Sociologie managementu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociologie managementu"

Transkript

1

2 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Katedra společenských věd Sociologie managementu Studijní opora Anna Papřoková Ostrava 2012

3 Projekt Firemní kultura jako integrující prvek kurikula společenskovědních předmětů na VŠB- TU Ostrava, OP VK, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 2012 Autor: PhDr. Anna Papřoková, Ph.D. Recenzoval: RNDr. Ing. Miroslav Rössler, CSc., MBA ISBN

4 Obsah 1 Úvod Sociologie managementu jako vědní disciplína Vývoj teorií řízení - myšlenkové zázemí současného Strategický management a strategické předvídání Organizační struktura a prostředí managementu Sociální systém organizace Motivace jako významný prostředek ovlivňování pracovníků Vedení jako součást managementu organizace Organizace jako prostředí pro vznik, rozvoj a změnu firemní kultury Člověk jako nositel firemní kultury (mikroperspektiva) Úvod do studia firemní kultury Firemní kultura a její vliv na chování organizace Identifikace firemní kultury a model řízené změny Literatura Přílohy

5 1 Úvod Každá organizace potřebuje řízení, ať už jde o průmyslový podnik, nemocnici, služby nebo spolek dobrovolných hasičů. S nejrůznějšími typy organizací se setkáváme ve svém životě na každém svém kroku. Všechny jsou řízeny a vedeny lidmi, kteří určují strategie a cíle a řídí spolupráci jedinců při realizaci každodenní práce. Technická díla a projekty všeho druhu vyžadují spolupráci lidí různých profesí, která nemůže být náhodná. Je to vždy člověk, kdo prakticky řídí různé oblasti podniku, jak technické a technologické, tak ekonomické a sociální. Z toho vyplývají nejen specifické znalosti oboru, řízení a vedení, ale i poznatky a dovednosti z oblasti věd o člověku. Obojí je nezbytné pro vysokoškolsky vzdělané jedince, u nichž se předpokládá manažerská kariéra a každodenní vedení a motivování lidí v práci. Váha člověka a mezilidských vztahů a jejich význam ve formální i neformální struktuře organizace je pro bezproblémově fungující kooperaci v podniku minimálně stejně důležitá jako technické a technologické znalosti. Předkládaný text se zabývá teorií řízení, kde se významně uplatňují sociologické poznatky a přístupy, které se týkají lidského činitele, tj. řízení jedinců, skupin i celé organizace. Cílem publikace je seznámit čtenáře se základy sociologie managementu, poznatky z oblasti řízení a vedení lidí v organizacích, s nimiž se setkávají v každodenní praxi. Sociologie managementu akcentuje v řízení tzv. měkké faktory, především chování lidí v organizacích. V tomto smyslu rovněž přibližujeme současné přístupy ke studiu firemní kultury, která je pro každý podnik z hlediska všech zúčastněných podstatná. Text je rozdělen do dvanácti kapitol, v nichž nabízíme základní pojmy, problémové okruhy a náměty k dalšímu studiu odborné literatury. 5

6 2 Sociologie managementu jako vědní disciplína Po prostudování kapitoly pochopíte podstatu a smysl sociologie managementu, budete rozlišovat různé výklady pojmu management, CÍL poznáte základní principy práce, role a kompetence manažera, porozumíte etickému řízení firmy. Management, sociologie organizace, sociologie managementu, řízení, vedení, funkce managementu, hierarchie řízení, principy managementu, manažerské role a kompetence, etika, sociální odpovědnost. KLÍČOVÁ SLOVA 2.1 Sociologie managementu, její interdisciplinární charakter Management (věda o řízení a vedení) je vědou převážně praktickou, úzce spjatou s empirií (zkušeností). Její historie je stará několik tisíciletí, ale vznik moderního managementu je spojován až s rozvojem průmyslového podniku. Potřeba poznatků o řízení souvisela s prudkým rozvojem organizací i rozvojem společenských věd, kybernetiky, aplikace teorie systémů, matematiky aj. Na těchto základech začala teorie o řízení formulovat zákonitosti, které měly nebo mají platnost v určitém časoprostoru. Management zahrnuje řízení organizace jako celku i jeho jednotlivých částí (prodej, personál, výroba, finance aj.), cílevědomé vedení, koordinaci a ovlivňování činností lidí ve všech oblastech tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů prostřednictvím specifických manažerských funkcí vykonávaných vedoucími pracovníky. Smyslem managementu je hledat a určovat správné cíle, získávat pro ně lidi a jejich prostřednictvím dosahovat efektivity a produktivity podniku. Sociologie organizace vyvíjela své koncepce od dvacátých let minulého století. Obsahově je zaměřena především na sociální systém podniku, jeho strukturu a funkce a na jednání lidí v organizaci. V centru její pozornosti stojí studium formální a neformální struktury organizace, pracovní skupiny a týmy. Studuje role jedinců ve skupinách, jejich postoje, očekávání, vedení, možností motivace a seberozvoje. V rámci své metodologie přistupuje jak ke zkoumání dílčích problémů podniku (vliv charakteru práce na organizování skupin a týmů, 6

