UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁSKÁ PRÁCE Hana PIPKOVÁ

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁSKÁ PRÁCE 2009 Hana PIPKOVÁ

2 Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Informovanost obyvatel Havlíkobrodska o dárcovství krve Hana Pipková Bakaláská práce 2009

3

4

5 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích Hana Pipková

6 ANOTACE Bakaláská práce je zamena na zjištní míry informovanosti obyvatel Havlíkobrodska o dárcovství krve. Skládá se z teoretické a praktické ásti. V teoretické ásti je rozebrána fyziologie krve, podmínky dárcovství krve, postup pi odbrech dárc krve a pi podávání transfuze. V praktické ásti jsou analyzovány získané informace z dotazníku a zhodnocení výzkumu. Výsledky jsou prezentovány ve form tabulek a graf. KLÍOVÁ SLOVA transfuze, krev, dárcovství krve, krevní skupiny, informovanost TITLE Awareness of Havlíkv Brod district's residents about blood donation. ANNOTATION Bachelor thesis deals with a survey on a public awareness of Havlíkv Brod district's residents about blood donation. The thesis contains one theoretical and one practical part. In this theoretical part are described physiologie of blood, conditions of blood donation, procedure by taking blooddoner and by transfusion.in this practical part a reader can find the analysis of information obtained from a public survey as well as a research conclusion. The results are presented in summary sheets. KEYWORDS transfusion, blood, blood-donation, blood groups, awareness

7 OBSAH Úvod...8 Cíle práce...9 I TEORETICKÁ ÁST Hematologie a transfuziologie Krev složení a funkce jednotlivých složek Krevní plazma Krev jako nárazníkový systém Tvorba krevních element Bunné souásti krve ervené krvinky (erytrocyty) Bílé krvinky (leukocyty) Krevní destiky Krevní transfuze v djinách medicíny Krevní skupiny Systém AB0(H) Systém Rh Ostatní krevní systémy Dárcovství krve Pracovnprávní podmínky pro dárcovství krve a jejich složek Pekážky k darování krve Vyšetení ped darováním krve Registrace dárce Laboratorní vyšetení a vyšetení lékaem Vlastní odbr Postup klinické transfuze Odbr krve pacienta na krevní skupinu Kontrola obdržené krevní konzervy Sanqui test Biologická zkouška Indikace k podání krevní transfuze Rizika transfuze...26 II PRAKTICKÁ ÁST Výzkumné zámry

8 9 Metodika výzkumu Analýza zjištných výsledk Diskuze...44 Závr...48 Použitá literatura...49 Seznam píloh

9 ÚVOD Krev je nenahraditelná lidská složka. Obzvláš v dnešní dob, kdy poet havárií a tžce ranných na silnicích pibývá, sužuje nás ada závažných i mén závažných nemocí a zvyšuje se poet nároných operací, kde je krev vždy zapotebí. Rozhodla jsem se ve své práci zabývat dárcovstvím krve, abych zjistila míru informovanosti laické veejnosti o tomto život zachraujícím výkonu. Domnívám se, že lidé mají o dárcovství neúplné a nedostatené informace a tudíž nevnímají dležitost této problematiky. V teoretické ásti uvádím základní termíny a fyziologii krve, dále se pak podrobnji vnuji vlastnímu dárcovství krve a postupu pi provádní transfuze. V praktické ásti jsem provedla statistické zpracování odpovdí získaných od respondent. V souasné dob je evidováno velmi málo dárc a tento trend má stále klesající tendenci. Úbytek potu lidí, kteí chtjí bezplatn darovat nejcennjší tekutinu, zpsobuje hlavn jejich stárnutí. Dárcem totiž lovk mže být jen do ptašedesáti. A mladé lidi se zatím nedaí moc získávat. Já sama odbry krve podstupuji a proto m tato problematika zajímá a vím,že tím mohu nkomu pomoci. Transfuze bývají asto i jedinou možností pro zachování lidského života. Každý lovk by si ml uvdomit potebu druhého. 8

10 Cíle práce Za hlavní cíl mé práce jsem si stanovila zjistit informovanost obyvatel Havlíkobrodska o možnosti dárcovství krve a upozornit na dležitost dárcovství krve. Dále jsem si zvolila dílí cíle: 1. Zjistit vliv vzdlání na dobrovolné dárcovství krve. 2. Zhodnotit a porovnat informovanost o dárcovství krve muž a žen. 3. Vytvoit informaní materiál o dárcovství krve pro laickou veejnost. 9

