MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Školní vzdělávací program Základní školy speciální Jihlava Diplomová práce Brno 2009 Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Vypracovala: Bc. Kateřina Havlíková 1

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně na základě svých zkušeností a s použitím uvedené odborné literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. 2

3 Děkuji Prof. PhDr. Marii Vítkové, CSc. Za její přístup a za odborné vedení mé práce. 3

4 Obsah Úvod Teoretická východiska Okruh žáků se souběžným postižením více vadami Mentální retardace Dětská mozková obrna Dětská mozková obrna jako kombinované postižení 11 2 Vzdělávání žáků se souběžným postiženími více vadami Legislativní rámec Základní škola speciální Cíle, úkoly a principy vzdělávání žáků s více vadami Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální Základní škola speciální Jihlava Pedagogické a materiální zajištění vzdělávání Speciálně pedagogické metody a postupy Školní vzdělávací program ZŠS Jihlava Škola dobrého startu Vzdělávací strategie u žáků se středním mentálním postižením Výzkumný projekt Cíl, výzkumné teze, metody a techniky Charakteristika projektů školy Kazuistiky Závěry šetření Závěr. 65 Shrnutí.. 66 Summary.. 66 Seznam použité literatury

5 Úvod Základní škola speciální v Jihlavě vzdělává žáky s mentálním postižením, s lékařskou diagnózou autismus a se souběžným postižením více vadami. Je pilotní školou pro ověřování Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální (dále RVP ZŠS) a od školního roku 2008/2009 vzdělává své žáky podle školního vzdělávacího programu Škola dobrého startu. V této práci chci využít svoje zkušenosti nejen se vzděláváním těchto žáků, ale také s vypracováváním školního vzdělávacího programu a s jeho aplikací přímo v praxi. Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zejména uvést, jak je náplň RVP ZŠS realizována v praxi, důraz je kladen na průřezová témata. Jelikož pedagogové mnoha základních škol speciálních v této době vypracovávají své školní vzdělávací programy, mohou zde získat ověřené zkušenosti a poznatky. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole jsou uvedena teoretická východiska práce, poskytuje stručný přehled o podstatě jednotlivých diagnóz, s nimiž se nejčastěji můžeme setkat u žáků vzdělávaných v základních školách speciálních. V druhé kapitole je popsána problematika vzdělávání těchto žáků z pohledu legislativy a pedagogiky. Jsou zde uvedeny cíle, úkoly a principy, jež musí být dodržovány při edukačním procesu jedinců se souběžným postižením více vadami. Je zde také popsána struktura a náplň RVP ZŠS. V třetí kapitole je popsána Základní škola speciální Jihlava, její personální i materiální vybavení, metody a terapie které jsou zde využívány a zejména je zde shrnuta podstata a obsah školního vzdělávacího programu Škola dobrého startu. Ve výzkumném projektu, který je uveden ve čtvrté kapitole, jsou popsány projekty, jimiž tato škola realizuje průřezová témata. Přínos těchto projektů pro rozvoj žáků je ověřován ve třech kazuistikách. Diplomová práce a výzkumný projekt je zpracován monografickou procedurou s využitím metody kvalitativního výzkumu. Ke zpracování byly použity tyto techniky: analýza odborné literatury, analýza školních dokumentů, analýza osobních dokumentů, pozorování, rozhovor, introspekce a kazuistiky. 5

6 1 Teoretická východiska 1.1 Okruh žáků se souběžným postižením více vadami V odborné literatuře bývá cílová skupina žáků se souběžným postižením více vadami nazývána také termíny osoby/žáci s kombinovaným postižením/vadami, s těžkým zdravotním postižením, s vícenásobným postižením. Podle závažnosti jednotlivých diagnóz může jejich kombinace zásadně působit na celý proces utváření osobnosti a socializaci. Zároveň má tento faktor zásadní vliv na vzdělávání dítěte. Závažnost jednotlivých postižení a to, které z nich je dominantní, určuje výběr správného způsobu edukace. Můžeme uvést tři skupiny žáků s více vadami. První je skupina žáků, kde je společným znakem mentální retardace, druhou je skupina tvořící kombinaci vad tělesných, smyslových a vad řeči, kde specifickou kategorii tvoří žáci hluchoslepí a třetí skupinou jsou žáci s poruchami autistického spektra. (srov. Bartoňová, M., Vítková, M. 2007, Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. 2007, Černá, M. 2008). Za těžké kombinované postižení je považováno spojení různých druhů postižení (např. tělesné a mentální postižení, zrakové postižení). Závažnost postižení rozhoduje o docházce do určité speciální školy. Těžké kombinované postižení je komplexní narušení vztahů na základě různého poškození dimenzí osobnosti (např. těžké tělesné poškození může vzhledem k nedostatku vyplývajících zkušeností vést ke kognitivním vývojovým opožděním). Děti, žáci s těžkým kombinovaným postižením, nedosáhnou srovnatelné vývojové úrovně intaktních dětí. Vývojové úrovně se pohybují od jednoho roku až do šesti měsíců v různých oblastech motoriky, kognice, emoce, komunikace a sociálního chování (Vítková, M., 2004). 1.2 Mentální retardace Určitý stupeň deficitu rozumových schopností bývá součástí diagnóz většiny žáků s těžším postižením více vadami. Mentální retardace je souhrnné označení vrozeného defektu rozumových schopností. Postižení je definováno jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. Nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišnostmi ve struktuře osobnosti. (Vágnerová, M. 2000, s. 6

