Robert Poch Mrtví se přicházejí někdy rozloučit

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Robert Poch Mrtví se přicházejí někdy rozloučit"

Transkript

1

2 Robert Poch Mrtví se přicházejí někdy rozloučit

3

4 Robert Poch Mrtví se přicházejí někdy rozloučit SOUBOR POVÍDEK z období let Tribun EU 2012

5 Robert Poch Mrtví se přicházejí někdy rozloučit Robert Poch

6 Je možné, aby člověk mohl libovolně vplynout do jiného lidského těla? Kdyby tuto skutečně nadpřirozenou schopnost kdokoli z nás získal, využil by jí stejným způsobem jako Eugenie, jednadvacetiletá, zdravotní sestra instrumentářka? Zrovna byla přijata ke studiu vysněné medicíny na prestižní univerzitě. Pracovala na operačních sálech krajské nemocnice. Jednoho jarního podvečera prožila neočekávaný zážitek, setkání s tajemnou bytostí, jenž jí navždy změnil život.

7 METAMORPHOSIS Eugenie, jednadvacetiletá, zdravotní sestra instrumentářka, pracovala již třetím rokem na operačních sálech krajské nemocnice. Zrovna v tomto roce byla přijata ke studiu vysněné medicíny na prestižní univerzitě. Tedy šest let po automobilové nehodě, kterou ona, zázrakem přežila. Rodiče, a také starší sestra spolu s mladším bratrem zemřeli na místě. Eugenie utrpěla těžké popáleniny téměř třiceti procent těla a vážná poranění obličeje, plastičtí chirurgové dělali, co mohli, ale přírodu zatím není možné nahradit. Poškozený obličej rámovaly silné dioptrické brýle, skrze které svět pozorovaly malé oči. Eugenie nehezká malá žena. Drobnou postavu tížila mírnou nadváhou. Její tělo pokrývala trudovitá snědá pokožka. Vzhledem ke svému psychickému stavu a děsivému traumatu, jež prožila, denně musela brát léky proti úzkosti. V pravidelných intervalech, vždy na přelomu jara a léta, byla na krátké hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Eugenii trápily ještě dvě věci. Trpěla velkou potivostí a od té strašlivé nehody bojovala s parodontózou. Zejména nemoc zubů byla pro ni velkým neštěstím, při styku s lidmi si musela zakrývat ústa. Bylo to pro ni velmi nepříjemné a uvádělo jí to do mnoha nepříjemných trapasů. Ale nesmírně se bála bolesti. Při představě, že by nějaký dentista nebo ortodontička zpracovávali její horní a dolní zubní klenbu. Ne, raději se bude vyhýbat přímému styku s lidmi. S nadměrným pocením bojovala pomocí kosmetických přípravků. Eugenie spěchala na noční službu. Cestou pozorovala strnulé závoje fialových hradeb vysokých mračen, jak se chvěly nad západním obzorem. Nebe se zvolna chystalo vplout do noci. Tichý měsíc bledě zářil v soumračném lesku. Ptačí zpěv zvolna umlkal. Tišily se zvuky města. Lidé se zvolna vytráceli z ulic a provoz na silnicích řídnul, až téměř ustal docela. Dlouhé vlny jarního podvečera sebou přinesly vznášivým vzduchem vlhké mlhy. Zvolna začal vát studený 7

