Sociálně pedagogický pohled na roli třídního učitele aneb Třídní učitel jako spolutvůrce sociálního klimatu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociálně pedagogický pohled na roli třídního učitele aneb Třídní učitel jako spolutvůrce sociálního klimatu"

Transkript

1 Sociálně pedagogický pohled na roli třídního učitele aneb Třídní učitel jako spolutvůrce sociálního klimatu Moje třída se už na akci přihlásila! Marie, já snad ve tvé třídě přijdu o nervy! Moji rodiče na třídní schůzky téměř nechodí. Ivo, vezmeš s sebou i moje děcka? Na každé poradě se probírá Vaše třída, pane kolego, co s tím uděláte? Jedna moje maminka nás každé pondělí zásobuje květinami. Hledáme-li za těmito řádky zvláštní šifrování, pak ten, kdo se pohybuje ve školním prostředí, možná kroutí hlavou. Vždyť je to úplně jasné, může se pobaveně usmát učitel - znalec. Člověk, pracovník, učitel, jemuž ve škole kromě některé z učeben, v jistém slova smyslu patří i někteří lidé či skupina lidí, se nazývá třídní učitel. V čem spočívá jeho skutečná role? Co se od něj očekává? Jak je ke svému zvláštnímu určení připravován? Jaké jsou jeho možnosti? Jaké má nástroje k naplnění svého poslání? Motto: Velké problémy světa lze řešit tak, že se věnujeme jejich malým počátkům. Lao-c -Tao-Ťing Několik slov o společenských podmínkách Existuje mnoho jevů, které ovlivňují život školy. Mezi základní úkoly započaté proměny školství patří nejen zvýšení autonomie škol, ale i nelehký úkol změny klimatu školy. Očekávané výsledky by se měly projevit v důstojném partnerství a respektujícím přístupu, v rozvoji interpersonálních vztahů, v kreativním přístupu k životu a v neposlední řadě v životní výbavě absolventů našich škol - ve formě klíčových kompetencí. Současná situace přerodu společnosti klade zvýšené nároky na vytváření optimálních psychosociálních podmínek života. Škola a školní prostředí chápané ve smyslu pracovního prostředí, zároveň i učitelská profese patří k jedněm z nejnáročnějších. Jako pedagogové máme odpovědět na společenskou zakázku, jejímž hlavním cílem je příprava mladé generace její výchova a vzdělávání. Plně si uvědomujeme jak možnosti rozvoje poznání a prohloubení odbornosti lidských činností, tak i limity a překážky projevující se zejména zvýšenou destabilizací rodiny, obecný příklonem ke konzumnímu způsobu života, relativizací morálních hodnot, relativizací autority, důrazem na maximální výkon jak v profesi, tak v zábavě. Ve víru doby se jen ztěžka orientujeme ve skutečných potřebách našich dětí, mnohdy se jen útržkovitě a v náznacích dozvídáme o příbězích lidí, se kterými jsme denně v kontaktu. Z neúplného výčtu významných změn se noří i otázka, která aktivizuje nejen vědecké týmy odborných pracovišť, vládní či politická uskupení, ale zaměstnává i sociálně orientované jedince nejen ve školství, ale i v dalších odvětvích lidské činnosti: Jakým způsobem lze přispět k proměně společnosti, k proměně školství, k proměně vztahů mezi učitelem a žákem či mezi žáky navzájem? Jestliže si tuto otázku klademe, zabýváme se a participujeme na vytváření svých vlastních pracovních podmínek ve svém nejbližším okolí. Několik slov. o učiteli Je paradoxem učitelské profese, že objekty naší péče, žáky, učíme včerejšími poznatky prostřednictvím dnešních metod zvládání zítřejšího života a uplatnění ve vzdálené budoucnosti. Z toho vyplývá, že proměna učitelské profese začíná u změny tzv. profesního scénáře. Učitel už není pouze poskytovatel informací a zprostředkovatel vědění, ale mnohem více manažer, lídr a kouč. Když jsem se touto otázkou zabývala v kvalitativním výzkumu před dvěma lety (Mikulková, 2005), respondenti z řad učitelů toto označení odmítali. Spojení učitel jako manažer školní třídy u některých vyvolávalo negativní reakce vycházející z pojetí a snad i z životní zkušenosti se pseudomanažery Za nepřijetím tohoto označení se vyskytovala vysvětlení typu: já svou práci dělám poctivě, ohodnocení mé práce učitele je zesměšněním ve srovnání s ohodnocením práce manažera, na rozdíl od manažera já jen zřídkakdy mohu vidět, jestli moje práce přináší zisk, kdybych se cítila manažerkou, tak asi pracuji jinde, já a manažer? ale jděte s manažerem, já jsem jen obyčejná učitelka..a nic jiného neumím. Bílá kniha (2001) vnímá učitele v mnoha dalších rolích podněcovatel, průvodce, instruktor, organizátor, znalec aj. Proto profese učitele, jak jsem ji představila výše, stále více naplňuje charakter polydimenzionální profese. Vezmeme-li v úvahu role učitele, zejména třídního učitele, pak je lze utřídit obdobně: interpersonální role: role představitele instituce, vůdce, dozorce, mediátora, podněcovatele, motivátora, průvodce, poradce, sociálního pracovníka, konzultanta projevující se ve vztazích učitel-žák, učitel rodič, učitel učitele, učitel veřejnost, učitel- nadřízený (ředitel), spolutvůrce třídního klimatu informační role: odhlédneme-li od vyučovacího procesu, kde je třídní učitel v roli edukátora, pak v oblasti sociálně pedagogických situací se jeho role proměňuje v závislosti na cílové skupině poskytuje informace všem zmíněným skupinám a také od nich informace získává rozhodovací role: učitel, třídní učitel vystupuje v roli znalce, hodnotitele, soudce, jednatele - zodpovědné osoby za rozhodnutí v oblasti plánování a organizace práce se třídou třídní program, v jiných případech při řešení konfliktů, kázeňských přestupků Jen těžko lze diferencovat sociálně pedagogické kompetence podle důležitosti, jelikož tvoří soubor vzájemně propojených dovedností umožňujících učiteli kompetentní sociální fungování. Domnívám se, že k těmto dovednostem patří : komunikační dovednosti identifikace a řešení problémů konstruktivní řešení intra i interpersonálních konfliktů rozvoj sebeúcty a úcty k druhým jako základ soužití kreativní přístup k zátěžovým situacím jako výzvám 1

