ZAPALOVÁNÍ TEORIE ZAPALOVÁNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZAPALOVÁNÍ TEORIE ZAPALOVÁNÍ"

Transkript

1 ZAPALOVÁNÍ U spalovacích motorů se prakticky používají dva způsoby zapalování paliva v pracovním prostoru. U vznětových motorů je to zapalování kompresním teplem a u zážehových motorů se jedná o zapalování vysokonapěťovou jiskrou. Zapalování elektrickou jiskrou je velice výhodné, zejména proto, že lze velmi přesně nastavit okamžik zapálení směsi v pracovním prostoru a tím dosáhnout maximálního výkonu spalovacího motoru. Také lze umístit středisko zapálení směsi do vhodné polohy ve spalovacím prostoru se zřetelem na rychlosti hoření směsi i na způsob šíření plamene. TEORIE ZAPALOVÁNÍ Plyn se skládá z volně pohyblivých molekul, které jsou při normálním tlaku tak vzdáleny, že se plyn chová jako izolant. Výboj mezi elektrodami znamená průchod elektrického proudu, což je pohyb nosičů elektrických nábojů, které se tedy musí do prostoru mezi elektrody dostat z okolního prostoru, z elektrod, nebo musí vzniknout v plynu. Nosiče elektrických nábojů neboli ionty vznikají působením ionizačních činidel. Tím může být radioaktivní záření, vysoká teplota, fotony nebo elektrické pole. V elektrickém poli se pohybují kladné ionty ke katodě a záporné k anodě. Výboj v plynech závisí na napětí mezi elektrodami, na druhu a tlaku plynu, na teplotě a na tvaru a materiálu elektrod. Přiložíme-li napětí určité velikosti na elektrody, začne mezi nimi protékat nepatrný proud, který je podmíněn působením vnějšího ionizačního činidla. Jedná se o nesamostatný výboj, který bez působení ionizačního činidla zaniká. Zvýšením napětí dochází k nárazové ionizaci. Urychlené elektrony narážejí na atomy a vytvářejí z nich kladné a záporné ionty. To je začátek doutnavého výboje, který přechází při dostatečném zdroji energie v oblouk. Oblouk je intenzívně svítící a zřetelně ohraničený výboj. Velká proudová hustota způsobuje na povrchu teplotu až C. Velikost napětí U Z, při kterém nastává výboj, nazýváme napětí přeskokové nebo průrazné, závisí na: 1. tvaru, materiálu a vzdálenosti elektrod, Obr. 1 Průběh výboje v plynu v závislosti na napětí mezi elektrodami 2. plynu v prostoru mezi elektrodami, 3. tlaku, teplotě a způsobu proudění plynu, 4. průběhu přiloženého napětí. Na obrázku 2a je příklad vlivu tvaru a vzdálenosti elektrod na přeskokové napětí. S rostoucí teplotou hustota plynu klesá, čímž se zvyšují ionizační účinky a pro přeskok jiskry pak stačí menší napětí Tlak plynu má opačný účinek. Se stoupajícím tlakem stoupá hustota plynu. Účinek tlaku a teploty na přeskokové napětí je znázorněn na obr. 2b. Vliv směšovacího poměru vzduchu a benzínových par na přeskokové napětí je celkem malý. Výrazný vliv na velikost přeskokového napětí má průběh přiloženého napětí, zejména rychlost jeho zvyšování du/dt. Při velké strmosti růstu napětí je menší pravděpodobnost výskytu volných iontů mezi elektrodami a k přeskoku dochází při vyšším napětí. Na obrázku 2c je znázorněn průběh 1 pomalý nárůst napětí, kde dochází k přeskoku při napětí U 1 a průběh 2 rychlý nárůst napětí, kde dochází k přeskoku až při napětí U 2.

2 Obr. 2 Vliv vnějších činitelů na přeskokové napětí a) vliv tvaru a vzdálenosti elektrod b) vliv teploty a tlaku c) vliv rychlosti zvyšování napětí Výboj mezi elektrodami zapalovací svíčky Výboj na elektrodách zapalovací svíčky ve spalovacím prostoru motoru je velmi složitý fyzikální pochod. Jako každý elektrický výboj závisí na vlastnostech zdroje napětí a na podmínkách v prostoru jiskřiště. Složitost je o to větší, že pochody ve spalovacím prostoru zpětně působí na jiskřiště. Typický průběh napětí na elektrodách zapalovací svíčky spalovacího motoru je na obr. 3. Po přerušení proudu v primárním obvodu zapalovací cívky stoupá sekundární napětí z bodu A do bodu B, kde nastává průraz. Napětí velmi rychle poklesne a výboj trvá až do okamžiku C, kde po odčerpání větší části energie zhasíná. Další průběh napětí představuje dokmitávání systému bez výboje. Měřením na mnoha motorech bylo prokázáno, že nejdůležitější pro zapálení směsi ve válci je krátký první průraz na začátku výboje a energie, která se jím vybije. Tento rozhodující výboj je způsoben vybitím kapacity zapalovací svíčky Obr. 3 Průběh napětí na elektrodách zapalovací svíčky Zážeh směsi nastává rozpadem labilních molekul, když na ně narazí jiné molekuly nebo ionty. Úlomky labilních molekul zase nárazem štěpí další molekuly. Zapálení směsi je tedy způsobeno nejen tepelným účinkem jiskry, ale i nárazovou ionizací. Vzdálenost mezi elektrodami zapalovací svíčky neboli doskok má na zapalování dvojí vliv. Při zvětšování vzájemné vzdálenosti elektrod se zvyšuje průrazné napětí a tím i energie kapacitní části výboje. Větší vzdálenosti jsou kromě toho méně citlivé na znečištění

3 ZAPALOVACÍ SVÍČKA Vysokonapěťová zapalovací svíčka musí splňovat stále náročnější požadavky, neboť se zvyšují měrné výkony a rozšiřuje pracovní rozsah motorů a zvětšují se nároky na dobu života při menší údržbě. Náročnou částí je svíčka proto, že zasahuje do spalovacího prostoru, kde pracuje v těžkých podmínkách, v nichž se v rychlém sledu střídají teploty až C a tlaky až 6 MPa při hoření, s teplotami okolo 60 C a s podtlakem při sání motoru. Materiály svíčky musí snášet velké teplotní spády, odolávat chemicky velmi agresivnímu prostředí a izolátor svíčky musí bez poškození a bez velkých energetických ztrát snášet napěťové rázy až 25 kv. Obr. 4 Řez zapalovací svíčkou Zapalovací svíčka, (obr. 4), se skládá ze střední elektrody, keramického izolačního tělesa a z kovového pouzdra nesoucího elektrodu, šroubení, kterým se svíčka zašroubuje do hlavy válce tak, aby svým spodním koncem zasahovala do spalovacího prostoru. Do koncovky ústí kabel vysokého napětí, přiváděného z rozdělovače. Zápalná směs se zapálí, přeskočí-li jiskra mezi elektrodami. Pro velmi namáhavý provoz se na konce elektrod navářejí slitiny wolframu, platiny nebo iridia. Střední elektroda je někdy i stříbrná. Střední elektroda bývá nejčastěji v izolátoru uchycena polovodivým křemíkovým zátavem. Toto řešení je technicky výhodné. Při vysoké teplotě zátav sline s materiálem izolátoru, takže zajišťuje dokonalé utěsnění. Střední elektroda je v zátavu lépe mechanicky uchycena, což zajišťuje její polohu vůči izolátoru, která je důležitá pro správnou činnost svíčky. Podle nároků na materiál i na zpracování je izolátor nejdůležitější částí svíčky. Nyní se používají převážně materiály, jejichž hlavní složkou je velmi čistý kysličník hlinitý, jako minerál známý pod