7 vliv neformálních vztahů na plnění cílů apod.), tak k identifikaci firemní kultury a její změny. Soustřeďuje se rovněž na vztah organizace prostředí (ekologie, jiné firmy, instituce, veřejnost aj.) a na změny organizace, které nastartovaly nové informační technologie. Sociologie poskytuje pro studium managementu základní výkladové schéma, tzv. paradigma. Z hlediska koncepce celků a vztahů je při studiu organizace důležité paradigma spolupráce a shody (konsensus), v opačném případě paradigma soupeření, rozporu (konflikt). Obě koncepce vyjadřují objektivistické (měřitelné) a tím manažery nejvíce využívané přístupy při studiu podniku. Vedle toho interpretativní přístupy v managementu akcentují studium variability procesů sociální jazykem a řečí zprostředkované konstrukce reality (Pavlica, 2000, s. 13). Sociologie managementu se jako manažerská sociologie začala rozvíjet od dvacátých let minulého století a propojuje v sobě obě disciplíny. Tato interakce vytváří i její teoreticko empirický rámec. Jde o aplikaci a využití poznatků sociologie práce a organizace v managementu, a to ve vedení a ovlivňování jedinců, skupin a týmů, postavení jedince ve skupinách, při studiu firemní kultury a vztahů podniku s prostředím. Zabývá se rovněž problematikou manažerské práce. Podle P. Druckera je úkolem managementu umožnit lidem kolektivní výkonnost prostřednictvím společných cílů, společných hodnot, odpovídající struktury, profesní přípravy a rozvoje, všeho, co potřebují, aby mohli podávat výkon a reagovat na změny (Drucker, 2002, s. 16). 2.2 Různé přístupy k managementu V odborné literatuře existují různá vymezení managementu, z nichž si některá přiblížíme. 1) Management jako věda o řízení. Jde o ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy cílů organizace (Vodáček, Vodáčková, 2001, s. 16). 2) Management jako vedení. Vyjadřuje proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů (Koontz, Weihrich, 1993, s. 16). Jde o uplatňování určitého optimálního stylu vedení jedinců a skupin v pracovní činnosti při dosahování cílů (viz Kapitola 8). 3) Management jako funkce. Management je tradičně vymezován výčtem manažerských funkcí (činností). V odborné literatuře bývají uváděny nejčastěji tyto funkce: plánování (stanovení cílů a postupů jejich dosažení), organizování (zabezpečení zdrojů a podmínek nutných pro dosažení cílů), přikazování (přidělování úkolů a instrukcí podřízeným), koordinace (slaďování činnosti podřízených), kontrola (vyhodnocení dosažených výsledků 7

8 a srovnání s plánovaným stavem (Veber a kol., 2006, s. 292). V tomto významu se někdy mluví o tzv. primárních funkcích managementu (Duchoň, Šafránková, 2008, s. 5). Vedle toho ale existují rovněž průběžné funkce, k nimž např. patří: analýza řešených problémů, rozhodování a implementace (Mládková, Jedinák, 2009, s. 17). Interpretativní přístupy z rozboru práce manažerů upozornily na význam komunikačních dovedností, management času a interkulturální kompetence (Pavlica, 2000, s ). 4) Management jako hierarchie řízení. Management uplatňuje funkce řízení v různých druzích organizací a na různých úrovních řízení. Musí koordinovat pracovní činnosti tak, aby je lidé prováděli účinně a efektivně, tj. dělat správné věci správně. Tradičně lze management členit vertikálně: Vrcholový management (top management) řídí organizaci jako celek, zodpovídá za formulaci plánů a cílů, vytváření a rozhodování o výběru strategií. Jeho rozhodování má dlouhodobý rozměr (prezident, ředitel, event. vlastník). Střední manažerská úroveň (middle management) odpovídá za podnikatelské jednotky, kontrolu kvality a implementaci strategií ve střednědobém intervalu (vedoucí oddělení, projektu, závodu nebo divize), vede týmy a řídí práci manažerů první linie. Manažerská úroveň první linie (first line manager) přímo odpovídá za konečnou implementaci výstupu. Tito manažeři jsou v bezprostředním styku s výkonnými pracovníky v oblasti výroby nebo tvorby produktu (vedoucí dílen, prodejen, primáři, vedoucí kateder apod.). Jejich úkolem je dosažení vysoké účinnosti výrobního postupu motivací apod., důraz je kladen na plnění každodenních cílů. Stávající trendy v důsledku uplatňování nových informačních systémů a zeštíhlování organizací snižují význam středního článku řízení. Tím se pozice managementu první linie začala propojovat s výkonnými složkami a vyžaduje manažerské aktivity. Management lze rovněž rozlišit horizontálně na: a) funkcionální (odpovídá za jednotlivé činnosti od vstupu po výstup, např. marketing), b) obecný (kvalita) a c) projektový (řízení pracovníků napříč organizací při zabezpečování projektů) apod. 2.3 Základní principy managementu Podle klasika managementu P. F. Druckera (Drucker, 2002, s ) je podstatou managementu několik základních principů, které můžeme shrnout následovně: 8

9 Management se týká lidí. Jeho úkolem je umožnit lidem kolektivní výkonnost, dosáhnout toho, aby jejich předností bylo efektivně využito a jejich slabiny byly bezvýznamné. Management se zabývá integrací lidí do společných projektů, je hluboce zakořeněn v kultuře. Jde o nalezení tradice, historie a kultury jednotlivých zemí, kterých může být využito jako stavebních kamenů managementu (např. japonský hospodářský úspěch aj.). Každá organizace vyžaduje angažovanost pro společné cíle a sdílené hodnoty. Úkolem managementu je tyto záměry, hodnoty a cíle promýšlet, vytyčovat a názorně ilustrovat. Management podniku musí každému z jeho členů umožňovat růst a rozvoj v souladu s měnícími se potřebami a příležitostmi. Každá organizace je tvořena lidmi disponujícími různými dovednostmi a znalostmi a vykonávajícími práci mnoha různých typů. Musí být vybudována na základech komunikace a individuální odpovědnosti. Pro výkonnost a přežití organizace jsou životně důležité tyto ukazatele: tržní postavení, inovace, produktivita, rozvoj zaměstnanců, jakost, finanční výsledky. Výkonnost musí být organickou součástí podniku a jeho managementu, musí být měřena a zdokonalována. Výsledkem činnosti podnikové organizace je spokojený zákazník. Manažeři, kteří uvedené principy pochopí a praktikují, se stanou výkonnými a úspěšnými. Podle Druckera to, že se management zabývá akcí, aplikací a testy účinnosti, z něj činí technologii, ale to, že se zabývá lidmi, jejich hodnotami, růstem a rozvojem z něj dělá obor humanitní (Drucker, 2002, s. 23). 2.4 Manažer jako profese Podniky na počátku 20. století vedli jejich vlastníci (Baťa, Ford), kteří je řídili autokraticky. S rozvojem podniku a vlivem dalších skutečností (viz Kapitola 3) došlo k oddělení práce vlastníka a člověka pověřeného vedením manažera. Postupně byly formulovány manažerské vlastnosti (potřeba řídit, potřeba moci a potřeba vcítit se) a další nároky na tuto práci. Jednou z funkcí managementu se stalo vedení lidí, které souvisí s dovednostmi a sociálními kompetencemi manažera. Patří k nim: 9

