HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I ÚNORA 2014 V ALKA, KTER A ˇ

Transkript

1 8 STR A ZN AV E Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I 1. ÚNORA 2014 V ALKA, KTER A ZMENILA SVET

2 I 1. UNORA STR A ZN AV E Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I Vol. 135, No. 3 Semimonthly CZECH TENTO CASOPIS, Str a zn av ez, prin a s ı cest Jehovovi Bohu, panovn ıkovi cel eho vesm ıru. Ute suje lidi dobrou zpr avou o tom, ze Boz ı nebesk ekr alovstv ıbrzy odstran ıve skerou spatnost a pretvo r ı zemi v r aj. Sv e cten a re tak evede kv ıre v Jez ıse Krista v to, ze d ıky jeho smrti m ame nadeji na ve cn y zivot a ze nyn ıvl adne jako kr al Boz ıho kr alovstv ı. Tento casopis je vyd av an nepretr zit e od roku Je nepolitick yapevn esedr z ıbible jako autority. M ate z ajem o dals ı informace nebo obezplatn estudium Bible? Navstivte str anky nebo napiste na pr ıslusnou adresu. CESK A REPUBLIKA: N abo zensk aspole cnost Svedkov e Jehovovi PO BOX Praha 9 SLOVENSKO: N abo zensk aspolo cnos Jehovovi svedkovia P. O. Box Bratislava 34 Upln y seznam adres najdete na /cs/kontakt. ( ( Vych az ı ve 213 jazyc ıch, v celkov em n akladu v ytisk u. FEBRUARY 1, 2014 HLAVN I T EMA V alka, kter a zmenila sv et STRANY 3 7 V alka, kter a zmenila svet 3 Kdo ve skutecnosti pusob ı v alky a utrpen ı 5 DALS I CL ANKY Bible men ı život lid ı 8 Co mozn a nev ıte Co zaj ım a nase cten a re Proc Buh pripou st ı, aby siln ı utlacovali slab e? 11 Napodobujte jejich v ıru Vytrv aval navzdory bezpr av ı 12 Odpovedi na biblick e ot azky 16 V ICE ONLINE r ODPOVEDI NA DALS I BIBLICK E OT AZKY Proc se st ale nedar ı dos ahnout celosvetov eho m ıru? (Najdete pod CO R IK A BIBLE > ODPOV EDI NA OT AZKY) Tato publikace nen ıur cena k prodeji. Je poskytov ana v r amci celosvetov ebiblick e vzdel avac ı cinnosti, kter ajepodporov ana dobrovoln ymi dary. Pokud nen ı uvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta (se studijn ımi pozn amkami). Tisk a vyd av an ı: Wachtturm Bibelund Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Printed in Germany. ČASOPIS SI V RUZN YCH FORM ATECH MU ZETE ST AHNOUT Z INTERNETU 8 STR A ZN AV E Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV V ALKA, KTER A ZMENILA SVET

3 HLAVN I T EMA V alka, kter a zmenila svet Pred sto lety opustily miliony mlad ych muz u bezpec ı domova a vydaly se do v alky. Šli s nadsen ım, un a seni vlnou vsudyp r ıtomn eho vlastenectv ı. Kdyz pomysl ım na ty u zasn e dny, kter e jsou pred n ami, jsem s astn y a pln y ocek av an ı, napsal v roce 1914 jeden americk y dobrovoln ık. Nadsen ı vsak brzy vystr ıdal pocit trpkosti. Nikdo nepredpokl adal, že obrovsk e arm ady na cel e roky uv ıznou v bl ativ ych z akopech na uzem ı Belgie a Francie. Lid e tehdy tento konflikt naz yvali Velkou v alkou. Dnes ho zn ame jako prvn ı svetovou v alku. Tato v alka byla rozhodne velk a, pokud jde o pocet obet ı. Podle nekter ych odhadu v n ı deset milionu lid ı zahynulo a dvacet milionu bylo zmrzaceno. Byla tak e v ysledkem velk ych omylu. Evropst ı politici nebyli schopni zabr anit tomu, aby rostouc ı mezin arodn ı napet ı prerostlo v celosvetov y konflikt. A mozn a jest e dule zit ej s ı je skutecnost, že Velk a v alka po sobe zanechala velk e jizvy. Zmenila svet takov ym zpusobem, že jej ı n asledky pociťujeme dodnes. 1. UNORA

4 ZÁSADNÍ CHYBY A ZTRÁTA DŮVĚRY První světová válka vypukla kvůli tomu, že evropští vůdcové nesprávně vyhodnotili situaci. Jednali jako generace náměsíčníků, kteří si v onom idylickém létě 1914 neuvědomili, že dělají krok do zkázy, píše se v díle The Fall of the Dynasties The Collapse of the Old Order (Pád dynastií Zhroucení starého řádu ). Atentát na rakouského arcivévodu byl příčinou toho, že během několika týdnů se všechny velké evropské země vrhly do války, kterou si nepřály. Jak se to mohlo stát? Tuto otázku dostal několik dní po začátku bojů německý kancléř. To asi nikdo neví, odpověděl smutně. Vůdcové, kteří udělali osudná rozhodnutí vedoucí k válce, neměli ponětí, jaké budou následky. Ale vojáci v zákopech si brzo začali uvědomovat tvrdou realitu. Ukázalo se, že v politicích se zklamali, duchovní je podvedli a generálové zradili. Jak to? Politici slibovali, že tato válka otevře cestu k novému a lepšímu světu. Německý kancléř pro- V politicích se zklamali, duchovní je podvedli a generálové zradili. hlásil: Bojujeme za plody našeho mírového průmyslu, za dědictví naší slavné minulosti a za naši budoucnost. Americký prezident Woodrow Wilson pomohl vymyslet chlácholivý slogan, že válka zabezpečí světu demokracii. A v Británii se lidé domnívali, že to bude válka za ukončení válek. Všichni se mýlili. Duchovenstvo válku nadšeně podporovalo. Strážci Božího Slova dirigovali chrámový sbor oslavující válčení. Totální válka vedla k totální nenávisti, uvádí dílo The Columbia History of the World. A duchovenstvo plameny nenávisti nehasilo, ale rozdmýchávalo. Duchovní nebyli schopni a z velké části ani ochotni dát křesťanské víře přednost před národní příslušností, všímá si Paul Johnson v knize Dějiny křesťanství. Většina jich zvolila cestu nejmenšího odporu a kladla rovnítko mezi křesťanství a vlastenectví. Křesťanští vojáci všech konfesí byli nabádáni, aby se navzájem zabíjeli ve jménu svého Spasitele. (Přeložil Pavel Pšeja.) Generálové slibovali rychlé a snadné vítězství, ale dopadlo to jinak. Bojující armády se zanedlouho dostaly do vyčerpávající patové situace. Miliony vojáků pak čelily tomu, co jeden historik popsal jako snad nejkrutější utrpení těla a ducha, jaké kdy takové množství lidí muselo snášet. Navzdory děsivým ztrátám generálové stále posílali své muže proti zátarasům z ostnatého drátu a vstříc těžké kulometné palbě. Není divu, že na mnoha místech docházelo ke vzpourám. Jak první světová válka ovlivnila společnost? V jednom historickém díle je výrok válečného veterána, který řekl: Válka... zdeformovala myšlení a charakter jedné generace. V důsledku války zanikly celé říše. Ukázalo se, že tento tragický konflikt byl úvodem k nejkrvavějšímu století lidských dějin. Revoluce, demonstrace a stávky se staly něčím skoro běžným. Proč tato válka obrátila svět vzhůru nohama? Došlo k ní jen zvláštní souhrou okolností? A pomohou nám odpovědi na tyto otázky zjistit něco o naší budoucnosti?