8 a temný vítr, který se pozvedal bezcitný a chmurný, prosycený chladnými a ponurými tóny neurčitého zakaleného pocitu. Eugenie najednou musela zastavit. Rozechvěly se jí úzké bezkrevné rty. Jakoby spatřila obraz snášený mlhou. Seskočila ze sedadla bicyklu a vykročila tím směrem. Už byla tma. Něco na tom místě v keřích matně probleskovalo záhadným chvějivým bílým světlem. Nevěděla proč, ale nebála se. Přiblížila se. Byl jste to vy, koho jsem před chvílí slyšela? Jakoby hovořila s lidským Stínem, který stál obklopen bledým ohněm. Ano. Takže se mi nezdáte. Eugenie se rozhlédla. Několik kolemjdoucích mužů a žen bez zájmu prošlo, a také několik párů nevšímavě mířilo za svým cílem. Pořád vnímala, že je v naprosto bdělém stavu. A přesto si nebyla jistá. Stín v tom světelném, mlhavém úkazu, na který se teď dívala, s ní skutečně mluvil. Co teď? Co jen má dělat? Nevěděla. Proto se otázala: Kdo jste? Nemám jméno. Ale já ano. Jmenuji se Eugenie. Nebojíš se Eugenie? Zatím ne. Potřebuji, abys pro sebe něco vykonala. Mluvte. Budeš procházet lidmi. Co prosím? Chci, abys na sebe oblékala jiné lidské těla. Ale to je přece nemožné. Přece není na světě člověka, který by to dokázal. Dám ti tu moc. Ano? Věř mi Eugenie. Vy si děláte legraci? Proč. Tady se Stín ve světle odmlčel. Eugenie se domnívala, že konverzace skončila. Už se měla k odchodu, ale opět uslyšela ten hlas: 8

9 Dělají tolik nesmyslných a směšných úkonů a pokusů, aby dokázali, co už umíš ty. Jen tak. Bez oběti. Aby se vyrovnala rovnováha mezi dobrem a zlem. Eugenie najednou, a neví proč, velmi dobře porozuměla. Ano bezejmenný Stín zahalen do nepřístupného světla schovávající se v ostnatých větvích šípkového keře měl pravdu. Ona ke svému poznání přišla nečekaně a náhodou. Poznala to od toho okamžiku, kdy přestala vidět v zrcadle svůj vlastní odraz a dokázala myšlenkou zvednout a přesunout jakékoliv předměty a začala poslouchat a pozorovat, co bylo pro ostatní nespatřitelné. Jednoho dne se prostě probudila s pocitem, že umí slyšet ozvučené hlasy a melodie, které jsou jiným beznadějně skryty za závojem neviditelného nekonečna. V duchu si zopakovala, co neslyšný hlas pronesl: Nebude muset podstoupit nejvyšší oběť. Že by? Skutečně? Ona se o tento dar neprosila. Netoužila po něm. Opravdu. Nikdy se nevěnovala žádné magii ani něčemu podobnému. Ani nikdo v její rodině. Tedy, alespoň se o těch věcech u nich doma nemluvilo. Nechápe. Možná zná odpověď ten, se kterým nyní mluví. Otočila se na něj: Vysvětlete mi, co se to se mnou děje? Proč mám schopnosti jako bych byla? Myslíš, jako nějaká kouzelnice? Ó ne! Všechno, co se s tebou stalo a ještě stane, byla a bude vždy tvoje práce. Svět tě potřebuje, Eugenie. Já jsem pouze ten, který tě informuje o tom, aby ses nebála. Snad vám už rozumím. Jen mi řekněte, co mám dělat? Nech se řídit poznáním. Předpokládala jsem, že mi neřeknete podrobnosti. Pomohu ti, neboj se, ale je nutné, abys vždy ten první krok provedla ty sama. Pokračuj v cestě a zjistíš, co máš dělat. Dobře tedy. Stín ukrytý v záhadném a děsivém světle zmizel. Tím Eugenie pochopila, že rozhovor skončil. Eugenie se vrátila k bicyklu a pokračovala v cestě do zaměstnání. Už byla noc, když projížděla vrátnicí. Nikdy před tím 9

