Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 263 final 2013/0138 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 990/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 CS CS

2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA SOUVISLOSTI NÁVRHU Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen základní nařízení ), v šetření v rámci prozatímního přezkumu týkajícího se platného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen ČLR ). Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Nařízením (EHS) č. 2474/93 1 uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky ve výši 30,6 %. Na základě šetření obcházení podle článku 13 základního nařízení bylo toto clo nařízením Rady (ES) č. 71/97 2 rozšířeno na dovoz některých součástí jízdních kol pocházejících z ČLR. Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1524/ rozhodla, že by výše uvedená opatření měla být zachována. Na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1095/ rozhodla o zvýšení platného antidumpingového cla na 48,5 %. Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 990/ rozhodla, že by výše uvedená opatření měla být zachována. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ Konzultace zúčastněných stran Zúčastněné strany dotčené tímto řízením již měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. Sběr a využití výsledků odborných konzultací Úř. věst. L 228, , s. 1. Úř. věst. L 16, , s. 55. Úř. věst. L 175, , s. 39. Úř. věst. L 183, , s. 1. Úř. věst. L 261, , s. 2. CS 2 CS

3 Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Shrnutí navrhovaných opatření Dne 9. března 2012 Komise informovala prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie o zahájení prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz jízdních kol pocházejících z ČLR. Přezkum byl zahájen z moci úřední. V přezkumném šetření se zjistilo, že okolnosti ohledně dumpingu a újmy se podstatně nezměnily a proto bylo nezbytné pokračovat v uplatňování uložených opatření s cílem vyrovnat účinky dumpingu. Bylo také zjištěno, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, mohlo by to mít za následek pokračování dumpingu a podstatnou újmu pro výrobní odvětví Unie. Dále bylo zjištěno, že zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie. Pokud jde o tři spolupracující vyvážející výrobce, šetření ukázalo, že došlo k trvalé změně okolností, a proto by jejich individuální dumpingová rozpětí měla být pozměněna. Proto se navrhuje, aby Rada přijala připojený návrh nařízení za účelem změny prováděcího nařízení (EU) č. 990/2011, které by mělo být vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději dne 5. června Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. Volba nástrojů CS 3 CS

4 Navrhované nástroje: nařízení. Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: Základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie. CS 4 CS

5 2013/0138 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 990/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství 6 (dále jen základní nařízení ), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen Komise ) po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: A. POSTUP 1. Platná opatření (1) Nařízením (EHS) č. 2474/93 7 uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 30,6 % z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky ( ČLR nebo dotčená země ) (dále jen původní šetření ). Na základě šetření obcházení podle článku 13 základního nařízení bylo toto clo nařízením Rady (ES) č. 71/97 8 rozšířeno na dovoz některých součástí jízdních kol pocházejících z ČLR. Mimoto bylo rozhodnuto o vytvoření režimu osvobození od cla na základě čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Podrobné údaje o tomto režimu byly uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 88/97 9. Aby jim bylo přiznáno osvobození od rozšířeného cla, musí výrobci jízdních kol v Unii dodržovat podmínky stanovené v čl. 13 odst. 2 základního nařízení, a sice používat při montáži méně než 60 % čínských součástí jízdních kol nebo zajistit, aby přidaná hodnota všech součástí použitých při montáži přesáhla 25 %. Doposud bylo osvobození od cla přiznáno ve více než 250 případech. (2) Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1524/ rozhodla, že by výše uvedená opatření měla zůstat zachována. (3) Na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen pozměňující prozatímní přezkum ) Rada nařízením (ES) č. 1095/ rozhodla o zvýšení platného antidumpingového cla na 48, Úř. věst. L 343, , s. 51. Úř. věst. L 228, , s. 1. Úř. věst. L 16, , s. 55. Úř. věst. L 17, , s. 17. Úř. věst. L 175, , s. 39. Úř. věst. L 183, , s. 1. CS 5 CS

6 (4) V návaznosti na přezkum opatření proti obcházení podle čl. 13 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 171/ rozhodla zachovat rozšíření antidumpingového cla uloženého na dovoz jízdních kol pocházejících z ČLR na dovoz některých součástí jízdních kol z ČLR. (5) Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada prováděcím nařízením (EU) č. 990/ (dále jen předchozí šetření ) rozhodla, že by výše uvedená opatření měla být zachována. 2. Zahájení šetření z moci úřední (6) Na základě přezkumu před pozbytím platnosti, který skončil v říjnu 2011, měla Komise k dispozici důkazy, které ukazovaly, že pokud jde o dumping a újmu, okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření uložena, se zřejmě změnily a že tyto změny mohou být trvalé povahy. (7) Z důkazů prima facie, které měla Komise k dispozici, vyplývalo, že v lednu 2011 byl zrušen systém vývozních kvót, který se vztahoval na výrobce jízdních kol v ČLR a který bránil vyvážejícím výrobcům v tom, aby jim v rámci pozměňujícího prozatímního přezkumu bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. (8) Navíc došlo k určitým změnám struktury výrobního odvětví Unie. Konkrétně několik výrobců v Unii přešlo od kompletního výrobního cyklu k (částečnému) montování s použitím dovážených dílů. (9) V důsledku rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2007 se odvětví jízdních kol v Unii rozrostlo o značný počet výrobců. Několik výrobců, kteří byli součástí výrobního odvětví Unie před těmito dvěma rozšířeními, navíc přesunulo své výrobní kapacity do nových členských států nebo v nich zřídilo nové výrobní závody. V důsledku toho se mohly změnit i náklady výrobního odvětví Unie. (10) A nakonec, při výpočtu současné úrovně pro odstranění újmy byla brána v úvahu jízdní kola vyrobená z oceli, zatímco většina jízdních kol se v současné době zřejmě vyrábí ze slitin hliníku. (11) Všechny tyto skutečnosti byly zřejmě dlouhodobé povahy, a proto opodstatňovaly potřebu přehodnotit zjištění o újmě a dumpingu. (12) Kromě toho rychle roste počet společností, které využívají systém osvobození od cla, přičemž tento systém od svého zavedení v roce 1997 nedoznal žádných úprav. Navíc systém sledování dovozu součástí osvobozených od antidumpingových opatření se stal velmi složitým a zatěžujícím, což by mohlo snižovat jeho efektivitu. (13) Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem shledáno, že existují dostatečné důkazy prima facie pro zahájení šetření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, Komise prostřednictvím oznámení (dále jen oznámení o zahájení přezkumu ) 14, zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. března 2012, ohlásila zahájení z moci úřední prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz jízdních kol pocházejících z ČLR. 3. Souběžné šetření obcházení uložených opatření Úř. věst. L 55, , s. 1. Úř. věst. L 261, , s. 2. Úř. věst. C 71, , s. 10. CS 6 CS

