Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících

Transkript

1 Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících

2 Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím Kam směřuji Pakliže nemáte přesnější představu o tomto procesu vraťte se zpět k bloku o identitě. Budoucnost se stává s postupujícím dospíváním aktuálnější otázkou Otázka budoucí práce se postupně dostává do popředí

3 Hlavní otázky profesního směřování Kam chci? Kudy se jde tam, kam chci? To může probíhat v různých momentech: Volba střední školy v 9. třídě Volba vysoké školy po maturitě Volba 1. zaměstnání (po ukončení střední nebo vysoké školy)

4 Podle čeho se děti rozhodují? Jaide rozlišuje 3 typy dětí: Typ A: řídí svou volbu podstatně podle přání rodičů nebo jiných významných dospělých Typ B: dospívající má určitou ale velmi mlhavou představu, která je dotvářena okolím Typ C: dospívající má jasné cíle vlastního života Nejčastěji je zastoupen typ B to je důležitá informace pro učitele, jehož úkolem je odhalit skutečné zájmy dítěte, jeho schopnosti v určité oblasti a vhodně ho směřovat.

5 Determinanty profesní orientace Celospolečenské faktory Např. politický systém nebo úroveň ekonomiky Skupinové faktory Např. vliv výchovného prostředí jedince Individuální faktory Např. zdravotní stav, schopnosti, zájmy

6 Cvičení Zamyslete se sami, co Vás vedlo k volbě Vaší profese Jaké faktory hráli roli ve třech oblastech popsaných na předchozím slajdu? Podle čeho jste si nakonec vybrali? Do kterého typu dle Jaide byste se zařadili?

7 Komplikace profesní volby dospívajících Profesní volba u nás probíhá v první fázi v 9. třídě, ve druhé fázi po ukončení střední školy a nakonec při samotném vstupu do světa práce. Všechny tyto fáze obvykle probíhají v období dospívání, kdy je situace komplikovaná: Malou informovaností o profesích (student nemá přesnou představu, co znamená např. pracovat ve výzkumném ústavu) Malá informovanost o vzdělávacím systému (cestách, jak dosáhnout určité profese) Nezralost pro rozhodování

8 Role učitele Vzhledem k právě popsaným komplikacím je na místě, aby učitel pomohl studentům s rozhodováním Zprostředkovat informace! Při zvolení určité profese studentovi vytvořit přesnější představu. Pomoci žákovi s rozhodováním - rozpoznat jeho specifické schopnosti a ty rozvíjet, rozvíjet specifické nadání (viz psychologie učení)

9 Vlivy rodiny na profesní orientaci Většina dětí je v profi-orientaci velmi ovlivněna rodiči: Rodiče dětem svých chováním sdělují Celkový postoj k práci Vlastní očekávání od dítěte Roli hraje socioekonomický status a kulturní kapitál rodiny hovoří se o sociální stabilitě ( vyšší a nižší společenská třída má tendenci být stabilní, tedy vysokoškolsky vzdělaní rodiče mají opět vysokoškolsky vzdělané dítě, dělníci mají opět dělníky ) Ve střední společenské třídě dochází někdy k mobilitě směrem nahoru (děti vyšší vzdělání než rodiče)

10 Vlivy rodiny na profesní orientaci Méně vzdělaní rodiče nechávají volbu spíše na dítěti a jeho zájmech Vysokoškolsky vzdělaní rodiče mají tendenci dítě silně směřovat Zkuste se zamyslet nad důvody a dopady.

11 Přístup k práci v průběhu dospívání Počátek puberty výběr střední školy Počátek adolescence výběr 1. zaměstnání nebo vysoké školy Vynořující se dospělost první vážná zaměstnání V průběhu tohoto vývoje se velmi mění vlastní pohled dospívajícího na práci Zde nejde o profi-volbu, ale spíše o to, jak pojímají momentálně probíhající práci, jaký k ní mají vztah

12 Arnettův koncept vynořující se dospělosti Pro pochopení další části si nejdříve zopakujte Arnettovo pojetí vynořující se dospělosti a rozdíly mezi pubescencí, adolescencí a vynořující se dospělostí v bloku periodizace vývoje V kontextu Arnetta nyní uvádíme, jak přistupují mladí lidé k roli pracujícího v průběhu tohoto období

13 Arnettův pohled na hledání pracovní identity ve vynořující se dospělosti Pubescence ve většině případů ještě nejsou nijak pracovně aktivní, pokud ano, jedná se o velmi příležitostnou práci s cílem výdělku na konkrétní užití Nemá většinou žádnou vazbu na budoucí profisměřování Adolescence práce je přechodný prostředek pro získání peněz k uspokojení každodenních potřeb Cílem je vydělat co nejvíce peněž Brigády jakéhokoliv druhu bez vazby na studovaný nebo vystudovaný obor

14 Arnettův pohled na hledání pracovní identity ve vynořující se dospělosti Vynořující se dospělost budování základu pro celoživotní povolání, získání prostředků není jediný motiv Objevuje se potřeba zjistit, co mě baví, v čem jsem dobrý Brigády spíše v oboru Stále ještě vnímáno jako přechodný stav Stále ještě nestabilita v představách o budoucnosti

15 Nestabilita v představách o budoucnosti Jak je patrné z bloku o identitě, je celé období dospívání provázeno nestabilitou. To se týká i plánů budoucího profesního zařazení Dojde k vytvoření určité představy dále ke zklamání / utvrzení se / nalezení něčeho nového přestavba původního plánu

16 Praktický výstup pohled učitele Pochopení možné nestability dospívajícího - můžeme se snažit studenta někam směřovat. Máme-li například talentovaného studenta na chemii, můžeme se snažit ho směřovat směrem, který pro něho vidíme my, ale je třeba počítat s tím, že tento člověk se ještě stále velmi vyvíjí, bude měnit své plány podle dalších zkušeností, není na místě počítat s tím, že bude dál pokračovat nějakým dohodnutým směrem v praxi v naší práci, nejen učitelské, často dochází k deziluzi a pocitu zmařené snahy V těchto raných fázích ještě nemá jasnou a ustálenou představu o budoucím životě Na druhé straně právě proto je možné ho relativně snadno zaujmout a nasměrovat ho správným směrem

17 Praktický výstup pohled zaměstnavatele Příklad: Mám výborného zaměstnance kterého považuji za mimořádně talentovaného, chci ho vést tak, aby byl jednou mým následovníkem nebo nejbližším kolegou. On ale může mít jiný nápad, vyzkoušet něco jiného a odejít Příklad 2: Jsem vedoucí firmy, podniku vybírám si mladé lidi je třeba počítat s jejich nestabilitou jednou někde vyzkouší něco jiného a už chtějí jinam, odjedou do zahraničí a zalíbí se jim to, už se nevrátí, ženy po mateřské přehodnotí svůj život, už nepřijdou je třeba počítat s velkou fluktuací i ztracenými investicemi do lidí Na druhé straně mají-li dobré podmínky, nechají se snadno strhnout

18 Na co byste měli umět odpovědět Co ovlivňuje profesní volbu studenta? Jakou roli hraje v profesní volbě učitel? Co můžete udělat pro svého studenta, aby dobře zvolil svou profesní dráhu? S jakými riziky je z pohledu učitele třeba počítat? Jakou úlohu hraje v procesu profi-orientace rodina?

19 Další studium Základní literatura Rozšiřující literatura Článek: Stanislav Štech: Budu dělník jako táta, tak k čemu mi je učení (v případě zájmu k dispozici u mě)