10 ten pocit nezažila, jakoby se vrátnice vznášela ve vzduchoprázdnu a vlastně celý nemocniční areál. Není snad uprostřed oceánu? Tady a dnes? Nesmysl. Zvedla hlavu a nebe bylo temné, jako černé zrcadlo. Sesedla z kola. Sundala brýle a protřela si oči. Halucinace byla v mžiku pryč. Opět si uvědomila kde je a kam pospíchá. Na plastikou znetvořený nos si opět usadila obroučky se silnými dioptrickými skly. V matném světle venkovní lampy zkontrolovala čas. Jakoby se cestou vůbec nezdržela. To je divné, pomyslela si. Nemusí spěchat. Pokračovala pěšky. Vracela si okamžiky setkání s tajuplným Stínem. Úporně přemýšlela o všech náznacích a slovech onoho tajemného zjevení. Nemohla na nic kloudného přijít. Přemýšlela o tom, co jí opět čeká. Pomůže jí záhadná bytost, aby už konečně ustaly posměšky, urážky, štítivé pohledy, dvojsmyslné narážky, úmyslné vyhýbání a hlavně protivné žertíky? Najednou někoho spatřila. Psycholožku Martu. V tuto dobu by tady neměla být! Eugenii ihned prolétla hlavou odpověď. Výstavní a velmi krásná blondýna, jak si jí pro sebe ohodnotila, prožila jedno z dalších vášnivých odpolední. Teď pospíchala dospat zbytek noci. Evo, tak všichni, kdo Eugenii znali, oslovovali: Co ty tady? Mám službu. Aha. Eugenie zvedla hlavu a zpozorovala několik kroků za Martou zvětšující se bledý plamen. A v něm opět spatřila chvějivý Stín záhadné bytosti. První krok musíš provést ty sama. Slyšela neslyšný šepot uvnitř své hlavy. Ale jaký krok? pronesla nechtěně nahlas. S kým si tu vykládáš? zeptala se zaraženě Marta. S kým by, no přece s vámi slečno Marto. Už jsem ti říkala, že mě nemáš oslovovat mým křestním jménem a vůbec mi neříkej slečno, jasné? Ale pokaždé se vás ptám jak vás oslovovat a vy mi vynadáte, když Sklapni! 10

11 Mihotavý Stín nevysvětlitelně tajuplného stvoření v bledém svitu studeného ohně se přiblížil téměř na dosah nic netušící psycholožky Marty. Náhle Eugenie pochopila, co musí udělat. Ale jak to jen provést? Začala přemýšlet a usilovně si tu proměnu představovat. Musíš věřit a chtít. Slyšela hlas Stínu. Tolik se snažím a nejde to. Pomyslela si v duchu. Eugenie si všimla, jak Marta najednou zvážněla a otočila se směrem k ní, v očích měla divný mrazivý lesk. Uslyšela její ostrý nabroušený hlas, nikdy předtím Martu tak neslyšela mluvit: Chci ti, Evo říct už dlouho, a protože tu kolem nikdo není, nejsou svědci, teď můžu. Marta se nadechla a pokračovala: Jsi hnusná. Smrdíš. Doktoři jsou už z tebe všichni nešťastní. Eugenie vzteky mlčela. Marta znovu nabrala dech a pokračovala: Možná by bylo lepší, kdybys vzala jinou práci. Třeba uklízečky na záchodech na nádraží. Hajzlbába by z tebe byla fakt perfektní. Tam by zápach, co z tebe jde, nikdo necítil a taky vzhled by nikomu nevadil. Krásně bys splynula s okolím. Eugenie málem omdlela zuřivostí. Krev se jí nahrnula do hlavy. S takovou krutou otevřeností se s ní dosud nikdo nebavil. Dívala se na Martu a pojednou ucítila v sobě temný žár. Tajemný Stín v hořícím světle, který se pořád pro Martu neviditelný vznášel za jejími zády, se najednou zvětšil a změnil barvu. Marta se prudce otočila. Jediné, co stihla vykřiknout, bylo: Co to je? Marta vytřeštěně otevřela dokořán ústa. Jakoby se vzduchem rozprskl obrovský výboj duhového světla. Vše se událo nesmírně rychle a s ohromným efektem třpytivě lesklého svitu. A naráz došlo k výměně. Marta zachroptěla, začala se dusit a spadla na zem v širokém vějíři dlouhých zářivých jisker. Když zvolna vyhasl světelný gejzír a všude se rozhostil noční klid, Eugenie pochopila, že vplynula do Martina krásného těla. Zvláštní a nepopsatelný pocit. Cítila vůni a vnímala hebkou jemnost Martininy pokožky. Rozhlédla se kolem sebe. Měla ostré binokulární vidění. Bylo tak úžasné vidět zdravýma očima. Svět měl náhle jinou barvu. Spatřila Martu ve svém těle. 11

