LEDEN 2018 MĚSÍČNÍ ZPRÁVA O HYDROMETEOROLOGICKÉ SITUACI V ČESKÉ REPUBLICE. Zpracovali: Meteorolog: Mgr. Jiřina Švábenická

Transkript

1 MĚSÍČNÍ ZPRÁVA O HYDROMETEOROLOGICKÉ SITUACI V ČESKÉ REPUBLICE LEDEN 2018 Zpracovali: Meteorolog: Mgr. Jiřina Švábenická Hydrolog: Mgr. Martina Kimlová Lenka Černá p. g. Ředitel ústavu: Mgr. Mark Rieder Vedoucí oddělení meteorologických předpovědí: RNDr. František Šopko Vedoucí oddělení hydrologických předpovědí: RNDr. Radek Čekal, Ph.D.

2 A. METEOROLOGICKÁ SITUACE 1. CHARAKTERISTIKA CIRKULACE Na začátku ledna měla cirkulace výrazně zonální charakter. V zesilujícím západním proudění do střední Evropy postupovaly jednotlivé frontální systémy, které přinášely výraznější srážky zejména na začátku měsíce. Během první dekády proudění postupně přecházelo ve smíšené až meridionální a do střední Evropy po přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou proudil teplý vzduch od jihozápadu až jihu. Na přelomu první a druhé dekády začala nad Velkou Británií mohutnět tlaková výše, která se zvolna přesouvala směrem k východu a zároveň blokovala postup frontálních systémů z Atlantiku, které tak byly vytahovány na sever Evropy. V závěru jejího vlivu na počasí ve střední Evropě krátkodobě pronikl na naše území studený kontinentální vzduch. Od poloviny ledna až do konce měsíce pak převažoval zonální typ cirkulace. V tomto období nejvýrazněji ovlivnila počasí v Evropě hluboká tlaková níže Friederike, která postupovala přes severní Německo a Polsko k východu. Silné srážky zasáhly hlavně Německo, Nizozemí, Belgii, ale i Itálii. Na našem území se tato níže projevila zejména silným větrem. Během třetí dekády postupovaly z Atlantiku nad evropský kontinent jednotlivé slábnoucí frontální systémy. Výraznější srážky se ve střední Evropě v tomto období nevyskytovaly, ale jejich rozložení bylo vcelku rovnoměrné. 2. MĚSÍČNÍ CHARAKTERISTIKY Leden 2018 byl teplotně silně nadnormální s odchylkou +3,7 C nad dlouhodobým normálem pro ČR (pro období ). Průměrná denní teplota vzduchu na území ČR se téměř po celý měsíc pohybovala výrazně nad hodnotami normálu. Výrazně teplá byla především první a třetí lednová dekáda, kdy se průměrná teplota v některých dnech pohybovala i více jak 7 C nad normálem. Nejvyšší denní maximum bylo zaznamenáno na stanici Pohořelice, a to 14,3 C. Naopak nejnižší teplota byla naměřena dne na stanici Kvilda Perla, Jezerní slať (-22,8 C). Z hlediska souhrnného měsíčního slunečního svitu bylo v lednu dosaženo pouze 54,2 % normálu. Srážkově byl leden normální (116,6 % normálu pro ČR za období ). Nepatrně více srážek spadlo v Čechách oproti Moravě a Slezsku. Nejvyšší úhrny srážek byly zaznamenány v Jihomoravském, Plzeňském a Karlovarském kraji, naopak nejnižší úhrn srážek byl v kraji Zlínském (méně než 3/4 normálu). Tabulka: Regionální hodnoty srážek a teploty za leden Region TX TN PT OPT RR %RR SS %SS TNNOC TXDEN Karlovarský a Plzeňský 5,1 0,1 2,6 4,0 65,3 133,5 22,9 50,2 0,7 4,9 Jihočeský 5,2-0,5 2,3 4,0 45,2 125,9 43,0 75,6 0,2 5,0 Středočeský a Praha 5,8 0,6 3,2 4,1 26,3 83,0 29,9 57,6 1,2 5,5 Ústecký 5,6 0,4 3,0 3,8 49,7 129,1 27,1 60,0 1,1 5,2 Liberecký 4,7-0,3 2,3 3,6 77,9 113,4 18,0 38,1 0,4 4,4 Královehradecký 4,0-0,8 1,7 3,5 84,7 130,1 17,5 37,6-0,1 3,8 Pardubický 4,2-0,5 1,9 3,6 41,8 93,1 23,2 45,9 0,2 3,9 Vysočina 3,8-0,9 1,4 3,7 40,7 97,6 27,0 49,5-0,3 3,5 Jihomoravský 4,9-0,3 2,2 3,5 34,0 141,1 33,1 58,3 0,2 4,6 1

