OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Aplikační software pro vývoj courseware

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Aplikační software pro vývoj courseware"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Aplikační software pro vývoj courseware Jiří Pavlíček Ostrava 2004

2 Obsah ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU... 3 POPIS KURSU KONCEPCE COURSEWARE E-LEARNING COURSEWARE VÝVOJOVÉ NÁSTROJE KONCEPT PROGRAMOVANÉ VÝUKY VÝVOJOVÝ DIAGRAM VÝUKY VÝUKOVÉ JEDNOTKY KONCEPT OPERAČNÍCH OBJEKTŮ DIMENSE OPERAČNÍCH OBJEKTŮ TAXONOMIE MULTIMEDIÁLNÍCH OPERAČNÍCH OBJEKTŮ TECHNIKY PRÁCE S MULTIMEDIÁLNÍMI OPERAČNÍMI OBJEKTY TEXTOVÉ OPERAČNÍ OBJEKTY GRAFICKÉ OPERAČNÍ OBJEKTY PRÁCE S GRAFIKOU ANIMACE PRÁCE SE ZVUKEM, FOTOGRAFIEMI A VIDEEM VYTVÁŘENÍ DIAGRAMŮ A SCHEMAT VYUŽITÍ APLIKACE MICROSOFT VISIO VE VÝUCE KONSTRUKCE VÝVOJOVÉHO DIAGRAMU SESTAVENÍ KONCEPTUÁLNÍ MAPY SCHÉMATA A DIAGRAMY V APLIKACÍCH MICROSOFT OFFICE VYUŽITÍ PRESENTAČNÍHO PROGRAMU VE VÝUCE VYUŽITÍ PROGRAMU MS POWERPOINT VE VÝUCE ORGANIZACE SNÍMKU ORGANIZACE PRŮCHODU SNÍMKY NAVIGACE PROSTŘEDNICTVÍM ANIMACE SNÍMKŮ SESTAVENÍ WBT PROGRAMŮ STRÁNKA HTML JAKO UČEBNÍ DÍLEC VÝVOJ V KÓDU HTML GENEROVÁNÍ STRÁNKY HTML V APLIKACI MS WORD AUTORSKÉ EDITORY PŘÍKLAD LEARNINGSPACE VÝVOJ VÝUKY V AUTORSKÝCH SYSTÉMECH AUTORSKÉ SYSTÉMY TOOLBOOK INSTRUCTOR TVORBA NOVÉ KNIHY ZÁVĚREČNÝ KORESPONDENČNÍ ÚKOL SLOVNÍČEK POJMŮ ZÁVĚR TEXTU

3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU Vážení studující, milí kolegové, dostává se vám do rukou materiál, označovaný jako studijní opora distančního studia. Tato opora je obrazem studijního předmětu do textové podoby. Je reprezentantem distanční výuky, propojuje obsah výuky s řízením výuky. To odlišuje takový výukový materiál od standardní vysokoškolské učebnice, kterou znáte pod pojmem vysokoškolské skriptum. Studijní opora distančního studiu znamená obsah výuky, formativní hodnocení a řízení výuky. Je to součást tzv. courseware, tedy výukových materiálů. Používání opory je poplatné organizaci studia, obvykle je jeho součástí tutor, s nímž budete během studia komunikovat. Anotace kursu Cílem výuky je ukázat studentům softwarové nástroje pro tvorbu courseware. Nejprve si courseware, coby množinu výukových produktů pro e-learning, představíme. Pak vám doporučíme a ukážeme některé nástroje pro jejich vývoj. Kritérií výběru nástrojů bude jejich užitečnost, funkčnost a dostupnost. Kurs je založen na využití metody znalostního a dovednostního minima. Nelze jej považovat za manuál k používání softwarových nástrojů. Kurs ukazuje skladbu a význam courseware, jeho místo při výstavbě výuky v multimediálním výukovém prostředí. Seznamuje studenty se základními a podstatnými pravidly pro používání tzv. multimediálních operačních objektů. Ukazuje, jak je používat ve výukových objektech a ty pak dále sestavovat do výukových jednotek. Podstatnou součástí courseware jsou výukové programy, tedy obsah výuky a její vedení. K jejich vývoji se doporučují tzv. autorské systémy. My si je představíme na základní úrovni. I když se jedná o náročné vývojové softwarové systémy, mohou je efektivně používat i neprogramátoři. Současně existuje celá řada standardních programů, které lze rovněž efektivně využívat k tvorbě výukových materiálů. Rovněž na ně poukážeme a připomeneme možnosti jejich využívání při vývoji courseware. Formát kursu! Text ve formátu distanční opory. Náš kurs je příkladem asynchronní off-line výuky, kdy distanční forma studia, podpořená tímto textem, je doplněna elektronickou komunikaci mezi vámi a vaším tutorem. Kurs zakončíte vypracováním komplexního úkolu a po jeho diskusi a odevzdání získáte zápočet o absolvování kursu. Součástí textu jsou samoregulující cvičení, jejich řešení většinou naleznete na konci příslušných lekcí. Jejich účelem je průběžné ověřování správnosti dosažených znalostí. Každá lekce je zakončena korespondenčním úkolem. Podle úrovně řešení vás bude tutor hodnotit a řídit váš postup výukou. Délka kursu Distanční opora představuje asi 36 hodin studia a řešení úkolů. Autor kursu Autorem kursu je Jiří Pavlíček, 3

4 odborný asistent katedry informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Autor dlouhodobě působí v oblasti počítačem podporované výuky, je a byl řešitelem několika projektů. Podrobnosti naleznete na personálních stránkách autora. Popis kursu Verze Kurs se Vám dostává do rukou v první verzi. Jako jeho účastník jste současně součástí výukového projektu. Aktivní účastí přispějete k úpravám kursu ve všech jeho částech, k jeho vylepšení. Za to Vám předem děkujeme. Kurs vznikl ve druhé polovině roku Cílová skupina Kurs je určen studentům v oblasti vzdělávání, ale i učitelům, lektorům, instruktorům. Od účastníků se očekává orientace ve vzdělávacích systémech školských, podnikových či komerčních. Předpokladem úspěšné účasti je znalost základních dovedností informačních technologií, aktivního používání některých programových systémů, kancelářských programů a Internetu. Předpokladem je rovněž znalost problematiky e-learningu v rozsahu výuky na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Cíl kursu Po absolvování kursu budou studenti schopni realizovat úkoly spojené s návrhem a vývojem courseware (výukových materiálů) na základní dovednostní úrovni. Porozumí skladbě a významu courseware ve výukovém procesu. Vedení kursu Součástí materiálu ke kursu se musí stát vaše poznámky, které budou záznamem konkrétních příkladů, cvičení, řešení úkolů a společných diskusí uskutečněných prostřednictvím Internetu. Výsledky diskusí, otázky, které budete do výuky vnášet a samozřejmě odpovědi, k nimž společně dospějeme se pak stanou další částí komplexního materiálu ke kursu. Vedle cvičení s řešenými úkoly naleznete v textu i korespondenční úkoly. Závěrem budete řešit úkol rozsáhlejší. Struktura kursu Kurs je strukturován do úrovní Kurs Lekce Kapitola Učební jednotka. Kapitola je rozlišena podle více typů na kapitoly informační, vysvětlovací, úkoly. Učební jednotka má rovněž různý charakter: vysvětlovací, procvičovací, příklady, kontrolně formativní, poradenský. Na konci kursu naleznete slovníček. V něm uvádím frekventované české a anglické pojmy z diskutované oblasti. Slovníček si nečiní nárok na úplnost, snahou autora je jej průběžně aktualizovat v jeho on-line formě. Kurs převedeme v blízké budoucnosti do e-learningové obdoby. Jeho aktuální formu sledujte na stránkách KIK PdF OU, v sekci tématické plány předmětů a v sekci studijní opory. Adresa je 4

5 Standard řešení cvičení a úkolů Cvičení v lekcích mají formativní charakter, tzn. při jejich řešení si upevníte probranou látku, resp. korigujete případné chyby či nedostatky. O správnosti vašich odpovědí a postupů se přesvědčíte na konci lekcí v sekci Výsledky cvičení. V některých případech musíte výsledky nalézt v prostudovaném textu. Kontrolní otázky Abyste si dokázali změřit dosažení cílů, stanovených na začátku každé lekce, připravili jsme pro vás na konci každé lekce několik otázek, resp. úkolů. Pokud na ně dokážete uspokojivě odpovědět, splnili jste cíle učení. Hodnotit vás bude až váš tutor, ale zhodnotit svůj výkon určitě dokážete i sami. Standard zasílání závěrečných úkolů V závěru každé lekce chceme po vás řešení rozsáhlejšího, korespondenčního úkolu. Řešení obvykle popíšete a zpracujete do textového dokumentu formátu doc (Microsoft Word). Rozsah dokumentu většinou bude 1 strana A4. V některých případech i více. Použijete standardně font Times New Roman, standard, velikost písma zvolte 12 bodů. Řádkování použijte 1 a půl. Úkol vždy zašlete svému e-tutorovi podle jeho pokynů. Základní způsobem komunikace bude . Průvodce textem S oddílem textu, označeným Průvodce textem, se budete setkávat v průběhu celého distančního textu. V něm s vámi bude autor textu komunikovat, radit vám, jak postupovat při studiu, motivovat vás, zadávat některé pokyny důležité pro organizaci studia. Text je zde v poněkud neformálním stylu, autor vás bude oslovovat přímo. Věřím, že si na tento styl komunikace autor-student zvyknete a nebudete jej považovat za projev troufalé familiárnosti, ale spíše přátelského poradenství. Uvedené odkazy, neboli linky, vám pomohou ilustrovat sdělované informace na příkladech z praxe. Odpovědi na kontrolní otázky jsou umístěny na konci lekce a nezapomeňte nemají hodnotící, ale zpětnovazební charakter. Otázky a vaše odpovědi na ně vám napomohou k ujištění, že postupujete správně. V případě omylů či nesprávného postupu vám ukáží, kterou problematiku je zapotřebí prostudovat znovu. Připomínám znovu, cílem kursu a textu je naučit vás co nejlépe a nejefektivněji. Použitá typografická konvence KAPITÁLKY nabídky a příkazy panelu nabídek [klávesa] klávesy Tučné písmo důležité výrazy Kurzíva odborné termíny, definice 5

6 1. KONCEPCE COURSEWARE Cíle lekce Úvodní lekce kursu vás uvede do problematiky courseware. Po prostudování lekce dokážete pojem courseware vymezit, zařadíte jej do e-learningového systému výuky, popíšete jeho jednotlivé části. Vysvětlíte, které softwarové nástroje jsou doporučeny pro jeho vývoj. Rozlišíte standardní aplikace od aplikací speciálních. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 2 hodiny. Průvodce textem Vítejte v první lekci našeho kursu. Je to lekce, v níž si vymezíme obsah i rozsah studovaného předmětu. Vy se naladíte do potřebné roviny, která je charakteristická pro samostudium. Musíte si uvědomit, že veškerou řídicí a kontrolní činnost budete provádět sami. Bude vám chybět bezprostřední vedení a kontrola učitelem. Neměla by vám chybět potřebná motivace, protože to bylo vaše rozhodnutí, studovat distančním způsobem. Přejeme vám v kursu hodně zdaru. Studujte a pracujte pravidelně. Obsah lekce 1.1 E-learning 1.2 Courseware 1.3 Vývojové nástroje Klíčová slova E-learning, distanční studium, courseware, výukové materiály, řídicí systém výuky, počítačové výukové programy, videoprogramy, rozhlas, televize, CBT, WBT, hypertext, plán řízení kursu. 1.1 E-learning Definice: E-learningem budeme rozumět realizaci procesů učení a výuky elektronickými prostředky. Příklady! Podle uvedené definice patří do e-learningu počítačová výuka prostřednictvím počítačových výukových programů. Určitě jste se již setkali se zkratkou CBT, která znamená Computer Based Training neboli počítačem podporovanou výuku. Viz školní výukové programy třeba z produkce společností Terasoft či Pachner.! Mohli jste se rovněž setkat s podobnou zkratkou WBT, která znamená Web Based Training, tedy výukové programy prostřednictvím Webu.! Výuka elektronickými prostředky však také znamená výuku prostřednictvím televize. Určitě znáte televizní jazykové kursy. Ty představují výuku prostřednictvím celostátních stanic. Výuku lze však realizovat i prostřednictvím uzavřeného televizního okruhu.! Dalším příkladem je výuka prostřednictvím videoprogramů, dokonce existovaly řešení tzv. interaktivního videa. To bylo ještě před nástupem multimedií.! Jako poslední příklad si uvedeme výuku prostřednictvím rozhlasu. Populární byly vzdělávací akademie stanice BBC. Jako značně historickou vzpomeneme 6

7 výuku v odlehlých koutech Austrálie prostřednictvím radiového přenosu. S tím vším jsme se již setkávali v průběhu 20. století. ~ Uvedené pojetí představuje e-learning v širším smyslu. Abychom poněkud omezili předmět našeho výkladu, ukážeme upřesňující definici. Definice: E-learning znamená počítačovou výuku, řídicí systém výuky(lms) a komunikaci v systému. Systémové pojetí e-learningu znázorňuje obrázek 1.1. Obsah výuky LMS E-žáci E-tutor Obr. 1.1 Systém e-learningu Obsah výuky je realizován ve formě CBT nebo WBT. Řídicí systém výuky je softwarový systém, anglický výraz je Learning Management System, odtud zkratka LMS. Komunikace v systému je znázorněna obousměrnými šipkami. LMS je centrálním prvkem systému. Řídí i prostředky pro komunikaci, tzn. mezi e- tutorem a žákem není řešen standardní poštou, nýbrž poštou v rámci LMS. E-tutor je nepovinnou součástí systému, neznamená učitele, ale průvodce a organizátora výuky. Písmenko e užíváme pro zdůraznění elektronického prostředí výuky. Příklad! Příkladem e-learningového systému je distanční vzdělávání na bázi řídicího systému výuky systému LearningSpace na Ostravské univerzitě v Ostravě. Lotus LearningSpace v5 je produktem firmy IBM. ~ E-learning úzce souvisí s distanční a kombinovanou formou studia. Nesmíme však tyto pojmy zaměňovat. E-learning je formou distančního studia. Studenti při ní nemusí sdílet stejný čas ani prostor. E-learning přináší mnoho nových prvků, vztahů a otázek. Některé z nich naleznete v literatuře (Pavlíček, 2003). Cvičení 1.1 Zajímavou metodologickou otázkou je nutnost přítomnosti tzv. e-tutora v systému. Jaký je váš názor? Nástin řešení naleznete na konci lekce. ~ 1.2 Courseware Tímto pojmem budeme označovat výukové materiály, které se týkají počítačové výuky. Rozeznáme! počítačové výukové programy (CBT, computer based training, resp. WBT, web based training)! elektronické výukové komponenty; realizují část výuky, např. presentace, simulace, úkoly, testové otázky! multimediální operační objekty ve funkci učební pomůcky 7

8 ! elektronické učebnice! příručky učitele, resp. e-tutora! plán řízení výuky! osnovy. Courseware znamená obsah výuky, elektronickou transformaci výuky a návody k jejímu řízení a používání. Jinou velkou skupinou výukových programů jsou výukové video programy, audio programy, výukové filmy, diafony atd. Těmito se zde nebudeme zabývat. Zájemce o problematiku odkážeme na literaturu, např. (Bohony, 2003) nebo (Mašek, 2003). Průvodce textem Určitě jste si povšimli konstrukce slova. Analogii známe ze slůvek hardware či software. Česky můžeme použít termín materiály ke kursu. ~ Počítačové výukové programy Počítačové výukové programy představují ucelenou výukovou jednotku ve smyslu standardních metodologií, např. podle R. Gagné. Tzn. realizují výuku od cíle po ověření jeho dosažení, včetně řízení výuky. Rozdělíme je na! počítačové výukové programy samostatné. Jsou obvykle vyvinuty v autorském prostředí, ale pomocí jiných programovacích nástrojů (např. prostředí Delphi). Dělíme je na typy CBT (Computer Based Training) a WBT (Web Based Training). Programy CBT jsou samostatně spustitelné na lokálním počítači (PC, personal computer, osobní počítač) klienta či v lokální počítačové síti (např. počítačové učebně). Chybně (alespoň podle našeho názoru, bývají označovány jako programy CD-ROM). WBT znamená variantu výuky na webu. Principiálně se jedná o totéž. Mohou být rovněž provozovány v řídicích systémech výuky (LMS).! počítačové programy zkomponované obvykle ze stránek v kódu HTML (Hypertext Markup Language) a provozované pod řídicím systémem výuky. Příklady výukových nepočítačových programů jsou výukové video programy, audio výukové programy, výukové filmy, diafony apod. Elektronická výuková komponenta Standardní výukovou komponentou je presentace vyvinutá např. v prostředí aplikace Microsoft PowerPoint. Rovněž to však může být dokument vyvinutý v textovém editoru, nebo pracovní sešit tabulkového procesoru. Multimediální operační objekt Jeho definici uvedeme v následující lekci. Příkladem je obrázek, video sekvence, animace. Obvykle bývá digitální transformací výukové pomůcky (školní obraz, schema, graf, trojrozměrný model). Elektronická učebnice Často se setkáte s termínem e-book. Elektronická učebnice je charakterizována hypertextovou, resp. hypermediální technologií. Přináší hypermediální objekty a umožňuje nelineární průchod učebnicí. Termíny hypertext a hypermedia vysvětlíme v dalším textu. 8

9 Plán řízení výuky neboli také Course Management Plan (CMP) představuje 1. Jasný a kompletní popis kursu. 2. Popis cílové populace. 3. Pravidla pro administrování kursu. 4. Pravidla pro administrování a vyhodnocování testů. 5. Pravidla pro provádění, asistování a hodnocení žáků. 6. Seznam všech úloh, které budou vyučovány. 7. Mapu kursu či posloupnost výukových činností v kursu. 8. Program výuky jak se má kurs vyučovat. 9. Kopie všech výukových materiálů, tj. osnovu kursu, studentského průvodce atd. 10. Požadavky na instruktory a jejich asistenty (potřebné a dosažitelné). 11. Jakékoli další dokumenty potřebné pro kurs. Plán řízení kursu informuje učitele, resp. e-tutora o všech faktorech, jež mají vztah k určitému kursu. Studuje-li nový e-tutor CMP, měl by být schopen implementovat kurs s minimem či žádnými problémy. V courseware definujeme metodiku výuky a další její atributy tak, aby výuka mohla být realizována i tutorem, který není autorem kursu. Cvičení 1.2 Nalezněte na Internetu příklady programů CBT, WBT. Kde se setkáte se zkratkou HTML? Pomoc naleznete na konci lekce ve Výsledcích. 1.3 Vývojové nástroje Existuje jich celá řada. My se soustředíme na ty, k nimž se dostaneme jednoduchým a legálním způsobem. V textu se zmíníme o aplikacích typických pro náš trh a školství. Pohlédneme i novým způsobem na programy operačního systému Windows XP a doprovodné aplikace balíku Microsoft Office. Následující tabulka 1.1 nám představí přiřazení mezi produkty courseware a softwarovými nástroji. Bude vám i návodem k dalšímu studiu. Courseware CBT a WBT samostatně spustitelné výukové programy WBT pod LMS elektronické výukové komponenty elektronické učebnice SW nástroje Autorské systémy ToolBook Instructor, Macromedia AuthorWare, QuestionMark Perception autorské editory, sestavování výuky pod LearningSpace, e-doceo program Malování systému Windows, Windows Movie Maker, Prohlížeč obrázků a faxů Windows XP, programy Microsoft Office, Adobe Photo Shop, Microsoft PowerPoint Adobe Acrobat, Zoner Composer Tab. 1.1 Některé vývojové nástroje courseware 9