12 Ještě pořád měla dokořán otevřenou pusu. Pozorovala Martu, jak se štítivě dotýká nevěřícnýma rukama a pozorovala svou nečekanou proměnu nechápavým zrakem. Pak se podívala před sebe na Eugenii. Oči Marty v těle Eugenie zprvu nerozuměly. Eugenie podala Martě brýle, které se povalovaly, kupodivu stále nerozbité nedaleko od nich. Marta si je bezmyšlenkovitě vzala a nasadila si je. Několik dlouhých vteřin pozorovala, neschopná jediného pohybu. A když si nakonec uvědomila, co se stalo, začala nepříčetně křičet a ječet. Eugenie se najednou začala smát. Slyšet hlas Marty ze svého bývalého těla ji připadlo vskutku velmi zábavné. Ty zrůdo, okamžitě mi vrať moje tělo! Ty odporná čarodějnice. Divoce vstala a vrhla se na Eugenii. Chtěla jí napadnout, ale Eugenie silou myšlenky Martu odmrštila několik kroků od sebe. Ta se po bolestivém dopadu pomalu zvedala z mokré země. Chvíli klečela na čtyřech a pak začala zvracet. Eugenie se přestala chechtat. Zamyslela se a v duchu si položila otázku: Ale co když mě poznají po hlase? Jako odpověď uslyšela uvnitř hlavy tichý šepot: Nepoznají, protože lidé věří jen tomu, co mají před očima. Jak mám tomu rozumět? Sama jsi mi tvrdila, že přece není možné procházet těly. Takže kdo by si kdy něco takového připouštěl. Eugenie se usmála: Máte pravdu, ani v největší fantazii. Trvalo několik minut, než se Marta v těle Eugenie uklidnila alespoň natolik, aby nakonec sebrala poslední zbytky sil, pomalu a zvolna se zvedla a rozběhla se vrávoravě směrem k budově, kde se nacházely lékařské pokoje. Ani jednou se neotočila. Eugenie si pomyslela: Bylo to nutné? Co myslíš? odpověděl hlas uvnitř její hlavy. Mám nádherné tělo, přesně takové o jakém jsem vždy snila. Tak vidíš. První krok tedy máme za sebou? 12

13 Jiný krok nebude potřeba. Jsi se svým poznáním navenek krásnou Martou. A co dál? Jdi dál svou cestou a poznáš Nerozumím tomu. Jsi mým hlasem. Můj nástroj. Lidé budou slyšet mě skrze tebe a půjdou za mnou skrze tebe. Eugenie otáčela hlavu po neslyšném hlasu. Ale nikoho neviděla. Nahlas vykřikla: Jakým hlasem. Jakým nástrojem. Nechci být ničí otrokyně. Chci být konečně sama sebou. Tělo Marty mi k tomu dost pomůže. Budeš tolik sama sebou, jak budeš umět a chtít. Mě osobně nebudeš muset vůbec otročit. Chtěl jsem ti pouze pomoci. A myslím, že ty jsi si tuto výměnu víc než zasloužila. Duše by měla ladit s tělem. Jak dlouho budu mít tělo Marty? zeptala se zničehonic Eugenie. Dokud nebudeš chtít jiné tělo. Takže až její tělo zestárne, mohu být kýmkoli? Ano. Chcete mi snad naznačit, že budu žít věčně? Výměnou těla získáváš další nový život. Takže moje duše může mít pořád mladá těla? Samozřejmě. Vnitřní úvahy Eugenie byly náhle přerušeny. Z budovy, kam vběhla pološílená Marta, vyběhl zástup několika lidí. Během chvilky všichni stáli před Eugenií. Marta nepříčetná rostoucím šílenstvím křičela Eugeniným hlasem: Ukradla mi moje tělo. Já jsem Marta, ne ona. Jeden z lékařů, zrovna ten, se kterým Marta trávila divoké odpoledne, zvedl mobilní telefon a přivolal pohotovostní službu. Dva další Martu pevně drželi pod pažemi, aby se náhodou nepřiblížila k Eugenii blíž, než by bylo zdrávo. Marto, co se tu stalo? Nerozumím. Odpověděla Eugenie, sametovým altem Marty. Prý jsi Martě ukradla tělo a ona je teď tebou. 13

