4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ 19

Transkript

1 VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ Charakteristika odvětví Odvětví kožedělného průmyslu je - dle výrobních činností - zařazeno do OKEČ 19 a tvoří jej tři obory: 19.1 Činění a úprava usní (prvovýroba); 19.2 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (druhovýroba); 19.3 Výroba obuvi (druhovýroba). Kožedělný průmysl se dlouhodobě vyznačuje proexportní orientací, o čemž svědčí skutečnost, že výrobcům obuvi se dařilo exportovat % své produkce. Význam prvovýroby kolísá v závislosti na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf Výroba obuvi 52 % 19.1 Činění a úprava usní 4 % 19.2 Výroba brašnářská a sedlářská 44 % Pozn.: údaje v běžných cenách; MPO Graf 4.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007 Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odvětví (OKEČ 17 textilní průmysl, OKEČ 25 gumárenský a plastikářský průmysl). Nejvýznamnější podíl na tržbách za prodej VV a S v odvětví má dlouhodobě výroba obuvi. V roce 2007 však došlo k poklesu jejího podílu o cca 5 % proti roku Podíl brašnářské a sedlářské výroby se meziročně zvýšil o cca 6 % a podíl činění a úpravy usní se ve sledovaném období snížil o cca 1 % Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu patří kožedělný průmysl trvale mezi odvětví s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v celém zpracovatelském průmyslu (v roce 2007 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. cca 0,17 %, účetní přidané hodnotě cca 0,27 % a na 69

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU počtu pracovníků cca 0,77 %). V roce 2000 mělo odvětví zastoupení na tržbách za prodej VV a S více jak 0,5 %, na přidané hodnotě 0,7 % a na počtu pracovníků cca 1,5 %. V roce 2007 došlo, ve srovnání s rokem 2006, k nárůstu tržeb za prodej VV a S o cca 1,5 %, účetní přidané hodnoty o cca 1,2 % a k dalšímu poklesu počtu pracovníků o cca 6,2 %. V roce 2007 bylo v kožedělném průmyslu zaměstnáno pracovníků, což představuje méně než polovinu stavu v roce Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více pracovníky) v roce 2007 necelých Kč (o cca 4,8 % více než v roce 2006), jde však o odvětví s nejnižší úrovní mzdy, dosahující cca 64,8 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Tabulka 4.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 19 (mil. Kč, pracovníků) více než 0 Tržby za prodej VV a S v b.c. 509, , ,4 Účetní přidaná hodnota v b.c. 271,6 501,9 961,7 572,7 Počet pracovníků Na produkčních charakteristikách se v roce 2006 (stejně tak jako v roce předchozím) nejvýrazněji podílely organizace malého a středního podnikání s počtem 50 až 249 pracovníků (viz tabulka 4.1 a graf 4.2). Jejich podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. představoval cca 43,3 %, na účetní přidané hodnotě cca 41,7 % a na počtu pracovníků cca 49,5 % (v porovnání s rokem 2005 došlo opět ke zvýšení počtu pracovníků ve velikostní skupině o cca 19,7 %, naopak se snížil počet pracovníků ve velikostní skupině 0-9 o cca 27,7 %). % více než 0 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách; Graf 4.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj se za období let 2000 až 2007 ve všech třech oborech kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. Stav je výrazně ovlivněn situací na trhu, kde převládá dlouhodobě nabídka nad poptávkou. Značný je zejména vliv převahy nabídky asijské obuvi, která přichází na trh ve zvláště nízkých 70

