ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY A1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Ostrava, červen 2010

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY A1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Ostrava, červen 2010 Projekt POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní obvod Statutárního města Ostravy byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

2 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚVOD ZPRACOVATEL OBSAH DOKUMENTACE CÍL DOKUMENTACE VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VSTUPNÍ PODKLADY Mapové podklady Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady Územně plánovací dokumentace obcí Údaje o území Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) Legendy výkresů ČLENĚNÍ ÚAP PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ Základní charakteristika území Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Ekologická stabilita krajiny Geologické a geomorfologické poměry Klimatické poměry Hydrologické poměry Zemědělská půda Lesy Ostatní hodnotná zeleň Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky Ochrana krajinného rázu Přechodně chráněné plochy Památné stromy Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Natura Využití horninového prostředí Dobývací prostory Chráněná ložisková území Výhradní ložiska nerostných surovin Prognózní zdroje nerostných surovin Poddolovaná území Sesuvná území Stará důlní díla Kulturní hodnoty území Památková péče Území archeologického zájmu Demografické údaje Populační vývoj v Ostravě Přirozený pohyb - úmrtí a narození Migrace Struktura obyvatelstva Struktura podle věku Struktura podle vzdělání Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě Bydlení...66

3 Občanská vybavenost Zdravotnictví Sociální služby Kulturní zařízení Turistická zařízení Bezpečnost Kriminalita v Ostravě Dopravní nehody Protidrogová prevence Antropogenní složka Historický vývoj Trh práce a zaměstnanost Zaměstnanost Nezaměstnanost Volná pracovní místa Předpokládaný vývoj Veřejná dopravní a technická infrastruktura Doprava a dopravní zařízení Silniční doprava Železniční doprava Hromadná doprava osob Cyklistická doprava Letecká a vodní doprava Ochranná pásma dopravní infrastruktury Hluk z dopravy Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Zásobování města pitnou vodou Kanalizace a čištění odpadních vod Povrchové vody a jejich kvalita Podzemní vody Ochrana území před povodněmi Energetika a energetická zařízení Elektrická energie Zásobování plynem Centrální zásobování teplem Spoje a spojová zařízení Vedení sítí Hospodářský rozvoj Struktura podnikatelského prostředí Růstové obory Významné subjekty v Ostravě Úloha malého a středního podnikání Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura Brownfieldy Územní zátěže Staré zátěže na území města Ostravy Provozované průmyslové podniky Průmyslové areály s ukončeným provozem Odvaly důlní hlušiny Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby Odkaliště Skládky komunálních odpadů Plochy k obnově nebo opětovného využití znehodnoceného území Ovzduší Polétavý prach (PM10) Polycyklické aromatické uhlovodíky, benzen, arzen Oxid siřičitý a oxidy dusíku Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Mobilní zdroje znečišťování ovzduší Komunální odpady Komunální odpady města Recyklace komunálních odpadů Ukládání komunálních odpadů

4 4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýza Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Demografické a sociální podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Souhrnná analýza Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy Veřejná dopravní infrastruktura silniční doprava Veřejná dopravní infrastruktura železniční doprava Veřejná dopravní infrastruktura hromadná doprava osob Veřejná dopravní infrastruktura cyklistická doprava Veřejná dopravní infrastruktura Letecká a vodní doprava Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod Veřejná technická infrastruktura Elektrická energie Veřejná technická infrastruktura zásobování plynem Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí Demografické a sociální podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD SEZNAM TABULEK

5 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. ÚVOD Obec s rozšířenou působností Ostrava v současné době poprvé pořizuje územně analytické podklady (dále jen ÚAP). Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. (O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje ZPRACOVATEL Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta Prokešovo nám. č.8, Ostrava Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, vedoucí odboru Zpracovatel: DIGIS, spol. s r.o. Gen. Sochora 6176/6A Ostrava Poruba Spolupráce: Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta Prokešovo nám. č.8, Ostrava Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, vedoucí odboru 1.3. OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST B. GRAFICKÁ ČÁST A.2. Tématická databáze popis dat Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres C. DIGITÁLNÍ DATA 6