7 (14) Dne 25. září 2012 nařízením Komise (EU) č. 875/ zahájila Komise šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 990/2011 na dovoz jízdních kol pocházejících z ČLR dovozem jízdních kol zasílaných z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, a o zavedení celní evidence tohoto dovozu ( šetření obcházení opatření ). (15) V květnu 2013 Rada nařízením (EU) č. XXX/ ( nařízení o obcházení ) rozšířila platná antidumpingová opatření uložená na dovoz jízdních kol pocházejících z ČLR na dovoz jízdních kol dovážených z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, neboť bylo zjištěno, že tento dovoz obchází opatření prostřednictvím překládky anebo montáže ve smyslu čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení. 4. Souběžné antisubvenční šetření (16) Dne 27. dubna 2012 Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie 17 informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu jízdních kol pocházejících z ČLR do Unie (dále jen antisubvenční šetření ). (17) V listopadu 2012 informovala Komise oznámením v Úředním věstníku Evropské unie 18, že závěry ze šetření obcházení lze použít v antisubvenčním šetření uvedeném v 14. a 15. bodě odůvodnění výše. (18) V květnu 2013 Komise nařízením (EU) č. xxx/2013 zastavila antisubvenční šetření bez uložení opatření Strany dotčené šetřením (19) Komise oficiálně informovala o zahájení šetření známé výrobce v Unii, známé sdružení výrobců v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a sdružení čínských výrobců, zástupce dotčené země, známé dovozce a sdružení dovozců, známé výrobce součástí jízdních kol v Unii a jejich sdružení a známé sdružení uživatelů. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. (20) Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorky vybrat, byli všichni vyvážející výrobci a jejich známé sdružení, všichni výrobci v Unii a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli za období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem. (21) Vzhledem k tomu, že zástupci dotčené země se Komisi při zahájení řízení nepřihlásili, obrátila se Komise přibližně na 70 čínských společností, které byly útvarům Komise známy již z předchozího šetření. V pozdější fázi, kdy bylo zahájeno antisubvenční šetření uvedené výše v 16. bodu odůvodnění, určila Komise zhruba 300 dalších Úř. věst L 258, , s. 21. Úř. věst. L XXX, datum, strana Úř. věst. C 122, , s. 9. Úř. věst. C 346, , s. 7. Úř. věst. L XXX, datum, strana CS 7 CS

8 čínských vyvážejících výrobců, kteří byli také kontaktováni v souvislosti s tímto prozatímním přezkumem. (22) Navzdory úsilí Komise o navázání spolupráce se přihlásilo pouze osm čínských skupin vyvážejících výrobců, z nichž pouze čtyři nahlásily údaje o vývozu do Unie v období přezkumného šetření (dále jen období přezkumného šetření ), které je definováno v 37. bodě odůvodnění níže, a tyto údaje představovaly méně než 4 % celkového dovozu jízdních kol z ČLR v období přezkumného šetření. (23) Na základě výše uvedených skutečností bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není u vyvážejících výrobců v ČLR nutný. (24) Jak je uvedeno v 63., 64. a 131. bodě odůvodnění níže, u jedné skupiny čínských vývozců, Giant China, bylo opodstatněné použití čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Spolupráce čínských vyvážejících výrobců poklesla následně ještě více. (25) Jak je vysvětleno v 32. až 35. bodě odůvodnění níže, vzorek výrobců v Unii byl vybrán. (26) Jak je vysvětleno v 36. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto, že u dovozců, kteří nejsou ve spojení, není výběr vzorku nutný. (27) Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, a všem ostatním stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření, jmenovitě výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a kteří se sami přihlásili, jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění níže, a známým výrobcům jízdních kol v Unii. (28) Odpovědi na dotazníky a další podání došly od čtyř skupin čínských vyvážejících výrobců a jejich zástupce, osmi výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho sdružení uživatelů a osmi sdružení výrobců v Unii, 53 výrobců součástí jízdních kol a jednoho sdružení výrobců součástí jízdních kol. Žádný z oslovených dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl odpověď na dotazník. (29) Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem stanovení dumpingu, výsledné újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách následujících společností: (a) Výrobci jízdních kol v Unii Accell Hunland, Maďarsko Decathlon RGVS, Portugalsko Denver srl, Itálie SC Eurosport DHS, Rumunsko Koninklijke Gazelle, Nizozemsko Maxcom Ltd, Bulharsko MIFA, Německo Sprick Rowery, Polsko (b) Výrobci součástí jízdních kol v Unii Chimsport, Rumunsko Telai Olagnero, Itálie CS 8 CS

