Stavíme draze či levně?

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Možnosti a vyhlídky financování dopravní infrastruktury Stavíme draze či levně? Prof. Ing. František Lehovec, CSc. Dopravní infrastruktura ČR, Praha, 8. června 2010

2 Tematické okruhy 1. Porovnání ceny za výstavbu silničních komunikací v České republice a v jiných zemích 2. Cenové normativy staveb pozemních komunikací 2

3 1.1 Ceny porovnané Eurostatem a OECD Nejrozsáhlejší průzkum o cenách za výstavu silničních komunikací prováděl Eurostat společně s OECD Průzkum realizovaný ve 33 evropských zemích (27 členských zemí EU, 3 kandidátské země a 3 země sdružení EFTA) Dílčí závěry průzkumu: Česká republika je zařazena ve skupině 4, kde ceny staveb celkem jsou na úrovni % průměrných cen Evropské unie Ceny inženýrských staveb v české republice (dopravní stavby, potrubní vedení, stavby pro telekomunikační a energetické přenosy, ostatní stavební práce) jsou na úrovni 74 % průměrných cen EU Ceny staveb v nejdražších zemích jako je Švédsko a Švýcarsko jsou na úrovni 163 %, respektive 155 % průměrných cen v EU 3

4 1.2 Směrnice U.S. Department of Transportation Příprava inženýrských odhadů je součástí celkové směrnice o problematice zdávání veřejných zakázek v USA Kvalita těchto odhadů je podstatná pro hodnocení nabídek kritické hodnocení nabídky závisí na spolehlivosti odhadu, s nímž je nabídka srovnávána Směrnice U.S. Department of Transportation přesněji říká: Inženýrský odhad by měl odrážet částku, kterou zadavatel považuje za tržní a přiměřenou a kterou je ochoten za splnění díla platit Podhodnocení vede ke zpoždění v realizaci projektu z důvodu nutnosti zajistit dostatečné prostředky Nadhodnocení způsobuje neefektivní využití prostředků, které by mohly být použity na další projekty Vedle toho inženýrský odhad slouží jako měřítko pro analýzu nabídek a je základním prvkem v procesu schválení projektu Ke zpracování odhadů se přistupuje třemi základními způsoby: Metodou skutečných nákladů Metodou historických údajů Jejich kombinací 4

5 1.3 Porovnání ceny stavby dálnice D 11 Průměrná cena dálnice D 11 (staveb 1104 a 1105) je o: 1 % levnější než průměrná cena všech porovnatelných dálnic v ČR 17 % levnější než průměrná cena všech porovnatelných dálnic v Rakousku 21 % dražší než průměrná cena všech porovnatelných dálnic ve Slovinsku 5

6 1.4 Porovnání české D 8 a německé A 17 Závěrečné shrnutí porovnání D 8 a A 17: Na dálnici D 8 je stavební náklad na 1 km o 6 % menší než na úseku Bauabschnitt 1A dálnice A 17 Na dálnici D 8 je stavební náklad na 1 km o 12 % větší než na úseku Bauabschnitt 2 dálnice A 17 Na dálnici D 8 je stavební náklad na 1 km velkých mostů menší o 14 % než na dálnici A 17 Na dálnici D 8 je stavební náklad ražených tunelů na 1 km o 27 % vyšší než na dálnici A 17 Je nutné brát ohled na makroekonomické vlivy, které ceny v Německu minimalizovaly, zatímco v ČR maximalizovaly 6

7 1.4 Porovnání české D 8 a německé A 17 Ceny stavebních prací v České republice jsou srovnatelné jako v Rakousku, Německu nebo ve Slovinsku Stavba 1 km dálnice v ČR je o 17 % levnější než v Rakousku, ale o 21 % dražší než ve Slovinsku Porovnání s Německem některé úseky výstavby dálnic levnější, některé dražší způsobeno především poklesem ceny výstavby komunikací v Německu a naopak nárůstem cen v České republice Oproti Německu je v ČR levnější výstavba velkých mostů (zhruba o 14 %), ale dražší cena ražených tunelů (zhruba o 27 %)* * V České republice se jednalo o první ražený tunel svého druhu 7

8 1.5 Závěry plynoucí z porovnání Minimálně třetinu ceny stavby tvoří položky nesouvisející se stavebními náklady Nejčastěji jde o: Výkupy pozemků a s tím spojené náklady na soudní spory a právní výlohy Ekologická opatření výstavba diskutabilních a drahých přechodů pro zvěř, další opatření Uvedené položky na sebe nabalují další výlohy (potřebné studie, výzkumy apod.) V celkovém součtu může jít o náklady v řádech stamilionů až miliard korun V tomto je Česká republika odlišná především ve srovnání s Německem a Rakouskem 8

