Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

Transkript

1 Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

2 Ochrana před povodněmi Upravuje ji Hlava IX, ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ) Ochranou před povodněmi jsou podle ustanovení 63 vodního zákona činnosti a opatření k předcházení a zamezení škod na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí, která je zajišťována: systematickou prevencí (ustanovení 25 a 26 vodního zákona) operativními opatřeními (ustanovení 65 vodního zákona) 2

3 Povodní se rozumí (ustanovení 64 vodního zákona): Přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho protržení (zvláštní povodeň). 3

4 Dalečín na Žďársku chod ledů na Svratce dne

5 Nebezpečím povodně se rozumí (ustanovení 64 odst. 3 vodního zákona): Dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku se stoupající tendencí. Déletrvající vydatné dešťové srážky, popřípadě prognóza nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávané náhlé tání sněhu, nebezpečný chod ledů. Vznikem mimořádné situace na vodním díle (např. poškození hráze vodního díla). 5

6 Krajský úřad kraje Vysočina Rybník Dolní Kladiny na Pelhřimovsku havárie r

7 Stupně povodňové aktivity (SPA) (ustanovení 70 vodního zákona) Vyjadřují míru povodňového nebezpečí vázanou na směrodatné limity vodní stavy a průtoky v hlásných profilech na vodních tocích. 1. SPA (stav bdělosti) nevyhlašuje se, ale nastává při nebezpečí přirozené povodně, nově i vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby - zahajuje činnost hlásná a hlídková služba. 2. SPA (stav pohotovosti) vyhlašuje se při přerůstání nebezpečí v povodeň aktivizují se povodňové orgány a uvádějí do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádění opatření ke zmírnění povodně podle povodňového plánu. 3. SPA (stav ohrožení) vyhlašuje se při nebezpečí vzniku velkých škod, ohrožení životů apod. provádějí se práce podle povodňového plánu, zabezpečovací a záchranné, evakuace apod. 7

8 List hlásného profilu 8

9 Hlásné profily na vodních tocích Hlásný profil je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně Každý hlásný profil na vodním toku je při nebezpečí povodně sledován obcí, v jejímž územním obvodu se nachází (v terénu, může být i dálkový přenos dat) K vodním stavům v hlásném profilu jsou vázány směrodatné limity pro vyhlašování SPA Rozdělení hlásných profilů: Kategorie A (základní) na významných vodních tocích, zřizuje a provozuje stát prostřednictvím ČHMÚ nebo Povodí, s.p. Kategorie B (doplňkové) zřizují krajské úřady, po dohodě využívají stanice ČHMÚ nebo Povodí, s.p. Kategorie C (lokální) zřizují a provozují obce nebo ohrožené subjekty 9

10 Hlásný profil 10

11 Proč vyhlašovat SPA (ustanovení 77 odst. 4 vodního zákona) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením 2. SPA nebo 3. SPA a končí jejich odvoláním. 11

12 Začátek a konec povodně (ustanovení 70 vodního zákona) Začátek povodně začíná vyhlášením 2. nebo 3. stupně povodňové aktivity (SPA). Konec povodně odvoláním 2. nebo 3. SPA stav pohotovosti a ohrožení. SPA vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. 1. SPA se nevyhlašuje, ale nastává stav bdělosti. 12

13 Začátek a konec povodně (ustanovení 64 a 70 vodního zákona) SPA vyjadřují míru povodňového nebezpečí vázanou na směrodatné limity vodní stavy a průtoky v hlásných profilech na vodních tocích. Za povodeň se považuje i situace při níž nebyl vyhlášen 2. nebo 3. SPA, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně podle povodňového plánu. V pochybnostech o tom, zda v určitém čase a území došlo k povodni, rozhoduje vodoprávní úřad. O vyhlášení a odvolání SPA je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a nejblíže vyšší povodňový orgán. 13

14 Obyčtov na Žďársku - povodeň září

15 Vzor zápisu pro vyhlášení 2. stupně povodňové aktivity Povodňová komise obce... Věc: Vyhlášení stavu pohotovosti v rámci územní působnosti obce...podle 78 odst. 3 písm. h) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Dne.. bylo na vodním toku v profilu v : hod dosaženo hodnot výšky hladiny cm, která odpovídá 2. stupni povodňové aktivity - stav pohotovosti. Proto Povodňová komise obce...vyhlašuje dnes, t. j... v : hod, stav pohotovosti ve smyslu ustanovení 78 odst. 3 písm. h) zákona č. 254/2001 Sb. v rámci územní působnosti obce... V... dne.. v : hod.. Předseda povodňová komise obce... 15

