Prodlení dlužníka a jeho následky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Prodlení dlužníka a jeho následky Bakalářská práce Autor: Michaela Holubíková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Palermová Praha Duben 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karviné, 16. dubna 2014 Michaela Holubíková

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Šárce Palermové za vstřícnost, pomoc a asistenci v průběhu psaní práce. Michaela Holubíková

4 Anotace Práce poskytuje komplexní pohled na prodlení dlužníka a jeho následky. Podrobněji jsou dále popsány charakteristické znaky dlužníka, zakotvení této problematiky v našem právním řádu, vymahatelnost práva a možnosti věřitele při neplnění uzavřených podmínek. Klíčová slova Dlužník, věřitel, prodlení, následky, vymahatelnost, právní řád. Annotation Bachelor thesis provides komplex view on debtor s delay and its consequences. In more details is described characteristics of debtor, the implementation of this issue in the legal system, law enforcement and options of a creditor in case of not fulfil agreeded terms. Key words Debtor, creditor, delay, consequences, enforcement, legal system.

5 OBSAH Úvod Náhled do problematiky Prodlení dlužníka a jeho práva Prodlení věřitele a jeho práva Problémy vyplývající ze smluvních vztahů s věřiteli Půjčování s cílem zmocnit se majetku dlužníka Chybějící finanční vzdělání Nepředpokládané důvody zadlužení Celospolečenské důvody Typy domácností s finančními problémy Typologie dlužníka jiným pohledem Dlužník se symptomy ekonomické krize Dlužník ve stavu hluboké krize Druhotná platební neschopnost dlužníka Záměrná neochota dlužníka hradit své závazky Dlužník se špatnou platební morálkou Dlužník fyzická osoba nebo podnikatel na živnostenský list Insolventní dlužník Příčiny zadlužování Charakteristika smluvních vztahů Právní úprava smluvních vztahů Smlouvy Uzavření smlouvy Pohledávka Závazkové právní vztahy Společné závazky Změna závazkových vztahů Postoupení pohledávky Postoupení souboru pohledávek Převzetí dluhu Přistoupení k dluhu Převzetí majetku Zajištění a utvrzení dluhu

6 3.1. Zástavní právo Zadržovací právo Ručení Finanční záruka Zajišťovací převod práva Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů Smluvní pokuta Uznání dluhu Zánik závazku Splnění dluhu Dohoda Započtení Nemožnost plnění Výpověď Odstoupení od smlouvy Odstupné Splynutí Prominutí dluhu Smrt dlužníka nebo věřitele Poukázka Kvitance Dlužní úpis Náhradní splnění Řešení pohledávek Před podáním žaloby Výzva k zaplacení dlužné částky Soudní řízení Běžné soudní řízení Exekuce Druhy exekucí Závěr Seznam použité literatury Literatura Internetové zdroje

7 Úvod Na vztah dlužník věřitel v dnešní době narážíme na každém kroku a stal se tak součástí života každého z nás. V minulých letech, kdy v České republice probíhala hospodářská recese a globální ekonomika se ocitla v útlumu, se tento vztah stal o to problematičtější. Právě problematika tohoto vztahu je důvodem, proč jsem si vybrala jako téma pro svoji bakalářskou práci Prodlení dlužníka a jeho následky. V dnešní komplikované ekonomické situaci je právě půjčka východiskem pro mnoho lidí. Spotřebitelé si půjčují na vybavení bytu, nové auto, ale také na vánoční dárky či dovolenou. V minulých letech byla půjčka až tím posledním řešením v obtížných situacích. Dnes je to pojem stále aktuálnější a známější. Problém nastává ve chvíli, kdy běžný spotřebitel nedokáže plnit své závazky. Bohužel informovanost fyzických osob v tomto směru je v České republice stále velmi nízká. Ekonomická gramotnost občanů je problémem právě z toho důvodu, že mnoho spotřebitelů se poté dostane do těžkých finančních situací, které se pro ně stávají neřešitelnými. Úvěry uzavírají zejména skupiny, které patří k nízké nebo střední ekonomické třídě. Už v tomto bodu je zcela patrné, že splatitelnost půjčky může být nejen problémem, ale dostává spotřebitelé do ještě horší situace než na začátku, protože zde nejen musí dojít ke splácení půjčky samotné, ale také k jejím poplatkům či úrokům. V první části této práce, jsem se zaměřila na charakteristické znaky dlužníka. Druhá část bakalářské práce popisuje, jak je celá problematika řešena a zakotvená v našem právním řádu, a na závěr této práce prozkoumáme vymahatelnost práva, a jaké má věřitel možnosti (případně i dlužník) při neplnění uzavřených podmínek. Úkolem této bakalářské práce nebude pouze vytvoření odborné publikace, která by mohla posloužit také jako příručka pro běžného spotřebitele, ale také prozkoumání vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. 7

