Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Transkript

1

2 Obsah 1. Úvod Základní charakteristika území Oblasti s překročenými imisními limity Mapy pětiletých průměrných koncentrací ECM a vyhodnocení imisní situace Informování o aktuální imisní situaci Dotazy a stížnosti Dotazy na kvalitu ovzduší Stížnosti Ochrana ovzduší dle platné legislativy Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky Ukončení smogové situace Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Vyhodnocení imisní situace za rok Oxid siřičitý SO Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO Troposférický (přízemní ozon) - O Částice PM10 a PM2, PM Smogové situace v Ústeckém kraji v roce Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkový počet 56)

3 8.1 Grafy úrovně znečištění Souhrn průměrných ročních hodnot Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Novelizace zákona o ochraně ovzduší Závěr Zdroje Seznam zkratek Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkový počet 64)

4 1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2012 zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Lom, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data ČHMÚ, poskytovaná v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. ECM informuje veřejnost o aktuálním stavu čistoty ovzduší prostřednictvím bezplatné Zelené linky , vlastních webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií. ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkový počet 64)

5 ECM pracuje s neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná). 2. Základní charakteristika území Litvínovsko včetně města Lom se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1] Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti Litvínovska bývají způsobeny zejména jeho polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkový počet 64)

6 Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2016 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity Lom i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti s překročenými imisními limity. Na obrázku č. 1 a 2 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do , se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [2] K datu zpracování této zprávy zatím nejsou k dispozici grafy ani obrázky z roku 2016, pro ilustraci je zde uveden rok Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2015 jsou znázorněny v grafu č. 2. ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkový počet 64)

7 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, Zdroj: Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v celé ČR včetně přízemního ozonu Zdroj: ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkový počet 64)

8 Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v ČR bez přízemního ozonu Zdroj: Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle 11, odst. 5 a 6 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1 1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO), za předchozích 5 kalendářních let. Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkový počet 64)

9 Litvínovsko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro částice PM10, z podkladů ČHMÚ lze získat 5leté průměrné koncentrace této znečišťující látky. K datu zpracování této zprávy zatím není k dispozici mapa 5leté průměrné koncentrace PM10 za roky , pro ilustraci lze na obrázcích č. 3. a 4. porovnat průměrné 5leté koncentrace částic PM10 v letech 2007 až 2011 a 2011 až Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Litvínovsku r Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkový počet 64)

10 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Litvínovsku r Zdroj: ČHMÚ Strana 10 (celkový počet 64)

11 3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ). Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkový počet 64)

12 Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 6. Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM přes FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14 a 17 hod. Od ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ, ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkový počet 64)

13 AIM Lom ČHMÚ a AIM Krupka ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky a webových stránek ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, em (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality. 3.2 Dotazy a stížnosti Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2016 ECM zodpovědělo dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech je uveden v grafu č. 3. ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkový počet 64)

14 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech Zdroj: Zpracovalo ECM Nejvíce dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65 % (1 242) dotazů z Mostu, 7 % (135) z Litvínova, 2 % (39) z Chomutova, 5,3 % (102) z Jirkova, 0,3 % (7) z Braňan, 1,9 % (36) z Louky u Litvínova, 1 % (19) z Duchcova, 1,7 % (33) z Bíliny, 4,3 % (82) z Teplic a 11,5 % (213) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje. ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkový počet 64)

15 Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech Zdroj: Zpracovalo ECM Stížnosti V roce 2016 přijalo ECM celkem 7 stížností; z toho se 3 stížnosti týkaly kvality ovzduší, 2 stížnosti byly na zápach, 1 stížnost na znečištění vody a další pak na obtěžování štěkotem psa. Celkem 6 stížností bylo přijato z Mostu, 1 pak z německého Klingenthalu. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). Přehled stížností dle přijetí v jednotlivých měsících roku 2016 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2016 přijato v dubnu a říjnu. ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkový počet 64)

16 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkový počet 64)

17 4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje imisní limity a prahové hodnoty, které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO2 oxid siřičitý PM10 částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina hodin hodin kalendářní rok 40 0 PM2,5 částice NO2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý kalendářní rok hodina kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr Benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkový počet 64)

