Nadaní žáci Pracovní sešit
|
|
- Milan Novák
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Nadaní žáci 2017 Pracovní sešit ŽIVOT V PŮDĚ Zpracovali Valerie Vranová a Aleš Kučera, Ústav geologie a pedologie, LDF MENDELU Tento pracovní sešit vznikl jako součást vzdělávacího programu, který je realizován díky podpoře dotačního programu MŠMT Podpora nadaných žáků 2017 ev. č. projektu 00561/7/NAD/2017
2 Půdní biota Půdní biota, dříve edafon ( živěna půdní ) je souborem organismů trvale či dočasně žijících v půdě. Terminologicky je dlouhodobě vžito dělení na fytoedafon, rostliny a rostlinám blízké organismy, a zooedafon. V současnosti je půdní biota vnímána ze dvou pohledů: 1. funkčního - jakou roli v půdě hraje - producenti (vyšší rostliny, řasy, sinice a chemotrofní mikroflóru) vs. reducenti (organizmy, které využívají energii nahromaděnou producenty) 2. velikostního - dáno průměrem organismu s hranicemi 0,1 mm, 2 mm a 20 mm a délkou organismus hranicí 80 mm. Funkční dělení půdní bioty vychází z metabolismu těchto organismů. Zásadní je zde způsob výživy; na něj navazují studia obratu látek v rámci půdního profilu. Odděleně jsou vnímáni saprofyté a saprofágové a jejich sukcesní řady v půdě. Velikostní dělení půdní bioty vychází z morfologie daných organismů. Klíčový je průměr jejich těl do 2 mm - jsou-li organismy morfologicky menší, pak se zohledňují jen výše uvedené hranice velikostí. Jedná-li o organismus, který má větší průměr než jsou 2 mm, pak se zvažuje jeho délka: je-li delší než 80 mm a to při jakémkoliv svém průměru, pak je řazen k půdní megafauně - přičemž k ní jsou řazeny též ty organismy, které mají průměr větší než 20 mm a to při jakékoliv své délce. Dnes nám věda ukazuje, že vše v kosmu je nejen v trvalém pohybu, ale také v trvalém vývoji a že se organický život neustále vyvíjí z anorganického. Přechod není náhlý, nečekaný, spíše postupný. Také v neorganickém životě jsou v pohybu všechny jeho části a jeho vývoj probíhá přes mnoho stupňů. Vnímáme obrovský rozdíl mezi neorganickým světem na jedné straně - kamenem, horou, zemí, jedním slovem vším, co mělo vzhled mrtvého a neživotného - a organickým životem na straně druhé - rostlinami, živočichy, lidmi, kteří se pohybovali, rostli, měnili a nakonec umírali. Přitom se nám zdá, že život uniká z dočasné tělesné schránky. Co je život anebo??? něco úplně jiného
3 Proč jsou půdní organismy tak důležité?...byla by půda půdou, bez života v ní? Půda vzniká a existuje jako oživený systém. Organizmy produkují různé organické látky, které vstupují do biochemických reakcí a půdních regulačních procesů (např. enzymy, energií bohaté složky kořenových výměšků, mikrobiální metabolity). Současně také rozkládají a následně mineralizují organické sloučeniny až na úroveň CO 2 a minerálních živin, a tím je vracejí do koloběhu. Ti všichni jsou svým dílem odpovědní za to, že půda organizovaně přeměňuje energii ( pracuje ). Výsledkem je půda, která vytváří dva naprosto zásadní předpoklady pro život na Zemi: 1) obrovskou kapacitu pro příjem a uchování látek, 2) tlumení vnějších fyzikálních a chemických vlivů. Ve srovnání s atmosférou či hydrosférou je půda poměrně stabilní prostředí se schopností zadržovat vodu, minerální a organické látky, s nižšími sezonními a denními teplotními výkyvy, s nízkými hodnotami vstupujícího ultrafialového, viditelného a infračerveného záření a s pomalými procesy látkové výměny. Takto vnímaná komplexita tvorby půdy ústí v poznání, že půda je velmi pozvolna se měnícím produktem nikdy nekončícího vývoje, nikdy nekončícího komplexního působení půdotvorných faktorů daného stanoviště. Co je podstatné, že půda, která vděčí živým organizmům za svůj vznik, jim tak vlastně na oplátku vytváří stabilnější životní podmínky.