11 I TEORETICKÁ ÁST 1 HEMATOLOGIE A TRANSFUZIOLOGIE Hematologie je vdní disciplínou, která zkoumá složení krve a krvetvorných orgán a jejich funkci za fyziologických a patologických stav. Zasahuje i do jiných oblastí medicíny (interdisciplinární obor). Je to dáno povahou krve, která pi proudní v cévním eišti pichází do bezprostedního styku tém se všemi tkánmi lidského organizmu, proto odráží i jejich zmny. Málokterý obor prodlal v posledních letech tak velký rozvoj jako hematologie, hlavn v diagnostice a léb maligních chorob. Léba krví, krevními pípravky a deriváty ( hemoterapie; haima = krev, therapia = léení) je nedílnou souástí léby v hematologii. Zabývá se použitím krevních pípravk pi léb. Jde zejména o tyto okruhy problém: - výroba transfuzních pípravk a zacházení s nimi - podávání pípravk píjemci - výsledky léebného využití. Dále zkoumá a uruje biologické, biochemické, hematologické a imunologické vlastnosti krve za fyziologických a patofyziologických stav a s nimi související podmínky a zákonitosti léebného podávání transfuzních pípravk. Hlavní zásadou úelné hemoterapie je použití takového transfuzního pípravku, který obsahuje chybjící složku krve v co nejmenším objemu a s minimální kontaminací ostatními složkami krve. Transfuziologie je obor, který se zabývá otázkami: - získávání a výbru dárc krve - otázkami odbru, konzervace a dalšího zpracování krve - sledováním kvality a léebných vlastností krve a krevních pípravk - péí o bezpené podání transfuzních pípravk. (1, 2) 10

12 2 KREV SLOŽENÍ A FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK Krev je vysoce specializovaná tekutina, která se pi proudní v cévním eišti dostává do rzných ástí tla, kde zprostedkovává výmnu plyn, odevzdává kyslík a výživné látky a odvádí z nich oxid uhliitý a odpadní látky, které vznikají v procesu látkové výmny. Krví jsou transportovány i hormony, enzymy, vitamíny, protilátky. Vzhledem k velkému obsahu vody má krev znanou kapacitu pro teplo, která rozvádí z orgán metabolicky aktivních do orgán a tkání chladnjších. Krev má významnou úlohu pi zajištní rovnovážného stavu organismu homeostázy. Celkové množství krve v tle je pomrn stálé, u dosplého muže pipadá na 1 kg váhy pibližn 71 ml krve, u ženy okolo 66 ml a u malých dtí ml. Krev obsahuje bunnou ást, která je pedstavována ervenými krvinkami (erytrocyty), bílými krvinkami (leukocyty) a krevními destiky (trombocyty). Krevní elementy jsou rozptýleny v tekuté ásti, krevní plazm. Z celkového objemu krve pipadá na celulární ást asi 45 % a na tekutou ást 55 %. Erytrocyty zajišují výmnu plyn kyslíku a oxidu uhliitého, leukocyty mají význam v procesu obranyschopnosti organizmu a trombocyty se úastní pi zástav krvácení a krevním srážení. (1, 3) 2.1 Krevní plazma Krevní plazma je nažloutlá, slab zásaditá tekutina, která je tvoena anorganickými a organickými látkami. Celkový objem plazmy u dosplého lovka je asi 2,8 3,5 litr. V plazm je nejvíce zastoupena voda, která tvoí zhruba 80 %. Ionty sodíku a draslíku udržují rovnovážný stav mezi nitro a mimobunnou tekutinou, vápník a hoík jsou dležité pro správnou funkci nerv a sval, pi srážení krve a obranyschopnosti, železo, m a kobalt jsou nezbytné pro krvetvorbu a jsou souástí nkterých enzym. Bikarbonátové a fosfátové anionty jsou souástí nárazníkového systému a uplatují se pi udržování acidobazické rovnováhy fyziologické ph krve je 7,4. Chloridový aniont se podílí na udržení osmolality a je hlavním aniontem extracelulární tekutiny. Z aniont je v plazm ješt obsažen jód (nutný pro tvorbu hormon štítné žlázy), brom, síra. Krom uvedených prvk se v nízkých koncentracích vyskytují i jiné, tzv. stopové prvky, které plní mnohé dležité funkce. Z organických látek jsou v plazm nejvíce zastoupeny bílkoviny (v koncentraci pibližn 70 g/l), nebílkovinné dusíkaté látky, sacharidy (astji složené cukry), lipidy (asto vázané, nap. lipoproteiny), hormony, vitaminy a enzymy. 11

