Střednědobé hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace Zkrácená verze Závěrečné zprávy (manažerské shrnutí)

Transkript

1 Střednědobé hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace Zkrácená verze Závěrečné zprávy (manažerské shrnutí) duben 2012

2 Obsah 1 Úvod Identifikace zadavatele a zpracovatele Cíl projektu Metodický přístup a průběh realizace projektu Souhrn hlavních zjištění Vyhodnocení vývoje čerpání finančních prostředků operačního programu Vyhodnocení plnění cílů a stanovených indikátorů OPPI Zhodnocení absorpční kapacity operačního programu Zhodnocení účelnosti, účinnosti a úspornosti (zhodnocení naplňování tzv. kritérií 3E) při implementaci OPPI na vzorku projektů, posouzení udržitelnosti projektů Vývoj implementačního systému, včetně vývoje a funkčnosti řídících a kontrolních systémů Zhodnocení systému monitorování Závěry a doporučení Doporučení pro implementaci OPPI Strategické zaměření a cíle OPPI včetně kvantifikace očekávaných výsledků a dopadů Čerpání a využívání finančních prostředků včetně absorpční kapacity Řízení a implementace OPPI včetně systému monitorování Doporučení pro programovací období

3 1 Úvod 1.1 Identifikace zadavatele a zpracovatele Zadavatel: Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku Praha 1 Zpracovatel/Hodnotitel: EUFC CZ s.r.o. Popelova Brno IČ: Cíl projektu Evaluace střednědobého pokroku OPPI (tzv. střednědobé hodnocení) představuje komplexní souhrn a vyhodnocení dosavadního průběhu realizace tohoto tematického operačního programu v rámci programovacího období od zahájení jeho realizace až do konce roku Cílem evaluačního projektu je zjištění dosaženého pokroku v implementaci programu, jeho relevance ve vztahu k dosažení cílů, zkoumání efektivnosti implementačního systému, finančního řízení a také absorpční kapacity. V souladu se zadáním se předmětný evaluační projekt týká věcně zaměřených prioritních os OPPI a jeho předmětem je zejména: Posouzení finančního a věcného pokroku, který přinesla dosavadní realizace OPPI, i relevance tohoto programu s ohledem na vývoj vnějšího prostředí Zhodnocení absorpční kapacity operačního programu Formulace doporučení pro stávající programovací období Formulace doporučení pro příští programovací období po roce 2013 Dílčí výstupy a zjištění byly průběžně konzultovány se zástupci zadavatele a dalšími účastníky evaluace. 1.3 Metodický přístup a průběh realizace projektu Metodický přístup hodnotitele byl založen na sběru relevantních dat a informací a jejich analýze, přičemž byl průběžně prováděn sběr jak kvalitativních, tak kvantitativních dat. Na základě těchto dat byly zpracovány analýzy zaměřené na řešení evaluačních okruhů vyplývajících ze zadání. Použité metodologické postupy se lišily v jednotlivých fázích projektu podle aktuálních potřeb a hodnocených principů. Z obecného hlediska se nejdříve jednalo o aktivity v souvislosti se zahájením evaluačního procesu - sběr primárních a sekundárních zdrojů dat. Dále následovala terénní šetření formou dotazníkového šetření mezi příjemci v OPPI a individuálních rozhovorů se zástupci subjektů implementační struktury OPPI. Získaná data a informace byla podrobena analýzám, jejichž závěry byly zhodnoceny ve finální fázi metodou syntézy poznatků a zjištění a posouzeny odborným panelem expertů. Evaluační projekt střednědobého hodnocení OPPI byl zpracován ve třech hlavních etapách a v souladu se zadáním obsaženým v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce. Zhotovitel průběžně informoval zadavatele o postupu plnění zakázky a předal mu rovněž dílčí výstup v podobě Průběžné zprávy. Mezi zhotovitelem a zadavatelem rovněž probíhala ad-hoc komunikace prostřednictvím telefonu a u. 3

4 1. etapa V rámci první etapy řešení projektu se realizační tým zaměřil zejména na sběr a následné třídění dostupných datových zdrojů (veřejně dostupná dokumentace, neveřejné zdroje dat poskytnuté zadavatelem a individuální konzultace). 2. etapa Druhá etapa evaluace byla zaměřena na sběr primárních dat, práci se sekundárními zdroji dat a analytickou část prací. Tato etapa byla dále členěna do dílčích částí, které reflektovaly logickou posloupnost a návaznost jednotlivých kroků evaluačního procesu: 1) Sběr primárních dat a používání sekundárních zdrojů dat První dílčí krok byl zaměřen na analýzu a hodnocení všech relevantních dokumentů vztahující se k zadání a cílům zakázky dokumenty k OPPI, manuály, výstupy evaluací, studie, analýzy a jiné dokumenty. Dále se jednalo o sběr a analýzy dat ze sekundárních zdrojů, především monitorovacího systému ISOP7-13, dále rámcových dokumentů, legislativy, informací na úrovni EU apod. Na základě předchozího dílčího kroku byl proveden terénní výzkum. Šetření probíhalo formou: a) dotazníkového šetření mezi příjemci v OPPI b) individuálních rozhovorů 2) Analýza a vyhodnocení získaných dat Další část druhé etapy řešení projektu byla zaměřena na analýzu a komplexní zhodnocení získaných dat. Stěžejní částí bylo provedení podrobných analýz dle zvolených metodických postupů tak, aby bylo možné vyčerpávajícím způsobem zodpovědět otázky vyplývající ze zadání a požadavků zadavatele. 3. etapa Třetí etapa realizace zakázky byla zaměřena na souhrnné zhodnocení dosažených výsledků analýz a šetření. Na základě diskusí v rámci řešitelského týmu provedl zhotovitel odpovídající shrnutí a zformuloval podložené souhrnné závěry do podoby návrhu závěrečné zprávy. Zároveň byla navržena doporučení pro současné programové období i pro nadcházející období Výstupem třetí etapy realizace zakázky je Závěrečná zpráva, která shrnuje výsledky a závěry předchozích etap a obsahuje dílčí závěry, souhrnné závěry a doporučení. Syntézu hlavních výstupů evaluace přináší tato zkrácená verze Závěrečné zprávy (manažerské shrnutí). 4