4 názvem korund, s různými přísadami. Hlavní význam má tepelná vodivost materiálu a její závislost na teplotě. Na části izolátoru ve spalovacím prostoru se mohou usazovat pohonné látky a zplodiny hoření, které je někdy přechodně velmi nedokonalé, a z izolátoru se musí při provozu tyto úsady samočinně odstraňovat. Provozní teplota špičky izolátoru má být proto v rozmezí 500 až 800 C. Hranice 500 C je spodní mez tzv. samočisticí teploty, při níž shoří na izolátoru úsady, které by zvětšovaly elektrickou vodivost povrchu. Teplota 800 C je spodní mez teplot, při nichž se již vznítí palivová směs, přijde-li do styku s teplým povrchem. Pro obvyklá paliva je tato hodnota v rozmezí 820 až C. Se svíčkou, která má teplotu nižší, než je samočisticí teplota, může motor přechodně pracovat, je-li v dobrém stavu a jestliže se úsady na svíčce nevytvářejí příliš rychle. Teplota 800 C se nemá překračovat, protože samozápaly mohou způsobit přehřátí motoru a zmenšují jeho výkon. Schopnost svíčky snášet bez samozápalu určité tepelné zatížení se udává jako její tepelná hodnota (obr. 5, 6 a 7) Svíčka s vyšší tepelnou hodnotou, v běžném názvosloví označována jako studenější, je bezpečnější proti samozápalům, ale náchylnější k úsadám na izolátoru. Vyznačuje se tím, že přístup tepla je omezován a odvod zlepšen, špička izolátoru je krátká a zpravidla více zakryta pouzdrem. Svíčka s nižší tepelnou hodnotou má naopak plochu vystavenou působení tepla větší a odvod tepla je ztížen, špička izolátoru je delší a někdy vyčnívá až do spalovacího prostoru. Čím je svíčka teplejší, s menší tepelnou hodnotou, tím je méně odolná proti samozápalům, ale méně citlivá na úsady. Obr. 5 Provedení izolátoru pro různé tepelné hodnoty Obr. 6 Tepelné pracovní podmínky

5 Obr. 7 Provedení svíček s různými tepelnými hodnotami Vzhled zapalovací svíčky v provozu Normální vzhled bílošedé zabarvení izolátoru, minimum úsad správná tepelná hodnota svíčky Usazeniny způsobené nejčastěji mechanickým poškozením motoru

6 Natavení elektrod způsobené velkým předstihem nebo nízkou tepelnou hodnotou svíčky Zanesení karbonem způsobeno příliš studenou svíčkou Normální hnědé zabarvení izolátoru způsobené elektricky nabitými částečkami oleje. Neznamená špatnou funkci ani netěsnost.

7 BATERIOVÉ ZAPALOVÁNÍ Bateriové zapalování, které je označováno jako klasické nebo konvenční, je na obr. 8. Obr. 8 Schéma zapojení bateriového zapalování BA akumulátorová baterie s napětím U, V spínač zapalování, P - přerušovač, K rozdělovač, ZC zapalovací cívka, C1 kondenzátor, S zapalovací svíčky Vysoké napětí pro zapalovací jiskru vzniká postupnou transformací energie z akumulátoru na elektrody zapalovací svíčky. Při sepnutí kontaktů přerušovače prochází primárním vinutím cívky proud, který vytváří magnetický tok a předává tím energii do magnetického obvodu cívky. Při přerušení styku kontaktů se proud v primárním obvodu rychle zmenšuje a změnou magnetického toku se indukuje do primárního i sekundárního vinutí cívky napětí. Paralelně ke kontaktům přerušovače je připojen kondenzátor Cl, který se v okamžiku rozpojení kontaktů přerušovače zapojí do primárního obvodu. Účelem kondenzátoru je potlačit, nebo alespoň značně omezit elektrický výboj na kontaktech při přerušování proudu. Kdyby nebyl kondenzátor zapojen paralelně ke kontaktům, způsobilo by i poměrně malé indukované napětí při malé vzdálenosti kontaktů na začátku zdvihu mezi nimi vznik výboje. Při dalším vzdalování kontaktů by se oblouk jen prodloužil a nezhasl, dokud by se v něm nespotřebovala téměř celá energie, akumulovaná do magnetického pole zapalovací cívky. Napětí na sekundární straně by bylo malé a jiskra na svíčce by nemohla přeskočit. Na obr. 9 je totéž zapalování nakresleno jiným způsobem. Obr. 9. Schéma zapojení zapalovací soustavy s konvenčním cívkovým zapalováním (Bosch): 1 akumulátor, 2 spínací skříňka, 3 zapalovací cívka, 4 rozdělovač, 5 kondenzátor, 6 přerušovač, 7 zapalovací svíčky, R v předřadný odpor

8 Zapalovací cívka Zapalovací cívka (obr. 10) funguje jako transformátor. Je schopna akumulovat energii do vlastního magnetického pole a předat ji do obvodu s vysokým napětím. Obr. 10 Zapalovací cívka v řezu (Bosch): 1 - vysokonapěťový vývod 2 - svitek plechů s izolačním papírem 3 - izolační víko 4 - interní vysokonapěťový vývod s pružinovým kontaktem 5 - pouzdro 6 - upevňovací objímka 7 - magnetické plechové opláštění 8 - primární vinutí 9 - sekundární vinutí 10 - zalévací hmotal 11 - izolační vložka 12 - železné jádro Uspořádání primárního vinutí vně a sekundárního vinutí pod ním má tyto výhody: Primární vinutí se dobře chladí. Má dobrou vazbu se sekundárním vinutím, protože jeho vrstvy sahají až za prodloužené izolace sekundárního vinutí. Primární vinutí má větší odpor než kdyby bylo uspořádáno u jádra. Větší odpor zkracuje časovou konstantu. Časová konstanta τ = L/R, L je indukčnost a R odpor primárního vinutí. Sekundární vinutí má menší rozměry a tudíž i menší vnitřní kapacitu. Snadno se vyvede vysoké napětí přímo pomocí odizolovaného železného jádra. Po sepnutí kontaktů přerušovače začíná nabíjecí pochod až do okamžiku rozpojení kontaktů přerušovače. Obr. 11 Průběh primárního proudu zapalovací cívkou Typický průběh proudu znázorňuje křivka na obr. 11. Proud se asymptoticky blíží k proudu, který by obvodem procházel, kdyby v něm byl jen činný odpor. Nabíjecí pochod je ukončen v okamžiku, kdy se rozpojí kontakty přerušovače. Primární proud dosáhne maximální ustálené hodnoty za dobu přibližně 3τ. Proto by bylo ideální, aby za všech provozních podmínek spalovacího motoru byly kontakty přerušovače sepnuty nejméně po dobu 3τ. To u běžné zapalovací soustavy při vysokých otáčkách motoru z technických důvodů nelze splnit. Na obrázku 12 je průběh primárního proudu při vyšších otáčkách motoru, kdy je doba sepnutí kontaktů přerušovače kratší než 3τ. Primární proud nemůže narůst na ustálenou maximální hodnotu. Z uvedeného je zřejmá jedna ze základních vlastností bateriového zapalování, totiž dobrý výkon při malých otáčkách motoru, ale ubývání energie při vysokých otáčkách.