13 Bílkoviny, kterých je v celkovém objemu pibližn 200g, dlíme na albuminy, globuliny a fibrinogen. Z bílkovin je nejvíce zastoupen albumin (pibližn 2/3), podílí se na udržení onkotického tlaku krve, mže vázat bilirubin, vodu, pigmenty, hormony, mastné kyseliny a také látky tlu cizí. Globuliny se dlí v elektrickém poli na pt frakcí alfa1, alfa 2, beta 1, beta 2 a gama. Do globulin patí nap. transferin, transkobalamin, haptoglobin, hemopexin, tj. transportní bílkoviny. Nkteré globuliny (nap. ceruloplazmin) se mohou podílet na detoxikaci volných kyslíkových radikál a jiné mají protizántlivý úinek. Na obranných pochodech se úastní globuliny frakce gama (imunoglobuliny). Do této skupiny patí i izohemaglutininy, protilátky vzniklé autoimunizací a proteinové složky komplementu. Fibrinogen je základní bílkovina krevního srážení, na 1 litr pipadá 2,0 4 g fibrinogenu. V plazm se nachází v neaktivní form. Lipidy pedstavují energetickou rezervu organismu. asto mají navázanou i jinou složku (fosfolipidy, lipoproteiny). Cukry slouží k získávání energie. Plazmou jsou transportovány i odpadní látky moovina, bilirubin, amoniak aj. Viskozita krve se vyjaduje v pomru k viskozit destilované vody, závisí na potu erytrocyt, obsahu bílkovin a vody v plazm. Osmolalita séra je závislá na množství osmoticky aktivních látek (solí, glukózy, dusíkatých odpadních látek z krevních bílkovin). Krev, která koluje v cévním eišti je v tekutém stavu, což je dáno rovnovážným stavem systému krevního srážení a jejich regulaních mechanizm. Po narušení celistvosti cévní stny a vlivem celé ady dalších okolností dochází k rozkolísání dynamické hemokoagulaní rovnováhy a ke srážení krve. (1) 2.2 Krev jako nárazníkový systém Normální ph arteriální krve iní 7,4 ± 0,04, venózní krev má ph nižší. Jako acidózu oznaujme hodnoty ph arteriální krve nižší než 7,36; alkalóza je pi ph vyšším než 7,44. Hranice ph sluitelné se životem jsou 7,0 a 7,8. Zmenšování vlivu silných kyselin a bází na acidobazickou rovnováhu vnitního prostedí zajišuje systém nárazník. Nárazníkové systémy krve jsou tyi: hydrogenkarbonátový, hemoglobinový, proteinový a fosfátový. Všechny tyi systémy iní z krve nejvýznamnjší regulátor acidobazické rovnováhy. inností nárazníkových systém se výkyvy ph krve úpln nepotlaí, ale znan zmírní. Malé kolísání ph, které takto vzniká, je dležitým faktorem 12

14 pro ovlivnní vazby a uvolování kyslíku z hemoglobinu, pro regulaci dýchání a další fyziologické dje. (3) 2.3 Tvorba krevních element Krevní buky, tj. ervené a bílé krvinky a krevní destiky, mají omezenou dobu života, od nkolika hodin do týdn až msíc ( s výjimkou nkterých dlouhožijících lymfocyt). To znamená, že krvinky a destiky neustále opouštjí cirkulaci a zanikají. Mají-li být v krvi udržovány jejich normální poty, musí být jejich naprogramovaná smrt kompenzována jejich neustálou produkcí. Má-li tato produkce probíhat nerušen po celý život, musí existovat taková bunná populace, která je nepetržitým zdrojem krevních bunk a ve které jsou buky, které ji opustily, nutn nahrazovány množením zbylých. Takovou bunnou populací jsou krvetvorné kmenové buky. (2, 3) 2.4 Bunné souásti krve Bunné krevní elementy (ervené krvinky, bílé krvinky a krevní destiky) jsou pítomny v plazm. Zastoupení ervených krvinek (erytrocyt) vi krvi se nazývá hematokrit. Rychlost jakou sedimentují krevní buky (hlavn erytrocyty) se nazývá sedimentace. (4) ervené krvinky (erytrocyty) V lidském tle se nachází asi 330 x 10 9 erytrocyt na kg hmotnosti, denn se tvoí 2 x nových ervených krvinek. Normální poet erytrocyt je tedy u muž 4,3 5,3 x a u žen 3,8 4, 8 x /l. Zralá ervená krvinka patí k nejspecializovanjším bukám v lidském organismu, nebo je co nejvíce pizpsobena své základní funkci penosu kyslíku do tkání. V erytrocytu chybí celá ada organel bunné jádro, mitochondrie, ribozomy. Dležité funkce si však stále zachovává bunná membrána, zstávají také v innosti metabolické dje smující k udržení energetického stavu buky. Základní funkce ervené krvinky penos kyslíku je zabezpeována pedevším hemoglobinem (tvoí 90% suché hmotnosti erytrocytu). Erytrocyt je tedy bezjaderná buka (nebo pesnji bunný fragment) bikonkávního tvaru vydutý ze dvou protilehlých stran. Tento tvar umožuje ervené krvince neformovatelnost, tedy procházet cévami o prsvitu menším, než je prmr buky stední prmr buky je za fyziologických okolností 6,6 7,7 mikrometr. (1, 3) 13