5 2 Souhrn hlavních zjištění 2.1 Vyhodnocení vývoje čerpání finančních prostředků operačního programu Hodnotitel provedl analýzu čerpání prostředků a finančního pokroku na úrovni OPPI, jeho prioritních os a oblastí podpor a dospěl k následujícím zjištěním: 1) V průběhu dosavadní implementace OPPI došlo k některým změnám alokací v rámci OPPI, v reakci na vývoj vnějšího prostředí. V rámci 1. revize OPPI v roce 2009 došlo po podrobné analýze absorpční kapacity OPPI i předpokládaných dopadů k navýšení alokace v prioritních osách 2, 3 a 4, a to na úkor snížení alokací v prioritních osách 1, 5 a 6. Celkový objem prostředků v OPPI zůstal zachován. V návaznosti na provedené realokace byly upraveny i hodnoty monitorovacích indikátorů. V rámci 2. revize OPPI v roce 2011 byla celková alokace programu navýšena o 2,5 %. Dodatečné prostředky získané na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody a realokací z OPTP budou použity ve prospěch nových finančních nástrojů pro podporu MSP, dále pro navýšení alokace prioritní osy 3 Efektivní energie a na posílení zdrojů prioritní osy 7 Technická pomoc. I v rámci této druhé revize OPPI došlo k úpravám indikátorové soustavy OPPI. 2) Finanční pokrok programu v polovině jeho realizace dosahuje navzdory některým překážkám ovlivňujícím jeho dosavadní průběh - takového tempa, které by mělo zabezpečit vyčerpání alokace programu na konci programového období. 3) K referenčnímu datu bylo v monitorovacím systému ISOP evidováno celkem registračních žádostí v dotačních programech OPPI v objemu požadované dotace přes 204 mld. Kč, což představuje více než dvojnásobek celkové alokace OPPI na programovací období Dalších žádostí bylo ke stejnému datu evidováno v úvěrových a záručních programech v prioritních osách 1 a 2, a to v celkovém odhadovaném objemu požadované podpory (úvěru či záruky) ve výši přes 13 mld. Kč. 4) Do konce roku 2011 bylo proplaceno příjemcům z OPPI asi 24,6 mld. Kč, což představuje přibližně 26 % celkové alokace tohoto operačního programu na celé programovací období Zároveň je od roku 2010 patrný progresivní trend v proplácení finančních prostředků. 5) OPPI je schopen vyčerpat alokované prostředky, a to i s ohledem na pravidlo N+3/N+2, za předpokladu, že nevzniknou bariéry vnějšího prostředí, které by to znemožňovaly (např. plošné zastavení certifikace a proplácení prostředků pro Českou republiku ze strany EK). 6) Ve srovnatelné kategorii velkých, tematických operačních programů (zejm. OP ŽP, IOP, OP LZZ a OP VK) dosahuje OPPI v hlavních parametrech čerpání finančních prostředků nadprůměrných hodnot. 7) Je patrná poměrně významná vnitřní disproporce mezi jednotlivými prioritními osami OPPI v dosavadním tempu čerpání finančních prostředků. Finanční pokrok v prioritní ose 1 nelze v současné době považovat za uspokojivý. Příčinou tohoto stavu je zejména přerušení příjmu žádostí v programu START a převodů prostředků OPPI do záručního fondu z důvodu nejasností na straně EK ohledně způsobu implementace záručních programů v OPPI. Další příčinou je dodatečné dvojnásobné navýšení alokace PO 1, ke kterému došlo v roce Dosavadní finanční pokrok v prioritní ose 2 OPPI je možno naopak hodnotit jednoznačně pozitivně. Z celkové finanční alokace, která byla navíc v rámci obou dosud provedených revizích OPPI navyšována, bylo ke konci roku 2011 více než 88 % prostředků poskytnuto na realizaci dotačních projektů formou vydaného RoPD nebo byla uzavřena dohoda o jejich převodu do záručních a úvěrových fondů. Na účty příjemců byla proplacena a do záručních a úvěrových fondů převedena již zhruba polovina prostředků PO 2 na celé programovací období Dynamický růst objemu proplacených prostředků příjemcům zaznamenaly v roce 2011 také prioritní osy 3, 4 a 5 a většinu programů podpor realizovaných v rámci těchto prioritních os lze považovat z hlediska finančního pokroku za vysoce výkonné. Tempo čerpání prostředků v prioritní ose 6 zaostává za ostatními prioritními osami OPPI. Důvodem je zejména to, že některé původně plánované aktivity v programu PORADENSTVÍ nebyly realizovány a poptávku po tomto programu rovněž výrazně ovlivnila světová hospodářská krize. 5

6 8) Aktuální stav čerpání prostředků OPPI na úrovni jednotlivých oblastí podpor indikuje potencionální riziko nevyčerpání plného objemu alokace v oblastech podpory 5.1 Platformy spolupráce a 6.1 Podpora poradenských služeb. V obou případech je však možno provést realokace v rámci OPPI a využít prostředky pro jiné typy aktivit, přičemž ale cíle operačního programu zůstanou zachovány. Část prostředků z oblasti podpory 6.1 je možno převést v rámci prioritní osy 6 na projekty marketingových služeb. Prostředky, určené na rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace se zaměřením na transfer technologií mezi subjekty inovačního prostředí v oblasti podpory 5.1 je pak možné přesměrovat především do prioritní osy 4 za účelem dalšího posílení vývojové a inovační kapacity podniků (zejména MSP) provádějících vlastní výzkum, vývoj a inovace. 9) Další oblastí podpory, která se jeví jako vhodná pro využití nevyčerpaných prostředků OPPI, je oblast podpory 2.2 a zejména program ROZVOJ. Tento program významnou měrou přispívá k posilování konkurenceschopnosti MSP a zároveň k vytváření nových pracovních míst v nejvíce postižených regionech ČR a představuje tak velmi vhodný nástroj k prosazování aktuálních plánů EK zaměřených na povzbuzení zaměstnanosti a oživení unijní ekonomiky. Nezanedbatelnou výhodou tohoto programu je rovněž jeho flexibilita ve smyslu administrativní i absorpční kapacity, která umožňuje v relativně krátkém čase zajistit procesy spojené s příjmem žádostí, hodnocením i následným přidělením podpory na realizaci projektů. 10) Novinkou je v OPPI zahájení pilotních projektů podpory rozvoje rizikového kapitálu pro MSP prostřednictvím seed a venture fondů v prioritních osách 1 a 2. Cílem je získat ještě v současném programovacím období zkušenosti s realizací nových forem podpory. 2.2 Vyhodnocení plnění cílů a stanovených indikátorů OPPI Hodnotitel provedl analýzu věcného pokroku a plnění cílů na úrovni OPPI, prioritních os a oblastí podpor a dospěl k následujícím zjištěním: 1) Výchozí cílové hodnoty indikátorů OPPI byly stanoveny na základě kvalifikovaného odhadu provedeného pracovní skupinou zřízenou pro tento účel. V průběhu realizace OPPI došlo k úpravám cílových hodnot indikátorů. Jejich záměrem bylo jednat reagovat na realokace finančních prostředků a také přizpůsobit na základě zkušeností s prováděním OPPI i předchozího OPPP cílové hodnoty indikátorů OPPI tak, aby odpovídaly trendům provádění programu, které nebyly vždy v souladu s očekáváními, podle kterých byly v roce 2006 cílové hodnoty původně nastaveny. 2) Na základě analýzy naplňování globálního cíle OPPI lze konstatovat, že zejména v letech 2010 a 2011 došlo k výraznému věcnému pokroku v naplňování indikátorů výsledku, které jsou pro hodnocení klíčové, a lze předpokládat, že OPPI naplní své kvantifikované cíle do konce programovacího období. 3) Co se týká věcného pokroku na úrovni prioritních os OPPI, tak: v prioritní ose 1 bude naplnění cílů obdobně jako v případě finančního pokroku - záviset především na tom: i) kdy a za jakých podmínek bude opět zahájen program START a ii) jaká bude reálná absorpční kapacita v oblasti podpory 1.2. Nicméně, v případě, že v obou parametrech dojde v průběhu roku 2012 k pozitivnímu vývoji, je možné očekávat, že prioritní osa 1 naplní zcela nebo z velké části své kvantifikované cíle do roku 2015; dosavadní plnění cílových hodnot indikátorů typu výstup na úrovni prioritní osy 2 zaostává za finančním pokrokem, nicméně vývojové tendence a očekávání v rozhodujících indikátorech výsledku naznačují, že by v případě této prioritní osy mělo dojít do konce programovacího období k naplnění kvantitativních cílů; nárůst dosažených hodnot u indikátorů v prioritní ose 3 probíhá velmi pozvolně, což je dáno charakterem podporovaných projektů. K výraznému zvýšení by mělo docházet až ke konci programovacího období, kdy by se měl projevit rozhodující vliv podpořených projektů na růst využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování energetické náročnosti hospodářství, zejména průmyslu; 6