7 146). Mentální retardace není nemoc, nýbrž stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, které v sobě zahrnují: schopnost myslet, schopnost učit se a schopnost přizpůsobovat se požadavkům svého okolí. Postižení, jež vzniká v průběhu vývoje jedince, je obvykle provázeno poruchou adaptace, tj. sníženou schopností orientovat se ve vlastním prostředí. Tato narušená adaptabilita souvisí m.j. se zpomaleným a zaostávajícím vývojem, s omezenými vzdělávacími možnostmi a s omezenou sociální přizpůsobivostí. Jednotlivé příznaky se vyskytují v náhodných seskupeních nebo jednotlivě, mohou mít i různou intenzitu (srov. Pipeková, J. 2006, Černá, M. 2008) Příčiny vzniku mentální retardace jsou různorodé, mohou se vyskytnout již v prenatálním období, v perinatálním nebo postnatálním. V období prenatálním jsou to příčiny genetické, dědičné (hereditální) či působení toxických látek. V průběhu porodu jsou to nejčastěji hypoxie až asfyxie, předčasný porod, překotný porod, přenošenost, klešťový porod, vícečetné těhotenství, mechanické poškození mozku, nízká porodní hmotnost, hyperbilirubinémie. V postnatálním období jsou příčiny vzniku mentální retardace velice různorodé, od nádorových onemocnění, intoxikací, úrazů až po silné deprivace aj. Úroveň mentální retardace se uvádí v přepočtu inteligenčního kvocientu (IQ), kdy hodnota 100 je brána jako průměr. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) označuje mentální retardace kódem F IQ odpovídá lehké mentální retardaci, IQ středně těžké mentální retardaci, IQ těžké mentální retardaci a IQ pod 20 hluboké mentální retardaci. Vyskytují se i případy, kdy je nemožné úroveň rozumových schopností vzhledem k přidruženým postižením či k nedostatku informací vyjádřit pomocí tohoto inteligenčního kvocientu, u těchto jedinců se pak uvádí jiná nebo nespecifikovaná mentální retardace. (Valenta, M., Müller, O. 2003) 1.3 Dětská mozková obrna Dětská mozková obrna (DMO) představuje jakýkoli stupeň pohybového postižení (od málo patrného až po úplnou bezmocnost) a je podmíněna poškozením nezralého mozku během jeho vývoje. Projevuje se variabilními poruchami koordinace a síly svalové činnosti, tedy poruchami držení těla a jeho motoriky. Společně s lehkou mozkovou dysfunkcí, mentální retardací, autismem a epileptickou encefalopatií patří mezi neurovývojová postižení motorického rozvoje dítěte, jež nastávají v důsledku postižení vývoje mozku během 7

8 těhotenství, při porodu a v prvních měsících života (Komárek, V., Zumrová, A. 2000, Vítková, M. 2006). V. Komárek a A. Zumrová (2000) uvádějí, že z každého jednoho tisíce narozených dětí je dvě až pět dětí postiženo dětskou mozkovou obrnou. S těmito dětmi se proto můžeme kdykoliv v našem životě setkat. Jejich edukace má svá specifika a probíhá buď ve speciálních školách nebo prostřednictvím integrace v běžných školách. Příčiny dětské mozkové obrny Předporodní příčiny (prenatální) v tomto období se za původce považuje jakákoli infekční nemoc matky během těhotenství, přičemž nejnebezpečnější je pro embryo první trimestr. Během něho může dojít k zánětu mozku vyvíjejícího se zárodku, a tedy k jeho následnému poškození. Nejčastěji jsou to chřipka, infekční žloutenka, syfilis, případně různé záněty. (Kraus, J., Šandera, O. 1975). Dalším nepříznivým vlivem může být krvácení během těhotenství, které může způsobit nedostatečné zásobování plodu kyslíkem a může tak vést k poškození mozku. Vývoj mozku dítěte mohou také nepříznivě ovlivňovat narkotika, používaná při operacích, nebo rentgenové paprsky. Avšak za jednu z nejdůležitějších příčin dětské mozkové obrny je považována nedonošenost. Nedonošené dítě má křehké krevní vlásečnice a nevyvinuté cévní stěny a tudíž je u něj mnohonásobně zvýšeno nebezpečí krvácení do mozku při nevyvinuté krevní srážlivosti. Nedonošené dítě je také mnohem více ohroženo infekcemi. Naproti tomu přenošenost je také jednou z příčin poškození mozku plodu. Při přenášení se totiž snižuje sycení krve plodu kyslíkem a tak vzniká nepoměr mezi nároky na kyslík a jeho dodávkou. (Kraus, J. 2005) Příčiny porodní (perinatální) tyto příčiny se považují za nejvýznamnější faktory vzniku DMO u dítěte. Nejčastější ohrožující situace nastává při dlouhotrvajícím (protrahovaném) porodu, během něhož dochází k rozdílům v tlacích mezi porodními cestami a dělohou. Je-li hlavička již v porodních cestách a tělo plodu ještě v děloze, krev se v hlavičce hromadí a může tak dojít ke krvácení do mozku a také k jeho špatnému zásobování kyslíkem. (Kraus, J., Šandera, O. 1975) K dalšímu závažnému rizikovému faktoru pro vznik dětské mozkové obrny patří asfyxie novorozence. Jedná se o podmíněné selhání dodávky kyslíku, takže novorozenec musí být kříšen. Odborníci uvádějí, že čím déle je dítě kříšeno, tím je poškození, a tudíž i postižení, větší. Mezi další příčiny vzniku dětské mozkové obrny patří porod pánevním koncem, při němž může dojít k nitrolebečnímu poranění a krvácení, a také klešťový porod, avšak tato metoda už se dnes v porodnicích téměř nepoužívá. Nepříznivý vliv 8