3 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi cenových hladinách. Průměrná dovozní cena obuvi z Číny stále klesá. Jestliže v roce 2000 byla cena 82,0 Kč za pár, v roce 2006 již jen 41,60 Kč/pár, pak v roce 2007 byla průměrná cena jednoho páru obuvi dovezené z Číny cca 34,00 Kč. Této skutečnosti napomohl také klesající směnný kurz amerického dolaru vůči české koruně. V SKP 19.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, nýbrž pro výrobní spotřebu (viz tabulka 4.2). Tabulka 4.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP ,6 95,7 95,0 94,6 102,2 99,8 x SKP ,3 104,9 101,5,1,9,5 101,3 SKP ,3 102,6,2,9 101,0,6 99,8 SKP ,4 101,9 99,7,0 101,1,5, Základní produkční charakteristiky Na dlouholetý propad ve výrobě usní a výrobků z usní, způsobený vysokými dovozy levné obuvi z Číny a vyšší konkurencí mezi jednotlivými členskými státy EU, domácí výrobci reagovali specializací na produkty s vyšším podílem přidané hodnoty, specifických užitných vlastností a zlepšením kvalitativních parametrů. Tento trend se v rpoce 2007 projevil ve zvýšení tržeb za prodej VV a S o 1,5 % proti roku 2006 a spolu se snížením výkonové spotřeby (náklady na nákup materiálů a energií) ovlivnil příznivě vývoj účetní přidané hodnoty odvětví. Největší pokles tržeb za prodej VV a S v b.c. byl v období 2000 až 2007 zaznamenán u oboru činění a úprava usní (o téměř 82 %, přičemž v porovnání s rokem 2006 činil v roce 2007 pokles více jak 21 %) a u oboru výroba obuvi (oproti roku 2000 poklesly tržby za prodej VV a S o cca 50 % a meziročně o cca 8 %). V oboru 19.2 výroba brašnářského a sedlářského zboží byl vývoj příznivější, protože v porovnání se stejným obdobím roku 2006 došlo k nárůstu tržeb v b.c. za prodej VV a S o cca 19 % (v období 2000 až 2007 byl pokles tržeb necelých 6 %). V odvětví nadále pokračuje trend dlouhodobého poklesu počtu pracovníků, vyvolaný sníženou konkurenceschopností výrobců, který v roce 2007 činil oproti roku 2006 okolo 6,2 %. Za sledované období 2000 až 2007 se snížil počet pracovníků v odvětví více jak o osob. Základní produkční charakteristiky za období let jsou uvedeny v tabulkách 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.3. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ , ,6 826,1 668,9 552,5 390,0 305,1 239,1 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,0 meziroční index x 95,4 83,0 83,3 98,6 83,7 108,0 101,5 V roce 2007 v porovnání se stejným obdobím minulého roku, vzrostly celkové náklady v b.c. o 1,6 %, v souladu s tím, že hodnota tržeb za prodej VV a S se zvýšila o cca 1,5 %. Ve struktuře nákladů zaujímá největší část výkonová spotřeba (cca 48,1 % u organizací se a více pracovníky) s hlavním podílem na růstu celkových nákladů. Osobní náklady představovaly 30,2 % a náklady na prodej zboží 5,7 % z celkových nákladů. Nízký podíl evidenčních odpisů je způsoben nedostatkem finančních prostředků na uplatnění zrychleného cyklu odpisů. Vysoký podíl osobních nákladů není v proporci s dosahovanými výkony, resp. produktivitou práce (viz tabulky 4.6, 4.7). 71

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,4 212,9 203,9 164,3 121,6 67,3 74,7 68,8 OKEČ ,6 902,4 875,3 839,5 916,7 897,2 924, ,7 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,7 meziroční index x 97,1 84,8 87,5,9 88,6 109,4 101,2 Tabulka 4.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 95,4 83,9 77,6 89,3 89,8 108,1 93, % % Počet pracovníků OKEČ 19 Tržby za VV a S OKEČ 19 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S ZP % Účetní přidaná hodnota OKEČ 19 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 4.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech

5 Tabulka 4.6 Náklady celkem v b.c. v letech Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (mil. Kč) OKEČ , , ,3 857,7 753,6 574,2 454,9 356,6 OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,6 meziroční index x 102,3 85,1 79,7 89,7 85,8 108,5 101,6 Tabulka 4.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,4 167,0 166,4 130,6 110,6 78,4 64,9 60,7 OKEČ ,1 687,7 665,4 638,2 641,3 620,8 649,4 805,2 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,9 meziroční index x 98,9 89,5 82,2 96,9 91,3 107,2 105, Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 4.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/prac.) OKEČ ,7 211,2 212,8 226,7 222,1 174,2 225,9 261,3 OKEČ ,0 166,5 190,2 192,5 233,8 231,4 267,3 287,6 OKEČ ,3 154,8 146,6 173,9 190,6 188,3 177,0 184,3 OKEČ ,2 160,8 162,5 183,2 206,8 203,9 206,4 222,7 meziroční index x 101,7 101,0 112,7 112,9 98,6 101,2 107,9 Tabulka 4.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) OKEČ ,715 0,784 0,816 0,794 0,910 1,164 0,869 0,882 OKEČ ,762 0,762 0,760 0,760 0,700 0,692 0,702 0,756 OKEČ ,920 0,925 1,016 0,934 0,909 0,963 0,931 0,979 OKEČ 19 0,853 0,869 0,918 0,862 0,828 0,854 0,837 0,875 Produktivitu práce z přidané hodnoty výrazně ovlivňuje výše tržeb za prodej VV a S, výkonová spotřeba (náklady na materiály a energie atd.) a nákup služeb. Relativně příznivý trend vývoje tohoto ukazatele z minulého období se podařilo zachovat dalším uzavřením neefektivních výrobních závodů, které však bylo doprovázeno úbytkem pracovníků. V rámci odvětví kožedělného průmyslu se předpokládá nejnižší efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě) ve výrobě obuvi, nejvyšší produktivita práce z účetní přidané hodnoty pak ve výrobě brašnářských a sedlářských výrobků. V roce 2007 byl nárůst produktivity v odvětví kožedělného průmyslu o cca 7,9 % oproti roku K udržení tohoto trendu do budoucna je i nadále nezbytná orientace na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely o které je stálý zájem. Jedná se např. o speciální zdravotnickou obuv, obuv pro volný 73