9 Obr. 12 Průběh primárního proudu při době sepnutí kratší než 3τ Na obrázku 13 je typický průběh primárního proudu i 1, sekundárního napětí u 2 a sekundárního proudu i 2 v závislosti na čase t. Prvá fáze vybíjecího pochodu je těsně po přerušení primárního proudu v čase A až do okamžiku, kdy přeskočí jiskra B. Další průběh napětí záleží na průběhu výboje mezi elektrodami svíčky. Nastává tzv. kapacitní fáze výboje. Vybije se tu sice poměrně malé množství energie, ale ve velmi krátké době, tedy velikým výkonem - doba mezi B a C. Část mezi body Ca D je tzv. indukční část výboje, do něhož je převedena poměrně velká část energie nashromážděná v soustavě. Je to celá řada rychle po sobě následujících průrazů a zhasnutí. Část mezi body D a E jsou vlastně tlumené kmity. Na zapalování samotné nemá tato část již vliv. Má však úplně doznít dříve než dojde k novému zápalu, aby zbytkové proudy neovlivňovaly další zapalovací pochod. Obr. 13 Průběh primárního proudu, sekundárního napětí a proudu při sepnutí a rozpojení kontaktů Přerušovač Spínáním a rozpínáním kontaktů určuje přerušovač dobu, kterou je primáru obvod spojen. Přerušovač se skládá z pevného nastavitelného kontaktu a z pohyblivého kontaktu ovládaného vačkou, jejíž tvar určuje počet jisker v jedné otáčce a podmínky pohybu přerušovače. Přerušovač je pracovně i konstrukčně velmi náročná část, protože je značně namáhán mechanicky i elektricky. Musí zajišťovat spolehlivý kontakt bez velkého úbytku napětí, rozpojovat obvod s indukčností v přesném čase a s velkým počtem přerušení za sekundu a na spolehlivosti jeho činnosti závisí práce motoru. Opotřebení kontaktů v provozu je mechanické a elektrické. Za běžných pracovních podmínek je mechanické opotřebení poměrně malé. Elektrické zatěžování způsobuje jednak opal kontaktů, jednak přenos materiálu z jednoho kontaktu na druhý, projevující se tím, že se na prvním kontaktu vytváří kráter a na druhém kontaktu špička.

10 Různé konstrukce přerušovačů se od sebe příliš neliší. Princip velmi často používaného přerušovače pro čtyřdobý čtyřválcový motor je na obr. 14. Pohyblivé raménko 6 s kontaktem 3 je izolovaně nasazeno na čepu 7. Na raménku je fíbrová narážka 5, která sleduje vačku 10. Když zub vačky nadzvedne narážku 5, raménko se pootočí okolo čepu 7 a rozpojí se kontakty 3 a 4. Kontakt 4 je pevný, avšak pomocí výstředného šroubu 1 a upevňovacího šroubu 2 lze nastavit zdvih kontaktů. Pružina 8 přitlačuje kontakt 4 ke kontaktu 5 a zajišťuje i přívod proudu. Zdvih kontaktů bývá 0,3 až 0,5 mm. Při příliš velkém zdvihu se kontakty vytloukají, při příliš malém zdvihu je nebezpečí, že vůbec nedojde k přerušení. Obr. 14 Přerušovač pro čtyřdobý, čtyřválcový motor Doby sepnutí a rozpojení kontaktů můžeme měnit tím, že odsunutím kontaktu 4 zvětšíme nebo zmenšíme zdvih kontaktů. Daleko přesnější je nastavovat zdvih kontaktů přerušovače měřením úhlu sepnutí kontaktů. Je-li α s úhel, kdy jsou kontakty přerušovače spojeny a α o úhel, kdy jsou rozpojeny, má čtyřdobý motor s počtem válců V k dispozici pro sepnutí a rozepnutí kontaktů úhel 360 α s +α o = V Poměr sepnutí a rozpojení kontaktů přerušovače bývá u přerušovačů pro čtyřválcový motor 50 : 40, pro šestiválcový motor 35 : 25. Obr. 15 Vačka přerušovače pro čtyřdobý čtyřválcový motor α s úhel sepnutí kontaktů, α o úhel rozepnutí kontaktů Rozdělovač Přerušovač s kondenzátorem a zařízením pro automatické nastavování předstihu tvoří obvykle jeden konstrukční celek s rozdělovačem, který je znázorněn na obr. 16. V soupravách, u nichž zapalovací cívka pracuje pro několik válců, slouží rozdělovač k přepínání zdroje vysokého napětí ke svíčce, která má právě zapalovat. Rozdělovač se skládá z hlavice rozdělovače 1, která je zpravidla z hmoty s dobrými izolačními vlastnostmi a ve které jsou zalisovány vložky 2 pro přívody k jednotlivým svíčkám, z rozdělovacího rotoru 4, který nese rozdělovači rameno 5 a ze sběracího kartáče 6, jímž se přivádí vysoké napětí z přívodu 3 od zapalovací cívky na rozdělovači rameno. Proud z otáčejícího se

11 rotoru se přivádí na vložky hlavice rozdělovače a tedy k jednotlivým válcům motoru výbojem přes vzduchovou mezeru 0,3 až 0,5 mm. Obr. 16 Rozdělovač s přerušovačem a odstředivým regulátorem ŘÍZENÍ BODU ZÁŽEHU Okamžik zapálení směsi ve válci se volí zpravidla tak, aby plocha tlakového diagramu byla co největší. Okamžik zapálení musí tedy být přizpůsoben rychlosti hoření. Předčasné nebo opožděné zapálení má za následek snížení výkonu, horší využití paliva a větší spotřebu. Vliv nastavení ukazují tlakové diagramy na obr. 17. Při správném okamžiku zapálení směsi (1) dosahují tlak a teplota maxima v malém úhlu za úvratí na začátku expanzního zdvihu. Zážeh musí nastat dříve o dobu, kterou potřebuje směs ke shoření. Je-li směs zapálena předčasně (2), vzroste předčasně i tlak před úvratí v kompresním zdvihu, takže působí proti pohybu pístu a celý děj probíhá s většími mechanickými i tepelnými ztrátami. Protože se zvětší kompresní práce, vznikají větší tlaky a zpravidla dochází k náhlému samovznícení paliva, vzniká tlakový ráz a dochází ke klepání motoru. Při opožděném zapálení (3) dohoří směs až pozdě v expanzním zdvihu, celý děj probíhá při menším tlaku a s menší účinností využití tepla pro mechanickou práci, teplota odcházejících plynů je vyšší a motor se více zahřívá. Zmenšením tlaku se zmenšuje rychlost hoření a může docházet k dohořívání směsi až ve výfuku. Tepelně je příliš namáhán hlavně výfukový ventil. Obr. 17 Tlakový diagram ve válci motoru