8 1. Náhled do problematiky Jestliže budeme mluvit o problematice zadlužení domácnosti, je dobré znát rozdíl mezi pojmy zadluženost a předluženost domácnosti. Do určité míry je zadluženost normální a žádoucí jev současné ekonomiky státu po celém světě, avšak předluženost už je jev nežádoucí. Předlužení je nesplnění platebních povinností dlužníka. Jde o dlouhodobě trvající proces, který postupně prochází určitým vývojem a spěje k soukromému bankrotu. O předlužení se nehovoří jen tehdy, kdy po odečtení pevných životních nákladů již zbylá část měsíčního příjmu nestačí na splacení splátek, nýbrž přináší s sebou i masivní sociální a psychické důsledky. 1 Psychologové se shodují i na tom, že existuje něco jako osobnost náchylná k dluhům.,,s úvěry mají často problémy lidé, kteří jsou duševně nevyrovnaní. Mají tendenci impulsivně řešit potíže tím, že nakupují a utrácejí, říká brněnská psycholožka Machů. Cítí, že pro takové lidi jsou dnešní úvěry až nebezpečně dostupné. 2 V péči odborníků končí ovšem i kdysi vyrovnaní,,normální dlužníci.,,lidé sem přicházejí se syndromy úzkosti, deprese, nespavost. Může se to projevit tělesnými problémy, například bolestmi hlavy, břicha, popisuje liberecký psychoterapeut Petr Moos ze střediska komplexní terapie psychosomatických poruch Prodlení dlužníka a jeho práva Dlužníci jsou subjekty s povinností uhradit závazek věřiteli. V praxi je prodlení dlužníka poměrně častým jevem. Jedním ze základních požadavků na plnění dlužníka je, aby bylo věřiteli plnění poskytnuto řádně a včas. Když dlužník svůj závazek nesplní řádně a včas, dostává se do prodlení, a to až do doby, kdy bude závazek vůči věřiteli řádně splněn nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Pokud je dlužník v prodlení věřiteli vedle původní pohledávky vznikají další práva, k prodlení

9 dlužníka však nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijal nebo mu neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu. 4 Podle Občanského zákoníku 1968 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5 Do prodlení se tedy dlužník dostává, nesplní-li závazek řádně a včas. Dlužníkovi vznikají následně nové právní povinnosti, které předtím neměl = odpovědnostní sankční právní povinnosti (obdobně má i věřitel nová práva). V případě prodlení věřitele má dlužník tato práva: věřitel má povinnost nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly (dopravu, skladné, pojištění), věřitel má odpovědnost za škodu způsobenou na věci ztrátou, zničením nebo poškozením, dlužník je oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením, za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky, dlužník může od věřitele, který je v prodlení nadále požadovat splnění jeho povinností, v případě prodlení dlužníka se rozlišuje, zda je prodlení věřitele podstatným porušením smlouvy, či nikoli a od toho se zase odvíjí možnost odstoupení od smlouvy ze strany dlužníka. I přesto, že zákon poskytuje dlužníkovi určitou míru ochrany před libovůlí věřitele, nemusí to být v konkrétních případech dostatečné. Odmítnutí přijetí plnění ze strany věřitele, resp. odmítnutí poskytnout součinnost, musí dlužník prokázat, aby nevznikly pochybnosti, kdo je vlastně v prodlení, a aby proto nebyl sankcím vystaven sám dlužník. To však v jednotlivých případech nemusí být jednoduché. Proto lze dlužníku doporučit, aby v případě prodlení věřitele spíše nekalkuloval s bonusy ve formě sankcí vůči věřiteli, ale bez zbytečného odkladu využil institut soudní úschovy, čímž svůj závazek splní. U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově. 6 4 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN

10 dluhu. 8 Po doplnění již zmíněných skutečností je také potřeba blíže specifikovat pojem právo 1.2. Prodlení věřitele a jeho práva Požadovat plnění po dlužníkovi je ze závazkového právního vztahu oprávněn věřitel. Věřitel je subjekt práva (například osoba, organizace, společnost nebo vláda). Věřitel má tedy pohledávku za dlužníkem a dlužník má tak dluh vůči věřiteli. Věřitel se do prodlení může dostat stejně jako dlužník. Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění, nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Věřitel se dostane do prodlení i v případě, že mu dlužník odmítne plnění předat bez řádného potvrzení o předmětu a rozsahu plnění. Důsledky prodlení věřitele jsou obdobné jako v případě prodlení dlužníka. 7 Prodlení věřitele nastává podle Občanského zákoníku 1975 Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění a nárok, které se v běžném chápání často nesprávně zaměňují. Právo představuje oprávnění příslušného subjektu k plnění ze strany druhé osoby. Nárok je oprávněním takové osoby přímo se plnění domáhat a toto případně i vymoci soudní cestou. Výrazně je tento rozdíl patrný například u běžné smlouvy o půjčce, kde od okamžiku poskytnutí půjčky má subjekt, který ji poskytnul, právo na její vrácení, ovšem nárok na toto vrácení vzniká teprve dnem, který byl jako den vrácení mezi účastníky dohodnut. Obsah pojmu právo a nárok se tedy ne vždy musí právně i fakticky překrývat. V případě prodlení dlužníka má věřitel tato práva: Věřitel má právo odstoupit od smlouvy, jestliže dlužník nesplní závazek ani v dostatečné přiměřené lhůtě poskytnuté mu věřitelem. Obchodní zákoník dále rozlišuje pro případ odstoupení věřitele z důvodů prodlení dlužníka, které je podstatným porušením smlouvy, a prodlení dlužníka, které je nepodstatným porušením smlouvy. V případě podstatného porušení smlouvy pak věřitel není povinen poskytnout dlužníku další přiměřenou lhůtu. Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli, nebo nakládá-li s věcí, kterou má předat nebo vrátit věřiteli, v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze 7 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN

11 závazkového vztahu, přechází na něho po dobu, po kterou je v prodlení nebo porušuje tyto povinnosti, nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím. Škodou na věci je ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo. Dlužník však neodpovídá za škodu na věci, jestliže tato škoda byla způsobená věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by k ní došlo i při splnění povinnosti dlužníka. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka poplatek z prodlení. Věřitel má dále právo na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka. V případě prodlení s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení. Dohodne-li se věřitel s dlužníkem o tom, že již splatný dluh bude plněn ve splátkách, a věřitel chce, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení, musí to být v dohodě výslovně uvedeno Problémy vyplývající ze smluvních vztahů s věřiteli Nízké ekonomické vzdělání občanů, je problémem, který je častým důvodem vzniku insolvence jednotlivců, jejímž důsledkem je pak neschopnost splácet svoje závazky. Tito občané přeceňují svoje schopnosti splácet a podceňují možné důsledky, vyplývající třeba jen z dočasného nebo krátkodobého nesplácení svých závazků. V souvislosti s využíváním finančních produktů (půjček, úvěrů) uzavírají smluvní vztahy a tato rizika z těchto smluvních vztahů vyplívají. Dokumenty jako jsou smlouvy o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, zajišťovací instrumenty často obsahují velmi riziková ustanovení, jejichž budoucí dopady si lidé s nízkým ekonomickým vzděláním a právním povědomím nedokážou představit. Neméně důležitou roli, zde rovněž hraje nedostatečná schopnost dlužníků připravit se na všechny teoretické možnosti (zejména nečekané události), které mohou značně snížit jejich schopnost splácet, a tím nastartovat koloběh problémů, kterými jsou, sankční úroky a poplatky, ztráta schopnosti dluh splácet až k exekučnímu řízení v konečné fázi. Dalším důležitým faktorem je v této souvislosti také malá ochota věřitelských institucí poskytnout svoje smluvní dokumenty veřejnosti tak, aby si je každý mohl detailně a v klidu prostudovat. 9 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN

12 Kdyby to bylo možné, mohli by se lidé vyvarovat například nebezpečím plynoucím zajištění pohledávek především nejrůznějšími druhy směnek, formou přímo vykonatelného zápisu sepsaného notářem či soudním exekutorem nebo prostřednictvím rozhodčí doložky Půjčování s cílem zmocnit se majetku dlužníka Další závažný problém, který právní řád ani nepostihuje, je působení subjektů, které poskytující půjčky s cílem zmocnit se osobního majetku dlužníka. Mnohdy se jedná o půjčky, které jsou poskytovány za podmínek již na první pohled velmi benevolentních, tj. s cílem doslova,,vnutit klientovi půjčku, i přes to, že věřitel od první chvíle počítá s tím, že dlužník nebude schopen půjčku splácet. Prostřednictvím nejrůznějších velmi efektivních zajišťovacích instrumentů a právních kliček (exekuční zápis, směnka) se zároveň snaží dlužníkovi klást v příslušných smluvních dokumentech takové podmínky, které je buď těžké splnit, nebo velmi snadné porušit, a to s fatálními následky. Věřitel se poté snadno dostane třeba prostřednictvím exekuce k osobnímu majetku dlužníka. Podle ČNB se exekuční řízení dotýká nejvíce domácnosti, které přecení své finanční možnosti a často si půjčí více peněz, které později nejsou schopny splácet. Zabavování majetku a strhávání dlužných částek přímo z bankovních účtů dlužníků včetně stavebního spoření, z penzijních fondů nebo ze sociálních dávek, patřilo v roce 2005 mezi nejčastější způsoby vymáhání dluhu exekutory. Zejména pak u menších dlužných částek, které je snadnější pokrýt z prodeje majetku domácnosti, je prakticky nemožné se vyhnout nesplácení dluhu. V případě, že domácnost nemá žádná finanční aktiva, exekutoři vniknou do bytu na základě soudního příkazu a zabaví nalezený majetek. Když nebude zabavený majetek stačit ke krytí dlužné částky, obstaví exekutoři budoucí příjmy dlužníka. Exekuční řízení je velmi rychlé a efektivní a na domácnosti může dopadnout velmi tvrdě. Počet exekucí se rychle zvyšuje. Délka exekučního řízení se naopak zkracuje. Dlužníci by v takovém případě neměli mít důvod celou záležitost natahovat formou odvolání nebo odkladů, protože jen zvyšují jejich konečné náklady v podobě úroků z dlužné částky a odměny exekutora