2 účinné vytváření optimálních podmínek pro seberozvoj i rozvoj jiných - žáků reflexe sociální reality, sebereflexe a sociální percepce umožňující optimální vlastní začlenění do společnosti a řízení socializačních procesů spolupráce i samostatnosti, kooperace i kompetice cílevědomé, plánovité vytváření příležitostí k ověřovaní získaných dovedností Při klasifikaci kompetencí učitele Prokop (2001) vysvětluje časté pracovní přetížení učitelů v důsledku neustálého přepínání mezi rolemi a objektivní nutnosti střídání rolí. Ve své práci předkládá stručný přehled kompetencí učitele, z nichž vybírám pouze ty, u nichž shledávám sociálně pedagogický zřetel. Jednotlivé kompetence uvádí do souvislosti s rolemi učitele : kompetence poradní učitel jako poradce a psycholog kompetence výchovná a komunikativní učitel jako vychovatel kompetence k posuzování učitel jako znalec a posuzovatel kompetence zprostředkovatele učitel jako prostředník mezi školou, rodinou a mimoškolními institucemi Kraus (2004) vidí roli učitele v kontextu historického pojetí realizace učitelské profese: vzdělavatel, vychovatel a veřejný učitel. Akcentuje sociálně pedagogické kompetence, roli vychovatele, kdy se očekává od učitele, že bude uměl včas zachytit, diagnostikovat, poskytovat první pomoc a mít přehled o možnostech poskytnutí další odborné pomoci. Nejedná se přitom o učitele-pečovatele, ale učitele, který akceptuje základní princip sociálně pedagogického působení ve smyslu pomoci ku svépomoci. Z tohoto důvodu nelze učitele vnímat pouze jako vykonavatele něčích rozhodnutí. Sám je v pozici, kdy má plánovat, rozhodovat, motivovat, kontrolovat, řídit, vést lidi, hodnotit. Přestože respondenti odmítali spojení učitel jako manažer, po vyjmenování činností, které učitel vykonává došli k závěru, že funkce učitele a funkce manažera jsou téměř totožné. Učitel tedy vykonává ve své profesi manažerské funkce. V myšlenkových proudech, které ovlivnily vývoj managementu, je pro řízení sociálních systémů nejbližší psychologicko-sociální přístup, který čerpá z poznatkové základny školy lidských vztahů, reprezentované E. Mayo, dále M. P. Folletovou či H. Mintzbergem (Blažek, 2001). Přístup vychází z přesvědčení, že lidé jsou nejcennějším kapitálem, kterým sociální systém (resp. podnik) může disponovat. Zabývá se metodami motivace, problematice autority, pravomocí, cílevědomou demokratizací a humanizací pracovního prostředí a vztahů. Usiluje o vytváření prokreativní atmosféry a podmínek pro participaci pracovníků na procesu řízení. I Mühlpachr chápe učitele jako sociálního pracovníka, což nabízí paralelu psychologicko-sociálního přístupu v teorii managementu a psychosociálního přístupu v sociální práci. Jak uvádí Navrátil (2001), tento přístup, reprezentovaný Hollisovou a Perlmanovou, klade důraz na základní procesy: modifikace prostředí, psychologická podpora, posilování schopnosti klienta vnímat jasně externí i intrapersonální realitu. Východiskem psychosociálního přístupu v sociální práci je pohled na člověka jako na člověka v situaci, ve vztahovém kontextu. Profese učitele se tedy vyznačuje mnohovrstevností, jež se projevuje v rolích, které zastává. Se zřetelem na psychosociální paradigma je učitel tvůrcem podmínek, průvodcem žáka v poznání světa i sebe sama, k čemuž potřebuje být vybaven kompetencemi osobnostními, odborně didaktickými a sociálně pedagogickými. S ohledem na vlastní profesní orientaci dovolím si zdůraznit význam sociálně pedagogických kompetencí nyní již v souvislosti s prací třídního učitele. Do této oblasti dle Vašutové (2002) řadím kompetenci diagnosticko-intervenční, sociální, psychosociální a komunikativní, manažerskou a normativní a profesně a osobnostně kultivující. Několik slov o sociálním prostředí Školní klima je produktem a zároveň i příčinou školní kultury. Odráží nejen proklamované, ale zejména žité normy a pravidla chování, ovlivňuje sociální identitu jak žáků tak pracovníků školy. Školní klima je výrazně ovlivňováno sociokulturními i ekonomickými podmínkami bezprostředního okolí, sociálním klimatem v pedagogickém sboru, osobností ředitele školy, jeho vedením a vizí a v neposlední řadě samotnými žáky jako skupinami i jedinci. Na školním klimatu se podílí i další pracovníci školy, rodiče, případně zřizovatel. Sociální klima třídy vychází ze školního klimatu a je pracovním prostředím žáků i třídního učitele, případně dalších vyučujících. Je vytvářeno žáky i učitelem a zároveň na žáky i učitele působí a ovlivňuje je. Sociální klima třídy je tzv. duší třídy, tvoří nehmotnou charakteristiku té které třídy. Každá třída je jedinečným souborem žáků, v níž se rozvíjí vzájemné vztahy mezi žáky i vztahy třídy jako celku k třídnímu učiteli. Pro harmonický rozvoj osobnosti se v psychologické i pedagogické literatuře uvádí jako jedna z podmínek stabilní, emocionálně příznivé, sociálně akceptující prostředí. Škola jako jeden z typů sociálního prostředí dítěte na něm zanechává svoji stopu. Socializace, která v podmínkách školy probíhá, navazuje na zkušenosti získané v primárním prostředí dítěte, v rodině. Několik slov o třídnictví Hledáme-li relevantní zdroje poskytující informace o výkonu funkce třídního učitele, pak dostupným pramenem, ve kterém je uceleně specifikovaná činnost třídního učitele, je stať Právní a provozní minimum učitele v materiálech Rukověť učitele z nakladatelství Raabe. V článku s názvem Povinnosti a pravomoci třídního učitele Vocelka (2002) předkládá zjištěná fakta ze školské legislativy a případové studie týkající se výkonu funkce třídního učitele v konkrétních případech. Třídní učitel je pedagogický pracovník, který je pověřen k výkonu funkce ředitelem školy a zajišťuje specifické úkoly vyplývající z pověření. Pověření je v přímé pravomoci ředitele školy. V 8 ods.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 291/1991 Sb., o základních školách, je uvedeno, že ředitel školy ustanovuje třídní učitele. 2