12 Poloha klikového hřídele před úvratí v okamžiku zážehu udává tzv. předstih. Nejvýhodnější předstih záleží na: a) otáčkách motoru. Se vzrůstajícími otáčkami se musí předstih zvětšovat, b) množství vzduchu ve směsi. Chudší směs musí být zapálena dříve, než směs bohatá, protože hoří pomaleji. Největší rychlost hoření bývá asi při 1,1 až 1,2 násobku přebytku paliva, c) oktanovém čísle paliva. Toto číslo je mírou odolnosti proti klepání". Čím více je směs náchylná ke klepání, tím menší musí být předstih, d) kompresním poměru. Rychlost hoření vzrůstá s tlakem, e) teplotě směsi a i motoru samotného. Je-li motor studený, má být předstih větší Uspokojivých výsledků, alespoň z hlediska běžné praxe, je možno dosáhnout regulací v závislosti na otáčkách a podtlaku v sacím potrubí. Samočinná regulace předstihu v závislosti na otáčkách motoru se většinou dociluje odstředivým regulátorem, jehož schéma je na obr. 16. Vačka 12 je otočně uložena na hřídeli rozdělovače 13. S hřídelem je pevně spojena deska 7, na které jsou na čepech 8 otočně uložena závaží 9. V klidové poloze jsou závaží držena pružinami 10. Při určitých otáčkách hřídele přemůže odstředivá síla tah pružin a závaží se vychýlí. Tím se pootočí kulisa 11, na které je připevněna vačka 12. Na obrázku 16 je základní deska přerušovače 14, avšak přerušovač není nakreslen. U některých konstrukcí je umístěn odstředivý regulátor do horní části rozdělovače, kde tvoří jeden celek s rotorem (palcem) rozdělovače. Na obrázku 18 je znázorněna charakteristika jednoduchého odstředivého regulátoru. Vidíme, že odstředivý regulátor začíná působit až od určitých otáček, většinou vyšších než jsou otáčky naprázdno. Až do těchto otáček je stálý základní předstih". Obr. 18 Charakteristika odstředivého regulátoru Činitelé, na nichž závisí rychlost hoření, např. složení směsi, rychlost jejího víření ve válci, teplota apod., jsou zpravidla vždy v nějaké souvislosti s tlaky v sání. Podtlak u hrdla sacího potrubí závisí na otáčkách motoru a na poloze škrticí klapky. Při otevřené škrticí klapce je podtlak v potrubí nižší, směs je bohatší a v motoru jsou podmínky pro rychlé hoření a je potřeba menší předstih. Při částečně otevřené klapce se podtlak v sacím potrubí zvětší, ale do válce přichází méně paliva a je třeba předstih zvětšit. Společné působení regulace podle otáček a podtlakové regulace je znázorněno na obr. 19. Obojí regulace se používá u většiny automobilových čtyřdobých motorů, je nutná se zřetelem na hospodárnost provozu zejména tam, kde motor pracuje často jen s částečnou zátěží.

13 Obr. 19 Společné působení podtlakového a odstředivého regulátoru Podtlaková regulace se zpravidla řeší membránovým mechanismem, jehož princip je na obr. 20. V pouzdře 6 je pryžová membrána 5, jejíž pohyb se táhlem 4 přenáší na základní desku 1, která je v rozdělovači otočně uložena a s níž je prostřednictvím stavitelné podložky spojen čep raménka přerušovače 3. Prostor za membránou je spojen trubicí 7 s vhodným místem sacího potrubí. Při podtlaku v sacím potrubí se prohne membrána 5 směrem vpravo, stlačí pružinu 8 a natočí základní desku 1 v opačném smyslu než se otáčí vačka 2 přerušovače. Narážka raménka přerušovače se tedy zvedne dříve, takže předstih se zvětší. Obr. 20 Princip podtlakového regulátoru předstihu ELEKTRONICKÉ ZAPALOVÁNÍ Hlavní výhodou elektronických zapalování je, že mohou být použita pro výkony a podmínky, v nichž spolehlivá činnost klasické zapalovací soustavy je již vlivem mechanických i elektrických mezí přerušovače s mechanickými kontakty mimo technické možnosti. Za mez pro kontaktový přerušovač se pokládá zpravidla 400 zážehů za sekundu. Elektronickým bezkontaktovým zapalováním pro závodní vozy se již dosahuje zážehů za sekundu. Jinou výhodou, velmi ceněnou u užitkových i závodních vozidel, je prodloužení období údržby nebo seřizování, které u klasických soustav rovněž závisí na přerušovači. Elektronické zapalování je možné rozdělit do těchto skupin: 1. Zapalování s elektronickým odlehčením kontaktů přerušovače. 2. Elektronické zapalování s použitím klasického přerušovače. 3. Elektronické zapalování bezkontaktní. 4. Plně elektronické zapalování bez mechanických prvků Elektronické odlehčení kontaktů přerušovače Hlavními nevýhodami obyčejného bateriového zapalování je velké elektrické namáhání kontaktů přerušovače, z čehož vzniká jejich opotřebení, nežádoucí změna předstihu a pokles výkonu jiskry při

14 velkých rychlostech. Při odlehčení kontaktů tranzistorem můžeme volit zapalovací cívku s menší indukčností a s menším odporem a větším primárním proudem. Nashromáždění energie v magnetickém poli se pak dosáhne již za kratší dobu, tedy i při vysokých otáčkách motoru. Kontakty přerušovače prochází jen malý řídicí proud báze tranzistoru, zpravidla nejméně desetkrát menší než primární proud cívky. Kromě toho není v řídicím obvodu indukčnost. Nepoužívá se proto obvykle ani kondenzátor zapojený paralelně ke kontaktům. Schéma jednoho z prvních elektronických zapalování tohoto druhu, typické pro soustavy s jedním tranzistorem, je na obr. 20. Jsou-li kontakty přerušovače P spojeny, je tranzistor T ve vodivém stavu a cívkou protéká proud. Rozpojením kontaktů se tranzistor skokem uvede do nevodivého stavu a proud do zapalovací cívky ZC se bezkontaktně přeruší. Obr. 21 Elektronické zapalování odlehčení kontaktů přerušovače Kondenzátorové zapalování Tento typ zapalování patří do kategorie elektronických zapalování s použitím klasického přerušovače. Princip kondenzátorového zapalování spočívá, na rozdíl od indukčního zapalování, u něhož se energie shromažďuje v indukčnosti a do vysokonapěťového obvodu se převádí při rozpojení primárního obvodu, v tom, že energie se nahromadí do kapacity kondenzátoru a odtud se odvádí k primárnímu vinutí zapalovací cívky. Kondenzátor nabitý na několik set voltů se vybíjí napěťovou vlnou se strmým čelem. Napětí na svíčce rychle vzroste a tím se sníží ztráty svodem na svíčkách a zapalování pracuje dobře, i když jsou svíčky silně znečištěny. Pomocí tranzistorového měniče se zvýší stejnosměrné napětí akumulátoru na napětí několika set voltů. Na toto napětí se nabije kondenzátor a ten se polovodičovým spínačem tyristorem ve vhodný okamžik vybije do zapalovací cívky. Proto se tomuto typu zapalovacích soustav také říká tyristorové zapalování. Při vyšších otáčkách je doba mezi jednotlivými jiskrami tak krátká, že se kondenzátor nestačí nabít na plnou hodnotu a akumulovaná energie tak klesá. Existují však také složitější kondenzátorová zapalování se samočinnou regulací konstantního napětí na vybíjecím kondenzátoru. Toto napětí je pak konstantní v celém rozsahu otáček a nezávisí ani na poklesu napětí akumulátoru. Bezkontaktní zapalování Dalším pokrokem jsou zapalovací soustavy, u nichž jsou přerušovací kontakty nahrazeny bezkontaktními snímači. Bezkontaktní přerušovače jsou vlastně snímače, které pomocí impulsů uvádějí do činnosti elektronické zapalování. K tomuto účelu se nejvíce používají elektromagnetické snímače, snímače na principu Hallova jevu, fotoelektrické snímače, apod. Při konstrukci bezkontaktních přerušovačů s elektronickým zapalováním se zpočátku se využívalo klasických rozdělovačů včetně odstředivého a podtlakového regulátoru, kde namísto kontaktů mechanického přerušovače s vačkou je umístěn bezkontaktní snímač.