18 Tabulka 2: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - pro troposférický ozon Znečišťující látka O3 troposférický ozon Doba průměrování maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* Imisní limit (μg/m 3 ) *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 120 Maximální tolerovaný počet překročení 25x v průměru za 3 roky Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT Imisní limit [µg.m -3 ] LV SO2 oxid siřičitý NOx oxidy dusíku rok a zimní období ( ) Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší kalendářní rok 19, Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nové znění zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkový počet 64)

19 V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro O3 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM10: a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro O3 až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro O3 již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 μg/m 3. b) pro částice PM10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 μg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkový počet 64)

20 (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 byla překročena ve 25 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny SO2, NO2 a částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro O3. Termín smogová situace se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10. Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování). Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO2, NO2 a částicemi PM10 se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [3]. Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkový počet 64)

21 Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka Reprezentativní stanice PM 10 částice SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý O 3 troposférický ozon Zdroj: ČHMÚ Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín, Tušimice Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník Měřicí stanice Litvínov ZÚ není reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových situací žádné znečišťující látky. V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkový počet 64)

22 4.2.1 Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky jsou považovány za překročené v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila, viz tabulka č. 5. Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách PM10 Částice 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý PM10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkový počet 64)

23 4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. 5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Lomu byla použita data z měřicí stanice AIM Lom ČHMÚ, umístěné v blízkosti obcí Lom a Mariánské Radčice. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4]. ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkový počet 64)

24 Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu Zdroj: Obrázek 9: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ Zdroj: ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkový počet 64)

25 Obrázek 10: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ bližší pohled Zdroj: Strana 25 (celkový počet 64)

26 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Zdroj: ČHMÚ Na měřící stanice AIM Lom ČHMÚ se měří tyto znečišťující látky: SO2, NO2, O3 a PM10. ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkový počet 64)

27 6. Vyhodnocení imisní situace za rok Oxid siřičitý SO2 Zdroje emisí a imisí SO2 Zdroje emisí oxidů síry (SOx) jsou antropogenní (spalování paliv obsahujících síru, úniky z průmyslu) a neantropogenní. Antropogenní zdroje emisí souvisí s výrobou elektrické a tepelné energie, rafinerie ropy, dopravní prostředky nebo zpracování kovů. Ve všech těchto zařízeních může při spalování paliv obsahujících síru docházet k její oxidaci na SOx a následnému úniku do ovzduší. Při spalování tuhých paliv asi 95% přítomné síry přechází na SO2, u kapalných paliv je to prakticky 100%. SO2 je ve spalinách částečně oxidován na SO3. V kouřových plynech z elektráren před odsířením dosahuje poměr SO3/SO2 1/40 až 1/80. Mnohdy lze ale použít účinná odsiřovací zařízení či jiné technologie, které mohou u některých zdrojů emise oxidů síry omezit nebo dokonce prakticky zcela zlikvidovat. Hlavní význam mají emise SO2, protože SO3 se ve spalinách běžně nachází jen asi 2% (z celkového obsahu sloučenin síry). SO3 v ovzduší následně vzniká oxidací oxidu siřičitého. V průmyslu výroby kyseliny sírové jsou užívána velká množství SO2. Proto je zde možné nalézt potenciální riziko úniků této látky do ovzduší. Mezi neantropogenní (přírodní) zdroje můžeme zařadit vulkanickou činnost, lesní požáry a oceány [5]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Při běžných koncentracích kolem 100 μg/m 3 SO2 dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 250 μg/m 3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 500 μg/m 3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k následujícím konkrétním projevům: poškození očí; poškození dýchacích orgánů (kašlání, ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkový počet 64)