15 2.4.2 Bílé krvinky (leukocyty) Bílé krvinky (leukocyty) tvoí skupinu velmi rznorodých bunk. Množství leukocyt se pohybuje v rozmezí /l. Podle tvaru jader, barvitelnosti drobných hrudek v cytoplazm a velikosti bunk, dlíme leukocyty na granulocyty a agranulocyty. 1. Granulocyty obsahují v plazm hrudky, které se barví neutrálními, kyselými (eosinofilními) nebo zásaditými (basickými) histologickými barvivy. Podle toho rozlišujeme neutrofilní (50 70 %), eosinofilní ( 1-9 %) a basofilní (0,5 %) leukocyty. Granulocyty vznikají z tzv. kmenové buky v kostní deni. Kmenová buka je nediferencovaná buka, jejímž postupným vývojem specializací vznikají všechny typy granulocyt. Kostní krvetvorná de je jedním z nejvtších orgán tla. Asi 75 % den tvoí rzné typy bílých krvinek a zbývajících 25 % na ervené krvinky. Bílé krvinky zrají v kostní deni asi 5 dní. U embrya se kmenové buky nejdíve objevují ve stn žloutkového váku, potom v játrech a v kostní deni. Po narození se kmenové buky tvoí již v kostní deni. Granulocyty se úastní obranných reakcí organismu. Neutrofilní a eosinofilní leukocyty pohlcují ástice, které jsou tlu cizí. Procesu se íká fagocytóza a fagocytujícím bukám tohoto typu mikrofágy. 2. Agranulocyty neobsahují barvitelná zrna, ale podle tvaru jader lze v krvi rozlišit lymfocyty (20 40 %) a monocyty (2 8 %). Pedchdcem agranulocyt, které se výrazn uplatují v obraných reakcích organismu, jsou také kmenové buky. Z kmenových bunk vznikají dv odlišné ady imunologicky kompetentních bunk, lymfocyt: a) T-lymfocyty jsou závislé na thymu. Do thymu proudí jejich nezralí pedchdci z kostní den a v thymu dozrávají. T-lymfocyty mají velmi dlouhou životnost. Mohou pomáhat B-lymfocytm pi tvorb protilátek. Mohou napadat cizorodý štp (transplantace) a niit jej. Mají i regulaní funkci a tlumí obranné reakce organismu. Uplatují se také pi pozdním typu pecitlivlosti. Po podráždní antigenem uvolují lymfocyty látky, které zesilují fagocytární aktivitu mikrofág. b) B- lymfocyty jsou nezávislé na thymu. Pocházejí rovnž z kostní den, ale po setkání s cizorodou látkou se množí a mní své vlastnosti i tvar. Koneným výsledkem tchto 14

16 zmn jsou tzv. plazmatické buky. Plazmatické buky tvoí a uvolují protilátky (imunoglobuliny). Monocyty rovnž vznikají v kostní deni. asto vystupují z obhu do tkání, kde se mní v mikrofágy a ve tkáních fagocytují. Fagocytosa je dležitým nespecifickým (pirozeným) obranným mechanismem, který má velký význam pi odstraování bakterií i jiných cizorodých látek z tkání. (5, 3) Krevní destiky Krevní destiky (trombocyty) jsou malá tlíska nepravidelného tvaru. Destiky vznikají v kostní deni doškrcováním ásti cytoplazmy obrovských bunk den. Nejde o pravé buky, ale o bunné úlomky. V krvi žijí asi 4 dny. Množství trombocyt v krvi je /l. Destiky jsou velmi kehké. Pi poškození cévní stny narážejí s krevním proudem na okraje roztržených nebo zhmoždných cév, rozbíjejí se a z jejich cytoplazmy se uvoluje látka, která zahajuje krevní srážení tromboplastin. Zárove s tromboplastinem se vyplavuje i ada dalších látek, které zvyšují lepivost destiek a destiky zaínají vytváet krevní zátku. Další látky vyvolávají smrštní poškozené cévy. Z destiek se uvolují i tzv. destikové faktory, které se úastní dalšího procesu srážení krve. (5) 15