10 Cvičení 1.3 Rozpomeňte se na další nástroje, které byste si vybrali pro vývoj courseware. Uveďte vaše oblíbené programy pro vývoj multimediálních objektů. ~ Tabulka ukazuje, že k vývoji courseware lze použít standardních softwarových aplikací jako je Microsoft PowerPoint či Microsoft Word, nebo specializované programy, tzv. autorské systémy. Standardní nástroje nevyžadují zvláštní náklady, nicméně pokud chceme používat např. zvláštní objekty či nestandardní funkce, vyžadují nadstandardní úsilí autorů při jejich používání. Autorské systémy jsou samozřejmě náročné na vstupní investice (i když v tzv. školských verzích jsou tyto velmi nízké), přináší nám však vysoký komfort a pro vývoj většího množství e-learningových kursů se určitě vyplatí. Navíc mají implementovány základní výukové strategie, což umožní snížit čas a tím i náklady i ve fázi navrhování kursu. Shrnutí V první lekci jsme stručně představili pojem e-learningu. Uvedli jsme, že e-learningem označujeme realizaci výuky a učení elektronickými prostředky. Tzn. i např. televizní výuku považujeme za e-learning. Pro účely našeho kursu jsme následně definici e-learningu zúžili na počítačovou výuku. Na základě takto pojaté definice jsme specifikovali courseware jako kurs samotný (výukový program) a všechny materiály potřebné pro realizaci kursu, tj. zejména pokyny pro vedení kursu, jeho osnovu, schema, navigaci, jakož i výukové manuály pro tutora i studenty. Důležitou součástí courseware je tzv. plán řízení kursu, který je vymezen jako balíček, který obsahuje vyjmenované materiály. Ukázali jsme dále jaké softwarové nástroje doporučujeme pro vývoj courseware. Jsou to nástroje standardní (třeba Microsoft Excel nebo Microsoft PowerPoint) a zejména pak specializované, tzv. autorské systémy. Závěrečný úkol lekce Jako závěrečný úkol zjistěte základní informace o e-learningu na Ostravské univerzitě. Očekáváme od vás odpovědi na následující otázky: - Přesná identifikace LMS (jméno, verze, výrobce, dodavatel). - Kdo provozuje LMS (oddělení, fakulta). - Studijní obory a programy, které využívají e-learningovou formu studia. Forma tohoto studia. - Studijní předměty vyučované formou e-learningu (studijní obor, ročník, tutor). Můžete uvést i další skutečnosti. Práci odešlete svému tutorovi ve formátu x.doc, v délce 1 stránky A4 podle standardu zasílání korespondenčních úkolů. Pojmy k zapamatování distanční studium řídicí systém výuky courseware hypermedia hypertext počítačem podporovaná výuka počítačové výukové programy elektronické výukové komponenty 10

11 plán řízení kursu multimediální výukový objekt e-book vývojové nástroje kursů e-tutor autorské editory elektronické učebnice autorské systémy Kontrolní otázky 1) Vymezte pojem e-learning. Znamená e-learning výuku pouze prostřednictvím Internetu? 2) Vysvětlete systémové pojetí e-learningu. 3) Srovnejte e-learning a distanční studium. 4) Definujte courseware, popište jeho součástí. 5) Jak nejčastěji realizujeme počítačovou výuku? 6) Co znamená plán řízení výuky? 7) Co označujeme termínem autorské systémy? 8) Použijete k vývoji courseware např. textový editor? Použité materiály BOHONY, P. Didaktická technológia. Nitra: Pedagogická fakulta UKF v Nitre, ISBN KAPOUNOVÁ, J., PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, ISBN MAŠEK, J. Audiovizuální komunikace výukových médií. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, ISBN Doplňkové studijní materiály KAPOUNOVÁ, J., PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN PAVLÍČEK, J. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN PAVLÍČEK, J. Technologie pro e-tutory. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN Výsledky cvičení Cvičení 1.1: E-tutor se v e-learningu objevuje v následujících rolích: manažer, facilitátor, technická pomoc, průvodce; podrobněji viz (Pavlíček, 2003). Nicméně e-tutor v systému být nemusí. Řídicím prvkem je výukový program, který plní roli učitele, učí, řídí, hodnotí, motivuje. Cvičení 1.2: HTML nebo HTM je častou příponou souborů na Internetu. Tak rozpoznáte tzv. webové stránky. 11

12 2. KONCEPT PROGRAMOVANÉ VÝUKY Cíle lekce Druhá lekce kursu vás uvede do problematiky programované výuky, která se opírá o výuku prostřednictvím počítačů. Po prostudování lekce porozumíte pojetí výuky jako sekvenčního algoritmu, který je sestaven z výukových jednotek. Vysvětlíte pojetí výukové jednotky a její stavbu z výukových objektů. Vysvětlíte pojetí výukových objektů a multimediálních operačních objektů. Popíšete třídy multimediálních operačních objektů. Pochopíte, že základním prvkem počítačové výuky je její návrh. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Před výukou používáni softwarových aplikací je třeba, abyste porozuměli koncepci proč a k čemu je chceme využívat. Je našim cílem konstruovat výuku. Proto je tato lekce více teoretická, budujeme v ní teoretickou základnu dalšího učiva. Budeme v ní vysvětlovat, že výukový proces lze konstruovat, stavět. Ukážeme vám, jakých stavebních kamenů lze použít a jak tyto musí vypadat, jaké musí mít vlastnosti. Tyto kameny je třeba vytvořit, naučíme vás to v jejich softwarové podobě. Připravte se na to, buďte pozorní, samozřejmě odpočati. Přejeme hodně zdaru. Obsah lekce 2.1 Vývojový diagram výuky 2.2 Výuková jednotka a výukový objekt 2.3 Koncept operačních objektů 2.4 Dimense operačních objektů 2.5 Taxonomie multimediálních operačních objektů Klíčová slova Výuka, makrostrategie výuky, mikrostrategie výuky, výukové činnosti, učení, výukový objekt, výuková jednotka, vývojový diagram, obsah výuky, algoritmus, heuristika, operační objekt, didaktická funkce, multimediální operační objekt. 2.1 Vývojový diagram výuky Dříve než se věnujeme softwarovým nástrojům pro vývoj výuky, připomeneme koncept výuky jako vývojového diagramu výukových jednotek s rozličnou didaktickou funkcí. Velmi populárním schématem je devět událostí výuky R. Gagné, které vytváří proces výuky obvykle na úrovni výukové hodiny, ale i kursu či lekce. Gagného události výuky vychází z axiomu, že každá výuka vymezená doménou učení potřebuje své vlastní strategie, avšak existují tzv. události nebo také situace, společné všem druhům výuky. Ty vytváří obecný postup (obecné kroky procesu) výuky, viz tab Každá událost vyžaduje realizaci určitých didaktických postupů neboli strategií výuky. 12

13 Událost (situace) 1. Získej pozornost Představ problém či novou situaci. 2. Informuj žáky o cílech To umožní žákům zorganizovat mysl a přichystat se k naslouchání, pozorování, provádění. 3. Vyvolej předchozí naučení To umožní žákům stavět na předchozích znalostech a dovednostech, vytvářet vztahy. Makrostrategie výuky-výuková činnost Vyprávěj příběh. Demonstruj situaci. Presentuj problém, který budete řešit. Ukaž něco chybným způsobem (výuka pak ukáže, jak to má být správně). Zdůrazni důležitost, závažnost. Existuje přísloví: Řekni, co se chystáš říci, vyprávěj, řekni, cos povídal. To je klíč k efektivitě: 1) popiš cíle lekce 2) stanov čeho žáci dosáhnou 3) ukaž jim, jak to budou moci použít. Připomeň žákům jejich dosavadní znalosti relevantní k této lekci. Zasaď věci do souvislostí, napomůže to učení a zapamatování. 4. Presentuj materiál Rozděl informace na malé části, vyhni se tak přetěžování paměti. Uplatni výukové strategie a úlohy. Specifikuj úrovně obtížnosti. 5. Prováděj učením To neznamená obsah učiva, ale pokyny, jak se naučit. Používej rozličné kanály a media, vysvětluj žákům jak na to. Stupeň naučení se tak zvyšuje, protože žáci neztrácí čas hledáním cesty. 6. Iniciuj a povzbuzuj k výkonu Procvičuj tím, že necháš žáky úlohy samostatně vykonávat s nově osvojeným chováním, dovednostmi, znalostmi. 7. Poskytni zpětnou vazbu Ukaž žákovi správnou odpověď, analyzuj jeho reakce. Formou je test, kviz, či slovní komentář. Zpětná vazba musí být určitá, ne typu "zapracoval jsi dobře". Řekni žákům, proč udělali dobrou práci, poskytni vedení jejich odpověďmi. 8. Ohodnoť výkon Testuj, abys zjistil, zda došlo k naučení. Ukáže to rovněž informaci o postupu. 9. Zlepši uchování v paměti a umožni transfer Informuj žáky o podobných situacích, nastav možnosti dalšího procvičení, navoď situace k transferu, zopakuj lekci. Tab 2.1 Gagného devět situací výuky Uvedený postup patří mezi možné makrostrategie výuky. Bod pět realizuje tzv. strategii učení, která je dána použitou teorií učení a přímo ovlivňuje body 4-7. Příkladem je behavioristický model programovaného učení podle obrázku 2.1. Ten ukazuje možný algoritmus učení, resp. jeho část od fáze formativního hodnocení kontrolní otázkou. Cvičení 2.1 Z pedagogických předmětů si vzpomenete na vzorec (model) behavioristického přístupu k učení. Současně jmenujte pedagoga, jenž je otcem programovaného učení. Výsledek naleznete na konci lekce. ~ 13

14 Formativní hodnocení Otázka (variace vybraného typu) Odpověď Studijní zdroje Vyhodnocení OK chyba Náprava chyby Zpevnění Obr. 2.1 Kontrolní otázka v programovaném učení Jiným příkladem strategie učení, tedy realizace pátého bodu postupu výuky podle R. Gagné, je heuristika DITOR. Ta ukazuje kroky tvořivého řešení problémů (Zelina, 1996). Akronym znamená (D) Definuj problém (I) Informuj se (T) Tvoř řešení (O) Ohodnoť řešení (R) Realizuj řešení Výběr problému, jeho upřesnění a jasná definice. Získání co nejvíce informací z informačních fondů. Tvořivá práce, vymýšlení a navrhování řešení. Výběr vhodného řešení. Realizace řešení. Tab 2.2: Heuristika DITOR Je zřejmé, že zatímco první mikrostrategii učení použijeme nejspíše při receptivním nebo direktivním vedení výuky, druhou v konstruktivistickém pojetí učení, v modelu vedeného objevování či zkoumání, jak ukazuje tabulka 2.3 (Pavlíček, 2003). Teorie učení Styly výuky Behaviorismus Kognitivismus Konstruktivismus receptivní direktivní x x x vedené objevování x x zkoumání Tab. 2.3 Vedení výuky x 14

15 Ukazujeme tímto, že výuku lze chápat jako realizaci určitých fází, jež lze definovat tzv. výukovou jednotkou. Vlastní výukový postup (mikrostrategie učení) je realizací interakce subjektu s obsahem výuky prostřednictvím operačních objektů, viz Poláková (1999). Tabulka 2.3 současně mapuje s jakými teoriemi učení se nejčastěji setkáme v základních modelech, resp. stylech výuky. 2.2 Výukové jednotky Výuka je strukturou tzv. výukových jednotek (LU, learning unit). Výuková jednotka je definována! výukovým cílem,! didaktickou funkcí! obsahem a! strukturou. Výukovou jednotkou je celý kurs, jednotlivé lekce, dílčí učební jednotky, např. kapitoly, stále ve smyslu uvedené definice. Příklad struktury ukazuje obrázek 2.2. Výuka Lekce1 Cíle1 Dílčí cíle Kapitola1-1 Kapitola1-1-1 Cvičení1-1 Kapitola1-2 Kapitola1-2-1 Cvičení1-2 Kapitola1-3 Cvičení1-3 Kapitola1-4 Kapitola1-4-1 Kapitola1-4-2 Příklad1-0 Shrnutí1 Výsledky1 Tutorial1 Obr. 2.: Možná struktura kursu Struktura výukové jednotky vzniká dekompozicí cílů výuky, tedy rozkladem hlavního cíle na cíle vedlejší. Hlavní výuková jednotka (např. kapitola) se strukturuje do menších výukových jednotek. Úroveň rozlišení volí návrhář (designer) výuky. Pozn.: Výukové jednotky zavádí již prof. Tollingerová ve své metodice (Pavlíček, 2003), nebo je stejně jako výukové objekty (viz dále) nalezneme v současných referenčních normách e-learningu, jako např. modelu SCORM (Sharable Content Object Reference Model, viz Prof. Tollingerovou asi znáte z pedagogických předmětů, nejvíce opět z oblasti programovaného učení. Normy e-learningu řeší problematiku standardizace výukových objektů, setkáte se s nimi v předmětech o e-learningu. 15

16 Základním stavebním kamenem výukové jednotky je výukový objekt (Learning Object). Také jej označujeme jako obsahový objekt (Content Object) nebo komponentu znalostí (Knowledge component) podle Merrilla (M.D. Merrill je přední teoretik navrhování výuky). Model výukové jednotky a výukového objektu je na obrázku 2.3. Výukový objekt je tvořen strukturovaným obsahem učiva, které je representováno tzv. operačními objekty. V našem pojetí elektronické výuky operačními objekty v multimediálním pojetí, tedy textovými, grafickými, zvukovými objekty. Výuková jednotka Learning Unit (LU) má Cíle_LU Obsah_LU Struktura_LU Skládá se z Didaktická funkce motivace definice pravidlo Výukový objekt ContentObject (CO) ilustrace cvičení příklad otázka Struktura_CO Multimediální operační objekt (Asset) MMOO_CO Text Obraz Zvuk Animace Obr. 2.3 Výuková jednotka a výukový objekt Příklady! Příklady výukových objektů jsou. presentace faktu, pravidla, konceptu, definice textem. ilustrace faktu, pravidla grafikou, animací, zvukem. modelování pravidla grafikou nebo animací. kontrolní otázka v grafickém modu včetně ohodnocení, zpětné vazby a řízení. procvičení motorickou manipulací. procvičení myšlenkovými a paměťovými operacemi. ~ Pohled systémové didaktiky H. Riedela, jejíž principy naleznete např. u Polákové (1996), ukazuje výuku jako posloupnost výukových situací. Model výukové situace ukazuje obr Operační objekt v interakci se žákem je tedy základem výukové situace. Video 16

17 Cíle výuky Specifikace Výuková situace Operační cíle výuky Specifikace Operace Žák Učivo (objekt učení) Žák Operační objekt Obr. 2.4 Model výukové situace systémové didaktiky Iniciace To nám umožní použít teorii systémové didaktiky na metodiku vytváření výukových objektů. Podobnou konstrukci nalezneme u Maška (2002), jenž využil model operačního objektu pro vymezení didaktických vlastností audiovizuálního sdělení. 2.3 Koncept operačních objektů Objekty učení (učivo) jsou transformovány do operačních objektů podle obr Tyto jsou vnímány a zpracovávány prostřednictvím senzorických a myšlenkových operací s využitím paměti, což znamená proces učení. Systémovou didaktiku představíme na modelu jednoduché učební situace, viz obr Iniciace Žák podněcuje vykonává Operační objekt Operace Obr. 2.5 Model jednoduché učební situace Úplný model zahrnuje i operační cíle výuky, jak ukazuje pravá část obrázku 2.4. Operačním objektem je objekt, s jehož pomocí (jeho prostřednictvím) se žák učí. Žák s tímto objektem a nad ním operuje za účelem naučení. Operační objekt representuje abstraktnější objekt výuky (viz obr. 2.4). Příklad! Objektem výuky je např. poznání lesa. Les může být operačním objektem sám jako objekt reálný, navštívíme jej a vnímáme všemi smysly. Nebo les lze representovat informačními objekty ve formě fotografie, zvukového záznamu, obrázku, videa, což jsou operační ikonické objekty, jak se dozvíte v dalším textu. Representace je možná i textem, tedy neikonickým operačním objektem. Tyto operační objekty se mj. liší stupněm předmětnosti (viz tab. 2.5). ~ Operační objekt má multidimensionální charakter. Riedel (Poláková, 1996) vymezuje u operačních objektů sedm dimensí uvedených v tabulce 2.3. Jejich české ekvivalenty uvádím podle Maška (2002). Dimense operačního objektu Charakteristiky Stupeň předmětnosti Intenzita podnětu Názornost. Reálný předmět, ikonický, neikonický, obsahy vědomí a paměti Nápadnost, vzbuzení pozornosti. 17

18 Znaková dimense Informační kanál Stupeň komplexity Interní operace Nepodstatné prvky Syntaktická, sémantická, pragmatická, estetická Smysly, vnímavost subjektu, kapacita kanálu Prvek, třída, systém. Myšlenkové operace, rozpoznání, zapamatování, pochopení, konvergentní a divergentní myšlení Obvykle zvyšují intenzitu stimulu operačního objektu (dodávají mu šťávu ). Tab. 2.3 Dimense operačního objektu Výukový objekt lze representovat i tzv. multimediálním operačním objektem. Multimediální operační objekt je vymezen mediem (datovou representací) v případě externího objektu učení, resp. představou, myšlenkou v případě interního objektu učení. Rozlišíme následující multimediální operační objekty podle medií ve smyslu datové representace! text! grafiku! animaci! video! zvuk. Text je představitelem neikonických objektů, ostatní operační objekty označujeme jako ikonické (zaznamenávají pouze jednu dimensi reálného objektu). Příklad! Reálným objektem je les. Fotografie či malba lesa zachycuje pouze jeho jednu rovinu, visuální. Je ikonickým objektem. Podobně zvuk lesa na zvukovém médiu. Tyto operační objekty již nezachycují třeba vůni nebo hmatové vjemy. ~ Cvičení 2.2 Kam pak zařadíte audiovizuální záznam lesa? Výsledek naleznete na konci lekce. ~ Užitečné je rozdělit výukové objekty podle didaktické funkce na! informační! presentační! otázky! řídicí! orientační! navigační. Multidimensionální pojetí operačních objektů ukazuje obrázek 2.6. Současně je na obrázku znázorněno, který prvek výukové situace je pro kterou dimensi určující. 18

19 Operační cíle výuky Výuková situace Informační kanál Operace Komplexita Znaková dimense Nepodstatné prvky Operace Žák Operační objekt Názornost Intenzita stimulu Obr. 2.6 Dimense operačního objektu a jejich orientace 2.4 Dimense operačních objektů V tabulce 2.3 jsme ukázali multidimensionální pohled na operační objekty. Abychom byli schopni jednotlivých dimensí využít při návrhu a konstruování operačních objektů, stručně si je popíšeme. Podrobnosti naleznete v literatuře, např. (Poláková, 1996) nebo také (Mašek, 2002). Stupeň předmětnosti (názornost) Udává míru konkrétnosti, resp. abstraktnosti operačního objektu. Viz tabulka 2.5. Stupeň reálnosti Stupeň předmětnosti Reálné objekty Reálné objekty Les Informační objekty Ikonické Neikonické Obsahy vědomí Obsahy paměti Fotografie Příklad Textový popis Zážitek vůně lesa Představa lesa Vztah k subjektu učení Externí objekty Interní objekty Tab. 2.5 Stupně předmětnosti operačních objektů Ikonické objekty se liší od reálných objektů mj. tím, že popisují vždy jen jednu jejich dimensi. Např. fotografie ukazuje dimensi optickou. Neudává zvuk, chuť, nemůžeme les ohmatat ani k němu přičichnout. Multimediální operační objekty zařadíme mezi informační objekty ikonické a neikonické. Cvičení 2.3 Vyjmenujte jiné příklady ikonických operačních objektů lesa. Kontrolu naleznete na konci lekce. ~ Intenzita podnětu Je realizována v interakci operačního objektu a subjektu učení (žáka). Vychází z operačního objektu, ale plně závisí na tomto subjektu. Její velikost a účinky odvisí od systému potřeb žáka, viz např. Maslowova hierarchie potřeb (Bertrand, 1996). 19