5 Kdo ve skutecnosti pusob ı v alky a utrpen ı Dne 11. listopadu 1918 prvn ı svetov a v alka skončila. Obchody zavrely a lid e tancovali v ulic ıch. Ale radov an ı netrvalo dlouho. Svetov e v alce šla v pat ach jin a pohroma, jest e smrtonosnej s ı nez kulomety. Uz v červnu 1918 pronikla na bojist e ve Francii smrt ıc ı infekce zn am a jako span elsk a chripka. Virus brzy uk azal svou s ılu. Napr ıklad behem nekolika mes ıcu zabil v ıc americk ych voj ak u, nez jich padlo v boji s nepr ıtelem. Kdyz v alka skoncila, voj aci vracej ıc ı se do vlasti privezli chripku s sebou a tak se rychle rozs ı rila po cel em svet e. Pov ale cn e roky poznamenal tak e hlad a b ıda. Kdyz v roce 1918 skoncily boje, velk a c ast Evropy trpela hladem. V roce 1923 se nemeck a mena stala prakticky bezcennou. O šest let pozdeji se zhroutila celosvetov a ekonomika. A nakonec v roce 1939 zacala druh a svetov a v alka, kter a byla v nekter ych ohledech pokracov an ım prvn ıho celosvetov eho konfliktu. Co bylo v pozad ı t eto mimor adn e s erie katastrof aln ıch ud alost ı? ZNAMEN I POSLEDN ICH DNU Bible n am umoz nuje nahl ednout do z akulis ı urcit ych historick ych ud alost ı a zvl a s to pla- t ı o prvn ı svetov e v alce. Jez ı s Kristus predpov e- del dobu, kdy povstane...n arod proti n arodu a po cel em svet e bude nedostatek potravy a mory. (Matous 24:3, 7; Luk a s 21:10, 11) Řekl sv ym ucedn ık um, že tyto jevy budou tvorit znamen ı posledn ıch dnu. V ıce informac ı poskytuje kniha Zjeven ı, ve kter e jsou strasti na zemi d any do V alka na zemi a v alka v nebi Asi 19 stolet ı pred vypuknut ım prvn ı svetov e v alky nab ıdl Satan Jez ı sovi vsechna kr alovstv ı sveta. (Matous 4:8, 9) Jez ı s tomuto pokusen ı odolal, ale nepoprel, že Satanovi tato kr alovstv ı patr ı. Pozdeji řekl, že D abel je panovn ık sveta. (Jan 14:30) A apostol Jan napsal, že cel y svet lez ı v moci toho nicemn eho. (1. Jana 5:19) Jestlize m a Satan nad svetem takovou moc, nebylo by rozumn e domn ıvat se, že hr al pri- nejmens ım nejakou roli v prvn ı svetov e v alce a ud alostech, kter e n asledovaly? Urcit e. Kniha Zjeven ı skutecn e spojuje Satana s te zkostmi, kter e postihuj ı svet od roku Pre ct ete si strucn y n astin ud alost ı popsan ychve 12. kapitole Zjeven ı. Vers 7: V nebes ıch vypukla v alka mezi Michaelem (Jez ı sem Kristem) a drakem (Satanem). Vers 9: D abel, kter y zav ad ı na scest ı celou obydlenou zemi, je svrzen na zem. Vers 12: Beda zemi a mori, protoze k v am sestoupil D abel a m a velk y hnev, neboť v ı, že m a kr atk e casov e obdob ı. Z biblick e chronologie a svetov ych ud alost ı vypl yv a, že tato v alka v nebi nastala pot e, co tam bylo v roce 1914 zr ızeno Boz ı kr alovstv ı. Takze v tomto v yznamn em roce vypukla v alka jak na zemi, tak v nebi. Viz 8. kapitolu knihy Co Bible doopravdy r ık a?, kterou vydali svedkov e Jehovovi. 1. UNORA

6 souvislosti s v alkou v nebi. (Viz r ame cek V alka na zemi a v alka v nebi.) Ve stejn e biblick e knize jsou pops ani ctyri jezdci na kon ıch, kter ym se nekdy r ık a apokalyptict ı jezdci. Tri z nich zobrazuj ı tyt e z katastrofy, kter e Jez ı s uz dr ıv predpov ed el v alky, hlad a mory. (Viz r ame cek Cty ri apokalyptict ı jezdci Opravdu jedou?.) Prvn ı svetovou v alkou zjevne zacalo obdob ı nepolevuj ıc ıch te zkos- t ı. A Bible ukazuje, že t ım, kdo v urcit em smyslu uvedl vsechny tyto ud alosti do pohybu, byl Satan. (1. Jana 5:19) Zastav ı ho nekdo nekdy? Kniha Zjeven ı n as tak e ujis uje, že Satan m a uz jen kr atk e casov e obdob ı. (Zjeven ı 12:12) Proto zur ı a pusob ı zde na zemi nev yslovn e utrpen ı. Obrovsk e probl emy, kter e ve svet e vid ıme, jsou vsak z arove n dukazem, že Satanuv čas se kr at ı. D ABLOVA D ILA BUDOU ROZBITA Prvn ı svetov a v alka byla skutecn e historick ym pred elem. Znamenala zac atek epochy tot aln ıch Cty ri apokalypti ct ı jezdci Opravdu jedou? Pozad ı, ohniv e zbarven y k u n: Z knihy The Photographic History of the Great European War in Gravure (1916) B ıl y ku n, na nem z jede nebesk y kr al. (Zjeven ı 6:2) T ım kr alem, kter y jede ve veci spravedlnosti, je s am Jez ı s Kristus. ( Zalm 45:4) Jeho prvn ım úkolem je zbavit nebe Satana a jeho d emon u. (Zjeven ı 12:9) Ohnive zbarven y ku n s jezdcem, kter y m a autoritu, aby odnal ze zeme m ır. (Zjeven ı 6:4) Od roku 1914 pustos ı v alky lidstvo neust ale. Jen 21 let po skoncen ı prvn ı svetov e v alky vypukla druh a, pri kter e zahynulo jest e v ıc lid ı. Podle jednoho odhadu jich bylo asi 60 milionu. Od roku 1945 se vedou v alky mens ıho rozsahu, ale stejne brut aln ı. Nekte r ı historikov e odhaduj ı, že v prub ehu 20. stolet ı pri slo ve v alk ach o život hodne pres 100 milionu lid ı. 6 STR A ZN AV EZ