9 (c) Vyvážející výrobci v ČLR Ideal (Dong Guan) Bike Co., Oyama Bicycles (Taicang) Co., Zhejiang Baoguilai Vehicle Co., (30) S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým by nemuselo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země inspekce v prostorách následujících společností: Distribuidora de Bicicletas Benotto, S.A. DE C.V., Mexico City, Mexiko Bicicletas Magistroni, Mexico City, Mexiko Bicicletas Mercurio SA DE CV, San Luis Potosi, Mexico. (31) Po poskytnutí základních údajů a úvah ( poskytnutí informací ) některé strany tvrdily, že nedostali dostatek času na vyjádření. V této souvislosti je třeba uvést, že stranám byl poskytnut dostatek času k připomínkám v souladu s čl. 20 odst. 5 základního nařízení. Toto tvrzení se proto zamítá. 6. Výběr vzorku výrobců v Unii (32) Komise v oznámení o zahájení šetření uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával z osmi společností známých ještě před zahájením šetření a vybraných z více než 380 výrobců v Unii zejména na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který může být přiměřeně přezkoumán v čase, který je k dispozici, přičemž se zohledňuje jejich zeměpisné rozložení. Vzorek pokrýval země s největším objemem výroby. U každé z těchto zemí patřily společnosti zařazené do vzorku k největším reprezentativním spolupracujícím výrobcům. Ve vzorku figurovaly také subjekty z největších spolupracujících skupin. Zvláštní pozornost byla v tomto případě věnována tomu, aby ve vzorku byl stejný počet společností ze starých a nových členských států. (33) Vzorek představoval kolem 25 % celkové odhadované výroby a prodeje v Unii v období přezkumného šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení šetření. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. (34) Některé zúčastněné strany vznesly námitky k výběru vzorku výrobců v Unii. Tvrdily, že: i) tento předběžný vzorek zahrnuje pouze určité právnické osoby, které patří do skupin společností ve spojení, a nikoli všechny právnické osoby, které tvoří úplný hospodářský subjekt vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření; a ii) návrh obsahuje společnost, která byla nedávno ve ztrátě, zatímco výrobci v Unii v tomto období prosperovali. Mimoto tvrdily, že tyto ztráty nesouvisely s dotčeným výrobkem. (35) Tyto argumenty byly zamítnuty z těchto důvodů: i) subjekty, jež patří do větších skupin a které vykonávaly činnost nezávisle na ostatních dceřiných společnostech téže skupiny, byly považovány za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, a proto nebylo nutné zkoumat celou skupinou na konsolidovaném základě; ii) dotyčná zúčastněná strana nedoložila své tvrzení, že společnost vybraná do vzorku, která údajně vykázala ztrátu, není reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. A konečně, ačkoli by vybraný vzorek měl být reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, vybrané společnosti nutně nemusí být stejnorodé. Tvrzení této strany bylo tudíž nutno zamítnout. CS 9 CS

10 7. Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení (36) Oznámení o zahájení šetření se zmiňovalo také o výběru vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení. Při zahájení šetření byli kontaktováni všichni známí dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzorek nebyl vybrán vzhledem k nízkému počtu odpovědí došlých v rámci postupu pro výběr vzorku. Všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili, byli vyzváni ke spolupráci a obdrželi dotazník. Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, na dotazník neopověděl ani dále v tomto šetření nespolupracoval. 8. Období šetření (37) Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen období přezkumného šetření ). Zkoumání trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen posuzované období ). B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK 1. Dotčený výrobek (38) Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumného šetření, jsou jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek, avšak s výjimkou jednokolek), bez motoru (dále jen výrobek, který je předmětem přezkumu ) pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN a ex (39) Stejně jako v předchozím šetření byla jízdní kola rozdělena do těchto kategorií: A) kola ATB (terénní jízdní kola, včetně horských kol, s průměrem kol 24 nebo 26 ), B) kola pro trekking, městská jízdní kola, hybridní kola, kola VTC a cestovní kola s průměrem kol 26 nebo 28, C) sportovní kola pro mládež (BMX) a dětská kola s průměrem kol 16 nebo 20, D) ostatní jízdní kola a jiná kola (s výjimkou jednokolek). (40) Všechny výše vymezené typy jízdních kol mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti. Mimoto se na trhu Unie prodávají prostřednictvím obdobných distribučních kanálů, jako jsou specializovaní maloobchodníci, řetězce obchodů se sportovním zbožím a velké obchodní domy. Základní používání a využití jízdních kol je stejné, jízdní kola jsou do značné míry zaměnitelná, a modely různých kategorií si proto navzájem konkurují. Na tomto základě byl vyvozen závěr, že všechny kategorie představují jediný výrobek. (41) Jedna strana tvrdila, že různé typy jízdních kol mají značně odlišné vlastnosti a zamýšlená použití a rovněž výrazně odlišné ceny a z hlediska spotřebitelů nejsou tyto různé typy jízdních kol vzájemně zaměnitelné. Kromě toho bylo argumentováno tím, že ocelová a hliníková jízdní kola se nepovažují za zaměnitelná a že jejich ceny se rovněž liší. (42) Na podporu toho argumentu tato zúčastněná strana předložila studii o základních fyzických a technických vlastnostech a užití pěti různých typů výrobků, jakož i o jejich zaměnitelnosti. Je třeba poznamenat, že studie údajně vycházela z odpovědí 36 osob, avšak není jasné, jak byly tito respondenti vybráni. Dále se zdá, že byla zpracována zvlášť pro účely tohoto šetření. Studie neobsahuje žádné kvantifikovatelné údaje. Konstatuje se, že obsah této studie zjevně vychází z prohlášení zákazníků anebo CS 10 CS