28 ztížení dechu); při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Účinky oxidu sírového, který se v ovzduší nachází obvykle v menší koncentraci, jsou v podstatě účinky aerosolu kyseliny sírové, jejíž dráždivé účinky na dýchací orgány jsou ještě nepříznivější než u SO2. Koncentrace SO3 jsou v ovzduší obvykle podstatně menší než koncentrace SO2. SO2 může způsobovat širokou škálu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak na zdraví člověka. Během určité doby v ovzduší přechází fotochemickou nebo katalytickou reakcí na oxid sírový, který je hydratován vzdušnou vlhkostí na aerosol kyseliny sírové. Rychlost oxidace závisí na povětrnostních podmínkách, teplotě, slunečním svitu, přítomnosti katalyzujících částic atd. Běžně se během jedné hodiny odstraní 0,1 až 2% přítomného SO2. Kyselina sírová může reagovat s alkalickými částicemi prašného aerosolu za vzniku síranů. Sírany se postupně usazují na zemský povrch nebo jsou z ovzduší vymývány srážkami. Při nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na ph < 4. Tímto způsobem oxidy síry společně s oxidy dusíku tvoří takzvané kyselé deště. Ty pak mohou být větrem transportovány na velké vzdálenosti a způsobit značná poškození lesních porostů i průmyslových plodin, uvolňují z půdy kovové ionty, poškozují mikroorganismy, znehodnocují vodu a mohou způsobit úhyn ryb. Kyselé deště také znehodnocují stavby tím, že postupně při delších expozicích rozpouštějí některé druhy zdiva [5]. Trendy Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m -3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO2, ale od roku 2011 do roku 2015 je patrný další klesající trend (viz obrázek č. 11). ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkový počet 64)

29 Vývoj trendů koncentrací SO2 je způsoben poklesem jeho emisí, v důsledku odsíření uhelných elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky [6]. Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, Zdroj: ČHMÚ Monitoring SO2 Průměrné roční koncentrace SO2 ze stanicí AIM Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ jsou uvedeny v tabulce č. 7. V roce 2014 na stanici AIM Lom ČHMÚ došlo k nárůstu SO2 téměř na dvojnásobek, rok 2015 přinesl ale pokles o 7,4 μg/m 3. V roce 2016 opět došlo k poklesu, ale jen k mírnému o 0,6 μg/m 3. Na stanici Litvínov ZÚ došlo také k poklesu ročního průměru oproti roku 2015 o 5,5 μg/m 3. Maximální hodinová hodnota 398,5 μg/m 3 byla dosažena dne (v roce 2015 to bylo 424 μg/m 3 ). Denní imisní limit pro SO2 byl překročen v roce 2016 jednou a to s maximální koncentrací 143 μg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkový počet 64)

30 Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat z ČHMÚ A ZÚ Ústí nad Labem V grafech č. 7 a 8 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace SO2 na měřící stanici AIM Lom ČHMÚ. Vyšší hodinové i denní průměrné koncentrace SO2 byly naměřeny i v průběhu celého roku. Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkový počet 64)

31 Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.2 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO Zdroje emisí a imisí NOx, NO2 a NO Emise oxidu dusíku jsou závažným problémem především díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Emise oxidu dusíku mají navíc v dnešní době rostoucí charakter. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55% antropogenních NOX) jsou i přes využívání katalyzátoru motorová vozidla. Při spalování ušlechtilých paliv v motorových vozidlech je dosahováno vysoké teploty hoření, a proto zde dochází k oxidaci vzdušného dusíku (N2) na takzvané vysokoteplotní NOx [7]. Emise oxidů dusíku (NOx) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování, obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NOx vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO2 v emisích NOx pohybuje obvykle v intervalu do 5 %, ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkový počet 64)

32 u některých chemicko-technologických procesů může podíl NO2 představovat až 100 % emisí NOx. Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NOx je soustředěna především podél dálnic, ve velkých městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Působení oxidu dusičitého (NO2) je spojováno se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti. Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty jsou v oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním. Hlavním účinkem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Na základě působení na změny reaktivity u nejcitlivějších astmatiků je také odvozena doporučená hodnota Světové zdravotnické organizace (World Health Organization WHO) pro 1hodinovou koncentraci NO2 (200 μg/m 3 ) [8]. Nejvíce jsou NO2 vystaveni obyvatelé velkých městských aglomerací významně ovlivněných dopravou. Pro děti znamená expozice vyšším hodnotám NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že u obyvatel v dopravou zatížených oblastech lze očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí [8]. Dusík jako takový je biogenní prvek, to znamená, že je v přiměřeném množství nezbytný pro růst rostlin. Je běžnou praxí, že je dodáván do půdy ve formě různých hnojiv pro podporu růstu plodin. Na druhou stranu ale oxidy dusíku jako NO a NO2 ve vyšších koncentracích rostliny poškozují a mohou způsobit jejich větší náchylnost k negativním vlivům okolí jako je mráz či plísně. NO2 je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů, které mají negativní vliv například na vegetaci a stavby a dále okyselují vodní plochy a toky. ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkový počet 64)