7 v alek, revoluc ı a neduv ery vu ci lidsk ym vudc um. Tak e byla presv ed civ ym dukazem toho, že Satan byl vypuzen z nebe. (Zjeven ı 12:9)Tento neviditeln y panovn ık sveta na to reagoval jako krut y dikt ator, kter y v ı, že jeho dny jsou secteny. Az jeho čas vyprs ı, obdob ı strast ı navazuj ıc ıch na prvn ı svetovou v alku konecn e pomine. Na z aklad e biblick ych proroctv ı m ame dobr e duvody ve rit, že Jez ı s Kristus, n a s nebesk y kr al, brzy [rozbije] D ablova d ıla. (1. Jana 3:8) O pr ı- chod Boz ıho kr alovstv ı se modl ı mnoho milionu lid ı. Patr ıte k nim i vy? D ıky tomuto kr alovstv ı zazij ı lid e, kter ı jsou vern ı Bohu, jak se konecn e na zemi bude d ıt jeho, a ne Satanova vule. (Matous 6:9, 10) Za vl ady Boz ıho kr alovstv ı uz nikdy nebudou z adn e svetov e ani jak ekoli jin e v alky. ( Zalm 46:9) Chteli byste takovou dobu, kdy bude na cel e zemi m ır, zaz ıt? Pak stoj ı za to dozved et se o tomto kr alovstv ı co nejv ıc. (Izaj a s 9:6, 7) Pozad ı, bled y k u n: National Museum of Health & Medicine, Armed Forces Institute of Pathology, NCP 1603 Cern y ku n s jezdcem, kter y m a v ruce v ahy, zn azor nuje hlad. (Zjeven ı 6:5, 6) Za prvn ı sve- tov e v alky zpusobila n amo rn ı blok ada Nemecka, že v t eto zemi zemrelo hladem osob. V roce 1921 zemrelo behem hladomoru pres dva miliony Rusu a k podobn ym trag edi ım brzy doslo i na jin ych m ıstech. Odhaduje se, že ve 20. stolet ı zemrelo hladem celkem 70 milionu lid ı. Jest e v dnesn ı dobe prisp ıv a spatn a v y ziva kazdoro cn e ke smrti v ıce nez tr ı milionu det ı mlads ıch peti let. Bled y ku n s jezdcem, kter y zab ıj ı smrtelnou ranou. (Zjeven ı 6:8) Prvn ı velkou smrtelnou ranou ve 20. stolet ı byla span elsk a chripka. Údaje se sice hodne lis ı, ale jeden odhad je, že tato chripka usmrtila asi 50 milionu lid ı. Pandemie spanelsk e chripky byla jednou z nejhors ıch pohrom v historii lidstva, p ı se se v jednom odborn em d ıle. Rychlost ı zab ıjen ı se j ı vyrovn a jen d ym ejov y mor. Dals ımi infekcn ımi nemocemi, kter e v prub ehu 20. stolet ı zpusobily stovky milionu umrt ı, byly prav e nestovice, mal arie a tuberkul oza. Arno Karlen: Clovek a mikroby, prelo zila Ru zena Loulov a. 1. UNORA

8 BIBLE M EN I ŽIVOT LID I Slib pozemsk eho r aje zmenil muj život VYPR AV I IVARS VIGULIS ROK NAROZEN I: 1974 ZEME: LOTYSSKO D R IVE: MOTOCYKLOV Y Z AVODN IK MOJE MINULOST: Narodil jsem se v Rize, hlavn ım mes- te Lotysska. Moje sestra a j a jsme žili jen s maminkou. Maminka je katolicka, ale do kostela jsme chodili pouze o sv atc ıch. Vzdycky jsem ve ril, že je nekdo nad n ami, ale v ml ad ı me v ıc zaj ımalo spousta jin ych vec ı. Jak jsem rostl, maminka si vsimla, že m am talent rozeb ırat veci a zase je d avat dohromady. V nasem dome toho bylo hodne, co se dalo rozmontovat, a tak se me maminka vzdycky b ala nechat doma samotn eho. Dala mi proto kovovou stavebnici a j a jsem ji hrozne r ad skl adal a rozeb ı- ral. Krome toho jsem mel jest e jednu v a se n motocykly. Maminka me prihl asila na z avod naz yvan y Zelta Mopeds (Zlat y moped). Od t e doby jsem z avodil na mopedech a pozdeji na motocyklech. Rychle jsem se ucil a brzo jsem v tomto vzrusuj ıc ım a nebezpecn em sportu dosahoval velk ych usp ech u. Tri- kr at jsem vyhr al motocyklov e mistrovstv ı Lotysska v ruz- n ych kategori ıch a dvakr at jsem vyhr al mistrovstv ı pobaltsk ych zem ı. JAK BIBLE ZMENILA MUJ ŽIVOT: Kdyz jsem byl na vrcholu kari ery, moje d ıvka Evija, kter a se pozdeji stala mou manželkou, se dostala do kontaktu se svedky Jehovov ymi. Našla nejak e jejich publikace, v nichz byl ust ri zek, kter y se dal pouz ıt k z adosti o studium Bible. Ustri zek vyplnila a odeslala a zanedlouho ji navst ıvily dve svedkyn e, kter e s n ı zacaly Bibli prob ırat. Mne to nevadilo, ale s am jsem v t e dobe velk y z ajem o duchovn ı veci nemel. Po nejak em čase me tyto svedkyn e pozvaly, abych si k nim prisedl a poslouchal, jak s Evijou studuj ı. Jejich nab ıdku jsem prijal a to, co jsem slysel, se mi l ıbilo. Jedna z vec ı, kter a na me zvl a s silne zapusobila, byl biblick y slib, že se zeme stane r ajem. Svedkyn e mi napr ıklad uk a- 8 STR A ZN AV EZ