9 může mít také novorozenecká žloutenka, předčasný odtok plodové vody, abnormální porody plodu a císařský řez. ( Kraus, J. 2005) Příčiny poporodní (postnatální) také jakákoliv onemocnění novorozenců a kojenců v prvních dvanácti měsících jeho života mohou zapříčinit vznik dětské mozkové obrny. Bývají to především zánětlivá onemocnění centrálního nervového systému a jeho plen, mezi něž patří záněty mozku a mozkových blan. (Šlapal, R. 2002) Formy dětské mozkové obrny (DMO) Spastická forma DMO Spastická forma tvoří asi 60 % všech DMO (Komárek, V., Zumrová, A. 2000, s. 83). Dělí se podle lokalizace postižení na spastickou diparézu, hemiparézu a kvadruparézu. Spastická diparéza jedná se o poškození dolní poloviny těla. Charakteristické je zvýšené napětí (spasticita) svalů dolních končetin. Nemožnost natažení bérců v kolenou vede k chůzi s ohnutými koleny. Nohy jsou většinou slabší, chůze je možná převážně s oporou, u těžších forem dítě nezvládne chůzi vůbec. Dolní končetiny bývají také méně vyvinuty, takže je nápadný nepoměr mezi vzrůstem trupu a dolních končetin k normální délce trupu jsou dolní končetiny krátké. Prsty u rukou bývají neobratné, ale hrubá motorika bývá dobrá. (Stehlík, A., 1977) Vývoj diparetické chůze ztěžuje nůžkovité postavení dolních končetin, předklánění pánve a trupu. Tyto děti chodí po špičkách nebo po hřbetní a zevní ploše nártu. Vzhledem k tomu, že diparetická forma DMO vzniká poškozením mozku především v oblasti jeho kmene a mozková kůra tedy zpravidla není zasažena, inteligence dětí postižena nebývá a při vytvoření podmínek mohou zvládnout jak základní, tak vyšší vzdělání. (Kraus, J., Šandera, O. 1975) Spastická hemiparéza u tohoto typu postihne svalové napětí jednu polovinu těla pravou nebo levou a často výrazněji na dolní končetině. Ruka s prsty je někdy ohnuta dolů, palec bývá přitažen k dlani. (Stehlík, A. 1977) Kraus a Šandera (1975) uvádějí, že postižené končetiny jsou slabší a zpravidla kratší. Zkrácení může být nepatrné, ale také může dosáhnout až několika centimetrů. Také příslušná polovina obličeje bývá menší. Při chůzi dítě napadá na postiženou končetinu a došlapuje na špičku, horní končetinu přitom drží strnule bez souhybu. Tato forma vzniká poškozením jedné mozkové polokoule. Až u 30 % těchto dětí je zvýšené riziko epilepsie (Komárek, V., Zumrová, A. 2000). M. Vítková uvádí, že při postižení pravé hemisféry kognitivní kapacita těchto dětí bývá nejčastěji subnormální (průměrné IQ 90) s převahou verbální složky, v případě postižení levé hemisféry asi polovina dětí v podstatě nejeví žádné známky kognitivní poruchy, u druhé poloviny dětí bývá inteligence snížena 9