6 Tématická databáze (SHP) Textová část (formát DOC a PDF) Grafická část (formát PDF a JPG) 1.4. CÍL DOKUMENTACE Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou všechny městské obvody města Ostravy: Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice a obce: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Šenov, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice. Uvedených 12 obcí je tvořeno celkem 14 katastrálními územími. Výměra řešeného území je 331,51 km VSTUPNÍ PODKLADY Mapové podklady Digitální mapové podklady pro územně analytické podklady byly dodány objednatelem dokumentace vektorové katastrální mapy (KMD, DKM) vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM), ortofoto. Výkresová část dokumentace byla zpracována nad mapovým podkladem tvořeným polohopisem (ÚKM). 7

7 1.6.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady Územní plán velkého územního celku Ostrava Karviná (Urbanistické středisko Ostrava s.r.o.) Územní plán velkého územního celku Beskydy (T- plan Praha s.r.o.) Územní plán velkého územního celku Opava Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. Tabulka 1 Přehled územně plánovací dokumentace obcí Obec Textová část ÚPD Zpracovatel Ostrava ÚP města Ostravy Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Májek Dolní Lhota ÚP obce Dolní Lhota Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Horní Lhota ÚP obce Horní Lhota Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Vratimov ÚP města Vratimov Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Čavisov ÚP obce Čavisov Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Velká Polom ÚP obce Velká Polom Ing. arch. Jaroslav Haluza Olbramice ÚP obce Olbramice Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Zbyslavice ÚP obce Zbyslavice Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Klimkovice ÚP města Klimkovice Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Vřesina ÚP obce Vřesina Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Šenov ÚP obce Šenov Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková Pro obec Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice nebyla zpracována územně plánovací dokumentace Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. 27, odst. 3), stavebního zákona. Údaje o území poskytl objednatel, částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DWG (MicroStation), event. DGN či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI. 8

8 Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Pro obce ve správním území ORP Ostrava je však nevyhovující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů a to především z následujících důvodů : údaje jsou neúplné, údaje jsou chybné (polohové chyby), údaje jsou nepřesné nejsou v měřítku katastrální mapy Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 2 (březen 2008), grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP) Legendy výkresů Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. 9

9 2. ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny: textovou částí oddíl 3 podkladová část grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen textovou částí oddíl 4 analytická část grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ a pravidla, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat (viz textová část A.2 Tématická databáze - popis dat). 10

10 3. PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Limity hodnoty a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území. 3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. Grafické značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními. Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura, další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla). Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů. Tabulka 2 Obsah výkresu č. 1 Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 1. hranice zastavěného území 6. ochranné pásmo památkové zóny 21. nadregionální biocentrum 21. nadregionální biokoridor 21. regionální biocentrum 21. regionální biokoridor 21. místní (lokální) biocentrum 21. místní (lokální) biokoridor 21. interakční prvek 11

11 21. nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 21. regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 21. regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 21. lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 22. významný krajinný prvek registrovaný 26. I. zóna CHKO 26. II. zóna CHKO 26. III. zóna CHKO 26. IV. zóna CHKO 27. národní přírodní rezervace (NPR) 28. zvláště chráněné území 29. národní přírodní památka (NPP) 30. přírodní park 31. přírodní památka (PP) 32. památný strom 34. NATURA evropsky významná lokalita 35. NATURA ptačí oblast 36. výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 38. les 40. ochranné pásmo lesa (50m) 41. I. třída ochrany 41. II. třída ochrany 43. podrobné odvodňovací zařízení 43. hlavní odvodňovací zařízení 44. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně 44. ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní 44. ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější 44. zdroj přírodní pitné vody 47. voda 50. záplavové území stanovené - Q aktivní zóna záplavového území 54. protipovodňová hráz 55. ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně 55. ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně 55. přírodní léčivý zdroj 57. DP - dobývací prostor 58. chráněná ložisková území 60. prognózní zdroj nerostných surovin 60. výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 61. území s dlouhodobými anomálními projevy 61. území s doznívajícími vlivy důlních činností 61. území ve vlivu důlních podmínek 61. území dotčené vlivy důlních činností 61. území neovlivněné důlní činností 62. sesuvné území bodové 62. sesuvné území 12

