Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (19/2010)

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (19/2010) Věc: Odůvodněné stanovisko parlamentu Švédského království (Riksdag) týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů KOM(2010)0371 C7 0174/ /0199(COD) Podle článku 6 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality může každý vnitrostátní parlament ve lhůtě osmi týdnů ode dne postoupení návrhu legislativního aktu zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko uvádějící, proč soudí, že dotyčný návrh není v souladu se zásadou subsidiarity. Podle jednacího řádu Evropského parlamentu je za dodržování zásady subsidiarity odpovědný Výbor pro právní záležitosti. V příloze naleznete pro vaši informaci odůvodněné stanovisko parlamentu Švédského království (Riksdag) týkající se výše uvedeného návrhu. CM\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PE v /5 CM\ doc

3 CM\ doc 3/5 PE v01-00

4 Dopis parlamentu Švédského království (Riksdag) 2010/11:2 Předseda Evropského parlamentu, předseda Rady Evropské unie, a předseda Evropské komise Zasláním odůvodněného stanoviska parlamentu Švédského království (Riksdag) v souladu s přílohou 2 přiloženého stanoviska oznamuji, že Riksdag dnes schválil návrh finančního výboru ve věci rozhodnutí parlamentu Švédského království (Riksdag) uvedený ve stanovisku 2009/10:FiU43 Posouzení zásady subsidiarity ve věci návrhu směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Stanovisko naleznete v příloze. Ve Stockholmu dne 6. října 2010 Per Westerberg Ulf Christojfersson PE v /5 CM\ doc

5 Příloha 2 Odůvodněné stanovisko parlamentu Švédského království (Riksdag) Riksdag vítá regulační opatření Komise, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu s investičními službami, snížit riziko budoucích finančních krizí a rozšířit možnosti, jak čelit krizím, ke kterým i tak dojde. Návrh je v podstatě dobře formulován. Riksdag má však námitky k povinnému úvěrovému mechanismu, který Komise navrhuje. S ohledem na posouzení uplatnění zásady subsidiarity v návrhu Komise na změnu a doplnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů (KOM(2010)0371), které je uvedeno ve stanovisku finančního výboru 2009/10:FiU43 Posouzení zásady subsidiarity ve věci návrhu směrnice o systémech pro odškodnění investorů, se Riksdag domnívá, že část stávajícího návrhu, která se týká povinného úvěrového mechanismu mezi různými vnitrostátními systémy pro odškodnění, je v rozporu se zásadou subsidiarity. Riksdag je toho názoru, že systém zahrnující povinný úvěrový mechanismus mezi různými vnitrostátními systémy pro odškodnění je vystaven riziku vzniku struktur podnětů, na jejichž základě může dojít k tomu, že některé země nebudou dostatečně financovat své systémy pro odškodnění, protože se budou domnívat, že existuje ještě poslední možnost, a to získat úvěr v systému pojištění v jiném členském státě. Takové jednání se podobá aktivitě, které se v ekonomické literatuře a ve vědeckých pracích říká morální riziko či morální hazard (moral hazard). Jestliže má krize mezinárodní dosah, může zasáhnout všechny členské státy ve stejné době, ale různou měrou. Úvěrové instituce a subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů mohou mít problémy a mohou selhat současně ve všech členských státech. V takové situaci je nutné, aby všechny systémy pro odškodnění splnily své záruky. V této souvislosti je skutečnost, že se některý systém pro odškodnění investorů může spoléhat na vypůjčení prostředků od jiného systému pro odškodnění investorů jako na poslední možnost, považována za neuspokojivou. Riksdag je toho názoru, že se členské státy nemohou spokojit ani s tím, že systémy pro odškodnění investorů disponují prostředky odpovídajícími minimálním požadavkům návrhu. Aby byly tyto systémy na vnitrostátní úrovni přiměřeně financovány, je zapotřebí podnětů. Riksdag se rovněž domnívá, že především stát musí nést odpovědnost za to, aby systémy pro odškodnění investorů mohly plnit své závazky. Riksdag shledává, že proto lze cíle návrhu Komise, tedy především finanční stability, dosáhnout lépe (popřípadě pouze) tehdy, jestliže za financování systémů pro odškodnění ponesou v plné míře odpovědnost pouze jednotlivé členské státy. Každý členský stát by měl plně zodpovídat za financování s cílem vyhnout se případným problémům morálního rizika a poskytnout členským státům podněty k vytvoření přiměřeně financovaných systémů pro odškodnění. V právních předpisech členských států týkajících se systémů pro odškodnění by proto neměly být zahrnuty žádné mezinárodní závazky financování. V právní úpravě EU by naopak měla být způsobem, jenž určí Komise, stanovena pravidla o předběžném financování atd., což umožní, aby vnitrostátní systémy byly podobné a spolehlivé. Pokud jde o ostatní části návrhu směrnice, Riksdag je toho názoru, že návrh není v rozporu se zásadou subsidiarity. Riksdag se domnívá, že Komise by měla předložit návrh, který bude shodný s právě projednávaným návrhem, kromě návrhu povinného úvěrového mechanismu. CM\ doc 5/5 PE v01-00