11 výrobců jízdních kol, a nikoli z ověřitelných důkazů. Proto je reprezentativnost výsledků této studie diskutabilní. (43) Uvedená zúčastněná strana nepředložila na podporu svého tvrzení žádné další důkazy. (44) Šetření potvrdilo, že všechny výše vymezené typy jízdních kol mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti. Zejména bylo zjištěno, že použití různých surovin nemělo vliv na základní vlastnosti kola. Ačkoli má ocel a hliník některé odlišné technické vlastnosti, jako je hmotnost, základní vlastnosti jízdních kol vyrobených z oceli a hliníku jsou podobné. (45) Dotyčná strana podobně nepodala žádný konkrétní důkaz že jízdní kola z oceli na jedné straně a jízdní kola z hliníku na straně druhé měla skutečně odlišné základní fyzické a technické vlastnosti. (46) Pokud jde o zvláštní uplatnění, použití a vnímání spotřebitelů, toto šetření potvrdilo, že všechna jízdní kola mají stejné základní uplatnění a plní v podstatě stejnou funkci. I když je pravda, že různé kategorie jsou v zásadě určeny pro uspokojování různých požadavků koncových uživatelů, koncoví uživatelé obvykle využívají jízdní kolo v určité kategorii na různá použití. (47) Proto neexistuje žádná zřetelná dělicí čára mezi tím, jak koncoví uživatelé používají různé kategorie a tím, jak je vnímají spotřebitelé. (48) Kromě toho sami výrobci v Unii často nerozlišují mezi koly v různých kategoriích z hlediska výroby, distribuce a účetnictví. Vlastně se všechny kategorie jízdních kol často vyrábí podobně. (49) Různé typy jízdních kol se prodávají na trhu Unie prostřednictvím podobných distribučních kanálů, jako jsou specializovaní maloobchodníci, řetězce obchodů se sportovním zbožím a velké obchodní domy. (50) Na tomto základě byl vyvozen závěr, že všechny kategorie představují jediný výrobek. (51) Jedna strana upozornila na skutečnost, že toto šetření zahrnuje dva kódy KN, jak je uvedeno ve 38. bodě odůvodnění výše, zatímco předchozí šetření uvedené v 5. bodě odůvodnění výše se týkalo tří kódů KN, tj. ex , a ex V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ke změně kódů došlo kvůli změnám v kombinované nomenklatuře, jež vyplynuly z nařízení (EU) č. 1006/2011 s účinností od 1.ledna (52) V této souvislosti stejná strana tvrdila, že jízdní kola bez kuličkových ložisek a jízdní kola s kuličkovými ložisky by neměla být považována za jediný výrobek. Šetření však prokázalo, že jízdní kola s kuličkovými ložisky a jízdní kola bez kuličkových ložisek mají stejné technické vlastnosti a použití. Tato strana navíc nedoložila své tvrzení žádnými důkazy, a proto se toto tvrzení zamítá. (53) Tato strana mimoto tvrdila, že existuje významný rozdíl v průměrných dovozních cenách, jak je zaznamenal Eurostat, mezi oběma kódy KN, pod které spadá dotčený výrobek. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že, jak je uvedeno v 157. bodě odůvodnění níže, vzhledem k sortimentní skladbě může průměrná cena zaznamenaná Eurostatem sloužit pouze jako ukazatel cenových trendů, avšak není použitelná, když se porovnávají prodejní ceny mezi různými zeměmi a Unií. 20 Úř. věst. L 282, , s. 1. CS 11 CS

12 (54) Po poskytnutí informací jedna strana zopakovala své tvrzení, že různé typy jízdních kol, jichž se týká toto šetření, nejsou obdobnými výrobky a tvrdila, že předložila jednoznačné důkazy dokládající rozdíly v surovinách, fyzických vlastnostech, technických vlastnostech a konečném použití, které údajně existují mezi různými typy jízdních kol. (55) V tomto ohledu je třeba poznamenat, že jednoznačný důkaz, který tato strana podle ní předložila, je ve skutečnosti studie, kterou Komise zhodnotila v 42. bodě odůvodnění. Po řádném posouzení dospěla Komise k závěru, že reprezentativnost výsledků této studie je z důvodů uvedených v 42. bodě odůvodnění sporná. (56) Strany tvrdily, že dětská jízdní kola vymezená touto stranou jako jízdní kola s velikostí kol menší než 16 palců včetně by měla být vyloučena z definice výrobku v rámci tohoto šetření. Tato tvrzení byla založena na předpokladu, že zejména délka používání a jednoduchost vlastností jasně odlišují tato kola od jiných typů kol, která jsou předmětem tohoto šetření. (57) Tato tvrzení však nebyla považována za dostatečná pro vyloučení jízdních kol s velikostí kola menší než 16 palců včetně z definice dotčeného výrobku, jelikož nebyla doložena dostatečnými důkazy prokazujícími, že v tomto šetření lze vést jasnou dělicí čáru mezi jízdními koly s velikostí kola menší než 16 palců včetně a jinými typy jízdních kol, jichž se toto šetření týká. Naopak, bylo zjištěno, že základní fyzické a technické vlastnosti jízdních kol s velikostí kola menší než 16 palců včetně, které jsou běžné u dotčeného výrobku šlapacího dopravního prostředku poháněného lidskou silou s více než jedním kolem připojeným k rámu jsou mnohem důležitější než případné rozdíly (tj. v podstatě velikost kola). Dále se zdálo, že výroba, prodejní kanály a služby spotřebitelům se zásadně neliší od jiných typů jízdních kol, které jsou předmětem šetření. Pouhá skutečnost, že jízdní kola s velikostí kola menší než 16 palců včetně tvoří zvláštní podskupinu v rámci dotčeného výrobku, neodůvodňuje jejich vyloučení z definice výrobku. Bylo zjištěno, že neexistuje jasná dělicí čára mezi jízdními koly s velikostí kola menší než 16 palců včetně a dotčeným výrobkem, ale že se spíše velmi překrývají, pokud jde o definici dotčeného výrobku, především v tom, že se jedná o šlapací dopravní prostředek na lidský pohon, který má více než jedno kolo a používá se především k dopravě a sportu. V tomto ohledu šetření ukázalo, že jeden ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců skutečně vyvážel do Unie jízdní kola s rozměrem kol 12 palců, která nebylá nutně považována za kola pro děti, ale byla to ve skutečnosti skládací kola pro dospělé, u nichž byla skladnost důležitou vlastností. (58) Žádost o vyloučení jízdních kol s velikostí kola menší než 16 palců včetně z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto zamítá. 2. Obdobný výrobek (59) Jízdní kola vyráběná a prodávaná výrobci Unie na trhu Unie, jízdní kola vyráběná a prodávaná na trhu ve srovnatelné zemi a jízdní kola dovážená na trh Unie a pocházející z ČLR mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné použití, a proto jsou považována za obdobná ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. C. DUMPING 1. Zacházení jako v tržním hospodářství 1.1. Posouzení zacházení jako v tržním hospodářství CS 12 CS