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU čas a některé druhy galanterního zboží - zejména kufry a aktovky, usně s kvalitativně vyššími parametry pro využití v automobilovém a nábytkářském průmyslu. Ke zvýšení produktivity práce bude zejména zapotřebí investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení. Naplnění tohoto cíle nebude jednoduché s ohledem na současnou finanční situaci většiny firem odvětví % % Produktivita práce z účetní PH OKEČ 19 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 19 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 4.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 4.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,1 759,1 652,6 599,4 566,1 479,5 557,7 767,2 SKP , , , , , , , ,4 SKP , , , , , , , ,8 SKP , , , , , , , ,4 meziroční index x 103,8 78,2 89,2 127,6 105,9 110,1 125,0 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,7 SKP , , , , , , , ,4 SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,2 meziroční index x 111,9 98,6 94,5 113,9 106,9 105,4 113,4 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,5 SKP , , , , , , , ,0 SKP ,8-730, , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,8 Pramen: ČSÚ 74

7 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Také v roce 2007 se ve vztahu k roku 2006 zvýšil obrat zahraničního obchodu s výrobky SKP 19 vlivem nárůstu celkového vývozu ve všech komoditách a trvalému zvyšování dovozu obuvi. Přímé dovozy zhruba o 75 % převýšily přímé vývozy a pasivní saldo zahraničního obchodu s komoditami kožedělných výrobků se proti roku 2006 zvýšilo o zhruba 1,0 %. Členské země Evropské unie představují pro české výrobce rozhodující trh. V roce 2007 směřovalo na vnitřní trh EU-27 cca 89,6 % přímých vývozů kožedělných výrobků z České republiky. Ve srovnání s rokem 2006 se přímý vývoz do EU-27 zvýšil o cca 24,6 %. Meziročně se vývoz kožedělných výrobků SKP 19 zvýšil o 25 % (viz tabulka 4.10). Tento příznivý vývoj byl ovlivněn změnou struktury vývozu ve prospěch výrobků náročnějšího provedení. To platí především o SKP 19.3, u kterého přímé vývozy do EU-27 představovaly v roce 2007 cca 67 % z celkových přímých vývozů, což je zhruba na stejné úrovni jako v roce Z meziročního porovnání přímých vývozů z pohledu výrobkové struktury zahraničního obchodu vyplývá, že další výrazný nárůst přímých vývozů byl zaznamenán u SKP 19.2 (kožená galanterie), a že se podařilo zvrátit negativní trend i ve vývozu výrobků SKP 19.1 (kůže). Výsledky dovozu v roce 2007 nadále významně ovlivňuje dovoz z Asie, zejména z Číny. Přímý dovoz některých obuvnických položek z Asie se meziročně zvýšil o více jak 38 %. Podíl přímého dovozu z Číny tak dosáhl úrovně cca 31 % přímých dovozů do ČR. V roce 2006 bylo z Číny do ČR dovezeno více jak 119 milionů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena byla na úrovni cca 34,- Kč za jeden pár. Výše uvedená skutečnost potvrzuje, že dosud platná cla zavedená Evropskou unií na dovoz obuvi z Číny v roce 2007 neměla praktický vliv na dovozy z této země. Dá se také předpokládat, že trend dovozu obuvi z Číny do ČR bude pokračovat i v dalších letech Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2007 V. Británie a S. Irsko 5% Francie 5 % Polsko 7 % Itálie 9 % Slovensko 15 % Rakousko 4 % Španělsko 4 % Ostatní 21% Německo 30 % Dovozní teritoria v roce 2007 Čína 31% Itálie 16 % Ostatní 25% Maďarsko 3 % Polsko 15 % Slovensko 10 % Německo 12 % Vietnam 5 % Rakousko 4 % Graf 4.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 19 75

