Projekt Odyssea,

Transkript

1 Projekt Odyssea, Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Komunikace v běžných situacích pocity lidí Časový rozsah lekce 2 navazující vyučovací hodiny Věková skupina (ročník) 3. až 5. ročník ZŠ Vzdělávací obor (dle RVP) Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup vzdělávacího oboru, na který se v lekci zaměřuji Volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích (přesné znění z RVP) Hlavní oborové cíle (tj. cíle vázané na očekávaný výstup vzdělávacího oboru a na odborné učivo oboru) 1) žák si vyzkouší vést komunikaci v běžných situacích 2) všímá si nejen obsahu sdělení, ale i řeči těla Tématický okruh OSV Seberegulace a sebeorganizace, Komunikace Hlavní cíl/e OSV, které chci v lekci naplnit a reflektovat se žáky - nejlépe jeden cíl OSV na jednu vyučovací hodinu - číslovat dle vyučovací hodiny, ve které cíl chceme dosáhnout a reflektovat - více viz. materiál Pomůcka pro formulaci OSV cílů). 1) žák vyjadřuje své pocity na základě prožité situace 2) pocity pojmenuje a třídí je na příjemné a nepříjemné 3) přiřazuje situace, ve kterých dané pocity u člověka mohou vznikat

2 Metody vyučování - stručný chronologický přehled použitých metod (technik, aktivit) - nejvýše 3 řádky na metodu 1. Oznámení tématu a cílů vyučování 2. Komunikativní kruh 3. Práce s kartičkami pocitů vyvození na magn. tabuli 4. Vyjadřování pocitů mimikou a gestikulací 5. Skupinová práce pojmenovat pocity podle obrázků 6. Práce s literárním textem 7. Dramatizace běžné situace ze života žáků 8. Závěrečná evaluace Přílohy v elektronické podobě Naskenované obrázky Základní reflektující otázky vztahující se k OSV cílům, které bych rád/a položil/a. - číslováno podle hlavních cílů OSV popsaných výše 1. Jaké pojmy byly pro vás nové? (ostych, odpor) 2. O jakých pocitech běžně mluvíme a znáte je již z raného dětství? (radost, překvapení, smutek) 3. Jakých lidí byste chtěli mít kolem sebe nejvíce? 4. Jaký z daných pocitů se vám nejsnáze předváděl a proč? Který naopak byl pro vás nejtěžší a proč? 5. V jakých rolích jste se dobře cítili a proč? 6. U kterých povolání je důležitá, jak daná osoba působí? Jak budu zjišťovat (měřit) dosahování OSV cíle (metody evaluace). A) žák roztřídí pocity ujasní si jejich význam B) žák předvede mimikou daný pocit C) žák uveden konkrétní situace, ve kterých daný pocit prožívá D) žák zahraje scénku a vyjádří, jak se při ní cítí Autor lekce, škola PaedDr. Iveta Celarová, ZŠ Nepomucká, Praha 5

3 Závěrečná reflexe a evaluace uskutečněného vyučování (vyplní pouze účastníci kurzu) Co se mi osvědčilo během vyučování (co fungovalo, mělo úspěch, z čeho jsem měl/a radost). 1) Děti k novým pojmům dospěly samostatně 2) Samy dokázaly přiřadit běžné situace a samy je zahrály 3) Děti se při jednotlivých aktivitách nestyděly 4) Po celou dobu dodržovaly pravidlo Mluví pouze jeden S jakými problémy (obtížemi) jsem se během vyučování setkal/a. 1) časová náročnost Co bych příště udělal/a jinak (jak bych upravil/a tuto přípravu). Zařadila bych méně námětů k dramatizaci a zahrané bych důkladněji s dětmi nacvičila a rozebrala. Evaluace: podklady, které dokumentují naplnění stanovených OSV cílů. (např. vypracované pracovní listy, záznamy výroků dětí, dotazníky, další texty, výtvory dětí fotografie, zpětná vazba od dětí, videozáznam, další metody evaluace) Žáci na závěr odpovídali na dané otázky: a) Co jsem se dnes naučil? b) Při jakých příležitostech toho mohu využít? c) Jaké aktivity se mě nejvíce líbily a proč? d) Jaké činnosti bych si chtěl zopakovat a proč?

4 Podrobná příprava na vyučování (příloha): Pomůcky: vystříhané obrázky z časopisů, ukázky z dětských knih, kartičky pocitů Doporučená literatura a další informační zdroje: Josef Valenta: Učit se být Průběh vyučování a časový odhad jednotlivých aktivit: První vyučovací hodina Zahájení, oznámení tématu a cílů vyučování včetně cílů OSV (2 minuty) V dnešní hodině si budeme povídat o tom, jak lidé mezi sebou mluví, jak se přitom tváří, jaké zažívají pocity v nejrůznějších situacích a některé běžné situace si i zahrajeme. Na začátku si připomeneme nejdůležitější komunikační pravidlo Mluví pouze jeden. Komunitní kruh (13 minut) Žáci sedí v kruhu na koberci a vyprávějí, jak strávili předešlý den (víkend) a jak se přitom cítili. Učitel může některé výpovědi žáků zapsat na tabuli: musel jsem se učit nuda přijela babička radost dostal jsem hračku překvapení spadl jsem na kole bolest Žáci si mají uvědomit rozdíl mezi popisem činností a vyjádřením pocitu, mají si také uvědomit z hlediska jazyka použití sloves při vyjádření činnosti a užití podstatných jmen při vyjadřování pocitů. Jsem moc ráda, že se nám dařilo dodržovat základní pravidlo Mluví pouze jeden. Velmi mě potěšilo, že jste zcela samostatně pojmenovávali jednotlivé pocity. Který pojem byl pro nás méně známý? (ostych, odpor). V jakých situacích jste zažili ostych (styděli jste se)? K čemu nebo ke komu může člověk cítit odpor? Práce s kartičkami na magnetické tabuli (15 minut) Učitel má předem připravené kartičky s pojmy jednotlivých pocitů. Prvním úkolem je, aby žáci mimikou daný pocit vyjádřili. Učitel poté vybere dobré mimy a vyzve je k tabuli na předvedení. Druhým úkolem je, aby žáci u daných slov určili slovní