16 Povodňová kniha Slouží pro zápis všech příkazů a opatření povodňových orgánů (komisí) v době povodně: Zapisují se informace o situaci a opatřeních, které v průběhu povodně povodňová komise přijme, odešle, projedná, rozhodne (DŮLEŽITÉ!!). Ustanovení 77 odst. 4 upravuje počátek mimořádných pravomocí povodňových orgánů vyhlášením 2. nebo 3. SPA. Vzor zápisu: č. datum čas od koho text zprávy datum a čas odeslání komu kdo přijal Podpis :46 p.vančíková, Čapkova 1792 Přerušení kanalizace mezi napojovací šachtou u objektu a hlavním řádem :50 telefonem DispečerJM VaK p.řehák :55 Ing.Divoký Požaduje od TSZ hydraulickou plošinu s motorovou pilou (Malenovice- Ke Hradu-u bývalé MŠ před lesním úřadem ostrá zatáčka cca 150 m za je z pravého břehu nahnutý strom nad dráty-velmi akutní :56 telefonem Dispečer TS Zlín p.toman :58 p.tomaštík Není obsluha hydraulické plošiny. Zavolat v :59 ing.divoký ing.divoký :20 OPKp.Chvatík průtoky Dřevnice ve Zlíně 08.00hod 238 m3/s, v m3/s, klesáprůtoky Morava v Kroměříži v m3/s, v m3/s :25 předseda komisea komise Ing.Daťka 16

17 Hodice

18 Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány (ustanovení 77 vodního zákona) Povodňovými orgány v období mimo povodeň jsou správní úřady (orgány obcí obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady Ministerstvo životního prostředí). Povodňovými orgány po dobu povodně jsou povodňové komise (obcí obcí s rozšířenou působností krajů ústřední). Hierarchické uspořádání povodňových orgánů. 18

19 Povodňová komise obce x ORP Možnost společného zasedání obou komisí, ale každá rozhoduje jen ve své kompetenci tj. na svém území. Záznamy v povodňové knize si vede každá komise samostatně. Členy komisí mohou být shodné osoby, ale je nutné počítat i s možností současného zasedání obou komisí. Starosta obce, která je ORP, je vždy předsedou povodňové komise ORP, při souběhu činností pověřuje řízením povodňové komise obce jiného člena. 19

20 Povodňové orgány 1. část Povodňové orgány obcí (ustanovení 78 vodního zákona): Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v územním obvodu obce možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak to zajišťuje sama. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností. Ve svých územních obvodech zabezpečují úkoly při ochraně před povodněmi podle tohoto ustanovení, mimo jiné zpracovávají povodňový plán obce. Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností (ORP) (ustanovení 79 vodního zákona): Povodňovou komisi ORP zřizuje starosta obce s ORP a je jejím předsedou, její zřízení je povinností danou zákonem. V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a komise obce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce jiného člena komise. Povodňové orgány ORP jsou podřízeny povodňovému orgánu kraje. Ve svých územních obvodech zabezpečují úkoly při ochraně před povodněmi podle ustanovení 79 vodního zákona. 20

21 VD Vír Rozstřikovací uzávěry

22 Povodňové orgány 2. část Povodňové orgány krajů ( 80 vodního zákona): Povodňovou komisi kraje zřizuje hejtman kraje a je jejím předsedou Mimo jiné zpracovává povodňový plán správního obvodu kraje a potvrzuje soulad věcné a grafické části povodňových plánů správních obvodů ORP s tímto plánem Ústřední povodňový orgán ( 81 vodního zákona): Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda Předsedou je ministr životního prostředí Mimo jiné zpracovává povodňový plán České republiky a potvrzuje soulad věcné a grafické části povodňových plánů správních obvodů krajů s tímto plánem 22

23 Povodňové orgány obcí (ustanovení 78 vodního zákona) ve svých územních obvodech zajišťují zejména následující: Zpracovávají povodňový plán obce a předkládají ho ke stanovisku správci povodí a správci drobných vodních toků. Povodňový plán obce předkládají k potvrzení souladu nadřízenému povodňovému orgánu ORP. Potvrzují soulad povodňových plánů vlastníků pozemků a staveb v záplavovém území s povodňovým plánem obce. Provádějí povodňové prohlídky (zejména v záplavových územích vodních toků). Zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací. Prověřují připravenost účastníků ochrany před povodněmi podle povodňových plánů. Organizují a zabezpečují hlásnou a hlídkovou povodňovou službu a varování osob v územním obvodu obce. 23

