A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Mapa A: Území obce

Transkript

1 (karta obce: CZ041_0001_01) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Kód obce (IČOB): (554499) Číslo ORP3 (ČSÚ): 4101 (4101) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2:: Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ Stránka 1 z 10

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0001_01) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město se nachází v ašském výběžku nejzápadnější části České republiky. Na východě hraničí s Bad Brambachem a Bad Elsterem v Sasku a na západě se Selbem v Bavorsku. Otevřením hraničního přechodu - Selb v roce 1990 došlo k prudkému nárůstu automobilové dopravy, proto byl vybudován silniční obchvat města. Městem protéká ský potok. Na části území obce se nachází ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně vodního zdroje Krásná. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 150 m od hranice čistírny. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád skupinového vodovodu lokality, Krásná, Podhradí, Studánka, Hranice (6/2011) Optimalizace vodovodu (11/2013) Provozní řád stokové sítě Krásná Podhradí (3/2011) Kanalizační řád pro veřejnou kanalizaci, Mokřiny, Krásná, Podhradí (3/2007) ČOV provozní řád pro trvalý provoz (3/2009) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Stránka 2 z 10

3 (karta obce: CZ041_0001_01) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 118,5 113,3 117,4 121,6 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 149,4 143,8 147,1 150,4 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 186, ,8 198,4 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 2104,1 2104,1 2219,2 2378,1 Max. denní potřeba Qd m3/d 2840,5 2840,5 2995,9 3210,4 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 10

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0001_01) Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rekon. řadů 0 0 1,77 0 6,84 6, rekon. ostatní Celkem [mil.kč 0 0 1,77 0 6,84 6, Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 10

5 (karta obce: CZ041_0001_01) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město místní část ( m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je součástí skupinového vodovodu Nebanice. Zásobovaná oblast e je rozdělena do 4 tlakových pásem : Háj vysoké Háj nízké Modřín Krásná Tlakové pásmo Háj vysoké ( m n.m.) je zásobováno gravitačně z vodojemu Háj. Z vodojemu Háj jsou přes redukční ventily zásobena pásma Háj nízké, Vernéřov a Podhradí. Tlakové poměry v pásmu jsou převážně vysoké. Stáří vody v pásmu (od vodojemu Modřín) je většinou 4 dny, v koncových řadech s menším odběrem a v obci Vernéřov je stáří vyšší. Tlakové pásmo Háj nízké ( m n.m.) je zásobováno vodou z vodojemu Háj přes redukční šachtu v ulici Příbramská. Přes pásmo je dále voda dopravována do redukovaného pásma Podhradí. V níže položené části pásma část obce Krásná a Podhradí jsou vysoké tlakové poměry. Stáří vody v síti (od vodojemu Modřín) je většinou 4 dny, v koncových řadech je vyšší. Tlakové pásmo Modřín ( m n.m.) je v denních hodinách zásobováno gravitačně z vodojemu Modřín, v nočních hodinách je přes pásmo čerpána voda ze zdroje Krásná do vodojemu Modřín. Přes pásmo Modřín je zásobena část obce Krásná. Tlaky jsou vlivem čerpání a hydraulických ztrát v síti rozkolísané, v níže položených částech pásma jsou tlakové poměry vysoké, ve výše položených částech pásma naopak nízké. Tlakové pásmo Krásná ( m n.m.) je zásobováno z vodojemu Modřín přes vodoměrnou šachtu Krásná, bez redukce nebo stabilizace tlaku. Tlakové poměry v pásmu jsou vysoké a rozkolísané. V síti se projevuje rozkolísání tlaku v pásmu Modřín. Obec Krásná je zčásti zásobena z pásma Háj nízké, tyto systémy nejsou navzájem propojeny. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady vlastní soukromí vlastníci a provozuje společnost. Celková délka vodovodního potrubí na území části obce je 59 km. Celkem je na vodovod napojeno přípojek v délce 15,2 km. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality Cheb, Františkovy Lázně a. Jedná se o tyto obce: (, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5000 m3 (490,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem m3 (605,4/600,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín m3 (716,4/712,55 m n.m.) v i, pro zásobení města. Na vodovod města jsou dále napojeny rozváděcí řady pro zásobování obce Krásná. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 250 do vodojemu Háj m3. Teoretické stáří vody dopravované z úpravny vody Nebanice do vodojemů Modřín a Háj se pohybuje kolem 5 až 6 dnů. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Stránka 5 z 10

