Úplné znění. kolektivní smlouvy Ministerstva vnitra. (k ) K O L E K T I V N Í S M L O U V A

Transkript

1 Úplné znění kolektivní smlouvy Ministerstva vnitra (k ) K O L E K T I V N Í S M L O U V A Česká republika - Ministerstvo vnitra zastoupené ministrem vnitra na straně jedné a 1. základní odborová organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací na Ministerstvu vnitra zastoupená předsedou závodního výboru Ing. Jaroslavem Maděrou a 2. Nezávislý odborový svaz Policie České republiky zastoupený jeho předsedou JUDr. Milanem Štěpánkem a 3. základní odborová organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací Sekce informatiky při Ministerstvu vnitra zastoupená jejím předsedou Ing. Radomírem Šimkem na straně druhé uzavírají tuto kolektivní smlouvu (dále jen smlouva ). Čl. 1 Úvodní ustanovení Smlouva vychází ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce ), a dalších právních předpisů. Upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi Českou republikou, za kterou jedná organizační složka státu Ministerstvo vnitra (dále jen zaměstnavatel ), a zaměstnanci pracujícími v této organizační složce s výjimkou zaměstnanců zařazených v Policejním prezidiu České republiky a v útvarech Policie České republiky s celostátní působností (dále jen zaměstnanec ). Současně vymezuje vzájemné vztahy zaměstnavatele s příslušnými odborovými orgány odborových organizací působících v rámci zaměstnavatele (dále jen odborový orgán ). Čl. 2 Spolupráce zaměstnavatele a odborových orgánů 1

2 (1) Smluvní strany touto smlouvou vyjadřují vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zajistit sociální smír. Za tím účelem se zavazují plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele i odborových orgánů vyplývající z právních předpisů a této smlouvy. (2) K zabezpečení činnosti odborového orgánu zaměstnavatel podle svých provozních možností a) poskytne bezplatně a v přiměřeném rozsahu místnosti vybavené standardním kancelářským nábytkem včetně kancelářských potřeb, spojovací a výpočetní techniky, b) zřídí ve svých podatelnách přihrádku a umožní využívat k vnitřní distribuci jeho pošty své kurýrní služby. (3) Zaměstnavatel poskytne členům odborového orgánu k výkonu funkce pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku ( 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce). Náhrada platu u krátkodobě uvolněných odborových funkcionářů není spojena s povinností jeho refundace ( 206 odst. 3 zákoníku práce). Za takto uvolněné odborové funkcionáře hradí zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění ( 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.). (4) Zaměstnavatel předloží vždy do 14 dnů po skončení každého čtvrtletí odborovému orgánu prostřednictvím odboru personálního seznamy zaměstnanců, jimž vznikl pracovní poměr, s těmito údaji: jméno/a/, příjmení, útvar zařazení, platová třída a povolání. V případě, že ve sledovaném období dojde ke skončení pracovního poměru, doplní se seznam o jeho důvod s odkazem na příslušné ustanovení zákoníku práce. Tím není dotčeno ustanovení 61 zákoníku práce. (5) Odborový orgán se zavazuje informovat zaměstnavatele vždy do 31. ledna o aktuálním počtu členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním nebo služebním poměru, a důchodců bývalých zaměstnanců zaměstnavatele. Čl. 3 Zajištění informovanosti odborového orgánu (1) Zaměstnavatel zajistí prostřednictvím odboru legislativy a koordinace předpisů informovanost odborového orgánu průběžným zasíláním Věstníků Ministerstva vnitra a jiných interních aktů řízení týkajících se pracovněprávní oblasti. (2) V zájmu účelné a věcné spolupráce si obě smluvní strany budou včas a v nezbytném rozsahu poskytovat informace o změně své organizační struktury včetně změn v obsazení funkcí vedoucích zaměstnanců s personální pravomocí na straně zaměstnavatele a funkcí na straně odborového orgánu. Zaměstnavatel zajistí spolupráci na tomto úseku prostřednictvím odboru personálního, odborový orgán prostřednictvím svého předsedy, případně jiného pověřeného člena. (3) Zaměstnavatel poskytne odborovému orgánu podklady k projednání vždy s dostatečným časovým předstihem, nejméně však 3 pracovní dny před projednáváním. 2