10 nejčastěji do pásma lehké mentální retardace (průměrné IQ 65) bez rozdílu mezi verbální a názorovou složkou (in Pipeková, J. 2006, s ). Spastická kvadruparéza u této formy postihuje spastické napětí všechny končetiny. Může být dvojího typu. V prvním případě může jít o diparetickou formu s rozšířením spasticity a paréz i na horní končetiny, v druhém případě jde o oboustranné postižení, přičemž horní končetiny jsou těžce postižené a dolní končetiny trochu méně výrazně. U tohoto typu DMO bývá prognóza nejméně příznivá. (Stehlík, A. 1977) Spastická hemiparéza oboustranná příčinou je rozsáhlé poškození mozku v obou polokoulích. Postiženy jsou všechny končetiny a proto patří tato forma mezi nejtěžší. Většinou však bývá jedna polokoule více postižená než druhá, takže i postižení končetin jedné strany je výraznější. Hybnost končetin je výrazně omezena a postižený bývá převážně odkázán na pomoc druhých, má sníženou inteligenci a zvýšené riziko výskytu epilepsie. (Kraus, J., Šandera, O. 1975) Nespastické formy DMO Dyskineticko-dystonická forma tato forma postihuje asi 20 % dětí s dětskou mozkovou obrnou. Je způsobena poškozením podkorových center. Projevuje se špatně ovládanou hybností, jedná se vlastně o sérii nepotlačitelných pohybů, které postihují končetiny, trup, hlavu i mluvidla. Tyto pohyby se objevují spontánně, v klidu, nebo se dají provokovat různými podněty, např. náhlým zvukem, bolestivým podnětem nebo polekáním. (Komárek, V., Zumrová, A. 2000) Mimovolní pohyby se zpravidla zvýrazňují a zmnožují při chtěných pohybech, ruší provedení chtěného pohybu a někdy jej mohou přímo znemožnit. Poté se zvyšuje svalové napětí jako důsledek úsilí, které člověk s DMO vyvíjí ve snaze pohyb ovládnout. Záškuby v obličeji vytvářejí nejrůznější grimasy, nemocný se různě pošklebuje, mohou se objevovat masky smíchu, zlosti, pláče, které však neodpovídají aktuálnímu duševnímu stavu postiženého. U některých případů dyskinetické formy se naopak mimovolní pohyby nevyjadřují vůbec, nebo pouze ojediněle. Pohyby a mimika jsou celkově chudé, řeč je monotónní a pomalá. (Kraus, J., Šandera, O. 1975) Inteligence bývá velmi dobrá, ale děti ji pro problémy s vyjadřováním obtížně uplatňují. (Komárek, V., Zumrová, A. 2000) Hypotonická forma - tato forma je vázána na raný věk dítěte, a to do tří až čtyř let. Později přechází do jiných forem, například do spastické DMO. (Novotná, M., Kremličková, M. 1997) Hypotonická forma se projevuje snížením svalového napětí. V důsledku toho mají postižené děti větší rozsah pohybů v kloubech. Dítě můžeme snadno svinout do klubíčka, 10

11 nebo mu horní končetiny ovinout kolem krku. Pokud dítě chodí, chůze je nejistá, vrávoravá, kroky jsou nestejné s úchylkami do stran. Objevuje se zde často značná porucha v duševním vývoji a v důsledku toho není prognóza příliš dobrá. Tito lidé bývají zřídka schopni žít samostatně. (Kraus, J., Šandera, O. 1975). Někteří autoři, zde B. Kapounek a A. Kapounek (1989), přiřazují k dětské mozkové obrně i lehkou mozkovou dysfunkci. Tato je brána jako lehčí poškození mozku. 1.4 Dětská mozková obrna jako kombinované postižení U žáků vzdělávaných ve speciálních školách somatopedického typu bývá onemocnění dětskou mozkovou obrnou často kombinováno s dalšími poškozeními, nejčastěji s mentálním postižením, poruchami řeči, zraku a sluchu. Častá je také epilepsie. Poruchy řečových a komunikačních schopností J. Jankovský (2001) uvádí, že poruchy řeči mohou být centrálního původu, například vývojová dysfázie (alálie), což je zamezený vývoj řeči, nebo afázie (přerušený vývoj řeči ztráta již vyvinuté řeči). Dále se zmiňuje o poruchách expresivní složky řeči. Velmi častou je dyslalie (špatná artikulace hlásek), anartrie (neschopnost artikulovat) a dysartrie (artikulace je téměř nesrozumitelná). Podle J. Jankovského (2001) mají děti s logopedickými vadami přidruženými k DMO nepříznivou prognózu nápravy těchto řečových a komunikačních vad. Poruchy řečových a komunikačních schopností v důsledku motorického postižení popisuje J. Klenková (2000, 2006). Jako příčiny odchylek ve vývoji řeči a vzniku komunikačních vad u dětí s DMO uvádí zejména: zaostávání orálních reflexů, hypersenzibilita nebo hyposenzibilita v ústní oblasti, neschopnost realizovat při pití rytmické, sací a polykací pohyby, těžké narušení polykacích pohybů, narušená koordinace čelisti, rtů a jazyka při žvýkání a polykání. (Klenková, J. 2000, s. 44) Dále uvádí, že typické pro děti s mozkovou obrnou je neschopnost správné tvorby jednotlivých hlásek následkem spasticity nebo nepotlačitelných pohybů jazyka, rtů a dolní čelisti. (Klenková, J. 2000, 2006, Bytešníková, I., Horáková, R. Klenková, J., 2007) Vágnerová, Hadj Moussová to je dobře napsané? a Štech (1993, s. 77) upozorňují, že je nezbytné dbát na rozlišení rozsahu poškození expresivní a receptivní složky řeči, protože 11