7 na základě vývoje plnění indikátorů výstupu a výsledku na úrovni prioritní osy 4 a zejména za předpokladu naplnění závazků ze strany příjemců lze očekávat naplnění jejích kvantifikovaných cílů do konce roku 2015; na základě analýzy dosavadního věcného pokroku prioritní osy 5 a s přihlédnutím k závazkům ze strany příjemců i dalšímu očekávanému vývoji se lze domnívat, že kvantifikované cíle prioritní osy v oblasti zkvalitňování infrastruktury pro podnikání i infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů budou dosaženy. Co se týká cílů v oblasti podpory spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí a komunální sféry, věcný pokrok zde zatím nelze hodnotit jako uspokojivý, nicméně přesnější podklady pro hodnocení budou k dispozici až v průběhu roku 2012, v návaznosti na ukončení příjmu žádostí v probíhajících výzvách; lze konstatovat, že dosavadní plnění cílových hodnot indikátorů typu výstup na úrovni prioritní osy 6 víceméně kopíruje dosažený finanční pokrok. Vývojové tendence a očekávání u sledovaných indikátorů výstupu naznačují, že by mělo dojít do konce programovacího období k naplnění kvantitativních cílů na úrovni prioritní osy 6, a to v některých případech i s menším objemem prostředků, než kolik činí stávající alokace. 4) Věcné plnění indikátorů OPPI obecně mírně zaostává za finančním čerpáním. Tato skutečnost částečně vyplývá z povahy OPPI a podpory části aktivit prostřednictvím finančních nástrojů, kde je sledování věcného plnění komplikované. Dalším důvodem je dlouhodobost některých projektů OPPI, jejichž výsledky se promítnou až v době udržitelnosti. 5) Při současném trendu naplňování indikátorů by mělo dojít k naplnění plánovaných cílových hodnot většiny indikátorů, nicméně v některých případech nelze v důsledku absence relevantních dat provést dostatečně kvalifikované predikce. Na základě dostupných dat není hodnotitel schopen v tuto chvíli jednoznačně určit, zda u některých indikátorů bude s koncem programového období dosažená hodnota výrazně odlišná od plánované. 6) OPPI rozhodující měrou přispívá v rámci strategického cíle NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika k tvorbě nových pracovních míst, a to do značné míry především ve znevýhodněných regionech (regionech se soustředěnou podporou státu). Představuje operační program s nejvíce pozitivním dopadem na zaměstnanost v rámci 1. strategického cíle NSRR. Působí tak mj. proti negativním socioekonomickým změnám ve znevýhodněných regionech. Skrze prioritní osu 4 Inovace OPPI přispívá k posilování inovační kapacity na straně podnikatelských subjektů v rámci priority NSRR Podpora kapacit V&V pro inovace a přiměřeně, dle své povahy, se podílí i na plnění dalších strategických cílů a priorit NSRR. 7) Aktuální stav neukazuje potřebu výraznějším způsobem modifikovat indikátorovou soustavu OPPI pro účinnější sledování plnění cílů OPPI. Jako vhodná se jeví revize a případná korekce některých cílových hodnot v návaznosti na navrhované úpravy finančních alokací i na další průběh implementace OPPI. 8) Co se týká dalšího vývoje naplňování cílů OPPI do konce programového období, v následujících letech lze očekávat výrazný nárůst hodnot u převážné většiny indikátorů, v návaznosti na ukončování realizace podpořených projektů. 9) K naplňování cílů OPPI přispívají všechny prioritní osy, v závislosti na své povaze i objemech prostředků. Nelze identifikovat žádnou prioritní osu/oblast podpory, která by nějakým mimořádným způsobem přispívala k naplňování cílů OPPI. 10) Horizontální priority byly do OPPI včleněny dostatečně, způsobem, který odpovídá charakteru i specifikám tohoto operačního programu. 2.3 Zhodnocení absorpční kapacity operačního programu Na základě provedených analýz a hodnocení absorpční kapacity OPPI od úrovně programů podpor s využitím dat z ISOP a rovněž informací získaných desk research i terénním šetřením v rámci implementační struktury OPPI lze konstatovat: 1) Celková alokace pro OPPI z EFRR představuje po navýšení EUR. Se započtením národního podílu financování činí celková finanční alokace OPPI EUR, 7

