEZHOLEZY lokalita č.3 (1 km vých. od obce) Opuštěný lom (100x75x7 m). Je zde usazen organogenní vápenec až vápnitý pískovec s převládající složkou CaC03 a vedlejší písčitou příměsí. Organogenní vápence jsou lavicovité, šedobílé a středně zrnité (zrnitost kolísá kolem 2 mm). Jsou velmi hojné na zkameněliny. Vyskytuje se zde velké množství malých neurčitelných úlomků ústřic - Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Hojně se zde také vyskytují ostny ježovek, brachiopod Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Cyclothyris sp. a žraločí zuby. 10
7 MEZHOLEZY lokalita č.4 (1,5 km jv od obce, poblíž silnice Mezholezy - Bylany) Opuštěný stěnový lom (200x25x8-10 m). Složení je podobné jako u předešlého lomu v Mezholezích. Vyskytuje se zde hrubozrnný vápnitý pískovec až vápenec s převládající složkou CaC03 hojně obsahující pachyodonty. Jsou to především Radiolites sanctaebarbarae POČTA. V písčitých polohách se tu vyskytují velmi malé schránky ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Vápenec dále obsahuje ostny ježovek a brachiopoda Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Cyclothyris sp. Byl zde těžen různě kvalitní organogenní vápenec používaný na výrobu vápna, stavebního kamene a silničního štěrku. ROZTĚŽ lokalita č.5 (sv od obce, poblíž silnice Nová Lhota - Bylany) Dvě opuštěné a zarostlé pískovny (obě 50 m délky x 4,5 výšky) a mezi nimi novější pískovna (20x20x4 m). Směrem od Mezholez vápnité pískovce přecházejí v glaukonitické kaolinitické pískovce, často s limonitickou příměsí. Tyto pískovce jsou velmi drobivé. Hojně se tu vyskytují velké formy Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Většina zde nalezených ústřic byla napadena houbou Cliona exogyrarum FRIČ. Z pachyodontů se zde ve velkém množství vyskytují rudisti. V největší míře je to Radiolotes sanctaebarbarae POČTA. Byla zde také nalezena ojedinělá schránka druhu Diceras sp. Vyskytují se rovněž žraločí zuby druhu Oxyrhina mantelli. ROZTĚŽ lokalita č.6 (1,8 km sv. od obce) Opuštěná a zarostlá pískovna (50 m délky x 15 m x 4,5 m výšky). Vyskytuje se zde světle žlutavě šedý, jemnozrnný pískovec, obsahující četné limonitické konkrece. Tento pískovec byl v minulosti používán na stavební účely a jako povážkový písek. Nejhojnější zkamenělinou je ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), která zde dosahuje velikosti až 18 cm. Dále je hojný Radiolites sanctaebarbarae POČTA. Ačkoliv byla tato pískovna prohlášena za významný krajinný prvek, bude asi brzo zasypána nepovolenou skládkou obyvatel. ROZTĚŽ lokalita č.7 (1,8 km sv. od obce) V tomto lomu (50x4 m) se těžil stejný pískovec jako v ostatních vedlejších lomech. Vyskytují se zde četné limonitické konkrece. Pískovec obsahuje četné schránky Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a pachyodonty, kde převládá Radiolites sanctaebarbarae POČTA. 11
8 ROZTĚŽ lokalita č.8 (1,7 km sv. od obce) Zarostlá a opuštěná pískovna o rozměrech 70x45x5 m. Vyskytuje se tu opět stejný pískovec jako u lokalit 4-7. Jsou zde velmi hojné schránky Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a pachyodontů - Radiolites sanctaebarbarae POČTA. Nalezl jsem zde také tři exempláře belemmita Actinocamax (Praeactino-camax) plenus (BLAINVILLE). ROZTĚŽ lokalita č.9 (1,7 km sv. od obce) Opuštěná stěnová pískovna - délka 220 m a výška 3 m. Vyskytuje se zde opět světležlutý, glaukonitický, rozpadavý pískovec. Ze zkamenělin je to opět velmi hojná ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), ale v menších formách (převážně do 6 cm) a v menší míře než na lokalitách č. 5,6,7,8. Vyskytuje se zde velké množství rudistů - především Radiolites sanctaebarbarae POČTA a další pachyodonti. MALEŠOV - PÍSEČNÝ VRCH lokalita č.10 (0,7 sm ssv. od obce) Opuštěná a částečně zasutá pískovna, dnes proměněná v sad (100 m délky x 15 m výšky) a