3 Zlínský 4,4-0,6 2,0 3,8 32,6 72,4 27,6 55,9 0,1 4,1 Olomoucký 4,2-0,8 1,7 3,6 48,7 121,8 30,6 60,7-0,1 3,9 Moravskoslezský 4,4-0,7 1,8 3,5 36,4 95,3 32,7 55,4-0,1 4,0 Čechy 5,1 0,0 2,5 3,8 55,9 123,4 26,6 53,4 0,6 4,8 Morava 4,4-0,7 1,8 3,6 38,8 99,5 30,1 55,5 0,0 4,0 Česká republika 4,8-0,3 2,2 3,7 50,6 116,6 27,8 54,2 0,3 4,5 Poznámka: TX, TN je průměr TMA a TMI pro stanice do 600 m n. m, období SEČ PT je průměr T pro stanice do 600 m n. m, období SEČ OPT je odchylka T pro stanice do 600 m n. m (normál ) RR je průměrná souhrnná měsíční srážka pro všechny stanice, období SEČ %RR je procento souhrnné měsíční srážky k normálu SS je průměrný souhrnný svit SSV za měsíc %SS je procento souhrnného měsíčního slunečního svitu k normálu TNNOC je průměr TMI pro stanice do 600 m n. m, období 21 07(+1) SEČ TXDEN je průměr TMA pro stanice do 600 m n. m, období SEČ Tabulka: Nejvyšší srážkové úhrny mimo horské oblasti Stanice Okres Měsíční úhrn srážek (mm) Trhanov Domažlice 133,4 Roprachtice Semily 128,4 Vrchlabí Trutnov 124,7 Hanušovice Šumperk 114,4 Tabulka: Nejvyšší srážkové úhrny na horách Stanice Okres Měsíční úhrn srážek (mm) Prášily Klatovy 213,6 Pec pod Sněžkou Trutnov 213,4 Černý Důl Trutnov 206,3 Labská bouda Trutnov 193,9 Tabulka: Nejnižší srážkové úhrny v ČR Stanice Okres Měsíční úhrn srážek (mm) Kounov Rakovník 13,5 Praha - Klementinum Praha 15,0 Psáře Benešov 15,2 Přerov Přerov 16,0 3. VÝZNAMNĚJŠÍ SRÁŽKOVÁ OBDOBÍ Srážky se v lednu vyskytovaly v průběhu celého měsíce, a to jak v podobě deště, tak i sněhu. Nejvyšší úhrny srážek byly zaznamenány 3. ledna, kdy přes naše území v čerstvém západním proudění postupoval okludující frontální systém. Denní úhrny srážek v oblasti Krkonoš přesáhly 50 mm (viz. tabulka Nejvyšších denních úhrnů). V tento den 2