15 Princip typického elektromagnetického snímače je na obr. 22. S hřídelem rozdělovače 4 se otáčí hvězdice 5 z magneticky vodivého materiálu. (Má tolik ramen, kolik má motor válců.) Magnetický tok, který vytváří permanentní prstencový magnet 3, se uzavírá přes pólové nástavce 1 a hvězdici 5. Pootočením hvězdice se magnetický tok přeruší a v cívce 2 se indukuje napěťový impuls, který se odvádí kabelem 6 do elektronického zapalování. Na obrázku 22 je také závislost napětí elektromagnetického snímače na čase. Se vzrůstající rychlostí také vzrůstá amplituda impulsu a naopak. Snímač musí být navržen tak, aby i při nízkých otáčkách motoru dával snímač impulsy s dostatečně velkou amplitudou. Tento problém odpadá u snímačů fotoelektrických nebo u snímačů s Hallovou sondou. U těchto snímačů amplituda signálu nezávisí na rychlosti otáčení motoru. Na obrázku 23 je naznačen snímač pracující na principu Hallova jevu. Vlastní snímač obsahuje klopný obvod, který je řízen Hallovým generátorem. Ten má tu vlastnost, že působením magnetického pole v něm vzniká napětí. Toto napětí způsobuje překlápění elektronického Obr. 22 Elektromagnetický snímač zapalování pro čtyřválcový motor a průběh výstupního napětí klopného obvodu. Celý snímač je proveden jako integrovaný obvod. Bubínek 2 z magneticky vodivého materiálu je spojen s hřídelem rozdělovače. V bubínku jsou po obvodě výřezy. Uvnitř bubínku je permanentní magnet 3. Magnetický tok se uzavírá přes vzduchovou mezeru, snímač 4 a jho 5. Je-li ve vzduchové mezeře plná část bubínku, sníží se magnetický odpor a magnetický tok vzroste natolik, že dojde k překlopení klopného obvodu. Pootočí-li se bubínek tak, že mezi snímačem a magnetem je výřez, magnetický odpor vzroste a klopný obvod se vrátí do původního stavu. Obr. 23 Snímač zapalování s Hallovým generátorem

16 Princip optoelektrického snímače je podobný snímači s Hallovým generátorem. Na jedné straně rotujícího bubínku (nebo clony) je umístěna svítivá dioda a na druhé straně fototranzistor ve funkci snímače. Otáčením bubínku se přerušuje paprsek diody, což vyvolá impulzy na přijímacím tranzistoru. Těmito impulzy je pak řízeno elektronické zapalování. Plně elektronické zapalování Tradiční rozdělovače tranzistorových zapalovacích systémů s odstředivou a podtlakovou regulací předstihu realizují jen jednoduché regulační charakteristiky. Tyto charakteristiky proto převážně odpovídají jen požadavkům optimálního provozu motoru. U těchto elektronických zapalování odpadá mechanické přestavení předstihu v rozdělovači a u modernějších typů i mechanický rozdělovač vysokého napětí. Každý válec se pak zapaluje přímo svou vlastní cívkou. K tomu však řídicí jednotka potřebuje ještě další vstupní informaci, a to od snímače na vačkové hřídeli. Pomocí tohoto snímače řídicí jednotka rozpoznává pracovní takt válců a podle toho ovládá pořadí zapalování na jednotlivých cívkách. Výhody plně elektronického zapalování: - přestavení předstihu může být lépe přizpůsobeno individuálním a rozmanitým požadavkům, které jsou na motor kladeny; - je možné zahrnout další řídicí parametry (např. teplotu motoru); - dobré chování při startu, lepší řízení volnoběžných otáček a nižší spotřeba paliva; - rozšířené získávání provozních dat, - lze realizovat regulaci klepání. - zapalování je zcela bezúdržbové Obr. 24 Zpracování signálů v elektronické řídicí jednotce zapalování (Bosch): 1-otáčky motoru, 2-signály spínače škrtící klapky, 3-CAN (sériový BUS), 4-tlak v sání, 5-teplota motoru, 6-teplota nasávaného vzduchu, 7-napětí akumulátoru, 8-analogově-digitální převodník, 9-mikropočílač, 10-koncový stupeň zapalování

17 Schéma zapojení plně elektronické jednotky je na obr. 24. Je zřejmé, že do něj vstupuje mnohem více informací, než do zapalování konvenčního. Jsou to informace o: rychlosti otáčení motoru a o poloze klikového hřídele nastavení škrticí klapky (sešlápnutí plynového pedálu) tlaku v sání teplotě motoru teplotě (a někdy i množství) nasávaného vzduchu napětí akumulátoru Všechny tyto údaje jsou zpracovány v mikropočítači, který vybere pro každý stav motoru optimální nastavení předstihu. Optimální hodnoty jsou vybírány z tzv. datových polí, umístěných v paměti mikropočítače (obr. 25). Obr. 25 Optimalizované datové (elektronické) pole charakteristik předstihu (vlevo) ve srovnání s polem charakteristik předstihu mechanického systému (vpravo) (Bosch) Podle optimalizačních kritérií má jedno nebo druhé hledisko větší váhu. Proto vypadá pole charakteristik předstihu u elektronického zapalování, ve srovnání s polem charakteristik mechanicky odstředivě a podtlakově řízeného systému, často velmi rozpolceně. Pokud by měl být pro lepší názornost dodatečně znázorněn vliv teploty nebo jiných korekčních funkcí, bylo by zapotřebí nezobrazitelné čtyřrozměrné pole charakteristik. Plně elektronická jednotka musí umět rozdělit vysoké napětí na svíčky jiným než mechanickým způsobem. Tento způsob je znázorněn na obr. 26.

18 Obr. 26 Statické rozdělování vysokého napětí prostřednictvím samostatných cívek Každá svíčka má svou zapalovací cívku, která je spínána přímo z řídicí jednotky. Tyto zapalovací cívky bývají nasazeny přímo na svíčkách. Odpadá tedy vysokonapěťový rozvod. Nárůst napětí trvá asi 1 mikrosekundu, což je dvacetkrát rychleji, než u klasického induktivního zapalování. To znamená, že ztráty, které vznikají na svodových odporech zapalovací svíčky, jsou minimální. Při tak velkých napětích může být vzdálenost mezi elektrodami zapalovací svíčky až 1,5 mm, což výrazně zvyšuje energii jiskry a zajišťuje bezpečné zapálení směsi za všech provozních podmínek motoru. Obr. 27 Jednotlivá zapalovací cívka násuvná přímo na svíčku

ZAPALOVÁNÍ ZÁŢEHOVÝCH MOTORŮ

ZAPALOVÁNÍ ZÁŢEHOVÝCH MOTORŮ ZAPALOVÁNÍ ZÁŢEHOVÝCH MOTORŮ Úkolem zapalování je zaţehnout směs paliva a vzduchu ve válci spalovacího motoru v poţadovaném okamţiku. K zapálení směsi dochází zpravidla na konci kompresního zdvihu před