9 zaly Žalm 37:10, 11, kde se r ık a: A jest e chvilku, a nicemn y jiz nebude; a jiste budes venovat pozornost jeho m ıstu, a on nebude. Ale m ırn ı, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou sv e nejvet s ı pote sen ı v hojnosti pokoje. Tento slib me skutecn e oslovil. Duchovn ı veci me zacaly zaj ımat c ım d al v ıc. Uvedomil jsem si, kolik existuje n abo zensk ych lz ı. Ucen ı Bible na me naopak pr ıjemn e pusobi- lo t ım, jak je logick e a jasn e. Časem jsem se pri sv em studiu Bible dozved el, jak velmi si Jehova v a z ı života a jak je pro nej drahocenn y. ( Zalm 36:9) To ovlivnilo muj vztah Pochopil jsem, že m am odpovednost pred D arcem života. k z avod en ı uz jsem nechtel riskovat život. Chtel jsem ho naopak pouz ıvat tak, aby to Jehovovi pri- n a selo chv alu. Sl ava a vzrusen ı spojen e se z avod e- n ım na motork ach pro me prestaly b yt dule zit e. V roce 1996 jsem navst ıvil mezin arodn ı sjezd svedk u Jehovov ych v estonsk em Tallinnu. Konal se nedaleko motoristick eho okruhu, kde jsem často z avodil. Videl jsem, že na sjezdu jsou lid e z mnoha ruzn ych zem ı a pritom mezi nimi panuje soulad. Kdyz napr ıklad jedna svedkyn e ztratila kabelku, predpokl adal jsem, že uz ji nikdy neuvid ı. Netrvalo vsak dlouho a jin a svedkyn e ji nasla a vr atila ji s cel ym obsahem. Nesm ırn e me to prekvapilo. Tehdy jsem pochopil, že svedko- v e skutecn e zij ı podle vysok ych me r ıtek stano- ven ych v Bibli. S Evijou jsme delali v biblick em studiu dals ı pokroky a v roce 1997 jsme se dali pokrt ıt jako svedkov e Jehovovi. JAK Y UZITEK MI TO PRINESLO: Nekte r ı z m ych pr atel se pri divok e j ızd e na motocyklu zabili. J a jsem ze studia Bible pochopil, že m am odpoved- nost vu ci D arci života, Jehovovi. Toto pozn an ı mi nejsp ı s zachr anilo život. Po cty ri roky jsme s Evijou meli v ysadu sloužit jako dobrovoln ıci v odbocce svedk u Jehovov ych v Rize. Teď n am prin a s ı radost v ychova nas ı dcery Alise a to, že j ı mu zeme pom ahat, aby st ale v ıc milovala Jehovu. Tak e m am v ysadu jeden den v t ydnu tr avit v prekladatelsk e kancel a ri sved- ku. Opravuji tam auta a dals ı rozbit e veci. Jsem s astn y, že mu zu dovednosti, kter e jsem z ıskal jako d ıt e, vyuz ıvat takov ym zpusobem. Ano, jes- te por ad veci rozeb ır am a zase je d av am dohromady. Velmi si v a z ım toho, že d ıky pozn an ı Bible mu- žu se svou rodinou vyd avat svedectv ı o jedin em prav em Bohu. Slib pozemsk eho r aje skutecn e zmenil muj život. 1. UNORA

10 CO MO ZN A NEV ITE... ALOE POCH AZ I ZE DREVA ORLIC INU TATO HLINEN A PECE T Z JERUZAL EMSK EHO CHR AMU JE ASI LET STAR A LEVINE/SIPA Co byla aloe, kter a se pouz ıvala v biblick ych dob ach? Bible r ık a, že se aloe pouz ıvala k parf emov an ı odev u a lu- žek. ( Zalm 45:8; Pr ıslov ı 7:17; Šalomounova p ısen 4:14) Biblick a aloe pravdepodobn e poch azela z agarov eho dreva neboli orlic ınu, coz je strom z rodu Aquilaria. Kdyz se jeho drevo rozkl ad a, vylucuje vonn y olej a pryskyrici. Takov e drevo se drtilo na pr a sek a potom se prod avalo jako aloe. Bible prirovn av a stany Izraele k rostlin am aloe, jez zasadil Jehova. (4. Mojz ısova 24:5, 6) To mozn a poukazuje na tvar orlic ınu. Tento strom mu ze dosahovat v y sky kolem 30 metru a dole b yv a sirok y. Je pravda, že v soucasnosti na uzem ı Izraele neroste, ale podle d ıla A Dictionary of the Bible nic nebr an ı predstav e, že tento a jin e stromy, kter e se dnes v [t eto oblasti] nevyskytuj ı, se tehdy v bohat em a huste obydlen em udol ı Jord anu pestovaly. Jak e obeti byly v jeruzal emsk em chr amu prijateln e? Podle Boz ıho z akona mely b yt vsechny obeti predkl adan e v chr amu co nejkvalitnej s ı. Buh neprij ımal obeti, na kter ych byla nejak a vada. (2. Mojz ısova 23:19; 3. Mojz ısova 22:21 24) Podle zidovsk eho pisatele Fil ona, kter y žil v 1. stolet ı n. l., tehdy kne z ı zkoumali zv ırata od hlavy k pate, aby se ujistili, že jsou zdrav a ve vsech ohledech a bez jak ekoli, byť i jen mal e, vady. Odborn ık E. P. Sanders r ık a, že je mozn e, že chr amov ı ured- n ıci urcili spolehliv e prodejce obetn ıch zv ırat, kter ı prod ava- li pouze zv ırata a pt aky, jez predt ım kne z ı prohl edli. V takov em pr ıpade prodejce musel d at kupuj ıc ımu urcit e potvrzen ı, ze kter eho vypl yvalo, že zv ıre nem a z adnou vadu. V roce 2011 archeologov e nasli takov e potvrzen ı v bl ızkosti chr amu. Jednalo se o hlinenou pece velikosti mince z obdob ı mezi prvn ım stolet ım pr. n. l. a rokem 70 n. l. Byl na n ı dvouslovn y aramejsk y n apis, kter y archeologov e prelo zili jako cist e pro Boha. Predpokl ad a se, že chr amov ı uredn ıci pripo- jovali takov a potvrzen ı k produktum urcen ym pro obradn ı po- uzit ı nebo ke zv ırat um, kter a mela b yt obetov ana. 10 STR A ZN AV EZ