4 napadlo i nejvíce nového sněhu, a to na stanicích Labská Bouda (35 cm) a Pec pod Sněžkou (34 cm). V Karlovarském kraji na Ohři (VD Skalka) byl překročen 1. st. SPA. Další významné srážky, zejména na území Moravy a Slezska, přinesla zvlněná studená fronta 10. ledna. Nejvyšší srážkové úhrny za 24 h měly stanice Vrbno pod Pradědem (33 mm), Ovčárna (29 mm) a Karlova Studánka a Raškov (26 mm). Na velké části našeho území byly zaznamenány významné srážky také při přechodu hluboké tlakové níže Friederike přes území Polska směrem k východu 16., 17. a 18. ledna. V tyto dny se na více než 380 stanicích vyskytl nový sníh. Nejvyšší srážkové úhrny byly na Šumavě (Prášily 26,4 mm, Bučina u Kvildy 23,2 mm), v Krkonoších (Černý Důl 22,7 mm) a v Jeseníkách (Ovčárna 44,3 mm). Nejnižší srážkové úhrny byly ve dnech 25. a 30. ledna., kdy srážkové úhrny byly pouze slabé a nepatrné ( do 0,5 mm, do 1 mm) Tabulka: Nejvyšší denní úhrny srážek v lednu Stanice Okres Denní úhrn srážek (mm) Pec pod Sněžkou Trutnov 56,5 (k h SEČ) Černý Důl Trutnov 52,0 (k h SEČ) Horní Maršov Trutnov 51,3 (k h SEČ) Dvoračky Semily 47,8 (k h SEČ) 4. OBDOBÍ BEZ VÝRAZNĚJŠÍCH SRÁŽEK Celorepublikově slabší srážkové úhrny byly v poslední lednové dekádě. Frontální systémy postupující z Atlantiku nad kontinentem většinou slábly. Nejnižší srážkové úhrny v lednu byly ve dnech a

5 B. HYDROLOGICKÁ SITUACE 1. ODTOKOVÉ POMĚRY Měsíc leden byl na území ČR odtokově průměrný až mírně nadprůměrný. Vodnější byly toky v českých povodích a na severu a severovýchodě Moravy, naopak podprůměrné vodnosti převládaly na jihu Moravy. Relativně nejvíce v průměru odtékalo z povodí Odry (146 % Q I ), Moravy (138 % Q I ), Labe (126 Q I ), Vltavy (112 Q I ) a povodí Olše (108 Q I ). Podprůměrné hodnoty vykazovaly toky v povodí Dyje (58 % Q I ). Průměrné měsíční průtoky sledovaných toků nejčastěji odpovídaly 60 až 220 % Q I. Nejméně vodné toky, jejichž měsíční průměry nedosahovaly ani poloviny dlouhodobého průměru se nejčastěji vyskytovaly v povodí Dyje. V průběhu měsíce ledna průtoky mírně kolísaly v závislosti na srážkách a odtávání sněhové pokrývky. V povodí Labe byly y nejvýraznější hned v prvním týdnu měsíce, kdy došlo u několika stanic ke krátkodobému překročení SPA. V povodí Odry a Moravy pak byly největší y zaznamenány na začátku druhé dekády ledna. U ostatních povodí byly průtoky v průběhu měsíce poměrně vyrovnané. Tabulka: Průměrné měsíční průtoky v závěrových profilech hlavních povodí. Tok Profil Qm [%] Q [m 3.s -1 ] Odra Bohumín ,0 Morava Strážnice ,0 Labe Ústí nad Labem Vltava Vraňany ,0 Olše Věřňovice ,0 Dyje Ladná 58 20,0 Poznámka: Řazení v tabulce je podle procentní hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Graf: Průběh průtoků v lednu v závěrových profilech hlavních povodí. 4