20 Intenzita podnětu je dána jeho úrovní, tím zda podnět patří do úrovně fyziologické, sociální, resp. individuální. Intenzita stimulu operačního objektu přímo závisí na jeho! úrovni sociální motivace! hodnotě novosti, resp.nápadnosti! operačním modu z hlediska kontroly, proměnnosti, flexibilitě. Znaková dimense Dimense znaků operačního objektu vymezuje systémová didaktika jako! syntaktické (pravidla konstrukce, gramatiky)! sémantické (významová informace)! pragmatické (zkušenost žáka v chápání významu informace)! estetické (vztah estetické dimense k významu objektu). Znaková dimense objektu ukazuje souvislosti znaků operačního objektu s výukovým objektem. Syntaktická pravidla se nejvíce projeví u textových objektů, estetická u objektů grafických, textových i dalších. Obsah sdělení souvisí s použitými výrazovými prostředky. Informační kanály Tato dimense ukazuje souvislosti vnímatelnosti operačního objektu a senzoru vnímání z hlediska jeho kapacity. Tabulka 2.5 popisuje didaktický pohled na vlastnosti lidských smyslů. Operační objekt je musí reflektovat. Informační kanály Blízké smysly Dálkové smysly Druh kanálu Taktilní, chuťový, čichový Zrak, sluch, čich Rádius působení Po hranice organismu Za hranice organismu Obsah vědomí Předmětový Abstraktní Vnímatelnost Vysoká Nízká Kapacita kanálu Nízká Vysoká Tab. 2.5 Charakteristiky informačních kanálů MMOO působí zejména na zrak a sluch, taktilní smysly jsou zapojeny v interakci prostřednictvím klávesnice či myšky. Tabulka nám radí, které vlastnosti smyslů musíme vzít v úvahu při rozhodování o druhu MMOO. Stupeň komplexity Při konstruování operačních objektů musíme brát do úvahy jejich zařazení do systémové hierarchie, tzn. zda se jedná o systém, třídu, či prvek. Pokud operační systém representuje systém, nabývají na důležitosti relace mezi prvky systému. V případě, že operační objekt representuje třídu, musí realizovat společné znaky, které třídu vymezují. Pokud operační objekt representuje výukový objekt jako prvek, zdůrazníme prvky, které objekt vymezují. 20

21 Interní operace Gagné vyslovil axiom, že různé kognitivní operace vyžadují různé strategie učení. Nad operačními objekty definujeme potřebné operace, které souvisí nejen s doménou učení, ale i s konkrétní myšlenkovou operací. Operační dimense vymezuje operační objekt z hlediska úrovně operací a takto z hlediska úloh, které s operačním objektem lze provádět. Tabulka 2.6 ukazuje vztah ostatních dimensí operačního objektu a myšlenkových operací. Tabulka je zpracována podle Riedela (Poláková, 1996). Myšlenkové operace Znovupoznání Paměťové operace Ukládání informací Hodnocení Znaky operačního objektu Opakovatelnost operací Nápadnost Přítomnost volitelných prvků Velká kapacita informačního kanálu Vnímatelnost Nápadnost Mnohostrannost Opakovatelnost operací Opakovatelnost operací Aplikace konvergentního a divergentního Kapacita zpracování informace myšlení Kontrolovatelnost Tab. 2.6 Dimense myšlenkových operací Nadbytečné prvky Riedel je označuje jako fakultativní prvky. Znamenají poslední dimensi operačních objektů. Operace učení nad operačními objekty musí zajišťovat nejkratší cestu k naučení. Pokud má operační objekt nadbytečné prvky, mohou mít negativní důsledek na proces učení, např. dekorativní grafika. Jindy však mohou tyto prvky pomáhat k snadnější realizaci procesu učení, např. mnemotechnika a jiné vazby zdánlivě nesouvisejících prvků, které jsou většinou pod kontrolou subjektu. 2.5 Taxonomie multimediálních operačních objektů V pojetí objektově-orientovaného modelování budeme multimediální operační objekt definovat jako třídu podtříd. Tyto podtřídy vytváří právě definované multimediální operační objekty. Konkrétní objekty jsou pak instancemi (representanty) tříd s konkrétními atributy a operacemi. Systémová didaktika nám ukazuje jaká pravidla musíme při tvorbě multimediálních operačních objektů dodržovat. Zmíněná pravidla využijeme pro vymezení vlastností multimediálních operačních objektů. Textový objekt Textové objekty jsou základními výukovými objekty. Jejich používání roste se zvyšující se abstrakcí a snižující se potřebou předmětnosti operačního objektu. V terminologii systémové didaktiky jsou textové objekty specifikovány jako operační neikonické objekty. Jako třída má textový objekt následující atributy a operace (viz obr. 2.7). Mezi atributy textového objektu zařadíme! sémantiku! syntax 21

22 ! typografické vlastnosti. tvar, ohraničení, obrazový rámec textu. typ písma, řez, velikost. uspořádání písma (mezery). barvu popředí a pozadí! formát dat. Co se týče operací, tak textový objekt je! čten (snímán zrakovým senzorem)! transformován do interních objektů vědomí a paměti! využíván k manipulaci (přesuny textu, přiřazení, apod.)! využíván k odkazům (hypertext). TEXTOVÝ OBJEKT Vlastnosti Operace Sémantika Syntax Typografie Formát dat Čtení Transformace do paměti Manipulace Hypertext Grafický objekt (grafika) Obr. 2.7 Třída textový objekt Grafika nemá ve výuce pouze estetický či doprovodný a formálně ilustrativní charakter. Má důležitou didaktickou funkci. Obrázek může být nositelem velkého množství informace, ať je to schéma, graf, diagram, vizualizovaný předmět. Multimédia umožňují snadnou vizualizaci textu a tak vycházejí vstříc vizuálnímu učení. Vizualizace textu narůstá s prakticky neomezenými možnostmi tvorby didaktických pomůcek ve formě multimediálních objektů. Propojení textu a obrazu vychází z tvrzení získaných psychologickými výzkumy (Mašek, 2002) - na slova si lze lépe vzpomenout, když je vnímáme ve spojení s obrazovou prezentací - obraz a text musí mít spolu vztah - obrazy mohou, v závislosti na předmětu učení, nahrazovat více či méně verbální informace - na konkrétní podněty si lidé vzpomenou dříve než na abstraktní - obrazové presentace mají větší aktivační potenciál. Podle Ballstaedta (Mašek, 2002) má obraz následující funkce - dotvářející, obraz znázorňuje obsah textu, redundantní zdroj informace - organizační, obraz znázorňuje organizaci textového obsahu, vizualizace zpravidla naznačuje vztahy v textu - interpretační, obraz umožňuje znázornění obtížně srozumitelného obsahu, např. pomocí analogie, vizuální metafory 22

23 - transformační, obraz nabízí mnemotechnické kódování, vizuální most k upevnění slov a pojmů - dekorativní, má především motivační aspekt, většinou však nemá žádný či spíše negativní efekt. Grafika je užitečný nástroj pro realizace dříve uvedených didaktických funkcí výukového objektu, tedy informační, presentační, kontrolní, řídicí, orientační, navigační. Grafika je ikonický operační objekt, který zobrazuje reálný objekt přímo (fotografie) nebo pomocí ikonických znaků (grafických útvarů a jejich kombinací). GRAFICKÝ OBJEKT Vlastnosti Operace Kompozice Tvar Grafické vlastnosti Formát dat Čtení Transformace do paměti Manipulace Hypermédia Obr. 2.8 Třída grafický objekt Jako třída má obrazový objekt následující vlastnosti (viz také obr. 2.8)! datový formát! kompozici! popředí, pozadí! barvu! hloubku ostrosti! dimense ve vztahu k ploše! tvar (zjednodušující schematizace, kopie reality). Z hlediska operací rozlišíme! je čten (snímán zrakovým senzorem)! je transformován do interních objektů! je transformován do neikonické podoby! je využíván k manipulaci (přesuny, přiřazení, apod.)! je využíván ke konstruování! je využíván k odkazům (hypermedia). Animace Animaci rozlišíme jako posloupnost obrazů. Při určité rychlosti postupného zobrazování snímků (cca 25/min) vzniká iluze pohybu. Jednotlivé obrazy jsou vytvořeny nebo konstruovány (generovány) počítačem. Animace je ikonický operační objekt. Rozlišíme u ní stejné atributy jako u grafiky. Přidáme k nim! technologii animace. 23

24 Technologií animace rozumíme postupy jejího konstruování. Rozlišujeme animační technologie sešit, objektově-orientovanou animaci, animaci podle trajektorií a mezisnímkovou animaci. Z hlediska operací definujeme, že objekt je! čten (snímán zrakovým senzorem)! transformován do interních objektů! transformován do neikonické podoby! využíván k manipulaci (přesuny, přiřazení, apod.). Grafické objekty jsou ideálním nástrojem pro tvorbu testových otázek či simulaci systémů. Cvičení 2.4 Mezi grafické objekty patří i tzv. ikony, s nimiž se setkáte v textových studijních oporách nebo v programech typu WBT a CBT. Jakou funkci obvykle plní? Odpověď si ověřte na konci lekce. ~ Video objekt Vymezíme jako dynamizovanou posloupnost fotografických snímků promítaných s potřebnou frekvencí, aby oko interpretovalo tuto frekvenci jako souvislý pohyb. V současné podobě je video formou digitální audiovizuální komunikace (Mašek, 2002). V pojetí multimediálních operačních objektů je video nositelem didaktické informace. Analogii nalezneme v animaci jako sekvenci grafiky, promítanou s určitou frekvencí. Video je nejčastěji formou audiovizuálního sdělení. Rozeznáváme u něj vizuální a zvukovou složku. Vlastnosti videa však nejsou prostým sjednocením vlastností obrazového a zvukového objektu. U videa budeme rozlišovat zvuk zejména jako komentář, tedy ve vazbě na obraz. Co se týče vlastností, budeme pohlížet na video podobně jako na grafiku. Podobně u operací je video především! vnímáno zrakem a sluchem a dále! transformováno do interních objektů. Video objekty, stejně jako animace, bývají někdy zařazovány do třídy grafika. Uvažuje se o nich jako o dynamických grafických objektech. Zvukový objekt Digitalizovaný zvuk jako zvuková složka didaktického sdělení je tvořen mluveným slovem nebo hudbou. Smysl může mít i hluk nebo jiné zvuky, jako např. zpěv ptactva, zvuky, které vydává moře apod. Zvukový objekt (obr. 2.9) je neikonickým operačním objektem, např. mluvené slovo. Rovněž může být reálným operačním objektem nebo ikonickým operačním objektem (šum lesa). Rozeznáváme u něj tyto atributy! datový formát! fyzikální vlastnosti (frekvence, vlnová délka, intenzita)! akustika (barva, rozsah, modulace)! parametry hlasu (artikulace, tempo řeči, síla hlasu)! parametry hudby (rytmus, melodie, harmonie) a operace 24

25 ! je snímán sluchovým senzorem! je využíván jako reálný objekt! je využíván jako hudební doprovod.! je využíván jako mluvený doprovod, komentář, reprodukce textu. ZVUKOVÝ OBJEKT Vlastnosti Operace Fyzikální vlastnosti Parametry hudby Parametry hlasu Formát dat Vnímání sluchem Hudební doprovod Nositel informace Obr. 2.9 Třída zvukový objekt Zařazení zvuku do počítačové výuky je značně diskutovaným problémem. Stojí proti sobě dva pohledy, jeden zdůrazňující technickou náročnost výsledných souborů, druhý oprávněně zdůrazňuje nutnost vycházet vstříc různým senzorickým stylům učení. K tomu musíme přičíst didaktickou funkci zvukového objektu. Shrnutí Právě prostudovaná kapitola stručně ukazuje poměrně komplikovanou výstavbu procesu výuky jako výukové jednotky různého stupně složitosti. Zavádí výukovou jednotku jako kurs, lekci, kapitolu, modul výuky. Na konci této posloupnosti stojí výukový (učební) dílec jako nejmenší representant výukové jednotky. Výuková jednotka je vymezena cílem výuky. Dále obsahem, strukturou a systémem didaktických situací, které realizují rozmanité didaktické funkce. Didaktická situace (viz obr. 2.4) se opírá a koncept operačního objektu. Obr. 2.3 popisuje výukový objekt jako základní stavební kámen výukové jednotky. Výukový objekt je representován multidimensionálním operačním objektem v multimediální datové representaci. V pojetí normy SCORM se multimediální operační objekt nazývá aset. Pravidla systémové didaktiky můžeme takto použít na výstavbu a použití asetů, což lze považovat za významný přínos didaktického pojetí multimedií. Podle media jsme rozlišili následující multimediální operační objekty! text (neikonický objekt)! grafiku! animaci! video! zvuk. V objektově-orientovaném přístupu k navrhování systémů jsme je zařadili jako podtřídy třídy multimediální operační objekt a na bázi systémové didaktiky jsme vymezili jejich atributy a operace. 25

26 Závěrečný úkol lekce Zvolte si jako multimediální operační objekt, který je určen pro výuku pojmu les, fotografii lesa (grafiku). Viz obrázek 2.10, který má žák k dispozici. Popište jednotlivé dimense obrázku jako operačního objektu podle tabulky 2.4. Vaši analýzu sestavte do analogické tabulky a zašlete ji jako dokument editoru Microsoft Word podle pokynů vašeho tutora a standardů pro posílání úkolů. Pojmy k zapamatování Obr Obrázek lesa výuková jednotka výuková situace komponenta znalostí dekompozice cílů výuky operační objekt multimediální operační objekt (MMOO) objekt výuky událost výuky obsahová jednotka struktura výuky dimense operačního objektu třída MMOO Kontrolní otázky 1) Vysvětlete makrostrategii výuky podle diagramu devíti událostí R. Gagné. 2) Vyjmenujte základní styly výuky. 3) Jak je definována výuková jednotka? Co rozumíme strukturou výukové jednotky. 4) Vysvětlete pojetí výukového objektu. 5) Jak definuje proces učení systémová didaktika? 6) K čemu slouží operační objekty ve výuce? 26

27 7) Definujte multimediální operační objekt. Kategorizujte jej podle média a podle didaktické funkce. 8) Vyjmenujte dimense operačního objektu. 9) Popište vlastnosti textového objektu. 10) Popište vlastnosti zvukového objektu. 11) Popište vlastnosti grafického objektu. 12) Můžete za řadit animaci a videosekvenci do některé z výše uvedených tříd? Použitá literatura BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, ISBN KAPOUNOVÁ, J., PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN MAŠEK, J. Audiovizuální komunikace výukových médií. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, ISBN POLÁKOVÁ, E. Ed. Teoretické východiska technológie vzdelávania. Nitra: Pedagogická fakulta VŠPg, ISBN POLÁKOVÁ, E. K niektorým problémom efektívnosti vzdelávania. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Pedagogická fakulta, ISBN POLÁKOVÁ, E. Ed. Terminológia technológie vzdelávania. Nitra: ÚDT-PF UKF, ISBN ZELINA, M. Stratégie a metódy rozvoja osobnosti dieťata. Vydavateľstvo IRIS, ISBN Doplňkové studijní materiály BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, ISBN KAPOUNOVÁ, J., PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN MAŠEK, J. Audiovizuální komunikace výukových médií. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, ISBN PAVLÍČEK, J. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN PAVLÍČEK, J. Technologie pro e-tutory. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN

28 Výsledky cvičení Cvičení 2.1: Je to S-R-Rf, tedy Stimulus-Reakce-Zpevnění (Reinforcement). Zakladatelem programovaného učení je B.F. Skinner (1954, The Science of Learning and the Art of Teaching). Cvičení 2.2: Opět mezi ikonické objekty. Audiovizuálnímu záznamu chybí hmatový i čichový kanál. Cvičení 2.3: Grafika (obrázek) lesa, obrázky různých stromů, které representují prvky lesa, animace lesa (pohybu stromů), zvukový záznam zvuku lesa, audiovizuální záznam lesa. To vše jsou multimediální operační objekty. Jako příklad ikonického objektu můžeme uvést i čichovou esenci vůně lesa. Cvičení 2.4: Ikony obvykle plní funkci orientační (v textových oporách) a navigační (v počítačových výukových programech). 28

29 3. TECHNIKY PRÁCE S MULTIMEDIÁLNÍMI OPERAČNÍMI OBJEKTY Cíle lekce Tato lekce kursu vás uvede do problematiky tvorby výukových objektů, jak jsme si je vymezili v předchozí lekci. Navážeme zde na vaše předchozí dovednosti s používáním softwarových konstrukčních nástrojů a upozorníme vás na určitá specifika vymezená didaktickým pojetím multimediálních objektů. Po prostudování lekce dokážete využít standardních softwarových nástrojů balíku MS Office a operačního systému MS Windows pro tvorbu multimediálních operačních objektů (text, grafika, fotografie, video). Čas K prostudování lekce a praktickému procvičení budete potřebovat asi 6 hodiny. Průvodce textem Možná, že si řeknete, že učit se znovu Word a podobné nástroje je zbytečné. My si zde ukážeme tyto nástroje v poněkud jiném světle. Soustředíme se přitom na možnosti, které nám skýtá Microsoft Office, a které se obvykle (v základních kursech) neučí. Lekce je zaměřena na aplikaci znalostí a dovedností do prostředí vytváření výuky. Soustřeďte se a pokračujte ve studiu s další dávkou potřebného elánu. Obsah lekce 3.1 Textové operační objekty 3.2 Grafické operační objekty 3.3 Práce s grafikou 3.4 Animace 3.5 Práce se zvukem, fotografiemi a videem Klíčová slova Výukový objekt, multimediální operační objekt, textový operační objekt, textový editor, typografie, formát, grafika, grafický operační objekt, grafický editor, editor videa, klipy. 3.1 Textové operační objekty Namísto o textu hovoříme ve spojitosti s počítačovou výukou o textových operačních objektech. Takto definujeme entitu, která nese textovou informaci, a po níž chceme, ať má didakticky vhodnou formu. Z oblasti programované výuky si vzpomeneme na pravidlo malých kroků, designeři webů nás učí o vhodné velikosti písma na obrazovce a současně barvě, typu písma či řezu, tedy o typografii. Textovým operačním objektem (textovým objektem) budeme nazývat text na úrovni odstavce. Délka se doporučuje maximálně 6 řádků, které obsahují maximálně 6-7 slov. Toto pravidlo je často nazýváno pravidlo 6x6, resp. 6x7. Je užitečné textový objekt ohraničit již uvedeným odstavcem nebo hranicemi, jak ukazuje níže uvedený příklad. Možností je celá řada. Samozřejmě v elektronické učebnici použijete textový objekt s jinými hodnotami atributů, než například v presentačním programu. Jedním z atributů třídy textový objekt je jeho formát. K vytváření textových objektů budeme používat jednoduchý textový editor pro vytváření textů bez formátování písma, jako je program Poznámkový blok rodiny operačního systému 29