asi o 150 m dále je menší zarostlá pískovna (60 m délky x 5 m výšky). Ve svrchní části (0,20-2 m) se vyskytuje vápnitý pískovec na bázi lavice s větší koncentrací CaC03. Organický podíl zde tvoří úlomky mlžů, mechovky, serpulidi Serpula conjucta GEINITZ a ojedinělé zvápenatělé stélky Corallinacei. Z písčitého podílu byl zjištěn převážně křemen, někdy s uzavřeným akcesorickým apatitem. Hojný je muskovit a biotit. Ve vrstvě 5,00-7,00 m se ve svrchní části vyskytuje zelenavý glaukonitický pískovec, v 7,00-9,00 m se vyskytují četné úlomky schránek ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). V nejspodnější části profilu se vyskytuje sladkovodní vápenec, který nasedá na rulu. DROBOVICE lokalita č. 11 (1 km sz. od obce) Stěnová pískovna (20x15x5 m), dnes již z velké části zasypaná. Byl zde získáván žlutozelený až světle žlutošedý písek z glaukonitického kvádrového pískovce. Maximální velikost zrn je 2 mm, ale obsahuje valouny křemene a ruly až 5 cm velké. Ve spodních částech profilu, který je dnes zasypán, se vyskytovaly schránky mlže Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). 12
9 KUTNÁ HORA - VYŠATŮV LOM lokalita č. 12 (při silnici Kutná Hora - Zbraslavice) Stěnový lom (150 m délky a 20 m výšky), částečně zavezený. Byl zde zjištěn bílošedý, středozrnný až hrubozrnný vápnitý pískovec až vápenec se schránkami pachyodontních mlžů, především s Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Diceras sp. Vápenec dále hojně obsahuje ostny ježovek "Cidaris" vesiculosa GOLD-FUSS, Tylocidaris sorignetti (DESOR), žraločí zuby druhu Oxyrhina mantelli a úlomky schránek ústřic Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), Exogyra sigmoidea REUSS. Vyskytuje se tu také brachiopod Cyclothyris zahalkai NE- KVASILOVÁ. V nadloží byla odkryta scyphiová opuka (0,1-1,7 m) s četnými zbytky spongií. Vápenec o stejném složení byl odkryt pod nově vznikajícím gymnáziem v Kutné Hoře. Obsahuje tytéž zkameněliny jako ve Vyšatově lomu. STRATIGRAFIE LOKALIT Mořská záplava v křídě na Kutnohorsku nebyl akt jednodobý. Moře, které se šířilo od severovýchodu na Vysočinu, zasáhlo do okolí Kutné Hory dvěma směry - východně od Kaňkovských vrchů, které zčásti zaplavilo a z nichž vystupovaly jen rulové ostrovy a útesy s příbřežní faunou a pak sníženinu mezi Kuklíkem a Miskovickým vrchem jižně od Červených Peček. Stáří sedimentů je cenoman až spodní turon. Cenoman Rozsahem převažují horniny mořského cenomanu, jen z malé části horniny sladkovodního původu, které jsou vzácné a nesouvisle v proláklinách, dnes již zarovnaných, např. u Malešova (URBÁNEK 1931). Mořský cenoman vytváří vedle vápnitých, ale někdy i nevápnitých kvádrových pískovců, hlavně organodentrické písčité vápence, slepence a vzácně i slínité vápence. Prvními, prokazatelně mořskými sedimenty cenomanu jsou jemnozrnné kaolinitické pískovce, místy s limonitickou příměsí - Písečný vrch u Malešova, Roztěž. Význačné jsou zde větší formy ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a další úlomky schránek ústřic. Facie jemnozrnných kaolinitických až vápnitých pískovců s čočkami biodetritických vápenců můžeme zařadit jako vyšší člen cenomanského stratigrafického profilu. Je pro ni typické zastoupení mlže Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) - např. Mezholezy. Transgrese cenomanu v okolí Mezholez zarovnala předkřídový reliéf. Směrem k centru kutnohorské zátoky se vápence stávají písčitější, až na východě a jihovýchodě v okolí 13