6 Průměrné lednové vodnosti odpovídaly ve většině povodí hodnotám Q 120d až Q 30d, menší byly v povodí Dyje (ca Q 330d až Q 240d ). V povodí Labe byly největší y zaznamenány hned v začátku měsíce. Po srážkách a následné dotaci průtoků z tajícího sněhu, došlo během 4. a k překročení 1. SPA na Metuji v Krčíně, na Cidlině v Jičíně, v Novém Bydžově a v Sánech, dále na Bystřici v Rohoznici a na Lužické Nise v Liberci. V povodí Moravy a Odry bylo zaznamenáno výraznější kolísání na začátku druhé dekády, již bez překročení SPA. Celkově nejmenších vodností toky dosahovaly ve druhé polovině měsíce, průtoky dolního Labe a dolní Vltavy byly ovlivněny manipulacemi na VD Vrané. Tabulka: Přehled průměrných, max. a min. průtoků (stavů) za měsíc leden Tok Profil Q Qm % Qm Min. H Min. Q Max. H Max. Q DD min. DD max. Orlice Týniště nad Orlicí Labe Přelouč Cidlina Sány Jizera Bakov nad Jizerou Labe Kostelec nad Labem Vltava Vyšší Brod Malše Roudné Vltava České Budějovice Lužnice Bechyně Otava Písek Sázava Nespeky Berounka Plzeň - Bílá Hora Berounka Beroun Vltava Praha - Chuchle Ohře Karlovy Vary Ohře Louny Labe Ústí nad Labem Bílina Trmice Ploučnice Benešov nad Ploučnicí Labe Děčín Odra Svinov Opava Děhylov Ostravice Ostrava Odra Bohumín Olše Věřňovice

7 Tok Profil Q Qm % Qm Min. H Min. Q Max. H Max. Q DD min. DD max. Morava Olomouc Bečva Dluhonice Morava Strážnice Svratka Židlochovice Jihlava Ivančice Dyje Ladná Poznámka: Q: Průměrný průtok [m 3.s -1 ] Qm: Dlouhodobý průměrný průtok příslušného měsíce % Qm: Procenta měsíčního průměru H: Stav [cm] Q: Průtok [m 3.s -1 ] DD: Den v měsíci (.) : odborný odhad 6

8 Graf: Průběh průtoků v lednu v závěrových profilech hlavních povodí. 7

9 2. NÁDRŽE Ve většině sledovaných přehradních nádrží docházelo v první polovině ledna k mírnému plnění, ve druhé polovině měsíce se nádrže naopak slabě prázdnily.. Naplnění dosahovalo lednu průměrně 60 až 95 %. Relativně nejmenší zásobní akumulaci měly nádrže Opatovice (16 až 17 %), Rozkoš (60 až 67 %), Hněvkovice (48 až 59 %), Hracholusky (60 až 69 %), Vranov (33 %), Vír (56 až 58 %). Brněnská (47 až 56 %) a Dalešice (64 až 65 %). Zásoba vody v nádržích 3 vltavské kaskády nad dispečerským minimem během ledna poklesla ze 310,15 na 255,40 mil. m. 3. ZÁSOBA VODY VE SNĚHOVÉ POKRÝVCE Vzhledem k převládajícím nadprůměrným teplotám v první polovině ledna, se sněhová pokrývka pomalu vytvářela a udržovala většinou jen v horských a podhorských oblastech. Třetí lednový týden byl relativně nejchladnější a srážkově nejbohatší, kdy i ve středních, místy i nižších polohách, sněžilo, na horách výrazněji. Na začátku třetí dekády pokrývala sněhová pokrývka téměř celé území ČR, nejvíce sněhu leželo na hřebenech Šumavy a Krkonoš (100 až 215 cm), dále v Krušných horách kolem 100 cm, v Orlických horách a v Beskydech 70 cm a na vrcholcích Hrubého Jeseníku 80 až 130 cm. Zásoby vody ve sněhové pokrývce byly v tomto období největší a pro celou republiku 3 představovaly 1,6 miliardy m, což odpovídalo průměrné vodní hodnotě cca 20,4 mm. Oproti první polovině ledna byly zásoby téměř čtyřnásobné. V následujícím týdnu sníh v nižších oblastech opět roztál a zásoby vody poklesly na 3 0,915 miliardy m (tj. 11,6 mm). Tabulka: Zásoba vody ve sněhové pokrývce v ČR v lednu Objem [mld. m ] Odtoková výška [mm] ,420 0,434 0,442 1,609 0,915 5,3 5,5 5,6 20,4 11,6 8