17 3 KREVNÍ TRANSFUZE V DJINÁCH MEDICÍNY Po zveejnní Harveyova díla o krevním obhu (1628) se mnozí fyziologové pokoušeli tento objev experimentáln potvrdit a záhy se vynoila i myšlenka vpravení cizí krve do obhu. Paížský profesor J. Denis provedl v ervnu r první pevod zvíecí krve (berání) na lovka. Z celkem osmi transfuzí však byly oznaeny jen dv jako úspšné. Stav nkterých pacient po zásahu byl nazýván podle pedpokládaného vlivu zvíecí krve jako tzv. oví melancholie. Ani výsledky anglických a italských vdc nebyly dobré, a tak kolem roku 1680 byly další transfuze pro svj krajn riskantní charakter zakázány. O pímém pevodu krve mezi lidmi se tak sice diskutovalo jako o možném léebném prostedku, ale doložený úspšný pokus byl proveden až v 19. století. V roce 1818 úspšn provedl Anglian James Blundell pevod lidské krve na lovka, umírajícího na rakovinu. Pokus pak pibývalo i v dalších zemích a v roce 1875 již existoval jakýsi soupis provedených transfuzí, který obsahoval 478 pípad, z nichž ovšem ve 129 pípadech se jednalo o pevod krve zvíecí. Výsledky v každém pípad nesplnily oekávání a nebyly nikterak povzbuzující. V našich zemích v této dob transfuze lidské krve nebyla uskutenna vbec, zvíecí krví se v roce 1879 pokusil zachránit tyi umírající ženy na pražském gynekologickém oddlení doktor Antonín Erpek. V jednom pípad došlo k úmrtí a ve tech pípadech k tžkým komplikacím. Zásah se proto užíval jen v krajních pípadech. Dosavadní experimenty nepinášely vysvtlení, pro nkdy dochází k obávané hemolýze v krvi píjemce. Tyto otázky vyešil až objev systému AB0 krevních skupin, který se podail vídeskému lékai Karlu Landsteinerovi v roce Ke stejným závrm došel v roce 1907 Jan Janský ( ), který krom toho prokázal existenci tvrté krevní skupiny AB. Pro nedostatek technických možností se však krevní transfuze prosadily až ve válené dob, kdy byly podávány i pímo na frontové linii a zachránily tisíce voják. Zkušenosti z války prokázaly dležitost objevu zejména pro chirurgii. Problémem byla nežádoucí srážlivost ve stíbrných, sklenných i parafinových trubikách ešení se nalezlo v letech 1914 a 1915, kdy bylo objeveno protisrážlivé psobení nkterých solí (pedevším citrát sodný), pozdji heparinu, hirudinu aj. Ve 20. letech se pevody krve stávaly stále bžnjší. Emerich Polák ve své knize Transfúze krve, která vyšla v roku 1930, napsal, že za osm let bylo na jeho pracovišti vykonáno na sto tchto krásných a vdných operací. (6) 16

18 4 KREVNÍ SKUPINY Krevní elementy mají stejn jako všechny buky organismu na svých bunných membránách znaky antigenní povahy. Význam tchto antigen se projeví pedevším pi transplantacích, kdy dochází ke styku bunk dárce s organismem píjemce, pi transfuzi se setká krev dárce s krví píjemce. Pokud antigenní znaky krvinek dárce nesouhlasí s antigenní strukturou krvinek píjemce, dojde k následné imunitní nebo antigenní reakci. Imunitní reakce vede ke tvorb protilátek proti cizímu antigenu, antigenní reakce nastává mezi vpraveným antigenem a protilátkou pítomnou v krvi píjemce pirozen nebo po pedchozí imunizaci. Nejvtší význam pro snášenlivost krve dárce s krví píjemce mají ervené krvinky. Dvodem je jejich velký poet, bohatá antigenní výbava a pítomnost pirozen se vyskytujících protilátek hlavního krevního systému AB0 (H). Pod pojmem krevní skupiny nebo systémy si tedy pedstavujeme antigeny i antigenní systémy na membrán erytrocyt. Protilátky proti skupinovým antigenm jsou pirozen pítomny v plazm nebo se vytváejí pi imunizaci a zstávají v séru. Reakce protilátky s antigenem spoívá v aglutinaci (shlukování) ervených krvinek, proto antigeny nazýváme aglutinogeny a protilátky aglutininy. (3, 4) 4.1 Systém AB0(H) V systému AB0(H) rozlišujeme 4 základní krevní skupiny A, B, AB a 0(H) podle pítomnosti aglutinogen A a B na povrchu membrány erytrocyt. Nositel skupiny A má aglutinogen A, skupiny B má aglutinogen B, AB má oba. Jedinec skupiny 0 nemá aglutinogen A ani B, ale má antigen H, což je výchozí molekula pro tvorbu antigen A i B. Z tohoto dvodu se skupiny 0 oznauje též jako H. V krevní plazm jsou pítomny pirozené protilátky: aglutininy anti-a a anti-b. Jejich výskyt je pravidelný. V krevní plazm (séru) jednoho lovka nejsou aglutininy proti vlastním antigenm. Výraz pirozené protilátky znamená, že se vyskytují spontánn jako odpov na pirozené podnty, které mají pvod ve všudypítomných antigen A a B, pedevším na bakteriích stevní flóry. Aglutinogeny A a B jsou oligosacharidy vázané na povrchy membrány erytrocyt na její bílkovinné a lipidové složky a tvoí tak glykoproteinové a glykolipidové struktury. Vznikají ze spolené prekurzorové molekuly tvoené tymi oligosacharidy. Pipojením jedné nebo dvou molekul monosacharid vznikají píslušné antigeny A, B nebo H. Antigenní 17