11 CO ZAJ IM A NA SE CTEN A RE Pro c B uh p ripou st ı, aby siln ı utla covali slab e? Bible zaznamen av a nekter e situace, kdy mocn ı lid e utlacovali slab e, a cten a re to prirozen e mu ze znepokojovat. Typick y je pr ıpad Nabota. Achab, izraelsk y kr al panuj ıc ı v des at em stolet ı pr. n. l., dovolil sv e zen e Jez abel, aby dala Nabota a jeho syny zab ıt, a kr al mohl d ıky tomu z ıskat jeho vinici. (1. Kr alovsk a 21:1 16; 2. Kr alovsk a 9:26) Proc Buh takov e hrozn e zneuzit ı moci pripustil? Zame rme se na jeden v yznamn y duvod: Buh nemu ze lh at. (Titovi 1:2) Jak to souvis ı s bezcitn ym útlakem? Na sam em poc atku dejin Buh lidi varoval, že pokud se proti nemu vzbour ı, bude to m ıt tragick y n asledek, totiz smrt. A presn e to se stalo. Od vzpoury, ke kter e doslo v zahrade Eden, smrt patr ı k lidsk emu životu. Uz prvn ı smrt clov eka byla zpusobena n asiln ym činem Kain zavrazdil sv e- ho bratra Abela. (1. Mojz ısova 2:16, 17; 4:8) Pokud jde o historii lidstva, Boz ı Slovo shrnuje stav vec ı takto: Clov ek panuje nad clov ekem k jeho skod e. (Kazatel 8:9) Prokazuj ı se tato slova jako pravdiv a? Jehova svuj lid, izraelsk y n arod, varoval, že jejich kr alov e je budou utlacovat a lid e budou kvuli tomu kri cet k Bohu. (1. Samuelova 8:11 18) I moudr y kr al Šalomoun pozadoval od sv eho n aroda ne unosn e vysok e dane. (1. Kr alovsk a 11:43; 12:3, 4) A zkazen ı kr alov e, jako byl Achab, utiskovali sv e poddan e jest e mnohem v ıc. Co mysl ıte, kdyby Buh vsemu takov emu jedn an ı zabr anil, nepoprel by t ım ve skutecnosti sv a vlastn ı slova? Mejme tak e na pameti Satanovo obvinen ı, že lid e slouz ı Bohu jen ze sobeck ych duvod u. (Job 1:9, 10; 2:4) Kdyby Buh vsechny sv e sluzebn ıky chr anil pred vsemi druhy útlaku, ned avalo by to Satanovi do urcit e m ıry za pravdu? A kdyby chr anil pred vsemi druhy útlaku kazd eho clov eka, nepodporoval by t ım jest e mnohem vet s ı lez? Na z aklad e Viz cl anek Napodobujte jejich v ıru v tomto vyd an ı. takov e ochrany by totiz mnoz ı mohli usuzovat, že si lid e mohou usp e sn e vl adnout bez Boha. Ale Boz ı Slovo r ık a presn y opak že clov ek naprosto nen ı schopen s am r ıdit sv e kroky. (Jeremj a s 10:23) Potrebujeme, aby pri slo Boz ı kr alovstv ı. Teprve pod jeho vl adou vesker e bezpr av ı skonc ı. Znamen a to tedy, že Buh proti útlaku nic nepodnik a? Ne. Uvazujme o dvou vecech, kter e del a. Zaprv e o zneuz ıv an ı moci mluv ı velmi otevren e. Napr ıklad ve sv em Slove ukazuje vsechna hlediska Jez abelina spiknut ı proti Nabotovi. Bible nav ıc odhaluje, že takov e zl e skutky podporuje mocn y vl adce, kter y chce zustat v utajen ı. (Jan 14:30; 2. Ko- rin anum 11:14) Vypl yv a z n ı, že to je Satan neboli D abel. T ım, že Buh odhaluje zlo a útlak i jejich pravou pr ıcinu, pom ah a n am, abychom se sami nice- Clov ek panuje nad clov ekem k jeho skod e. Kazatel 8:9 Buh...nemu ze lh at. Titovi 1:2 ho takov eho nedopoust eli. Chr an ı tak nasi vyhl ıdku na budouc ı ve cn y život. Zadruh e Buh poskytuje z aklad pro nadeji, že prijde doba, kdy útlak nebude existovat. Zpusob, jak ym odhalil, odsoudil a potrestal Achaba a Jez a- bel stejne jako mnoho jim podobn ych, n am d av a jistotu, že podle sv eho slibu jednoho dne potrest a vsechny, kdo zlo p achaj ı. ( Zalm 52:1 5) Buh tak e tem, kdo ho miluj ı, d av a spolehlivou nadeji, že brzy odstran ı i n asledky zla. Vern y Nabot pak bude moci spolu se sv ymi syny z ıt ve cn e v pozemsk em r aji, kde uz nebude z adn e bezpr a- v ı. ( Zalm 37:34) Viz 11. kapitolu knihy Co Bible doopravdy r ık a?, kterou vydali svedkov e Jehovovi. 1. UNORA