12 63. staré důlní dílo 64. území ekologických rizik 67. vodojem zemní 67. vodojem věžový 68. vodovod 68. vodovodní řád provozní vody 69. ČOV - čistírna odpadních vod skupinová 69. PČS - přečerpávací stanice odpadních vod 70. stoka splaškové kanalizace 70. stoka dešťové kanalizace 70. stoka jednotné kanalizace 70. stoka tlakové kanalizace 70. sběrač důlních vod 70. poturbí průmyslové odpadní vody 71. elektrárna 72. rozvodna 72. distribuční trafostanice 73. venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv 73. venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kv 73. kabelové vedení elektrické sítě VN 1-35 kv 73. kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kv 73. ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních 74. regulační stanice plynu VTL 75. plynovod VTL 75. plynovod STL 79. výtopna 80. teplovod 81. radiová stanice na RR trase 81. základnová stanice 81. rádiová stanice na RR trase 81. ochranné pásmo vysílače 82. komunikační vedení (OP 1,5 m) 82. ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR 82. radioreléová trasa 88. dálnice 89. silnice I. třidy - rychlostní 90. silnice I. třídy 94. železniční trať celostátní 94. ochranné pásmo železniční tratě celostátní 103. heliport 104. vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh 106. cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkový bruslích) 114. ochranné pásmo zařízení ČHMÚ 13

13 Tabulka 3 Obsah výkresu č. 1 Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba parcel Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazeny jsou hodnoty území areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod. Tabulka 4 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 6. památková zóna 8. významná nemovitá kulturní památka 13. historicky a urbanisticky významný soubor 14. architektonicky cenná stavba 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy - Landek 17. území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu 20. významný vyhlídkový bod 21. nadregionální biocentrum 21. nadregionální biokoridor 21. regionální biocentrum 21. regionální biokoridor 21. místní (lokální) biocentrum 21. místní (lokální) biokoridor 21. interakční prvek 21. nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 21. regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 21. regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 21. lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava 22. významný krajinný prvek registrovaný 24. přechodně chráněná plocha 26. I. zóna CHKO 26. II. zóna CHKO 26. III. zóna CHKO 26. IV. zóna CHKO 27. národní přírodní rezervace (NPR) 28. zvláště chráněné území 29. národní přírodní památka (NPP) 30. přírodní park 31. přírodní památka (PP) 32. památný strom 14

14 34. NATURA evropsky významná lokalita 35. NATURA ptačí oblast 36. výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 38. les 41. I. třída ochrany 41. II. třída ochrany 42. hranice biochory 43. podrobné odvodňovací zařízení 43. hlavní odvodňovací zařízení 47. voda 58. chráněná ložisková území 60. prognózní zdroj nerostných surovin 60. výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 88. dálnice 89. silnice I. třidy - rychlostní 90. silnice I. třídy 94. železniční trať celostátní 106. cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích) V následujících tabulkách jsou uvedeny prvky vybraných jevů zobrazené ve výkrese hodnot území. Tabulka 5 Významné nemovité kulturní památky Číslo jevu 15 název jevu 8 Významné nemovité kulturní památky Označ. stavby název stavby kat.území 1 Stará radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 Radnice Slezské Ostravy Slezská Ostrava 3 Radnice Vítkovic Vítkovice 4 Nová radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 5 kostel sv. Václava Moravská Ostrava 6 katedrála Božského Spasitele Moravská Ostrava 7 kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz 8 evangelický kostel Moravská Ostrava 9 kostel Korunování Panny Marie Mariánské Hory 10 kostel sv. Kateřiny Hrabová 11 kostel sv. Bartoloměje Nová Ves 12 kostel sv. Jakuba Staršího Stará Plesná 13 kostel sv. Josefa Slezská Ostrava 14 kostel sv. Jana Nepomuckého Stará Bělá 15 kostel Nanebevzetí Panny Marie Třebovice 16 kostel sv. Pavla Vítkovice 17 zámek Vítkovických železáren Vítkovice