10 Malešova přecházejí do vápnitých pískovců, které jsou zpravidla výše nad písčitými vápenci. Spodní turon Nejstaršími sedimenty spodního turonu jsou biodetritické vápence, které se vyskytují jako valounový materiál v cenomanské facii. Pokračujícím členem stratigrafického sledu spodního turonu jsou vápnité pískovce až písčité vápence s vložkami středně zrnitých biodetritických vápenců. Typickým znakem této facie je velké množství nejrůznější fauny. Typickými druhy jsou ústřice, brachiopod Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, ostny ježovek "Cidaris" vesiculosa, Tylocidaris sorignetti (DESOR), žraločí zuby -především Oxyrhina mantelli, mechovky, serpulidní červi a další fauna. Spodním členem horních poloh spodního turonu jsou vápnité pískovce typické výskytem rybích zbytků - rybích koprolitů, zubů a ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Nejvyšší člen souvrství spodního turonu příbřežní facie je scyphiová opuka (podle Friče 1870) - silně písčité slínovce s četnými mořskými houbami (Vyšatův lom v Kutné Hoře). Vedle spongií se tu hojně vyskytují ústřice i ramenonožci Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ. MOLLUSCA BIVALVIA (LAMELLIBRANCHIATA, PELECYPODA) RHYNCHOSTREON BAYLE, 1878 RHYNCHOSTREON SUBORBICULATUM (LAMARCK 1801) (pl. 138, Syst.Anim.Vert.p.398) Gryphaea suborbiculata LAMARCK, 1801: Syst.Anim.Vert.P1.138,p.398 Exogyra columba LAMARCK, 1819 v.6, pt.l.,p.98 Rhynchostreon BAYLE, 1878 Rhynchostreon chaperi DOUVILLÉ, 1879 Rhynchostreon HILL, VAUGHAN, 1898 p.25,29 (nomen nudum) Zařazení: Ústřici Rhynchostreon suborbiculatum jako první popsal Lamarck roku 1801 v dodatcích na straně 398 ve své práci Syst.Anim.Vert. jako druh rodu Gryphaea. Bayle (1878) tento druh stanovil jako typický pro rod Rhynchostreon, který popsal. Výskyt: 14
11 Severní Amerika (Nové Mexiko, Texas, Colorado, Minnesota, Virginie) Evropa (Anglie, Francie, Německo, Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rusko, Španělsko, Portugalsko, Sardinie, Švýcarsko, Rakousko) Asie (Indie, Sýrie) Afrika (Tunis, Alžír) Stratigrafické rozpětí: Svrchní křída - cenoman, turon Popis: Schránka bývá středně veliká (kolem 13 cm výšky), vyskytují se však jedinci svými rozměry značně odchylní. Levá miska je hladká, více vypuklá (v předozadním řezu). Vrchol levé misky je nízký, výše položený než zámek schránky, Výška levé misky překračuje její délku (obecně je výška 108 % délky, ale může dosáhnout až 143 % velikosti). Vrchol je velmi stočený (až dvakrát); je mírně opistogyrní a gryfeoidně stočený. Povrch levé misky je velmi hladký s jemnými růstovými vrásami a s hustě zmáčknutým, hladkým porostem šupinek. Oblý kýl levé misky se vyskytuje jen v raném vývojovém stadiu mlže, kdy je asi 1 cm vysoký. Kýl je také více nápadný pro jedince, kteří mají drobná radiální žebra. Ta se vyskytují také jen v raném vývojovém stadiu. U jedinců se v dospělosti na levé misce objevuje široká, mělká, snadno přehlédnutelná brázda. Spojovací oblast mezi levou a pravou miskou buď chybí, nebo je velmi malá, max mm dlouhá. Pravá miska je suborbikulární, delší než vyšší. Je dorsoventrálně vydutá. Adductor kulatý na obou miskách. Jamky ani zoubky (chomata) nejsou vyvinuty. Stopy po přirůstání jedince jsou většinou nezřetelné, schránky jsou v dospělosti volné. Podobné druhy: Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) je dosti podobný tvarem i velikostí jinému druhu Amphidonte obliquata (PULTENEY, 1813). Levá miska tohoto druhu je vyšší, ale méně klenutá, s vrcholem zřetelně opistogyrním. Spojová linie je tvořena drobnými jamkami (chomaty). Vnější povrch je lupenitý. Pravá miska je vyšší, vrchol je zavinutý. Jsou viditelné stopy po přirůstání. Některé schránky byly v dospělosti volné. Tato ústřice žila také v době cenomanu a spodního turonu. Poznámky: I v dnešní době se často používá nesprávný název Exogyra columba, který byl pod uvedeným jménem popsán Lamarckem (hist. Nat. Anim. Sans Vertébres, VI.,(1), p. 198) ve spojení s rodem Gryphaea. V této práci Lamarck odkazuje na dvě starší vyobrazení (Knorr: Petrif., part 2, D III, pl.62, fig 1,2 a Encyclop., pl 198, fig 3,4). Ve své dřívější práci z r (Syst.Anim.Vert.) uvádí Lamarck v dodatcích na straně 398 nový druh Gryphaea suborbiculata. 15