8 což při použití směnného kurzu platného v prosinci 2011 znamená zhruba 93,8 mld. Kč. K referenčnímu datu evidoval ISOP v dotačních programech OPPI celkem registračních žádostí v celkovém objemu požadované dotace zhruba 204,1 mld. Kč, což je suma, která více než dvojnásobně převyšuje disponibilní alokaci OPPI na celé programovací období Dalších žádostí bylo ke stejnému datu evidováno v úvěrových a záručních programech v prioritních osách 1 a 2, a to v celkovém odhadovaném objemu požadované podpory (úvěru či záruky) ve výši přes 13 mld. Kč. 2) OPPI není v současnosti ohrožen ztrátou závazku EK z důvodu nedodržení pravidla N+2/N+3. Potencionálním rizikem může být rok 2013, kdy dochází k souběhu obou pravidel, nicméně plán čerpání nastavený ŘO OPPI by měl být schopen toto riziko eliminovat. Z důvodu zpoždění zahájení realizace OPPI došlo i k určitým posunům původního plánu čerpání, nicméně v dalším průběhu nabrala realizace OPPI potřebnou dynamiku, což se projevuje i ve výrazném zvýšení intenzity čerpání finančních prostředků. 3) Reálný průběh implementace OPPI prokazuje vysokou absorpční schopnost žadatelů připravit a realizovat životaschopné projekty splňující kritéria operačního programu, výrazně přesahující finanční možnosti OPPI. 4) Na úrovni jednotlivých programů podpory je situace odlišná: V úvěrové části programu START, i přes krátkou dobu fungování, lze vysledovat značný zájem ze strany žadatelů. Zájem o záruky byl v době jejich začínajícího poskytování omezený. Postupně se však zvýšil, a to zejména v důsledku lepšího nastavení podmínek Výzvy II. Rozhodujícími faktory pro další vývoj absorpční kapacity programu START jsou: i) termín a podmínky vyhlášení další výzvy a ii) vývoj poptávky. Za klíčový faktor úspěchu finančního nástroje seed fond v rámci oblasti podpory 1.2 je obecně považován rozvoj inovačního ekosystému, který by měl zajišťovat přísun dostatečného množství projektů vhodných pro podporu formou rizikového kapitálu. Absorpční kapacita úvěrového programu PROGRES stejně tak, jako záručního programu ZÁRUKA, je dostatečná. To umožňuje podporovat kvalitní projektové záměry s pozitivním dopadem na tvorbu pracovních míst. Potvrzují se závěry předchozí evaluace absorpční kapacity OPPI, že problémy s absorpční kapacitou programu ROZVOJ nehrozí, naopak poptávka ze strany MSP výrazně převyšuje možnosti/zdroje tohoto programu. Program ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY má vysokou absorpční kapacitu jak z hlediska absolutní, tak i efektivní poptávky a teoreticky je schopen využít i násobně větší objem finančních prostředků. Rovněž absorpční kapacitu programu ICT V PODNICÍCH je možné celkově považovat za vysokou, i přesto, že pravděpodobně nedojde k realizaci projektu dotovaných ICT služeb pro malé a drobné podnikatele. Dosavadní vývoj programu EKO-ENERGIE potvrzuje, že patří vůbec k nejoblíbenějším programům OPPI mezi podnikateli a vyznačuje se velmi vysokou absolutní poptávkou i dostatečnou efektivní poptávkou. Jeho absorpční kapacita výrazně převyšuje disponibilní finanční zdroje. Program INOVACE má dostatečnou (vysokou) absorpční kapacitu a ani navzdory nepříznivým předpovědím o vývoji tuzemské ekonomiky by nemělo dojít k rapidnímu poklesu zájmu, příp. vážným problémům při realizaci a ukončování podpořených projektů. Program POTENCIÁL se na základě dosavadního zájmu ze strany žadatelů rovněž řadí mezi programy OPPI s vysokou absorpční kapacitou, která výrazně převyšuje disponibilní finanční zdroje. Zjištění hodnotitele naznačují pravděpodobné problémy s absorpční kapacitou v programu SPOLUPRÁCE, což je dáno i tím, že jsou zde podporovány aktivity, které nejsou mezi firmami v České republice natolik zažité jako například v jiných státech EU. Další snižování zájmu 8

9 mezi potencionálními žadateli o tyto aktivity se dá navíc předpokládat i v kontextu nepříznivého hospodářského vývoje v ČR. Zájem mezi potencionálními žadateli o program PROSPERITA je relativně vysoký. Efektivní poptávka v programu PROSPERITA je výrazně nižší než absolutní, přičemž za hlavní příčiny výše uvedených jevů lze považovat důsledky hospodářské krize společně s časovou náročností získání územního a stavebního povolení i nezájem ze strany vysokých škol a municipalit. Program ŠKOLICÍ STŘEDISKA se na základě dosavadního zájmu ze strany žadatelů řadí mezi programy OPPI s vysokou absorpční kapacitou a stejně tak i program NEMOVITOSTI. Absorpční kapacitu programu MARKETING lze hodnotit jako dostatečnou a lze předpokládat plné vyčerpání indikativní alokace do konce programového období. Význam a úlohu programu MARKETING navíc posiluje rostoucí snaha českých podniků expandovat i na mimoevropské trhy. Důvodem nedostatečné absorpční kapacity programu PORADENSTVÍ je nerealizování některých původně plánovaných projektů a také nenaplnění původního záměru tohoto programu, který měl sloužit jako předstupeň programu INOVACE. Na tento vývoj se ŘO OPPI i Agentura CzechInvest snaží reagovat vlastní iniciativou a přicházet s projekty, které by měly být základem systémových řešení v oblasti některých typů poradenských služeb pro podnikatele. V roce 2011 tak byly schváleny 2 interní projekty Agentury CzechInvest a připravují se i některé další nové, nicméně i tak se v současné době jeví jako málo pravděpodobné, že by alokace tohoto programu mohla být s koncem programovacího období vyčerpána. 5) Na základě výše naznačených důvodu by bylo žádoucí provést realokace prostředků z oblastí podpory 5.1 a 6.1 do jiných oblastí podpory OPPI. 2.4 Zhodnocení účelnosti, účinnosti a úspornosti (zhodnocení naplňování tzv. kritérií 3E) při implementaci OPPI na vzorku projektů, posouzení udržitelnosti projektů Z hodnocení naplňování tzv. kritérií 3E (účelnosti, účinnosti a úspornosti) při implementaci OPPI a posouzení udržitelnosti projektů vyplývá: 1) Účelnost implementace OPPI je založena na dvou zásadách: i) projekty splňují kritéria přijatelnosti programu a ii) jejich realizace vede ke splnění požadovaných cílů (vyjádřených ve formě ukazatelů). První zásada je v OPPI uplatňována prostřednictvím dvoustupňového systému sběru projektových žádostí, jehož smyslem je nejprve posoudit, zda je projekt v souladu s vyhlášenými podmínkami programu a jestli žadatel splňuje všechny předpoklady pro získání podpory dle podmínek programu, a teprve poté je umožněno žadateli podat Plnou žádost obsahující podrobné informace o předkládaném projektu. Takto nastavený systém je výrazně efektivní, neboť šetří náklady (časové i finanční) na straně žadatelů a administrativní kapacitu na straně implementační struktury OPPI; zároveň je jakýmsi předstupněm účelného vynakládání prostředků OPPI. Druhá zásada účelnosti implementace OPPI je dána jeho věcným pokrokem, tzn. naplňováním stanovených cílů. Zjištění hodnotitele naznačují, že dosavadní implementaci OPPI je možno obecně považovat za účelnou, s určitými diferencemi v rámci jednotlivých prioritních os programu. 2) Kritérium účinnosti je v OPPI naplňováno zejména skrze nastavené procesy a kritéria hodnocení plných žádostí. Významnou úlohu v posuzování účinnosti projektů předkládaných do OPPI hraje tzv. hodnocení finanční realizovatelnosti investičního a neinvestičního projektu. Výsledky šetření, která hodnotitel provedl v průběhu prací na projektu střednědobého hodnocení OPPI, naznačují, že OPPI je obecně možno vnímat jako zdroj efektivně využívaných finančních prostředků, které napomáhají různým způsobem zvyšovat konkurenceschopnost firem. Samozřejmě, že tento úsudek neplatí univerzálně pro všechny projekty/podniky, které získaly podporu v některém z programů OPPI, nicméně pozitivní výsledky a hodnocení potvrzují i další dosud provedené analýzy a šetření, jejichž výstupy a zjištění měl hodnotitel k dispozici. 3) Kritérium úspornosti je naplňováno zejména transparentním postupem při výběru dodavatelů, případně posudkem znalce pro oceňování. Hodnotitel se zároveň domnívá, že dodržování principu úspornosti při implementaci OPPI je do značné míry předem dáno režimem, v jakém je zde 9