12 při poškození motorické koordinace mluvidel: tyto děti mohou dobře rozumět, ale velmi špatně a nesrozumitelně mluví. Vady zraku Děti s DMO nedovedou zaměřit zrak na jeden podnět ze skupiny a ostatních si nevšímat, při pozorování obrázků těkají zrakem a nepostřehnou podrobnosti, které umožňují pochopení smyslu obrázku, při čtení nedokážou sledovat text. Při postižení okcipitálních laloků dochází k poruchám zrakové analýzy složitějších tvarů. Dítě obtížně analyzuje části obrázku a nezvládne syntézu. Jednou z nejčastějších poruch je šilhání. Při šilhání nejsou předozadní osy obou očí při pohledu rovnoběžné oční koule jsou v asymeterickém postavení. Avšak u DMO nejde o toto klasické vadné postavení očí, ale o poruchy mozku, spočívající v neschopnosti jedince řídit současně pohyby obou očních koulí. (Kraus, J., Šandera, O. 1975, Hamadová, P., Květoňová, L., Nováková, Z. 2007) Epilepsie Četnost výskytu epilepsie u jedinců s DMO je uváděna v různých studiích odlišně, pohybuje se mezi 15 až 55 %. (Kraus, J. 2005). Epilepsii můžeme považovat za významný činitel komplikující život a zdraví dětí a dospělých s DMO, zejména pokud se jedná o kvadruparetickou formu. U této formy se epilepsie vyskytuje u % případů, u hemiparetické formy u %, u diparéz u % a u dyskinetické formy u 25 % případů. Vzhledem k mimovolním pohybům u dětí s DMO není diagnostika epilepsie snadná. Tito jedinci nemívají pouze jeden typ záchvatu, epilepsie se u nich projevuje různými typy. (Kraus, J. 2005) Důsledky tohoto onemocnění na jedince s DMO mohou být velice závažné. U kontinuálních parciálních záchvatů může docházet ke ztrátám jednotlivých motorických schopností, objevuje se také zvýšená zátěž kognitivní složky osobnosti. Časté jsou také poruchy chování a problémy v sociální oblasti celé rodiny. Jak uvádí J. Kraus (2005), dítě s postižením hybnosti vyvolává u okolí pocity sympatií, pokud je však přidružena epilepsie, okolí je vystrašeno rizikem ztráty života a tak je rodině s takovýmto dítětem nabízena pomoc v mnohem menší míře. Shrnutí Dětská mozková obrna i mentální retardace mají mnoho příčin. Dělíme je na prenatální, perinatální a postnatální. Při výskytu více zdravotních či tělesných postižení najednou 12

13 hovoříme o kombinovaném postižení nebo také o souběžném postižení více vadami. Nejčastěji se setkáváme s kombinací dětské mozkové obrny s mentální retardací, s poruchami řečových a komunikačních schopností, s vadami zraku a s epilepsií. 13

14 2 Vzdělávání žáků se souběžným postiženími více vadami 2.1 Legislativní rámec Proces edukace započatý v rodině (za podpory střediska rané péče nebo speciálně pedagogického centra) pokračuje většinou v mateřské škole nebo ve speciální mateřské škole, popřípadě v přípravném stupni základní školy speciální a vrcholí nástupem do základní školy, nejčastěji do základní školy speciální. Možnosti vzdělávat děti/žáky s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami včetně snahy zajistit všem žákům kvalitní podporu při aplikaci nejnovějších vědeckých poznatků jsou legislativně zakotveny v zákonech a vyhláškách. Současná legislativa vychází ze zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jeho novely č. 49/2009 Sb. a návazných vyhlášek č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Podle 3 odst. 10 vyhlášky 73/2005 Sb. se děti/žáci se středně těžkým mentálním postižením, těžkým mentálním postižením, souběžným postižením? více vadami nebo s poruchami autistického spektra mohou vzdělávat formou individuální integrace, formou skupinové integrace, ve škole speciální (samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením), kombinací forem. Tato norma také stanovuje, že žák se souběžným postižením více vadami patří mezi žáky se zdravotním postižením, kteří společně s žáky se zdravotním znevýhodněním a žáky se sociálním znevýhodněním tvoří skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tito žáci jsou pak předmětem speciálně pedagogické intervence jak v běžných školách, tak ve speciálních školách. Školský zákon č. 561/2004 Sb. v 48 uvádí, že žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální. Podle 8 odst. 10 vyhlášky 73/2005 Sb. se děti se středně těžkým mentálním postižením, těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem mohou připravovat na vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální jeden až tři roky (srov. novelu školského zákona č. 49/2009 Sb.). 8 této vyhlášky mimo jiné uvádí, že pro stanovení formy a obsahu speciálního vzdělávání žáka a míry podpůrných opatření je určující rozsah speciálních vzdělávacích potřeb žáka; speciální vzdělávání a podpůrná opatření, doporučení školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením; 14

15 ve třídách určených pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou souběžně působit tři pedagogičtí pracovníci, z toho jeden asistent pedagoga; pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem, lze při základní škole zřídit přípravný stupeň základní školy speciální. 2.2 Základní škola speciální Co nejlepšímu rozvoji schopností, dovedností, znalostí a samostatnosti těžce zdravotně postižených žáků napomáhá tým odborníků s kvalitním materiálním zázemím v základní škole speciální. Vzdělávání v základní škole speciální je přizpůsobeno žákům se sníženou úrovní rozumových schopností, s psychickými zvláštnostmi, zejména s nedostatečnou úrovní koncentrace pozornosti a nízkou úrovní rozvoje volních vlastností. Vzhledem k těmto nedostatkům žáci nemohou zvládat požadavky základního vzdělání, ale jsou schopni osvojit si základy vzdělání. Ve vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči si žáci osvojují základní vědomosti a dovednosti, vytvářejí si návyky potřebné k orientaci v okolním světě, k dosažení maximální možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob a k zapojení do společenského života. Vzdělávací činnosti jsou zaměřeny na rozvíjení rozumových schopností a osvojování přiměřených poznatků, na vypěstování návyků sebeobsluhy, vytváření dovedností používat předměty denní potřeby a vykonávat jednoduché pracovní činnosti. Rozvíjení duševních i tělesných schopností žáků je založené na důsledném respektování jejich individuálních zvláštností. (Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Základní škola speciální, 2008, s. 11). Aby byla edukace u těžce tělesně postižených žáků úspěšná, je nezbytná simulace podmínek, které se co nejvíce blíží konkrétním životním situacím. Jedním ze základních specifických přístupů při vzdělávání je celistvost a orientace na praktické jednání. Cvičení musí být zasazena do určitého smysluplného a srozumitelného rámce, aby byly zachovány rozpoznatelné souvislosti vzhledem k reálné životní situaci. V neposlední řadě je nezbytné vytvoření optimálních podmínek přátelská atmosféra, klidné a nestresující prostředí, poskytující pocit jistoty a bezpečí a umožňující koncentraci na práci atp. 15