5 druh a rozšířili tak již známou definici podstatných jmen. (Podstatná jména jsou nejen názvy osob, zvířat a věcí, ale i pocitů.) Třetím úkolem je vymyslet běžné situace ze života k daným pojmům. Představme si, že jsme porota a vybíráme uchazeče na místo mimů. Koho byste z daných žáků vybrali a proč? Jakých z daných pocitů se vám nejsnáze předváděl a proč který naopak byl pro vás nejtěžší a proč? Nyní vymyslete situace, ve kterých dané pocity prožíváte. Práce s obrázky z časopisů skupinová práce (15 minut) Každá skupina obdrží arch A4, kde jsou nalepeny obrázky s osobami, které mají různý výraz. Úkolem je, aby žáci pod každý obrázek napsali pocit, který daná osoba zřejmě prožívá a jaká situace mohla předcházet. Dohodněte se ve skupině a vyberte možný pojem z kartiček na tabuli. U některých obrázků můžete uvést i více možností. Co jste si uvědomili touto činností? Jakých lidí byste chtěli mít kolem sebe nejvíce usměvavých, smutných, vzteklých? V jakých zaměstnáních je důležité, jak se člověk tváří, jak komunikuje s druhou osobou a proč? Práce s literárním textem (15 minut) Druhá vyučovací hodina Děti si tahají z klobouku různé rozhovory úryvky literárních textů. Jejich prvním úkolem je se pokusit poznat název knihy a určit autora. Druhým úkolem je popsat chování jednajících osob, vyjádřit jejich možné pocity. Kdo vystupoval v dané ukázce? Jak se cítili jednající postavy v jednotlivých rolích? Příklad ukázek: Tak co vám je? povídám. Pane doktore, sípal ten chlapík, já jsem, prosím pěkně, ňáko ochraptěl. To vidím, jářku, a kterýpak vy jste? Pacient se drobet ošíval a pak vyhrkl. Já jsem, prosím, ten jistý Hejkal z hory Krákorky. Aha, povídám, tak vy jste ten kujón, ten sakrament jeden, co straší v lese lidi? A holenku, to vám patří, že jste ztratil hlas! Bodejť, já vám budu léčit láry a fáryngitidu neboli hatar krtanu, chci říci katar hrtanu, abyste zase mohl po lese hejkat a nahánět lidem psotník.! Ne, ne, jen si spánembohem chraptěte a sípejte, aspoň bude od vás pokoj.! (Karel Čapek: Devatero pohádek) Ach, ach, Broučku, vždyť já jsem se toho pořád bála, a ty ne, ne že budeš poslouchat. Pamatuješ se? Vidíš, jaks už zas byl neposlušný. Kterýpak poslušný brouček opustí své místo a letí, kam nemá letět? A pak, Broučku, Broučku, kdopak to jaktěživ slyšel, aby si brouček dělal známost s Verunkou a aby si snad dokonce na ni myslel. Ne, to není poslušnost. Tak to Pán Bůh nechce. (Jan Karafiát: Broučci)

6 Haló, tady je lesník Březina! Dobrý den přeji, pane Špejlíku. Jak se máte? Dobře, že ano? To ani není jinak možné, když je člověk pořád u takových dobrot. Ale my máme také zase chuť na nějakou uzeninu, tak nám pošlete jednu celou šunku. (Josef Lada: O chytré kmotře lišce) A umíte také spravovat rádio? skočil mu do řeči cvrček. Jak by ne! zajásal Ferda. My měli v mraveništi v každém patře jedno. Tak pojďte sem! vyzval ho cvrček. Včera tudy táhla nějaká komedie, jakési famfárum se tu dávalo vozit od hlemýždě, a rozbil, myslím, anténu. (Ondřej Sekora: Ferda Mravenec) Dramatizace reálné situace (20 minut) Žáci si ve dvojicích nacvičí rozhovor na dané téma, které si vylosují. 1. skupina předveďte scénku u lékaře 2. skupina předveďte scénku v rodině, kdy syn nebo dcera neposlechli rodiče 3. skupina předveďte scénku v obchodě, kam zákazník přišel reklamovat zboží 4. skupina předveďte scénku ve škole, žák zaspal a přijde pozdě do školy 5. skupina předveďte scénku v domě, kde si soused stěžuje na sousedova psa Jak jste se cítili v dané roli? Co musíme ještě společně natrénovat? (prosby, žádost, omluvy). Jak v těchto rolích často vystupují dospělí? S kým se vám pracovalo dobře a proč? Závěrečná evaluace (10 minut) Co jsem se dnes naučil? Jak nových dovedností mohu využít v běžných situacích? Jaká aktivita se mi nejvíce dařila a proč? Co bych příště udělal jinak a proč? Co bych si chtěl určitě znovu zopakovat, vyzkoušet či natrénovat? Byla bych moc ráda, kdyby každý z vás odpověděl alespoň na jednu z otázek na tabuli. Pokud už někdo před ním vysloví podobný názor, může se jakkoliv vyjádřit o dnešních hodinách, co ho napadne Velmi mě potěšilo, jak jste dnes pracovali, a už se těším na podobné hodiny.