13 1.5. Chybějící finanční vzdělání Chybějící finanční vzdělání patří k osobnímu, ale i celospolečenskému problému v České republice vedoucímu k předlužení. Jako první příčinou tohoto nedostatku je to, že spousta domácností si není schopna sestavit měsíční plán hospodaření své domácnosti, neumí si spočítat, kterou půjčku si mohou,,dovolit a kdy je pro ně půjčka příliš drahá. Druhou příčinou tohoto nedostatku je, že lidé, s chybějícím finančním vzděláním, často podepíší velmi nevýhodné smlouvy ve svůj neprospěch. Neumějí si zvolit dostatečně solidní společnost, nečtou a často nerozumí jejich ujednání ve smlouvě a podpis smlouvy je často vede k velkým problémům. Sjednání krátkodobé nebo dlouhodobé půjčky není problematické, jestliže mají dlužníci dostatečné finanční rezervy pro splácení a jestliže při vyřizování půjčky počítají také s nepředpokládanými událostmi nebo dodatkovými výdaji. Pokud při sjednání půjčky lidé nemyslí na tyto události nebo výdaje, může se stát to, že měsíční výdaje budou větší než samotné měsíční příjmy a ty už nebudou dále schopny tyto nepředpokládané události nebo náhlé finanční výdaje pokryt. Upomínky se budou hromadit, bude hrozit výpověď z bytu, exekutor stojí přede dveřmi. Pak je člověk předlužen. Skutečný začátek cesty k předlužení často začíná ve velmi mladých letech. Není vyloučeno, že děti žijící v předlužené rodině si vybudují narušený vztah k penězům. Nízká úroveň vzdělání a negativní zkušenosti z domu rodičů zvyšují nebezpečí opakovat jednání vedoucí k předlužení. Potom může překonávání životních událostí, jako je odchod z domu rodičů, narození dítěte, pokus stát se samostatným nebo odchod na penzi, při dispoziční finanční tísni může vést od zadlužení k předlužení

14 1.6. Nepředpokládané důvody zadlužení Mezi nepředpokládané události, které se vyznačují tím, že jsou nechtěné, přišly nečekaně, neplánovaně obrazně řečeno,,rány osudu nebo takzvané,,spouštěče patří: 13 Ztráta zaměstnání: Ztráta zaměstnání nepatří z hlediska dluhů mezi žádné příjemné záležitosti. Splátky dluhů se musejí platit i bez toho, aniž byste je mohli odložit do doby, než si najdete nové zaměstnání. Někdy se dá dohodnout s věřitelem na odkladu splátek nebo jejich snížení. Rozchod s druhem, družkou rozvod s manželem, manželkou: Často se lidé stávají dlužníky proto, že se rozvádějí nebo rozcházejí. Dluhy však zůstávají. Mnohdy i jeden z manželů, který zadlužen nebyl, musí uhradit společné závazky, respektive jejich část. Nemoc nebo smrt blízkého příbuzného: Při úmrtí partnera či partnerky je zapotřebí zachovat chladnou hlavu. Než dojde k dědickému řízení, je vhodné zjistit několik věcí. Mezi ně patří přesměrování výplaty a placení složenek z účtu zemřelé osoby, případně ze společného účtu na vlastní. Vyhnete se tak případnému zmrazení finančních prostředků do doby, než dojde k dědickému řízení. Do té doby je však nutné platit účty. Odchod do důchodu: Nejčastějším problémem nových důchodců je, že mají půjčky ještě z doby, kdy pracovali, avšak po odchodu do důchodu jim příjem klesá. Dochází tak k situaci, kdy právě tento rozdíl mezi původním platem a přiznaným důchodem pohodlně pokrýval splátky. Narození dítěte Nehoda Ručení, spoluúčast na půjčce: Jestliže vás někdy požádal známý nebo člen rodiny, abyste se stal spoluručitelem nebo spoludlužníkem, pro vaše klidnější spaní bude lepší, když nikomu ručit nebudete. Riziko, že na vás spadne tíha jeho závazku, je vysoká. Je lepší pomoci někomu tím, že mu půjčíte, než když se dluh přesune na vaše bedra. Z logického pohledu je vhodnější, když se zadluží jeden člen rodiny a zbývající členové mu v případě možností pomohou, než když jeden člověk uvrhne několik svých blízkých do dluhové pasti. O ručení kamarádům nebo