19 píslušnost je tedy dána geneticky výskytem enzym, katalyzujících penos sacharid na prekurzorovou molekulu. (3, 4) 4.2 Systém Rh Krevní systém Rh (rhesus faktor) byl nazván podle reakce, pi níž sérum s protilátkami proti krvinkám opice Macacus rhesus shlukovalo v 85 % pípad i krvinky lidské. Postupem asu se ukázalo, že antigenní systém Rh je vysoce komplexní. Nejvýznamnjšími jsou antigeny C, D, E, c, d, e, vyskytující se vždy ve trojici. Pokud je pítomen antigen D, mající nejvtší antigenitu, jde o jedince tzv. Rh-pozitivního (Rh+). Není-li pítomen, je jedinec Rh-negativní (Rh-). Hlavní složky tohoto systému jsou polypeptidy, které jsou vázány s fosfolipidy vnjší vrstvy bunné membrány erytrocytu. Protilátky anti-d (anti-c, anti-e) vznikají pouze pi imunizaci Rh-negativního píjemce krvinkami Rh-pozitivního dárce. Jsou to imunoglobuliny typu IgG. K imunizaci mže dojít i u matky Rh- krvinkami plodu Rh+. (3) 4.3 Ostatní krevní systémy Krom uvedených hlavních antigenních skupinových systém AB0(H) a Rh existují na membrán erytrocyt ješt další poetné antigenní determinanty vytváející systémy i krevní skupiny, které se sice bžn nevyšetují, ale mají zásadní význam v otázce paternitních spor (pi vyluování otcovství), v soudním lékaství pi identifikaci jedince a v antropologii ( rodinné, etnické antigeny). adíme k nim antigeny MNs, P, Kell, Lewis, Lutheran, Diego atd. Pirozené protilátky má jen systém P. (3) 18

20 5 DÁRCOVSTVÍ KRVE Jakékoliv perspektivy umlé náhrady krve jsou zatím v nedohlednu, a tak jediným zdrojem zstává lovk dárce. Z dárce se mže kdykoliv stát pacient a z pacienta dárce (v druhém pípad jde dokonce o dost frekventovanou motivaci k dárcovství). Rozlišujeme dárcovství píspvkové a bezpíspvkové. (2) 5.1 Pracovnprávní podmínky pro dárcovství krve a jejich složek Podle souasn platných zákonných norem (Zákoník práce 124 a Vyhláška FMPSV SFR. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu) se darování krve a jejich složek považuje za úkon v obecném zájmu. Dárci se poskytuje pracovní volno za dobu cesty k odbru, po dobu odbru, cesty zpt a zotavení po odbru, pokud tyto skutenosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odbru. Souasn je možné si odeíst za každý odbr z daového základu 2000 K. Dárcem krve se mže stát každý oban eské republiky mezi lety (horní hranice podle zdravotního stavu rozhoduje léka), pokud spluje základní kritéria pro dárce krve a podrobí se vyšetení. Dárce nemusí být oban R, ale ml by zde mít alespo dlouhodobý pobyt, a v každém pípad s ním musí být možná dobrá komunikace v eštin. Základní pravidla zpsobilosti k dárcovství zahrnují vedle vkového omezení, zejména nkteré trvalé kontraindikace s ohledem na možný penos infekce na píjemce. Zpsobilost dárce krve a jejich složek posuzuje léka pi splnní základních pedpoklad k dárcovství, a to na základ anamnézy, základního lékaského vyšetení. V pípad pochybnosti o zpsobilosti dárce se vyšetení rozšíí. (2, 7) Další kritéria pro dobrovolné dárce krve: - hmotnost alespo 50 kg - netrpí vážnjší alergií - netrpí chronickým onemocnním plic (astma ) - neprodlal/a tuberkulózu - neml/a infekní žloutenku nebo jiné závažné onemocnní jater - netrpí chronickým onemocnním ledvin a moového ústrojí - netrpí onemocnním srdce a cév (vysoký krevní tlak, srdení vada, infarkt) 19

21 - netrpí vážným kožním onemocnním - neprodlal/a malárii ani jinou tropickou nemoc i pohlavní nemoc (kapavku, syfilis) - netrpí chronickým onemocnním zažívacího traktu (žaludku, slinivky ) - neml/a tyfus, paratyfus - netrpí endokrinním ani revmatickým onemocnním - netrpí chronickou chorobou krve ani onem. nervového systému (epilepsie ) - neprodlal/a Jacobs-Creutzfeldovu chorobu (BSE) - nebyl v letech více jak šest msíc v Anglii nebo ve Francii - netrpí psychiatrickým onemocnním - není alkoholik, není HIV pozitivní - nepatí do tzv. rizikových skupin (promiskuitní zpsob života, nitrožilní narkomané) Krev mže darovat jestliže: - není práv nemocen - v posledním týdnu nebyl/a na ošetení chrupu (trhání zubu) - neužíval/a žádné léky (s výjimkou antikoncepce) - v posledním msíci neužíval/a žádná antibiotika neml/a pisáté klíšt - v posledním msíci nebyl/a okován/a - v posledním pl roce nebyl/a v kontaktu s nakažlivou chorobou - v posledním pl roce nebyl/a na operaci a nenechal/a si provést tetováž, piercing - od posledního porodu uplynulo alespo 12 msíc - momentáln nemenstruuje, není thotná, nekojí - v posledních 12-ti hodinách nejedl/a žádné jídlo obsahující tuk. Ped odbrem krve není vhodné hladovt - jíst netuná jídla a pít dostatené množství nealkoholických nápoj. (7) 5.2 Pekážky k darování krve 1.Trvalé : tuberkulóza, syfilis (lues), infekní zánt jater (hlavn B, C), AIDS (HIV), bišní tyfus, nkteré tropické choroby (malárie), nádorová postižení. Trvale vyazeni z dárcovství jsou dále lidé s cukrovkou, tžkými formami alergie ( bžné alergie se vyazují z odbru jen v dob akutní manifestace), lidé trpící epilepsií, hemofilii a osoby, které byly v minulosti léeny hormonem hypofýzy nap. rstovým hormonem. Z dárcovství jsou také 20