Více

Snímače a akční členy zážehových motorů

Snímače a akční členy zážehových motorů Ústav automobilního a dopravního inženýrství Snímače a akční členy zážehových motorů Brno, Česká republika Rozdělení komponent motor managementu Snímače nezbytné k určení základních provozních parametrů

Více

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.11 Diagnostika automobilů Kapitola 25 Ventil

Více

Pístové spalovací motory-pevné části

Pístové spalovací motory-pevné části Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Definice spalovacího motoru Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory-pevné části Spalovací motory jsou tepelné stroje,

Více

Zdroje napětí - usměrňovače

Zdroje napětí - usměrňovače ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového

Více

Bezkontaktní spínací prvky: kombinace spojitého a impulsního rušení: strmý napěťový impuls a tlumené vf oscilace výkonové polovodičové měniče

Bezkontaktní spínací prvky: kombinace spojitého a impulsního rušení: strmý napěťový impuls a tlumené vf oscilace výkonové polovodičové měniče 12. IMPULZNÍ RUŠENÍ 12.1. Zdroje impulsního rušení Definice impulsního rušení: rušení, které se projevuje v daném zařízení jako posloupnost jednotlivých impulsů nebo přechodných dějů Zdroje: spínání elektrických

Více

Učební texty Diagnostika snímače 4.

Učební texty Diagnostika snímače 4. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Praxe Fleišman Luděk 9.12.2012 Potenciometrický snímač pedálu akcelerace Název zpracovaného celku: Učební texty Diagnostika snímače 4. U běžného řízení motoru zadává řidič

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_52_INOVACE_ SZ_20.15 Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vytvoření: 19. 03. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

DÍLENSKÁ PŘÍRUČKA EBZA ESE-2H

DÍLENSKÁ PŘÍRUČKA EBZA ESE-2H DÍLENSKÁ PŘÍRUČKA Technické, montážní a seřizovací pokyny pro EBZA ESE-2H Elektronické bezkontaktní zapalování http://trabant.jinak.cz EBZA ESE-2H Elektronické bezkontaktní zapalování (Elektronische Batterie

Více

Nepřímé vstřikování benzínu Mono-Motronic

Nepřímé vstřikování benzínu Mono-Motronic Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 18.12.2013 Název zpracovaného celku: Nepřímé vstřikování benzínu Mono-Motronic Vstřikováním paliva dosáhneme kvalitnější přípravu směsi

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ60 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena Krejčíková

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Obsah 1. Spalovací motor... 11 2. Opravy a údržba motoru... 93

Obsah 1. Spalovací motor... 11 2. Opravy a údržba motoru... 93 Obsah 1. Spalovací motor... 11 1.1. Princip funkce spalovacího motoru... 11 1.1.1. Čtyřdobý motor... 14 1.1.2. Dvoudobý motor... 16 1.1.3. Rozdíly mezi dvoudobými a čtyřdobými motory... 18 1.1.4. Jedno-

Více

Potřebné vybavení motoru 4 válce, plná verze

Potřebné vybavení motoru 4 válce, plná verze Potřebné vybavení motoru 4 válce, plná verze 1) Ozubené kódové kolo + Snímač otáček Kódové kolo slouží k určení polohy natočení klikové hřídele, od čehož se odvíjí řízení předstihu a počátku vstřiku paliva.

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459.

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459. Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslav Zikmund Datum vytvoření: 2. 11. 2012 Ročník: II. Předmět: Motorová

Více

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující

Více

Test SM Automobilová elektrotechnika III.

Test SM Automobilová elektrotechnika III. Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Test

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_ SZ _ 20. 12. Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vypracování: 28. 02. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Opel Vectra B Chybové kódy řídící jednotky (ECU)

Opel Vectra B Chybové kódy řídící jednotky (ECU) Opel Vectra B Chybové kódy řídící jednotky (ECU) 0100 Chybný signál od váhy vzduchu 0101 Chybný signál od váhy vzduchu 0102 Signál od váhy vzduchu nízký 0103 Signál od váhy vzduchu za vysoký 0104 Chybný

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.11.2013 Název zpracovaného celku: Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Úkolem palivové soustavy je dopravit

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 262470 (И) (Bl) (22) přihláženo 25 04 87 (21) PV 2926-87.V (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ÚFTAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40)

Více

(mechanickou energii) působením na píst, lopatky turbíny nebo využitím reaktivní síly Používají se jako #3

(mechanickou energii) působením na píst, lopatky turbíny nebo využitím reaktivní síly Používají se jako #3 zapis_spalovaci 108/2012 STR Gc 1 z 5 Spalovací Mění #1 energii spalovaného paliva na #2 (mechanickou energii) působením na píst, lopatky turbíny nebo využitím reaktivní síly Používají se jako #3 dopravních

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.20 Integrovaná střední

Více

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní

Více

ABB EJF, a.s. VAKUOVÝ VYPÍNAČ S MAGNETICKÝM POHONEM TYPU VM1

ABB EJF, a.s. VAKUOVÝ VYPÍNAČ S MAGNETICKÝM POHONEM TYPU VM1 ABB EJF, a.s. VAKUOVÝ VYPÍNAČ S MAGNETICKÝM POHONEM TYPU VM1 VM1. Univerzální použití Elektrárny Transformační stanice Chemický průmysl Ocelárny Automobilový průmysl Letiště Bytové komplexy VM1. Vypínač

Více

Stejnosměrné stroje Konstrukce

Stejnosměrné stroje Konstrukce Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.11 Diagnostika automobilů Kapitola 21 Snímač

Více

Regulace napětí automobilového alternátoru

Regulace napětí automobilového alternátoru Regulace napětí automobilového alternátoru Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Zdeněk Vala. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF

Více

Elektřina a magnetizmus závěrečný test

Elektřina a magnetizmus závěrečný test DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný

Více

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování)

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování) FYZIKA II Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování) Osnova přednášky činitel jakosti, vektorové diagramy v komplexní rovině Sériový RLC obvod - fázový posuv, rezonance

Více

musí být odolný vůči krátkodobým zkratům při zkratovém přenosu kovu obloukem,

musí být odolný vůči krátkodobým zkratům při zkratovém přenosu kovu obloukem, 1 SVAŘOVACÍ ZDROJE PRO OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ Svařovací zdroj pro obloukové svařování musí splňovat tyto požadavky : bezpečnost konstrukce dle platných norem a předpisů, napětí naprázdno musí odpovídat druhu

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové SPALOVACÍ MOTORY Druhy spalovacích motorů rozdělení podle způsobu zapalování podle počtu dob oběhu podle chlazení - zážehové = zvláštním zdrojem (svíčkou) - vznětové = samovznícením - čtyřdobé - dvoudobé

Více

Součástky s více PN přechody

Součástky s více PN přechody Součástky s více PN přechody spínací polovodičové součástky tyristor, diak, triak Součástky s více PN přechody první realizace - 1952 třívrstvé tranzistor diak čtyřvrstvé tyristor pětivrstvé triak diak

Více

Bezpečnostní kluzné a rozběhové lamelové spojky

Bezpečnostní kluzné a rozběhové lamelové spojky Funkce Vlastnosti, oblast použití Pokyny pro konstrukci a montáž Příklady montáže Strana 3b.03.00 3b.03.00 3b.03.00 3b.06.00 Technické údaje výrobků Kluzné lamelové spojky s tělesem s nábojem Konstrukční

Více

VY_32_INOVACE_FY.15 SPALOVACÍ MOTORY II.