12 NAPODOBUJTE JEJICH V IRU ELIJ A S Vytrv aval navzdory bezpr av ı E LIJ AS proch az ı udol ım Jord anu. Pred nekoli- ka t ydny se vydal na cestu od hory Choreb, kter a lez ı daleko na jihu, a teď je konecn e zp atky na uzem ı Izraele. Vid ı, že se jeho rodn a zeme men ı. N asledky dlouh eho sucha uz ustupuj ı. Začaly jemn e podzimn ı dest e a roln ıci oraj ı sv a pole. Kdyz prorok vid ı, jak se zeme vzpamatov av a, asi mu to prin a s ı urcitou ut echu. Ale ze vseho nejv ıc mu z ale z ı na lidech a ti na tom duchovne vubec nejsou dobre. St ale je mezi nimi rozs ı ren e zhoubn e uct ıv an ı Baala, a tak Elij a se cek a jest e hodne pr ace. Pobl ı z mesta Abel-mechola Elij a s uvidel skupinu zemed elc u pri spolecn e pr aci. Dvacet cty ri volu bylo zapra zeno po dvou a techto dvan act p ar u oralo vedle sebe, pri cem z kazd y p ar byl o neco pozadu za predchoz ım, a vytv a reli ve vlhk e pud e soube zn e br azdy. S posledn ım p arem oral ten, koho Elij a s hledal. Byl to Elisa, muz, kter eho Jehova vybral za Elij a sova n astupce. Elij a s si predt ım myslel, že je s am, kdo Bohu slouz ı, a tak se urcit e na setk an ı s t ımto muzem velmi te sil. (1. Kr alovsk a 18:22; 19:14 19) Je mozn e, že se Elij a s z arove n trochu zdr ahal predat c ast sv ych ukol u, podelit se o sv e v ysady a jednoho dne b yt nahrazen? Nev ıme, jak to c ı- Jehova predt ım privodil tri a pul roku trvaj ıc ı sucho, aby odhalil bezmocnost Baala, kter y byl uct ıv an jako buh, jenz prin a s ı d e s a pusob ı, že zeme je urodn a. (1. Kr alovsk a, 18. kapitola) Viz tak e cl anky z rubriky Napodobujte jejich v ıru, kter e byly uverejneny ve Str a zn e ve zi z 1. ledna a 1. dubna til, ale nemu zeme vyloucit, že ho takov e myslen- ky napadaly. Byl to ostatne clov ek s pocity, ja- ko jsou nase. (Jakub 5:17) Ať uz to bylo jakkoli, biblick a zpr ava r ık a: Elij a s... pre sel k [Elisovi] a hodil na neho svuj uredn ı odev. (1. Kr alovsk a 19:19) Pl a s, kter y Elij a s nosil jako u redn ı odev, byl pravdepodobn e z ovc ı nebo koz ı ku ze a poukazoval na jeho zvl a stn ı pove ren ı od Jehovy. Kdyz ho tedy prehodil Elisovi pres ramena, bylo to v y- znamn e gesto. Elij a s ochotne jednal podle Jehovova pr ıkazu, aby ustanovil Elisu jako sv eho n astupce. Duv e roval Bohu a poslouchal ho. Mlads ı muz byl zase nadsen y myslenkou, že bude pom ahat stars ımu prorokovi. Elisa se vsak nestal Elij a sov ym n astupcem hned. Nejdr ıv ho asi šest let pokorne doprov azel a pom ahal mu, takze se stal zn am ym jako ten, kter y lil vodu na Elij a- šovy ruce. (2. Kr alovsk a 3:11) Pro Elij a se muselo b yt velk ym povzbuzen ım, kdyz teď mel takov eho schopn eho a ochotn eho slouz ıc ıho. Tito dva muži se pravdepodobn e stali dobr ymi pr ateli. To, že se vz ajemn e povzbuzovali, jim urcit e pomohlo vytrv avat v dobe, kdy se v jejich zemi delo mnoho strasn eho bezpr av ı. Zejm ena zkazen y kr al Achab postupoval od spatn eho k hors ımu. Zaz ıv ate nekdy bezpr av ı? Vet sina z n as se s n ım v tomto svet e setk av a. Kdyz najdete pr ıtele, kter y s l askou slouz ı Bohu, mu ze v am to pomoct s vytrvalost ı tuto dobu sn a set. Uzite cn e pro v as mu ze b yt tak e zamyslen ı nad t ım, jak se s bezpr av ım d ı- ky sv e v ı re vyrovn aval Elij a s. 12 STR A ZN AV EZ

13 VSTAN, SEJDI VSTR IC...ACHABOVI Elij a s a Elisa vyv ıjeli velk e usil ı, aby svuj n a- rod duchovne pos ılili. Zjevne školili dals ı proroky, kter ı asi byli organizov ani do jak ychsi škol. Za čas vsak Elij a s dostal od Jehovy nov y úkol: Vstan, sejdi vstr ıc izraelsk emu kr ali Achabovi. (1. Kr a- lovsk a 21:18) Čeho se Achab dopustil? Tento kr al uz byl odpadl ıkem, nejhors ım z izraelsk ych kr al u, kter ı do t e doby vl adli. Ozenil se s Jez abel, zpusobil, že se po cel e zemi rozs ı- řilo uct ıv an ı Baala, a osobne se na nem pod ılel. (1. Kr alovsk a 16:31 33) K baalismu patrily ritu aly plodnosti, ritu aln ı prostituce, a dokonce detsk e obeti. Krome toho Achab ned avno neuposlechl Jehovuv pr ıkaz, aby usmrtil spatn eho syrsk eho kr a- le Ben-hadada. Zjevne to odm ıtl udelat kvuli vidine financn ıho zisku. (1. Kr alovsk a, 20. kapitola) Nyn ı se vsak Achabova a Jez abelina chamtivost, hmotarstv ı a krutost projevily jest e hors ım zpu- sobem. Elij a s pokorn e ustanovil Eli su za sv eho n astupce Achab mel jeden velkolep y pal ac v Samar ı a druh y mel v Jezreelu, vzd alen em asi 37 kilometru. V sousedstv ı jezreelsk eho s ıdla byla vinice, kter a patrila muzi jm enem Nabot. Achab po tomto pozemku zatouzil. Predvolal Nabota a nab ıdl mu pen ıze nebo v ym enu za jinou vinici. Nabot vsak řekl: Z Jehovova stanoviska je pro mne nemysliteln e, abych ti dal dedi cn e vlastnictv ı sv ych praotcu. (1. Kr alovsk a 21:3) Byl um ın en y nebo nedomyslel n asledky? Mnoz ı lid e jsou o tom pre- sved ceni. On ale ve skutecnosti poslouchal Jeho- vuv z akon, kter y Izraelitum nedovoloval natrvalo prodat zemi, jez byla dedi cn ym vlastnictv ım jejich rodiny. (3. Mojz ı sova 25:23 28) Porusit Boz ı z akon bylo pro Nabota nemysliteln e. Musel m ıt velkou v ıru a odvahu, protoze si jiste uvedomoval, jak nebezpecn e je vzepr ıt se Achabovi. Achaba pochopitelne Jehovuv z akon vubec nezaj ımal. Vr atil se domu rozmrzel y a sklesl y, že nedos ahl sv eho. Zpr ava r ık a, že si lehl na leh atko a drzel oblicej odvr acen y a nejedl chl eb. (1. Kr a- lovsk a21:4) Kdyz Jez abel videla sv eho manzela trucovat jako mal e d ıt e, rychle vymyslela pl an, jak by mohl dostat, co chce, i kdyz to znamenalo, že bude znicena jedna spravedliv a rodina. Kdyz o jej ı intrice čteme, asi jsme podlost ı t e- to ženy zde seni. Kr alovna Jez abel ved ela, že Boz ı z akon vyzaduje, aby z ava zn e obvinen ı potvrdili dva svedkov e. (5. Mojz ı sova 19:15) Napsala tedy Achabov ym jm enem dopisy, ve kter ych dala pred- n ım muz um z Jezreelu pokyn, aby nasli dva muze ochotn e falesn e obvinit Nabota z rouh an ı, za coz byl trest smrti. Pl an j ı vysel az pr ıli s dobre. Dva neuzite cn ı muzi proti Nabotovi falesn e sved cili a on byl v dusledku toho ukamenov an. A ja- ko by to nestacilo, zabiti byli i Nabotovi synov e. Jez abel se mozn a ob avala, že vlastnictv ı vinice prejde na Nabotovy dedice, a tak usoudila, že mus ı zar ıdit i vrazdu Nabotov ych synu. Pojedn an ı o tom, proc Buh takov e despotick e činy pripou st ı, najdete v cl anku Co zaj ım a nase cten a re v tomto c ısle. 1. UNORA