30 Microsoft Windows, sofistikovaný textový editor (např. MS Word), presentační program (MS PowerPoint), editor webovských stránek (MS FrontPage, Zoner Callisto). Vztah textových formátů a odpovídajících programových aplikací ukazuje tabulka 3.1 Aplikace Charakteristika Formát souboru Poznámkový blok, MS Word, WordPad Jednoduchý text bez formátování písma TXT WordPad, MS Word Jednoduché formátování textu RTF MS Word Komplexní formátování texty DOC Adobe Acrobat Universální komplexní formát PDF MS Word, MS FrontPage, Poznámkový blok Formát pro Internet HTML Tab. 3.1 Formáty textových souborů Kromě těchto textových editorů můžeme vytvářet textové objekty i v dalších aplikacích jako je MS PowerPoint (obr. 3.2), Asymetrix ToolBook či Multimedia Flash. Příklady! Příkladem textového objektu kromě odstavce je textové pole (obr. 3.1) v editoru MS Word, naleznete jej v panelu Kreslení nebo také ve skupině příkazů hlavního menu, VLOŽIT-TEXTOVÉ POLE. S mnohými pojmy z oblasti počítačem podporované výuky jste se již určitě setkali. Vzhledem k tomuto faktu a vzhledem k tomu, že terminologie v oblasti počítačové výuky je poměrně roztříštěná, začneme netradičně souhrnem několika základních pojmů a jejich stručným vysvětlením. Obr. 3.1 Textový objekt v editoru MS Word! Formát textového pole můžeme otevřít v lokálním menu, kliknutím pravého tlačítka myši na textové pole. Textové pole umožňuje umístění na libovolném místě stránky dokumentu! Ke zvýraznění textového objektu lze použít i funkce ohraničení (FORMÁT- OHRANIČENÍ A STÍNOVÁNÍ-OHRANIČENÍ). ~ Cvičení 3.1 Zajímavým nástrojem je textový editor WordPad. Standardním výstupním formátem je RTF. Nalezněte tento editor a dešifrujte příponu výstupních souborů. 3.2 Procvičte si manipulaci s textovým polem. Zjistěte atributy, které lze u textového pole ovládat. Lze do něj umístit i jiné objekty, než je text? Částečně naleznete odpověď na konci lekce. ~ 30

31 Obr. 3.2 Textový objekt jako součást presentace Některé rady pro práci s textovými objekty - Nejprve tvoříme text, teprve pak formátujeme. - Papír chce serif, web zase sans serif. - Odstavec je základním representantem textového objektu. Je to každý blok textu ukončený znakem konce odstavce, Vkládá se klávesou Enter. Samostatným odstavcem může být jediný řádek, například nadpis, ale i prázdný řádek. - Textová stránka se liší od webovské stránky, každá se čte jinak, web se tzv. skenuje. Znamená to, že čteme zhruba 50 % obrazovky. - Nepodtrhujte, typografie takové zvýrazňování nezná, navíc navozujete aktivitu textu (hypertext), i když tam není. - Střídmost zachovávejte při používání řezů, postupujte vždy v souladu se zobrazovacími mechanismy webovského prohlížeče. - Strukturujte text nadpisy, umožňují i další využití (např. lze na ně odkazovat, slouží k automatickému vytváření obsahu). - Text odsazujte od hranice textu svisle i vodorovně. - Využívejte seznamů. - Strukturujte text tabulkou. Tabulka umožní tzv. přímo adresovat jednotlivé prvky (buňky) zvolené sítě (viz příklad). - S barvami se doporučuje šetřit. Známé je pravidlo tří barev. Otázkou je i vzájemná kombinace barvy pozadí a barev objektů popředí. U textově orientované výuky se doporučuje tmavé písmo na světlém pozadí. U 31

32 výukových programů se zase často setkáte s tmavým pozadím a kontrastním textem. Příklad! Zvolme si tabulku např. rozměrů 8x10. Efekt strukturování stránky bude následující (obr. 3.3). Obr. 3.3 Strukturování stránky tabulkou Typografická pravidla již znáte z kursů o textových editorech. Není na škodu si připomenout, na co musíme dávat při editaci textu obzvláštní pozor (Kapounová, 2003) - Mezery mezi nejvíce viditelné prohřešky proti typografii patří chybějící nebo přebývající mezery. Mezera umístěná tam, kde nemá být, může způsobit zalomení řádku na nevhodném místě, například levá závorka na konci řádku nebo pravá závorka na začátku řádku. Chybějící mezera může způsobit vznik příliš dlouhých slov; například vynechání mezery za čárkou. Slova oddělená pouze čárkou jsou považována za jedno slovo, a to má neblahé důsledky při zalamování řádku. Je dobré vědět, že textový editor nakládá s mezislovní mezerou jinak, než s ostatními znaky podle potřeby ji může v řádku rozšířit. - Aby nedocházelo k zalomení řádku v nevhodném místě, používá se nezalomitelná (pevná) mezera, například Karel IV. Pevná mezera nemá svůj znak na klávesnici, je třeba použít klávesové zkratky (u MS Word Ctrl+Shift+mezera). - Tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník se píší těsně za slovo (bez mezery) a za nimi následuje mezera. - Pomlčka a spojovník se často nerozlišují a je to typografická chyba. - Spojovník - je kratší, používá se k dělení slov a jako spojovací znaménko, kolem spojovníku se nesázejí mezery, například ping-pong, máme-li, Frýdek-Místek. 32

33 - Pomlčka je delší a kolem ní se vkládají mezery. Naznačuje větší přestávku v řeči, má význam čárky. Pokud pomlčka nahrazuje předložku či spojku (výrazy a, až, od do, ap.), sází se z obou stran bez mezery, například v letech Cvičení 3.3 Termíny serif a sans serif určitě znáte. Nicméně uveďte české termíny a nejznámější typy písma obou kategorií. Kontrolu naleznete na konci lekce. ~ 3.2 Grafické operační objekty Grafikou rozumíme kresby, grafy, schémata, diagramy, mapy, fotografie. Grafické objekty obvykle komponujeme do složitějšího didaktického obrazu. Třída grafického objektu je popsána na obrázku 2.8. Vytváření didaktického obrazu (didaktická vizualizace) se řídí řadou pravidel (Mašek, 2002) jako např.! soulad s obsahem, věcná správnost! existence ústředního motivu a jeho dominance! zdůraznění a zobecnění požadovaných vlastností jevu či předmětu! omezení počtu prvků! jednoduchost, srozumitelnost. Tato pravidla nabývají konkrétních kontur (podobně jako pravidlo 6x6 u textu). Doporučuje se! uspořádání obrazu v nesymetrickém provedení 2:5, 5:8! uplatnění figury a pozadí jako nositele změny vizuální informace a známého celku! nejvhodnějšími tvary jsou tvary kruhové nebo nepravidelné. Další pravidla pro vytváření didaktického obrazu naleznete v literatuře (Mašek, 2002), (Bohony, 2003). Didaktický smysl nemají zbytečné efekty ve smyslu nepodstatné informace, tzv. dekorativní ilustrace. Kognitivní teorie učení doporučují současné zobrazení textu a grafiky ve smyslu tzv. vysvětlující (explanativní) ilustrace (Clark, Mayer, 2003). Grafický objekt tak bývá obvykle doplněn textovým objektem, resp. obráceně. Důležité je jejich vzájemné uspořádání na obrazovce. Doporučuje se uspořádání podle obrázku 3.4. Grafiku využíváme ve výukových programech - ke znázornění a vysvětlení obsahu výuky. Zde grafiku využíváme k vysvětlování fakt, konceptů, procesů, procedur i principů. Nejčastěji zde používáme obrázky kopií obrazovek softwarových produktů (tzv. technika screen caption), viz např. obr Ale i grafy, schémata, fotografie. Kopie obrazovek a fotografie jsou přímým obrazem učiva - k manipulaci v interakci žáka s učivem - k organizaci obrazovky a navigaci v rámci struktury učiva - jako grafické rozhraní komunikace se žákem, především k řízení výuky. 33

34 Název okna Textová část Jeviště pro grafiku animace video Obr. 3.4 Struktura obrazovky výukového programu Důležitým atributem operačního objektu grafika je datový formát (způsob uložení dat). Podrobnosti ukazuje tabulka 3.2 Aplikace Charakteristika Formát souboru Malování PaintShop, Adobe PhotoShop CorelDraw, Ulead GIF Animator CorelDraw, Ulead GIF Animator Ulead GIF Animator, CorelDraw, Řídicí panel s navigací, možností ovládání zvuku,poznámkami ap. Základní kreslící nástroje, základní efekty Bohaté kreslící nástroje, množství barev a efektů Velmi vysoká kvalita, vhodné pro publikování Vhodný pro fotografie, má vysoký kompresní poměr, nehodí se pro grafiku Vhodný pro kresbu, vhodný pro Internet BMP (bitmap) BMP (bitmap) TIFF (i TIF) JPEG Tab. 3.2 Základní grafické formáty Kromě uvedených, tzv. bitmapových neboli rastrových formátů existují formáty vektorové grafiky, které pracují s grafickými objekty. Příkladem je CDR programu Corel Draw. S vektorovou grafikou pracují rovněž mnohé aplikace, např. již vzpomenutý Asymetrix ToolBook, ale rovněž Microsoft Word. 3.3 Práce s grafikou Základní znalosti a dovednosti pro tvorbu grafiky, včetně digitálních fotografií, máte ze studijního předmětu Vzdělávací technologie. Tam jste se zabývali tvorbou multimedií. Jako učitele vás bude především zajímat možnost didaktického využití multimedií, tzn. multimedia jako multimediální operační objekty. Velmi zajímavou a jednoduchou technikou je vytvoření a organizace sekvence fotografií, resp. grafických obrázků jako analogie diapásu. Bude nám k tomu stačit použití programu Prohlížeč obrázků a faxů v rámci programu Windows Explorer (Průzkumník) operačního systému MS Windows XP. Ten nám pomůže vytvořit a využívat tzv. alba obrázků. GIF 34

35 Úloha 3.3.1: Práce s albem obrázků Ukažme si zmíněný program ve funkci organizátora a prohlížeče obrázků (fotografií). Jako pracovní adresář využijeme standardní složku C:\Documents and Settings\All Users\Sdílené dokumenty\sdílené obrázky\ukázky obrázků. Ta standardně obsahuje čtyři soubory, viz obr Obr. 3.5: Pracovní adresář Obr. 3.6 Průzkumník ve zobrazení filmový pás Nejprve nastavíme pravé okno Průzkumníku jako filmový pás (ZOBRAZENÍ FILMOVÝ PÁS) a levé okno nastavíme podle stylu Fotoalbum (ZOBRAZENÍ VLASTNÍ 35

36 NASTAVENÍ SLOŽKY TYP SLOŽKY). Vypněte ale nastavení SLOŽKY v panelu STANDARDNÍ TLAČÍTKA. Výsledek ukazuje obrázek 3.6.! Složku Obrázky otevřete klepnutím na tlačítko START a na příkaz OBRÁZKY.! Obrázek vyberete klepnutím. Poklepáním na obrázek zobrazíte jeho náhled v programu Prohlížeč obrázků a faxů.! Obrázky můžete zobrazit jako filmový pás v libovolné podsložce složky Obrázky nebo v kterékoli složce upravené jako složka obrázků. Poklepáním na příslušný soubor (obrázek) se otevře program Prohlížeč obrázků a faxů, viz obr Obr. 3.7 Prohlížeč obrázků a faxů se souborem XY.jpg Cvičení 3.4 Dešifrujte jméno souboru XY v obrázku 3.7, jakož i umístění v systému adresářů vašeho disku. Výsledek naleznete na konci lekce. 3.5 Úlohu proveďte jako cvičení. ~ Úloha 3.3.2: Jednoduchá úprava obrázků v aplikaci Malování Předchozí úloha ukazovala možnosti použití aplikace Prohlížeč faxů a obrázků pro výstavbu didaktické sekvence fotografií jako analogie diapásu. Určitě vám vystane na mysl potřeba dodání textových objektů k fotografiím, aby sekvence fotografií umožňovala individuální a samostatné využití. Jednoduchou možnost přidání textových objektů k fotografiím poskytuje aplikace Malování. Naleznete ji pod operačním systémem Microsoft Windows ve skupině Příslušenství. Obrázek 3.8 ukazuje příklad takto upravené fotografie. Podrobnosti k obsluze programu Malování naleznete např. v (Kapounová, Kostolányová, 2003). Cvičení 3.6 Upravte fotografie, které naleznete v adresáři Ukázky obrázků výše uvedeným způsobem. Jako text k obrázku použijte vždy jméno příslušného souboru. 36

37 V prostředí prohlížeče obrázků a faxů realizujte tzv. presentaci, tzn. automatickou sekvenci obrázků. Můžete dát samozřejmě přednost svým vlastním fotografiím. ~ Obr. 3.8 Přidání textu k fotografii 3.4 Animace Animaci budeme mít na mysli v pojetí dynamizování statických obrázků pro vysvětlení či popis fungování libovolného systému. Animaci tady zmíníme pouze z didaktického hlediska. Animace realizuje zásadu názornosti a umožňuje funkční pohled na vzájemné vztahy. Příklad! Klasickým odkazem je adresa Jako cvičení se pokuste adresu rozluštit. Určitě jste rozpoznali jméno Wright. Druhým termínem je warping. Jeho principy zjistíte návštěvou uvedené adresy. ~ Animovaný GIF znamená aplikaci sekvence obrázků do jednoho souboru a jejich zobrazení překrýváním přes sebe. Podrobnosti naleznete např. ve studijní opoře (Kapounová, Kostolányová, 2003). Příprava animovaného gifu probíhá ve dvou fázích, jak ukazuje obr

38 Grafický program Vývoj obrázků Animační program Sestavení obrázků Animace Obr. 3.9 Proces animace Příklady! Dostupnými programy pro animaci GIF obrázků jsou Microsoft GIF Animator (viz Kapounová, Kostolányová, 2003), Ulead GIF Animator. Pro vývoj obrázků použijete některou vám známou aplikaci, třeba program Malování. Obr Animované gify! Příklady animovaných gifů a další grafiky naleznete v adresáři Media, který je standardně v adresáři Microsoft Office. ~ Je namístě upozornit, že uvedené příklady animací a pojetí animací v presentačních programech nemá většinou pražádný didaktický smysl. Můžeme hovořit o dekorativní animaci (viz výše). Stejné platí pro různé animační efekty pro práci s textem. Většinou odvádí pozornost žáka, má rušivý charakter, nehledě ke zdržení v předkládání textu. Didakticky pojatou animaci, která směřuje k vytváření dynamických modelů a k simulacím, budete nejspíše realizovat u odborníků. Nicméně jedno pojetí animace v Microsoftu PowerPoint zmíníme dále, má využití v navigaci výukou. Animace jako multimediální operační objekt má vysoce významnou didaktickou hodnotu, využijeme ji k řadě didaktických funkcí. Cvičení 3.6 Vyhledejte pět animovaných gifů. Přemýšlejte přitom o jejich možném didaktickém využití. ~ 3.5 Práce se zvukem, fotografiemi a videem Windows Movie Maker je standardní aplikací operačního systému Microsoft Windows XP. Nalezneme ji ve skupině Příslušenství. Windows Movie Maker (dále použijeme zkratku WMM) je jednoduchým editorem pro zpracování a organizaci videa, obrázků a zvuku. Lze jej použít k digitalizaci zvuku a videa z videokamery, 38

39 webové kamery nebo jiného zdroje videa. Digitalizovaný obsah je možné použít ve filmech. Do programu WMM lze také importovat existující zvuk, video nebo obrázky a pak je použít ve vytvořeném filmu. Po úpravě obsahu zvuku a videa v programu WMM, což může být např. přidání titulků, přechodů videa nebo efektů, lze vytvořit didaktický videoprogram a presentaci fotografií (diapás) s integrací zvuku (analogie diafonu). Tzn. výstupem programu je didaktické audiovizuální sdělení. Film Kolekce Projekt Obr Základní datové jednotky pod WMM Základní datovou jednotkou je kolekce. Kolekce obsahuje zvukové klipy, videoklipy nebo obrázky, které byly importovány nebo digitalizovány v programu WMM. Kolekce funguje jako zásobník klipů (báze mediálních dat). Projekt obsahuje uspořádání a načasování zvukových klipů a videoklipů, přechodů videa, efektů videa a titulků, které jste přidali do scénáře nebo na časovou osu z kolekce. Projekt je základní jednotkou práce (poznáme jej podle přípony MSWMM). Je samozřejmě editovatelný. Film je finální, ukončený projekt. Proces tvorby filmu v prostředí programu WMM ukazuje obrázek Pro práci na projektech poskytuje WMM dvě zobrazení, scénář (obr. 3.12) a časovou osu (obr. 3.13). Soubory v kolekci se stopáží Scénář Obr Zobrazení Scénář Scénář je výchozí zobrazení v programu. Scénář můžete použít k prohlížení sekvence nebo k řazení klipů v projektu a případně k jejich snadnému 39

40 přeuspořádání. Toto zobrazení také umožňuje prohlížet všechny efekty videa a přechody videa, které byly přidány. Lze také zobrazit náhled všech klipů v aktuálním projektu. Zvukové klipy, které jste přidali do projektu, se nezobrazí ve scénáři, zobrazí se však na časové ose. Všechny klipy ve scénáři definují projekt. Časovou osu lze použít k prohlížení nebo změně časování klipů v projektu. Tlačítka časové osy slouží k provádění takových úkolů, jako je změna zobrazení projektu, přiblížení nebo oddálení podrobností projektu, záznam mluveného komentáře nebo nastavování úrovně hlasitosti. Čas se zobrazuje ve formátu hodiny:minuty:sekundy.setiny sekundy (h:mm:ss.sts). Chcete-li odstřihnout nežádoucí části klipu, použijte body střihu, které se zobrazí při výběru klipu. Můžete také zobrazit všechny klipy v aktuálním projektu, které jsou zobrazeny na časové ose. Všechny klipy na časové ose definují projekt. Časová osa Obr Zobrazení Časová osa Časová osa zobrazuje mediální stopy (viz obr. 3.13), na nich ukazuje, jaké typy souborů jsme přidali do aktuálního projektu! stopa video zobrazuje videoklipy, obrázky nebo názvy přidané do projektu! ve stopě Přechod se zobrazují přechody videa, přidané do časové osy! zvuková stopa zobrazuje zvuk, obsažený ve videoklipech přidaných do projektu! zvuková či hudební stopa umožňuje zobrazit zvukové klipy, přidané do projektu! stopa překryvné titulky zobrazuje všechny titulky nebo závěrečné titulky, přidané do časové osy. Titulky překrývají zobrazované video. U právě 40

41 vybraného titulku je zobrazena značka začátku střihu. Tu lze přetáhnout a tím prodloužit nebo zkrátit stopáž titulku. Po přidání klipů do scénáře nebo na časovou osu provádíte následující akce! uspořádání klipů do požadovaného pořadí,! vytváření přechodů mezi klipy,! přidávání efektů videa do videoklipů a obrázků,! odstřihnutí nežádoucích částí klipů (pouze v zobrazení časová osa),! rozdělování a spojování klipů,! přidávání mluveného komentáře synchronizovaného s klipy (pouze v zobrazení Časová osa). Náhled projektu lze zobrazit v podokně Monitor, viz obr Postup práce v aplikaci WMM krok za krokem naleznete ve studijní opoře (Kapounová, Kostolányová, 2003). Cvičení 3.7 Realizujte úlohu v prostředí programu Windows Movie Maker. ~ Shrnutí Zatímco v předchozí lekci jsme zkoumali multimediální operační objekty jako objekty výukové situace a takto jsme stanovili jejich rozmanité charakteristiky, v této lekci jsme se soustředili na praktické hodnoty těchto charakteristik. Operační objekty jsme již více zkoumali z hlediska jejich společného používání. K tomu jsme si ukázali některé jednoduché softwarové nástroje. Zaměřili jsme se přitom na principy práce (dovednostní minima) takových aplikací, které jsou součástí operačního systému Microsoft Windows XP a balíku Microsoft Office XP. Ukázali jsme principy práce s aplikacemi - Prohlížeč obrázků a faxů - Malování - Windows Media Maker. Postupovali jsme od jednoduchých didaktických objektů na úrovni diapásu až po nástin tvorby analogie diafonu a videoprogramu s ozvučením i některými efekty. Závěrečný úkol lekce V programu Windows Movie Maker sestavte film, obsahující alespoň 5 videoklipů či obrázků. Film začněte obrazovkou s titulky, přidejte i závěrečnou obrazovku. Mezi snímky vytvořte přechody. Výstupem bude automatický film. Uložte jej podle vám známých syntaktických pravidel do souboru Prijmeni_Jmeno.mswmm a zašlete podle pokynů svému tutorovi. K řešení můžete využít cvičení 3.7. Pojmy k zapamatování textový operační objekt grafický operační objekt typografická pravidla textu datový formát grafiky didaktické audiovizuální sdělení datový formát textu album obrázků kolekce-projekt-film Kontrolní otázky 1) Co rozumíte pojmem textový operační objekt? 2) Popište základní pravidla pro tvorbu textového objektu. 41