33 Důvodem je fakt, že oxidy dusíku v ovzduší postupně přecházejí na kyselinu dusičnou, která reaguje s částicemi PMx a například s oxidy hořčíku a vápníku či s amoniakem za vzniku tuhých částic, které jsou z atmosféry odstraňovány jednak sedimentací a jednak vymýváním srážkovou činností. Dusičnanové ionty, které jsou potom v zeminách a vodách přítomny, sice působí příznivě na růst rostlin, avšak při vyšších koncentracích muže docházet i k úhynu ryb a nežádoucímu nárůstu vodních rostlin (tzv. eutrofizace vod) [7]. Trendy V průběhu 90. let došlo k výraznému poklesu jak ročních průměrných koncentrací NO2 a NOx. Důvodem byl prudký pokles emisí v tomto období v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a na něj navazujícího zavádění nových technologických opatření ke snižování emisí. Vliv měla také změna skladby průmyslové výroby a vozového parku a složení pohonných hmot. Velký význam na průběh meziroční proměnlivosti koncentrací NO2 a NOx, ale i dalších znečišťujících látek, mají meteorologické a rozptylové podmínky. Relativně strmě klesající trend z 90. let minulého století pokračoval až do roku Od tohoto roku dochází střídavě k nárůstům a poklesům průměrných ročních koncentrací. Nejvýraznější nárůsty koncentrací byly zaznamenány v letech 2003, 2006 a 2010, pravděpodobně v důsledku nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek, které se v těchto letech vyskytovaly. Od roku 2011 je možné pozorovat pozvolna klesající trend všech sledovaných charakteristik viz následující obrázek č. 12. ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkový počet 64)

34 Obrázek 12: Trendy vybraných imisních charakteristik NO2 a NOx Zdroj: ČHMÚ Monitoring NOx, NO2 a NO V roce 2015 došlo na stanici AIM Lom ČHMÚ k poklesu ročního průměru oproti roku 2014 o 6,4 μg/m 3, tento pokles pokračoval i v roce 2016 o 0,2 μg/m 3. Dle tabulky č. 8 můžeme vidět, že se jedná od roku 2006 o nejnižší průměrnou roční koncentraci. Na stanici Litvínov ZÚ došlo naopak k velké nárůstu NO2 oproti roku Průměrná roční hodnota na stanici Litvínov ZÚ však nemá vypovídající hodnotu, protože celkový počet hodin měření v roce 2016 měl být realizován v počtu 8784 hodin, ale ve skutečnosti měření proběhlo pouze v počtu 3179 hodin. Nejvyšší hodinová koncentrace byla naměřena (59,9 μg/m 3 ), což je nižší koncentrace než 83,6 μg/m 3 z roku ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkový počet 64)

35 Tabulka 3: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat z ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Typický roční chod oxidů dusíku, s nejvyššími hodnotami zejména na začátku a na konci roku. Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 9 a 10. Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkový počet 64)

36 Graf 10: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.3 Troposférický (přízemní ozon) - O3 Zdroje emisí a imisí O3 Ozon (O3) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O3 jsou NOx a nemethanové těkavé organické látky (NMVOC), které jsou emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinerie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace). V globálním měřítku hrají roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO). Důležitou reakcí tvorby O3 je fotolýza NO2 zářením o vlnové délce nm, při které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O3. Při vzniku O3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale i na jejich vzájemném poměru. Významnou roli při vzniku O3 hrají ale i meteorologické podmínky. ecmost@vuhu.cz Strana 36 (celkový počet 64)