15 spolužákům ani neuvažujte. Myslete vždy na sebe a rovněž si položte otázku, co z toho budete mít Celospolečenské důvody Selhání různých institucí, právního trhu, bytového trhu patří mezi celospolečenské důvody vedoucí k předlužení. K selhání instituce rodiny, může přispět selhání státu v oblastech, jako je nedostačující vzdělání, poradenství Typy domácností s finančními problémy Domácnost, která chce uzavřít úvěr. I toto je typ klientů, kteří potřebují pomoc, a to především poskytnutí rady, jak zvolit nejvýhodnější úvěr. Této zčásti preventivní práci je třeba věnovat velkou pozornost. Domácnost, která splácí. Typy klientů, kterým půjčky začínají narušovat každodenní život, a hledají lepší řešení ve své momentální situaci. Tito klienti nejčastěji hledají možnosti konsolidace (sloučení několika půjček nebo úvěru do jednoho) nebo jiná řešení pro ulehčení rozpočtu. Domácnost, která začíná mít problémy. Klienti, kteří přicházejí s tím, že dosud vše řádně platí, ale vědí, že již nebudou mít na další splátku. Jedná se vždy o začínající krizovou situaci, kterou je potřeba okamžitě začít řešit. Domácnost, která,,kličkuje. Klienti, kteří svou situaci aktivně řeší, ale nemají měsíční prostředky pro všechny splátky. Řeší situaci nepravidelnými platbami, každý měsíc u jiné společnosti Domácnost, která krátkodobě nesplácí. Hovoříme o horizontu cca 3-6 měsíců, kdy chodí poslední výzvy před podáním exekuce nebo pohledávky převzala společnost, která vymáhá. 14 JOSEF JANDA. Jak žít šťastně na dluh. ISBN

16 Domácnost, která má před exekucí. Hrozba výkonu exekuce je posledním silným motivem k aktivnímu řešení. Domácnost, která dlouhodobě nesplácí. Klienti, kteří svou situaci vzdali, nemají přehled o svých pohledávkách ani jejich celkové výši. Situaci nijak neřeší Typologie dlužníka jiným pohledem Charakteristika dlužníka se postupně určitými vlivem mění, a proto je na věřiteli, aby správně charakterizoval dlužníka a přistoupil k vymáhání pohledávky se strategií Dlužník se symptomy ekonomické krize. Tato kategorie se v podmínkách ekonomické krize stává stále rozsáhlejší. Dlužníkovi finanční problémy nejsou často důsledkem chybovosti top managementu, jsou to přímo kopírující krizové jevy na trhu, kterými je například prudký pokles objemů zakázek nebo změny konjunktury (výroby, objemu, spotřeby, financí) trhu. V tomto případě není umožněno uhradit všechny závazky všem věřitelům takovému dlužníkovi, který má omezené finanční prostředky. Dlužník platí věřitelům výběrově a hodnotí své věřitele podle nějakého stupně jejich významu kvůli budoucímu chodu vlastní firmy, nebo podle síly věřitelského tlaku. Dlužníci této kategorie většinou s věřiteli komunikují, snaží se jim objasnit svou nynější tíživou situaci a chtějí tak dosáhnout prodloužení lhůt úhrad. Pro věřitele je výhodné této situace využít k zajištění pohledávky přistoupením jiných subjektů k závazku, nejlépe fyzických osob (statutárních zástupců dlužníka) nebo jiných firem. V tomto případě získává věřitel solidární dlužníky, u kterých může uplatnit svá práva. Méně často vzniká možnost zajistit pohledávku třeba zástavním právem k nemovitosti nebo cenným papírům. Je velmi důležité, aby věřitel sledoval vývoj ekonomické situace dlužníka, a když dojde k jejímu zhoršení okamžitě tak řešil své pohledávky radikálním způsobem