42 3) Vysvětlete techniky strukturování textu. 4) Uveďte základní pravidla pro tvorbu didaktického obrazu. 5) K čemu využíváme ve výukových programech grafiku? 6) Jaké jsou obvyklé datové formáty pro grafické objekty? 7) Popište postup prací při zobrazení Filmový pás a uveďte příklad využití ve výuce. 8) Vysvětlete využití aplikace Malování při úpravě fotografií. 9) Popište základní kroky procesu animace. 10) Popište základní kroky při tvorbě filmu v a plikaci Windows Media Maker (WMM). 11) Co znamenají termíny časová osa, scénář, projekce a kolekce v aplikaci WMM? Použité materiály BOHONY, P. Didaktická technológia. Nitra: Pedagogická fakulta UKF v Nitre ISBN CLARK, R.C., MAYER, R.E. E-Learning and the Science of Instruction. JOSSEY- BASS/PFEIFFER: ISBN KAPOUNOVÁ, J., KOSTOLÁNYOVÁ, K. Multimédia v práci učitele. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, LOHR, L.L. Creating Graphics for Learning and Performance. New Jersey, Ohio: Merrill Prentice Hall, ISBN X. MAŠEK, J. Audiovizuální komunikace výukových médií. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, ISBN Nápověda produktů Microsoft Windows XP, Windows Media Maker. Doplňkové studijní materiály KAPOUNOVÁ, J., KOSTOLÁNYOVÁ, K. Multimédia v práci učitele. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, MAŠEK, J. Audiovizuální komunikace výukových médií. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, ISBN Nápověda produktů Microsoft Windows XP, Windows Media Maker. Výsledky cvičení Cvičení 3.1: WordPad najdete ve skupině Příslušenství operačního systému Microsoft Windows. RTF znamená rich text format, tedy bohatý textový formát. Cvičení 3.2: Je výhodné do textového pole umístit třeba obrázek. Opět jej můžeme umístit v libovolném místě stránky dokumentu. Cvičení 3.3: Serif znamená patkové, příkladem je Times New Roman. Sans Serif je bezpatkové, příkladem je Arial. Všimněte si že text v obou typech písma vystupuje jako reálný operační objekt. Cvičení 3.4: XY identifikujeme jako Modré vrcholky. Já soubor naleznu postupně v adresářích Sdílené dokumenty, Sdílené obrázky, Ukázky obrázků. 42

43 4. VYTVÁŘENÍ DIAGRAMŮ A SCHEMAT Cíle lekce V této lekci ukážeme vytváření některých grafických objektů v prostředí aplikace Microsoft Visio a v aplikaci Microsoft Word. Po prostudování lekce rozlišíte grafické schopnosti programu Visio i textového editoru MS Word. Porozumíte principům vytváření grafiky v obou aplikacích. Rozlišíte objekty vývojový a hierarchický diagram a konceptuální mapu a vymezíte prostředky aplikace, které jsou určeny pro tvorbu těchto objektů. Samostatně vytvoříte jednoduchý vývojový diagram, hierarchický diagram a konceptuální mapu. Čas K prostudování lekce a řešení úkolů budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Nároky na grafiku neustále rostou. V této lekci se seznámíte se standardním nástrojem balíku Microsoft, avšak nástrojem poměrně málo známým. Aplikace Visio nám přináší diagramy, schémata, plány, grafy atd. vysoké grafické úrovně. Lekce je zaměřena na seznámení s prostředím aplikace, rozpoznání třídy úloh, které vám pomůže aplikace řešit a získání základních dovedností pro práci s aplikaci. Potřebné dovednosti získáte v počítačových učebnách university. Opět se obrátíme k balíku aplikací MS Office, kde upozorníme na některé jejich málo známé funkce. Lekce je to opět praktická, vyžaduje vaši aktivitu. Přejeme vám hodně zdaru. Obsah lekce 4.1 Využití aplikace Microsoft Visio ve výuce 4.2 Konstrukce vývojového diagramu 4.3 Sestavení konceptuální mapy 4.4 Schémata a diagramy v aplikacích Microsoft Office Klíčová slova Výukový objekt, grafika, grafický operační objekt, vizuální učení, diagramy, vývojový diagram, konceptuální mapa. 4.1 Využití aplikace Microsoft Visio ve výuce Microsoft Visio (dále jen Visio) patří mezi grafické programy pro navrhování systémů. Patří do kategorie programů typu AutoCAD. Existence šablon obrazců však činí z Visia velmi intuitivní nástroj, který je účinným prostředkem pro navrhování schémat, diagramů, map, sítí ale i fyzikálních objektů. Uživatel pracuje technikou táhni a pusť. Aplikace se tak stává cenným nástrojem učitele a návrhářů výuky s výhodou příslušnosti k rodině produktů Microsoft Office. Grafiku z Visia lze využít ve standardních aplikacích. Obrázek 4.1 ukazuje obrázek vytvořený ve Visiu, exportovaný do PowerPointu. Stejným způsobem, můžeme využívat grafické objekty Visia ve všech standardních aplikacích systému Microsoft Office a samozřejmě i jiných. Rovněž je můžeme využívat jako učební pomůcky representované multimediálním operačním objektem. My se zaměříme především na diagramy a konceptuální mapy pro potřeby vizuálního učení. Vizuální učení je zaměřeno na využívání grafiky pro pochopení konceptů a kauzálních vztahů v libovolných systémech, pro nás zejména při výstavbě pojmů, znázornění postupů a struktury výuky. 43

44 Výstupy aplikace jsou využitelné jako objekty vlastní aplikace, jako objekty importované jinými aplikacemi (viz obr. 4.1), jako HTML objekty. Kód HTML je generován programem Visio při vyvolání funkce Save As Web page. Obr. 4.1 Grafika z Visia exportována do PowerPointu Kategorie obrazců Základním grafickým konstrukčním nástrojem ve Visiu jsou šablony obrazců. Šablony obrazců (Stencil) jsou uspořádány tématicky do kategorií (Category). Nás budou zajímat především kategorie: - Blokové diagramy (Block diagram) - Vývojové diagramy (Flowchart) - Webové diagramy (Web diagram) - Grafika Visio (Visio Extras) - Mapy (Map) - Konstrukční plány (Building Plans) Každá kategorie má jednu či více skupin grafických objektů. Například v kategorii blokové diagramy nalezneme skupiny Základní tvary, bloky, plastické bloky, bloky s perspektivou. Příklad! Obrázek 4.2 ukazuje objekty kategorie Mapy (Map) a skupiny Krajina (Landmark Shapes). Obrázek 4.3 skupiny různých objektů pro vývojové diagramy (Miscallenous Flowchart Shapes) kategorie vývojových diagramů (Flowchart). Obrázek 4.4 pak skupinu bloků (Blocks) kategorie blokových diagramů (Block Diagrams). ~ 44

45 Obr. 4.2 Skupina Krajina Obr. 4.3 Skupina Různé tvary pro vývojové diagramy Obr. 4.4 Skupina Bloky 45

46 4.2 Konstrukce vývojového diagramu Postup použití aplikace Visio si ukážeme na konstrukci vývojového diagramu, viz obr Průvodce textem Budeme postupovat metodou minima znalostí, tzn. ukážeme některé základní pracovní postupy. Podrobnosti získáte samostatným studiem, resp. při samostatných aktivitách.standardním postupem při rozvíjení znalostí a dovedností je absolvování specializovaného produktového kursu či samostatné studium podle produktového manuálu. Stáhni webovský formulář Vyplň formulář a odešli Byl přijat? Ne Ano Zašli požadovanou částku Doplni informace Už jsi se zúčastnil akce Ano Ne Očekávej novou pozvánku Seznam jiných akcí Obr. 4.5: Příklad vývojového diagramu K realizaci vývojového diagramu vede následující postup (viz rovněž obr. 4.7): 1. Založ nový soubor. Ve Visiu je to tzv.nový sešit výkresů (New Drawing) s novou stranu (Page-1). 2. V případě potřeby otevři potřebné kategorie grafických objektů (FILE- STENCILS). Vybrané skupiny se objeví v levé části pracovního okna (Shapes). 46

47 3. Přetáhni na stránku (Táhni a Pusť) následující objekty (obr. 4.6). Tato činnost se dá libovolně opakovat, v případě změny rozměrů objektů doporučujeme kopírování a vkládání přes schránku. Linka Obr. 4.6 Jednoduché grafické objekty a konektor 4. Seřaď grafické objekty podle potřeby. 5. Proveď propojení pomocí některého konektoru. Všimněte si, že poklepáním na střed konektoru otevřete textové pole (viz obr. 4.6). Konektory mají celou řadu atributů, zdůrazníme zde jejich automatickou modifikaci se změnou polohy i tvaru obrazců Obr. 4.7: Konstrukce vývojového diagramu 4.3 Sestavení konceptuální mapy Konceptuální mapa se řadí mezí výukové objekty s několika didaktickými funkcemi. Lze ji užít ke specifikaci systémového pohledu na učivo nebo k popisu vzájemných vztahů mezi pojmy či k výstavbě učiva. Příklad konceptuální mapy ukazuje obrázek 4.8. Je na něm znázorněno vytváření představy práce elektrického proudu. 47

48 Třením vzniká vytváří Elektrony Elektrický náboj je jednotkou proudí jako Coulomb Energie uvádí do pohybu Elektrický proud je jednotkou Coulomb/sec koná Práce Svítí žárovka Obr. 4.8 Konceptuální mapa práce elektrického proudu Cvičení 4.1 Postup je prakticky stejný jako v kapitole 4.2. Sestavte jej do kroků. Řešení naleznete na konci lekce. ~ Příklad! Jako příklad jiného nástroje pro konceptualizaci uvedeme produkt Inspiration (www.inspiration.com). Můžete si vyzkoušet jeho demo verzi. Takových nástrojů naleznete určitě více. Software pro vytváření konceptuálních map je dosti užívaný. ~ Cvičení 4.2 Existuje řešení uvedených úloh pomocí standardních aplikací? Je dobré znát možnost náhrady, byť nedokonalé, pro případ, že daný produkt není k dispozici. Odpověď si ověříte v následující kapitole. ~ 4.4 Schémata a diagramy v aplikacích Microsoft Office Jednotlivé aplikace balíku Microsoft Office XP poskytují efektivní nástroje pro práci s vývojovými diagramy, hierarchickými diagramy, organizačními schématy apod. Nástroje v aplikaci MS Word nalezneme v panelu Kreslení, skupině Automatické tvary. Povšimněte si skupiny Spojovací čáry. Propojíme-li objekty jejich prostřednictvím, vytvoří se trvalé propojení mezi těmito objekty. 48

49 Řešení variant Rozhodovací blok Vytvoření výstupní sestavy Zápis na disk Obr. 4.9 Vývojový diagram v aplikaci MS Word Cvičení 4.3 Zkonstruujte analogický vývojový diagram v aplikaci MS Word a MS Excel. ~ Shrnutí V lekci jsme se soustředili na využití aplikace Microsoft Visio ke konstruování složitějších grafických objektů. Zvolili jsme grafické operační objekty vývojový diagram a konceptuální mapu a ukázali jsme postupy krok za krokem, vedoucí k jejich konstruování. Tyto prostředky nám posloužily jako ukázka širokých možností aplikace, která je vhodná pro tvorbu! blokových diagramů a blokových schémat! vývojových diagramů! strukturálních diagramů! síťových diagramů! technických nákresů! konceptuálních map! map (např. dopravních cest). V kapitole 4.4 jsme ukázali vektorovou grafiku aplikací balíku Microsoft Office a její využití při tvorbě analogických objektů. Závěrečný úkol lekce Použijte aplikaci Microsoft Visio a sestavte strukturní diagram této studijní opory. Jako vstup použijte obsah generovaný do úrovně Nadpis4. Vytvořenou grafiku importujte do editoru Microsoft Word (1 stránka A4). Příkladem vám může být obr. 4.10, který tímto způsobem znázorňuje mapu kursu. Úkol zašlete svému e-tutorovi podle jeho pokynů. Pojmy k zapamatování vývojový diagram konceptuální mapa 49

50 technika táhni a pusť Microsoft Visio Řešíme úkol Projektový seminář Úvodní informace Použijeme Vymezíme Navrhujeme obecné 2. Studijní projekty Budeme Zařazení do potřebovat k řízení systému Jak to zvládneme 1. Koncepce Přiblížení 4. Navrhování projektového systémů řízení Metody v O projektech Příklady projektů projektovém řízení Stanovíme cíle Fázový přístup Řešíme Konkrétně Musíme rozlišit ve fázích Čím začneme 7.Počítačová Píšeme podpora projektování Word Počítáme Presentujeme Ex cel Realizujeme PowerPoint Navrhujeme 5. Pedagogický výzkum Umění Analýza cílů stanovit je Životní cyklus a fáze projektu Návrh a projekt Předprojektové fáze 3. Některé Příklad Jak na to 6. Navrhování výuky Co to je metody Systémový přístup Metodologie Tím začneme Jak postupujeme Jak na to Projektové cíle Metoda logického rámce Pozor na čas Fáze výzkumu Měříme Proces navrhování výuky Co tvoříme Vymezíme Metody časového činností plánování Postupně řešíme Rozklad pracovních Slabiny a síla činností Vstupy Metody kvantitativního výzkumu Pozorujeme Metody získávání údajů Vyhodnocujeme Z čeho stavíme Systémový přístup k navrhování výuky Struktura výukové jednotky SWOT analýza Metody kvalitativního Metody testování výzkumu hypotéz Výukové objekty Síťové grafy Obr Mapa struktury kursu Kontrolní otázky 1) Co znamená vizuální učení? 2) Které objekty využíváme ve vizuálním učení? 3) Vysvětlete princip šablon obrazců v aplikaci Microsoft Visio. 4) Vysvětlete postup při konstrukci vývojového diagramu v aplikaci MS Visio. 5) Popište postup při konstrukci vývojového diagramu v aplikaci MS Word. Použité materiály a doplňkové studijní zdroje BROŽ, M. Microsoft Visio Uživatelská příručka. Praha: Computer Press, ISBN Dokumentace k programu Microsoft Visio. Výsledky cvičení Cvičení 4.1: Postup sestavení konceptuální mapy je následující 1. Založ nový soubor, tzn. nový sešit výkresů (New Drawing) s novou stranu (Page-1). 2. Otevři kategorie grafických objektů (FILE-STENCILS) a vyber skupinu základní tvary (Basic Shapes). 3. Přetáhni na stránku objekty kruh (Circle) a elipsu (Ellipse). Doporučujeme kopírování a vkládání přes schránku. 4. Seřaď grafické objekty podle potřeby. 5. Proveď propojení pomocí konektoru linka-křivka (Line-Curve). Poklepáním na střed konektoru otevřete textové pole, do njž je třeba editovat text. Cvičení 4.2: Zde bychom doporučili kreslení např. v aplikaci Microsoft Excel, s využitím funkce dynamického propojení. 50

51 5. VYUŽITÍ PRESENTAČNÍHO PROGRAMU VE VÝUCE Cíle lekce V lekci páté vám ukážeme některé funkce PowerPointu, které dodají presentaci didaktickou hodnotu. Po jejím prostudování dokážete využít aplikaci Microsoft PowerPoint k didaktické presentaci pro frontální výuku, dokážete jej distribuovat i pro individuální výuku na webu. Dokážete využít nadpisy jako navigační prvky. Dokážete implementovat a používat hypertext. Vytvoříte a použijete vlastní navigační prvky, kontextovou mapu či menu. Čas K prostudování lekce a procvičení v prostředí aplikace budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Presentační program je nástrojem pro vytváření presentací. Jako takový jej určitě ovládáte. My si zde připomene využití ve výuce. Nejprve se soustředíme na PowerPoint na Webu a pak ukážeme některé záležitosti, které dodávají presentaci didaktickou hodnotu. Tedy nebojte se, neučíme se používat PowerPoint, ukážeme si jeho některé prvky, které jej umožňují efektivně využít ve výuce. Opět se od vás očekává aktivní přístup a provádění úloh, nyní v prostředí PowerPointu. Obsah lekce 5.1 Využití programu MS PowerPoint ve výuce 5.2 Organizace snímku 5.3 Organizace průchodu snímky 5.4 Navigace prostřednictvím animace snímků Klíčová slova Presentační program, didaktické funkce, výukový objekt, výuková jednotka, řízení presentace, organizace snímků, řízený průchod, navigace, animace snímků. 5.1 Využití programu MS PowerPoint ve výuce Presentační programy a zejména Microsoft PowerPoint jsou předmětem četných diskusí o jejich využitelnosti ve výuce. Mají jak příznivce, tak zapřísáhle odpůrce. Faktem je, že výstupy presentačního programu lze přizpůsobit mnoha didaktickým funkcím! motivační! presentační! vysvětlovací! drilovací! procvičovací! zkoušení! ilustrační. To vše ve frontálním, ale i individuálním využití, v závislosti na invencí návrháře a vývojáře výuky. Velmi důležitou možností širokého nasazení výsledného produktu je jeho publikování jako systému, sestaveného z webovských stránek (viz obr. 3.2), protože při jeho provozu v html formátu stačí uživateli internetovský prohlížeč, nepotřebuje vlastnit presentační program, v našem případě MS PowerPoint, ani tzv. prohlížeč. Tento způsob využívání pak přináší i další efekty, jako je možnost využívání 51

52 osnovy jako hypertextového obsahu, či racionální řešení navigace (viz opět obr. 3.2). K využití výsledného produktu ve výuce je nutné, aby produkt dodržoval určité zásady. Patří mezi ně zejména! používání interního řízení presentace objektů pomocí tlačítek (bullets) (malé dávky učiva, princip vlastního tempa)! použití struktury obsahu k nelineárnímu průchodu presentací! použití konceptuální mapy k nelineárnímu průchodu presentací! návratová tlačítka! propojení textových a grafických objektů! zařazení vysvětlovacích polí. Příklady! Příklady zmíněných diskusí o využitelnosti programu MS PowerPoint naleznete např. na stránkách Online Learning e-news. Ty jsou dostupné na adrese Příklady využití webovské verze presentace přednášek naleznete tamtéž. Vyhledejte si třeba přednášku profesora Kirkpatricka o evaluaci výuky. ~ 5.2 Organizace snímku Uvedeme si příklad možné organizace snímků presentace, která umožňuje učiteli, resp. žákům řízený průchod stránkou. Jako multimediální operační objekty jsou použita textová pole. Pro navigaci a řízení postupu učení jsou použita právě tlačítka. Nadpis1 Text3 Text2 Text4 Text5 Text7 Text8 Text9 Šipky doleva Navigační tlačítka 52 Obr. 5.1 Strategie 1 Postup při tvorbě stránky v prostředí MS PowerPoint 1. strategie: Označení objektů je použito tak, jak je vygeneroval PowerPoint. Po otevření snímku jsou fixovány objekty Nadpis1, Text3 a Navigační tlačítka, která slouží k rychlému

53 posunu mezi snímky. Tlačítka s označením 1, 2, 3 signalizují uživateli, že se očekává klepnutí myškou, po němž následuje animace na snímku. Tlačítka nesou informaci o organizaci objektů na snímku. Postup finální presentace snímku popisuje tabulka 5.1. Akce uživatele klepnutí Animace na snímku roluje Text2 automaticky Text 4 automaticky klepnutí automaticky klepnutí automaticky Text5 Text7 Text8 Text9 Šipka doleva (3x) Tab. 5.1 Postup presentace snímku strategie 1 Abychom dosáhli uvedeného efektu je zapotřebí 1. provést návrh (design) snímku 2. vytvořit operační a řídicí objekty (textová pole, popisky) 3. nastavit akce a animace (PREZENTACE-VLASTNÍ ANIMACE). Cvičení 5.1 Vytvořte v programu PowerPoint snímek podle obrázku 5.1 a tabulky 5.1. ~ 2. strategie: Je jednodušší, realizuje výukovou strategii Řekni a Ukaž (Tell and Show), což znamená zařazení vysvětlovací ilustrace textu obrázkem. Postup presentace je nyní: Tlačítko 1 Textové pole Obrázek. Opět půjde o nastavení animací objektů (dvou) v rámci snímku na obr Cvičení 5.2 Vytvořte v programu MS PowerPoint snímek podle obrázku 5.2. ~ 53