14 Eugenie se usmála a pohladila tázajícího po jemně zarostlé tváři, Marta zaúpěla: Copak nepoznáváte? Ona má Evin hlas v mém těle! Proč? Proč jsi mi to, ty odporná nestvůro, provedla? Žádný z okolostojících nereagoval na to, že Marta má jiný hlas. O tomhle Eugenie snila celé dlouhé roky, a nejvíce od první chvíle kdy Martu prvně uviděla a konečně dnes, poprvé od té hrozné nehody se muži od ní neodvracejí a neodchází znechuceně pryč. Nahlas pronesla: Co si myslíte vy? Lékaři na ni zasněně pohlédli a rozesmáli se. Jeden z nich řekl: Netušil jsem, Marto, že máš tak příjemný hlas. Marta bezmocným vztekem omdlela. To už bylo na ni příliš. Brzy se ze tmy vynořilo auto záchranné služby. Omdlelou Martu do něj naložili a nechali jí v těle Eugenie odvézt do psychiatrické léčebny. Lékař, o kterém Eugenie prosnila nekonečné hodiny, se zeptal, když bylo po všem a všichni se pomalu rozcházeli po své práci, či dospat zbytek noci: Marto, nechtěla bys zajít ke mně? Samozřejmě. Od té noci Eugenie začala prožívat své sny doopravdy. Co se skutečně s námi děje během umírání a následně po smrti? Budeme na tyto otázky znát vědecky odůvodnitelné odpovědi? Jana nesmírně milovala mladšího nevlastního bratra Marcela. Věděla, jak je vnitřně slabý a snadno podléhá všelijakým svodům světa. Nebyla proto moc ráda, že musela odjet na dlouho do ciziny. Měla zvláštní a temné tušení, že se s Marcelem stane něco smutného a vážného, možná to nejhorší, nač se bála byť jen pomyslet. Bratrova smrt. Bohužel její nejsmutnější předtucha se naplnila. 14

15 MARCEL Skelný vzduch nad městečkem je prosycený chladným předjařím. Jaro nepospíchá. Na zahrádkách své bílé hlavičky vystrkují z jemně zelenající trávy vstříc ještě studenému slunci sněženky a bledule. Lehounký sem tam mrazivý vánek nutkavě připomíná nevratně ustupující zimu. V parcích subtilně kvetou nahokvěté jasmíny a dříny. Cestou k téměř zbořené, kdysi výstavní vile ukryté v nepěstované zeleni divoce rostoucích a zplanělých ovocných stromů, a která se nachází na nejsevernějším konci městečka, je možné pozorovat čerstvě kvetoucí koniklec, podbílek a dymnivku a občas do očí modravě blýskne jaterník. Tady do bohem zapomenuté ulice už dávno nevede žádná telefonní linka a před mnoha lety tu odpojili přívod vody, plynu a elektřiny. Zdejší vedení pošty vymazalo tuto ulici z tras poštovních doručovatelek, před několika roky. Právě sem do návštěvníků vyhýbaného koutu městečka, zabrouzdá leda tak už jen opuštěný pes nebo zdivočelá kočka. V rozbitých sklepeních si nerušeně žijí krysí hejna. Prázdnými okenními rámy do obnažených útrob domů buď praží slunce, prší studené deště či vanou sněhové vánice. Domy tu tiché a odevzdané trpí. Čekají na drsnou ruku demoličních čet. Na střechách si štěbetaví ptáci zhotovují hnízda a již po několik generací tu vyvádí mláďata čápi, poštolky, vrabci, vlaštovky, rorýsi i holubi. Co nezničila devastující katastrofální povodeň před dvanácti lety, kdy nemilosrdná voda rozbíjela a ničila všechno, co stálo v cestě nesmírně tvrdým vlnám, to letos v lednu likvidoval orkán Kyril. Zničeny jsou i všechny příjezdové cesty směřující do této ulice, a proto sem už ani nesměřuje jízda městské hromadné dopravy. Radní rozhodli, vzhledem ke škodám, které v letošním roce v lednu ve městečku napáchal strašlivý orkán, a zejména v této ulici mnoho domů už bylo po náporu ničivé síly na spadnutí, že tuto nehezkou část městečka nechají strhnout, a vystavějí tady nové rodinné domy. Ale tohle Marcel nevěděl, a vlastně by ho to ani nezajímalo. Už dávno neuchopoval skutečnost kolem sebe. Byl mimo tento 15