13 (60) Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže: obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů, bez zásadních zásahů státu a náklady se zakládají na tržní hodnotě, společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (dále jen IAS ) a používané ve všech oblastech, nedochází k žádným podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství, právní předpisy o úpadku a vlastnictví zaručují právní jistotu a stabilitu a měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů. (61) V tomto šetření všechny vyvážející skupiny, které původně spolupracovaly při šetření, požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a zaslaly vyplněný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovených lhůtách. (62) U všech vyvážejících skupin, které původně spolupracovaly při šetření, si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a prověřila informace uvedené v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství v prostorách dotčených skupin. (63) Navzdory snaze Komise o získání požadovaných informací byla odpověď jedné skupiny, společnosti Giant China, považována za velmi nedostatečnou, neboť neobsahovala všechny požadované informace o struktuře skupiny. (64) Jak vyžaduje čl. 18 odst. 1 základního nařízení, byla Giant China informována o pravděpodobném použití dostupných údajů a byla vyzvána, aby předložila připomínky. Giant China však odmítla poskytnout Komisi nezbytné informace, a proto byl uplatněn čl. 18 odst. 1 základního nařízení a její žádost o zacházení jako v tržním hospodářství byla zamítnuta. (65) Šetření dále prokázalo, že žádné ze skupin čínských společností nelze přiznat zacházení jako v tržním hospodářství, protože žádná z nich nesplnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a to z níže uvedených důvodů. Kritérium 1 (66) Žádná ze spolupracujících vyvážejících skupin neprokázala, že splňuje kritérium 1 z důvodu státních zásahů do rozhodování o hlavních surovinách (ocel a hliník). Náklady na ocel a hliník představují pro spolupracující vyvážející skupiny nejméně kolem 20 % až 25 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Mnoho společností je plně vertikálně integrovaných, což znamená, že nakupují hliníkové bloky nebo ocel k výrobě trubek, z nichž se vyrábějí rámy/vidlice a nakonec jízdní kola. (67) Z šetření vyplynulo, že tři spolupracující čínské skupiny vyvážejících výrobců získávaly ocel a hliník používaný pro výrobu dotčeného výrobku na čínském domácím trhu. CS 13 CS

14 (68) Ceny se zakládají na kotaci hliníku na státem kontrolované Šanghajské burze neželezných kovů (dále jen burza nebo SHFE ). SHFE je uzavřená burza pro společnosti registrované v ČLR a čínské občany a je kontrolována státní komisí pro cenné papíry. Některá pravidla, jimiž se fungování burzy řídí, přispívají k nízké volatilitě a k cenám, které neodrážejí tržní hodnotu na SHFE: denní cenové výkyvy jsou omezeny na 4 % nad nebo pod vypořádací cenou z předchozího dne obchodování, k obchodování dochází s malou frekvencí (do patnáctého dne každého měsíce), futures jsou omezeny na dobu dvanácti měsíců a transakční poplatky účtují jak burza, tak i makléři. (69) Navíc, co se týče transakcí na SHFE, fyzické dodávky se mohou uskutečnit pouze ve schváleném skladu v ČLR, na rozdíl od mezinárodních burz, v jejichž případě se dodávka může uskutečnit kdekoliv na světě. Kromě toho je SHFE platforma pouze pro fyzickou směnu (neprodávají se zde žádné deriváty), což čínský trh s hliníkem zcela izoluje. Arbitráž s celosvětovým srovnávacím kritériem, burzou London Metals Exchange (dále jen LME ) nebo jinými trhy je v důsledku toho prakticky nemožná a burza funguje v izolaci od ostatních světových trhů. Proto se nemůže konat arbitráž mezi těmito trhy. Během období přezkumného šetření byly spotové ceny surového hliníku na SHFE přibližně o 7 % nižší (bez DPH) ve srovnání s LME (rovněž bez DPH). (70) Stát rovněž zasahuje do mechanismů tvorby cen na SHFE, jelikož prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv a dalších státních orgánů prodává i nakupuje surový hliník. Kromě toho stanoví stát prostřednictvím pravidel SHFE denní cenové limity, které byly schváleny státním regulačním orgánem CSRC (Čínská komise pro cenné papíry). (71) ČLR podporuje zpracování výrobků z hliníku částečným vracením DPH při vývozu mnoha výrobků z hliníku (u jízdních kol se vrací 15 %), v případě vývozu surového hliníku se však nevrací nic. Jde o pobídku pro čínské výrobní odvětví, aby hliník dále zpracovávalo a má to přímý vliv na dostupnost a cenu surového hliníku na domácím trhu. Kromě toho bylo v rámci šetření prokázáno, že na surový hliník určený k vývozu se vztahuje 17% daň, zatímco na vývoz jízdních kol se uplatňuje vývozní daň. To jen podporuje zjištění o zasahování čínského státu na domácím trhu hliníku. Tyto nástroje snižují domácí ceny, což vybízí domácí výrobní odvětví k výrobě hotových výrobků s obsahem hliníku (jako je dotčený výrobek) pro domácí a exportní trhy. (72) Další narušování obchodu ze strany čínského státu má podobu zásahů na trhu prováděných Správou státních hmotných rezerv ( SRB ), která je součástí Komise pro národní rozvoj a reformy ( NDRC ). Na konci roku 2008 a na začátku roku 2009 začala Správa státních hmotných rezerv nakupovat zásoby surového hliníku od čínských hliníkových hutí s cílem stimulovat cenu této komodity. Jak uvádí Bloomberg 21, Správa státních hmotných rezerv prodávala surový hliník zpět na trh od začátku listopadu Tisková agentura Nová Čína informovala o hromadění zásob v prosinci 2008, přičemž vysvětlila, že prostřednictvím opatření zaměřeného na podporu cen je plánováno nashromáždit tun hliníku za ceny, které jsou o 10 % vyšší než tržní cena 22. Plán hromadění zásob Správy státních hmotných rezerv spočíval v nákupu od několika čínských hutí, i když přibližně polovina měla být zakoupena od společnosti Aluminium Corporation of China Ltd. Z výše uvedeného htm CS 14 CS