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Dlouhodobě jsou nejvýznamnějšími partnery v zahraničním obchodě kožedělného průmyslu SRN, Itálie, Slovensko a Čína (viz graf 4.5). V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2007 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do SRN cca 3,6 mld. Kč (nárůst o cca 33 % proti roku 2006) a na Slovensko více jak 1,8 mld. Kč (zhruba na stejné úrovni jako v roce roce 2006). Na dovozu měla nejvyšší podíl Čína s více jak 6,6 mld. Kč (nárůst o cca 27 % proti roku 2006), dále Itálie se cca 3,4 mld. Kč (zhruba na stejné úrovni jako v roce 2006) a SRN s více jak 2,5 mld. Kč (nárůst o cca 47 % ve sovnání s rokem 2006) Investice V roce 2007 nebyla v kožedělném průmyslu podána žádost o poskytnutí investiční pobídky. Odvětví není zařazeno mezi obory určené na podporu rozvoje technologických nebo inovačních center ani center strategických služeb. V rámci podpory malého a středního podnikání v roce 2007 nevyužila ani jedna společnost z oboru kožedělného průmyslu příspěvek z některého z vyhlášených programů, záruk nebo zvýhodněných úvěrů. V roce 2007 vynaložily společnosti odvětví kožedělného průmyslu (s více jak 20 pracovníky) na vývoj, výzkum a ochranu životního prostředí celkem cca 22,6 mil. Kč, to je však cca o 5,4 % méně než v roce Přímé zahraniční investice Tabulka 4.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 19 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR -71,3 413, ,7 543,2 231,0 160,1 123,0 Tuzem. investice v zahraničí 4,1 nevykázáno nevykázáno 22,7 nevykázáno nevykázáno nevykázáno Pramen: ČNB Ve srovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu přetrvává i nadále v odvětví kožedělného průmyslu neuspokojivý stav zahraničních investic Hlavním důvodem je recese odvětvísamotného, která se negativně promítá do ekonomické situace zahraničních firem. Tyto pak postrádají motivaci k výrazným investicím. Ze stejného důvodu je také minimální stav tuzemských investic v zahraničí. Přímé zahraniční investice jsou uvedeny v tabulce 4.11 a vývoj tuzemských a zahraničních investic pak znázorňuje graf % % Přímé zahraniční investice OKEČ 19 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 19 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 4.6 Tuzemské a zahraniční investice 76

9 4.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Ze specifických legislativních předpisů nadále platí pro odvětví směrnice Rady EU 94/11 EC o sbližování zákonů, nařízení a administrativních ustanovení Členských států vztahující se na označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech. V souvislosti se zvyšujícím se dovozem kožedělných výrobků, hlavně obuvi, z asijských zemí do EU a stálým problémem kopírování zboží (padělky), si Evropská konfederace obuvnického průmyslu (C.E.C.) předsevzala, že se zasadí o maximální ochranu evropského obuvnického trhu a jako jeden z jejích hlavních cílů je prosazení značení země původu u importovaného zboží MADE IN. Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) byly pro jednotlivé obory odvětví vypracovány referenční dokumenty (BREF). Dokument BREF byl vypracován také pro koželužský průmysl. Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývané nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Odvětví produkuje minimální množství odpadů, které vznikají při zpracování kůží v koželužnách (chlupy, odřezky z kůží, klihovka, štípenka a postružiny) a v obuvnických a galanterních provozech (manipulační odpad). Většina odpadů se dále používá při výrobě želatiny a klihu, zpracovává se při výrobě bílkovinného hydrolyzátu, vláknitých usní a tuků v kafilériích. Při zpracování kůží se do vody emitují škodliviny (konzervovadla, tenzidy, odvápňovací přípravky, činidla, barviva a další), které odcházejí v odpadních vodách do komunálních ČOV. V současné době působí v ČR pouze 4 organizace s 20 a více pracovníky s koželužskou výrobou. Všechny mají vlastní kalové hospodářství a koncové ukládání kalů na zabezpečené skládky. Do ovzduší jsou z prvovýroby a z druhovýroby emitovány škodliviny (např. etylacetát, aceton, toluen apod.) při úpravárenských (např. apretování, sušení atd.) a dalších (např. lepení apod.) technologických procesech. V současné době mají čeští výrobci kožedělného průmyslu hlavně regionální charakter. Chtějí-li výrobci kožedělného zboží čelit zvyšující se konkurenci asijského zboží, musí hledat nové trhy a orientovat se na export. Zároveň je třeba zaměřit se na nápravu na tuzemském trhu, např. budováním vlastní maloobchodní sítě. V současné době se toto obuvnickým firmám daří zaměřením se na výrobu obuvi s vyšším podílem přidané hodnoty, zejména v segmentech ochranná, bezpečnostní a pracovní obuv, obuv ortopedická, zdravotní, profylaktická a kvalitní dětská obuv. Zároveň se daří i výrobě kvalitní usňové dámské a pánské výcházkové obuvi. Takové výrobky mohou vzniknout propojením výrobců s vědecko-technickou základnou a aplikováním jejích výsledků, s dodavateli surovin a distributory zboží. Této spolupráci by měl do budoucna napomoci i založený obuvnický klastr. Jedním z problémů v kožedělném průmyslu do příštích let je nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a zvyšující se průměrný věk pracovníků stávajících. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro realizaci výrobních, obchodních a investičních záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko - technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy). 77