3 Vocelka dále uvádí, že přesná vymezení povinností třídního učitele nejsou obsažena v žádné závazné školské normě. Pouze v několika školských předpisech je třídní učitel přímo zmíněn. Výkon prací spojených s funkcí třídního učitele je jednou z povinností, které vyplývají pro učitele a ostatní pedagogické pracovníky z organizace vzdělávání a výchovy ve školách (Pracovní řád pro zaměstnance škola školských zařízení čj.16969/96-42,čl.7,odst.4). Úkoly třídního učitele : sleduje docházku žáků do školy a odpovědně vést její evidenci podílet na výchovných opatřeních, která má škola k dispozici. vede třídní knihu a třídní výkaz. být stálým členem zkušební komise a dále má od žáků získat písemné informace o volitelných předmětech, z nichž budou konat zkoušku. (vyhláška MŠMT ČR č.44/1991 Sb., o ukončování studia na středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb.) má povinnost poučit žáky o běžných pravidlech bezpečného chování, o školním řádu, o chování na veřejných komunikacích, o pravidlech protipožární ochrany eviduje školní docházku žáků své třídy (omluvenou i neomluvenou) (Metodický pokyn MŠMT č.j. 194/ k jednotném postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví.) podílí se na prevenci záškoláctví informuje výchovného poradce o neomluvené a zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřuje věrohodnost zvýšené omluvené nepřítomnosti řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin formou pohovoru projedná důvod nepřítomnosti žáka, způsob omlouvání a upozorní na povinnost stanovenou zákonem, seznámí s důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti provede zápis z pohovoru účastní se školní výchovné komise, potvrzuje oznámení o zanedbání povinné školní docházky uděluje kázeňská opaření a poskytuje poradenství rodičům v souvislosti s výskytem a řešením šikanování (Metodický pokyn MŠMT č.j / k prevenci šikany a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení) Většinu povinností a pravomocí třídních učitelů řeší vnitřní předpis školy, neboť každá škola má specifické podmínky i specifický styl práce vedení školy. Třídního učitele totiž stanovuje ředitel školy, vymezuje jeho náplň práce a určuje odpovídající odměnu v souladu s příslušnou normou o platových poměrech ve školství. Obvyklou praxí je, že třídní učitel svolává a vede třídní schůzky, při nichž poskytuje rodičům informace o prospěchu a chování žáka, předává informace o organizačních záležitostech třídy či školy, seznamuje s postupem školy v závažných situacích, případně poskytuje individuální poradenství. Směrem k žákům zajišťuje náplň třídnických hodin, které jsou převážně organizačního charakteru. K prohloubení vzájemného vztahu mezi žáky (zřídkakdy mezi žáky a třídním učitelem) mají přispět školní výlety, případně další mimoškolní akce. Z předložených informací ohledně současného zmapování funkce třídního učitele je patrná převažující orientace na administrativní náplň výkonu funkce, roli úředníka, organizátora a informátora. Mnohé školy již v rámci odpovědného přístupu k proměně klimatu školy zařadily do rozvrhu hodin jednotlivých tříd pravidelné třídnické hodiny. Stále více třídních učitelů, kteří svoji funkci vnímají z hlediska odpovědnosti za třídu jako celek, vnímá svoji roli manažera, lídra a kouče a cílevědomě pracují na vytváření příznivých podmínek pro zdravé vztahy nejen mezi žáky, ale i mezi žáky a ostatními vyučujícími. Hledají nové způsoby spolupráce s rodiči, podporují vzájemnou spolupráci mezi žáky, vytvářejí podmínky pro zdravé třídní i školní klima. Několik slov o třídním učiteli Být třídním učitelem znamená kromě plnění výše uvedených administrativních povinností mít zodpovědnost za skupinu žáků, třídu. Znamená to také převzít zodpovědnost nejen za žáky jednotlivce, ale také skupinu jako celek. K tomu všemu být třídním učitelem ještě obnáší koordinaci dění ve třídě, ať už vůči žákům, nebo vůči kolegům vyučujícím či vůči rodičům žáků. Být třídním učitelem vyžaduje znát své lidi, znát jejich osobní příběhy, jejich přednosti i slabosti či strachy, znát jejich motivační nastavení, umět číst v jejich projevech a rozumět jim. Být třídním učitelem předpokládá poskytnout svým lidem - žákům pocit bezpečí, pocit sounáležitosti, pocit konkrétního zájmu a jisté míry hrdosti. Být třídním učitelem předpokládá možnost přímého, pravidelného a intenzivního kontaktu s žáky dané třídy. Být třídním učitelem znamená v jistém slova smyslu být žákům třetím rodičem, který své děti neopustí, nezatratí, nedá, přestože si někdy nerozumí, ubližují nebo nesplňují nároky školy. Být třídním učitelem pro mnohé žáky představuje možnost ve světě zmatků, způsobených třeba osobní nejistotou v dospívání, jindy vyhrocenými rodinnými vztahy nebo ztrátou ideálů nacházet pevný bod, stálici, kotvu. Být třídním učitelem znamená mít spoustu dětí, každé však z jiného hnízda, které se dostanou do jedné rodiny, třídy. Tím vzniká na jednoho rodiče spousta nároků. Aby naplnil potřeby všech, musí být vybaven schopností empatie, komunikačními dovednostmi a trpělivostí. Školní sourozenci jak lze členy této sociální skupiny nazvat, se vzájemně 3