15 vyplývá, že čínský stát má hlavní úlohu při stanovování cen surového hliníku a že do trhu zasahuje. (73) To, že výše popsaný státní zásah je jasně cílený, potvrzuje mimo jiné 12. pětiletý plán rozvoje pro hliník (na léta ), ve kterém vláda ČLR výslovně uvádí svůj záměr upravit daně a slevy z vývozní daně a ostatní ekonomické páky a důsledně kontrolovat celkovou částku expanze a vývozu surovin. Tento plán je pokračováním politiky, která se projevovala již v předchozím plánu pro hliník. Kromě toho byly tyto plány prováděny po mnoho let a, jak bylo výše prokázáno, některá prováděcí opatření fungovala v průběhu období přezkumného šetření. (74) Četná státem vyvolaná zkreslení čínských cen surového hliníku tak ovlivňují ceny surovin. Kromě toho výrobcům tato zkreslení přinášejí výhodu v tom smyslu, že obvykle nakupují na čínském trhu od místních dodavatelů, přičemž jako srovnávací kritérium se používají čínské ceny krátkodobých trhů (nebo SHFE). V průběhu období přezkumného šetření byly tyto ceny přibližně o 7 % nižší než ceny na světovém trhu. Teoreticky mohou čínské společnosti také nakupovat určitá množství za ceny na LME, pokud jsou ceny na čínském trhu v důsledku státního zásahu vyšší, avšak opak není pro jiné než čínské hospodářské subjekty možný. (75) Dospělo se proto k závěru, že čínský trh s hliníkem je narušen vinou výrazných zásahů státu. (76) Zásahy čínského státu v odvětví oceli prokazuje skutečnost, že naprostou většinu velkých čínských výrobců oceli vlastní stát, přičemž výrobní kapacita a výkon jsou určovány různými pětiletými odvětvovými plány, zejména současným 12. pětiletým plánem ( ) pro odvětví železa a oceli. (77) Stát také významně kontroluje trh se surovinami. Koks (spolu s železnou rudou hlavní surovina pro výrobu oceli) podléhá množstevnímu omezení v oblasti vývozu a vývoznímu clu ve výši 40 %. Lze proto dojít k závěru, že čínský trh s ocelí je zkreslený z důvodu významných státních zásahů. (78) Antidumpingové šetření, které provedla Komise 23, potvrdilo význam státních zásahu také v specifickém odvětví trubek a dutých profilů, které jsou hlavními surovinami pro výrobu ocelových jízdních kol. (79) Dospělo se proto k závěru, že čínský trh s ocelí je narušen vinou výrazných zásahů státu. (80) Za takových okolností žádná ze společností nebyla schopna prokázat, že jejich obchodní rozhodnutí, pokud jde o získávání surovin, nepodléhají zásadním zásahům státu a že náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě. Z tohoto důvodu nemohly prokázat, že splňují kritérium č. 1. (81) Pokud jde o další čtyři kritéria, tři spolupracující čínští vyvážející výrobci byli schopni prokázat, že zbývající kritéria splnili. (82) Vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně kritéria 1 a po konzultaci s poradním výborem byl učiněn závěr, že třem spolupracujícím čínským skupinám vyvážejících výrobců by mělo být zamítnuto zacházení jako v tržním hospodářství. 23 Nařízení Komise (EU) č. 627/2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a prováděcí nařízení Rady č. 1331/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky CS 15 CS

16 (83) Komise dotčeným společnostem v ČLR a žadateli poskytla oficiálně výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody Připomínky zúčastněných stran (84) Po zpřístupnění zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství jedna společnost tvrdila, že nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství je založeno na čínském výrobní odvětví jízdních kol jako celku, nikoli na každé společnosti individuálně. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ačkoliv Komise zhodnotila odvětví výroby oceli a hliníku v Číně, existuje jednoznačná souvislost mezi trhem s ocelí a hliníkem v ČLR a nákupem výrobků z oceli a hliníku jako suroviny pro spolupracující společnosti. (85) Kromě toho byla vznesena námitka, že nákladové zvýhodnění čínských výrobců jízdních kol týkající se ocele a hliníku je nevýznamné, neboť představuje pouze 1,4 % až 1,75 %, pokud se bere v úvahu, že surový hliník a ocel představuje 20 % 25 % nákladů na výrobu jízdních kol a že rozdíl v cenách na LME a SHFE činil 7 % během období přezkumného šetření. (86) V této souvislosti je třeba zdůraznit, že rozhodujícím faktorem analýzy je podíl surovin ve výrobních nákladech (což v tomto případě bylo významné, jelikož na ně připadalo nejméně 20 % 25 % výrobních nákladů) a skutečnost, že trh surovin je v ČLR narušen. Přesný kvantitativní dopad zkreslení nákladů společnosti se nepovažuje za rozhodující faktor. (87) Kromě toho bylo argumentováno tím, že v jiném šetření Komise provedla analýzu cen přímých surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku, a nikoli ceny primární suroviny, a proto by v tomto případě Komise měla posoudit zásahy státu do cen přímé suroviny, tj. výlisků hliníkových slitin, spíše než surového hliníku, což je primární surovina. (88) V této souvislosti je třeba poznamenat, že každé šetření analyzuje vlastní podstatu věci. Kromě toho skutečnost, že trh se surovým hliníkem je pod kontrolou státu, svědčí o tom, že ani trh s hliníkovými polotovary nefunguje v podmínkách tržního hospodářství, tj. nereaguje na nabídku a poptávku. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto. (89) Uvádělo se rovněž, že rozdíl ceny surového hliníku mezi LME a SHFE nesmí vést k cenovému rozdílu ceny výlisků hliníkových slitin mezi příslušnými trhy a že je třeba zohlednit i takové faktory, jako je efektivita výroby, zbytková kapacita a náklady na splnění závazků v oblasti životního prostředí. (90) V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že nebyly předloženy žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy důkazy, Komise nemohla toto tvrzení analyzovat a ověřit a proto bylo zamítnuto. (91) Dále bylo také tvrzeno, že když Komise ignorovala skutečnost, že existuje řada následných polotovarů, ignorovala tím skutečné vlastnosti a faktory, které se podílejí na tvorbě cen jízdních kol jako konečných výrobků. Jelikož se jízdní kolo prodává přímo konečnému spotřebiteli (na rozdíl od surového hliníku), cenu jízdních kol ovlivňují i jiné faktory, než je cena suroviny, např. zvláštní technické vlastnosti jízdního kola a poptávka spotřebitelů. (92) K těmto vlastnostem a faktorům však nebyly poskytnuty žádné konkrétní podrobnosti, jež by se měly zohlednit, a proto se k nim Komise nemůže vyjádřit. CS 16 CS