16 svět. Pomalu ale jistě přestával patřit lidskému mraveništi, které si hrdě říká civilizace a postupně vzlínal do smrti. Nehybné Marcelovo tělo leželo na špinavé podlaze, obklopené zbytky nedojedených jídel, mezi střepy rozbitých láhví od piva a vína v exaltovaném opojení již několik desítek minut. Jak dlouho byl vydaný napospas toxickému působení kokainu? Neregistroval. Včera si sehnal dalších pár dávek. Na pár dní se mohl zdekovat a ukrýt se tady. Podvolit se lenivé snivosti a vznášivým obrázkům. Věděl, že policajti do těchto míst nechodí. A že by se zrovna tady nepředvídaně s někým potkal, je asi taková náhoda jako že by se tu najednou objevil člověk koupěchtivý nějakého domu. Marcel se ponořil do jiných vesmírů. A jeho duše se vysmekla ze sevření ostnaté reality a ve sněžném svitu se pozvedla a vynesla se mimo jeho nahé tělo. Okoušel, jak mu duše vyletěla prudkou rychlostí do nezměrné dálky a začala splývavě kroužit a tančila v širokém nekonečnu a byla uvolněná, zbavená vší tíhy pozemské gravitace. Vychutnával si, jak jeho duše létala nad každým stínem myšlenek. Marcel si slastně uvědomoval, že ho již žádná pouta netíží, ani hlubina, ani žádná propast mu už nejsou překážkou, ani nejvyšší nebo nejnižší myslitelné místo mu nebránilo v podivuhodném vzletu. Duše si prýštivě stékala za neviditelnou stěnou přítomnosti a byla vznášivou myslí. Marcel poznával světy, jaké se rozkládají ve světech za mlhou. Propadal se do ledového svitu prachového světla, a hned se vznášel v bezedné neurčitosti absolutní temnoty. Nikdy předtím ten pocit nezažil. Toulat se. Vznášet se do neznáma. Splývat do nikam. Vzlétnout. Nechat se kamkoli unést. Ať si ho sny nesou, kam chtějí. Ať se myšlenky volně vznáší a nenutí ho měnit směr a rozhodnutí. Marcel v toxickém zajetí kokainu neviděl, jak skrze vítr a deštěm rozbitou střechu a jejími zejícími otvory s roztřepanými okraji pozvolna začalo v šedavě ojíněném závoji vířivou a jemnou září stékat bledé světlo měsíce. Barvy v místnosti zešedly do téměř černé šedi a najednou jakoby všechen nábytek a předměty visely ve vzduchoprázdnu. A právě v ten okamžik se ve ztemnělé místnosti objevila průsvitná splývavě pole- 16