16 2.3 Cíle, úkoly a principy vzdělávání žáků s více vadami Dle D. Opatřilové (2005) jde při edukaci jedinců s tělesným postižením v obecné rovině o optimální rozvoj osobnosti, při němž musí být respektovány individuální zvláštnosti a rozvoj speciálních výchovně vzdělávacích potřeb vyplývajících z postižení. Dále je to dosažení žádoucí úrovně vzdělanosti, vychovanosti a maximálního stupně jejich socializace. M. Vítková uvádí, že žáci s těžkým postižením jsou individuální osobnosti a tvoří příliš heterogenní skupinu na to, aby mohli být zachyceni jednotnou definicí, popř. podporováni jednotnými opatřeními. Pedagog je tedy stále v situaci, že musí hledat nové neznámé (výukové) cesty a být při edukaci kreativní. Je to úkol namáhavý, ale zajímavý. (2001, s. 13). Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (2008) klade tyto specifické cíle edukace: Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci. Znamená to usnadnit verbální popřípadě neverbální dorozumívání s okolím využíváním všech dostupných systémů a forem komunikace např. počítačů, systémů augmentativní a alternativní komunikace. Pomáhat žákům, aby poznávali své schopnosti a možnosti a využívali je v osobním i pracovním životě. Vést žáky k osvojení sebeobslužných činností a základních pracovních dovedností a návyků na takové úrovni, aby je byli schopni využít v občanském životě a při plnění požadavků podporovaného zaměstnání nebo chráněných dílen. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je k učení. Vést žáky k ustálenému postupu osvojování dovedností a návyků, dbát na jeho dodržování formou průběžné pozitivní motivace. Podněcovat žáky k myšlení na podkladě názoru a k řešení problémů. Podporou názorného myšlení a úzkého sepětí s realitou vytvářet stereotypy chování pro uplatnění v konkrétních životních situacích. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. Vést žáky ke schopnosti reálného pohledu na svou osobu i na osoby ve svém nejbližším okolí, porozumět chování a činnostem druhých, umožnit jim zažít uspokojení z výsledků společné práce. Připravovat žáky k tomu, aby si uvědomovali svá práva a naplňovali své povinnosti. Rozvíjet u žáků schopnost vyjádřit své požadavky a potřeby, podporovat rozvoj jejich samostatnosti. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city, vhodné projevy v chování, jednání, prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, k okolnímu prostředí i k přírodě. Zajišťovat žákům dostatek příležitostí k získávání zkušeností v činnostech, které je uspokojují a přinášejí jim radost, umožnit jim podílet se na jednoduchých sociálních aktivitách. Učit žáky chránit vlastní zdraví i zdraví jiných. Vytvářet a upevňovat poznatky a dovednosti v péči o zdraví, v oblasti osobního 16

17 bezpečí a při ochraně před možným sexuálním zneužíváním, vést je k pozitivnímu myšlení, k osvojení režimu podporujícího zdraví. Vést žáky k ohleduplnosti k jiným lidem a učit je žít společně s ostatními lidmi. Poskytovat dostatek příležitostí k získání zkušeností s jinými lidmi a vést je k poznání a toleranci k odlišnostem různých skupin ve společnosti. (RVP ZŠS, 2008, s. 12) D. Opatřilová (2005, s. 4) uvádí jako hlavní úkoly edukace tyto: optimálně uspokojovat speciálně edukační potřeby kombinovaně postižených; zabezpečit osvojení si stanoveného obsahu edukace v plném rozsahu anebo alespoň jeho podstatných částí; podporovat optimální rozvoj kognitivních procesů a komunikačních předpokladů, schopností a zručností; podporovat optimální rozvoj motoriky, senzoriky; podporovat optimální rozvoj sebeobsluhy a samostatnosti; podporovat optimální rozvoj emocionality; podporovat osvojování si žádoucích forem chování; podporovat optimální rozvoj adaptačních schopností jako předpokladu pro sociální učení a integraci do společnosti; podporovat proces rozvoje pojmové, praktické, sociální a emocionální integrace; podporovat budování mechanismů autoregulace; podporovat budování co nejvyšší úrovně samostatnosti a nezávislosti; podporovat proces komplexní rehabilitace. Edukace tělesně postižených má také své principy, tj. zákonitosti a pravidla, které je nezbytné dodržovat tak, aby byly dosaženy stanovené edukační cíle. F. Kábele (1993) uvádí tyto zásady: Zásada názornosti je nejdůležitější didaktickou zásadou při vzdělávání tělesně postižených žáků, uskutečňuje se reálným názorem, audiovizuálními pomůckami a exkurzemi. Zásada trvalosti učivo je potřeba probírat zajímavě a důkladně je procvičovat a opakovat, čímž se zmírní vyhasínání podmíněných reflexů, které je u tělesně a zdravotně postižených dětí daleko větší než u intaktní skupiny. Zásada přiměřenosti žáci nesmějí být přetěžováni nadměrnými výklady a úkoly, je nutné předcházet únavě, mít na vědomí křivku výkonnosti. Zásada soustavnosti je nezbytné zvolit takový způsob vyučování a řízení práce žáků, který umožňuje osvojit si vědomosti, dovednosti a návyky v ucelené soustavě. Zásada uvědomělosti žáci by měli být vedeni k tomu, aby si plně uvědomovali smysl a účelnost svého vzdělávání. Zásada aktivity vhodnou motivací a pestrostí školních a mimoškolních aktivit vést žáka k tomu, aby se aktivita stala jeho trvalou vlastností. 17