54 Obr. 5.2 Postup presentace snímku - strategie Organizace průchodu snímky Mezi didaktickými zásadami presentace jsme uvedli využívání obsahu a hypertextovou provázanost textových objektů a odpovídajících stránek. Nejjednodušší realizace uvedeného principu je využitím nadpisů, tedy předdefinovaných objektů PowerPointu. V prvém případě půjde o řešení dvou situací, znázorněných na obrázku 5.3. Obsah (2) Lekce 2 Lekce 1 Lekce 2 Lekce 3 Lekce 4 Lekce n (4a) (4b) Lekce 4 1/3Lekce 4 2/3 Lekce 4 3/3 Obr. 5.3 Hyperlinky Obrázek 5.3 ukazuje řešení možných vazeb mezi obsahem a snímky, resp. skupinami snímků. 54

55 Vazba (2) Předpokládejme strukturu snímků presentace podle obr Pak tuto vazbu (link) realizujeme následujícím postupem: 1. Na snímku Obsah vybereme textový řetězec Lekce 2 a definujeme pro něj hypertextový odkaz (VLOŽIT HYPERTEXTOVÝ ODKAZ) na Místo v tomto dokumentu ), viz obr Tímto místem bude snímek s nadpisem Lekce 2, což vybereme na základě schématu, který generuje PowerPoint právě podle nadpisů. To je již vzpomenuta výhoda nadpisů. 2. Vazba (2) realizuje propojení snímek-snímek. Je proto zapotřebí zkonstruovat návrat ze snímku Lekce 2 zpět na snímek Obsah. Úlohu jednoduše vyřešíme použitím předdefinovaného tlačítka Návrat z menu TLAČÍTKA AKCÍ, které naleznete ve skupině funkcí PRESENTACE. Ta je dostupná z hlavní nabídky. Vložíme tlačítko Návrat a potvrdíme link na Předchozí snímek, jak nám to program nabídne. Cvičení 5.3 Vyzkoušejte si řešení vazeb mezi obsahem a snímky podle této strategie. ~ Vazby (4ab) Obr. 5.4 Vkládání hypertextového odkazu Vazbu (4a) realizujeme podle kroku 1, minulého odstavce.. Zde musíme mít na paměti, že odkaz vede na skupinu tří snímků. Znamená to, že k postupu 4/1-4/2-4/3 využijeme standardních tlačítek, jak jsme si ukázali na obrázku 5.2, tzn. 55

56 Tlačítko Návrat umístíme na snímek 4/3 a budeme jej linkovat na snímek Obsah. Je zřejmé, že základním dokumentem pro realizaci uvedených vazeb je dobrý návrh programu některým z diagramů, viz např. hierarchickým diagramem výuky (Pavlíček, 2003). Cvičení 5.4 Vyzkoušejte si řešení vazeb mezi obsahem a snímky podle strategie Vazby (4ab). ~ Příklad! Práce s PowerPointem ve výuce je poměrně náročná. Jako příklad zde uveďme produkt Impatica, jenž pro všechny uvedené procedury (a samozřejmě i jiné) poskytuje pro prostředí PowerPoint nástroje. Podívejte se na adresu a seznamte se s nabídkou. Jednou z cest nasazení PowerPointu do výuky, je poskytnutí doplňků a nadstaveb, které jednoduchým způsobem umožňují používání objektů, které realizují zmíněné didaktické funkce. ~ 5.4 Navigace prostřednictvím animace snímků Jedním z efektivních nástrojů PowerPointu je panel nástrojů ŘAZENÍ SNÍMKŮ, který umožňuje navrhnout a plánovaně realizovat navigaci sekvence snímků pro výukovou jednotku, např. přednášku. Zobrazení ŘAZENÍ SNÍMKŮ ukazuje obrázek 5.5. Funkce zobrazení ŘAZENÍ SNÍMKŮ umožňují realizovat následující přípravné kroky k řízení presentace.! skrýt snímek! vyzkoušet časování přednášením nanečisto, potřebný čas zjištěný při zkoušení je možné zaznamenat, časování lze modifikovat.! definovat souhrnný snímek s nadpisy vybraných snímků! ovládat Poznámky. Tyto funkce jsou dostupné tlačítky příslušného panelu nástrojů. Cvičení 5.5 Ve zobrazení ŘAZENÍ SNÍMKŮ prozkoumejte diskutované funkce i další, které odpovídající panel nástrojů umožňuje. ~ Vlastní presentaci s časováním lze distribuovat nejen ve formátech html či ppt, ale i ve formátu pps (typ Předvádění). K provozu souboru pps však potřebujeme program PowerPoint, resp. jeho prohlížeč. 56

57 Skrýt snímek Vyzkoušet časování Souhrnný snímek Řazení snímků Obr. 5.5 Řazení snímků Shrnutí Aplikace Microsoft PowerPoint je robustním nástrojem presentací. Při zařazování výsledných souborů do výuky musíme však dbát základních didaktických principů práce s výukovými strategiemi a multimediálními operačními objekty. Ty jsme si uvedli v předchozích lekcích. V této lekci jsme si tato pravidla upřesnili pro prostředí PowerPointu. Doporučili jsme dodržování následujících pravidel! používání interního řízení presentace objektů pomocí bullets (individuální tempo)! použití struktury obsahu k nelineárnímu průchodu presentací! použití konceptuální mapy k nelineárnímu průchodu presentací! návratová tlačítka! propojení textových a grafických objektů! zařazení vysvětlovacích polí. Opět jsme zdůraznili potřebu vytvoření návrhu výsledné presentace a dodržování pravidel pro konstrukci textových a grafických objektů. Pro vytváření automatizované přednášky jsme ukázali možnosti zobrazení Řazení snímků, které umožňuje vytvoření animace snímků. Závěrečný úkol lekce Sestavte presentaci z pěti snímků. Uložte ji jako webovou stránku s obsahem, jehož položky se vygenerují z nadpisů snímků. Realizujte v nich načrtnuté textové a grafické objekty a vzájemné prolinkování snímků. Rovněž nastavte časování a 57

58 presentaci uložte ve formátu pps. Úkol (vzniklé soubory) zašlete svému e-tutorovi podle jeho pokynů. Pojmy k zapamatování řízený průchod stránkou tlačítka prolinkování animace snímků hypertext hyperlink Kontrolní otázky 1) Které didaktické funkce můžeme realizovat presentačním programem? 2) Které zásady musí presentace splňovat, aby byla využitelná ve výuce? 3) Co znamená řízený průchod stránkou presentace? 4) Vysvětlete postup při realizaci řízeného průchodu. 5) Vysvětlete postup při realizaci strategie Řekni-Ukaž. 6) Vysvětlete postup při realizaci navigace v aplikaci Microsoft PowerPoint. 7) Proč je třeba navrhnout návratová tlačítka? 8) Vysvětlete nástroje Řazení snímků. Použité materiály a doplňkové studijní zdroje MAGERA, I. Presentace v programu Microsoft PowerPoint. Praha: Computer Press, Dokumentace k programu Microsoft PowerPoint. Výsledky cvičení V této lekci je vaší kontrolu vždy příslušný odkazovaný obrázek, který ukazuje dosažení výsledku. 58

59 6. SESTAVENÍ WBT PROGRAMŮ Cíle lekce Tato lekce kursu vás uvede do problematiky sestavení výukového programu ze stránek HTML (HyperText Markup Language, značkový hypertextový jazyk). Na závěr lekce dokážete vymezit a popsat stránku HTML jako učební dílec a jako prvek výukové jednotky typu WBT (Web Based Training, výuka prostřednictvím webu). Popíšete proces tvorby výukového programu typu WBT sestavováním z učebních dílců HTML. Proces ilustrujete na příkladu systému řízení výuky Learning Space. Vysvětlíte použití základních prostředků pro tvorbu učebních dílců HTML. Čas K prostudování lekce a procvičení budete potřebovat asi 6 hodin. Průvodce textem Pokročili jsme do složitější oblasti, kterou je vytváření komplexní výuky, resp. výukových jednotek pro realizaci e-learningu. Nebojte se však, zvolili jsme základní úroveň znalostí a dovedností tak, abyste byli schopni výukové jednotky konstruovat na bázi používání základních aplikací, tedy opět se setkáte s textovým editorem. Soustřeďte se, práce je to velmi zajímavá, určitě v ní naleznete nové nápady a podněty. Obsah lekce 6.1 Stránka HTML jako učební dílec 6.2 Vývoj v kódu HTML 6.3 Generování v textovém editoru (MS Word) 6.4 Sestavení WBT programu 6.5 Příklad LearningSpace Klíčová slova Učební dílec, výukový objekt, výuková jednotka, HTML, stránka, hypertext, interní navigace, záložky, navigační panel, rolování stránky, editory výuky. 6.1 Stránka HTML jako učební dílec Stránkou HTML (kód interpretačního jazyka Hypertext Markup Language) v pojetí výukové jednotky označíme stránku (obrazovku) složenou z výukových objektů. Takovou stránku si pojmenujeme jako učební dílec. Rozsah stránky doporučíme v délce obrazovky monitoru a takové šířce, aby žák nemusel rolovat. Pokud je stránka delší než obrazovka musí mít na svém začátky hypertextový obsah. Součástí stránky musí být vlastní navigační prvky. Příklad takové stránky je na obr Interní struktura V případě, že stránka je delší než obrazovka, měla by mít strukturu, jak ukazuje obrázek 6.1. Z obrázku je zřejmá struktura takové stránky a pohyb v ní. Na jejím počátku se doporučuje umístit hypertextový obsah, který umožňuje přímý přístup k jednotlivým učebním oddílům (odstavcům), které jsou zde tvořeny textovými objekty. Pro zajištění přímého přístupu je nutné na závěr každého oddílu umístit hypertextový odkaz, který žáka zavede zpět na obsah stránky. Obsah stránky (učebního dílce) 59

60 zároveň žáka informuje o tom, co jej čeká a takto mu umožňuje organizovat svůj učební proces, strategii a čas. Pro tvorbu textového obsahu stránky platí pravidla, která jsme uvedli v lekci o výukových objektech. Obsah Textový objekt Příznak rolování Textový objekt Návrat Obr. 6.1 Struktura učebního dílce (obrazovky) Cvičení 6.1 Setkáváte se zase s pojmem hypertext. Vysvětlete co znamená. Kontrolu naleznete ve slovníčku na konci kursu. ~ 6.2 Vývoj v kódu HTML Umíte-li jazyk HTML, pak vám stačí programy Poznámkový blok nebo WordPad a stránku vytvoříte. Použitím značek pro označení záložky a hypertextu dosáhnete podobného efektu jak například ukazuje obrázek 6.2. Textová pole i obrázek jsou zobrazovány podle akcí žáka (události aktivované kliknutím tlačítkem myši). Realizujeme takto jednu ze zásad programovaného učení, zásadu vlastního tempa, jako ostatně v procesu tvorby celého výukového programu. Povšimněte si strukturování stránky a existence navigačního panelu. Výsledný obraz stránky v kodu HTML je dílem procesu interpretace v prohlížeči stránek HTML, zde je to prohlížeč (browser) Microsoft Internet Explorer. Pro zajímavost můžete kód prozkoumat na dalších stránkách. Cvičení 6.2 Kde naleznete zmíněné aplikace? Musíte je zakoupit? Odpověď si zkontrolujte ve výsledcích na konci lekce. ~ 60

61 Obr. 6.2 Ukázka učební jednotky v HTML Stránka je realizována následujícím kódem: <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2//EN " <HTML> <HEAD> <TITLE>BD2-0-1</Title> <BASE HREF="C:\PCwWeb\BOZP-WWW\"> <STYLE TYPE="text/css"> <!--.buttonstyle { font-family: Verdana; font-size: 10; color: blue } url (StylyBD.css)--> --> </STYLE> </HEAD> <SCRIPT LANGUAGE="VBScript" src="vb-scripty.txt"> <!-- --> </SCRIPT> 61

62 <BODY BGCOLOR="Green" TEXT="Yellow"> <FONT FACE="Arial CE" SIZE=-1> <TABLE ALIGN="Center" BORDER=0 COLS=1 WIDTH=100%> <TR> <TD ALIGN="Center"> <H3>BOZP jako problém - vymezení problému</h3> </TD> </TR> <TR> <TD ALIGN="Right"> <FONT COLOR="White" SIZE=-2> Povinnosti zaměstnavatelů (2/3) </FONT> <BR> </TD> </TR> <TR> <TD ALIGN="Center" COLSPAN=2> <HR ALIGN="Center" SIZE="1" COLOR="Yellow" NOSHADE> <BR> </TD> </TR> </TABLE> <TABLE ALIGN="Center" VALIGN="Bottom" CELLSPACING=6 BORDER=0 COLS=3 WIDTH=100%> <TR> <TD COLSPAN=2>Zaměstnavatelé jsou zejména povinni chránit zaměstnance:</td> <TD ROWSPAN=4><IMG ALIGN="Right" SRC="Containr.jpg" WIDTH=350 HEIGTH=350></TD> </TR> <TR> <TD><IMG SRC="sh.gif" STYLE="cursor: hand" onclick=reakce(tp1)></td> <TD ID="TP1" STYLE="visibility: hidden">vyhledávat rizika možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zaměstnanců</td> </TR> <TR> <TD><IMG SRC="sh.gif" STYLE="cursor: hand" onclick=reakce(tp2)></td> <TD ID="TP2" STYLE="visibility: hidden">informovat o nich zaměstnance a </TD> </TR> <TR> <TD><IMG SRC="sh.gif" STYLE="cursor: hand" OnClick=Reakce(TP3)></TD> <TD ID="TP3" STYLE="visibility: hidden">činit opatření k ochraně zaměstnanců</td> </TR> </TABLE> </FONT> <TABLE ALIGN="Right" BORDER=0 COLS=2 WIDTH=100%> <TR> <TD ALIGN="Right"><BR></BR> <BUTTON NAME=Obsah OnClick=GO("Index1.htm")><SPAN CLASS=buttonstyle>Obsah</SPAN></BUTTON> <BUTTON NAME=Cile OnClick=GoNew("Cile.htm")><SPAN CLASS=buttonstyle> Cíle </SPAN></BUTTON> <BUTTON NAME=Dale OnClick=GO("BD2-0-2.htm")><SPAN CLASS=buttonstyle> Dále </SPAN></BUTTON> <BUTTON NAME=Zpet OnClick=GO("BD2-0.htm")><SPAN CLASS=buttonstyle> Zpět </SPAN></BUTTON> <BUTTON NAME=Exit OnClick=GO("Index1.htm")><SPAN CLASS=buttonstyle> Exit </SPAN></BUTTON> </TD></TR> </TABLE> </BODY> </HTML> 62

63 Podrobnosti o tvorbě HTML stránek naleznete v literatuře, např. (Kostolányová, 2003). Soustřeďte se zejména na realizaci interní navigace, pokud je stránka delší než obrazovka a dále na realizaci zásad, jak jsem je uvedli v lekci o výukových objektech i v lekci o využití PowerPointu. 6.3 Generování stránky HTML v aplikaci MS Word Jedna z možných cest tvorby stránek HTML je jejich generování v textovém editoru Microsoft Word. Proces tvorby ilustruje obrázek 6.3. MS Word Vývoj dokumentu Interní navigace Stránka HTML Obr. 6.3 Proces tvorby HTML Vlastní generování realizujeme příkazy SOUBOR -ULOŽIT JAKO STRÁNKU WWW. Musíme si však uvědomit, že máme-li na vstupu soubor X.doc, pak na výstupu je soubor X.htm a současně adresář X, jak ukazuje obrázek 6.4: X.htm X.doc X Obr. 6.4 Proces generování stránky WWW Cvičení 6.3 Vygenerujte stránku dokumentu s textem a obrázkem (příkladem může být tato aktuální stránka) ve formátu HTML a prozkoumejte obsah vzniklého adresáře. Interní navigace K tomu, abychom se mohli pohybovat v rámci prostoru jednoho dokumentu, potřebujeme definovat tzv. záložky. Záložkou budeme rozumět označené místo v textu, tzn. pojmenovaný textový řetězec, na který lze odkazovat, viz obrázek 6.5. Záložky definujeme příkazy VLOŽIT-ZÁLOŽKY z hlavního menu. 63

64 Menu interní navigace Záložky Z1, Z2, Z3 Záložky Z4, Z5 Záložka1 - Záložka3 - Záložka4 - Záložka5 Cíle lekce Úvodní lekce kursu vás uvede do problematiky vývoje výukového programu v prostředí autorských systémů Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 2 hodiny. Průvodce textem Možná, že si řeknete, že učit se znovu Word není prospěšné. My si zde ukážeme tyto nástroje v poněkud jiném světle.soustředíme se přitom na možnosti, které nám skýtá Microsoft Office, a které se obvykle (v základních kursech) neučí. Obsah lekce Interní navigace 6.1 Práce s fotografiemi 6.2 Klíčová slova Výukový objekt, výuková jednotka, didaktická funkce, Obr. 6.5 Záložky a odkazy na ně Totéž můžeme zorganizovat pomocí stylů Nadpisy. Úlohu určitě dokážete vyřešit. Cvičení 6.4 Realizujte výše popsané hypertextové odkazování v rámci interní navigace prostřednictvím stylů Nadpisy. Návod naznačuje již obr. 6.5, řešení si zkontrolujte i ve výsledcích na konci lekce. ~ 6.4 Autorské editory Nástrojem, určeným pro efektivní tvorbu výukových programů, jsou tzv. autorské systémy. Práci s nimi ukážeme v poslední lekci kursu. Jedním z možných přístupů k tvorbě výukových programů typu WBT jsou editory výukových programů, možná lépe editory webovské výuky. Princip jejich použití ukazuje obrázek 6.6. Editor WBT Sestavení výuky WBT program Obr. 6.6 Sestavení výukového programu 64

65 Příklad! Příkladem editorů výuky je modul Planner systému řízení výuky Learning Space z produkce Lotus IBM (www.ibm.com). Podobně pracuje aplikace Autor, která je volitelnou součástí řídicího systému výuky edoceo (www.edoceo.cz). ~ Výsledný produkt, program WBT, musí vykazovat určitou strukturu. Standardní sekvenci výuky realizovanou soubory HTML ukazuje obrázek 6.7. Zakl_Info.htm Základní info o kursu Popis_kursu.htm Popis kursu Lekcei.htm Výuka Mapa.htm Mapa kursu Zdroje.htm Výukové zdroje Summary.htm Sumarizace Mastery_test.htm Závěreč ný test Form.htm Dotazník Konec.htm Závěr kursu Obr. 6.7 Struktura programu podle Hortona,( 2000) Všechny moduly mohou být dále strukturovány. Zejména sekce Výuka vytváří samostatnou větvenou strukturu, jak ukazuje příklad na obrázku

66 Výuka Systém e-learningu (Lekce1) Cíle1 Průvodce textem Schema e-l (Kapitola1-1) Definice e-l (Kapitola1-1-1) Cvičení1-1 Komponenty e-l (Kapitola1-2) Komponenty e-l/2 (Kapitola1-2-1) Cvičení1-2 Interakce v systému (Kapitola1-3) Cvičení1-3 Srovnání (Kapitola1-4) Srovnání/2 (Kapitola1-4-1) Kapitola1-4-2 Příklad1-0 Výsledky1 Shrnutí1 Tutorial1 Obr. 6.8 Hierarchický diagram výuky Jednotlivé moduly representují výukové jednotky. Každá výuková jednotka má definovány dílčí výukové cíle, má opět svoji strukturu a obsah a realizuje určitou pedagogickou funkci (presentaci učiva, ilustraci, procvičení, ověřování znalostí apod.). 6.5 Příklad LearningSpace Jako příklad editoru výuky jsme již uvedli produkt z dílny Lotus (IBM) Learning Space (dále i LS). Learning Space definuje hierarchii výukových jednotek jako modulů, viz obr Kurs (Course) Cíle (Objectives) Cíle (Objectives) Aktivity (Activities) Téma (Topic) Téma (Topic) Aktivity (Activities) Obr. 6.9 Základní struktura výuky v Learning Space 66