15 18 Elekrocentrála Žofinské huti Moravská Ostrava Tabulka 6 Historicky a urbanisticky významný soubor Číslo jevu název jevu 11, 13 Historicky a urbanisticky významný soubor Označ. plochy název lokality poznámka U 1 Poruba Sorella U 2 Přívoz Sitte U 3 Centrum Moravské Ostravy U 4 Hrabůvka Jubilejní kolonie U 5 Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic U 6 Petřkovice Hornické muzeum Landek U 7 Michálkovice Důl Michal U 8 Zábřeh zámek s kostelem U 9 Vodárna Nová Ves Tabulka 7 Architektonicky cenná stavba Číslo jevu název jevu 14 Architektonicky cenná stavba Označ. stavby název stavby kat. území 1 Stará radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 Radnice Slezské Ostravy Slezská Ostrava 3 Radnice Vítkovic Vítkovice 4 Nová radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 5 kostel sv. Václava Moravská Ostrava 6 katedrála Božského Spasitele Moravská Ostrava 7 kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz 8 evangelický kostel Moravská Ostrava 9 kostel Korunování Panny Marie Mariánské Hory 10 kostel sv. Kateřiny Hrabová 11 kostel sv. Bartoloměje Nová Ves 12 kostel sv. Jakuba Staršího Stará Plesná 13 kostel sv. Josefa Slezská Ostrava 14 kostel sv. Jana Nepomuckého Stará Bělá 15 kostel Nanebevzetí Panny Marie Třebovice 16 kostel sv. Pavla Vítkovice 17 zámek Vítkovických železáren Vítkovice 18 Elekrocentrála Žofinské huti Moravská Ostrava 19 nový kostel v Zábřehu Zábřeh nad Odrou 16

16 Tabulka 8 Významná stavební dominanta Číslo jevu název jevu 15 Významná stavební dominanta Označ. stavby název stavby kat. území 1 věž Nové radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 věž kostela sv. Václava Moravská Ostrava 3 věže katedrály Božského Spasitele Moravská Ostrava 4 věž evangelického kostela Moravská Ostrava 5 věže kostela Korunování Panny Marie Mariánské Hory 6 věže kostela Neposkvrněného početí Panny Přívoz Marie 7 věž kostela sv. Pavla Vítkovice 8 těžní věž Hlubina Moravská Ostrava 9 těžní věž Jindřich Moravská Ostrava 10 těžní věž Petr Bezruč Slezská Ostrava 11 těžní věž Michal Michálkovice 12 Domov sester Poruba 13 vysílač Hošťálkovice Hošťálkovice 14 kostel sv. Mikuláše Poruba Tabulka 9 Území s archeologickými nálezy Číslo jevu název jevu 16 Území s archeologickými nálezy Označ. plochy název území funkční využití * Landek Lesy Tabulka 10 Významný vyhlídkový bod Číslo jevu název jevu 20 Významný vyhlídkový bod Označení název kat. území 1 věž Nové radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 halda dolu Trojice Emma Lucie Slezská Ostrava 3 smuteční síň ústředního hřbitova Slezská Ostrava 17