10 poskytována veřejná podpora z prostředků strukturálních fondů. Příjemci jsou povinni podílet se významnou měrou na financování projektů vlastními prostředky, což na ně vytváří přirozený tlak využívat disponibilní zdroje co nejhospodárněji a také nejefektivněji. 4) Na základě provedených analýz primárních i sekundárních zdrojů dat se hodnotitel domnívá, že v rámci nastavených pravidel a postupů při implementaci OPPI i jednotlivých projektů jsou dostatečným způsobem reflektována kritéria účelnosti, účinnosti a úspornosti. 5) V dosavadním průběhu realizace OPPI nebyl zatím identifikován vážnější problém se zajištěním udržitelnosti podpořených projektů. Účinným preventivním nástrojem eliminace budoucích rizik spojených s udržitelností projektů se jeví hodnocení finančního zdraví žadatele prostřednictvím finančního ratingu v rámci posuzování RŽ. I když samozřejmě není 100% zárukou toho, že se podpořeným projektům podaří udržet výstupy po minimální požadovanou dobu udržitelnosti, je určitým selektivním nástrojem, který umožňuje předem z podpory vyloučit žadatele, jejichž finanční i nefinanční ukazatele naznačují potencionální problémy do budoucna. 2.5 Vývoj implementačního systému, včetně vývoje a funkčnosti řídících a kontrolních systémů Z provedených analýz a šetření provedených hodnotitelem vyplývá několik závěrů týkajících se stavu a vývoje implementačního systému OPPI: 1) Systém implementace OPPI je založen na činnosti Řídícího orgánu, kterým je MPO, a hlavního zprostředkujícího subjektu v podobě Agentury CzechInvest. 2) Tento způsob nastavení provádění velkého tematického operačního programu s vysokým počtem žadatelů a příjemců má bezpochyby své opodstatnění a zároveň vykazuje navzdory některým problémům, které se objevují vysokou stabilitu, jež započala již před vstupem ČR do EU a poté kontinuálně pokračovala přes zkrácené programovací období až do současného programovacího období. 3) Oprávněnost pověření resortu MPO řízením tematického operačního programu zaměřeného na posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky je nezpochybnitelná, a to jednak na základě kompetenčního vymezení působnosti tohoto resortu v systému veřejné správy v České republice a jednak ojedinělými zkušenostmi specializovaných útvarů MPO s realizací programů spolufinancovaných z prostředků EU zaměřených na podporu podnikání a konkurenceschopnosti. 4) Zásadní význam pro implementaci celého OPPI má kromě ŘO na MPO i kvalita činnosti agentury CzechInvest. Agentura CzechInvest implementovala již dříve program OPPP a také předvstupní program Phare a zkušenosti a znalosti z těchto programů v oblasti implementace využívá také při implementaci OPPI. Součástí organizační struktury agentury CzechInvest jsou i její regionální kanceláře, které zajišťují především kontakt s příjemci podpory, poskytování informací k OPPI a publicitu programů OPPI. 5) Hodnotitel pozitivně vnímá proaktivní přístup Řídícího orgánu OPPI i Zprostředkujícího subjektu k řízení a administraci programu. Tento názor dokládá řada opatření, která byla učiněna jednak uvnitř systému implementace za účelem zefektivnění provádění OPPI, jednak vně, a to ve snaze co nejvíce zjednodušit a také zpřístupnit program žadatelům, při zachování a dodržování všech povinností spojených s prováděním operačního programu spolufinancovaného z prostředků EU. Mezi takováto opatření lze zařadit například: elektronizace agend a komunikace s žadateli/příjemci (eaccount, elektronický podpis apod.), široká publicita a propagace programu, pořádání seminářů v regionech, navyšování alokací výzev a urychlování jejich vyhlašování, ad-hoc přijímaná opatření pro zrychlování administrace projektových žádostí i žádostí o platby, etapizace projektů a tím průběžné proplácení nákladů, návrhy a implementace interních projektů zjednodušujících podmínky účasti potencionálních zájemců (SVV, CzechAccelerator, projekt KTP, CzechEkoSystem aj.), snaha o zavádění nových, inovativních prvků a nástrojů do realizace OPPI (již zmíněné interní projekty, implementace nových finančních nástrojů apod.). 10

11 6) Stabilita a zároveň aktivita páteřní části implementačního systému OPPI, navíc s regionální dimenzí, představuje, dle názoru hodnotitele, dostatečnou záruku toho, že: i. OPPI bude zdárně dokončen, ii. pro příští programovací období po roce 2013 má Česká republika k dispozici administrativní strukturu a kapacity s dostatečnými zkušenostmi s řízením a implementací tematického operačního programu zaměřeného na oblast podpory konkurenceschopnosti, podnikání a inovací. 2.6 Zhodnocení systému monitorování Základním informačním systémem OPPI je ISOP7-13, který je nedílnou součástí Jednotného monitorovacího systému strukturálních fondů. Páteřní manuál OPPI v příslušné kapitole definuje pravidla pro vývoj ISOP, vymezuje subjekty zapojené do vývoje, řízení a správy ISOP a v této souvislosti také definuje jednotlivé procesy. Systém ISOP7-13 je od svých počátků budován tak, aby vyhověl plně požadavkům Metodiky monitoringu vydané MMR. Zároveň je to systém, který slouží specifickým potřebám ŘO OPPI na řízení tohoto operačního programu, resp. jednotlivých vyhlášených programů podpory. Prostřednictvím rozhraní dochází k tokům požadovaných dat do centrálního MSC2007 a k zajišťování potřebných dat pro řízení, monitorování a hodnocení programů a projektů včetně pravidelného sběru dat od příjemců pro účely sledování pokroku realizace projektů. Lze se ztotožnit s názorem, že investice do zprovoznění a rozvoje ISOP7-13 je investicí efektivní a odůvodnitelnou, neboť funkční informační systém je základním předpokladem bezproblémové a plynulé implementace programu. Tím spíše, jedná-li se o tematický operační program se třetí největší alokací finančních prostředků v rámci NSRR ČR , který zároveň administruje řádově tisíce registračních a plných žádostí. Fungující a správně nastavený informační systém znamená také úsporu pracovníků a tím i úsporu mzdových nákladů, což je zejména v době zavádění úsporných opatření v oblasti administrativních kapacity bezesporu nezanedbatelný přínos. Další neméně významné úspory lze nalézt v oblasti nákladů na úschovu listinných dokumentů (archivaci), spotřebě papíru, toneru do tiskáren apod. V případě, že bude pro programovací období připravován nový tematický operační program zaměřený na konkurenceschopnost, podporu podnikání a inovace, a pokud bude tento nový program realizován na základech stávající implementační struktury OPPI, je více než žádoucí, aby byl zachován i ISOP. Pro tento názor hovoří zejména to, že: se jedná o systém funkční, podporující potřeby uživatelů; by došlo k významné úspoře nákladů na zavádění zcela nového informačního systému (vývoj aplikací, proškolování uživatelů apod.); oproti stávajícímu programovému období, kdy se řádově znásobil objem prostředků (a tím i projektů) v OPPI ve srovnání s předchozím OPPP, se pro příští programové období již nedá očekávat obdobný zásadní kvantitativní růst budoucího OP??, tudíž i požadavky na informační systém budou mít spíše charakter dílčích úprav a doplnění, než zcela zásadní technologické změny; díky moderním informačním a komunikačním technologiím již není v současné době problém zajistit automatizované propojení/rozhraní s jinými informačními systémy, včetně jednotného monitorovacího systému. 11