37 Imisní koncentrace O3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající anticyklonální situací. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se koncentrace O3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O3 do troposféry a též při bouřkách. Koncentracemi O3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O3 odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace O3 jsou podlimitní i v dalších dopravně zatíženějších městech, ve kterých však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokladovat. Naopak nejvyšší koncentrace O3 jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách. Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Existence O3 v atmosféře má pro živé organismy zásadní význam. Zatímco stratosférický ozon chrání zemský povrch a živé organismy před negativním vlivem ultrafialového slunečního záření, troposférický ozon, vznikající chemickými reakcemi z tzv. prekurzorů O3 (VOC, NOx, CO a CH4) za spoluúčasti slunečního záření, je považován společně se svými prekurzory za významnou znečišťující látku. Znečištění ovzduší O3, které je typickou součástí tzv. letního smogu, může v teplém období roku dosahovat míry ovlivňující zdraví. O3 má silně dráždivé účinky na oční spojivky a dýchací cesty a ve vyšších koncentracích způsobuje ztížené dýchání a zánětlivou reakci sliznic v dýchacích cestách. Zvýšeně citlivé vůči expozici ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem [8]. ecmost@vuhu.cz Strana 37 (celkový počet 64)

38 Krátkodobá i dlouhodobá expozice ozónu ovlivňuje respirační nemocnost i úmrtnost. Chronická expozice ozónu zvyšuje četnost hospitalizací pro zhoršení astmatu u dětí a pro akutní zhoršení kardiovaskulárních a respiračních onemocnění u starších osob [8]. Vdechování ozónu může způsobit zánětlivá onemocnění plic. Působí především na plicní tkáň a sliznice, může také docházet k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny jako děti a starší lidé. Citlivost na působení O3 ovlivňuje dále fyzický a zdravotní stav jedince, fyzická zátěž ve venkovním prostředí, ale také schopnost snášet vysoké teploty nebo astmatické obtíže. Vysoké koncentrace O3 v ovzduší jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. O3 je silné oxidační činidlo, které poškozuje asimilační orgány rostlin. Negativně tímto ovlivňuje všechny typy vegetace, tedy i lesní porosty a zemědělské plodiny. Vegetace je vlivem působení O3 méně odolná biotickým a abiotickým vlivům, např. hmyzím škůdcům nebo povětrnostním vlivům [9]. O3 poškozuje rostlinám jejich rostlinné tkáně. Dlouhodobé působení O3 může v ekosystémech vést až k potlačení a vymizení druhů citlivých k působení. Působením ozonu dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům. Přízemní ozon rovněž narušuje umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů, a působí tedy škody na majetku [9]. Trendy Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O3 (maximální 8hodinový klouzavý průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro vznik O3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu (obrázek č. 13) [10]. ecmost@vuhu.cz Strana 38 (celkový počet 64)

39 Obrázek 13: Trendy ročních charakteristik O3 v České republice, Zdroj: ČHMÚ Monitoring O3 V roce 2015 došlo k výraznému zvýšení ročního průměru O3, a to na více jak dvojnásobek, viz tabulka č. 9. Naopak v roce 2016 došlo k poklesu ročního průměru O3 o 4,6 μg/m 3. U stanice Litvínov ZÚ došlo naopak k zvýšení ročního průměru O3 o 8,7 μg/m 3, tato hodnota však nemá vypovídající hodnotu, protože celkový počet hodin měření v roce 2016 měl být realizován v počtu 8784 hodin, ale ve skutečnosti měření proběhlo pouze v počtu 4970 hodin. Hodinové maximum dosáhlo koncentrace 183,6 μg/m 3 dne (v roce 2015 hodnoty 204,6 μg/m 3 ), hodnota 180 μg/m 3 byla překročena ve 2 hodinách. Koncentrace nad 120 μg/m 3 byly naměřeny ve 194 hodinách (v roce 2015 v 305 hodinách). Cílový imisní limit pro O3 je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. Na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ došlo v roce 2016 k překročení celkem ve 13 případech, 1x v květnu, 2x v červnu, 2x červenci, 3x v srpnu a v průběhu září 5x (v roce 2015 ve 26 případech, v roce 2014 ve 12, v roce 2013 celkem ve 27 případech). V období 3 let nebyl překročen 8hodinový průměr. ecmost@vuhu.cz Strana 39 (celkový počet 64)