10 Koncepční dovednosti schopnost koordinovat a integrovat všechny zájmy a aktivity organizace a vidět podnik jako celek, při tom chápat jak vztahy mezi jednotlivými částmi, tak přihlížet ke vlivu vnějšího prostředí. Společenské a lidské faktory - schopnost spolupracovat s lidmi, vybírat vhodné styly vedení, tj. schopnost komunikovat, motivovat, probouzet důvěru a nadšení; představují je klíčové dovednosti. Technické znalosti - znalosti a dovednosti ve specifických oblastech (výpočetní technika, účetnictví, výroba aj.) (Duchoň, Šafránková, 2008, s. 242). Kompetentnost manažera je spojena s jeho úlohou v podniku v tzv. čtyři E manažerské práce: účelnost (effectiveness, dělat správné věci), účinnost (efficiency dělat věci správně), hospodárnost (economy- dělat věci s minimálními náklady), odpovědnost (equity dělat správné věci v souladu s právem). (Mládková, Jedinák, 2009, s. 16). Významným přínosem pro chápání manažerské práce byl koncept manažerských rolí H. Mintzberga, v němž spojil množinu chování s určitou pozicí a formální autoritou manažera. Tím autor začlenil deset manažerských rolí do tří následujících skupin: Interpersonální role - představitel organizace, leader, propojovatel Informační role - dohlížitel, šiřitel informací, mluvčí Rozhodovací role - podnikatel, napravovatel poruch, rozdělovatel zdrojů a jednatel (Dědina, Cejthamr, 2005, s ). Tyto manažerské zkušenosti se dají přenášet z jednoho podniku do druhého, z oboru do oboru. Rozměr manažerské práce může být prezentován následovně: konfliktnost cílů zajistit rovnováhu (např. ekonomické a ekologické cíle při maximálních ziscích, snížení nákladů a zachování kvality) práce s nejistotou a rizikem rozhodovat v každých podmínkách nést odpovědnost za výsledky nejen své práce, ale i svých podřízených práce se všemi svěřenými zdroji a odpovědnost za příležitosti a neúspěchy využít všech příležitostí a s optimálním nasazením všech zdrojů dosáhnout nejlepších výsledků (vyžaduje manažerské dovedností a schopnost kooperace) práce prostřednictvím druhých lidí schopnost jednat s lidmi, předvídat, rozhodovat, komunikovat, spolupracovat a využívat skupinovou aktivitu (Duchoň a Šafránková, 2008, s ). 10

11 Interpretativní přístup zdůraznil fakt, že tradiční důraz na pevné a racionální vedení je nahrazováno orientací na různorodost a spolupráci, racionální kontrola a manipulace je nahrazována pojetím manažera jako praktického autora, který umí poskytovat lidem v organizaci srozumitelné formulace toho, co se dělo a děje (Bedrnová, Nový, 2002, s. 24). Koncept řídící práce má dvě roviny: subjektivní (jak si manažeři řízení vysvětlují, jaké jsou jejich teorie a přímá zkušenost) a objektivní (rozdělení práce v organizaci, vymezení jednotlivých útvarů, způsob uplatňování moci aj.). Obě stránky jsou manažery individuálně vysvětlovány a v praxi různě realizovány (Bedrnová, Nový, 2002, s ). 2.5 Etika a společenská odpovědnost Pojem etika je odvozen od řeckého éthos (mrav, zvyk). Zabývá se mravními principy, zákony a dohodami. Podniková etika se týká: vztahů uvnitř podniku, vztahů k partnerům (dodavatelům, akcionářům apod.) a vůči společnosti (např. produkce odpadů, čerpání zdrojů, vztahy k veřejnosti aj.). Měřítkem hodnoty podnikatelské etiky může být to, co její nedostatek může způsobit (špatná etika = špatný byznys). Etické chování podniku zvyšuje jeho konkurenceschopnost. K ekonomickým důvodům naplňování podnikatelské etiky patří např. snížení transakčních nákladů, příspěvek k zisku, posílení loajality zaměstnanců i investorů, vytváření pozitivní image firmy, posilování spokojenosti zákazníků a kultivace podnikatelského prostředí (Putnová, Seknička, 2007, s ). Etika vychází z Charty lidských práv a principů etického jednání ve firmě, k nimž patří: odpovědnost v podnikání, ekonomický a sociální vliv na podnikání, podnikatelské chování, respektování pravidel, podpora mezinárodního podnikání, ochrana životního prostředí, vyvarování se nezákonných operací (Duchoň, Šafránková, 2008, s. 80). Mezi tradiční nástroje zavádění etického řízení firem patří etické kodexy a vzory i vzdělávání v oblasti podnikatelské etiky. K moderním nástrojům pak řadíme etický a sociální audit, úřad ombudsmana pro etiku ve firmě a etické výbory. V praxi rozlišujeme tyto druhy kodexů etiky: 1. Deklarace hodnot (vychází z filozofie firmy, např. McDonalds). 2. Firemní krédo (stanovuje etickou odpovědnost vůči zainteresovaným, např. Johnson a Johnson). 3. Etické kodexy jsou komplexnější, zaměřují se na všechny vztahy (zaměstnance, okolí) a obsahují typické problémy, např. respektování práva, fér konkurence, kvalita produkce, odmítnutí diskriminace, dobré vztahy s dodavateli, oceňování účetnictví a uzavírání smluv, zákaz zneužívání informací v obchodním styku, korupce, sociální odpovědnost, životní prostředí, informace o majetku aj. (Putnová, Seknička, 2007, s ). Etické řízení je zaváděno jakou součást systému řízení, je chápáno jako osobní závazek managementu. Pro realizaci jeho cílů je významná důvěra v management jako spiritual 11

12 leadership (ctnostné vůdcovství). Mezi známé systémy patří Corporate Governance (řízení a správa obchodních společností) a Corporate Social Responsibility CSR (sociální odpovědnost podniku). Pojmem CSR je míněno dobrovolné integrování sociálních a ekonomických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders (Putnová, Seknička, 2007, s ). Co je předmětem studia sociologie managementu? Dokážete vysvětlit různé významy pojmu management? Co obsahuje role a kompetence manažera? OTÁZKY V čem spatřujete přínos etiky pro firmu? Dokážete vysvětlit termín sociální odpovědnost podniku (CSR)? DRUCKER, P. F. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. 2. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN DUCHOŇ, Bedřich, ŠAFRÁNKOVÁ, Jana. Management. Integrace tvrdých a měkkých prvků řízení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN LITERATURA KE KAPITOLE PUTNOVÁ, Anna, SEKNIČKA, Pavel. Etické řízení ve firmě. Dotisk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