3 (4) Zaměstnavatel zajistí plnění svých zákonem uložených povinností vůči odborovému orgánu (např. v 279 odst. 1, 280 odst. 1, 287 zák. práce) prostřednictvím ředitelů útvarů, do jejichž věcné gesce je konkrétní problematika svěřena. Čl. 4 Kontrolní činnost odborového orgánu (1) Zaměstnavatel souhlasí s tím, že odborový orgán může provádět kontrolní akce zaměřené na dodržování pracovněprávních předpisů, předpisů a závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy. Odborový orgán informuje zaměstnavatele v dostatečném časovém předstihu o zamýšlených kontrolních akcích včetně termínu jejich konání, a to i prostřednictvím dálkového přístupu dat (internet, provozovatel poštovních služeb apod.). Následně zaměstnavatele seznámí se závěry z provedené kontroly a návrhem na přijetí termínovaných opatření k odstranění zjištěných nedostatků. (2) Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat potřebnou součinnost při provádění své kontrolní činnosti. Kontrolní akce na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, případně na úseku dodržování pracovněprávních předpisů, zajistí po vzájemné dohodě společně. Čl. 5 Hmotná zainteresovanost (1) Zaměstnavatel seznámí odborový orgán a) s výší limitu prostředků na platy stanovených na příslušný kalendářní rok, b) s plánovaným počtem zaměstnanců, pro který je finanční limit přidělen. Písemnou informaci o uvedených ukazatelích, případně o jejich korekci, předloží zaměstnavatel odborovému orgánu do 15 pracovních dnů po jejich obdržení nebo po jejich změně; jejich přípravu zajistí ekonomický odbor. (2) Zaměstnavatel poskytne odborovému orgánu vždy do konce února každého kalendářního roku písemné informace, zjištěné a platné v lednu příslušného kalendářního roku, týkající se a) průměrné platové třídy v jednotlivých útvarech, b) průměrné výše osobních příplatků v jednotlivých útvarech, c) průměrné výše osobních příplatků v jednotlivých platových třídách, d) objemu nevyužitých prostředků na platy vrácených do státního rozpočtu včetně analýzy důvodů, proč k jejich nedočerpání došlo. Informace uvedené v písmenu a) až c) zabezpečí odbor personální, informaci uvedenou v písmenu d) zabezpečí odbor účetnictví a statistiky ve spolupráci s ekonomickým odborem. (3) Zaměstnavatel bude 1x za pololetí každého kalendářního roku písemně informovat odborový orgán a) o skutečném a průměrném přepočteném počtu zaměstnanců jednotlivých útvarů, 3