67 Tato struktura se rozvíjí v modulu Aktivity, kde nabývá konkrétnosti přiřazením didaktických funkcí, což vytváří moduly pro! čtení! procvičení! simulaci atd., opět z předefinované nabídky. Realizujme v LS následující strukturu (obr. 6.10): PVU_LS PVU_Uvod PVU_L1 PVU_L2 PVU_L9 PVU_Zaver PVU_L1_Cile PVU_L1_K1 PVU_L1_K2 PVU_L1_K3 PVU_L1_K4 PVU_L1_Sum PVU_L1_KU Obr Struktura kursu Boxy v 1. a 2. úrovni diagramu znamenají složky v pojetí diskové souborové struktury, boxy ve složce PVU_L1 jsou soubory typu html. Tyto realizují vlastní kurs. Odpovídající strukturu složek a souborů ukazuje obrázek

68 Obr Souborová representace kursu Příklad struktury finálního výukového programu sestaveného v LearningSpace pak ukazuje obrázek 6.12.Obrázek současně popisuje učební prostředí systému LearningSpace. Seznamy kursů Vstup do diskusní skupiny Výukové jednotky (moduly) kursu Výukový text Organizace výuky Komunikační nástroje Obr Obrazovka programu v LS příklad z LS 68

69 Zvláštní moduly systému umožňují tvorbu otázek a jejich sestavení do modulů pro hodnocení. S výsledky hodnocení lze dále pracovat, ale to již není cílem našeho kursu. Podobných řídicích systémů výuky existuje v našem školství celá řada. Jako nejvíce používané uvedeme systémy BlackBoard, Moodle a WebCT. Naleznete university, kde je jimi realizována distanční výuka? Shrnutí V šesté lekci jsme si představili pojetí výstavby výukových struktur typu WBT. Popsali jsme stránku HTML. Rozlišili jsme potřebu interní navigace a ukázali jsme její realizaci pomocí záložek a nadpisů v rámci realizace funkce Vytvoření hypertextového odkazu. Ukázali jsme kód HTML interpretovaný v prohlížeči a jeho pojetí jako učebního dílce. Zdůraznili jsme významné prvky stránky. Jako jeden z prostředků pro vytváření kódu HTML jsme popsali generování kódu v textovém editoru (MS Word). Celý proces jsme znázornili graficky, viz obr Nezapomeňte, že na výstupu generování jsou dva objekty, vlastní soubor a souborová složka. Sestavení WBT programu znamená poměrné komplikovaný proces, který navazuje na fázi designu (návrhu) výuky. Proces zahrnuje specifikaci a hierarchizaci cílů učení. Na základě hierarchického diagramu cílů vytváříme diagram výuky v pojetí výukových jednotek. Výukové jednotky jsou representovány datovými HTML soubory. Připomeňte si vždy obrázek 6.7, který ukazuje standardní strukturu kursu v representaci HTML souborů. Vlastní sestavení (editování) výuky jsme demonstrovali na příkladu autorského editoru Planner řídicího systému výuky (LMS) LearningSpace. I když je LearningSpace konkrétním nástrojem, znázorněný postup dobře ilustruje obecný postup sestavování výuky se souborů HTML. Závěrečný úkol lekce Podle Hortonovy struktury vytvořte model výukové jednotky na úrovni lekce. Navrhněte fiktivní HTML soubory a sestavte hierarchický diagram výukové jednotky. Modulům přiřaďte jména vašich fiktivních HTML souborů. K vytvoření diagramu použijte aplikaci MS Visio, popřípadě jiné prostředky Microsoft Office. Výsledné řešení na úrovni stránky A4 zašlete svému tutorovi. Pojmy k zapamatování učební dílce interní navigace hypertextový obsah řízený průchod stránkou datová representace kursu hypertextový odkaz editory webovské výuky struktura kursu Kontrolní otázky 1) Vysvětlete pojetí učebního dílce v programech typu WBT. 2) Popište interní strukturu učebního dílce. 3) Vysvětlete postup generování kódu HTML z dokumentu aplikace Microsoft Word. Jaké produkty přitom vzniknou? 4) Vysvětlete využití záložek k interní navigaci. 5) Vysvětlete využití nadpisů k interní navigaci. 6) Jaký je princip práce editorů výukových programů? 69

70 7) Popište strukturu výukového programu. 8) Popište princip transformace souborové struktury do modulů prostředí LearningSpace. 9) Jaké jsou základní moduly vytváření výuky v modulu Planner? Použité materiály HORTON, W. K. Designing Web-Based Training. John Wiley & Sons, ISBN X. Dokumentace systému Lotus LearningSpace v5. Doplňkové zdroje výuky KAPOUNOVÁ, J., PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN KOSTOLÁNYOVÁ, K. Internet snadno a rychle. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, ISBN PAVLÍČEK, J. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN PAVLÍČEK, J. Technologie pro e-tutory. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN Kurs E-learning YELEA. Dostupný z Výsledky cvičení Cvičení 6.2: Obě aplikace jsou součástí operačního systému rodiny Microsoft Windows, tzn. Nemusíte si je pořizovat zvlášť. Naleznete je ve skupině Příslušenstvím. Liší se možnostmi formátování textu, jak se dovíte dále v lekci. Cvičení 6.4: Posuňte se v okně Vytvořit hypertextový odkaz podle obrázku 6.5 a objevíte sekci Nadpisy. Ta je klíčem k řešení. 70

71 7. VÝVOJ VÝUKY V AUTORSKÝCH SYSTÉMECH Cíle lekce Lekce vás uvede do problematiky autorských systémů. Po jejím prostudování dokážete sestavit základní kostru výukového programu v systému ToolBook. Porozumíte jeho koncepci. Dokážete aplikovat základní postupy tvorby courseware technikou použití šablon. Dokážete definovat knihu, stránku a objekty. Zkonstruujete aplikaci pro provoz v tzv. run-time prostředí ToolBooku i na webu. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 6 hodin. Průvodce textem V této lekci se dostanete do kontaktu s velmi sofistikovaným vývojovým prostředí, které umožňuje vývoj courseware na špičkové úrovni. Samozřejmě se tohoto prostředí pouze dotknete. Takový kontakt je však velmi důležitý, má vzbudit váš zájem o vysoce profesionální výukové aplikace. Lekce současně přináší završení výstavby nástrojů pro vývoj courseware. Soustřeďte se proto, lekce je to opět náročná, ale velmi zajímavá. Obsah lekce 7.1 Autorské systémy 7.2 ToolBook Instructor 7.3 Tvorba nové knihy Klíčová slova Autorské systémy, courseware, výukový objekt, výuková jednotka, didaktická funkce, kniha, stránka, základna, popředí, šablona, katalog. 7.1 Autorské systémy Na rozdíl od výuky vzniklé sestavením výukových jednotek v pojetí webovských stránek, které potřebují k svému provozu určité prostředí řídicího systému výuky (LMS, Learning Management System), bude předmětem našeho zájmu tvorba výuky jako samostatné softwarové aplikace. Tzn. na konci procesu je samostatně spustitelný program, ať už typu CBT (Computer Based Training) nebo WBT (Web Based Training). Tento program může být součástí i přístupu uvedeného v šesté lekci, budeme-li jej považovat za samostatný výukový modul (jednotku). Může a měl by být spustitelný i v prostředí řídicího systému výuky (LMS). Počítačový výukový program je základní součástí courseware. Pro tvorbu samostatných výukových aplikací můžeme použít jak obecné vývojové nástroje (třeba prostředí pro tvorbu aplikací v jazyce C++), tak nástroje speciální, které mají označení autorské systémy. Tyto softwarové aplikace přináší celou řadu nástrojů, které umožní vývojářům výuky postupovat velmi efektivně a tak snížit náklady na vývoj a aplikaci postavit sofistikovaným způsobem. Existují v zásadě dvě koncepce autorských systémů. První z nich je representována systémem ToolBook a vytváří výukové aplikace systémem řazení obrazovek, podobně jako jsme ukazovali přístup vývoje v PowerPointu, avšak s podstatně odlišnými nástroji vývoje a realizace. Druhý je representován systémem Authorware a je postaven na řazení modulů v časové ose (primitivním systémem sestavování modulů podle scénáře na časové ose je aplikace Windows Movie Maker). 71

72 Problematika autorských systémů je poměrně složitá. Nicméně existují cesty, které autorské systémy zpřístupňují i laikům, bez znalosti vývojářských postupů. Jedním z nich je i technika práce pomocí šablon produktu Toolbook Instructor. Cvičení 7.1 Vyhledejte producenty systémů ToolBook a Authorware. Nalezněte příslušné webovské adresy produktů a zjistěte jejich poslední verze. Rovněž zjistěte zda existuji čeští distributoři těchto produktů. Naše zjištění naleznete ve výsledcích na konci lekce. ~ 7.2 Toolbook Instructor Vytváření výukové aplikace (výukového programu) znamená realizaci vývoje (fáze development) procesu navrhování kursu, popsaného ve scénáři kursu, ve vývojovém prostředí. Autorský systém ToolBook je vývojové prostředí, které umožňuje vytvářet výstupní aplikaci i neprogramátorům, interaktivní prací pomocí rozmanitých vývojových nástrojů. Mezi tyto nástroje patří! specialisté (průvodci) pro vytváření struktury kursů (viz obr. 7.1)! šablony struktur, poskytující hotové výukové struktury (vysvětlování, zkoušení, ilustrace atd.)! katalog objektů, umožňující používat předdefinované objekty různých kategorií (textová pole, grafiku, tlačítka atd.)! nástroje pro definici chování objektů prostřednictvím jejich vlastností. Manažer prací Run-time aplikace Webovská aplikace Řada specialistů, které autorům pomáhají v návrhu struktury výuky Obr. 7.1 Úvodní obrazovka systému ToolBook Vývojář kursu postupuje podle procedury, která je tvořena průchodem úrovněmi diagramu na obrázku

73 Kniha (book) Základna_1 (background_1) Základna_2 (background_2) Základna_k (background_k) Strana_11 Strana_11 Strana_11 Strana_12 Strana_11 Strana_11 Strana_1k Strana_11 Strana_11 Aaaaaa ccccca bbbbb bbbbb rrrrrrrrr kkkkk 6 Obr. 7.2 Procedura vývoje aplikací v ToolBooku Základním objektem v ToolBooku je aplikace, označená termínem kniha (Book). Kniha je výstupní soubor realizovaný ve dvou instancích, jako! tbk nebo exe verze, jež potřebuje run-time prostředí Toolbooku, resp. plnou verzi pro další vývoj či údržbu. Označuje se jako native (původní, přirozená) verze.! html verze, jež je interpretovatelná ve webovském prohlížeči bez nutnosti přítomnosti dalších prvků (ActiveX apod.). Kniha je tedy základní komponentou. Skládá se ze subkomponent, jak je ukazuje obr. 8.3.! Základna (Background) a popředí (Foreground) vytváří společně stránku (Page). Základnu a prostředí si můžeme představit jako dvě vrstvy téže stránky. Základna je však sdílitelná více stránkami, tzn. objekty téže základny jsou viditelné na všech stránkách, jež používají tutéž základnu. Údržba takových stránek je pak jednodušší. Promyšlené používání základny stránky zmenšuje velikost výstupní aplikace a zvyšuje rychlost zobrazování objektů.! Stránka (základna i popředí) umožňuje umístění rozmanitých objektů ať předefinovaných, tak zkonstruovaných (grafika, tlačítka, textová pole apod.), kterým lze přiřadit rozmanité didaktické funkce.! Viewer je obrazovka pohybující se nad stránkou. Lze si jej představit jako okno na stránku. Zobrazení mezi základnou stránky a jejím popředím měníme v položce hlavního menu [View], resp. přepínačem [F4]. Obvyklé je využití objektů na základně stránky pro navigační tlačítka, viz obr Šablony Šablona (template), je připravená kniha, která vám poskytne připravenou základní strukturu (skelet) vaší nové aplikace. Použitím šablony získáte např. organizaci stránek, interaktivní objekty, navigační tlačítka. Šablony znamenají úsporu času ve fázi návrhu (designu) knihy i při jejím vývoji. Šablony zajišťují konsistentní vzhled a profesionální úroveň. K šablonám se dostanete např. cestou FILE-NEW, kdy se otevře dialogové okno New Book (obr. 7.5). 73

74 Obr. 7.3 Komponenty ToolBooku Katalog objektů Stránka s textovýmí objekty Paleta základních nástrojů Navigační tlačítka na základně stránky Obr. 7.4 Pracovní prostředí Toolbooku (modus Author) Vývojář pracuje v prostředí nad uvedenými komponentami. Příklad ukazuje obrázek 7.4. Jsou na něm patrny dříve vyjmenované komponenty (katalog, stránka atd.). Termín modus Author znamená vývojový modus ToolBooku a souvisí s druhým 74

75 modem Reader, modem provozním. Pracujeme v Authoru, studujeme v Readeru. K přepínání slouží klávesa [F3]. Obr. 7.5 Šablony 7.3 Tvorba nové knihy Novou knihu začínáme tvořit pomocí šablony, jako prázdnou knihu nebo pomocí průvodce Book Specialists. Při startu musíte volit formu výstupu, buď jako tzv. aplikaci Toolbook (potřebuje k provozování prostředí Toolbooku, tzv. run-time moduly), nebo jako webovskou aplikaci (stačí ji k provozu prohlížeč webovských stránek, např. Netscape Navigator či Internet Explorer od Microsoftu). My se budeme zabývat tvorbou aplikací na bázi šablon. Naučíme se však vkládat i další stránky. Na to si vystačíme sekvencí příkazů INSERT-NEW PAGE. Vytvoříme prázdnou stránku s původní základnou. Sekvenci stránek zobrazíme funkcí PAGE BROWSER příkazy VIEW-BROWSERS-PAGE. Tato funkce nám umožní stránky i reorganizovat. Viz obr Stránky jsou definovány svými atributy (vlastnosti, properties). Ty můžeme měnit v položce VIEW-PAGE PROPERTIES, viz obrázek 7.7. Podobně se dostaneme k vlastnostem knihy (book properties) i k vlastnostem všech objektů (object properties). Cvičení 7.2 Vygenerujte výukovou aplikaci prostřednictvím Book Specialist. Pojmenujte ji a zjistěte počet a jména stránek. Použijte šablonu Simple Quiz. 7.3 Klepnutím na stránku pravým tlačítkem, otevřete lokální menu objektu Page a vypište si všechny vlastnosti, které nabízí. ~ 75

76 Organizace stránek spolu s jejich identifikací Jméno a číslo vybrané stránky Hyperlinky vybrané stránky Obr. 7.6 Page Browser Katalog Obr. 7.7 Vlastnosti stránky Katalog obsahuje kategorizovanou množinu objektů. Je velmi užitečným zdrojem předprogramovaných objektů. Okno Katalogu (viz obr. 7.4) obsahuje tlačítka se jmény kategorií. 76

77 Objekty Katalogu umístíme do své aplikace použitím techniky Táhni-a-pusť (Dragand-Drop). Cvičení 7.4 Prozkoumejte práci s objekty všech kategorií. Tzn. vždy přeneste na pracovní plochu vybraný objekt katalogu a modifikujte jej interaktivně i změnou vlastností, nejlépe přes lokální nabídku. ~ Textové objekty ToolBook nám nabízí velké množství textových polí ve smyslu dříve definovaných textových operačních objektů. Zásadní rozdělení je na tzv. Field a RecordField. RecordField lze použít pouze na základně stránky, jsou to textová pole sdílitelná na více stránkách, ale s možností různého obsahu. Tzn. sdílíme objekt, ale ne jeho obsah. Příklad! Příkladem využití pole RecordField je nadpis obrazovky. Textový objekt je tentýž na všech stránkách, obsah se mění. ~ Textová pole mají řadu vlastností (properties). Na obrázku 7.8 ukážeme Typ pole (Field Type) a Styl hranice (Border Style). K vlastnostem textového pole se dostanete příkazy OBJECT-PROPERTIES FOR TEXT FIELD. Obr. 7.9 Příklady textových polí Cvičení 7.5 Prozkoumejte zevrubně objekt Textové pole ( Text Field ) a vlastnosti objektu. Vyberte si hranice pole, které odpovídá nejlépe vašemu pojetí textového objektu. 77

78 ~ Tlačítka Tlačítka (Buttons) jsou objekty, které nejčastěji používáme k řízení akcí typu Skryj/Zobraz, Spusť/Zastav apod. Tlačítka opět nalezneme v Katalogu i Paletě nástrojů. Tlačítka mají řadu vlastností, můžeme ovlivňovat jejich tvar, barvu i chování. Různá tlačítka jsou definovány svými styly (Border style). Několik příkladů ukazuje obrázek Tlačítky realizujeme např. princip vlastního tempa. Ukázali jsme si jej již v kapitole o PowerPointu. Obr Příklady tlačítek Cvičení 7.6 Prozkoumejte zevrubně objekt Tlačítko ( Button ) a vlastnosti tohoto objektu. ~ Objekty kresby ToolBook má nástroje pro vnitřní grafiku. S jejich pomocí můžeme vytvořit i komplikované složené grafické objekty, jak ukazuje obr Ty jsme schopni i animovat. ToolBook k tomu má nástroj Path Animation. Cvičení 7.7 Pomocí kreslících nástrojů ToolBooku vytvořte obrázek na libovolné téma. ~ 78

79 Obr Příklady použití kreslících nástrojů Obr Media Player 79

80 Přehráváče medií Dalším objektem pro práci s medií (zvukem, animací, videem) jsou objekty označené Media players, viz. obr Ty poskytují přehrávač spolu s řídicími tlačítky. Cvičení 7.8 Vyberte z Katalogu objekt Universal Media Player a umístěte do něj soubor typu.avi. ~ Otázky Velmi často budete využívat objekty Questions, tedy otázky. K dispozici v Katalogu naleznete otázky s výběrem z možných odpovědí, ano-ne, doplňovací, přiřazovací a mnoho dalších. Příklad ukazuje obrázek Obr Otázka s vícenásobnou odpovědí Cvičení 7.9 Prozkoumejte otázky, které jsou k dispozici v Katalogu. Zjistěte jejich vlastnosti a možnosti nastavení. ~ Distribuce výstupní aplikace Knihu můžeme distribuovat více způsoby, my si ukážeme základní dva. Distribuci prostřednictvím Internetu ToolBook realizuje pomocí programu Web Specialist (obr. 7.13). 80

81 Obr Web Specialist K distribuci prostřednictvím CD-ROM či diskety použijeme program ToolBook II Autopackager (viz obr. 7.14), který vytvoří tzv. setup program. Naleznete jej v hlavním menu pod skupinou příkazů File. Program rovněž vytvoří složky, runtime soubory a dotáže se vás na podrobnosti ohledně instalace. Obr Autopackager Cvičení 7.10 Vytvořte knihu, která bude obsahovat 1 či 2 stránky. Vytvořte distribuční soubory knihy prostřednictvím programu Autopackager. Prozkoumejte vygenerované výstupy. ~ 81

Tvorba interaktivních prezentací a e-learningových materiálů

Tvorba interaktivních prezentací a e-learningových materiálů Základní pojmy Tvorba interaktivních prezentací a e-learningových materiálů LMS - Learning Management System E-learning M-learning Blended learning E-learning Prezentace PowerPoint E-learning Výhody Elektronické