24 Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech dále zajišťují: Vyhlašují a odvolávají SPA ve svém územním obvodu. Informují o nebezpečí a průběhu povodně a SPA povodňové orgány sousedních obcí a nadřízený povodňový orgán ORP. Organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle svých povodňových plánů. Zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných. Při povodni organizují zdravotnickou péči, náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce území. Provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu ORP (do 3 měsíců až 6 měsíců). Vedou záznamy v povodňové knize. 24

25 Kroupy u obce Jihlávka červen

26 Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány, při vyhlášení krizové situace krizovými plány Povodňové plány (ustanovení 71 vodního zákona) věcná část (SPA pro hlásné profily A, B i pro C, údaje potřebné k zajištění ochrany obce před povodněmi, vodní toky, záplavová územní, ohrožené objekty, druhy ohrožení... ) organizační část (seznamy, adresy, spojení, úkoly, organizace hlídkové a hlásné služby, činnosti při vyhlášení SPA) grafická část (mapy a plány, záplavová území) 26

27 Povodňové plány územních celků Povodňové plány obcí zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni. Vyšší povodňové orgány zpracovávají povodňové plány vždy. Trvalé každoroční prověřování aktuálnosti povodňových plánů. Předkládání povodňových plánů nadřízenému orgánu k potvrzení souladu jeho věcné a grafické části s povodňovým plánem vyšší úrovně. Pro stavby ohrožené povodněmi zpracovávají povodňové plány jejich vlastníci (tuto povinnost může vodoprávní úřad uložit). Povodňový plán kraje: 27

28 Obyčtov na Žďársku - povodeň září

29 29

30 Předpovědní a hlásná povodňová služba (ustanovení 73 vodního zákona) Předpovědní povodňová služba - Informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizující vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. - Zabezpečuje ji Český hydrometeorologický ústav ( ve spolupráci se správci povodí tj. státními podniky Povodí (povodňová služba). 30

31 Předpovědní a hlásná povodňová služba (ustanovení 73 vodního zákona) Hlásná povodňová služba Je postavena na informacích z terénu (vodní stavy i mimo hlásné profily, průtočnost koryt toků...), pro předávání informací hlásné povodňové služby se využívá OPIS HZS a složky IZS. Zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva a k řízení opatření k ochraně před povodněmi Organizují ji povodňové orgány a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Podrobnosti upravují povodňové plány. Zjištění nebezpečí nebo výskyt povodní v hlásných profilech i mimo ně hlásí obec podle svého povodňového plánu nejbližším ohroženým obcím dále po vodním toku a příslušné ORP. 31

32 32

33 Obec Bory, letní povodně

34 Upozornění na některé okruhy problémů spojených s povodněmi Pro případnou povodeň je vhodné ze strany obcí vytvořit, byť smluvně, podmínky pro dodávky písku, pytlů popř. poskytnutí těžké techniky k odstraňování překážek ve vodních tocích apod. V záplavových územích vodních toků se často nacházejí objekty a nemovitosti bez jakékoliv ochrany před povodněmi. Potřebné je proto vytipování nemovitostí ohrožených povodní a prověření, zda tyto nemovitosti mají svými vlastníky zpracovaný povodňový plán. Při umisťování staveb a zpracovávání územně plánovacích dokumentací je třeba respektovat omezení v záplavových územích vodních toků, umisťování staveb nad hladinu Q 100, protipovodňovou ochranu území. Záplavová území je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad a vymezí aktivní zónu zákon řeší, co je v aktivní zóně zakázáno a mimo ni vodoprávní úřad stanoví omezení ( 66 a 67 vodního zákona). 34

35 Negativně průběh povodní ovlivňují nevhodně umístěné skládky lehce splavitelného materiálu (skládky dřeva, kolny, přístřešky apod.) v blízkosti vodního toku a často v záplavovém území. Je třeba zmapovat takovéto nevhodně situované skládky a jejich vlastníky vyzvat k jejich přemístění mimo záplavové území vodních toků. Při povodních se opakují problémy s manipulací s povrchovou vodou na menších vodních dílech - vodních nádržích (rybnících), které mohou zhoršit průběh povodní. Proto povodňové prohlídky v době mimo povodeň. Proto znát spojení na vlastníka vodního díla. 35