VY_32_INOVACE_FY.15 SPALOVACÍ MOTORY II. VY_32_INOVACE_FY.15 SPALOVACÍ MOTORY II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Motory s vnitřním spalováním U těchto

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:

Více

1. Kondenzátory s pevnou hodnotou kapacity Pevné kondenzátory se vyrábí jak pro vývodovou montáž, tak i miniatrurizované pro povrchovou montáž SMD.

1. Kondenzátory s pevnou hodnotou kapacity Pevné kondenzátory se vyrábí jak pro vývodovou montáž, tak i miniatrurizované pro povrchovou montáž SMD. Kondenzátory Kondenzátory jsou pasivní elektronické součástky vyrobené s hodnotou kapacity udané výrobcem. Na součástce se udává kapacita [F] a jmenovité napětí [V], které udává maximální napětí, které

Více

zařízení 2. přednáška Fakulta elektrotechniky a informatiky prof.ing. Petr Chlebiš, CSc.

zařízení 2. přednáška Fakulta elektrotechniky a informatiky prof.ing. Petr Chlebiš, CSc. Konstrukce elektronických zařízení 2. přednáška prof.ing. Petr Chlebiš, CSc. Pasivní a konstrukční prvky - Rezistory - Kondenzátory - Vinuté díly, cívky, transformátory - Konektory - Kontaktní prvky, spínače,

Více

pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na celém obvodě, nazývá se rozváděcí kolo,

pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na celém obvodě, nazývá se rozváděcí kolo, 1 VODNÍ TURBÍNY Zařízení měnící energii vody v energii pohybovou a následně v mechanickou práci. Hlavními částmi turbín jsou : rozváděcí ústrojí oběžné kolo. pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na

Více

ASK AČR Registrační list motoru

ASK AČR Registrační list motoru ASK AČR Registrační list motoru Registrační list č.: M/01/08 Platné od: 01.01.2008 Platné do: 31.12.2010 1. Všeobecné 1.1 Výrobce: IAME spa - ZINGONIA (ITALY) 1.2 Obchodní označení -(Typ/model): PARILLA

Více

Neřízené polovodičové prvky

Neřízené polovodičové prvky Neřízené polovodičové prvky Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Neřízené polovodičové spínače neobsahují

Více

18.4. Kulisový mechanismus

18.4. Kulisový mechanismus zapis_kinematicke_mechanismy_208/2012 STR Cd 1 z 6 18.4. Kulisový mechanismus Mění otáčivý pohyb na #1 pohyb nebo naopak Průběh rychlosti přímočarého pohybu je #2 než u klikového mechanismu 18.4.1. Kulisový

Více

Mgr. Ladislav Blahuta

Mgr. Ladislav Blahuta Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. výuková sada ZÁKLADNÍ

Více

MIKROMAZÁNÍ PODVĚSNÝCH DOPRAVNÍKŮ

MIKROMAZÁNÍ PODVĚSNÝCH DOPRAVNÍKŮ MIKROMAZÁNÍ PODVĚSNÝCH DOPRAVNÍKŮ (MPD) je určené pro jedno a dvojkolejnicové systémy. Mikromazání je navrženo k mazání ložisek rolen dopravníků během jejich provozu, kdy jsou dodávány přesné dávky maziva

Více

Zvyšující DC-DC měnič

Zvyšující DC-DC měnič - 1 - Zvyšující DC-DC měnič (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2007 Na obr. 1 je nakresleno principielní schéma zapojení zvyšujícího měniče, kterému se také říká boost nebo step-up converter. Princip je založen,

Více

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Palivová soustava Steyr 6195 CVT Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního

Více

Název zpracovaného celku: Spojky

Název zpracovaného celku: Spojky Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 5.5.2013 Název zpracovaného celku: Spojky Spojka je mechanismus zajišťující spojení hnací a hnané hřídele, případně umožňující krátkodobé

Více

Usměrňovače, filtrace zvlněného napětí, zdvojovač a násobič napětí

Usměrňovače, filtrace zvlněného napětí, zdvojovač a násobič napětí Usměrňovače, filtrace zvlněného napětí, zdvojovač a násobič napětí Usměrňovače slouží k převedení střídavého napětí, nejčastěji napětí na sekundárním vinutí síťového transformátoru, na stejnosměrné. Jsou

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

ČIDLA, SNÍMAČE, OVLÁDACÍ PRVKY

ČIDLA, SNÍMAČE, OVLÁDACÍ PRVKY ČIDLA, SNÍMAČE, OVLÁDACÍ PRVKY Ovládací prvky U motorových vozidel se používá celá řada zařízení, která jsou ovládána přímo nebo nepřímo různými druhy spínačů, případně i samočinně podle údajů různých

Více

Učební texty Diagnostika snímače 2.

Učební texty Diagnostika snímače 2. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Praxe Fleišman Luděk 29.10.2012 Druhy snímačů: Název zpracovaného celku: Učební texty Diagnostika snímače 2. Pohon snímač tlaku ( převodovka, vstřikování ), snímač hmotnosti

Více

Regulační relé a jeho princip:

Regulační relé a jeho princip: Regulační relé a jeho princip: - Má pro dynamo zajistit tyto funkce: 1. Reguluje napětí s ohledem na spotřebiče, které musí zajišťovat v určitém malém rozsahu 2. Omezuje proud. Ten nesmí překročit určitou

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

STYKAČE. Obr. 3.4.1. Schématická značka elektromagnetického stykače

STYKAČE. Obr. 3.4.1. Schématická značka elektromagnetického stykače STYKAČE Obr. 3.4.1. Schématická značka elektromagnetického stykače Stykače jsou takové spínače, které mají aretovanou jen jednu polohu (obvykle vypnutou) a ve druhé poloze je musí držet cizí síla. Používají

Více

Spouštěcí obvod. Spouštěč. Základní parametry spouštěče

Spouštěcí obvod. Spouštěč. Základní parametry spouštěče Spouštěcí obvod Pod tímto pojmem se rozumí nejen vlastní elektrické spouštěcí zařízení k přímému mechanickému uvedení motoru do pohybu, ale také pomocná zařízení, která jsou pro spouštění motoru vhodná

Více

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.04 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,

Více

1.1 Pokyny pro měření

1.1 Pokyny pro měření Elektronické součástky - laboratorní cvičení 1 Bipolární tranzistor jako zesilovač Úkol: Proměřte amplitudové kmitočtové charakteristiky bipolárního tranzistoru 1. v zapojení se společným emitorem (SE)

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.11 Diagnostika automobilů Kapitola 17 Elektro

Více

Diagnostika poruch elektrických zařízení

Diagnostika poruch elektrických zařízení Diagnostika poruch elektrických zařízení elektrická soustava spalovacích motorů jednovodičová soustava (záporný pól = kostra vozidla) použití stejnosměrné soustavy si vynutila akumulátorová baterie jmenovité

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Silniční vozidla

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Silniční vozidla ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Silniční vozidla 1. Celková charakteristika pístových motorů 2. Přeplňované, různopalivové motory 3. Mechanika pohybu motorových vozidel 4. Vstřikovací systémy