4 b) o čerpání prostředků na platy jednotlivými útvary v členění - platový tarif, osobní příplatek, příplatek za vedení a odměny. Informace uvedené v písmenu a) zpracuje ekonomický odbor, informace uvedené v písmenu b) zpracuje odbor účetnictví a statistiky. (4) Na základě písemné žádosti zaměstnance zabezpečí příslušná mzdová účtárna srážky z jeho platu na příspěvky odborovému orgánu a další srážky, o které zaměstnanec požádá, pokud je to v souladu s právními předpisy a počítačové zpracování platů zaměstnanců to umožňuje. (5) Nemůže-li zaměstnanec konat práce pro prostoj, který nezavinil, a není-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada platu ve výši jeho průměrného výdělku. (6) Při přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí se poskytne zaměstnanci, není-li převeden na jinou práci, náhrada platu ve výši 80 % jeho průměrného výdělku. Pracovněprávní vztahy Čl. 6 (1) Pracovněprávní úkony a související opatření, u kterých se ve smyslu právních předpisů vyžaduje projednání, které je vedeno za účelem dosažení shody nebo souhlasu odborového orgánu, budou při vydání opatřeny doložkou, z níž bude vyplývat, kdy a se kterým odborovým orgánem byly projednány, popřípadě s jakým výsledkem. (2) Převedení zaměstnance na jinou práci podle 46 zákoníku práce vždy projedná zaměstnavatel předem s odborovým orgánem. Čl. 6a (1) Po projednání s příslušným odborovým orgánem vedoucí zaměstnanec s personální pravomocí umožní uplatnění pružného rozvržení pracovní doby zaměstnanci, který o to požádá a provozní podmínky na pracovišti to dovolí. (2) Do délky stanovené pracovní doby započítá zaměstnavatel zaměstnanci 15 minut určených na celkovou osobní očistu, pokud vykonává takovou pracovní činnost, která ji vyžaduje, a to před skončením směny. (3) Období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích. Čl. 6b (1) Pracovní volno pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu ( 200 až 203 zákoníku práce) přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele v nezbytně nutném rozsahu (na základě písemné žádosti), a to za předpokladu, že činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Za nepřítomnost v práci z těchto důvodů náhrada platu zaměstnanci nenáleží, pokud právní předpis nestanoví jinak. (2) Pracovní volno bez náhrady platu poskytne zaměstnavatel na základě písemné žádosti zaměstnance v souvislosti s péčí o dítě nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 4 let. 4

5 (3) Zaměstnavatel poskytne nad rámec podmínek stanovených pro poskytování pracovního volna a poskytování náhrady platu v příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen nařízení vlády ), zaměstnanci pracovní volno s náhradou platu i v těchto dalších případech: a) při vlastní svatbě i za druhý den poskytnutého pracovního volna, b) při vstupu do partnerství podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude poskytnuto pracovní volno ve stejném rozsahu jako při vlastní svatbě, c) při účasti zaměstnance na svatbě nebo při vstupu do partnerství vlastního rodiče 1 den, d) při poskytnutí pracovního volna za účelem vyhledávání nového pracovního místa, končí-li pracovní poměr z důvodů uvedených v ustanovení 52 písm. a) až e) zákoníku práce, vždy na 1 půlden v týdnu po celou výpovědní dobu, e) při rehabilitaci provedené ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou rehabilitaci poskytnout, pokud rehabilitaci nebylo možné provést mimo pracovní dobu, a to na nezbytně nutnou dobu. (4) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno v rozsahu 4 dnů v kalendářním roce z důvodu jeho zdravotní indispozice. Toto volno nelze čerpat ve zkušební době, v době pracovní neschopnosti, ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a v době čerpání dovolené. Volno lze čerpat pouze v celých dnech a nevyčerpané volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. Za poskytnuté volno se zaměstnanci plat nekrátí. (5) Uzavřou-li zaměstnanec a zaměstnavatel smlouvu o úhradě plateb veřejného zdravotního pojištění, jehož plátcem je zaměstnavatel, za dobu poskytnutého pracovního volna bez náhrady platu ( 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů), může zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady platu, nebrání-li tomu vážné provozní důvody v těchto případech: a) k přednáškové a výukové činnosti včetně zkušební činnosti nad rozsah uvedený v 203 odst. 2 písm. f) zákoníku práce, b) na další vzdělávání a kurzy nad rámec profesního vzdělávání zajišťovaného zaměstnavatelem, c) rodičům pečujícím o dítě mladší 15 let, popřípadě o starší zdravotně postižené dítě, a to zejména v době školních prázdnin, d) k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo internátní speciální školy na nezbytně nutnou dobu nad rámec rozsahu, vyplývajícího z bodu 8. písm. b) přílohy nařízení vlády, e) k doprovodu dospělého rodinného příslušníka nebo jiného člena domácnosti do zdravotnického zařízení či zařízení sociální péče, 5