17 Tabulka 11 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) Položka ve výkresu hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba Zdroj Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území A záměry stabilizované v Územním plánu města Ostravy 1. Nová Karolina 2. Dostavba proluk v centru města Černá Louka, nám. Dr. E. Beneše, Seidlerovo nábřeží 3. Ovocný sad v Hošťálkovicích 4. Rekultivace centrálního odvalu Zárubek postupné ukončení skládkování 5. Asanace území lagun Ostramo 6. Asanace a odvodnění území Hrušov 7. Asanace a dekontaminace území bývalých Urxových závodů 8. Asanace a dekontaminace území Dolní oblasti Vítkovic 9. Asanace a zatraktivnění území Trojického území B záměry ověřované studie, změna ÚPlMO 1. Rozšíření Vědeckotechnologického parku 2. Vznik rekreačního areálu v Antošovicích 3. Rozšíření průmyslové zóny Hrabová 4. Asanace a zatraktivnění plochy haldy v Hrabivce 5. Zatraktivnění ploch v okolí Slezskoostravského hradu 6. Rekreační využití niv řek C výhledové záměry předpokládané směry rozvoje obce Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (VÚC Ostrava - Karviná) a také další vybrané záměry - např. dostavba proluk, výstavba na významných rozvojových plochách, využití kontaminovaných ploch, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod. Tabulka 12 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území 6. ochranné pásmo památkové zóny 21. nadregionální biocentrum 21. nadregionální biokoridor 21. regionální biocentrum 21. regionální biokoridor 21. lokální biocentrum 18

18 21. lokální biokoridor 21. interakční prvek 67. vodojem zemní 90. navrhované silnice 90. navrhované mimoúrovňové křižovatky 94. železniční trať celostátní 104. vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh 106. navrhované cyklostezky 118. jiné záměry Tabulka 13 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Číslo jevu název jevu 4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Číslo plochy název území funkční využití 1 Nová Karolina Jádrové území 2 Dolní oblast Vítkovice Lehký průmysl 3 Urxovy závody Lehký průmysl 4 Hrušov Lehký průmysl 5 Halda Hrabůvka Volnočasové aktivity 6 Trojické údolí Jádrové území Tabulka 14 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava Jev číslo 21 regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava Jev číslo 21 regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava Jev číslo 21 lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava Jev číslo 21 les Jev číslo 38 voda Jev číslo 47 hranice ORP Ostrava Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa 19

19 3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ Následující kapitoly obsahují údaje o stavu a vývoji území, včetně jejich vyhodnocení Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské obvody: Městský obvod Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k ) Hošťálkovice 529, Hrabová 921, Krásné Pole 658, Lhotka 213, Mariánské Hory a Hulváky 735, Martinov 402, Michálkovice 289, Moravská Ostrava a Přívoz 1 324, Nová Bělá 717, Nová Ves 306,7 676 Ostrava-Jih 1 631, Petřkovice 390, Plesná 484, Polanka nad Odrou 1 725, Poruba 1 317, Proskovice 342, Pustkovec 107, Radvanice a Bartovice 1 666, Slezská Ostrava 4 174, Stará Bělá 1 393, Svinov 1 162, Třebovice 282, Vítkovice 647, Celkem , a obce: Obec Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k ) Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice

20 Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny.ten spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů na Slezské Ostravě a Hrušově. Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii Krkonošsko-Jesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické. Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, babykou a v sušší variantě lípou a habrem. Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší. Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí. Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký Jeseník. Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem. Území je řazeno do vegetačního stupně, převládají společenstva: 3B3-4 dubové bučiny typické 3-4BC4 javorové doubravy 3-4BC4-5 jasanové olšiny 3-4B3-4 bučiny typické, dubové bučiny doprovázená společenstvy 3-4 B3 bučiny typické 3-4AB3 kyselé dubové bučiny Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních 21

21 výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk. Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů. Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby: Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů. Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo. Pro vymezování a navrhování ÚSES jsou tedy velmi rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města. Z výše uvedeného vyvozeno: území Slezské části města s více rozptýlenou zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice ) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny (Polanka, Plesná, Stará a Nová Bělá). tato premisa však přestává platit v souvislosti s návrhem intenzivního zahuštění ploch rodinné zástavby Slezské části města, kdy bude postupně vytvořena velkoplošná bariéra průchodnosti územím pro přírodní složky Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = = OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy 22