17 (93) Dále se tvrdilo, že Komise nesprávně zhodnotila zásady, podle nichž SHFE vykonává svou činnost. Byla vznesena námitka, že státní regulační orgán (CSRC) reguluje funkce SHFE podobně jako Autorité des marchés financiers ( AMF ) ve Francii nebo Financial Services Autority ( FSA ) ve Spojeném království a že úloha CSRC a zvláštních regulačních či dohledových opatření odpovídá zásadám skupiny G-20. V důsledku toho jsou závěry o zacházení jako v tržním hospodářství, které vycházejí z role CSRC a z působení a SHFE, neopodstatněné. (94) Je třeba poznamenat, že tato společnost nevzala v úvahu skutečnost, že zatímco FSA 24 a AMF 25 jsou nezávislé nevládní orgány, CSRC je útvar na úrovni ministerstva, který je přímo podřízen Státní radě 26. Státní rada je nejvyšším výkonným orgánem státní moci, jakož i nejvyšším orgánem státní správy 27. Jde o další příklad toho, že stát se aktivně podílí na regulaci trhu s hliníkem v ČLR. Pokud jde o dodržování zásad skupiny G20, společnost pouze vydala prohlášení, aniž by ve skutečnosti vysvětlila zásady, na které se odkazuje. Proto byl tento argument odmítnut. (95) Jedna společnost navíc vyjádřila nesouhlas s hodnocením Komise, že arbitráž mezi celosvětovým srovnávacím kritériem, burzou LME, nebo jinými trhy a cenami na SHFE je prakticky nemožná a že SHFE tudíž funguje v izolaci od ostatních světových trhů. (96) Je třeba poznamenat, že to je v rozporu s rozdílem mezi cenami SHFE a LME, který společnost akceptovala po dobu, kdy byla cena na SHFE vyšší než ceny na LME, a přitom tvrdila, že v té době čínští výrobci platili za výrobky z hliníku více než výrobci v Unii. (97) Kromě toho tato společnost namítala, že od roku 2010 začala SHFE povolovat fyzické dodávky hliníku do celních skladů v zóně volného obchodu v Šanghaji. Z toho vyplývá, že toto tvrzení není v rozporu, nýbrž spíše potvrzuje názor Komise, že fyzické dodávky se mohou uskutečnit pouze ve skladu v ČLR, který schválila SHFE, na rozdíl od mezinárodních burz, v jejichž případě se dodávka může uskutečnit kdekoliv na světě. (98) Uvádělo se rovněž, že SHFE je termínovým trhem a termínové smlouvy na hliník byly obchodovány na SHFE od roku 1991, a proto je mylné hodnocení Komise, že na SHFE se neprodávají žádné deriváty. (99) SHFE je skutečně termínovým trhem. Nicméně termínové smlouvy (futures), s nimiž se obchoduje na SHFE, se vypořádávají fyzickým dodáním. Derivátových produktů bez fyzického dodání, tj. nikoli skutečně využitých, ale obchodovaných před jejich datem dodání, je však v ČLR málo, a SHFE je tedy jen platformou pro fyzickou směnu, která izoluje čínský trh s hliníkem. (100) Uvádělo se rovněž, že argumentace Komise týkající se účinků DPH nebo daňových opatření na ceny jízdních kol a opatření týkající se evidence surového hliníku je ekonomicky pochybná a nedostatečně odůvodněná. (101) Jelikož však společnost nevysvětlila, co v analýze Komise chybí, ani své tvrzení dále nedoložila, Komise se k němu nemohla vyjádřit CS 17 CS

18 (102) Kromě toho bylo argumentováno tím, že existují podobnosti mezi průmyslovou politiku v ČLR a politikami EU a že Komise neprokázala, že průmyslová politika v ČLR má nějaký přímý nebo významný dopad na rozhodnutí o vstupech, výrobě jízdních kol nebo odbytu vyvážejících výrobců čínských jízdních kol. (103) V tomto ohledu je třeba poznamenat, že společnost neupřesnila, které politiky EU má na mysli, a proto se Komise k tomuto tvrzení nemůže vyjádřit. Kromě toho, pokud jde o prohlášení, že nebylo prokázáno, že průmyslová politika v ČLR mají značný dopad na rozhodnutí o vstupech, výrobě nebo odbytu vyvážejících výrobců čínských jízdních kol, je třeba poznamenat, že existence pětiletého plánu v odvětví hliníku v ČLR, narušování cen hliníku, s nímž se obchoduje na samostatné burze, když hliník představuje % celkových výrobních nákladů jízdního kola, svědčí o jasné souvislosti mezi průmyslovou politiku v ČLR a rozhodnutími o vstupech, výrobě a odbytu vyvážejících výrobců čínských jízdních kol. (104) Uvádělo se rovněž, že Komise porušila tříměsíční lhůtu stanovenou v základním nařízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vinou velmi slabé spolupráce ze strany čínských vývozců Komise vyvinula nadměrné úsilí o lepší spolupráci tím, že se obrátila na velký počet dalších vývozců, o nichž se dozvěděla v pozdějších fázích šetření. Z toho důvodu nebylo možné učinit rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovené lhůtě. Kromě toho je třeba připomenout, že Tribunál 28 nedávno rozhodl, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství přijaté po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení samo o sobě nepostačuje k zrušení nařízení o uložení antidumpingových opatření. Rovněž je třeba poznamenat, že čl. 2 odst. 7 základního nařízení byl mezitím změněn s tím účinkem, že Komise rozhodne o pro zacházení jako v tržním hospodářství pouze u podniků zařazených do vzorku a že takové rozhodnutí se obvykle přijme do sedmi měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zahájení šetření 29. Tato změna se vztahuje na všechna nová a dosud probíhající šetření, včetně tohoto. Rozhodnutí bylo učiněno ve lhůtě osmi měsíců ode dne zahájení šetření. (105) Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení týkající se porušení tříměsíční lhůty zamítá Žádost stran (106) Jedna strana požadovala, aby byly také analyzovány žádosti výrobců v ČLR, kteří přestali vyvážet do Unie, o zacházení jako v tržním hospodářství. Tvrdila, že tito výrobci zastavili vývoz do Unie pouze kvůli antidumpingovým clům platným od roku (107) V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že zjištění týkající se dumpingu a újmy se týkají období přezkumného šetření stanoveného v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení. To znamená, že údaje shromážděné od vyvážejících výrobců za účelem určení běžné hodnoty a vývozní ceny se striktně vztahují jen k tomuto období. Zacházení jako v tržním hospodářství je analyzováno v souvislosti s určováním běžné hodnoty u vyvážejících výrobců v ČLR, která se pak porovnává s vývozní cenou v témže období. Pokud vývozce během období přezkumného šetření dotčený výrobek nevyvážel, nelze vývozní cenu určit a nelze vypočítat dumpingové rozpětí. Není proto Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2012 ve věci T-156/11, Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd v. Rada, bod 167 (dosud nezveřejněný) a rozsudek Tribunálu ze dne 10. října 2012 ve věci T-150/09 Ningbo Yonghong Fasteners Co., Ltd v. Rada, bod 53 (dosud nezveřejněný) Nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 1168/2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 344,, , s. 1. CS 18 CS