12 3 Závěry a doporučení 3.1 Doporučení pro implementaci OPPI Strategické zaměření a cíle OPPI včetně kvantifikace očekávaných výsledků a dopadů Hodnotitel se domnívá, že stávající strategické zaměření OPPI i rozvojové cíle jsou nastaveny správě a není důvod je měnit. Na základě posouzení dosavadního pokroku realizace OPPI se lze domnívat, že tento operační program spěje k naplnění svého globálního i strategických cílů do konce programovacího období. V návaznosti na ukončení procesu příjmu, hodnocení a schvalování žádosti v probíhajících a aktuálně plánovaných výzvách v programech podpory OPPI je možné doporučit provést následně podrobnou analýzu a predikci vývoje plnění cílových hodnot indikátorů a případně přistoupit k jejich úpravě/korekci. Totéž platí i v případě další úpravy alokace operačního programu. Stávající prioritní osy OPPI jsou v souladu jak s globálním a strategickými cíli OPPI, tak s globálním cílem NSRR ČR pro oblast podnikání a svým věcným vymezením pokrývají všechny zájmové oblasti podpory rozvoje konkurenceschopnosti v ČR. Není nezbytné v tomto směru provádět žádné změny stávajícího programového dokumentu OPPI. Obdobně jako na úrovni celého operačního programu lze doporučit v návaznosti na další průběh implementace OPPI - revizi a případné korekce v indikátorové soustavě, zejména cílových hodnot pro rok Čerpání a využívání finančních prostředků včetně absorpční kapacity Na základě analýzy vývoje čerpání finančních prostředků OPPI lze konstatovat, že finanční pokrok odpovídá očekáváním a s přihlédnutím k okolnostem, které doprovázejí implementaci OPPI v programovacím období (zpoždění v zahájení realizace, pozastavení plateb aj.), jej lze hodnotit pozitivně. Zároveň je pravděpodobné, že díky evidentní vysoké absorpční kapacitě se podaří celou stávající alokaci OPPI do konce programovacího období vyčerpat. Nicméně, v některých oblastech podpory OPPI byly identifikovány i určité bariéry, které plné vyčerpání finančních prostředků v příslušných prioritních osách ohrožují. Jedná se především o oblast podpory 5.1 Platformy spolupráce v rámci prioritní osy 5 a také oblast podpory 6.1 Podpora poradenských služeb v prioritní ose 6. V této souvislosti se nabízí jako řešení realokace nevyužitých prostředků na jiné aktivity v rámci OPPI. Finanční prostředky indikativně alokované pro oblast podpory 5.1 jsou součástí širšího balíku určeného v rámci NSRR na podporu výzkumu, vývoje a inovací. To do značné míry předurčuje (a zároveň limituje) možnosti jejich případného jiného využití. Nicméně, v rámci OPPI existují možnosti, jak tyto prostředky efektivně využít při naplnění a zachování jejich původního poslání. Hodnotitel spatřuje takovouto příležitost především v oblasti podpory 4.2 OPPI Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj. Z věcného hlediska se jedná o příbuznou oblast, která se rovněž věnuje podpoře budování infrastruktury pro výzkum a vývoj, navíc doprovázená tvorbou nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance přímo v podpořených podnicích, což představuje výrazný synergický efekt. Program POTENCIÁL, prostřednictvím kterého jsou podporovány projekty posilování vývojové a inovační kapacity podniků, je zároveň programem, u kterého byla zaznamenána velmi vysoká poptávka ze strany žadatelů výrazně překračující jeho stávající finanční možnosti. Na základě výše uvedeného zdůvodnění hodnotitel doporučuje provést podrobnou analýzu a predikci potřeby finančních prostředků v oblasti podpory 5.1 pro zbývající část programovacího období a zbylou část alokace, pro kterou nebude předpoklad jejího efektivního využití v této oblasti, realokovat do prioritní osy 4 OPPI za účelem posílení prostředků určených na budování vývojových a inovačních kapacit podniků. Toto řešení zároveň hodnotitel vnímá i jako nejúspornější a nejefektivnější ve vztahu k aktuálně nepříznivému stavu veřejných rozpočtů ČR. Tento návrh by znamenal pro ŘO provést další 12