4 ovlivňují, ať vědomě či nevědomě se připravují na život ve společnosti, v zaměstnání. Zcela nezáměrně vstřebávají tzv. skryté kurikulum projevující se v kultuře školy, ve způsobu vedení lidí, ve způsobu komunikace a řešení problémů. Být třídním učitelem znamená skloubit několik profesí najednou a velmi citlivě vnímat situace, kdy která profese vystupuje jako aktuální a žádoucí. Být třídním učitelem znamená budovat firmu třídy, produkovat zisk a podílet se na přidané hodnotě získané výchovou a vzděláním. Být třídním učitelem znamená cítit osobně neúspěchy, selhání, zrady i problémy spojené s životem žáků ve třídě i mimo třídu. Být třídním učitelem přináší jednu z nejdůležitějších životních a pracovních zkušeností: podílet se na růstu a zdokonalování svěřenců navzdory tomu, že se jen málokdy dočkáte ocenění a díků za poskytované vzdělávací služby. Být třídním učitelem znamená být dobrým manažerem. Složitost manažerské funkce vedení lidí výstižně vyjádřil J.M. Burus : Vedení lidí je nejsledovanější a zároveň nejméně chápaný jev na světě. Manažerovi nestačí jen teoretické vědomosti, ale praktikovaná teorie prostřednictvím dovedností umocněná pozitivní zkušeností se postupně přetváří v manažerské kompetence. Expertní role třídního učitele 1. Třídní učitel jako expert pro monitorování sociálních vztahů Důsledky dosud opomíjených nebo málo zdůrazňovaných sociálně pedagogických dovedností učitelů jsou v současné době patrné nejen za zdmi škol, ale v poslední době se stále častěji stávají předmětem mediálních zpráv a někdy senzací. Extrémní případy vražd dětí dětmi, případně napadení učitele žákem jsou jenom špičky, které snad otřesou i těmi nejotrlejšími. Banality, jako jsou různé formy sociálně patologických jevů, se v poměru k těmto otřesným kauzám jeví jako nepodstatné. Dovolím si tvrdit, že každý velký případ začíná bagatelizovanou banalitou. Podpořit vnímavost, resp. sociálně perceptivní dovednost považuji za jeden z nejdůležitějších úkolů vzdělávání učitelů. Třídní učitel s neustále se rozvíjející sociální citlivostí má možnost systematicky pracovat nejen s žákem jednotlivcem, ale především se skupinou, školní třídou. 2. Třídní učitel jako expert pro systematickou sociálně pedagogickou práci se školní třídou. Při práci, kdy jsem pozvána jako externí poradenský pracovník ke zmapování vztahů ve třídě a mnohdy podle zakázky k opravě vztahů ve třídě, si silně uvědomuji, že žádný externista nemá tu moc změnit na počkání vztahy uvnitř skupiny, třídy. Mohu pomoci při diagnostice vztahů, prostřednictvím sociometrických šetření mohu přispět k orientaci ve struktuře třídy, mohu doporučit na základě důkladné analýzy další postup. To, co se vymyká možnostem externího odborníka, je každodenní kontakt, každodenní zainteresovanost na růstu a vzájemném soužití. V tom osobně vidím jedinečnost role třídního učitele. On je nebo měl by být tím, který nejen kvalifikovaně monitoruje aktuální situaci, ale především výsledky monitorování přetaví do systematické plánovité cílené práce se třídou. Doporučení poskytnutá externím pracovníkem má převést do stádia realizace, má průběžně evaluovat proces změny, má operacionalizovat nejbližší cíle a hodnotit míru jejich naplnění. 