14 (1. Kr alovsk a21:5 14;3. Mojz ı sova 24:16; 2. Kr a- lovsk a9:26)achab se v podstate zrekl postaven ı hlavy rodiny dal sv e manzelce volnou ruku a nechal ji, aby tyto nevinn e lidi znicila. Predstavte si, jak se asi Elij a s c ıtil, kdyz mu Jehova odhalil, co kr al s kr alovnou sp achali. Mu ze b yt velmi sklicuj ıc ı, kdyz se zd a, že zl ı lid e v ıt ez ı nad nevinn ymi. ( Zalm 73:3 5, 12, 13) Dnes často vid ıme hroznou nespravedlnost, a nekdy jsou vin ıky dokonce mocn ı lid e, kter ı se prohlasuj ı za z astupce Boha. Z t eto biblick e zpr avy vsak mu- žeme nacerpat ut echu. Pripom ın a n am, že pred Jehovou se nic neutaj ı. Vid ı vsechno. (Hebrejcum 4:13) Ale jak reaguje, kdyz vid ı takov e nicemn e skutky? NASEL JSI ME, MUJ NEPR ITELI? Jehova poslal Elij a se k Achabovi. Řekl mu: Je na Nabotove vinici. (1. Kr alovsk a 21:18) Kdyz Jez abel Achabovi sdelila, že vinice je teď jeho, hned vstal a šel se nove nabytou nemovitost ı pokochat. Nikdy by ho nenapadlo, že ho Jehova sleduje. Predstavte si, jak post av a na vinici a sn ı o tom, jakou n adhernou zahradu na tomto m ıst e vybuduje. Ale v tom se objevil Elij a s! Achab ztratil svuj blazen y v yraz, jeho tv a r se zkrivilavztekem a nen avistn e procedil mezi zuby: Nasel jsi me, muj nepr ıteli? (1. Kr alovsk a 21:20) Achabova slova prozrazuj ı, že byl ve dvou ohledech posetil y. Zaprv e kdyz řekl Elij a sovi našel jsi me, uk azal t ım, že je duchovne slep y. Byl to Jehova, kdo ho uz predt ım nasel neboli odhalil. Pozoroval, jak Achab sv evoln e p ach a zlo a raduje se z v ysledk u Jez abelina podl eho pl a- nu. Buh videl, že v Achabove srdci l aska k hmotn ym vecem potlacila jak ykoli soucit, milosrdenstv ı i smysl pro pr avo. Zadruh e kdyz Achab řekl Elij a sovi muj nepr ıteli, dal najevo, že nen avid ı muze, kter y je Jehovov ym pr ıtelem a kter y by mu mohl pomoct, aby prestal jednat zpusobem, jenz vede ke katastrofe. Z Achabovy posetilosti mu zeme z ıskat dule zit e poucen ı. Vzdycky bychom meli m ıt na pameti, že Buh vid ı vsechno. V ı, kdy uh yb ame ze spr avn e cesty, a jako miluj ıc ı Otec si preje, abychom se na ni vr atili. Často n am pom ah a prostrednic- tv ım sv ych pr atel vern ych lid ı, kter ı stejne jako Nasel jsi me, muj nepr ıteli?