36 Fryšava - letní povodně

37 Fryšava - letní povodně

38 Možné zdroje informací Český hydrometeorologický ústav (předpověď počasí, hydrologické předpovědi, aj.) Radarová data - Počasí Vodohospodářský informační portál (stavy a průtoky na vodních tocích, aj.) Povodňový informační systém Kraj Vysočina Ministerstvo životního prostředí Technicko-bezpečnostní dohled na vodních dílech Povodňové plány a další informace o oblastech s významným povodňovým rizikem 38

39 Ochrana před povodněmi Upozornění na povinnost vlastníků vodních děl IV. kategorie provádět technickobezpečnostní dohled (TBD) ( 61 a 62 vodního zákona) TBD u vodních děl (vodních nádrží) IV. kategorie provádět 1 x za 10 let (vodní zákon nabyl účinnost ) TBD u vodních děl IV. kategorie může vlastník provádět sám K TBD je vlastník vodního díla povinen přizvat vodoprávní úřad Vlastník vodního díla předloží vodoprávnímu úřadu zprávu o prohlídce TBD Neplnění povinností vlastníků vodních děl je pod sankcí do Kč ( 119 vodního zákona) Zápis o prohlídce v rámci TBD se provádí podle 11 vyhlášky č. 471/2001 Sb. 39

40 Rybník Loudal, Těchobuz poškození hráze

41 Řešení problematiky dopadů sucha a nedostatku vody odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

42 Ochrana před povodněmi a suchem V srpnu 2015 mělo na území kraje větší či menší problém s množstvím nebo kvalitou dodávané pitné vody 53 obcí a 18 místních částí obcí, nejvíce na Pelhřimovsku. Jednalo se o obce zásobované z lokálních zdrojů podzemní vody. V roce 2016 je situace obdobná... Obce napojené na skupinové vodovody tj. na vodárenské nádrže jako významné zdroje povrchové vody neměly s dodávkou pitné vody problémy Problematika řešení dopadů sucha a nedostatku vody včetně návrhu potřebných opatření vyžaduje systémové řešení týkající se celé republiky. Proto Vláda ČR usnesením č. 620 ze dne k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody uložila příslušným ministrům realizaci příslušných opatření a ministrům zemědělství a ŽP uložila do předložit návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR s využitím realizovaných opatření, hejtmanům pak doporučila spolupracovat při realizaci opatření 42

43 Ochrana před povodněmi a suchem Usnesení vlády č. 620 ukládá celkem 50 úkolů, které mají zajistit příslušná ministerstva, u 19 opatření je součinnost dána krajským úřadům Krajský úřad, OŽPZ již v předloňském roce zřídil na webových stránkách kraje v dokumentech odborů krajského úřadu / OŽPZ složku zabývající se problematikou sucha /archiv=0&p1= V roce 2015 zde OŽPZ zveřejnil vzory možných opatření obecné povahy podle vodního zákona i zákona o vodovodech a kanalizacích V roce 2015 byla dokončena komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (PRVKUK) i ve vztahu k optimalizaci distribuce pitné vody v období sucha a nedostatku vody a s ohledem na výhledovou potřebu vody, kterou v prosinci 2015 schválilo ZK. PRVKUK je zveřejněn na webových stránkách kraje 43

44 úhrn srážek [mm] Ochrana před povodněmi a suchem Roční úhrn srážek v Kraji Vysočina [mm] dlouhodobý normál 644 mm rok 44 32

45 teploty [ C] Ochrana před povodněmi a suchem Průměrné roční teploty v Kraji Vysočina [ o C] 10,0 9,0 8,0 7,8 8,6 8,5 8,0 8,1 8,0 7,7 9,0 9,1 dlouhodobý normál 7,2 o C 8,3 7,0 6,9 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0, rok 45

46 Ochrana před povodněmi a suchem Hejtman Kraje Vysočina inicioval v polovině února roku 2016 zřízení pracovní skupiny jako svého poradního orgánu k řešení problematiky dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody na území kraje. Vedoucím pracovní skupiny byl gesční radní, dalšími členy jsou zástupci krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství (OŽPZ) a odboru sekretariátu hejtmana (OSH), státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu a další odborníci na danou problematiku (např. zástupci významných provozovatelů vodovodů pro veřejnou potřebu, Lesů ČR, s.p. a agrárního sektoru Výstupy činnosti pracovní skupiny jsou dva materiály, které byly projednány v orgánech Kraje Vysočina včetně ZK na zasedání dne , a budou se dále aktualizovat Tyto výstupy byly následně zveřejněny na webových stránkách kraje v dokumentech OŽPZ /archiv=0&p1=65363, obce byly o zveřejnění informovány 46