3. Třídní učitel jako expert pro aplikované manažerské dovednosti Jsem přesvědčena, že právě oblast aplikovaných manažerských dovedností učitelů je onen sysifovský balvan, kdy činnost zejména třídních učitelů je po mnoha letech a bezpočtu vzdělávacích akcí neustále na začátku. Nelze žádným seminářem připravit učitele a vybavit návodem na každou situaci, které bude vystaven, ale je možné zmocnit ho v rámci empowerment přístupu k objevení a prohlubování vlastních zdrojů a dovedností. Je nutné zaměřit se na porozumění fungování skupiny, vnímat způsob a modely vytváření struktury a hierarchie ve skupině, pozorovat tendence a projevy skupiny jako celku, ale také věnovat pozornost jednotlivci, který se nejen podílí na klimatu třídy, ale zároveň je tímto klimatem ovlivňován. Nezbytné znalosti a dovednosti třídního učitele Každý třídní učitel se stane na určitou relativně přesně vymezenou dobu vedoucím určité skupiny lidí. Nejužší kontakt se předpokládá mezi ním a žáky, kteří jsou zařazeni do třídy, ve které vykonává funkci třídního učitele. Dále do okruhu jeho působnosti patří rodiče žáků. Neméně důležitou skupinu tvoří učitelé kolegové, kteří se podílejí na výuce v jeho třídě, jeho žáků. Další cílovou skupinu tvoří vedení školy, pro něž je učitel představitelem třídy a partnerem k jednání. Profesionalita třídního učitele je založena na jeho flexibilitě v kontextu interakce s různými cílovými skupinami. Teoretické poznatky z vývojové psychologie umožňují třídnímu učiteli orientovat se v zákonitostech osobnostního rozvoje a vývoje žáků. Způsob zvládnutí tzv. kritických období v psychosociálním vývoji se podílí na vytváření osobnosti jedince. Eriksonova periodizace psychosociálního vývoje, Kohlebergovo pojetí vývoje morálky, Piagetovo členění kognitivního vývoje poskytuje ucelený obraz o předpokládaných vývojových změnách dítěte. Znalosti z individuální psychologie a psychologie osobnosti poskytují základní orientaci v potřebách jedince. Maslowova pyramida potřeb reflektující hierarchii saturace fyziologických, psychologických, sociálních, kognitivních a spirituálních potřeb nebo teorie potřeb dle A. Pessa potřeba místa, ochrany, výživy, podpory a limitů. Znalosti související s individuální charakteristikou osobnosti umožní lépe porozumět jak projevům jednotlivce, tak i případným poruchám či dysfunkcím. Sociální psychologie dává možnost nahlédnout na jedince jako součást sociálního systému, popisuje nejen jeho potřeby, způsoby kontaktu s okolím, ale seznamuje s potřebami skupiny, jejím vývojem, případně hierarchií či strukturou skupiny. V rámci práce se třídou je nutné si uvědomit, že i skupina jako celek vykazuje své potřeby, a to zejména potřebu bezpečí, soudržnosti, uznání a komunikace (sdělení i zpětné vazby). Jelikož třídní učitel ve své práci komunikuje s různými cílovými skupinami, je přínosné získat vhled do problematiky systému a potřeb rodiny, seznámit se se specifiky v životě minorit a další. 4