22 vyloueny osoby ze skupin se zvýšeným rizikovým chováním, zejména vzhledem k nákaze HIV, jako jsou osoby provozující prostituci, závislé na drogách a alkoholu a homosexuální muži. 2. Doasné: Doasná omezení vznikají u dárc po akutních onemocnních, po okování proti infekním chorobám, po extrakci zubu (7 dn), po operacích, po porodu (6 msíc) atd. Po virové hepatitid A, infekní mononukleóze, brucelóze, borelióze, kapavce (1 rok) apod. Jsou vyazeni z dárcovství doasn na 1 2 roky po uzdravení. Pi neinfekních chorobách rzných orgán (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra apod.) jsou dárci zpravidla vyazováni doasn nebo trvale podle závažnosti onemocnní. Po chirurgických výkonech je možné darovat krev podle závažnosti operace, zpravidla nejmén po 6 msících. (2, 7) 5.3 Vyšetení ped darováním krve Vyšetení a testy chrání zdraví nejen píjemce, ale i dárce a následují tedy v závsu za dsledným uplatováním kritérií pro výbr dárce. Pokud dárce spluje všechna zdravotní kritéria, je pro odbr krve nakonec rozhodující jeho aktuální zdravotní stav tsn ped odbrem. Zde hodnotíme jednak somatický nález vetn hmotnosti (nad 50 kg) a dále se vyžaduje: - rentgen plic a srdce (pouze cílen ordinuje-li léka) - zmení krevního tlaku a teploty - laboratorní vyšetení: krev (KO Hb: muži > 135 g/l, ženy > 125 g/l) sérum biochem. vyšetení ALT, HBsAg, anti HCV, HIV 1+2, lues (kardiolipinový test + treponemový test) mo (chemicky) Pipravuje se pechod od vyšetování protilátek penosných infekcí na pímou detekci virionu DNA technologiemi, tj. PCR (polymerázová etzová reakce). - vyšetení transfuzním lékaem - stanovení skupinové píslušnosti ABO, Rh a Kell, dále screening nepravidelných protilátek proti erytrocytm Dárcem krve mže být jen takový lovk, jehož celkový zdravotní stav a laboratorní nálezy jsou v mezích normy. (2, 7) 21

23 5.4 Registrace dárce Dárce, který se dostaví na transfuzní oddlení, se nejprve zaregistruje v kartotéce. Pokud dosud krev nedaroval (nebo nedaroval na dotyné transfuzní stanici), vyplní si podrobný dotazník, je mu zavedena karta a je zadán do poítaového systému. Na nkterých pracovištích je dárce evidován pouze poítaem a papírové karty se vbec nevedou. Pokud dárce daruje krev již opakovan, tak na nkterých pracovištích dotazník již nevypluje, a pouze uvede eventuální zmny zdravotního stavu od posledního odbru, na jiných pracovištích dárci vyplují dárci dotazníky ped každým odbrem. V každém pípad musí dárce podepsat tzv. informovaný souhlas, tj. že souhlasí s provedením odbru a pedepsaných vyšetení, že byl o celé procedue ádn pouen a že souhlasí s tím, aby byl zaazen do národního registru dárc krve. Dále dárce potvrzuje, že nepatí mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a penosu infekních onemocnní, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, homosexualita apod.). Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemže nikdo krev darovat. (2) 5.5 Laboratorní vyšetení a vyšetení lékaem V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetení, tj. je mu vyšetena orientan mo diagnostickým proužkem a proveden odbr z žíly na krevní obraz. S výsledky laboratorních test jsou pak dárci zváni na vyšetení lékaem, který dárci zmí tlak a provede základní zbžné vyšetení a provede zhodnocení vyplnného dotazníku, tj. anamnézy. Je-li dárce zpsobilý, poznamená to léka do karty nebo do poítae a dárce mže být odebrán. V opaném pípad je také proveden záznam, léka dárci doporuí další postup a informuje jej, jsou-li dvody vyazení trvalé nebo doasné a za jakých podmínek bude moci eventuáln krev v budoucnosti darovat. V meziobdobí ekání na laboratorní výsledky a odbry je zpravidla dárcm podáváno malé oberstvení, jako aj a peivo. Jinak platí zásada, že na odbry by nemli dárci chodit nalano, zejména ráno je vhodné lehká snídan, a hlavn by se mli pedem dostaten napít. Jediné omezení, na které jsou dárci upozorováni je, že den ped odbrem by nemli jíst nic tuného a pít ve vtším množství alkohol. (2) 5.6 Vlastní odbr Vlastní odbr pak provádí odbrové zdravotní sestry ve zvláštní místnosti. Odbry se provádjí zásadn do plastikových vak, které jsou pochopiteln na jedno použití. Zpravidla 22