13 3 Vývoj teorií řízení - myšlenkové zázemí současného managementu Po prostudování kapitoly pochopíte vznik vědeckého řízení a budete diferencovat mezi jednotlivými přístupy a představiteli klasického období, dokážete rozlišit a zdůvodnit jednotlivé směry manažerské revoluce, CÍL pochopíte smysl manažerství a postindustriální trendy. Racionalizace, klasické období, vědecké řízení, lidské vztahy, humanizace, řízení správní, byrokratické, manažerská revoluce, přístupy procesní, psychologicko-sociální, systémové, kvantitativní, empirické, postindustriální. KLÍČOVÁ SLOVA 3.1 Vznik managementu a sociologie organizace, základní etapy vývoje Manažerské přístupy a jejich vazbu na technologické postupy lze vysledovat už ve starověku a středověku (pyramidy, katedrály, hrady aj.), kdy tyto činnosti vyžadovaly určité znalosti z oblasti řízení. K průkopníkům racionalizace ve výrobě například patřil James Watt (zlepšení kvality výroby, kvalifikace), Wiliam Brown (organizace práce, úloha mistrů) aj. Významné myšlenky byly formulovány vlastníky přímo z průmyslové praxe (J. D. Rockefeller, Werner von Siemens aj.) (Vodáček, Vodáčková, 2001, s ). Pro vznik vědeckého řízení měly rozhodující význam dvě události, a to zvyšování produktivity dělbou práce popsanou již v roce 1776 Adamem Smithem a nástupem průmyslové revoluce, která odstartovala proces rozšíření strojové práce, masové výroby a účinné dopravy (Robbins, Coulter, 2004, s ). Ke zrodu managementu jako specifické řídící činnosti i odborné disciplíny přispěl růst průmyslové výroby i infrastruktury v druhé polovině devatenáctého století, která akcelerovala ve dvacátém století. Tento vývoj můžeme časově i obsahově rozdělit na tři období, a to: 1) Klasický management od jeho vzniku až do roku 1940 reprezentuje vědecké řízení, administrativní přístupy (správní a byrokratické řízení) a škola lidských vztahů. 13

14 2) Manažerská revoluce od roku 1940 až do doby vrcholné industrializace (vysoká zaměstnanost v průmyslu, vzrůst statusu profesionálních řídících pracovníků). Tuto etapu zastupují nehomogenní přístupy: procesní, psychologicko-sociální, systémové, kvantitativní, empirické (pragmatické, manažerství). 3) Postindustriální trendy v řízení ve vyspělých zemích souvisejí s globalizací a novými technologiemi, s transformací organizačních struktur a novými požadavky na vedení. V odborné literatuře se můžeme setkat i s dělením klasického období na větev americkou (F. W. Taylor, H. Ford, H. L. Gantt, manželé Gilbrethovi a A. P. Sloan), zaměřenou na zvyšování výkonnosti a produktivity práce a větev evropskou, která vymezila práci manažera a zabývala se funkční náplní řízení (H. Fayol, M. Weber, T. Baťa). (Mládková, Jedinák, 2009, s ). Sociologie organizace se vyvíjela od dvacátých let minulého století ve dvou liniích. Technický směr se zabýval nejprve výlučně výrobními organizacemi, od čtyřicátých let rozšiřoval svůj záběr na organizace vojenské, nemocnice, školské systémy, veřejnou správu, studium komunit a ve svém vyústění se setkal s empirickým směrem manažerství. Teoretická větev má své počátky ve studiu byrokracie M. Webera. Orientovala se na postižení společných rysů organizací různého typu, jejich vývoje a logikou fungování s akcentem na strukturu reálných mocenských vztahů a jednání členů organizace (Keller, 2007, s ). V jejím vývoji dochází k překrývání s managementem. V sociologii dodnes existují tři odlišné koncepce organizací, z nichž každá vystihuje některé její podstatné znaky. 1. Formální organizace jako racionálně zkonstruované systémy, jejichž prostřednictvím organizace prostřednictvím lidí sleduje předem vytčené cíle a k jejich dosažení jim slouží specializovaná formální struktura. 2. Neformální organizace jako přirozeně a spontánně vzniklé systémy rozvíjející se souběžně se strukturou formální. Jejich účelem je vlastní reprodukce, potřeba. Neformální cíle, které vyrůstají z přirozených schopností, preferencí a zájmů mohou být pro organizaci určující. Toto pojetí akcentuje samotné aktéry a jejich chování. 3. Vztah organizace-prostředí na rozdíl od předchozích respektuje otevřenost systému a jeho výměny s prostředím (kontingence). To má za následek i změnu vnitřního uspořádání, které přestává být jako jednou provždy pevně hierarchické a dané, ale připomíná spíše plynulý proces adaptace na vnější prostředí a na jeho proměny. Skupiny a jedinci s odlišnými zájmy se v nich volně sdružují v přechodných koalicích, přičemž mohou plynule měnit své cíle (Keller, 2007, s ) Klasické období a jeho sociologické problémy Vědecké řízení 14