5 Identifikace vývojových fází skupiny a rozpoznání vlastní role Každé lidské seskupení, trvá-li nebo má-li trvat delší dobu, podléhá zákonitostem vnitřního vývoje skupiny. Orientace v životě skupiny umožňuje nejen předvídat procesy doprovázející utváření její vnitřní struktury, ale umožňuje třídnímu učiteli, příp. jinému vyučujícímu zaujímat žádoucí pozici a adekvátně jednat ve prospěch rozvoje třídy. 1. fáze: orientace a seznámení strach z neznámého Podle Belze a Siegrista (2001) se první fáze první kontakt a orientace, příchod vyznačuje nejistotou jednotlivých žáků - členů skupiny, zvýšenou zdrženlivostí a sociální distancí, formulováním očekávání, případně prvotní eliminací předsudků. Třídní učitel přejímá v úvodní fázi života skupiny větší část vedení a odpovědnosti za dění, zajišťuje bezpečí a sociální oporu, zprostředkovává a vytváří podmínky pro bezpečné navazování vztahů mezi členy skupiny žáky, případně mezi žáky a dalšími vyučujícími. 2. fáze: boj o moc-kvašení strach z hledání místa, příp. ohrožení teritoria Druhá fáze vývoje skupiny boj o moc a kontrola, kvašení je charakteristická snahami o nalezení vlastní pozice ve skupině, vytváření podskupin a koalic uvnitř třídy, i prosazováním vlastních názorů se záměrem získat vliv či sympatie (mnohdy za každou cenu), boj o moc, jedna z nejnepříznivějších fází chybí sociální opory a současná struktura třídy téměř znemožňuje vytvářet zdravé sociální klima, v této fázi hrozí i odchody některých jednotlivců. Třídní učitel je v nelehké pozici, kdy v určitých mezích musí připustit přirozený boj o moc ve skupině, může však přispět k usměrnění a řízení této stratifikace výběrem aktivit, ve kterých se jedinci mají možnost mnohostranně projevit. Očekává se od něho vytváření podmínek pro čestný boj a mimořádnou sociální vnímavost k rozpoznání nežádoucích tendencí a jevů, případně hledání silných stránek každého jedince. Významně může přispět ke kultivaci projevů a vytvářet podmínky pro efektivní komunikaci. 3. fáze: důvěrnost, intimita, vyjasnění strach z vyčlenění, ze ztráty či narušení sounáležitosti Třetí fáze důvěrnost, a intimita, vyjasnění je jednou z nejpříznivějších fází vývoje skupiny, kdy dynamika skupiny směřuje k otevřené komunikaci, vzájemnému respektu, kooperaci a budování vzájemných vztahů a vazeb. Pomalu dochází k vytváření pocitu sounáležitosti, k proměně formální skupiny v neformální, k vytváření společné skupinové identity my, naše třída. Třída je v této fázi v tzv. rozpuku, umožňuje využít pozitivní potenciál k podpoře spolupráce uvnitř třídy, aktivit podporující vnitřní kohezi třídy. Třídní učitel má možnost v této fázi přenést část odpovědnosti na žáky, může vytvářet situace, které podněcují kooperaci projektové vyučování, zadávat práci všech pro všechny, vytvořit podmínky pro participaci žáků na plánování i rozhodování, případně kontrole. 4.fáze: diferenciace a jednání strach z narušení či nevyužití kompetencí, z degradace Čtvrtá fáze vývoje skupiny diferenciace, jednání je charakteristická vysokou soudržností členů, akceschopností a práceschopností, jsou akceptovány odlišnosti osob, dynamiku skupiny ovlivňuje zvýšená ochota jedince přizpůsobit se potřebám celku, třída se řídí téměř sama jsou jasně strukturované role, při vhodném vedení je možné těžit ze synergického efektu při kvalifikovaném rozdělení týmových rolí Třídní učitel může v této fázi otevírat třídu dalším oblastem, vnitřní koheze a vysoká soudržnost členů uschopňuje třídu vystupovat a angažovat pro jiné. Nyní lze působit na prosociální cítění žáků a orientovat je k pomoci druhým, ve škole i mimo školu. Při nevyužití potenciálu hrozí tzv. žabomyší války a zbytečné neshody mezi členy skupiny- spolužáky i mezi třídním učitelem a žáky. 5. fáze: rozdělení, rozpuštění strach z neznámého, strach ze ztráty či narušení jistot, vztahů Poslední fáze rozdělení a rozpuštění, rozchod ve skupině vyvolává napětí z očekávané změny, v důsledku toho znovu dochází k ambivalentním vztahům, postupnému přeorientování na nové skupiny. Mnohdy se vytváří či zpečeťuje přátelství na celý život, dochází k dokumentaci dění, vytváření artefaktů zachycujících dění ve skupině - třídě, zachycení podstatných kritických situací, k tvorbě upomínkových předmětů na my Třídní učitel může v této fázi individualizovat svůj přístup a umožnit jednotlivým žákům rozvoj samostatnosti, orientaci na další fázi vzdělávání či zapojení do pracovního procesu. Třídní učitel může podpořit třídu rekapitulací zátěžových situací, které se jim společně podařilo zvládnout a povzbudit žáky k přenosu zkušeností do dalšího stadia osobního i profesního rozvoje. Identifikace a zvládání zátěžových situací Každý vedoucí pracovník, k nimž třídní učitel bezesporu patří, kromě mnoha již výše uvedených situací, přichází do kontaktu s lidmi, jejichž názorové, zájmové, postojové či hodnotové rozdíly přináší konflikty. Jejich efektivní řešení patří rovněž k nezbytné výbavě třídního učitele. Je velmi výhodné, zná-li třídní učitel nejen teoreticky vývoj, přístupy a způsoby řešení konfliktu, ale cílevědomě pracuje na zdokonalování komunikačních dovedností či krizových kompetencí. Ideálem života skupiny není neexistence konfliktů, ale jejich důstojné vyřešení. Přístup a způsoby zvládání konfliktů na různých úrovních mezilidského kontaktu je nezáměrnou, leč účinnou lekcí pro žáky pozorovatele. Shrnutí Třídní učitel v sociálně pedagogickém pojetí má neskutečně široké pole působnosti. Předpokládá to ovšem jeho sociálně pedagogické dovednosti, manažerskou přípravu, organizační podmínky a oporu ze strany školy. K jeho základní výbavě patří orientace na principy, ne na konkrétní postupy, schopnost integrovat vědomosti a dovednosti a kreativně přistupovat k problémům jako výzvám Pane učiteli, paní učitelko, ještě pořád si myslíte, že jste pouze učitel? 5