17 Dlužník ve stavu hluboké krize. U této kategorie nejčastěji dlužník vidí blížící se nevyhnutelný bankrot. Jestliže on sám nebo věřitelé nevyhlásí insolvenční řízení, pak se obvykle dlužník snaží převést svůj majetek na jiné subjekty, nebo jej rozprodat, popřípadě vytvářet nové dluhy a vyčistit svou obchodní činnost s ohledem na možný nástup konkurzního správce. Nehledě na to, že statutární orgány dlužníka mají ze zákona povinnost vyhlásit konkurz. Často se tak neděje z důvodů obcházení 6-ti měsíční doby, v jejímž průběhu může správce konkurzní podstaty zpětně napadnout transakce úpadce. Dlužníka v hluboké krizi charakterizuje vyhýbání se jednání, nekonstruktivní jednání s věřitelem, kličkování s pomocí právníků, nekonečné dávání slibů a jejich nedodržování. Vůči těmto dlužníkům jsou pohledávky silami věřitele nevymahatelné, a v případě, že nejsou zcela zanedbané, vyžaduje jejich řešení operativní a radikální zásah specialistů. Dlouhodobě je v České republice poměrně rozšířeným jevem převod zadlužené společnosti na tzv. bílého koně. Dlužníka ve stavu vážné ekonomické krize, která činí jeho pohledávky nevymahatelnými charakterizuje například zrušení webových stránek, přerušení registrace plátce DPH Druhotná platební neschopnost dlužníka. U této kategorie často od dlužníka neschopného hradit své závazky slyšíme argument, že jemu (dlužníku) jeho odběratelé také neplatí. Kategorie druhotné platební neschopnosti je velmi záludným stavem nejen pro dlužníka, ale i pro věřitele. Z hlediska ekonomické bilance dlužník nemusí být v červených číslech, a to zejména proto, že jeho závazky mohou být menší než jeho pohledávky. Problém je skryt v tom, že na jedné straně všichni věřitelé aktivně vyžadují úhradu a na straně druhé jejich pohledávky ne vždy jsou vymahatelné a dlužníci ne vždy schopni platit. Zde může dojít ke značnému problému, který přivede dlužníka k bankrotu. Zde je tedy třeba upozornit i na případy, kdy druhotná platební neschopnost je zkreslená tím, že dlužník napočítal svým odběratelům vysoké sankce, pokuty, škody nebo ve svém účetnictví eviduje sporné pohledávky, jejichž vymáhání je prakticky nemožné. V takovém případě se dlužník pouze skrývá za deklarování druhotné platební neschopnosti a ve skutečnosti je insolventní. Věřitelé by měli u dlužníka s druhotnou platební neschopností pečlivě zhodnotit kvalitu jejich pohledávek a stupeň pravděpodobnosti úhrad ze strany jejich odběratelů. Dobrým řešením může být vymáhání pohledávek dlužníka a takto získaných

18 prostředků využít na úhradu vlastních závazků. Protože věřitele nemá potřebné speciální znalosti a zkušenosti je tato cesta obvykle dosti náročná. V tomto případě je na zvážení využití některé ze specializovaných firem, které jsou schopny takové problémy řešit. Věřitelé si musí být vědomi toho, že hlavní příčinou většiny vyhlášených konkurzů je podle oficiálních statistik druhotná platební neschopnost Záměrná neochota dlužníka hradit své závazky. U této kategorie dlužníků se již nepočítá s pokračováním spolupráce s věřitelem, velmi dobře využívá nedokonalosti platné legislativy a nepřiměřené délky soudního řízení. Tohle všechno dlužníkovi umožňuje manipulovat s finančními prostředky od věřitele pro své vlastní potřeby a osobní obohacení. Dlužník, který je neochotný hradit své závazky se nebojí vymáhání pohledávek soudní cestou a naopak chce často soudní proces s věřitelem vyvolat z důvodu získání času mnohdy i po dobu i několika let, kdy bude soudní řízení probíhat. Mnozí dlužníci nemají ve svých firmách žádný cenný majetek a jsou připraveni kdykoli cílevědomě zadluženou firmu položit. Prostřednictvím nových firem pak uskutečňují další podnikání, často s velmi podobnými obchodními jmény. Dlužníka se záměrnou neochotou hradit své závazky charakterizuje totální ignorace věřitele, záměrné vyvolání sporů o výši nebo titul vzniku pohledávky, využívání času a využívání právních zástupců pro kličkován. Dlužníci této kategorie velmi často používají proti věřitelům vymyšlené vzájemné jednostranné zápočty pohledávek a závazků. V takových případech se obvykle jako protipohledávky používají různé vymyšlené škody a sankce nebo nákupy pohledávek, které neexistují od třetích subjektů. S touto kategorií dlužníků nemá jednání žádný smysl a k vymáhání pohledávek je nezbytné využít profesionálů. Jestliže dlužník neprovedl jednostranný zápočet pohledávek, je zcela nesmyslné využívat služeb advokátů Dlužník se špatnou platební morálkou. V České republice je platební morálka stále jedna z nejhorších v Evropě. U některých odběratelů je běžným zvykem využívat prostředků věřitelů pro vlastní potřeby. Podle statistických údajů se v Česku podniky opožďují v průměru o 19 dní ve svých platbách a veřejné instituce o 10 dní. Velmi důležité je pro věřitele včas rozeznat, jestli se za špatnou platební morálkou neskrývají krizové jevy odběratele. Důležité je zmínit fakt, že