12 Bližší popis a charakteristika není uvedena, ale je uveden odkaz na vyobrazení starší. Vzhledem k tomu, že tento odkaz je totožný s odkazem u pozdějšího druhu Gryphaea columba z roku 1819, je zřejmé, že toto mladší jméno je synonymem jména staršího. Někteří pozdější autoři (WOODS, 1913) si již uvědomovali nomenklatorickou neplatnost názoru "columba", ale jeho užívání zdůvodňovali všeobecnou vžilostí a známostí. První, kdo toto původní Lamarckovo pojmenování začal užívat v literatuře, byl v roce 1871 F. Stoliczka. Ten popsal druh Exogyra suborbiculata (LAMARCK) z cenomanu až spodního turonu jižní Indie. Výskyt: Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK, 1801) je jednou z našich nejtypičtějších a nejhojnějších ústřic ve svrchnokřídových usazeninách. Nachází se v kaolinitických pískovcích, vápnitých pískovcích. Vyskytuje se v cenomanských a turonských sedimentech na Kolínsku a Kutnohorsku (Nebovidy, Červené Pečky, Roztěž, Mezholezy, Malešov). Je znám i z dalších oblastí České křídové pánve. Literatura DVOŘÁK J., RŮŽIČKA B. (1966): Geologická minulost Země ŠPINAR Z. (1986): Základy paleontologie bezobratlých ZÁRUBA B. (1972): Časopis Národního muzea - odd. přírodovědné 141.1/2 ZIEGLER V. (1989): Stratigrafie a vrstevní sled křídových sedimentů v kolínské oblasti České křídové pánve - Časopis Národního muzea, řada přírodovědná Vol.160 (1-4), pp , Praha Kolínsko a Kouřimsko (1933): Obraz poměrů života obyvatelstva i pamětí přírodních Sborník oblastního muzea v Kutné Hoře: řada B, č.8-9 Sborník oblastního muzea v Kutné Hoře: řada B, č Summary In this work are described cretaceous localities in the vicinity of the town Kolín. Lithological composition as well as stratigraphical position is given. Attention in concentrated on the species Rhynchostreon suborbiculatum. 16
Lom u Červených Peček Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceSEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
VíceMINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad
MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava
VíceProkopské a Dalejské údolí Milan Libertin
Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY
VíceGeologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
VíceUSAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_260 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 VZNIK USAZENÝCH
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceChráněný přírodní výtvor Kněživka významná geologická lokalita. pražského okolí
Bohemia centralis, Praha, 11: 7 16, 1982 Chráněný přírodní výtvor Kněživka významná geologická lokalita pražského okolí Das Naturdenkmal Kněživka eine wichtige geologische Lokalität in der Prager Umgebung
VíceBOHEMIA CENTRALIS 24
BOHEMIA CENTRALIS 24 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA 1995 1 Redakční rada Jan Němec (výkonný redaktor) Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Petr Moucha Pavel Pecina Marie Pivničková
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská
VíceOVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ A INTERAKCÍ HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI NEOVLIVNĚNÉ TĚŽBOU URANU
OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ A INTERAKCÍ HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI NEOVLIVNĚNÉ TĚŽBOU URANU VLADIMÍR EKERT, LADISLAV GOMBOS, VÁCLAV MUŽÍK DIAMO, státní podnik odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod
VíceSuchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
VíceUsazené horniny úlomkovité
Usazené horniny úlomkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 4. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s horninami, které vznikly z úlomků vzniklých
VíceProfil křídovými horninami. u Klokočských Louček Václav Ziegler KLOKOČSKÉ LOUČKY. Liberecký kraj. Čas: 1,5 hod. GPS: N, E.