19 důvod zkoumat splnění kritérií pro zacházení jako v tržním hospodářství v případě výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek během období přezkumného šetření. Je však třeba připomenout, že všichni vyvážející výrobci mají možnost zažádat o prozatímní přezkum, aby byla jejich situace přezkoumána podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, nebo vyvážející výrobci, kteří nevyváželi dotčený výrobek během období šetření, na jehož základě byla opatření přijata, mají možnost požádat o přezkum nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení. (108) Kromě toho tato strana ve své žádosti rovněž zmínila rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ve věci Brosmann 30 a na tomto základě zřejmě naznačovala, že výrobcům v ČLR by mělo být umožněno podat formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, i když nevyváželi dotčený výrobek do Unie během stávajícího období šetření. Je třeba poznamenat, že tento rozsudek se netýká žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství podaných vyvážejícími výrobci, kteří nevyváželi během období šetření, a proto není v této souvislosti relevantní. (109) Tato žádost byla tedy zamítnuta. (110) Uvádělo se rovněž, že vývozní ceny společností nevyvážejících do Unie v období přezkumného šetření by se měly určit na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení, tj. na jakémkoli jiném přiměřeném základě. (111) V této souvislosti je třeba poznamenat, že z čl. 2 odst. 9 základního nařízení jednoznačně nevyplývá, že vývozní cena se určuje u výrobců dotčené země v případě, že do Unie nic nevyvezli. Naopak, čl. 2 odst. 9 základního nařízení se vztahuje na cenu nového prodeje dováženého výrobku, která se bere za základ pro určení vývozní ceny, a také se vztahuje na úpravy všech nákladů vynaložených za období mezi dovozem a novým prodejem, z čehož vyplývá, že k dovozu do Unie ve skutečnosti došlo. Výraz na jakémkoli jiném přiměřeném základě v první větě tohoto ustanovení se týká zvláštních případů, ve kterých nelze použít předchozí v něm uvedené metody. To nemění nic na skutečnosti, že z tohoto článku vyplývá, že v průběhu období přezkumného šetření se uskutečnil dovoz do Unie Závěr (112) Na základě výše uvedených skutečností žádná z čínských skupin, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, neprokázala, že splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Proto se dospělo k závěru, že všem těmto skupinám by mělo být zacházení jako v tržním hospodářství zamítnuto. 2. Individuální zacházení (113) Nařízením (EU) č. 765/ , které vstoupilo v platnost dnem 6. září 2012, Evropský parlament a Rada pozměnily čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Článek 2 nařízení (EU) č. 765/2012 stanoví, že se tato změna použije pouze na šetření zahájená po jeho vstupu v platnost. V důsledku toho, jelikož současné šetření bylo zahájeno dne 9. března 2012, se tato změna na toto šetření nevztahuje. (114) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že jejich vývozní ceny a množství a podmínky prodeje byly svobodně určeny, že měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů a že státní zásahy nejsou takové, aby Věc C-249/10 P. Úř. věst. L 237, , s. 1. CS 19 CS

20 umožňovaly obcházení uložených opatření, jestliže pro vývozce platí různé celní sazby. (115) Tři spolupracující vývozní skupiny, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, požádaly též o individuální zacházení pro případ, že jim zacházení jako tržním hospodářství nebude přiznáno. Na základě dostupných informací se dospělo k závěru, že všechny tři tyto skupiny v ČLR splnily všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení. 3. Běžná hodnota 3.1. Srovnatelná země (116) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi. (117) V oznámení o zahájení šetření navrhla Komise pro tento účel Mexiko, které posloužilo jako srovnatelná země i při předchozím šetření týkajícím se ČLR. (118) Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit se k výběru navržené srovnatelné země. (119) Jedna strana tvrdila, že Mexiko nepředstavuje nejlepší volbou srovnatelné země, ale že Tchaj-wan je lepší alternativa, vzhledem ke tomu, že Tchaj-wan je velkým výrobcem jízdních kol, má více společného s ČLR než Mexiko a pravděpodobně povede ke spolehlivějšímu výpočtu běžné hodnoty. (120) Komise se pokusila získat spolupráci 15 zemí, konkrétně v Bangladéše, Kambodže, Kanady, Indie, Indonésie, Malajsie, Mexika, Norska, Filipín, Srí Lanky, Tchaj-wanu, Thajska, Tuniska, Turecka a Spojených států amerických. (121) Komise obdržela odpovědi na dotazník jen od tří mexických výrobců jízdních kol, kteří rovněž souhlasili s ověřením odpovědí ve svých prostorách. Žádné jiné společnosti ze všech oslovených zemí nespolupracovaly. Odbyt těchto tří výrobců na domácím trhu představuje více než 30 % mexického trhu, který se odhadoval na přibližně 1,7 milionu kusů v roce Bylo zjištěno, že více než 14 výrobců několik dovozců působilo v konkurenčním prostředí. Jízdní kola dovážená v roce 2011 pocházela hlavně z ČLR (více než 60 %) a Tchaj-wanu (20 %). Tyto dovozy představovaly asi 5 % domácího trhu (zdroj: výroční zpráva ANAFABI, mexického sdružení výrobců jízdních kol). (122) Profil mexického trhu, pokud jde o dotčený výrobek, počet příslušných hospodářských subjektů, konkurence na domácím trhu a charakteristiky výrobního procesu potvrdily, že Mexiko je i nadále vhodnou srovnatelnou zemí. Vzhledem k výše uvedenému bylo možné mexický trh považovat za reprezentativní a konkurenční. Proto byl učiněn závěr, že Mexiko je vhodná srovnatelná země Stanovení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi (123) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ověřených informací získaných od výrobců ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže: (124) Šetření prokázalo, že dotčený výrobek se prodával na mexickém domácím trhu v reprezentativním množství. CS 20 CS