15 Vědecké řízení sleduje, za jakých podmínek je možno dosáhnout nejúčinnějšího fungování organizací. Snaží se o to za použití vědeckých metod, tj. vytvořením pravidel na základě rozboru práce nejlepších pracovníků s využitím časových a pohybových studií a projektů opírajících se o měření a evidenci. Normování spotřeby času se zde stává východiskem plánování, odměňování i kontroly. Klasikové vědeckého řízení vycházejí z předpokladu, že organizační účinnost lze maximalizovat jedině za cenu robotizace individua (Keller, 2007, s. 18). Je zde výrazný rozdíl mezi vysokou kvalitou řízení technické stránky a zanedbatelnou stránkou řízení lidí. Frederik Winslow Taylor ( ), tvůrce vědeckého řízení - taylorismu. Věnoval se nižším úrovním řízení a průběhu pracovního procesu. V knize Řízení dílen (1903) uvedl hlavní zásady řízení: přidělování velkého denního úkolu, normalizování podmínek práce, vysoká odměna za úspěšnou práci a trest za nesplnění úkolu. Taylor vyšel z principů, že 1) člověk je homo economicus a jeho chování je určeno materiálními stimuly, 2) pro každý pracovní proces je možno nalézt nejúčinnější postup, 3) pro jednotlivá místa je třeba vybrat lidi, kteří nejlépe vyhovují danému úkolu, 4) pracovní proces musí být racionálně organizován a odstraněn každý zbytečný pohyb, 5) je nutno aplikovat takové pobídkové mzdové formy, které zainteresuji pracovníky na zvýšení jejich výkonů (Prochovník a kol., 1991, s ). Mezi kritizované body taylorismu patří neuznávání pracovních skupin a popírání sociálního aspektu. Podle Druckera ale byl Taylor prvním, kdo začal opravdu přemýšlet o skutečném provedení práce místo toho, že by ji pokládal za něco bezproblémového (Crainer, 2000, s. 21). Henry Ford ( ) zdokonalil hromadnou výrobu, zavedl jednoúčelové stroje k výrobě standardizovaných částí a poprvé v historii zavedl montážní linku. Jeho pásová výroba byla postavena na maximální dělbě všech pracovních operací na nejjednodušší úkoly a specializaci strojů a dělníků pro jeden nebo jen málo úkonů, jejíž tempo určoval výrobní pás (Prochovník a kol., 1991, s ). Ford chápal čas jako důležitou konkurenční zbraň a upozornil, že plýtvání časem je něco jiného než plýtvání materiálem, protože čas se už nedá nijak zachránit (Crainer, 2000, s. 55). Mezi klady fordismu se uvádí vysoká produktivita a růst životní úrovně. Zavedení montážní linky snížilo konflikty mezi dělníky a kontrolory ohledně rychlosti úkonů. K záporným stránkám jeho řízení patří odlidštění práce a postavení pracovníků na úroveň strojů. I když škola vědeckého řízení byla považována za typicky americkou, měla velký vliv i na naše domácí podmínky. V Praze byl v roce 1920 zřízen samostatný vědecký ústav pro otázky moderního řízení Masarykova Akademie práce. Obrovský vliv pro vznik 15

16 managementu v ČSR měli jak naši teoretici řízení (S. Špaček, B. Štěpánek, V. Verunáč), tak praktická realizace české větve řízení Tomáše Baťi. Tomáš Baťa ( ) v mnohém přejímal podnikatelskou filozofii Forda. Byl zakladatelem tzv. Baťova systému řízení založeného na plánování činnosti, hospodářských střediscích, samosprávě dílen a spoluzodpovědnosti i spoluúčasti zaměstnanců na práci, zisku i ztrátě. Mezi hlavní zásady jeho řízení patřila: atmosféra aktivní spolupráce, nová orientace na vědomí a jednání lidí i aktivita a soutěživost zaměstnanců (Mládková, Jedinák, 2009, s. 21). V Baťových závodech byla v roce 1925 zřízena psychotechnická laboratoř pro zjišťování pracovní způsobilosti nově přijatých zaměstnanců k určité práci. Ve svém systému řízení Baťa překročil rámec managementu podniku (Baťovy školy práce, Baťova nemocnice, knihovny, urbanizace města Zlína aj.) Administrativní přístupy Škola správního řízení zdůraznila, že správa má svým obsahem univerzální charakter pro všechny formy organizací a podtrhla význam podnikové morálky. Jejím zakladatelem je francouzský inženýr Henri Fayol ( ), který jako první rozpracoval zásady vrcholového managementu v konceptu manažerských funkcí plánování, organizování, přikazování, koordinování a kontrolování (viz Kapitola 2) a zformuloval čtrnáct principů úspěšné správní činnosti. Patří k nim: dělba práce, disciplína, jednota instrukcí, jednota vedení, podřízení zájmům celku, odměňování, centralizace, řetězec vztahů, řád a pořádek, korektnost, stabilita osazenstva, iniciativa, morálka kolektivu (vytváření harmonie uvnitř organizace). Fayol chápal řízení jako slaďování šesti základních druhů činností, a to technických, obchodních, finančních, ochranných, účetních a správních. Byrokratické řízení. Představitelem tzv. koncepce byrokratické organizace je německý sociolog Max Weber ( ). Jeho úvahy o byrokracii se kryjí s jeho výkladem legálního panství. Legální panství odvozuje svou legitimitu z obecných právních norem, které jsou formálně platné pro všechny členy organizace. Poslušnost není orientována vůči konkrétním osobám, ale vůči věcným principům, jejichž uplatňováním jsou vedoucí pracovníci pověřováni (Keller, 2007, s. 19). Byrokracie (vláda kanceláře) je chápána jako organizace fungující na základě norem, pravidel a jasných povinností. Weber zformuloval tyto principy byrokracie: specializace, přísná hierarchie autorit, formální stanovení pravidel, rigidní systém kariérního růstu a neosobnost. Jeho teorie vzbudila velkou vlnu zájmu, inspirací i kritiky. Byrokracie v jeho pojetí je nazývána též strojovou byrokracií. Jeho principy byrokracie jsou východiskem pro dnešní pojetí organizačních řádů a norem (Dědina, Odcházel, 2007, s ). Mezi významné představitele vědeckého řízení dál patřili Henry L. Gantt (vytvořil časový diagram) a Lilian a Frank Gilbrethovi (použili k analýze 16