9 2.1 Metodika tvorby cenových normativů Základem pro tvorbu cenových normativů byla stanovena statistika staveb z let Vytvořena na základě 215 dopravních staveb z celé ČR Objem těchto staveb je 105 miliard korun Stavby obsahují celkem objektů Vyhodnocení bylo provedeno na základě zatřídění objektů dle jednotlivé klasifikace stavebních objektů U zatříděných objektů je stanoven počet měrných jednotek (většinou m 2 ) a průměrná cena na měrnou jednotku Jednotková cena skupin stavebních objektů je stanovena jako vážený průměr na měrnou jednotku Valorizace u staveb z let byla provedena na cenové úrovni roku 2006 pomocí indexů stanovených ČSÚ 9

10 2.1 Metodika tvorby cenových normativů Účelem je možnost kvalifikovaného stanovení ceny staveb pozemních komunikací ve stavu investičního záměru Stanoveny čtyři základní typy stavebních objektů: Komunikace Mosty Tunely Ostatní objekty Zvolena měrná jednotka km a % Rozdělení podle podrobnějšího členění (šířkové poměry, charakter objektu a území apod.) 10

11 2.1 Metodika tvorby cenových normativů Základní ceny položek souboru normativů jsou každým rokem aktualizovány podle výsledků vyhodnocovaných staveb v daném období Aktualizované cenové normativy 2008 byly vydány v červnu 2009 Aktualizované cenové normativy 2009 jsou před dokončením a budou vydány Ministerstvem dopravy ČR v červnu

12 2.2 Základní cena dle CN příklad Typ objektu Komunikace (novostavby, cena dle CN za 1 km) Dálnice (D 33,5), extravilán, rovinaté a pahorkovité úz. Dálnice (D 33,5), extravilán, hornaté území Kč Kč Dálnice (D 27,5), extravilán, rovinaté a pahorkovité úz. Dálnice (D 27,5), extravilán, hornaté území Kč Kč Rychlostní sil. (R 33,5), extr., rovinaté a pahorkovité úz. Rychlostní sil. (R 33,5), extr., hornaté území Kč Kč Rychlostní sil. (R 27,5), extr., rovinaté a pahorkovité úz. Rychlostní sil. (R 27,5), extr., hornaté území Kč Kč 12

13 2.2 Základní cena dle CN příklad Typ objektu Mosty (novostavby, cena dle CN za 1 km) Dálniční D 33,5 Dálniční D 27, Kč Kč Silniční R 33,5 Silniční R 27,5 Silniční R 25, Kč Kč Kč Silniční S 24,5 Silniční S 20, Kč Kč Silniční S 11, Kč 13

14 2.2 Základní cena dle CN příklad Typ objektu Tunely (novostavby, cena dle CN za 1 km tubusu) Dvoupruhové, ražené, extravilán, do 500 m Dvoupruhové, ražené, extravilán, nad 500 m Kč Kč Dvoupruhové, ražené, intravilán, do 500 m Dvoupruhové, ražené, intravilán, nad 500 m Kč Kč Dvoupruhové, hloubené, extravilán, do 500 m Dvoupruhové, hloubené, extravilán, nad 500 m Kč Kč Typ objektu Mimoúrovňová křižovatka Samostatný objekt Kč 14

15 2.3 Cenový standart - komunikace - příklad Cenový standart novostavby obsahuje (vybrané): Přípravu a vytýčení staveniště a vytýčení trasy Demolice objektů Odhumusování a manipulaci s humusem Zemní práce za předpokladu vyrovnaných kubatur v trase při standardním návrhu nivelety (bez zahloubení nivelety apod.), avšak s odvozem 15 % nevhodného materiálu na skládku do vzdálenosti 10 km a dovozem stejného množství vhodného materiálu ze zemníku ze vzdálenosti 10 km Průměrná třída těžitelnosti je 75 % v třídě I, 20 % ve třídě II a 5 % ve třídě III Ohumusování, osetí a ošetření svahů Vytvoření aktivní zóny na pláni 15

16 2.4 Porovnání vybraných staveb Stavba Normativ Vysoutěženo % T/N D Bohumín st. hranice ,6 D 0805/C Most Oparno ,4 D 0805/E Tunel Prackovice ,4 R 7 Sulec obchvat ,4 I/43 Opatov obchvat ,0 Celkem součet všech 24 staveb (bez dosud nevysoutěžených)

17 2.5 Závěry z porovnání Při porovnání skutečných cen s cenovými normativy se dostáváme k několika konkrétním zjištěním: Skutečná cena staveb bývá při porovnání s cenovými normativy mírně nadhodnocena, ale i mírně podhodnocena Nelze tedy stavby označovat za předražené, neboť v celé řadě případů se staví levněji, než je celkový průměr Odchylky jsou plusové i minusové Při porovnání součtu cen všech 24 staveb dle cenových normativů součtu skutečně vytendrovaných cen je rozdíl minimální (35,028 mld. Kč oproti 35,136 mld. Kč) Stavby jsou tedy oceňovány v mezích a odpovídají celkovému průměru zpracovaného dle metodiky cenových normativů. 17