Čas: 1,5 hod. Profil křídovými horninami u Klokočských Louček Václav Ziegler Liberecký kraj GPS: 50 37 1 N, 15 13 5 E KLOKOČSKÉ LOUČKY Turnov Loučky Klokočí 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 1 3 2 4 5
VícePlatforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny
Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová
VíceSedimentární horniny
Sedimentární horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list na téma sedimentární horniny je tvořen devíti učebními úlohami, které mají žákům základních
VíceNová Ves u Kolína Václav Ziegler
Čas: 3 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 50 3 18 N, 15 9 2 E LOM U NOVÉ VSI Nová Ves Kolín 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 4 3 1 2 1. ŽST Nová Ves 2. Václavské náměstí 3. výhled na Bedřichov
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceBarrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceMateriál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor
VY 32_INOVACE_02_02_VL Téma Horniny a nerosty Anotace Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor Mgr. Kateřina Svobodová Jazyk
VíceHazmburk Vladislav Rapprich
Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VíceZbraslav Zdeněk Kukal
Čas: 4 hod. Zdeněk Kukal Hlavní město Praha GPS: 49 58 20 N, 14 24 1 E ZBRASLAV Praha 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 3 2 4 1 1. most přes Vltavu 2. zářez silnice, letenské souvrství 3. obří konkrece
VíceUniverzita J. E. Purkyně
Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval:
VíceGeologie chráněného přírodního výtvoru Skalka u Velimi
Bohemia centralis 18: 7-14, 1989 Geologie chráněného přírodního výtvoru Skalka u Velimi Geologie des Naturschutzgebietes Skalka bei Velim Jan NĚMEC - Pavel SVOBODA Chráněný přírodní výtvor se rozkládá
VíceVY_32_INOVACE_PRV3_16_13. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC
VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 4 listy úkoly,
VíceGeologická mapa 1:50 000
Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
VíceNázev materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené
Název materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:
VíceKLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček
Poznávání minerálů a hornin KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Klastické sedimenty složen ené z klastů Klasty = úlomky preexistujících ch hornin, transportované v pevném m stavu Klasifikace na základz kladě
VíceBřezovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík
Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká
VíceVývoj organismů na Zemi
Objevy čekají na tebe Miniprojekt č.3 Vývoj organismů na Zemi Autoři: Veronika Blažková (8. tř.), Máří-Magdaléna Fotrová (7. tř.), Martin Frýdek (8. tř.), Jana Hlaváčová (6. tř.), Eliška Hloušková (8.