Více

Název: Téma: Autor: Číslo: Prosinec 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Název: Téma: Autor: Číslo: Prosinec 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Elektrický proud střídavý Elektronický oscilátor

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2012 1.1.2 HLAVNÍ ČÁSTI ELEKTRICKÝCH STROJŮ 1. ELEKTRICKÉ STROJE Elektrický stroj je definován jako elektrické zařízení, které využívá ke své činnosti elektromagnetickou

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.11 Diagnostika automobilů Kapitola 7 Lambda

Více

19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES

19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES 19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES ROZDĚLENÍ SPLAOVACÍCH MOTORŮ mechanická funkčnost pístové nebo rotační Spalovací motor pracuje

Více

1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip

1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip 1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR...1 2.1 Princip...1 2.2 Běžný komutátorový stroj buzený magnety...3 2.3 Komutátorový stroj cize buzený...3 2.4 Motor se sériovým buzením...3 2.5 Derivační elektromotor...3

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Elektřina a magnetismus - elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče - elektrický proud v látkách, zákony

Více

Pohony šicích strojů

Pohony šicích strojů Pohony šicích strojů Obrázek 1:Motor šicího stroje Charakteristika Podle druhu použitého pohonu lze rozdělit šicí stroje na stroje a pohonem: ručním, nožním, elektrickým pohonem. Motor šicího stroje se

Více

Návrh akumulačního systému

Návrh akumulačního systému Návrh akumulačního systému Charakter výroby hybridního zdroje elektrické energie s využitím větrné a fotovoltaické elektrárny vyžaduje pro zajištění ostrovního provozu doplnění celého napájecího systému

Více

Dioda jako usměrňovač

Dioda jako usměrňovač Dioda A K K A Dioda je polovodičová součástka s jedním P-N přechodem. Její vývody se nazývají anoda a katoda. Je-li na anodě kladný pól napětí a na katodě záporný, dioda vede (propustný směr), obráceně

Více

Transformátor trojfázový

Transformátor trojfázový Transformátor trojfázový distribuční transformátory přenášejí elektricky výkon ve všech 3 fázích v praxi lze použít: a) 3 jednofázové transformátory větší spotřeba materiálu v záloze stačí jeden transformátor

Více

Schémata elektrických obvodů

Schémata elektrických obvodů Schémata elektrických obvodů Schémata elektrických obvodů Číslo linie napájení Elektrický obvod 30 Propojení s kladným pólem akumulátorové baterie 31 Kostra 15, 15a Propojení s kladným pólem akumulátorové

Více

(2. Elektromagnetické jevy)

(2. Elektromagnetické jevy) (2. Elektromagnetické jevy) - zápis výkladu z 9. a 13. hodiny- B) Magnetické pole vodiče s proudem prochází-li vodičem elektrický proud vzniká kolem něj díky pohybujícímu se náboji (toku elektronů) magnetické

Více

Odporové topné články. Elektrické odporové pece

Odporové topné články. Elektrické odporové pece Odporové topné články Otevřené topné články pro odporové pece (vpravo): 1 4 topný vodič v meandru 5 7 topný vodič ve šroubovici Zavřené topné články: a) trubkový (tyčový) článek NiCr izolovaný MgO b) válcové

Více

Mgr. Jan Ptáčník. Elektrodynamika. Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka

Mgr. Jan Ptáčník. Elektrodynamika. Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka Mgr. Jan Ptáčník Elektrodynamika Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka Vodič v magnetickém poli Vodič s proudem - M-pole! Vložení vodiče s proudem do vnějšího M-pole = interakce pole vnějšího a pole

Více

Flyback converter (Blokující měnič)

Flyback converter (Blokující měnič) Flyback converter (Blokující měnič) 1 Blokující měnič patří do rodiny měničů se spínaným primárním vinutím, což znamená, že výstup je od vstupu galvanicky oddělen. Blokující měniče se používají pro napájení

Více

Učební texty Diagnostika II. snímače 7.

Učební texty Diagnostika II. snímače 7. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Praxe 4. ročník Fleišman Luděk 28.5.2013 Název zpracovaného celku: Učební texty Diagnostika II. snímače 7. Snímače plynů, měřiče koncentrace Koncentrace látky udává, s

Více

TWG II. CAG Electric Machinery. Trojfázové synchronní generátory v bezkartáčovém provedení. Úvod: Hlavní ukazatele: Požadavky na prostředí:

TWG II. CAG Electric Machinery. Trojfázové synchronní generátory v bezkartáčovém provedení. Úvod: Hlavní ukazatele: Požadavky na prostředí: CAG Electric Machinery TWG II Trojfázové synchronní generátory v bezkartáčovém provedení. Úvod: Sériové trojfázové synchronní generátory TWG II v bezkartáčovém provedení byly vyvinuty na základě rozvoje

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR SCHÉMA ZAPOJENÍ 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR PRINCIP ČINNOSTI Po připojení zdroje stejnosměrného napětí na svorky motoru začne procházet

Více

Palivové soustavy vznětového motoru

Palivové soustavy vznětového motoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.1.2014 Název zpracovaného celku: Palivové soustavy vznětového motoru Tvorba směsi u vznětových motorů je složitější,než u motorů zážehových.

Více

ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY

ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 1) Který zákon upravuje poměry v jednoduchém elektrickém obvodu o napětí, proudu a odporu: Ohmův zákon, ze kterého vyplívá, že proud je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu.

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli. Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (40) Zveřejněno 31 07 79 N

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (40) Zveřejněno 31 07 79 N ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A (19) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 196670 (11) (Bl) (51) Int. Cl. 3 H 01 J 43/06 (22) Přihlášeno 30 12 76 (21) (PV 8826-76) (40) Zveřejněno 31 07

Více

Kapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod

Kapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod Kapacitní senzory a) b) c) ε r1 Změna kapacity důsledkem změny a) aktivní plochy elektrod d) ε r2 ε r1 e) ε r2 b)vzdálenosti elektrod c)plochy dvou dielektrik s různou permitivitou d) tloušťky dvou dielektrik

Více

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 17. 4. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 5 Pořadové číslo žáka: 24

Více

4IS10F8 spalovací motory.notebook. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 10

4IS10F8 spalovací motory.notebook. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 10 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 10 Ověření ve výuce Třída: 8.A Datum: 27.2.2013 1 Spalovací motory Předmět: Fyzika Ročník: 8. ročník

Více

Neřízené zážehové systémy

Neřízené zážehové systémy - 1 - Neřízené zážehové systémy ZN AUTOR: IHR Technika s.r.o. Diagnostika emisních systémů pro SME (stanice měření emisí), dodatkovým programem na CD ROM (Workshop od firmy VIVID) 1 - 2 - Systém přípravy

Více

8. ZÁKLADNÍ ZAPOJENÍ SPÍNANÝCH ZDROJŮ

8. ZÁKLADNÍ ZAPOJENÍ SPÍNANÝCH ZDROJŮ Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

BASPELIN MRP Popis obsluhy indikační a řídicí jednotky MRP T2

BASPELIN MRP Popis obsluhy indikační a řídicí jednotky MRP T2 Baspelin, s.r.o. Hálkova 10 614 00 BRNO tel. + fax: 545 212 382 tel.: 545212614 e-mail: info@baspelin.cz http://www.baspelin.cz BASPELIN MRP Popis obsluhy indikační a řídicí jednotky MRP T2 květen 2004

Více