6 f) při narození dítěte manželce (družce) zaměstnance na 1 den, v den porodu nebo následující pracovní den (podle výběru zaměstnance), a to nad rámec rozsahu vyplývajícího z bodu 6. přílohy nařízení vlády; pracovní volno poskytnuté k převozu manželky (družky) zaměstnance do zdravotnického zařízení a zpět tím není dotčeno, g) na nezbytně nutnou dobu k zařízení úředních formalit požadovaných pro poskytování dávky státní sociální podpory v případě, kdy zaměstnanci na tuto dávku vznikl nárok. Čl. 6c Zamýšlí-li zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí podle 52 písm. a) až d) zákoníku práce, nabídne zaměstnanci jinou pro něj vhodnou práci (to se netýká pracovních míst zřízených k zajištění čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie nebo z jiných mezinárodních evropských fondů), pokud takovou práci má. Za zaměstnavatele plní nabídkovou povinnost odbor personální. Tento závazek zaměstnavatel neplní, jestliže zaměstnanec písemně sdělí, že nemá dále zájem setrvávat u něj v pracovním poměru, případně není ochoten na nabízené pracovní místo přejít. Čl. 6d (1) Odstupné poskytované při skončení pracovního poměru podle 67 odst. 1 zákoníku práce se zvyšuje takto: a) o jednonásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 5 let pracovního poměru k zaměstnavateli, b) o dvojnásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 10 let pracovního poměru k zaměstnavateli, c) o trojnásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 15 let pracovního poměru k zaměstnavateli a d) o čtyřnásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 20 let pracovního poměru k zaměstnavateli. (2) Vedoucímu zaměstnanci odvolanému ze jmenované funkce, která se neruší a kterou vykonával u zaměstnavatele alespoň po dobu a) 1 roku, náleží odchodné ve výši jednonásobku průměrného výdělku, b) 3 let, náleží odchodné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, c) 5 let, náleží odchodné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, d) 7 let, náleží odchodné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku, jestliže zaměstnavatel pro něj nemá další pracovní zařazení odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci nebo jestliže vedoucí zaměstnanec nabízenou práci zaměstnavatelem odmítne a jeho pracovní poměr skončí výpovědí podle 52 písm. c) zákoníku práce nebo dohodou z téhož důvodu. (3) Pro účely odchodného se doby pracovního poměru k zaměstnavateli podle odstavce 1 a výkonu práce ve funkcích uvedených v odstavci 2 v rámci stávajícího pracovního poměru sčítají. 6

7 Čl. 6e (1) V zájmu dosažení spravedlivějšího a jednoduššího určení délky dovolené u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou bude nárok na dovolenou vyplývající z 213 odst. 4 zákoníku práce přepočítáván na hodiny, přičemž při čerpání dovolené bude odepisováno tolik hodin, kolik měl zaměstnanec odpracovat v příslušné směně. Stejný postup bude i v těch případech, kdy u zaměstnance dojde v průběhu kalendářního roku ke změně v rozvržení pracovní doby (rovnoměrné za nerovnoměrné rozvržení a naopak). (2) Jestliže poměrná část dovolené ( 212 odst. 2 a 3 zákoníku práce) činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden ( 216 odst. 4 zákoníku práce). Zaokrouhlení se provádí dle matematických pravidel tak, že v případech, kdy z propočtu nároku na dovolenou po zaokrouhlení na 2 desetinná místa vyplynou nad rámec celých dnů čísla od 0,01 do 0,24, se zaokrouhlení provede na celý den směrem dolů; v případech, kdy vyplynou čísla od 0,25 do 0,74, se provede zaokrouhlení na půlden; v případech, kdy vyplynou čísla od 0,75 do 0,99, se provede zaokrouhlení na celý den směrem nahoru. Čl. 7 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1) Pro vytvoření optimálních podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen bezpečnost ) ve smyslu 101 až 108 zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s čl. 4 smlouvy oprávnění zástupci smluvních stran sjednají a) vždy pro příslušný kalendářní rok termíny dílčích společných kontrol jednotlivých pracovišť a zařízení v rámci komplexní prověrky bezpečnosti tak, aby byla naplněna povinnost provést nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích, b) pro odstranění zjištěných závad odpovídající časové harmonogramy nebo navrhnou nezbytná opatření investičního charakteru k zařazení do plánu investic s určením priorit odstraňování závad a časovým harmonogramem tohoto postupu. (2) Na základě vyhodnocení míry rizik a efektivnosti opatření, přijatých k jejich odstranění nebo alespoň minimalizování, charakteru práce a pracovního prostředí zaměstnavatel zpracuje seznam pracovišť, na kterých budou zaměstnancům bezplatně poskytovány osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděv a obuv, mycí, čistící i desinfekční prostředky ( 104 zákoníku práce). (3) Odbor správy majetku předloží vždy do 15. dubna kalendářního roku odborovému orgánu zprávu o výsledcích komplexních prověrek bezpečnosti na jednotlivých pracovištích v průběhu předchozího kalendářního roku včetně informací o plnění harmonogramu sjednaného pro odstranění zjištěných závad. (4) Zaměstnavatel zpracuje pro každý rok přehled a vyhodnocení pracovních úrazů, ke kterým v průběhu roku došlo. Seznam předloží do 15. dubna následujícího roku odborovému orgánu spolu s opatřeními přijatými k zamezení možnosti vzniku nebo opakování obdobných případů. 7