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceStradonice Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 59 32 N, 14 1 23 E Beroun 1 1. 1. výchozy radnických (lokalita a, b) a nýřanských vrstev (lokalita c) 2 Úvod Během této exkurze uvidí účastníci sedimenty
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceLYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE
LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE zpráva o průzkumu kvality podzemní vody říjen 2015 Poděbrady 10/2015 GEOLOGICKÁ SLUŽBA s.r.o. info@geosluzba.cz fax: 325 613 203 Studentská 235/17, 290 01 Poděbrady
VícePaleontologicko-geologická charakteristika navrhovaného CHPV Karlov (Kutná Hora)
Bohemia centralis 18: 15-40, 1989 Paleontologicko-geologická charakteristika navrhovaného CHPV Karlov (Kutná Hora) Palaeontological and geological characteristic of the proposed nature reserve Karlov (Kutná
VíceChvalský lom Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Hlavní město Praha GPS: 50 6 75 N, 14 35 37 E Praha 1 2. 1. 1. skrytá diskordance mezi peruckými a korycanskými vrstvami 2. korycanské pískovce 2 VYCHÁZKA Pískovce. Úvod Exkurze
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,
VíceMalé Svatoňovice Jiří Pešek
Čas: 2 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 32 2 N, 16 2 59 E Trutnov 1 1. 1. skalní stěna v permských a křídových sedimentech v Malých Svatoňovicích 2 Úvod Při této exkurzi navštívíte výchoz asi
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceNerostné suroviny miniprojekt
Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...
VíceBohemia centralis 11
Bohemia centralis 11 Bohemia centralis 11 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 1982 Vydalo Středisko statní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje ve
VíceRozšíření svrchnokřídových ramenonožců(brachiopoda) na chráněných paleontologických lokalitách Středočeského kraje
Bohemia centratis, Praha, 15: 7-14,1986 Rozšíření svrchnokřídových ramenonožců(brachiopoda) na chráněných paleontologických lokalitách Středočeského kraje Distribution of Upper Cretaceous brachiopods (Brachiopoda)
VíceGeologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí.
Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí. 5. listopadu 2014 Naši další exkurzi jsme podnikli cestováním autobusem MHD číslo
VíceHLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt)
Základní škola, Staré Město, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt) Miniprojekt zpracovaný v rámci projektu OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE. 1 Obsah miniprojektu 1.
VíceEolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)
Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem) Transport prachu větrem Růžičková et al., 2003 Spraše pokrývají až 10 % povrchu kontinentů, stepní oblasti, intenzivní proudění vzduchu tvořeny prachem (~ 0,05
VíceKřídové odkryvy u Líbeznice (výkopy pro teplovod Mělník-Praha) Geologie, fosfority, přitmelení epibionti
Bohemia centralis 21: 19-45, 1992 Křídové odkryvy u Líbeznice (výkopy pro teplovod Mělník-Praha) Geologie, fosfority, přitmelení epibionti Cretaceous exposures near Líbeznice (excavations for warm-water
VíceSedimentární horniny. Sedimentární horniny.
Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární
VícePlzeň-Radčice Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Plzeňský kraj GPS: 49 45 44 N, 13 19 34 E Radčice Plzeň 1 1. 2. 1. 2. radčické defilé 2 Vybavení na exkurzi Na exkurzi je třeba vzít si vhodné terénní oblečení, přilbu, dobré boty,
VíceZákladní škola Ulice Míru, Rokycany. Mgr. Sylva Zemánková. Mgr. Monika Abrtová. Obsah
Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková Mgr. Monika Abrtová Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Cíl projektu... 2 3 Postup při zpracování... 2 3 Terénní deník... 3 4 Závěr miniprojektu...
VíceIchnologický průzkum svrchnokřídových sedimentů v okolí Bartošovic v Orl. horách (okres Rychnov nad Kněžnou)
Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 18(1 2): 1 8, (2011) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., issn 1213 4260 Ichnologický průzkum svrchnokřídových sedimentů v okolí Bartošovic v Orl. horách (okres Rychnov nad Kněžnou)
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
Víceaneb Cesta do pravěku JAN NOVÁK, HELENA CABREROVÁ,BÁRA SVĚRKOVÁ, LUDĚK ŠÁRA, KRISTÝNA TŮMOVÁ, KATKA JAREŠOVÁ; Mgr. JANA PANOŠKOVÁ
MINIPROJEKT 3 aneb Cesta do pravěku : MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ, DAN CHLUSTINA, JAN NOVÁK, HELENA CABREROVÁ,BÁRA SVĚRKOVÁ, LUDĚK ŠÁRA, KRISTÝNA TŮMOVÁ, KATKA JAREŠOVÁ; Mgr. JANA PANOŠKOVÁ OBR.