22 Tabulka 15 Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky LP lesní půda VP vodní plochy a tok TTP trvalý travní porost Pa pastviny Mo mokřady Sa sady Vi vinice nestabilní prvky OP orná půda AP antropogenizované plochy Ch chmelnice Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. 23

23 Tabulka 16 Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES KES < 0,10 Charakteristika Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < KES < 0,30 Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < KES < 1,00 Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie 1,0 < KES < 3,00 Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 3,00 Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu Koeficient ekologické stability je roven 0,44, což znamená, že se jedná o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Geologické a geomorfologické poměry Převážná část města leží v Ostravské pánvi, tvořené sníženinou mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou. Mezi řekou Odrou, Ostravicí a Lučinou se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce m n.m, široké nivy řek leží ve výšce m n.m. Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina po jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k.ú. Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná. Zde leží i nejvyšší bod řešeného území, 330 m n.m. (k.ú. Krásné Pole v blízkosti ulice Opavské). Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k.ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava Jih (Výškovice). Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocénními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě. Největší část území pokrývají pleistocénní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic. V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků. 24

24 Klimatické poměry Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT 10. Průměrná roční teplota: 8 C Průměrné roční srážky: 769 mm Průměrná relativní vlhkost vzduchu 75 % Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení průměrné roční teploty o 1-2 C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným inverzím s výskytem mlh. Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku dle koeficientu vláhové jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území. Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře Hydrologické poměry Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku Martinovým se vlévá do Odry. Přináší velké množství vody, tok je regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem Porubka, Plesenský potok. Černý potok je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty. Jejich přítoky jsou často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem. K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese. 25

25 Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru Zemědělská půda Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody, zaplavování). Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd: oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně skeletovité, špatně propustné,náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích), nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem velkých řek Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků Porubka, Plevenský potok), illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku ( Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice). Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku. Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo klimatický region 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. 26

26 Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. Zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města Ostravy, přičemž snahou je její zachování a zabránění jejímu úbytku. Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu. V roce 2004 bylo z výměru zemědělské půdy trvale odňato 24,9 ha a to kvůli výstavby průmyslového parku Hrabová. Roku 2005 bylo celkem trvale odňato 62 ha, z toho 43 ha pro výstavbu silnice 1/11 prodloužená Rudná a dále pro výstavbu průmyslového parku Hrabová. V následujícím roce 2006 bylo odňato 16 ha za účelem výstavby průmyslového parku Hrabová a výstavby silnice 1/47 severní spoj. Roku 2007 bylo trvale odňato 61,5 ha, z toho 3 ha pro IKEA, průmyslový park Hrabová, logistické centrum v Hošťálkovicích a dále pro ředitelství silnic a dálnic Lesy Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí 2 441,68 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města. Z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě města, tj. katastrální území Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Radvanice, Bartovice a Petřkovice u Ostravy. Do nejnižšího pásma ohrožení D zasahují lesy v katastrálních území Polanka nad Odrou, Proskovice, Nová Plesná a na částech katastrálních území Svinov, Stará Bělá, Krásné Pole a Stará Plesná. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy. V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti Ostatní hodnotná zeleň Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních dnech, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. 27

27 Rozloha zmapované veřejné zeleně podle Pasportu zeleně k na území města Ostravy činí 1 702,48 ha. V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace sídlištní zeleně), v Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku). V současnosti vznikají nové plochy veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle Pasportu zeleně jsou na území města parky v rozloze 132,11 ha. Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha. Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha. U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy Ochrana přírody a krajiny V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zvláště chráněná území Velkoplošná a maloplošná chráněná území Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. Stručná charakteristika maloplošných chráněných území: PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola). 28