8 (5) Zaměstnavatel projedná s odborovým orgánem připravované zásadní změny podmínek pracovního prostředí, hygieny práce, podmínek bezpečnosti a školení zaměstnanců o bezpečnosti. (6) Opakované školení zaměstnanců o právních a jiných předpisech bude zaměstnavatel pravidelně zajišťovat: a) jedenkrát za 3 roky k problematice zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, b) jedenkrát za 2 roky k problematice protipožární ochrany. Čl. 8 Péče o zaměstnance (1) Jako výraz ocenění pracovních zásluh poskytne zaměstnavatel zaměstnanci finanční odměnu při dovršení životního jubilea (50, 55, 60 a 65 let věku) a při prvém skončení pracovního poměru v souvislosti s odchodem do starobního nebo invalidního důchodu ( 224 odst. 2 zákoníku práce), dále za čin, kterým projevil mimořádnou statečnost nebo napomohl záchraně lidského života. (2) S cílem přispět ke zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť zaměstnavatel v rámci svých možností bude a) dbát o potřebnou vybavenost a kulturu pracovního prostředí včetně optimálního pracovního prostoru a v rámci možností zabezpečí bezbariérový přístup, b) zajišťovat, aby se ve vnitřních prostorách budov zaměstnavatele nekouřilo ( 8 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 305/2009 Sb.), c) zřizovat na pracovištích vybavené kuchyňky nebo kuchyňské kouty a průběžně doplňovat sociální zařízení hygienickými potřebami. (3) Na úseku péče o zaměstnance bude zaměstnavatel dále a) umožňovat zaměstnancům využívat pracovněprávního a psychologického poradenství v rámci Ministerstva vnitra, b) umožňovat zaměstnancům využití svých místností vhodných pro pořádání významných životních a pracovních výročí, a to pouze za úhradu přímých nákladů, c) vytvářet podmínky pro sportovní aktivity zaměstnanců a zpřístupňovat jim bezplatné využití resortních sportovních zařízení, d) poskytovat zvýhodněné stravování zaměstnancům a důchodcům - bývalým zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru k zaměstnavateli do odchodu do důchodu, e) zajišťovat pobyt v rekreačních zařízeních pro zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a za stejnou cenu a podle finančních možností i pro důchodce - bývalé zaměstnance, kteří byli do prvního odchodu do důchodu v pracovním nebo služebním poměru k zaměstnavateli. Čl. 9 Vzdělávací činnost 8