VíceUsazené horniny organogenní
Usazené horniny organogenní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s některými usazenými horninami, které
Víceochrana přírody A Zapiš, který je náš nejstarší a od České Třebové nejbližší národní park.
srnov 6 ochrana přírody A autorské řešení Územní přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny vyhlásit za zvláště chráněná. Národní
Více1. Základní identifikační údaje
Plán péče o přírodní památku Salesiova výšina pro období 2013 2022 1. Základní identifikační údaje 1.1. Kategorie, název a kód ZCHÚ: přírodní památka Salesiova výšina, kód 1005. 1.2. Platný právní předpis
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceStratigrafický výzkum
Stratigrafický výzkum Stratigrafická geologie se zabývá stanovením časové posloupnosti vzniku horninových jednotek Stáří hornin : lze určit absolutní (tedy datovat stáří v rocích) a relativní (určit zda
VícePřírodopis 9: Petrologie - usazené horniny
Přírodopis 9: Petrologie - usazené horniny VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz. Přírodopis
VíceKlučov u Českého Brodu blanická brázda Václav Ziegler
Čas: 1 hod. Klučov u Českého Brodu blanická brázda Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 50 36 05 N, 15 13 22 E Klučov Český Brod 1 1. 1. Klučov lom 2 Úvod Bulánská (bulánecká) brekcie patří k zajímavým
VíceBOHEMIA CENTRALIS 18
BOHEMIA CENTRALIS 18 2 BOHEMIA CENTRALIS 18 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 1989 Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceSedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška
Sedimentární horniny Strukturní geologie III. přednáška Horninový cyklus vznik usazováním (sedimentací) různé podmínky, různé prostředí rozmanitá povaha ¾ zemského povrchu zakládání staveb mnohé sedimenty
VíceHORNINY horninový cyklus. Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy
HORNINY horninový cyklus Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy VYVŘELÉ (magmatické): VÝLEVNÉ + PYROKLASTICKÉ ŽILNÉ HLUBINNÉ OZNAČENÍ TĚLES
VíceOstrava-Petřkovice defilé na Landeku Martin Sivek, Jiří Pešek
Čas: 5 hod. Ostrava-Petřkovice defilé na Landeku Martin Sivek, Jiří Pešek Moravskoslezský kraj GPS: 49 51 59 N, 18 15 54 E Landek Ostrava 1 1. 2. 1. 2. částečně zasucené výchozy prachovců, jílovců a černouhelných
VíceDělení hornin. Horniny. Přeměněné /metamorfované/ Usazené /sedimenty/ Vyvřeliny /vulkanické/ úlomkovité organogenní chemické
Dělení hornin Horniny Vyvřeliny /vulkanické/ Usazené /sedimenty/ Přeměněné /metamorfované/ hlubinné výlevné úlomkovité organogenní chemické Usazené horniny Usazené horniny úlomkovité organogenní chemické
VíceOkolí Loděnic Štěpán Rak
Čas: 3 hod. Štěpán Rak Středočeský kraj GPS: 49 56 11 N, 14 10 69 E Beroun Loděnice 1 1. 2. 3. 1. Loděnice 2. Barrandovy jámy 3. Špičatý vrch 2 Úvod Autem sjedete z dálnice v Loděnicích směrem na Bubovice,
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VíceFoto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
VíceVýchoz s fosiliemi u Vrchlabí Jiří Pešek
Čas: 3 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 37 50 N, 15 35 56 E Vrchlabí Trutnov 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY 1 2 1. začátek vycházky 2. konec vycházky GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 2 Výchoz
VíceKatedra biologie, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Klatovská 51, Plzeň;
Katedra biologie, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Klatovská 51, 306 19 Plzeň; mmergl@kbi.zcu.cz (12-34 Hořovice) Třenické souvrství (tremadok) je v jihozápadním Barrandienu jednotkou
VíceGEOLOGIE A PALEONTOLOGIE LOKALITY ODOLENA VODA (transgrese svrchnokřídových sedimentů na skalnaté pobřeží, fosfority, přitmelení epibionti)
Bohemia centralis 23: 15-22, 1994 GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE LOKALITY ODOLENA VODA (transgrese svrchnokřídových sedimentů na skalnaté pobřeží, fosfority, přitmelení epibionti) Geology and palaeontology of
VíceAutoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury
VíceČeleď Actaeonellidae PČELINCEV, 1954 (Opistobranchia, Tectibranchia) v sedimentech cenomanu České křídové pánve
Bohemia centralis 22: 101-110, 1993 Čeleď Actaeonellidae PČELINCEV, 1954 (Opistobranchia, Tectibranchia) v sedimentech cenomanu České křídové pánve The Family Actaeonellidae PČELINCEV, 1954 (Opistobranchia,
VíceČas: 4 hod. VYCHÁZKA. Oslavany Jiří Pešek. Foto K. Martínek. Oslavany. Jihomoravský kraj GPS: N, E. Brno Oslavany
VYCHÁZKA Čas: 4 hod. Jiří Pešek Jihomoravský kraj GPS: 49 7 43 N, 16 19 55 E Brno 1 1. 2. 1. až 2. defilé na levém břehu řeky Oslavy 2 Úvod Během této exkurze se účastníci seznámí s nejstaršími jednotkami
VíceMetodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1
Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.