18 Zásada individuálního přístupu je nezbytné, aby učitel dobře znal své žáky a přistupoval ke každému z nich podle jeho specifických vlastností a možností. M. Renotierová (2003) uvádí tyto zásady při speciálně pedagogickém procesu u tělesně postižených: Zásada reedukace v celém procesu edukace a rehabilitace je nezbytné soustavně rozvíjet veškeré narušené či oslabené orgány a funkce, samozřejmě vzhledem k aktuálnímu stavu. Zásada kompenzace je nutno rozvíjet náhradní činnost v těch případech, kdy již není plně možná reedukace původní funkce. Zásada psychorehabilitace vyjadřuje nutnost celkového působení na celou osobnost postiženého člověka prostřednictvím reedukačních, kompenzačních a psychorehabilitačních postupů tak, aby bylo dosaženo jeho optimální socializace či resocializace. A. Vančová (2001) uvádí následující zásady: Komplexnost a orientace na osobnost kombinované postižení je potřeba chápat a posuzovat jako komplex, neposuzovat projevy izolovaně. Interakce a komunikace vytváření takových komunikačních situací, které vedou k interakci a reciprocitě (vzájemnosti) v nich. Kooperace realizace takové edukace, která nechápe jednotlivce jako pasivního přijímatele edukačních intervencí, ale jako aktivního spolutvůrce edukace. Diferenciace a individualizace respektovat specifické potřeby a individuální zvláštnosti každého konkrétního jednotlivce. Normalizace zabezpečení prolínání se s edukací intaktní populace. 2.4 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální Kurikulárním dokumentem vymezujícím vzdělávání žáků se středně těžkou, těžkou mentální retardací a s kombinovanými vadami je Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní školy speciální (dále RVP ZŠS, 2008). Odvíjí se od Národního programu vzdělávání a navazuje na Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání a jeho přílohu o vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací (RVP ZV-LMP, 2005). 18

19 V RVP ZŠS je stanovena základní vzdělávací úroveň, kterou škola musí respektovat při tvorbě vlastních školních vzdělávacích plánů. RVP ZŠS vymezuje podmínky a způsob vzdělávání postižených žáků s ohledem na jejich specifické schopnosti a vlastnosti. Respektuje opoždění celkového psychomotorického vývoje žáků, jejich fyzické a pracovní možnosti a předpoklady. Celý proces vzdělávání by měl na konci dovést žáka ke klíčovým kompetencím. Důraz je kladen na využití podpůrných opatření v takovém rozsahu, aby každý žák byl v nejvyšší možné míře připraven na společenské uplatnění, popřípadě na výkon jednoduchých pracovních činností. Dokument je rozdělen na dvě částí. První díl specifikuje vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením a druhý díl je zaměřen na vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami. Klíčové kompetence u žáků se středně těžkým mentálním postižením Kompetence k učení Aby žák získal po ukončení vzdělávání kompetence k učení, musí zvládnout základy trivia, umět zacházet s učebnicemi, měl by být schopen myšlenkové koncentrace na učivo a ovládat alespoň v základních uživatelských dovednostech počítač. Je motivován k dalšímu poznávání a získané informace a zkušenosti je schopen využít v praktickém životě. Kompetence k řešení problémů Na konci vzdělávání je žák schopen dosažené znalosti a dovednosti využívat k řešení konkrétních úkolů a to zejména tak, že čerpá z předchozích zkušeností, které je schopen alespoň částečně vhodně modifikovat na podobné problémy. Ví, jak se vypořádat s neúspěchem a na koho se obrátit, pokud zjistí, že nezvládne vyřešit problém samostatně. Kompetence komunikativní Dosažením těchto kompetencí je žák schopen funkčně komunikovat se svým okolím a využívat komunikaci pro co nejvyšší stupeň své socializace. Umí přiměřeným způsobem sdělit svá přání, pocity a stanoviska a reagovat na informace od druhých lidí. Je schopen zpracovat a využít informace z jednoduchých textů, obrázkových návodů. Při komunikaci s ostatními je schopen vyjádřit svůj názor a tento si vhodně obhájit. Kompetence sociální a personální Žák je schopen zorientovat se v základních osobních vztazích, zapojuje se do společenských aktivit ve svém okolí, při kterých využívá osvojené společenské chování. Umí navazovat vztahy s vrstevníky a je tolerantní vůči ostatním lidem. V běžných situacích dovede rozlišit vhodné, nevhodné a nebezpečné chování a je schopen předvídat následky. 19