13 revizi OPPI, přičemž přípravy na ni by bylo nutné zahájit co nejdříve, s ohledem na postupující běh stávajícího programovacího období. Co se týká problémů s čerpáním prostředků v oblasti podpory 6.1, zde hodnotitel doporučuje: část přebytečných finančních prostředků určených původně na poradenské služby využít spíše na podporu marketingových služeb v rámci oblasti podpory 6.2. Nabízí se zejména posílení zdrojů úspěšného interního projektu SVV; část prostředků realokovat do oblasti podpory 2.2 a posílit zdroje určené na podporu dalšího zvyšování konkurenceschopnosti MSP i vytváření nových pracovních míst prostřednictvím podpory zavádění progresivních technologií, a to v nejvíce znevýhodněných regionech ČR. Jedná se o významné protikrizové opatření realizované v souladu s plány, které v současné době prosazuje EK. V souvislosti s dosavadním průběhem realizace NSRR se stále častěji objevují informace o problémech s čerpáním a využíváním prostředků v některých operačních programech, které jsou realizovány v ČR v programovacím období Mezi tyto problémové programy OPPI nepatří. Naopak, hodnotitel se na základě provedené střednědobé evaluace domnívá, že právě OPPI by mohl být operačním programem, prostřednictvím kterého by bylo možné využít finanční prostředky strukturálních fondů, jež se nepodaří pravděpodobně vyčerpat v jiných OP. Pro tento argument hovoří zejména: nastavené mechanismy implementace OPPI respektující kritéria účelnosti, účinnosti i úspornosti využívání prostředků z veřejných zdrojů, dostatečná absorpční kapacita vyjádřená vysokou absolutní i efektivní poptávkou ve většině programů podpory OPPI a také nastavený a stabilizovaný systém implementace OPPI včetně administrativní kapacity projevující schopnost administrovat i velké počty projektů a objemy finančních prostředků. Případné dodatečné zdroje OPPI by bylo možné zacílit zejména na: i. Další snižování energetické náročnosti české ekonomiky prostřednictvím opatření zaměřených na úspory energií v průmyslových podnicích, kde se potenciál zdá takřka nevyčerpatelný. To by napomohlo dalšímu přibližování ČR průměru vyspělých ekonomik co do energetické náročnosti výroby a zároveň přispívalo ke zlepšení stavu životního prostředí. ii. iii. Zvyšování atraktivity prostředí, kde by mohly být v rámci OPPI realizovány další projekty zaměřené na regeneraci brownfields prostřednictvím budování infrastruktury pro podnikání. I to jsou aktivity napomáhající naplňovat principy trvale udržitelného rozvoje v ČR. Zavádění moderních, progresivních technologií vedoucí k posilování konkurenceschopnosti MSP a zároveň vytváření nových pracovních míst v nejvíce znevýhodněných regionech ČR. Tyto intervence přispívají k povzbuzení zaměstnanosti i k oživení české ekonomiky. V této souvislosti se jeví jako zcela nezbytné, aby rozhodnutí o případných změnách alokací mezi operačními programy NSRR padlo co nejdříve. Další postup by si pak vyžádal maximální součinnost a rychlost jednání všech zainteresovaných subjektů na ose: ŘO NOK-MMR EK tak, aby k revizím došlo v ideálním případě nejpozději do konce roku 2012 nebo zkraje roku Pouze za tohoto předpokladu bude možné naplnit požadovaný záměr v podobě dosažení vyšší efektivity realizace NSRR v programovacím období Jakékoliv posouvání tohoto indikativního termínu výrazně snižuje pravděpodobnost úspěchu realizace výše nastíněných opatření Řízení a implementace OPPI včetně systému monitorování Hodnotitel se domnívá, že stávající systém řízení a implementace OPPI včetně systému monitorování je plně funkční a zajišťuje výkon všech agend souvisejících s realizací tohoto operačního programu. Rovněž pozitivně hodnotí fakt, že tento systém není rigidní, naopak, vyvíjí se a reaguje na změny vnějšího prostředí i potřeby jak na straně žadatelů a příjemců, tak i na straně subjektů implementační struktury. Hodnotitel v průběhu realizace evaluačního projektu neidentifikoval žádné výrazné 13

14 nedostatky, na které by bylo nutné reagovat zásadními opatřeními a změnami v systému implementace OPPI. Níže uvedená doporučení směrem k řízení a implementaci OPPI i systému monitorování jsou spíše dílčího charakteru a představují syntézu širokého spektra informací z různých zdrojů od desk research podkladů přes názory zástupců implementační struktury OPPI, pohledy příjemců až po vlastní zkušenosti hodnotitele. Hlavní doporoučení vyplývající ze zjištění, ke kterým hodnotitel dospěl v průběhu realizace projektu, jsou následující: 1) Ke každé nové výzvě připojit samostatný dokument/přílohu obsahující přehled novinek/změn, ke kterým došlo oproti dřívějším verzím. Účelem je snazší orientace žadatelů v podmínkách programu, zejména těch, kteří se již v minulosti do příslušného programu hlásili. 2) Zjednodušit/zpřesnit metodiku oceňování nemovitostí, která je dle názoru některých příjemců v programu NEMOVITOSTI nejasná a nejednoznačná. 3) Pravidla pro výběr dodavatelů v případech, kdy se zadavatel nemusí řídit zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, nastavovat přiměřeně specifikům OPPI i charakteru projektů podporovaných v tomto operačním programu. Hodnotitel se domnívá, že není nezbytně nutné aplikovat pravidla předmětného zákona i v případech, které nespadají do jeho režimu; někdy se dokonce může jednat o kontraproduktivní činnost, která zpomaluje realizaci projektů ale zároveň přitom nijak nepřispívá k vyšší transparentnosti procesů zadávání zakázek. 4) Zvážit zavedení elektronické aukce jako jednoho z možných způsobů výběru dodavatelů v rámci výběrových řízení dotačních projektů ještě ve stávajícím programovacím období. 5) Zjednodušit pravidla pro výběrová řízení v programu MARKETING. Dle názoru některých příjemců je realizace výběrového řízení na každý veletrh či výstavu příliš administrativně náročné. 6) Zvážit posun termínů podání u průběžných a monitorovacích zpráv. Nyní je nastaveno vždy k 5. dni měsíce následujícího po skončení monitorovaného období. Jsou-li součástí způsobilých výdajů mzdy, je tento termín poměrně obtížně splnitelný. 7) Průběžně aktualizovat a doplňovat databázi hodnotitelů projektů OPPI. Vzhledem k nedostatku specialistů pro specifické obory zvážit možnost zapojit do ní i zahraniční experty (- spíše s výhledem do příštího programovacího období). Pořádat školení pro hodnotitele zaměřená na sjednocování přístupů k posuzování projektů. 8) Dále cíleně rozvíjet ISOP-Centrum i aplikaci eaccount, která je obecně vnímána velmi pozitivně mezi všemi okruhy oslovených stakeholderů v OPPI i příjemci. Zároveň však celý informační systém stabilizovat, vzhledem k tomu, že časté změny aplikací v minulosti představovaly problém nejen pro žadatele, ale i pro projektové manažery na straně implementační struktury. 9) Využít ISOP jako monitorovací systém i pro potřeby tematického operačního programu v příštím programovacím období. 10) Rozšiřovat publicitu programu prostřednictvím nástrojů benchmarkingu; podklady pro to získávat i prostřednictvím Nástěnky v aplikaci eaccount. 11) Prezentovat nejčastější chyby, kterých se žadatelé dopouštějí při podávání žádostí i realizaci projektu, a také zkušenosti z praxe včetně příkladů řešení (best practices). 3.2 Doporučení pro programovací období Hlavním doporučením z evaluace pro programovací období je, aby Česká republika měla tematický operační program zaměřený na podporu podnikání s důrazem na uplatňování VaV a inovací jako předpokladu pro další posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru i celé ČR. 14