17 tující bytost. Postava měla Klářiny pohyby i její vzezření. Najednou svoje neklidné a neslyšné poletování zastavila. Klára nehybná se tam vznášela u dveří několik minut. Nakonec se rozhodla. Mlčky padala pokojem a opatrně přilétla k posteli. Zastavila svůj pád. Zamilovaným pohledem ve tváři shlížela na Marcelovo tělo. Najednou si svlékla šaty a jemně vklouzla vedle snícího. Něžně uchopila Marcelovu hlavu a objala ji průsvitnými pažemi. Položila si jí na ňadra. Čekala, až se probere? Ano, to ano. Avšak neviděl by ji. Ještě nemohl ani vytušit Klářinu vznášivou postavu. Byla by pro něj zatím neviditelná. Marcelovu duši totiž stále držel ještě pořád v rukou život, i když už slábnoucích, ale zatím měl nad ním moc. Den co den, noc za nocí Klára toužila, aby jí Marcel znovu zahlédl. Tolik si přála s ním mluvit. Od Novoroční noci, kdy od něj utekla uprostřed bujarého veselí, provonělého kořeněnou vůní marihuany, tabákového kouře a prosyceného rockovou hudbou, už uběhly skoro tři měsíce. Pohádali se. Marcel se spustil kokainem. Stalo se přesně to, čeho se nejvíce bála. Marcelovi už nestačila extáze. Chtěl něco silnějšího a lepšího. Křičeli na sebe a nakonec ona utekla z místa oslavy pryč. Nepřemýšlela. Brečela. Běžela. Bylo jí naprosto jedno kam. Vzpomíná si, že tehdy hustě sněžilo. Nebyl mráz, ale sněhová průtrž, která jí brzy promokla až na kost. Utíkala ulicemi, brala jí hrozná zima. Vraha potkala v parku nedaleko centra. Vzpomíná, jak k setkání došlo. Zavolal na ni jejím jménem. Otočila se. Nepoznávala muže před sebou. Měl na hlavě čepici, jak se jí říká zmijovka, přes pusu černý šál a límec černého baloňáku vysoko zdvižený. Nebylo mu moc vidět do tváře. Na rukou měl kožené rukavice. Zpoza kabátu čouhaly zimní galoše. Ptala se, kdo je a jak to že jí zná. Neodpověděl. Přiblížil se k ní skoro na dosah. Vzpomíná si, že byla hrozně vyčerpaná tím bezúčelným během, a taky byla opilá a navíc ještě silně vnímala marihuanové opojení. Byla pro něj velice snadnou kořistí. Vtáhl její chabě se bránící tělo do jakéhosi domu a potom dolů do temného sklepení a tam jí znásilňoval až do rána. 17