17 pracovního výkonu filmový záznam mikrochronometr). Hledání univerzálních principů nemohlo být v této podobně úspěšné; již ve třicátých letech se objevila kritika taylorismu, především pro jeho výraznou racionalizaci, chápání člověka jako stroje a jeho chování na základě modelu Homo economicus, bez ohledu na zvláštnosti organizace a člověka. Výjimkou v té době byla práce Mary Parker Folletové, která kladla důraz na koordinaci pracovníků jako sebeřídící se aktivitu a na proměnlivost situací, jež jsou objektem řízení (Keller, 1997, s. 33) Škola human relations Škola human relations (lidských vztahů) je reakcí na zúžené pojetí taylorismu. Vznik je spojen se jménem Elton Mayo, který na základě výzkumů v Hawthorn, Chicago ( ) potvrdil, že v procesu práce se mezi lidmi vytvářejí neformální vztahy a sociální funkce, které mají mnohdy větší vliv na produktivitu práce než fyzikální prostředí, pracovní režim nebo i mzda. Přínosem této školy je ocenění významu lidského faktoru. Názory na motivaci a identifikaci pracovníků s podnikem se staly východiskem pro moderní personalistiku (Vodáček, Vodáčková, 2001, s. 43). Na tento proud navazují nepříliš homogenní poválečné sociologické a psychologické práce v etapě nazývané humanizace, které vedly k proměnám pohledu na povahu lidského jednání, formálních i neformálních organizací i na požadavky řízení. 3.3 Manažerská revoluce Manažerská revoluce přináší řadu nehomogenních přístupů k managementu. Patří k nim: Procesní přístupy Procesní přístupy mají své zázemí ve správním a byrokratickém řízení. Preferují ucelené a harmonické chápání fungování organizace. Kladou důraz na racionální zajištění manažerských funkcí a jejich zvládnutí v jednom celku požadované E. Dalem a L. F. Urwickem. Kritizována je ale jejich schematičnost a nedocenění lidského faktoru Psychologicko-sociální přístupy Psychologicko-sociální přístupy vycházejí ze školy lidských vztahů. Důraz je kladen na výběr a rozmístění pracovníků, zejména na jejich vedení a doporučení, jak motivovat, stimulovat a rozvíjet aktivitu lidí. Tyto přístupy akcentují osobní a skupinové zájmy, komunikaci, neformální vztahy a metody řízení, vliv pracovního a sociálního prostředí na chování jedinců. K čelným představitelům patří např. D. McGregor (teorie X a Y), Maslow (teorie potřeb), F. Herzberg (teorie dvou faktorů) a další (viz Kapitola 7, 8). 17

18 Z kritiky ritualismu byrokracie a její potřeby předvídatelnosti výsledků a kontroly načrtl R. K. Merton a jeho následovníci teorii nezamýšlených důsledků jednání. Upozorňují, že právě ta opatření, která mají za úkol zvýšit účinnost řízení, mohou vést ve svých důsledcích k poklesu efektivity jejich činnosti. Lpění na pravidlech může brzdit dosažení cíle a vést k trénované neschopnosti nebo k přemístění cílů, kdy postup se sám stává cílem jednání (Keller, 1997, s ) Systémové a kvantitativní přístupy Systémové přístupy zohledňují jak formální organizaci, tak lidské zdroje, přitom počítají s vlivy technologií a vnějšího prostředí. Zdůrazňují komplexní chápání procesů a empirické zkoumání chodu organizací. Nejznámější jsou práce C. Barnarda a H. Simona. Barnard začal rozlišovat dva typy organizace, a to tzv. skalární (hierarchická), kde se subsystémy podřizují centrální moci a laterární, která dosahuje celkové koordinace dohodou. Simon navázal na Mertona konceptem omezené racionality. Podle něj lidé nemohou znát všechny důsledky všech alternativ jednání, mají omezenou představivost ohledně budoucího vývoje svých vlastních hodnot a nedokáží si představit všechny možné alternativy svého jednání (Keller, 1997, s. 63). Kvantitativní přístupy akcentují matematiku, logiku a exaktní metody pro rozhodování. Mají vztah k vědeckému řízení a systémovým přístupům. Jejich rozvoj souvisí s rozvojem výpočetní techniky. Představitelem je např. C. W. Churchman (Vodáček, Vodáčková, 2001, s ) Empirické (pragmatické) přístupy manažerství V této etapě vítězí myšlenky a systémy, které vytvořily organicky provázané celostní systémy. Empirické přístupy vycházejí z analýzy a zobecnění manažerské praxe. Jde o názorově nejrozmanitější myšlenkový proud. Management je chápán jako věda a umění řídit, důraz je kladen na intuici. Kladem jsou konkrétní doporučení pro manažerské jednání i autobiografická díla předních manažerů. Jako příklad uvádíme: W. G. Ouchi se zabýval řízením japonských podniků, které začaly být konkurentem americkým podnikům. Na základě srovnání obou vcelku odlišných přístupů k řízení zformuloval svou teorii Z, která měla sloužit k oživení americké ekonomiky prostřednictvím těchto faktorů: dlouhodobá zaměstnanost, snaha o skupinovou přípravu rozhodnutí, individuální odpovědnost, snaha o celoživotní vzdělávání, neformální kontrola s formálním externím vyhodnocením, holistický přístup (celek nabývá vyšších vlastností než jednotlivé části). (Duchoň, Šafránková, 2008, s. 19). 18