Více

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Bohumín 2004 A AICC STANDARD jeden z používaných standardů pro komunikaci mezi texty či testy s řídícím systémem. Jakýsi

Více

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.3. Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Informatika. Informatika je zařazena do ŠVP jako povinný předmět

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY Kateřina Kostolányová Ostravská univerzita v Ostravě 1 Podpořeno projektem ESF OP VK CZ.1.07/2.3.00/09.0019

Více

Distanční vzdělávání na VŠFS. nástin koncepce

Distanční vzdělávání na VŠFS. nástin koncepce Distanční vzdělávání na VŠFS nástin koncepce 1 Školení autorů DSO systematické školení úvodní kurz problematika distančního vzdělávání, terminologie didaktický kurz tvorba DSO technický kurz práce s e-learningovými

Více

POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM. 6. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM. 6. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 6. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Realizován v 6. až 9. ročníku po jedné hodině týdně. Obsahuje část vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Informační

Více

TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT

TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT pro kombinované a distanční studium Jana Šarmanová Ostrava 2003 Jana Šarmanová, 2003 Fakulta

Více

Příloha č. 2: Obsahy kurzů projektu

Příloha č. 2: Obsahy kurzů projektu Příloha č. 2: Obsahy kurzů projektu Název projektu: Kvalifikovaný interní lektor pro Liberecký kraj OBSAH PŘÍLOHA Č. 2: OBSAHY KURZŮ PROJEKTU... 1 OBSAH... 1 E-LEARNINGOVÉ KURZY:... 2 Měkké dovedností

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Obsahy kurzů MS Office

Obsahy kurzů MS Office Obsahy kurzů MS Office V současné době probíhají kurzy MS Office 2010 s následující osnovou: 1. Základy práce na PC, MS Office - praktické užití Kurz je určen pro všechny, kteří mají s prací na PC minimální

Více

Přípravný kurz ECDL. Popis jednotlivých lekcí (modulů) je uveden v samostatných tabulkách níže. Rozsah kurzu

Přípravný kurz ECDL. Popis jednotlivých lekcí (modulů) je uveden v samostatných tabulkách níže. Rozsah kurzu Přípravný kurz ECDL Kurz je zaměřen na přípravu uchazeče o získání celosvětově rozšířeného certifikátu počítačové gramotnosti ECDL. Tyto ECDL certifikáty jsou určeny široké veřejnosti a jsou stále ve větší

Více

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení realizován v 6. ročníku (1 vyučovací hodina týdně), dále v rámci pracovních činností Žáci jsou

Více

Po ukončení tohoto kurzu budete schopni

Po ukončení tohoto kurzu budete schopni PREZENTACE Vladimír Bureš Tereza Otčenášková Alena Šandová Cíle kurzu Po ukončení tohoto kurzu budete schopni promítnout prezentaci, nastavit vlastnosti prezentace, vytvářet a upravovat snímky, volit různá

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedné vyučovací hodiny týdně. Žákům umožňuje získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních

Více

Počítačová prezentace. Základní pojmy. MS PowerPoint

Počítačová prezentace. Základní pojmy. MS PowerPoint Počítačová prezentace Základní pojmy Počítačová prezentace využití elektronického systému pro předávání informací jednoduché zpracování textu, grafiky, zvuku a animací vysoká účinnost prezentace - přehledná

Více

Jak využít kancelářské aplikace ve výuce MS Office 2007. Gymnázium a SOŠ Orlová 14. 11. 2007 Ing. Marta Slawinská

Jak využít kancelářské aplikace ve výuce MS Office 2007. Gymnázium a SOŠ Orlová 14. 11. 2007 Ing. Marta Slawinská Jak využít kancelářské aplikace ve výuce MS Office 2007 Gymnázium a SOŠ Orlová 14. 11. 2007 Ing. Marta Slawinská Cíle školení Seznámit se s novým uživatelským rozhraním MS Office 2007 a jeho specifikacemi

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování 4.8.16. Úvod do programování Vyučovací předmět Úvod do programování je na naší škole nabízen v rámci volitelných předmětů v sextě, septimě nebo v oktávě jako jednoletý dvouhodinový kurz. V případě hlubšího

Více

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů Olga Tomoszková Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Milena Menzlová Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta 12. ročník mezinárodní

Více

Informace k e-learningu

Informace k e-learningu Informace k e-learningu Příprava na testy bude probíhat samostatně formou e-learningových školení přístupných způsobem popsaným níže. Zkušební testy, pomocí kterých se budete připravovat na závěrečný test,

Více

Didaktické prostředky. Moderní trendy

Didaktické prostředky. Moderní trendy Didaktické prostředky Moderní trendy Didaktické prostředky v nejširším slova smyslu zahrnují vše, co napomáhá dosažení cílů vzdělávání. Jsou to zejména obsah, formy, principy, metody, pomůcky a didaktická

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ 171 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_14 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

IVT. Prezentace pravidla a postupy. 8. ročník

IVT. Prezentace pravidla a postupy. 8. ročník IVT Prezentace pravidla a postupy 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí:

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Informační a komunikační Kód modulu ICT-M-4/1-5 technologie Délka modulu 60 hodin Platnost 1.09.2010 Typ

Více

Průvodce studiem modulu pro kombinovanou formu studia. Modul č. 13 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE - dílčí část II Bakalářský seminář + příprava na praxi

Průvodce studiem modulu pro kombinovanou formu studia. Modul č. 13 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE - dílčí část II Bakalářský seminář + příprava na praxi Průvodce studiem modulu pro kombinovanou formu studia Modul č. 13 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE - dílčí část II Bakalářský seminář + příprava na praxi Autor: František Prášek Ostrava 2010 Úvodní slovo garanta

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

emanuál Rozvoj ICT kompetencí žáků a pedagogů v oblasti zpracování grafiky a předtiskové přípravy pro studenty kurzu v LMS systému Moodle

emanuál Rozvoj ICT kompetencí žáků a pedagogů v oblasti zpracování grafiky a předtiskové přípravy pro studenty kurzu v LMS systému Moodle emanuál pro studenty kurzu Rozvoj ICT kompetencí žáků a pedagogů v oblasti zpracování grafiky a předtiskové přípravy v LMS systému Moodle CZ.1.07/1.1.22/02.0053 Obsah CO JE E-LEARNINGOVÝ E KURZ?.........

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce Školení ICTK+ICTM Studijní průvodce Radek Maca, Roman Úlovec Gymnázium Voděradská, Praha 10 Strašnice 008 Pracovní materiál Praha /8 Úvod Toto studium vychází ze standardu Standardy pro udělování akreditací

Více

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami PM_prezenční a kombinované bakalářské studium Česky Projektový management Anglicky Project Management Garant Ing. Zdeněk Voznička, CSc. Zakončení Zápočet Anotace: Úvod do projektového managementu, základní

Více

Studijní průvodce e-learningovým kurzem. STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období 2007-2013

Studijní průvodce e-learningovým kurzem. STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období 2007-2013 Studijní průvodce e-learningovým kurzem STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období 2007-2013 Obsah průvodce: 1. METODICKÝ PRŮVODCE... 2 2. PRŮVODCE OVLÁDÁNÍM UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ... 4 3. TECHNICKÝ PRŮVODCE...

Více

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA Autoři: Čestmír Štuka, Tomáš Nikl Centrum podpory elektronické výuky 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze OBSAH 1. Rozvoj e-learningu na 1. LF UK Praha 2.

Více

Studijní průvodce e-learningovými kurzy

Studijní průvodce e-learningovými kurzy Studijní průvodce e-learningovými kurzy Obsah průvodce: 1. METODICKÝ PRŮVODCE... 2 1.1. PRŮBĚŽNÉ TESTY - AUTOTESTY... 2 1.2. ZÁVĚREČNÝ TEST... 2 2. PRŮVODCE OVLÁDÁNÍM UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ... 3 2.1.

Více

Velká kniha e-learningu

Velká kniha e-learningu Velká kniha e-learningu Potřebné know-how pro provoz a přípravu kurzů. I.A Základní pojmy 1. Základní pojmy 1.1. Distanční vzdělávání 1.2. Vzdělávání online (Web-Based Learning) 1.2.1. Charakteristiky

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět informatika se

Více

KAPITOLA 1 Několik slov o PowerPointu 2007 9

KAPITOLA 1 Několik slov o PowerPointu 2007 9 Obsah KAPITOLA 1 Několik slov o PowerPointu 2007 9 Nové uživatelské rozhraní 9 Pás karet 10 Panel nástrojů Rychlý přístup 11 Tlačítko Office 12 Pracovní plocha 12 Nápověda 13 Obecné zásady pro vytváření

Více

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Distanční studijní opora Karel Skokan František Huňka Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 5 8 4 U k á z k a k n i h

Více

MS PowerPoint ZÁKLADY

MS PowerPoint ZÁKLADY MS PowerPoint ZÁKLADY UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze, TP OBSAH 1. Úvod do PowerPointu... 1 2. Otevření PowerPointu... 1 3. Pracovní prostředí PowerPointu...

Více

PROJEKT ZKVALITNĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA ŠKOLÁCH JIHOČESKÉHO KRAJE REG. Č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

PROJEKT ZKVALITNĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA ŠKOLÁCH JIHOČESKÉHO KRAJE REG. Č.: CZ.1.07/1.3.06/04. PROJEKT ZKVALITNĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA ŠKOLÁCH JIHOČESKÉHO KRAJE REG. Č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 P r o j e k t j e f i n a n c o v á n z E v r o p s k

Více

Registrační číslo projektu: Škola adresa: Šablona: Ověření ve výuce Pořadové číslo hodiny: Třída: Předmět: Název: Zpracování informací Anotace:

Registrační číslo projektu: Škola adresa: Šablona: Ověření ve výuce Pořadové číslo hodiny: Třída: Předmět: Název: Zpracování informací Anotace: Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3712 Škola adresa: Základní škola T. G. Masaryka Ivančice, Na Brněnce 1, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Na Brněnce 1, Ivančice, okres Brno-venkov

Více

1. Začínáme s FrontPage 2003 11

1. Začínáme s FrontPage 2003 11 Úvod 9 1. Začínáme s FrontPage 2003 11 Instalace programu 12 Spuštění a ukončení programu 15 Základní ovládání 16 Hledání souborů 30 Najít a nahradit 31 Tisk 32 Schránka sady Office 34 Nápověda 36 Varianty

Více

Po ukončení tohoto kurzu budete schopni:

Po ukončení tohoto kurzu budete schopni: POKROČILÁ PREZENTACE Vladimír Bureš Tereza Otčenášková Alena Šandová Cíle kurzu Po ukončení tohoto kurzu budete schopni: efektivně plánovat a připravovat prezentaci, pracovat s předlohami a šablonami snímků,

Více

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ovládá a využívá techniku a základní funkce operačního systému v souladu s pravidly Dodržuje ergonomická pravidla pro práci s počítačem Rozumí fungování počítačových sítí, chápe význam protokolu, zná a

Více

Počítačové kurzy buildit

Počítačové kurzy buildit Počítačové kurzy buildit Kurz MS Windows - základy 1 590 Kč principy systému Windows, ovládání systému, práce s aplikacemi a okny, správa souborů a složek, multitasking, práce se schránkou Uživatelům,

Více

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů.

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů. Modely datové Existují různé úrovně pohledu na data. Nejvyšší úroveň je úroveň, která zachycuje pouze vztahy a struktury dat samotných. Konceptuální model - E-R model. Další úrovní je logická úroveň Databázové

Více

POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY

POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY Distanční studijní opora Jména autorů Ing. Josef Botlík Ing. Dalibor Hula Mgr. Petr

Více

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software TECHNICKÉ PODMÍNKY NABÍDKY pro nabídku na veřejnou zakázku S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software Druh zadávacího řízení: Otevřené nadlimitní řízení na dodávky dle 27 zákona č.137/2006 Sb.,

Více

Příklad V. Ruční sepsání smlouvy

Příklad V. Ruční sepsání smlouvy ID-Příklad pro GE 1/15 Příklad V. Ruční sepsání smlouvy (viz Pokyny a zásady MTS úvěr) Analýza Dané téma jsme zvolili jako budoucí e-l (e-learningový) kurs po analýze ve smyslu ISD. Tzn., předpokládáme,

Více

Kurz B1.1. Internet jako zdroj informací

Kurz B1.1. Internet jako zdroj informací Kurz B1.1 Internet jako zdroj informací V první části budou účastníci dle vlastních zkušeností vyhledávat a systematicky třídit a zpracovávat informace v běžně dostupných kancelářských aplikacích. Druhá

Více

=PREZENTACE= stručná příručka základů. (verze 2007)

=PREZENTACE= stručná příručka základů. (verze 2007) (verze 2007) ÚVOD Program MS Power Point patří softwarově do skupiny uživatelských aplikací, které slouží k vytváření prezentací. Tento program je spolu s programy MS Word a MS Excel základním pilířem

Více

1.1 Seznámení s programy Office

1.1 Seznámení s programy Office Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Služby Microsoft Office 365

Služby Microsoft Office 365 Cena: 2000 Kč + DPH Služby Microsoft Office 365 Kurz je určen všem, kteří se chtějí ponořit do tajů Cloud služeb a chtějí naplno využít možnosti Office 365, jako komunikačního nástroje i prostředí pro

Více

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Informatika je dán obsahem vzdělávací oblasti Informační a komunikační

Více

Počítačové formy projekce jsou: promítání snímků na obrazovce počítače, promítání snímků z počítače na plátno,

Počítačové formy projekce jsou: promítání snímků na obrazovce počítače, promítání snímků z počítače na plátno, Prezentace Počítačové formy projekce jsou: promítání snímků na obrazovce počítače, promítání snímků z počítače na plátno, využití interaktivní tabule. Postup při tvorbě prezentace I 1. Stanovení cílů.

Více

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová

Více

Manažerská informatika projektové řízení

Manažerská informatika projektové řízení 3MA382 Manažerská informatika projektové řízení Česky Anglicky Německy Forma výuky Úroveň studia Manažerská informatika projektové řízení Management Information Technology Project Management Managementinformatik

Více

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMATIKA Ing. Irena Martinovská Vyučovací předmět Informatika je zařazen samostatně ve 4. - 9. ročníku v hodinové dotaci 1 hodina týdně.

Více

0.1.Úvod. Kurz e-learningu

0.1.Úvod. Kurz e-learningu 0.1.Úvod Vážený studující, tento e-learningový kurz e-learningu je určen pro ty, které zajímá problematika e-learningu. Poučení zde najdou zejména autoři studijních textů ale i ti kteří budou vést e-learningový

Více

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h)

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h) 1. Název vzdělávacího programu: Didaktické principy, formy a metody vyučování a učení dospělých 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace a. Předpoklady a možnosti

Více

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Je realizována v předmětu Informatika. 5.4.1. Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka informatiky umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti

Více

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji CZ.04.1.03/3.3.06.4/0003 Realizátor projektu: Asista, s.r.o. Partner projektu: Job Market, s.r.o. Projekt je realizován v rámci Opatření

Více

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ovládá a využívá techniku a základní funkce operačního systému v souladu s pravidly Dodržuje ergonomická pravidla pro práci s počítačem Rozumí fungování počítačových sítí, chápe význam protokolu, zná a

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 MS Excel 2002 Grada - po spuštění je třeba kliknout do středu obrazovky - v dalším dialogovém okně (Přihlášení) vybrat uživatele, zřídit Nového uživatele nebo zvolit variantu Bez přihlášení (pro anonymní

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS PowerPoint - ZAČÁTEČNÍCI. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS PowerPoint - ZAČÁTEČNÍCI. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS PowerPoint - ZAČÁTEČNÍCI Základní rozložení plochy Výchozím stavem při práci je normální zobrazení. pás karet - základní nabídka příkazů Pořadí jednotlivých snímků Základní plocha

Více

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti

Více

MS POWERPOINT. MS PowerPoint 2007 1

MS POWERPOINT. MS PowerPoint 2007 1 MS PowerPoint 2007 1 MS POWERPOINT Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z informatiky pro gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky

Více

NÁVRH VLASTNÍ ŠABLONY

NÁVRH VLASTNÍ ŠABLONY NÁVRH VLASTNÍ ŠABLONY Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_INFOA0304 - Návrh vlastní šablony Autor

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Informatika 5.ročník

Informatika 5.ročník Informatika 5.ročník vztahy,průř.témata září umí korektně zapnout a vypnout stanici a přihlásit se do a odhlásit ze sítě, využívá základní standartní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie Postup

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu

Více

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ Metodika Zpracoval: Jaroslav Kotlán srpen 2009 Tento projekt je spolufinancován

Více

Ročník VIII. Informatika. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Informatika. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Osobní počítač hardwarová konfigurace IX. /OPAKOVÁNÍ/ /základní jednotka / /externí zařízení počítače / F: hromadná M:samostatná práce žák zná princip činnosti a stavbu osobního počítače /komponenty/ (skříně

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana

Více

POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ

POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ Barbora Tesařová Cíle kurzu Po ukončení tohoto kurzu budete schopni pochopit podstatu koncepce databází, navrhnout relační databázi s využitím pokročilých metod, navrhovat a

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC Metodika Zpracoval: Ing. David Marek srpen 2009 Úvod Grafické možnosti

Více

Metodický manuál pro vypracování seminární práce

Metodický manuál pro vypracování seminární práce Metodický manuál pro vypracování seminární práce Liberec 2008 Obsah: 1. Význam a cíl seminární práce 2. Formální úprava seminární práce 2.1. Titulní stránka 2.2. Řazení listů seminární práce 2.3. Vlastní

Více

Změňte styly nadpisů takto: Nadpis úvodní styl: Nadpis1 Nadpisy kurzivou Nadpis2 Podtržené nadpisy Nadpis3. Do dokumentu vložte č. stránek.

Změňte styly nadpisů takto: Nadpis úvodní styl: Nadpis1 Nadpisy kurzivou Nadpis2 Podtržené nadpisy Nadpis3. Do dokumentu vložte č. stránek. Předmět: INFORMATIKA roč.: 9 č.šab.: 2 téma: Textový editor WORD Vzdělávací materiál: prac. list Oblast:Informatika - Vytvoření stylu odstavců, vložení obsahu Změňte styly nadpisů takto: Nadpis úvodní

Více

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.3 Oblast: Informační a komunikační technologie Předmět: Informatika 5.3.1 Obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Informatika 1. stupeň Výuka počítačů a práce s informacemi

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Práce se styly 1. Styl

Práce se styly 1. Styl Práce se styly 1. Styl Styl se používá, pokud chceme, aby dokument měl jednotný vzhled odstavců. Můžeme si nadefinovat styly pro různé úrovně nadpisů, jednotlivé popisy, charakteristiky a další odstavce.

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu:

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu: VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět I/IKTje zařazen samostatně v 6. - 9. ročníku v hodinové dotaci 1 hod. týdně. Svým obsahem navazuje na výuku

Více

SADA VY_32_INOVACE_PP1

SADA VY_32_INOVACE_PP1 SADA VY_32_INOVACE_PP1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Janem Prašivkou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: prasivka@szesro.cz Úvod do informatiky VY_32_INOVACE_PP1.PRA.01

Více

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o.

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o. Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání NET University s.r.o. Proč e-learning na VŠ? Řízené ONLINE vzdělávání VŠ má mnoho vzdělávacího obsahu, know-how z

Více

Firemní e-learning - bez learningu?

Firemní e-learning - bez learningu? Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY Název zakázky Vývoj e-learningového kurzu 1. Identifikační údaje Zadavatel (název subjektu) ČD Cargo, a.s. Právní forma Akciová společnost

Více

Materiál byl vytvořen v rámci projektu Nové výzvy, nové příležitosti, nová škola

Materiál byl vytvořen v rámci projektu Nové výzvy, nové příležitosti, nová škola Materiál byl vytvořen v rámci projektu Nové výzvy, nové příležitosti, nová škola Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Co je to prezentace Jak

Více