18 Kláru ze smutných vzpomínek vyrušil nečekaný pohyb. Marcelovo tělo sebou v křečovitých vlnách zaškubalo. Klára si šťastně pomyslela, že by už teď? Ale ještě ne. Stále měl v těle jiskry života. Dnes Klára věděla, že se konečně naplní její přání. Bude moci s Marcelem promluvit. Ano dnes Marcel zemře a spatří ji. Klára Marcelovu najednou horkou hlavu jemně položila na polštář. Pomalu ji pustila. Dlouze políbila Marcelovy jemně se vlnící rty. Neodpovídal na její rozpálený a dlouhý polibek. Opět se vedle něj položila. Kdyby teď mohla brečet, plakala by. Pouštět slzy? Prudce se vznesla vzhůru, ale hned se snesla k Marcelovi. Sklonila se nad něj a začala zasněně hladit jeho dlouhé černé vlasy. Dívala se mu přitom do očí, ale Marcel měl nepřítomný výraz. Byl jinde. Strašně moc daleko zatím ve světě živých. A prozatím ještě bez ní. Chtěla křičet a ptát se proč. Ale tuhle etapu zoufalství má již za sebou. Teď uvažuje o tom, co bude, až se Marcelovi zviditelní? Až dosáhne do jeho myšlenek? Až opět vstoupí do jeho světa? Dnes se spolu setkají. Ví to, moc dobře to ví. Levitovala nad Marcelovou tělesnou schránkou a bolestně vnímala ostré pocity osamělosti. V duchu se utěšovala, dnes naposledy. Tuto noc, její utrpení skončí. Konečně pronikne skrze neprostupnou zeď vlastní neviditelnosti. A stane se to dnes. Uběhlo dalších několik desítek minut a Marcelovo tělo se postupně začalo zbavovat provazů života. Dlouhými půsty vyhublé začalo sebou divoce škubat. Jak do něj vtékala smrt, bolestivě se svíjelo v dlouhých křečích. Smrt neměla mnoho práce. Marcel byl vyčerpaný a slabý. Klára hladila Marcelovo tělo průsvitnými dlaněmi a líbala jej průhlednými rty. Konečně ustaly křečovité záškuby. Chvíli se Marcel pokoušel vstát, ale nakonec se nehybný sesunul zpět do postele. Klára se nad něj naklonila a pohlédla mu zblízka do očí. Co tu děláš, Kláro? Na tuhle otázku netrpělivě čekala, tolik dní! Konečně ji spatřil. Miluji tě. Zašeptala a políbila ho. On polibek opětoval. Proč jsi utekla bez rozloučení? Nikdy jsem nemiloval jinou než tebe. Hledal jsem tě a nikde nemohl najít. Kde jsi byla? 18

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Čs1/02 Voda a její proměny Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Tematický okruh: Rozmanitost přírody Cílová skupina: 1. ročník Klíčová

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Vážení ètenáøi, dovolujeme si vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 1. BÁSNÍCI (od puero) 2. Sonáta pro srpnový večer (od Verena) 3. Ve vaně (od milancholik) 4. (M.) Vzkaz lásky (od ivkaja) 5. Ach, vodo (od nostalgik)

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi. Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády

Více

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a). 2-11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti 12-22 Co by bylo, kdybych se

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze zvířecích koţešin. Někteří rytíři a válečníci byli natolik zvyklí

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více

Ano. Marjam uslyšela skřípání zrezivělé zástrčky a dveře se pootevřely.

Ano. Marjam uslyšela skřípání zrezivělé zástrčky a dveře se pootevřely. ... Víte jistě, že máte správnou adresu? zeptal se egyptský taxíkář a otřel si zpocené čelo zeleným hadříkem. Tohle je špatná čtvrť, madam. Moc špatná. Chcete, abych počkal? Ne, odpověděla Marjam, podala

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Karel C. Grig Petrovy mozaiky Petrovy mozaiky Karel C. Grig Kniha Zlín 2013 Copyright Karel C. Grig, 2013 Illustrations Markéta Hlinovská, 2013

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Reklama, sleva Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_14 Tématický celek: Rodina a finance Autor: Mgr. Ivo Šenk Datum

Více

Z chorvatského originálu Neobična knjižničarka vydaného v nakladatelství KAŠMIR PROMET, Zagreb, Croatia přeložil Pavel Pilch

Z chorvatského originálu Neobična knjižničarka vydaného v nakladatelství KAŠMIR PROMET, Zagreb, Croatia přeložil Pavel Pilch Z chorvatského originálu Neobična knjižničarka vydaného v nakladatelství KAŠMIR PROMET, Zagreb, Croatia přeložil Pavel Pilch Vydalo nakladatelství Informatorium, spol. s r.o., Mandova 449/14, 149 00 Praha

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji.

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Mé vysněné závody Anička Polnická Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Všechno postupně vyhrávám, poslední zápas před sebou mám. Velmi

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

přes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem

přes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem Snové putování k neznámému Kadathu Třikrát se Randolphu Carterovi zdálo o podivuhodném městě a třikrát byl stržen pryč, když ještě mlčky vyčkával na vysoké terase nad ním. Zlatě a líbezně planulo v zapadajícím

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv.

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv. Znění tohoto textu vychází z díla Knihy veršů tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena,

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více