19 T. J. Peters, R. H. Waterman, autoři pojmu excelentní organizace, na základě výzkumů známých amerických firem za časové období dvaceti let zformulovali osm charakteristik excelence: 1. jednat aktivně, 2. být blízko zákazníkovi, 3. být autonomní a podnikavý, 4. zvyšovat produktivitu prostřednictvím pracovníků, 5. preferovat činnosti, které vytvářejí hodnotu firmy, 6. vyrábět to, co firma zná a umí, 7. vytvářet jednoduchou organizaci, malý aparát, 8. spojit teorii X a Y, decentralizace a centralizace (Peters, Waterman, 1992, s ). P. F. Drucker je prorok změn a nejvlivnější myslitel v oblasti řízení. Jeho rozsáhlé dílo zahrnuje praktické úkoly manažera (stanovení cílů, organizování, motivace a komunikace, měření, hodnocení a kvalifikační rozvoj), koncepci MBO (Management By Objectives, která klade důraz na uspořádání cílů, participaci vhodných pracovníků, slaďování cílů a pravidelné celkové hodnocení) i úkoly managementu ve 21. století. Drucker již v roce 1992 napsal: Od této chvíle rozhodují znalosti (Crainer, 2000, s. 49). 3.4 Postindustriální trendy a témata managementu Postindustriální trendy nastolily v sociologii alternativní pohledy na organizaci a management. Namísto tradičních témat jako je kontrola, plánování, racionalita atd. je v organizaci věnována pozornost jazykové konstrukci, v níž je jazyk sociálním médiem, jehož prostřednictvím lidé interpretují svět a své jednání. Reálná moc je záležitostí vzájemné závislosti mezi lidmi, je nabývána prostřednictvím koordinace společných aktivit při dosahování cílů a schopnosti přesvědčit o významu těchto společných cílů. Důraz pouze na vnitřní mocenské vztahy je destruktivní. Životaschopnost organizace závisí na její schopnosti přijmout a začlenit do svého rámce hodnoty a jazykově-symbolické praktiky okolních komunit a kultury. Z toho vyplývají i požadavky zaměstnavatelů, kteří od manažerů požadují lepší vůdcovské schopnosti a dovednost formovat firemní kulturu studiem vztahů mezi kulturou a řízením, které nelze jednoduše formalizovat. Význam zde mají interakční a interkulturální kompetence (Pavlica, 2000, s ). Interpretační přístupy zdůrazňují, že realita formálních organizací je sociálně konstruovaná, sociálně udržovaná i sociálně proměňovaná (Keller, 2007, s. 82). Postindustriální trendy a témata managementu ovlivňuje globalizace, diskontinuita a změna prostředí. Ukazuje se nezbytnost inovací, flexibility, kvality, zelené výroby a znalostí. Diverzita pracovníků je problémem pro manažery v Japonsku, Austrálii, Německu i jinde, protože zaměstnanci své zvyky a kulturní hodnoty neodloží jen proto, že nastoupí do práce do jiné země. Toto období se vyznačuje i pronikáním japonského managementu, které přineslo metody a nástroje TQM (Total Quality Management), kaizen (neustále zlepšování) a další. Dochází k technologickým a ekonomickým změnám, orientaci 19

20 na zákazníka. Zjišťuje se, že změny nebudou lineární a bude docházet k rozpadu stávajících organizačních struktur. Vítězí organizace, které využívají předstihu. Dochází k transformaci starých odvětví vstupem nových informačních technologií, které významně ovlivňují vznik nové síťové struktury podniku, požadavky na znalosti a novou podobu řízení. Na počátku 21. století se v managementu objevují nové přístupy a názory, např. udržitelný rozvoj organizace apod. Z řady nejvíce studovaných autorů uvádíme: J. Naisbitta a P. Aburdenovou, kteří ve svém díle vysvětlují vliv informační společnosti na podnikatelskou sféru a management. R. M. Kanterová se zabývá problematikou zvýšení flexibility a akceschopnosti velkých firem. P. M. Senge se zaměřuje na význam informací a znalostí v organizaci. M. Hamer a J. Champy studují reengineering, který charakterizuje: změna trhu dodavatele na trh managementu zákazníka, růst konkurence, diskontinuita (nesouvislost) v ekonomickém vývoji a integrační procesy (Vodáček, Vodáčková, 2001, s ). Kdo se prvně zabýval řízením práce a jak? O jaké řízení jde? V čem spočívají tzv. administrativní způsoby řízení? Znáte jejich představitele? Které teorie si všímají psychosociální stránky řízení podniku? OTÁZKY Co nového přinesl do managementu pragmatický přístup? V čem spočívají postindustriální trendy? CRAINER, Stuard. Moderní management. Základní myšlenkové směry. Management Praha: Management Press, s. ISBN DUCHOŇ, Bedřich, ŠAFRÁNKOVÁ, Jana. Management. Integrace tvrdých a měkkých prvků řízení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN LITERATURA KE KAPITOLE KELLER, Jan. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Slon, s. ISBN X KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Slon,

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_VÝVOJOVÉ ETAPY MANAGEMENTU_P2 Číslo projektu:

Více

Klasifikace a význam cílů Struktura plánu

Klasifikace a význam cílů Struktura plánu PLÁNOVÁNÍ Co je to plá Klasifikace a význam cílů Struktura plánu Strategické plá Postup při sestavování plánu Metody plá Bariéry plá - definice manažerská aktivita zaměřená na budoucí vývoj firmy, určující

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Rozhodování Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 M A N A G E M E N T 3 MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 V Ý Z N A M S T R A T E G I C K É H O M A N A G E M E N T U MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 2 Strategický management Představuje souhrn aktivit jako

Více

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1 Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah teorie a empirie. Téma č. 1 Výzkum trhu Historický vývoj: Výzkum veřejného mínění, sociologický

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

Ing. Lucie Vokáčov. ová, vokacova@pef.czu.cz

Ing. Lucie Vokáčov. ová, vokacova@pef.czu.cz Strategické plánov nování Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Podstata marketingového řízení Marketingové řízení je proces vedoucí při uvažování vnitřních podmínek i zdrojů a vnějších příležitostí

Více

Management. Historický vývoj managementu, hlavní školy a představitelé

Management. Historický vývoj managementu, hlavní školy a představitelé Management Historický vývoj managementu, hlavní školy a představitelé Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Vytváření organizačních struktur. Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace

Vytváření organizačních struktur. Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace Vytváření organizačních struktur Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace A. Organizační struktury vycházející z dělby pravomocí 1. Liniová organizační struktura -

Více

MARKETINGOVÝ PLÁN. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod. Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013

MARKETINGOVÝ PLÁN. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod. Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 MARKETINGOVÝ PLÁN Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Stanovení marketingových cílů Čeho si podnik přeje dosáhnout v rámci

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Management Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a

Více

Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky. Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje

Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky. Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje Obsah školení Základní logika modelu CAF Architektura modelu kritéria zlepšování Kvantifikace

Více

NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY

NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PhDr. Petr Jedinák, Ph.D. katedra managementu a informatiky, Fakulta bezpečnostně právní,

Více

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu MANAGEMENT I PLÁNOVÁNÍ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE, SWOT ANALÝZA Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1289_Vedení. Faktory motivace_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1289_Vedení. Faktory motivace_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1289_Vedení. Faktory motivace_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15 Katedra podnikání a managementu doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D.