47 Výstupy činnosti pracovní skupiny: 1.Metodický materiál Doporučení pro obce a obecní úřady Kraje Vysočina k možnému postupu v případě nedostatku vody 2.Návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která by měla napomoci snížení dopadů sucha a nedostatku vody Ad 1. Ochrana před povodněmi a suchem Metodický materiál shrnuje informace o legislativních možnostech řešení dopadů sucha podle vodního zákona a zákona o vodovodech a kanalizacích, dále uvádí možný postup v případě vyhlášení krizového stavu podle krizového zákona, možnosti podpory realizace opatření k řešení nedostatku pitné vody, důležité kontakty a odkazy a doporučení nty=

48 Výstupy činnosti pracovní skupiny: Ad 2. Ochrana před povodněmi a suchem Jedná se o návrh možných opatření, která by mohla a měla napomoci snížení dopadů sucha a nedostatku vody Opatření jsou rozdělena na krátkodobá do 1 roku, střednědobá do 5 let a dlouhodobá nad 5 let Opatření souvisí s dotační politikou Kraje Vysočina, bohužel příjmy a kompetence kraje v této oblasti jsou velmi omezené nty=

49 Ochrana před povodněmi a suchem DOTACE z rozpočtu Kraje Vysočina poskytované do infrastruktury vodovodů a kanalizací obcí a jejich svazků (v roce 2016 celkem 55,2 mil. Kč, v roce 2017 celkem 65 mil. Kč) Fond Vysočiny Grantový program Čistá voda 2017 (alokace 9,0 mil. Kč) Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na infrastrukturu vodovodů a kanalizací (alokace 56 mil. Kč) Dotace do infrastruktury vodovodů a kanalizací jsou Krajem Vysočina poskytovány obcím a jejich svazkům již od roku 2002 Za dobu existence kraje se jedná o dotace z jeho rozpočtu v celkové výši cca 770 mil. Kč, příjmy kraje z poplatků za odběr podzemních vod přitom byly méně než třetinové Dotace na realizaci staveb na ochranu před povodněmi kraj neposkytuje. Je nutno řešit přes OPŽP , nebo program Podpora prevence před povodněmi III Ministerstva zemědělství 49

50 Ochrana před povodněmi a suchem Dotace Kraje Vysočina na ochranu před povodněmi a suchem Fond Vysočiny grantový program Čistá voda - podprogram C ochrana před povodněmi nebo suchem cíl podprogramu v oblasti ochrany před povodněmi: zvýšení úrovně ochrany před povodněmi nebo suchem za účelem snížení jejich negativních dopadů předmět poskytování dotací v oblasti ochrany před povodněmi: studie nebo projektové dokumentace řešící ochranu před povodněmi zastavěného území žadatele nebo zadržení vody v krajině (výstavba nebo úprava vodních děl sloužící povodňové ochraně, výstavba vodních nádrží a opatření ke zvýšení bezpečnosti stávajících vodních nádrží) předmět poskytování dotací na opatření na ochranu před suchem spočívajících v provedení hydrogeologických průzkumů nebo průzkumných vrtů za účelem vyhledání zdrojů podzemních vod pro zásobování obyvatel pitnou vodou z důvodu nedostatečné kvantity nebo kvality vody ve stávajících vodních zdrojích pro veřejnou potřebu. 50

51 Fond Vysočiny grantový program Čistá voda 2017 vyhlášení výzvy k příjmu žádostí: 7. února 2017 na zasedání ZK příjem žádostí: března 2017 žadatel: obec nebo svazek obcí povinné přílohy: cenová nabídka od dodavatele na zpracování PD, kopie dokladů o povodních v obci v minulosti atd. alokace v GP: Kč, v podprogramu C: Kč min. výše dotace: Kč, max. výše dotace: Kč max. podíl dotace: 60 % Ochrana před povodněmi a suchem schválení poskytnutí dotací: po projednání ŘV pravděpodobně na zasedání ZK časový harmonogram realizace: projekt bude zahájen po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace a ukončen nejpozději do

52 Děkujeme za pozornost odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství 52