10 Sněhová vodní hodnota [mm] Obrázek: Přehled rozložení vodní hodnoty sněhu (SVH) na území ČR v lednu Tabulka: Vývoj průměrných vodních hodnot v jednotlivých povodích v průběhu ledna Vodní hodnota [mm] Povodí po profil Orlice po Týniště n. Orlicí 11,4 14,5 14, ,2 Labe po Přelouč 9,7 11,9 12, ,7 Cidlina po Sány 0,5 0,1 0, ,0 Jizera po ústí 20,3 26,6 21, ,3 Vltava po VD Lipno 57,7 60,9 68, ,6 Otava po ústí 23,8 26,2 25, ,6 Lužnice po ústí 0,0 0,0 0, ,6 Vltava po VD Orlík 13,1 13,9 15, ,8 9

11 Sázava po ústí 0,0 0,0 0, ,1 Berounka po ústí 1,6 1,3 1, ,7 Ohře po VD Nechranice 13,8 8,2 5, ,5 Labe po Děčín 6,3 6,6 6, ,0 Opava po ústí 6,1 6,9 11, ,4 Odra po státní hranici 8,7 8,6 9, ,5 Olše po Věřňovice 10,5 8,1 7, ,0 Morava po Moravičany 12,5 16,3 19, ,7 Bečva po ústí 6,7 3,4 2, ,0 Morava po Strážnici 3,7 3,5 4, ,8 Dyje po VD Vranov 0,0 0,0 0, ,0 Svitava po ústí 0,0 0,0 0, ,0 Jihlava po ústí 0,0 0,0 0, ,0 Svratka po ústí 0,2 0,0 0, ,0 Morava a Dyje 1,7 1,5 2, ,4 10

12 C. PODZEMNÍ VODY 1. MĚLKÉ VRTY Hladina podzemní vody v mělkých vrtech v lednu v celkovém průměru převážně rostla. K jejímu výraznějšímu u došlo zejména v povodí horního Labe, Vltavy a Dyje. Počet vrtů s normální hladinou (47 %) se snížil. Počet vrtů s nadnormální hladinou (40 %) se výrazně zvýšil. Počet vrtů s hladinou pod mezí charakterizující sucho (85 % MKP) se příliš nezměnil (7 %). Nejvyšší počet těchto vrtů byl v povodí Dyje (32 %), naopak hladina podzemní vody v žádném vrtu v povodí horního Labe, dolní Vltavy, Berounky, dolního Labe a Odry nedosáhla meze charakterizující sucho. Dle zařazení na MKP byla povodí v České republice hodnocena jako normální. V povodí Labe (28 % MKP), dolní Vltavy (37 % MKP), Berounky (36 % MKP), Odry (34 % MKP) a Moravy (37 % MKP) bylo dosaženo vysoké úrovně hladiny podzemní vody. V celkovém meziročním srovnání byla hladina v mělkých vrtech níže pouze na 10 % území České republiky, než v lednu 2017, a to zejména v povodí horní Vltavy (28 %) a Dyje (36 %). V povodí dolní Vltavy byla hladina na 100 % mělkých vrtů výše, než v lednu Tabulka: Porovnání hladiny v mělkých vrtech s předchozím měsícem v % objektů Povodí velký pokles pokles mírný pokles mírný velký Horní Labe Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Labe Odra Morava Dyje Tabulka: Porovnání hladiny v mělkých vrtech se stejným měsícem předchozího roku v % objektů Povodí velký pokles pokles mírný pokles mírný Vzestup velký Horní Labe Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Labe Odra Morava Dyje

13 Tabulka: Stav hladiny v mělkých vrtech hodnocený dle pravděpodobnosti překročení v % objektů Povodí velmi nízká hladina snížená hladina hladina okolo normálu nebo mírně snížená hladina okolo normálu nebo mírně zvýšená zvýšená hladina velmi vysoká hladina Horní Labe Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Labe Odra Morava Dyje Mapa: Stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech v lednu