Více

PROFIL A OSOBNOST MANAŽERA. Zpracoval Ing. Jan Weiser

PROFIL A OSOBNOST MANAŽERA. Zpracoval Ing. Jan Weiser PROFIL A OSOBNOST MANAŽERA Zpracoval Ing. Jan Weiser Osnova výkladu Charakteristika manažerské práce Manažer Autorita manažera Manažerské dovednosti Vlastnosti dobrého manažera Řešení konfliktů Charakteristika

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VZNIK MANAGEMENTU_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

Autor Mgr. Miroslav Janda

Autor Mgr. Miroslav Janda Autor Mgr. Miroslav Janda LITERATURA : 1. Světlík,J. Marketing školy.zlín:ekka,1966 2. Bacík,F. a kol..úvod do teorie a praxe školského managementu.praha,uk,1955 3. Fischer,Walter.A..Vedení a rozvoj školy.brno,paido,1997.isbn

Více

Cíle personální práce v podniku

Cíle personální práce v podniku PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management

Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management Anotace předmětu: Předmět rozšiřuje poznatky základního kurzu managementu o témata zaměřená na management změny, prosperitu organizace, výkonnost organizace, strategický management a podnikatelský plán,

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

MANAGEMENT - ORGANIZOVÁNÍ

MANAGEMENT - ORGANIZOVÁNÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jan Weiser. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

OSOBNOST MANAŽERA 3 1.1 Rysy osobnosti manažera 3 Schopnosti 4 Inteligence 4

OSOBNOST MANAŽERA 3 1.1 Rysy osobnosti manažera 3 Schopnosti 4 Inteligence 4 OBSAH ÚVOD 1 KAPITOLA 1 OSOBNOST MANAŽERA 3 1.1 Rysy osobnosti manažera 3 Schopnosti 4 Inteligence 4 Znalosti, dovednosti a zkušenosti 5 Vlastnosti osobnosti 5 Motivy a potřeby 6 Postoje 7 Hodnoty 7 Zvláštní

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR Řízení lidských zdrojů (HR management) je jednou z klíčových součástí managementu každé instituce. Zaměstnanci pro knihovnu představují stejný potenciál

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu. Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu. Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1) Studium předmětu umožní studentům studijního oboru Veřejná správa základní orientaci

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ

VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ OBRANA A STRATEGIE Anotace: VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ Ing. Monika Grasseová, Ph.D. Cílem příspěvku je informovat o praktickém postupu použití SWOT analýzy při dlouhodobém plánování,

Více

PERSONÁLNÍ OPTIMALIZACE FIRMY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A PERSONÁLNÍ POLITIKA

PERSONÁLNÍ OPTIMALIZACE FIRMY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A PERSONÁLNÍ POLITIKA PERSONÁLNÍ OPTIMALIZACE FIRMY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A PERSONÁLNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Více

Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka

Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka Prorektor pro aplikovaný výzkum a řízení projektů na Vysoké škole logistiky v Přerově Strategický plán rozvoje VŠLG Vychází z IPN KREDO

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice FORMULACE, VÝBĚR A IMPLEMENTACE STRATEGIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Předmět: Podnikový a personální management Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST

Více

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Vedení lidí v praxi PER Personální management Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci OBSAH ÚVOD... 3 1. Výběr správných pracovníků... 3 2. Spolupráce a poslušnost podřízených...

Více

Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací

Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Charakteristiky jednotlivých úrovní a jejich vztah k Evropskému rámci kvalifikací Vydáno v projektu NSK2 jako pracovní materiál Národní ústav odborného

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme. MUDr.Svatopluk Němeček,MBA

Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme. MUDr.Svatopluk Němeček,MBA Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme MUDr.Svatopluk Němeček,MBA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA základní informace - Největší lůžkové zařízení v Moravskoslezském kraji - Právní forma : příspěvková

Více

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo

Více

Team Consultancy Project - Koncepce strategie občanského sdružení CAIM

Team Consultancy Project - Koncepce strategie občanského sdružení CAIM Team Consultancy Project - Koncepce strategie občanského sdružení CAIM Team: Edita Řezáčová, Jaroslav Polívka, Igor Rabín, Michal Mačát, Petr Moravec Leden 2015 1 Agenda 1. Úvod Co je to interim management?

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

MANAGEMENT PŘÍPRAVA A ROZMISŤOVÁNÍ PERSONÁLU

MANAGEMENT PŘÍPRAVA A ROZMISŤOVÁNÍ PERSONÁLU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jan Weiser. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Management. Ing. Martin Kocman

Management. Ing. Martin Kocman Management Ing. Martin Kocman XX. hodina 6.10.2011 Plánování Definice: Plánování je činnost, kdy řídící pracovník formuluje cíle a také cesty, které vedou k dosažení těchto cílů. Plánování je základní

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 P O D N I K Á N Í

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 P O D N I K Á N Í Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 P O D N I K Á N Í Školní vzdělávací program PODNIKÁNÍ 1 P O D N I K Á N Í... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO

Více

B2 Organizace jako systém

B2 Organizace jako systém Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B2 Organizace jako systém Toto téma obsahuje informace o způsobech a přístupech k řízení organizace jako

Více

Metodika SWOT analýzy

Metodika SWOT analýzy Metodika SWOT analýzy Praha, 7. 1. 2011, 23:42 Strategické řízení firmy využívá pro svá rozhodování několik analýz. K těm nejvíce známým patří SWOT analýza. Její význam je neoddiskutovatelný, neboť její

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Projekt Age management

Projekt Age management Projekt Age management OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj CZ.1.07/3.2.10/03.0003 člen AIVD ČR Age Management věkový management představuje řízení zohledňující věk a schopnosti zaměstnanců

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Stínování manažerů Manager Shadowing Program

Stínování manažerů Manager Shadowing Program Stínování manažerů Manager Shadowing Program Kvalita Quality 2009 20. května 2009 DTO CZ, s.r.o. Ostrava Tomáš Nejedlo Co vás zajímá (nebo by mělo) Proč stínování organizujeme? Co program zahrnuje? Jak

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009 5. CENY 5.1. Stanovení ceny nového výrobku 5.2. Cenové změny Cena je obecně definována jako specifická forma směnné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu; v praxi je cena určena jako

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Ekonomický systém a systém ekonomického řízení AČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás!

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F1 Role projektového manažera a komunikace V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Role

Více

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost Marketingové prostředí Podnik je při své činnosti a rozhodování ovlivňován prostředím ve kterém působí. Marketingové prostředí společnosti zahrnuje aktéry a síly, které ovlivňují schopnost firmy rozvíjet

Více