15 Páteř tohoto nového operačního programu by měly tvořit: INOVACE INFRASTRUKTURA A SLUŽBY PRO PODNIKÁNÍ EFEKTIVNÍ ENERGIE. V návaznosti na stávající OPPI by mohlo dojít k následujícím změnám a úpravám v zaměření podpory: 1) Finanční nástroje: zachovat jako nástroje podporující vstup do podnikání a selektivně na podporu dalšího rozvoje firem s vysoce inovačním potenciálem. Tyto nástroje vyžadují plynulost tak, aby byly důvěryhodné pro banky a podnikatele. Zároveň bude při přípravě nového operačního programu nutné vymezit / oddělit segmenty podnikání vhodné pro dotace a pro fin. nástroje. 2) ROZVOJ: jedná se o program, o který je veliký zájem, nicméně sporná se může jevit jeho přidaná hodnota pro zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky vzhledem k tomu, že se jedná o program směřující do modernizace technologického vybavení ve výrobě, bez důrazu na její inovativnost a přidanou hodnotu. Nicméně, i do budoucna je zapotřebí mít nástroj podpory podnikání ve znevýhodněných regionech, kde se nedá předpokládat výrazná koncentrace vysoce inovativních firem a hig-tech oborů. Proto by bylo vhodné mít zde k dispozici nástroj umožňující podporovat zavádění kvalitních technologií. Jako možná cesta se jeví rozpuštění programu ROZVOJ do nového programu INOVACE, např. formou specifické aktivity cílené do regionů se soustředěnou podporu státu, v rámci které by výběrová kritéria byla mírnější co do požadavku na inovativnost podporovaných projektů. 3) ICT V PODNICÍCH: v době programování OPPI mělo zařazení tohoto programu svůj význam, neboť vybavenost MSP informačními technologiemi byla relativně nízká. Problémem tohoto programu je rychlý technologický vývoj segmentu ICT, který způsobuje brzké zastarávání pořizovaného HW a SW. Hodnotitel nedoporučuje v novém OP vymezit jako samostatný program, nicméně ponechat ve formě dílčí aktivity pořizování informačních systémů v rámci jiných programů podpory (např. INOVACE) nebo podporu poskytovat formou finančních nástrojů. 4) ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY: program, který má specifický význam v tom, že se díky financování mzdových nákladů daří v podpořených podnicích udržovat vysoce kvalifikované, často vysokoškolsky vzdělané pracovníky, což mj. přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR v oblasti ICT služeb. Možné řešení do budoucna je, propojit jej s POTENCIÁLEM jako aktivitu zaměřenou na vývoj HW a SW a mzdy podmínit ukončením vývoje SW ( produktové zaměření). 5) EKO-ENERGIE: program, který by měl mít jednoznačně své místo v novém OP a měl by představovat jeden z jeho pilířů. Zaměřit na oblast úspor energií, podpory obnovitelných zdrojů energií zejména s důrazem na vysoce účinnou kogeneraci; v oblasti podpory OZE provázat se státní energetickou koncepcí s možností flexibilní reakce na vývoj. V případě podpory bioplynu umožnit podporu i projektům, které vyrobený biometan budou dodávat do sítě. Tento program ponechat přístupný i velkým podnikům. 6) INOVACE: jednoznačně zachovat jako jednu z klíčových oblastí intervence. V podmínkách nového programu detailně specifikovat pojem transfer technologií (= přesun intelektuálního/duševního vlastnictví) a nastavit taková pravidla, která zabrání obcházení této podmínky skrze uzavíráním fiktivních smluv. Za transfer technologií považovat pouze nákup patentu či průmyslového vzoru nebo výsledek spolupráce s VŠ nebo vědeckovýzkumným pracovištěm. Nákup know-how umožnit pouze za předpokladu, že k žádosti přiloží žadatel relevantní znalecký posudek. V regionech ČR se soustředěnou podporou státu podporovat jakékoliv inovace, i z low tech oborů ( sofistikovanější ROZVOJ ), v inovačně pokročilých regionech selektivně podporovat pouze hi-tech obory. Dalším doplňujícím návrhem pro nastavení programu INOVACE může být i oddělení/rozdělení podpory: výrobkových inovací, inovací procesů výroby a high-tech inovací. Zvážit rozšíření spektra uznatelných nákladů v programu INOVACE: doplnit možnost částečného financování vývoje, ochranu duševního vlastnictví, nákup nových výrobních technologií, realizace stavebních úprav a nákup nového SW a HW. V případě potřeby řešit takovéto projekty, u kterých se předpokládá delší doba realizace, etapizací. 15

16 7) POTENCIÁL: jednoznačně zachovat. Podmínky programu rozšířit o možnost použít část nákladů na lidské zdroje. Tento program zpřístupnit i velkým podnikům. 8) PROSPERITA: zaměřit se provoz a rozšiřování stávající infrastruktury. V případě nových projektů podporovat spíše menšího rozsahu, a to buď high-tech inovačně zaměřené nebo cílené do problémových regionů; využívat brownfields. 9) SPOLUPRÁCE (KLASTRY, TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY): zachovat. Způsob dalšího zaměření podpory konzultovat v rámci širší diskuse s partnerskými subjekty; zpracovat analýzu absorpční kapacity. 10) ŠKOLICÍ STŘEDISKA: nadále nerealizovat formou samostatného programu, ale spíše jako součást/ aktivitu v rámci širšího programu zaměřeného na infrastrukturu pro podnikání, a to při zavádění nových technologií a metod práce. Využívat stávající infrastrukturu/objekty, nepodporovat výstavbu na zelené louce. Zvážit zvýhodnění projektů infrastruktury podporující učňovské vzdělávání. 11) NEMOVITOSTI: zachovat, ale zaměřit výhradně na projekty regenerace brownfields. Zvážit možnost využít PPP nebo kvazi-ppp řešení. Podporu zaměřit na kompletní přípravu pozemků pro investory. Tento program ponechat přístupný i velkým podnikům. 12) Služby pro podnikání: zachovat, ale v jiné formě; mělo by se jednat o sofistikované poradenské služby. Marketingové služby podporovat mj. i v kontextu záměrů a cílů Exportní strategie ČR. Doporučení k systému řízení a implementace operačního programu: 1) Zachovat stávající systém: ŘO (MPO), ZS (Agentura CzechInvest) + další subjekty, zejména pro implementaci finančních nástrojů. 2) Flexibilně využívat různých typů výzev (kolová, kontinuální) dle vývoje absorpční kapacity v daném programu podpory v případě velkého přetlaku přistoupit ke kolové výzvě. 3) Zachovat ISOP jako informační systém podporují řízení a implementaci nového OP. 4) Zachovat systém registrační a plné žádosti. Při zpracování RŽ nejsou žadatelům vždy známy všechny náklady projektu. Teprve po zpracování PŽ se tato čísla upřesňují. Mnohdy jsou náklady vyšší, ale uznatelné náklady jsou možné jen do výše schválených údajů v RŽ. Zvážit možnost zavedení určité rezervy pro navýšení uznatelných nákladů mezi RŽ a PŽ. 5) V případě programů s vysokou absorpční kapacitou nastavit kratší lhůtu pro podání RŽ, ale vyvarovat se uzavření systému po dosažení určité výše uznatelných nákladů v rámci podaných RŽ. Zpracovatel této zprávy se na základě vlastní zkušenosti domnívá (i v komparaci s praxí v jiných operačních programech např. OPŽP), že systém příjmu RŽ například po dobu jednoho týdne je jednak spravedlivější a jednak transparentnější než uzavřít v případě velkého zájmu žadatelů o daný program příjem RŽ například po 24 hodinách. V praxi dochází k tomu, že systém je díky tomuto nastavení přetížený a mnohým žadatelům je de facto technicky znemožněno jejich projekt zaregistrovat. 16