40 Tabulka 4: Srovnání průměrných ročních koncentrací O3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Jak už bylo výše zmíněno zvýšené hodnoty O3 jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, což dokazují i grafy č. 11 a 12. Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace O3 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 40 (celkový počet 64)

41 Graf 12: Průměrné denní koncentrace O3 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.4 Částice PM10 a PM2,5 Zdroje emisí a imisí PM10 a PM2,5 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise částic PMx vnášeny do ovzduší z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí částic PMx ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta. Mezi hlavní zdroje emisí částic PMx patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další významné zdroje emisí částic PM10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových ecmost@vuhu.cz Strana 41 (celkový počet 64)

42 motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM10 a PM2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných sezon. V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM10 a PM2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech. Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů, které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě označují jako tuhé znečišťující látka (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP). Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm. Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky (volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons PAH). K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCP) od roku Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní frakce částic PM10 a PM2,5 [11]. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky. ecmost@vuhu.cz Strana 42 (celkový počet 64)

43 Trendy Koncentrace částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v letech v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM10 v období po roce Vysoké koncentrace částic PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku Poslední čtyři roky od roku průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [11]. Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM10 se projevil v kategorii městských a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup. Koncentrace částic PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezónních tepelných zdrojů, tak i se ecmost@vuhu.cz Strana 43 (celkový počet 64)

44 zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [11]. V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice) v obdobích leden březen a říjen prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [10]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [12]. Ze zdravotního hlediska patří částice PMx mezi jedny z nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PMX pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích a do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PMX rovněž zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultrajemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [9]. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m 3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m 3 [12]. ecmost@vuhu.cz Strana 44 (celkový počet 64)

45 Částice PMX působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [9]. Překračování imisního limitu částic PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM1 [11]. Monitoring PM10 a PM2,5 Měřicí stanice AIM Lom ČHMÚ monitoruje koncentrace částic PM10. Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 14). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM2,5. ecmost@vuhu.cz Strana 45 (celkový počet 64)

46 Obrázek 14: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: PM10 Tabulka č. 10 předkládá průměrné roční koncentrace částic PM10 od roku V roce 2016 došlo k zvýšení průměrné roční koncentrace PM10 o 1,1 μg/m 3. Roční průměr částic PM10 za rok 2016 je druhá nejnižší koncentrace na stanici AIM Lom ČHMÚ od roku Počet hodin s koncentrací vyšší než 180 μg/m 3 byl naměřen celkem v roce 2016 v 6 hodinách, to je o hodně méně než v roce 2015, kdy to bylo ve 47 hodinách (53 v roce 2014). K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v roce 2016 ve 37 případech a stanovený povolený limit (35 povolených překročení) byl překročen o dvě překročení. Maximální naměřená hodinová koncentrace byla 246 μg/m , v roce μg/m 3. Na stanici Litvínov ZÚ v roce 2016 došlo k mírnému zvýšení průměrné roční koncentrace. Tato hodnota však není vypovídající, vzhledem k poruchovosti a výpadkům měřicího zařízení a k úplnému neměření v měsících listopad a prosinec. V roce 2016 měl být celkový počet měření 8784 hodin, k měření došlo v 7139 hodinách. ecmost@vuhu.cz Strana 46 (celkový počet 64)

47 Tabulka 5: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Obvyklý roční chod koncentrací PM10, kdy bývají vyšší hodnoty dosahovány převážně v předjaří a zimních měsících, je patrný z grafů č. 13 a 14. Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 47 (celkový počet 64)

48 Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2016 V roce 2016 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2015 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové epizody: 1 vyhlášení smogové situace pro O ve 20,30 hod ukončení smogové situace v 16,07 hod 2 vyhlášení smogové situace pro O v 18,42 hod ukončení smogové situace v 17,26 hod 3 vyhlášení smogové situace pro O v 15,59 hod ukončení smogové situace v 7,14 hod 4 vyhlášení smogové situace pro SO ve 14,23 hod ukončení smogové situace v 4,26 hod 5 vyhlášení smogové situace pro PM v 16,43 hod ukončení smogové situace v 6,20 hod ecmost@vuhu.cz Strana 48 (celkový počet 64)