9 (1) Zaměstnavatel umožní v souladu se svými potřebami a možnostmi zaměstnancům studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách, a to za podmínek stanovených právními předpisy. V případě, že zvýšení odborné kvalifikace touto formou je nezbytné pro výkon druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, hradí zaměstnavatel náklady na zvýšení kvalifikace za podmínek sjednaných v kvalifikační dohodě, a to ve smyslu 234 zákoníku práce. (2) V zájmu profesního růstu zaměstnanců v jednotlivých odborných útvarech bude zaměstnavatel v souladu se svými potřebami a na své náklady vytvářet zaměstnancům vhodné podmínky pro prohlubování kvalifikace k výkonu sjednaného druhu práce. (3) Povinnost zaměstnance uhradit náklady na vzdělání nebo jejich poměrnou část podle odstavce 1 nevznikne, jestliže na jeho pracovní poměr k zaměstnavateli bezprostředně navazuje služební poměr příslušníka bezpečnostního sboru nebo pracovní poměr k jinému zaměstnavatelskému subjektu resortu Ministerstva vnitra. Mimo důvody uvedené v ustanovení 235 odst. 3 zákoníku práce může zaměstnavatel přiměřeně snížit nebo zcela prominout úhradu nákladů v případech hodných zvláštního zřetele ( např. sociální důvody). Čl. 10 Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Tvorbu a použití fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen fond ) rámcově upravuje samostatná dohoda obou stran této smlouvy. Jednotliví správci fondu přijímají vlastní zásady pro jeho používání. (2) V souladu s článkem 4 bude zaměstnavatel informovat odborový orgán o připravovaných kontrolních akcích věcně příslušných útvarů zaměřených na hospodaření s fondem. Odborový orgán může navrhnout ministru vnitra případnou účast svého zástupce. Čl. 10a Přechodné ustanovení U zaměstnance, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů do 31. prosince 2011, se postupuje podle ustanovení dosavadní kolektivní smlouvy. Čl. 11 Závěrečná ustanovení (1) Tato kolektivní smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a lze ji vypovědět za podmínek stanovených v ustanovení 26 odst. 1 zákoníku práce. (2) Veškeré změny této smlouvy lze učinit po dohodě smluvních stran pouze formou písemných příloh, které se stávají nedílnou součástí smlouvy. (3) Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o všech skutečnostech, které nesou znaky porušování některého ustanovení této smlouvy. (4) Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu všemi smluvními stranami a účinnosti dnem 23. ledna (5) Platnou smlouvu bude zaměstnavatel neprodleně publikovat ve Věstníku Ministerstva vnitra a zveřejní ji na vlastních webových stránkách. Stejně tak bude 9

10 publikovat její přílohy. Odborové orgány seznámí zaměstnance s obsahem smlouvy včetně příloh nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí jejich účinnosti. Předseda závodního výboru základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací na MV Ing. Jaroslav Maděra v. r. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky JUDr. Milan Štěpánek v. r. Předseda základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací Sekce informatiky při Ministerstvu vnitra Ministr vnitra Ing. Radomír Šimek v. r. Jan K u b i c e v. r. xxx Původní kolektivní smlouva Č.j.: SP- 515/PR-2006 podepsána v Praze dne 23. ledna 2007 zveřejněna VMV čá 11/2007 (část II) xxx Příloha č. 1 Č.j.: MV /SP-2009 podepsána v Praze dne zveřejněna VMV čá 124/

11 xxx Příloha č. 2 Č.j.: MV /SP-2011 podepsána v Praze dne zveřejněna VMV čá 125/2011 (část II) xxx Příloha č. 3 Č.j.: MV /SP-2012 podepsána v Praze dne 1. listopadu 2012 zveřejněna VMV čá 102/2012 (část II) V tomto úplném znění Kolektivní smlouvy nabývá účinnosti ke dni zvýrazněný text v článku 6b odst. 3 písm. e 6d odst. 2 a 3 7 odst. 6 Zvýrazněný text v čl. 6b odst. 4 nabývá účinnosti dnem 1. ledna