4 Funkce půdních živočichů - přemisťování organických zbytků - tvorba biopórů - rozmělňování organických zbytků a tím zpřístupňování dalších látek, natrávení složitějších látek - vytváření vhodného mikroprostředí pro růst a rozvoj některých skupin mikroorganizmů, které by za normálních okolností v půdě neuspěly - vyžírání mikroorganizmů půdní faunou, což reguluje rozvoj mikrobních společenstev a stimuluje jejich aktivitu Funkce půdních mikroorganizmů (jejich biomasa je až o 1 řád nižší než biomasa kořenů rostlin) - dekompozice a mineralizace organického materiálu v půdě a uvolňování minerálních látek do prostředí - vazba živin v biomase - zlepšování půdní struktury - procesy transformace živin v anaerobních podmínkách (denitrifikace, fermentace, metanogeneze, oxidace a redukce síry aj.) - fixace vzdušného dusíku Kdo je kdo? Nebo co je co? Šipkami přiřaďte Řasy Hlístice Prvoci Žížala Aktinobakterie (aktinomycety) Bakterie Houby Streptomycetes Krtek
5 Složitosti v půdě Potravní síť (nikoli už řetězec, protože vztahy jsou složitější. Producenti, primární a sekundární, terciární atd. konzumenti, dekompozitoři (trofické úrovně). Při přechodu na vyšší úroveň není energie využita ze 100%, ale nějaká z řetězce uniká, proto mají potravní sítě max. 5-6 úrovní. V půdních potravních sítích dominují dekompozitoři. Na úrovni organismů: Širší vztahy a trofická struktura půdního prostředí L. Miko a K. Rejšek Výstupy CO 2 z půdy Nejdůležitější cesty recyklace organických sloučenin
6 Jak můžeme půdní biotu zkoumat? Makroskopicky Mikroskopicky Půdní roztoč Dle aktivity - respirace Půdní organismy (mikroorganismy, kořeny rostlin) dýchají, produkují CO 2 Tento projev biologické aktivity půdy se dá změřit, laboratorní metodou i přímo na stanovišti. - enzymatické aktivity Půdní enzymy napomáhají štěpení látek vázaných v organické i anorganické půdní hmotě (stejně jako lidské tělo produkuje enzymy, jelikož bychom se k vlastním živinám těžko dostávali, umřeli bychom nikoli hlady, ale nedostatkem základních stavebních jednotek lidského těla a nejen to, pravděpodobně i otrávením sama sebe). V půdě se nachází mnoho takových enzymů, které napomáhají zpřístupnit rostlinám a mikroorganismům důležité prvky, jako jsou například N, S a P. A také zabraňují sebezničení půdních organismů. MY BUDEME V LABORATOŘI ZKOUMAT ENZYMATICKOU AKTIVITU PŮDY
7 Co je to půdní mykorhiza? mykorhiza s muchomůrkou růžovkou na kořenech smrku ztepilého Zejména v lesních půdách jsou nastolené symbiotické vztahy hub a kořenů rostlin zvané MYKORHIZA. Takovýmto soužitím houba zajišťuje rostlině minerální výživu (např. fosforem nebo dusíkem) a rostlina houbě výživu organickými látkami. V borových porostech s aktivní mykorhizou je tak např. v půdách obsaženo o 75 % více K a až o 240 % více P než v porostech bez mykorhizy. Často je mykorhiza klíčovou podmínkou pro růst rostlin.
8 Pokuste se odpovědět na následující otázky: Jaké znáte půdní organismy? Jaké jsou půdní vlastnosti, které mohou limitovat půdní organismy nebo naopak stimulovat? Podle jakých kritérií rozdělujeme půdní organismy? Proč jsou půdní organismy důležité? Jak můžeme studovat život v půdě?
9 K čemu slouží odumřelá organická hmota v půdě, co vytváří a čeho je zdrojem? Jak si vzájemně vypomáhají rostliny/stromy a houby? K čemu jsou v půdě enzymy, znáte nějaké? Přiřaďte k humusové formě dřevinu, pod kterou byste danou humusovou formu spíše očekávali: Dub Mull Moder Mor Jasan Mull Moder Mor Borovice Mull Moder Mor Javor Mull Moder Mor Bříza Mull Moder Mor Smrk Mull Moder Mor Modřín Mull Moder Mor Buk Mull Moder Mor Topol Mull Moder Mor
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
VíceVelikostní rozdělení půdních organismů
Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceZákladní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VícePRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list
Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
VíceJiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012 Saprotrofní potravní řetězec Producenti Konzumenti 1. řádu Konzumenti 2. řádu Konzumenti
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
VíceVY_32_INOVACE_016. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_016 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém I - prezentace Vyučovací předmět:
VíceMIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
VíceMartina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz
VíceBiotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
VíceZoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
Více4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VícePůda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceBIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv
Člověk a energie V. (Energetický potenciál obnovitelných zdrojů a možnosti využití) Jaroslav Svoboda Pardubice ------------------------------------------------ Moto: Člověče věz, že půda je směs, organismů
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceÚvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VícePotravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceAtraktivní biologie 1
1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným
VíceIzolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceOrganismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceEkologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceOBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
VícePOTRAVNÍ VZTAHY MEZI ORGANIZMY
POTRAVNÍ VZTAHY MEZI ORGANIZMY V přírodě se setkáváme s organizmy, které rozlišujeme podle příjmu látek nutných k životu, do několika základních skupin: 1. ZELENÉ ROSTLINY - PRODUCENTI - Producenty jsou
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Více2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceVýstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života
1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -
VíceAgroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceEKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření
EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceEkologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
VíceJ a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
VíceObecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké
VíceAnotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova
Anotace Pracovní list s názvem Společenstvo lesa slouží buď jako doplněk ke stejnojmenné prezentaci či samostatný pracovní list. Žáci si v něm doplní a tím zopakují význam lesa, zástupce skupin lesních
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceOPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA
1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VíceSSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
VíceZkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
VíceKOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ
KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ PROJEKT GREENGAIN SI KLADE ZA CÍL VYTVOŘIT V RÁMCI EU PLATFORMU, KTERÁ ZVÝŠÍ INFORMOVANOST O MOŽNOSTECH ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY, KTERÁ NENÍ PRIMÁRNĚ
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceAnotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova
Anotace Kompletně zpracovaná vědomostní hra k procvičení znalostí o neživé přírodě zábavnou formou. Procvičuje znalosti z prezentací a pracovních listů s názvy Světlo, Teplo, Voda, Vzduch, Půda a Minerální
VíceViry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
Více