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Čl. I Prevence záškoláctví

Čl. I Prevence záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-1142/IZS 2006 Praha 24. dubna 2006 S c h v a l u j e:... Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra, v.r. V Z

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

PROGRAM POMOC V NOUZI METODIKA PRÁCE VÝCHOVNÉ KOMISE 1

PROGRAM POMOC V NOUZI METODIKA PRÁCE VÝCHOVNÉ KOMISE 1 PROGRAM POMOC V NOUZI METODIKA PRÁCE VÝCHOVNÉ KOMISE 1 CÍL Výchovná komise (dále jen VK) je zřízena pro řešení závažných, opakujících se nebo dlouhodobě přetrvávajících výchovně vzdělávacích problémů žáků

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha Minimálního preventivního programu Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. Koordinace

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Environmentální výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 39. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR část: Mapování proinkluzivního klimatu v ZŠ Lupáčova, Praha Výňatek ze zprávy Předmětem spolupráce ZŠ Lupáčova, Praha se společností SOCIOKLIMA, s.r.o. je mapování

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016 Základní škola a Praktická škola, Český Brod, Žitomířská 1359 www.zszitomirska.wz. cz zsaprsceskybrod@seznam.cz IČO : 70829489 REDIZO : 600021670 Ředitelka školy : Mgr. Marie Šnajdrová Zřizovatel : Středočeský

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 se zaměřením na oblast sexuální výchovy, prevence drogových závislostí a jiného rizikového chování, projevů rasismu, xenofobie, netolerance a násilí

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7 Tel: 326 325 973 Mob: 776 638 169

Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7 Tel: 326 325 973 Mob: 776 638 169 Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7 Tel: 326 325 973 Mob: 776 638 169 zsdebr@seznam.cz www.skoladebr.cz Masarykova škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7 Pokyn ředitele školy k uvolňování

Více

Doporučené metody a formy práce pro 1. stupeň ZŠ, zařazení, mezipředmětové vztahy