20 Kompetence občanské Po dokončení povinné školní docházky má žák zevrubný přehled o základních občanských právech a povinnostech, a o pravidlech života ve společnosti, k jejich dodržování využívá získaných zkušeností. Má povědomí o správném životním stylu a o ochraně životního prostředí. Při řešení náročných situací je schopen řídit se pokyny důvěryhodných osob. Kompetence pracovní Žák je seznámen se základními pracovními návody, postupy a principy a umí je využívat jak při samostatném, tak i při skupinovém plnění jednoduchých úkolů. Chápe hodnotu týmové práce a umí se do ní vhodně zapojit, přičemž respektuje pokyny kompetentních osob a dodržuje bezpečnostní pravidla. Je schopen koncentrovat se na výkon a následně akceptovat hodnocení výsledků. Při všech činnostech dodržuje hygienické návyky. Klíčové kompetence u žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Zde je vzhledem k těžkému poškození kognitivních funkcí kladen důraz zejména na klíčové kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Kompetence k učení Po získání kompetencí k učení těžce postižený žák rozumí a přiměřeně využívá základní pojmy, znaky, znamení, piktogramy a k jejich osvojení využívá vhodné pomůcky a příklady. Měl by se orientovat v tiskací abecedě. Je schopen imitovat viděné pohyby a jednoduché aktivity. Kompetence k řešení problémů Žák si osvojil vzorce řešení nejjednodušších problémů, využívá schopností imitace a opakování. Přiměřeně reaguje na pokyny a překonává stresové situace. Má přehled o svém okolí a o denním harmonogramu činností. Kompetence komunikativní Těžce postižený žák na konci procesu základního vzdělávání podle svých schopností zvládá vhodnou formu verbální nebo neverbální komunikace, využívá ji při interakci se svým nejbližším okolím, při vyjadřování souhlasu či nesouhlasu, potřeb, emocí a citového rozpoložení. Ovládá základy společenského chování, přiměřeným způsobem zdraví a odpovídá na pozdrav, na oslovení. Kompetence sociální a personální 20

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ OSNOVY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ OSNOVY UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a jeho svět Náš svět Charakteristika předmětu V předmětu Náš svět je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v pěti tematických

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

3.1. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH 3.1.1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.1. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH 3.1.1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3.1. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A MIMOŘÁNĚ NAANÝCH 3.1.1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se specifickými poruchami učení) Žáci, u kterých se

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět:

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech

Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Tématické okruhy průřezového tématu Ročník 1.stupeň 2. stupeň 1. ročník 2. ročník 3. ročník

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Prvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Prvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 2 2 0 0 0 0 0 0 5 Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast Charakteristika

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE ZPRACOVALA: Jana Lučková, 28.8.2012 1.stupeň Cílem primární prevence je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům. Cílem

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

NÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Klasifikace předmětů

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 2 Vzdělávací obor: Prvouka 3 Vyučovací předmět: Prvouka 4 Ročník: 2. 5 Klíčové kompetence

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 2 Vzdělávací obor: Prvouka 3 Vyučovací předmět: Prvouka 4 Ročník: 2. 5 Klíčové kompetence A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 2 Vzdělávací obor: Prvouka 3 Vyučovací předmět: Prvouka 4 Ročník: 2. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo Průřezová témata Evaluace žáka Poznámky (Dílčí

Více

Začlenění. Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace

Začlenění. Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace školní vzdělávací program Tradice a současnost - Tradycja i współczesność Začlenění Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace PLACE HERE Název školy

Více

ezová témata integrace projekt edm t Ekologie edm t Výchova demokratického ob ana. Osobnostní a sociální výchova - OSV Vysv tlivky :

ezová témata integrace projekt edm t Ekologie edm t Výchova demokratického ob ana. Osobnostní a sociální výchova - OSV Vysv tlivky : Průřezová témata Průřezová témata jsou propojena se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole. Do výuky jsou začleněna především formou

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Charakteristika školního vzdělávacího programu

Charakteristika školního vzdělávacího programu Charakteristika školního vzdělávacího programu Zaměření školy Škola nemá žádné specifické zaměření. Svojí činností chce škola v co největší míře naplnit cíle základního vzdělávání stanovené školským zákonem:

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Hudba nás provází celým životem

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu 5.6.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Zeměpis patří do okruhu vzdělávací oblasti Člověk a příroda.

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Charakteristika ŠVP ZV / Začlenění průřezových témat

Charakteristika ŠVP ZV / Začlenění průřezových témat Charakteristika ŠVP ZV Začlenění průřezových témat Průřezová témata jsou na škole realizována dvojím způsobem. Za prvé se jedná o školní akce, školní tradice či takové aktivity, které jsou automatickou

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 0 týdně, povinný Vztahy v kolektivu Žák: udržuje kamarádské vztahy se spolužáky - spolužáci, kamarádi Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace MULTIKULTURNÍ Lidské vztahy Etnický

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy směřovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je určený pro děti 1. stupně. Školní družina při FZŠ Brdičkova

Více

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Dějepisná praktika 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Část V. Osnovy

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více