49 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM μg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz záložka Počasí. ecmost@vuhu.cz Strana 49 (celkový počet 64)

50 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz záložka Počasí Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [16]. ecmost@vuhu.cz Strana 50 (celkový počet 64)

51 Tabulka 11: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Doporučení Státního zdravotního ústavu: a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a hodinou. Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport). Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží. a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni. Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 2 o C oproti obvyklé úrovni. Zdroj: SZÚ, Smogová situace co můžeme udělat, dostupné z: ecmost@vuhu.cz Strana 51 (celkový počet 64)

52 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 12) stanovených ČHMÚ. V grafu úrovně znečištění (graf č. 15) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2015 a Tabulka 12: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Zdroj: ČHMÚ Graf 15: Porovnání znečištění ovzduší v Lomu v letech 2015 a 2016 dle indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 52 (celkový počet 64)

53 Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 15) v letech 2015 a 2016 vyplývá, že: u částic O3 došlo ke zvýšení četnost koncentrace v hladině indexu č. 1, u PM10, SO2 a NO2 došlo ke snížení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1, u O3 došlo ke snížení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti roku 2015, částice PM10 jako jediné dosahují nejvyššího indexu (index č. 6) s poklesem oproti roku 2015, koncentrace částic PM10 zůstávají (nejen pro oblast Mostecka) nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví. Je nutné konstatovat, že: a) u PM10, SO2 a O3 došlo k většímu zvýšení četností, kdy data nebyla k dispozici b) u NO2 došlo k menšímu zvýšení četností, kdy data nebyla k dispozici. Tabulka č. 13 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici AIM Lom ČHMÚ. Tabulka 13: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů v roce 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 53 (celkový počet 64)

54 8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V tabulce č. 14 je uveden přehled průměrných ročních hodnot vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ v období 2006 až V roce 2016 došlo oproti roku 2015 ke snížení průměrných ročních koncentrací u polutantů SO2, NO2 a O3. K zhoršení průměrných ročních koncentrací došlo u PM10. Srovnání koncentrací v hodnocených 11ti letech dokládá i graf č. 16. Tabulka 14: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 16: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ v období Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 54 (celkový počet 64)

55 8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je 50 μg/m 3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. Tabulka č. 15 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací (denního průměru) za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: Litvínov ZÚ, AIM Lom ČHMÚ a AIM Most ČHMÚ. Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací částic PM10 byly použity z tabelárních ročenek ČHMÚ za období Pro rok 2016 byla použita neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Most ČHMÚ, AIM Lom ČHMÚ, a Litvínov ZÚ. Tabulka 15: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Z tabulky č. 15 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období 2006 až 2014 nebyl na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ ani v jednom roce splněn limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; o nejvyšší počet překročení se jednalo v letech 2006 (o 46 dní) a 2014 (o 31 dní). ecmost@vuhu.cz Strana 55 (celkový počet 64)

56 Na stanici AIM Lom ČHMÚ se počet 30 překročení za rok 2015 stal nejnižším počtem překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM10 od roku Výrazný pokles počtu překročení také zaznamenala měřící stanice AIM Most ČHMÚ. V roce 2016 nebyl na stanici AIM Lom ČHMÚ opět počet max. 35 překročení dodržen, došlo o dvě překročení nad rámec. Na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 obvykle vyšší denní průměrné koncentrace PM10, než na ostatních vybraných stanicích, výjimkou jsou roky 2008, 2009, 2014, 2015 a 2016, kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ. Oproti měřící stanici Litvínov ZÚ jsou na stanicích AIM Most ČHMÚ a AIM Lom ČHMÚ vždy vyšší počty překročení imisních limitů. V roce 2016 nebyl ze tří jmenovaných stanic překročen povolený imisní limit, tj. 35 dní v roce jen na stanici AIM Most ČHMÚ a Litvínov ZÚ. V následujícím grafu č. 17 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu (tabulka č. 15) u vybraných stanic v období Graf 17: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 56 (celkový počet 64)