Doporučené metody a formy práce pro 1. stupeň ZŠ, zařazení, mezipředmětové vztahy Příloha 2 Výběr metod a forem práce Základním kritériem pro výběr odpovídající metody je cíl výuky. Pedagog vybírá a přizpůsobuje metody a formy práce žáků podle dané oblasti výuky, podle připravenosti

Více

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32)

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) 1 Minimum pro akreditaci výuky bezpečnosti na vysokých školách pro bakalářské

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Brno, Milénova 14, 638 00 Brno MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Pro školní rok 2008-2009 Vypracoval: Jana Nálezková, ŠMP V letošním školním roce je základním principem preventivní strategie

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Poklady pro praxi. 1. Vztahy mezi lidmi, komunikace (ŠVP - oranžová část) 2. Změny v životě člověka (ŠVP - modrá část)

Poklady pro praxi. 1. Vztahy mezi lidmi, komunikace (ŠVP - oranžová část) 2. Změny v životě člověka (ŠVP - modrá část) Výchova ke zdraví B 2014/15 Mgr. Jana Hejdová - požadavky na studenty: seznámení se s ŠVP Šalamoun - část o VZ dodržování témat. plánu Poklady pro praxi vytvoření přípravy na danou vyučovací jednotku,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Organizační směrnice č. 14/2013/SŘ. Zabezpečení výchovného poradenství

Organizační směrnice č. 14/2013/SŘ. Zabezpečení výchovného poradenství Organizační směrnice č. 14/2013/SŘ Zabezpečení výchovného poradenství Čj.: SŠNM/434/2013 Zpracovala: Mgr. Stanislava Bílková, výchovná poradkyně Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka školy V Novém

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 Ředitel: Mgr. Miroslav Dočkal Školní metodik prevence: Mgr. Aleš Mosler Datum: Září 2010 1 Obsah 1. Východiska realizace školní prevence...3 1. 1. Charakteristika

Více

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3. Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030

Více

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny HRAJEME SI S ÚSMĚVEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA VIZOVICE ŠKOLNÍ 790 VIZOVICE 1. Identifikační údaje Základní škola Vizovice, Školní

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradce Školní rok 2013/2014

Dlouhodobý plán výchovného poradce Školní rok 2013/2014 Základní škola a Praktická škola, Český Brod, Žitomířská 1359 Dlouhodobý plán výchovného poradce Školní rok 2013/2014 Vypracovala: Mgr. Martina Křížová Schválila: Mgr. Marie Šnajdrová ředitelka školy Obsah

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu Blok předmětů: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) Název předmětu: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dramatická výchova Hlavním cílem vyučovacího předmětu

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

STRATEGIE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY VOTICE, OKRES BENEŠOV 2014-2019

STRATEGIE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY VOTICE, OKRES BENEŠOV 2014-2019 STRATEGIE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY VOTICE, OKRES BENEŠOV 2014-2019 Votická škola splňuje všechny předpoklady být nejenom kvalitní vzdělávací institucí, ale i místem důležitým pro život města a využívaným

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník Charakteristika předmětu ETICKÁ VÝCHOVA 6. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět: Etická výchova (EtV) je realizován v 6. ročníku jako volitelný předmět v rozsahu 1 hodina týdně.

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Preventivní program 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE. Školní rok: 2015/2016

Preventivní program 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE. Školní rok: 2015/2016 Školní rok: 2015/2016 Preventivní program 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele 272738443 E-mail na ředitele Základní

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Plán rozvoje školy na období 2012-2017

Plán rozvoje školy na období 2012-2017 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠUMPERK, SLUNEČ NÍ 38 Sluneční 38 E-mail: skola@iv-zs-sumperk.cz 787 01 Šumperk WWW: http://www.iv-zs-sumperk.cz tel. 583250402 fax : 583250401 IČ O: 00852864 DIČ :CZ00852864 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Práce se skupinou. 1. Teoretická východiska

Práce se skupinou. 1. Teoretická východiska Práce se skupinou 1. Teoretická východiska 1 východiska Struktura 1. bloku specifika práce s handicapovanými dětmi mapa handicapů a jejich možné důsledky pro rozvoj klíčových kompetencí fáze vývoje skupiny

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Rýmařov, Jelínkova 1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 03. KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Č.j.: /2011 Vypracoval: Schválil: Pedagogický sbor Mgr. Miloslav Horký, ředitel školy Pedagogická rada projednala dne

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Z Á K L A D N Í Š K O L A Z B O R O V I C E, okres Kroměříž, příspěvková organizace Sokolská 211, 768 32 Zborovice, tel.: 573 369 102, mobil 606 624 119, IČO 70 839 425, www.zszborovice.cz, reditel@zszborovice.cz

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace 6. 1 Pravidla pro hodnocení žáků 6. 1. 1 Způsoby hodnocení - klasifikačním stupněm - vystihuje úroveň rozvoje, kterého dosáhl žák ve vztahu k naplnění očekávaných výstupů

Více