19 v podmínkách hospodářské krize se výrazně zkrátila doba od prvního finančního problémů dlužníka do jeho insolventnosti. K dlužníkům se špatnou platební morálkou musí být věřitelé operativní, důslední a systematičtí. Důležité je respektovat pravidlo postupného tlaku. Když dlužník nereaguje na první upomínku, doporučuje se usilovat o písemné uznání závazku, například ve formě odsouhlasení závazku o přijatých fakturách. U této kategorie je významné osobní jednání, kterým se mohou vytvořit podmínky buď pro podepisování splátkového kalendáře, nebo alespoň umožnit lepší zhodnocení jeho problémů pro upřesnění další strategie postupu. U splátkového kalendáře je velmi dobré mít doložku rozhodčího soudu a sankce pro případ neplnění splátkového režimu. Při nekonstruktivním jednání je vhodné dlužníka informovat o možnosti prodeje pohledávky specializované firmě. V případě, že nebudou platby uhrazeny do dní, je třeba situaci řešit radikálně pomocí profesionálů Dlužník fyzická osoba nebo podnikatel na živnostenský list. U dlužníků této kategorie se předpokládá, že vymáhání pohledávek u dlužníků je perspektivnější než u právnických subjektů. Na jednu stranu tomu tak je proto, že dokud dlužník žije, nese plnou odpovědnost celým svým majetkem a svojí firmu nemůže prodat. Z praxe však víme, že podnikatelé na živnostenský list mají obvykle nižší podnikatelskou úroveň, nemají významné obchodní aktivity a mají malé finanční toky. Nyní jsou však prakticky vyloučeny případy, které byly běžným jevem v 90-tých letech, kdy se dělo to, že skutečně schopní podnikatelé obchodovali na živnostenský list. Většina podnikatelů tak dnes dává přednost přesunout riziko a odpovědnost na právnické subjekty. S touto souvislosti je však značně spojeno vzrůstající riziko vzniku nedobytných pohledávek úměrně velikosti závazků dlužníka. Čím větší je pohledávka, tím je větší riziko jejího nezaplacení. Garance osobního majetku dlužníka je často nedostatečným zajištěním. Buď jsou jeho hlavní aktiva rozdělena mezi sebe a manželku nebo nemá adekvátní majetek Insolventní dlužník. Jako hlavní povinností statutárních zástupců dlužníka je vyhlásit insolvenční řízení. V tomto případě je možno pohledávku vymáhat jen u soudu s insolvenčním zákonem. Jestliže dlužník konkurz nevyhlásí, ale dále obchoduje a hraje o čas, lze zde většinou vyvodit trestní

20 odpovědnost statutárních orgánů. Nemá-li však dlužník žádný majetek ani finanční toky, pak věřiteli nepomůže už nikdo