14 2. PRAMENY V celkovém průměru vydatnost pramenů v lednu převážně stoupala a ve všech povodích se celkové hodnoty MKP zlepšily, a to o 7 % (dolní Labe) až 27 % (horní Vltava). Nejnižší vydatnosti zůstaly i přes mírné zlepšení v povodí Dyje, kde je nadále 48 % vydatností na úrovni sucha a celková hodnota MKP se zlepšila pouze na 64 %. Jen o trochu lepší je situace u pramenů v povodí dolní i horní Vltavy, kde byly celkové hodnoty MKP 60 a 56 %. Nejvyšší vydatnosti pramenů jsou na severovýchodě v povodí Odry (38 % MKP), kde je většina vydatností nadnormální. Celkově lze jednotlivé oblasti povodí v ČR hodnotit jako normální. Ke zlepšení došlo rovněž v meziročním srovnání, a to v celé republice, zejména však v povodí horního Labe, Berounky a Odry viz tab. Tabulka: Porovnání vydatnosti pramenů s předchozím měsícem v % objektů Povodí velký pokles pokles mírný pokles mírný velký Horní Labe Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Labe Odra Morava Dyje Tabulka: Porovnání vydatnosti pramenů se stejným měsícem předchozího roku v % objektů Povodí velký pokles pokles mírný pokles mírný velký Horní Labe Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Labe Odra Morava Dyje

15 Tabulka: Vydatnost pramenů hodnocená dle pravděpodobnosti překročení v % objektů Povodí velmi malá vydatnost zmenšená vydatnost normální nebo mírně zvětšená vydatnost normální nebo mírně zmenšená vydatnost zvětšená vydatnost velmi velká vydatnost Horní Labe Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Labe Odra Morava Dyje Mapa: Stav vydatnosti pramenů v lednu Zařazení na dlouhodobou měsíční křivku překročení (DMKP): Vydatnost pramene nebo výška hladiny ve vrtu jsou hodnoceny podle polohy na DMKP vyjádřené intervaly pravděpodobnosti překročení (PP). Dlouhodobému normálu odpovídá hodnota 50 % DMKP 14

16 3. HLUBOKÉ VRTY V prvním měsíci roku 2018 docházelo u hlubokých zvodní ve všech sledovaných oblastech k u hladiny podzemní vody o různé intenzitě. Výraznější y hladiny byly zaznamenány v oblasti Podkrušnohorských pánví a v oblasti permokarbonu východních Čech. V ostatních oblastech převažovala stagnace či mírný hladiny. K mírným poklesům došlo pouze u několika vrtů, převážně v oblastech severočeské křídy. I v meziročním porovnání se stejným měsícem loňského roku je u většiny oblastí patrný hladiny o různé intenzitě. Pouze v oblasti permokarbonu západních a středních Čech došlo k mírnému poklesu hladiny podzemní vody. Tabulka: Porovnání hladiny v hlubokých vrtech s předchozím měsícem v % objektů Povodí velký pokles pokles mírný pokles mírný Podkrušnohorské pánve Jihočeské pánve Morava terciér Severočeská křída - turon Východočeská křída - turon Severočeská křída - cenoman Východočeská křída - cenoman Permokarbon záp. a stř. Čech Permokarbon východních Čech velký Tabulka: Porovnání hladiny v hlubokých vrtech se stejným měsícem předchozího roku v % objektů Povodí velký pokles pokles mírný pokles mírný Podkrušnohorské pánve Jihočeské pánve Morava terciér Severočeská křída - turon Východočeská křída - turon Severočeská křída - cenoman Východočeská křída - cenoman Permokarbon záp. a stř. Čech velký Permokarbon východních Čech

17 Mapa: Změna hladin v hlubokých vrtech v lednu 2018, srovnání s předchozím měsícem. 16