15 Elij a s prin a sej ı sv ym blizn ım Boz ı v yroky. Pokl a- dat Boz ı pr atele za sv e nepr atele by byla tragick a chyba! ( Zalm 141:5) Predstavte si Elij a se, jak Achabovi odpov ıd a: Nasel jsem te. Odhalil, co je Achab zac: zlodej, vrah a muz, kter y se vzp ır a Bohu. Postavit se proti tomuto nicemovi vyzadovalo obrovskou odvahu. Elij a s pak Achabovi ozn amil Boz ı rozsudek. Jehova videl presn e, co se deje od Achabovy rodiny se s ı r ı zlo a infikuje n arod. Elij a s proto Achabovi řekl, že Buh se rozhodl za n ım cist e zam est, tedy vyhladit celou jeho dynastii, a že spravedliv emu trestu neunikne ani Jez abel. (1. Kr alovsk a 21:20 26) Elij a s nepredpokl adal skepticky, že lidem jejich spatn e jedn an ı proste projde. V dnesn ım svet e je snadn e k takov emu z av eru doj ıt, ale biblick a zpr a- va n am pripom ın a nejen to, že Jehova vid ı vsech- no, co se deje, ale tak e to, že ve vhodn y čas pro- sad ı spravedlnost. Ve sv em Slove n as ujis uje, že se bl ı z ı den, kdy navzdy ucin ı pr ıtr z vesker emu bezpr av ı. ( Zalm 37:10, 11) Mozn a v as ale zaj ım a, zda Buh pouze trest a, nebo zda je tak e milosrdn y. VIDEL JSI, JAK SE ACHAB...POKORIL? Achabova reakce na Boz ı rozsudek Elij a se moz- n a prekvapila. V Bibli se p ı se: Jakmile Achab uslysel ta slova, stalo se, že pristoupil k tomu, aby roztrhl svuj odev a aby si obl ekl na telo pytlovinu; a zah ajil pust a lehal v pytlovine a chodil malomyslne. (1. Kr alovsk a 21:27) Znamenalo to, že se kaje ze sv ych skutku? D a se r ıct prinejmen s ım to, že udelal krok spr avn ym smerem. Pokoril se, coz bylo pro takov eho pysn eho, arogantn ıho muze urcit e te zk e. Bylo to vsak prav e pok an ı? Srovnejme to s jedn ım kr alem, kter y vl adl pozdeji a byl zrejm e jest e hors ı nez Achab s Manassem. Kdyz Jehova Manasseho potrestal, ten se pokoril a volal k Jehovovi o pomoc. Ale nezustal jen u toho. Uplne zmenil svuj zpusob života, odstranil modly, kter e pred- t ım nechal udelat, snazil se usilovne slouzit Jeho- vovi, a dokonce k tomu povzbuzoval i svuj n arod. (2. Paralipomenon 33:1 17) Udelal neco takov e- ho Achab? Bohuzel ne. Vsiml si Jehova, že Achab verejn e ukazuje svuj smutek? Elij a sovi řekl: Videl jsi, jak se Achab kvuli mne pokoril? Jelikoz se kvuli mne pokoril, neprivod ım nest est ı za jeho dnu. Nest est ı na jeho dum privod ım za dnu jeho syna. (1. Kr alovsk a 21:29) Znamenalo to, že Jehova Achabovi odpustil? Ne, k takov emu milosrdenstv ı by ho prim e- lo jen opravdov e pok an ı. (Ezekiel 33:14 16) Ale kdyz Achab uk azal urcitou m ıru l ıtosti, Jehova reagoval odpov ıdaj ıc ı m ırou milosrdenstv ı. Achab byl uset ren hrozn eho z a zitku nemusel videt znicen ı cel e sv e rodiny. Jehovuv rozsudek nad t ımto muzem vsak zu- stal v platnosti. Jehova se pozdeji radil se sv ymi andely, jak nejl epe Achaba oklamat, aby vyt ahl do bitvy, v n ı z prijde o život. Brzy nato byl rozsudek nad Achabem vykon an. Kr al byl v boji ranen a vykrv acel ve sv em v ale cn em voze. V biblick e zpr av e nach az ıme tento morbidn ı detail: Kdyz lid e um y- vali kr al uv v ale cn y vuz, nejac ı psi l ızali kr alovu krev. Tak se stalo verejn e zn am ym, že se splnila Jehovova slova, kter a k Achabovi pronesl Elij a s: Na m ıst e, kde psi l ızali Nabotovu krev, budou psi l ızat tvou krev, ano tvoji. (1. Kr alovsk a 21:19; 22:19 22, 34 38) Pro Elij a se, Elisu a vsechny ostatn ı vern e Boz ı sluzebn ıky byl Achabuv konec povzbudivou pri- pom ınkou toho, že Jehova na Nabotovu odvahu a v ıru nezapomnel. Je Bohem, kter y miluje pr a- vo, a proto dr ıve nebo pozdeji vzdycky zlo potrest a. Z arove n ve sv ych rozsudc ıch vzdycky projev ı milosrdenstv ı, pokud je pro to nejak y z aklad. (4. Mojz ı sova 14:18) Pro Elij a se, kter y musel ve sv e sluzb e Bohu po desetilet ı vytrv avat za vl ady zkazen eho kr ale, to bylo pusobiv e poucen ı. Stali jste se nekdy obet ı bezpr av ı? Touz ıte videt, jak Buh veci naprav ı? Pak bude dobr e, kdyz budete napodobovat Elij a sovu v ıru. Tento muz dok a- zal s podporou sv eho vern eho spolecn ıka Elisi vytrvale oznamovat Boz ı poselstv ı, i kdyz se setk aval s bezpr av ım. 1. UNORA

16 ODPOV EDI NA BIBLICK E OT AZKY Je Bible skutecn e Boz ı Slovo? Dalo by se ocek avat, že Boz ı Slovo bude v urci- t ych ohledech jedinecn e, a Bible takov a skutecn e je. Byla vyd ana ve stovk ach jazyku a v celkov em n akladu nekolika miliard v ytisk u. Obsahuje moudrost, d ıky kter e se mnoho lid ı zmenilo k leps ımu. (Pre ct ete si 1. Tesalonican um 2:13; 2. Timoteovi 3:16.) Dukazem, že Bible je od Boha, je to, že presn e predpov ıd a budoucnost. To ani nejschopnej s ı človek nedok a ze. Pr ıkladem je kniha Izaj a s. Nedaleko Mrtv eho more byl v jedn e jeskyni nalezen opis t eto knihy vytvoren y v ıce nez sto let pred narozen ım Jez ıse. P ıse se v nem o tom, že mesto Babyl on prestane b yt ob yv ano. To se splnilo az mnoho let pot e, co Jez ıs žil na zemi. (Pre ct ete si Izaj a se 13:19, 20; 2. Petra 1:20, 21.) Jak byla Bible naps ana? Bible byla ps ana v obdob ı asi let. Jej ıch pisatelu bylo asi ctyricet a rozv ad eli stejn y n am et, aniz by si protire cili. Jak to bylo mozn e? Jen d ıky tomu, že je pri psan ı vedl Buh. (Pre ct ete si 2. Samuelovu 23:2.) Buh nekdy mluvil k pisatelum Bible prostrednic- tv ım andel u, viden ı nebo snu. Vet sinou vlozil do mysli pisatele sv e myslenky a potom nechal na nem, aby je vyj ad ril vlastn ımi slovy. (Pre ct ete si Zjeven ı 1:1; 21:3 5.) Shrine of the Book, Photo The Israel Museum, Jerusalem Svitek s Izaj a sov ym proroctv ım V ıce informac ı najdete ve 2. kapitole t eto knihy, kterou vydali svedkov e Jehovovi. Je ke stazen ı na ODPOVEDI NA DALS I BIBLICK E OT AZKY NAJDETE NA INTERNETU CO BIBLE doopravdy R IK A? n o Toto i predchoz ı c ısla časopisu zdarma ke stazen ı p Bible online asi v 50 jazyc ıch Navstivte nebo nact ete QR k od wp14 02/01-B