VíceRáj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém
VíceOBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BARTOŠOVICE, okres Nový Jičín, příspěvková organizace OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Miniprojekt ZŠ BARTOŠOVICE 16.11.2013 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl miniprojektu... 4 3 Vypracování
Vícejako významný litofaciální ukazatel při studiu stratigrafie svrchnokřídových sedimentů na příkladu východní části české křídové pánve
Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 19 (3-4): 29-40, (2012) 2012 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 1213-4260 Obsah CaCO 3 jako významný litofaciální ukazatel při studiu stratigrafie svrchnokřídových sedimentů na
VíceSada 1 Technologie betonu
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 02. Kamenivo - rozdělení Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2
VíceLom Ovčín u Radnic Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Plzeňský kraj GPS: 49 50 36 N, 13 36 43 E Radnice Rokycany 1 1. 1. opuštěný, částečně zatopený lom Ovčín 2 Pohled do bývalého lomu Ovčín z dubna 2014. Úvod V rámci exkurze navštívíte
VíceZaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem
ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem Radek Vancl Vedoucí ročníkové práce: Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010-2011
VíceVRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm
VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
VY_32_Inovace_PŘ.9.5.2.20 Usazené horniny Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské
VíceLom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek
Čas: 3 hod. Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 51 34 N, 13 52 41 E Na Štílci Beroun Tlustice Žebrák 1 1. 1. opuštěný, silně zarostlý lom u obce Tlustice 2 Několik údajů z
VíceJe to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.
PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým
VíceŘeka Klabava. Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová
Řeka Klabava Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová 1 Obsah 1 Navštívená lokalita a náš cíl... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 4 Náš postup... 3 5 Terénní deník... 3 7
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceVY_52_INOVACE_PŘ_9A_26B Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 9. Tematický okruh, předmět:
Název: Škola: utor: VY_52_NOVC_PŘ_9_26B Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. déla Nosková Ročník: 9. ematický okruh, předmět: Přírodní vědy, přírodopis éma: est- petrologie,
VíceSTAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:
STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceObr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011).
PŘÍLOHY Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1:50 000 (ČGS 2011). Legenda: 1: antropogenní uloženiny, vytěžené prostory 2: vytěžené prostory Stáří: kvartér, Typ hornin: vytěžené prostory,
VíceProtokol III. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Písčité dno, intersticiální fauna. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:
Jméno: Obor/ročník: Datum: Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX Protokol III. Téma: Úvod: Písčité dno, intersticiální fauna Písčité dno je jedním ze specifických mořských habitatů, ve kterém se vyskytuje
VíceSprašová rokle u Zeměch Václav Ziegler
Čas: 1 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 50 13 60 N, 14 16 0 E SPRAŠOVÁ ROKLE Zeměchy Kralupy nad Vltavou 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 1 2 3 4 5 1. ŽST Zeměchy 2. výhled na Pražskou plošinu
Více