6 (karta obce: CZ041_0001_01) Nebanice do vodojemu Ján m3 (511,35/506,35 m n.m.) m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka m3 (679,6/677,0 m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města. Vodojem Kaplanka je mimo provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 10,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,05 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,0/616,0 m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť e do vodojemu Háj m3 a 2 x 750 m3(735,0/730,0 m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r Rekonstrukce probíhala v letech Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení ph se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě města. V souladu s ÚP je dále uvažováno s dostavbou vodovodní sítě města. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Stránka 6 z 10

7 (karta obce: CZ041_0001_01) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den 1750,5 1757,5 1776,6 1813,1 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 10

8 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0001_01) Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] , , , , , , , specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rek.stok.sítě rekon. ostatní 0 16,3 16,3 16, Celkem [mil.kč 0 16,3 16,3 16, Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 20,0 15,0 10,0 5,0 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 8 z 10

9 (karta obce: CZ041_0001_01) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Stoková síť města Systém veřejné kanalizace města je vybudován jako jednotná kanalizace k odvádění splaškových a srážkových vod na centrální ČOV. Konfigurace terénu není z hlediska odvádění odpadních vod příznivá pro gravitační odvodnění celé lokality. V jižní a jihozápadní části města jsou vybudovány čerpací stanice odpadních vod. Kmenová stoka A je vedena z odlehčovací komory v areálu ČOV v profilu VIA 1000 k odlehčovací komoře OK I na ulici Saská, odtud dále pokračuje jako betonová stoka 1400/1750 k odlehčovací komoře OK II. Kmenová stoka A poté prochází celým městem ulicí Hlavní, Sadová a Hlávkova a sbírá odpadní vody z uličních stok. Z odlehčovací komory v areálu ČOV je dále vedena stoka B (uváděna jako sběrač TOSTY) k bývalému podniku Tosta, který dříve sloužil pro odvádění předčištěných průmyslových vod z textilní výroby a splaškových vod z areálu textilního podniku. Podnik Tosta ukončil výrobu, neprodukuje odpadní vody, stoka B není provozována společností CHEVAK Cheb, a.s. Jižní část města a část Mokřiny je odkanalizována do stoky C a vedlejších stok, které odvádí odpadní vody ze zástavby v ulicích U Nádraží, Nádražní, Chebská a z přilehlých ulic do čerpací stanice I. Tato část stokové sítě je provozována jako oddílná splašková kanalizace. Výtlačný řad z ČS I je veden do upravené revizní šachty v ulici Okružní. Čerpací stanice ČS I byla projektována pro přečerpání naředěných odpadních vod v množství 59 l/s. Recipientem pro odlehčené vody je Mlýnský potok. Jihozápadní část města je odkanalizována do stoky D a vedlejších stok, které odvádí odpadní vody z ulic Krajkářská, Jateční, Tovární a části ulic Selbská a Okružní do čerpací stanice II, Tato část stokové sítě je provozována jako oddílná splašková kanalizace. Výtlačný řad z ČS II je veden do upravené revizní šachty jednotné kanalizace v ulici Příkré. Čerpací stanice ČS II byla projektována pro přečerpání naředěných odpadních vod v množství 37,2 l/s. Recipientem pro odlehčené vody je Račí potok. Další čerpací stanice Nádraží je umístěna vedle budovy železniční stanice, jedná se o podzemní objekt, do kterého jsou gravitačně přivedeny odpadní vody z budovy železniční stanice a z bytových domů v její blízkosti. Výtlačný řad VŘ 3 z ČS Nádraží je zaústěn do revizní šachty na stoce C. Veřejná kanalizace z městské části Mokřiny je majetkem města a je provozována společností CHEVAK Cheb, a.s. Systém veřejné kanalizace v městské části Mokřiny je vybudován jako oddílná splašková kanalizace k odvádění splaškových vod. Gravitační stoky včetně kmenové stoky E jsou vybudovány z kameninového potrubí DN 300, na nejnižším místě stokového systému je vybudována čerpací stanice Mokřiny. Z ní jsou odpadní vody přečerpávány a odváděny výtlačným potrubím VŘ 4 Mokřiny do stoky C veřejné kanalizace v Chebské ulici, místo napojení je revizní šachta na přiváděcí stoce C k ČS I. Gravitační stoková síť je tvořena stokou E, která začíná v ČS Mokřiny, a na ní napojenými stokami, které odvádějí odpadní vody z nejjižnější části města. Čerpací stanice odpadních vod Mokřiny má pro případ přerušení provozu vybudovaný bezpečnostní přepad, který je zaústěn do Mlýnského potoka. Podzemní nádrž ČS je dvoukomorová, v mokré komoře jsou osazena dvě ponorná kalová čerpadla, v suché komoře je technologické vybavení a měření, akumulační objem mokré komory je 1,5 m3. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní soukromí vlastníci a provozuje společnost. Celková délka kanalizace v části obce je 61,3 km. Celkem je na kanalizaci připojeno ks přípojek v délce 19,8 km. Čištění odpadních vod Splaškové vody jsou přiváděny na mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod s projektovanou kapacitou EO, kg/d BSK5, tvořenou mechanickým předčištěním (lapák štěrku, česle, pračka shrabků, lapák písku, usazovací nádrže), biologickým aktivačním čištěním (R-C-D-N), mezofilní anaerobní stabilizací kalu, zahuštěním a akumulací přebytečného kalu, plynovým hospodářstvím a chemickým srážením zbytkového fosforu dávkováním anorganického koagulantu - síranu železitého. Aktivační systém je řešen jako R-C-D-N systém. Aktivační nádrže jsou rozděleny příčkami do tří sekcí na regeneraci R, kontaktor C a střídavou denitrifikaci-nitrifikaci D-N s časově řízenou anoxicko-oxickou periodou. Oxické zóny R a D-N (v nitrifikační fázi) jsou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem a v anoxických zónách C a D N (v denitrifikační fázi) je homogenizace aktivační směsi zajišťována mechanickým mícháním ponornými míchadly. Zdrojem tlakového vzduchu jsou dmychadla umístěná v objektu dmychány. V regeneracích je regenerován vratný kal z dosazovacích nádrží a dále je do nich zaústěna kalová voda (filtrát) z odvodnění vyhnilého kalu. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do aktivačních nádrží dávkuje externí substrát. Na aktivační nádrže navazují podélné dosazovací nádrže, ve kterých dochází sedimentací k oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné odpadní vody. Vratný kal je odváděn do regeneračních zón aktivačních nádrží. Z čerpaného vratného kalu je oddělována část přebytečného kalu, která je odváděna k dalšímu zpracování do kalového hospodářství. ČOV je vybavena chemickým stupněm čištění odpadních vod chemickým srážením pro odstraňování fosforu z odpadních vod a pro zlepšení sedimentačních vlastností aktivovaného kalu v dosazovacích nádržích. Kalové a plynové hospodářství je tvořeno vyhnívací nádrží s membránovým plynojemem, uskladňovací nádrží vyhnilého kalu, akumulační jímkou a zařízením na zahuštění přebytečného kalu, akumulační jímkou a zařízením na dávkování kalové vody (filtrátu), zařízením na odvodnění vyhnilého kalu, jímkou na svážené hmoty do vyhnívací nádrže a fekální stanicí. Primární kal a plovoucí látky z usazovacích nádrží jsou odpouštěny do kalových jímek a odtud jsou čerpány do vyhnívací nádrže. Přebytečný aktivovaný kal je akumulován v nádrži, ze které je odebírán na zahuštění v zahušťovacím agregátu s dávkováním organického flokulantu. Zahuštěný přebytečný kal je čerpán do vyhnívací nádrže. Do vyhnívací nádrže je dále možné dávkovat svážené hmoty (tuky apod.) ze svozové jímky. Vyhnilý kal je přepouštěn do uskladňovací nádrže a dále odvodňován na pásovém lisu. Před vstupem do lisu je přidáván do proudu vyhnilého kalu roztok flokulantu. Odvodněný kal je předáván ke zpracování odborné firmě. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je jímán do membránového plynojemu. Bioplyn je jako zdroj tepelné energie spalován v plynové kotelně. Kotelna zajišťuje výrobu tepla pro ohřev obsahu vyhnívací nádrže a pro vytápění objektů ČOV. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do ského potoka. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Výhledově doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci kanalizační sítě s ohledem na stáří Stránka 9 z 10

10 (karta obce: CZ041_0001_01) kanalizace a použité trubní materiály. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav 2013 Stránka 10 z 10