24 se nejedná o jednoduché vaky (ty se používají pouze na autotransfuze), ale o celé systémy trojvak, tyvak i víceetných vak, které jsou navzájem napojeny hadikami, a hadika vedoucí do odbrového vaku je zakonena jehlou. Tak je zarueno, že celý proces odbru a zpracování krve se dje tzv. uzaveným zpsobem, kde jediný kontakt se zevním prostedím je vpich jehly do žíly dárce. Odebírá se 5 až 7 ml krve/kg tlesné hmotnosti maximáln 450 ml krve. Odbr tohoto množství trvá maximáln 10 minut a zdravým lidem je možno toto množství krve odebrat za 8 týdn. Takto je možné poskytnout krev u žen 4krát a muž 5krát do roka. Darování krve kontrolované lékaem není zdravému lovku škodlivé. Jeden odbr by neml trvat déle než 10 minut. Protože v odbrovém vaku je 50 ml antikoagulaního roztoku, je poteba bhem odbru míchat obsah vaku, aby došlo k dokonalému promísení antikoagulans s odebíranou krví. To je možné provádt manuáln nebo pomocí speciálních odbrových vah, na které se položí odbrový vak, odbrová hadika se protáhne idlem a svorkou. Váhy po zahájení odbru a jejich spuštní se pak automaticky kývají s odbrovým vakem a souasn mí hmotnost vaku. Po dosažení cílové (nastavené) hmotnosti (tj. 450 ml krve + 50 ml antikoagulans) automaticky zasvorkují odbrovou hadiku a zastaví se. Tímto zaízením je zajištn jednak standardní objem všech odebíraných krví a jednak umožní jedné odbrové seste odebírat více dárc najednou. Po provedení odbru sestra dárci ošetí místo vpichu a dárce se odebere na oberstvení, pípadn obdrží oberstvovací balíek. (2, 7) 23

25 6 POSTUP KLINICKÉ TRANSFUZE Každý krevní produkt musí být vyšeten na pítomnost protilátek proti: anti-hcv, anti- HIV 1 a 2, musí být proveden sérologický screening na Treponema pallium a na pítomnost HBsAg, jsou stanoveny hladiny ALT. Pozitivita v daném testu nebo nejistota v interpretaci znamená vyazení produktu a klinické vyšetení dárce. Erytrocytový koncentrát má vyšetenu krevní skupinu v systému AB0, dále je otypován ve skupin Rh a ve skupin Kell. Pedtransfuzní vyšetení kompatibility se provádí v transfuzním oddlení a zjišuje kompatibilitu (sluitelnost) séra píjemce a ervených krvinek dárce. Po expedici pípravku transfuzní stanicí odpovídá za další správnou manipulaci píslušné klinické oddlení. (8) 6.1 Odbr krve pacienta na krevní skupinu Krev pacienta se odebírá do pedem oznaené zkumavky. Požadavky na žádance musí zahrnovat: jméno, píjmení, rodné íslo, íslo diagnózy a pojišovny, naléhavost, typ požadovaného pípravku a jeho množství. Ped odbrem provedeme aktivní identifikaci pacienta, tzn., že nám ekne své jméno a rodné íslo a ukáže obanský prkaz. Žádanku o krevní pípravek podepisuje vždy léka píslušného klinického oddlení. (9) 6.2 Kontrola obdržené krevní konzervy Po obdržení žádaného produktu na klinickém oddlení zkontroluje sestra, zda jde o ten typ produktu, o který bylo žádáno. Dále zkontroluje, zda: - údaje na kopii žádanky se shodují s údaji na Dodacím listu, který pichází s konzervou: jméno a píjmení pacienta, rodné íslo, krevní skupina v AB0 a Rh systému; - údaje o druhu výrobku, krevní skupin v AB0 a Rh systému a výrobní íslo jsou stejné na Dodacím listu a konzerv; - expiraní doba vyznaená na konzerv není pekroena. Sestra potom pipraví komerní soupravu k vyšetení krevní skupiny u lžka a vyjme z chorobopisu kartiku s identifikací pacienta a jeho krevní skupinou. Kartiku vydává transfuzní oddlení jako výsledek vyšetení krevní skupiny pacienta, po dobu hospitalizace je trvale uložena v chorobopise. Odpovdný za transfuzi je léka, který ji provádí. Zhodnotí tedy nejprve indikaci a to, zda druh podávaného pípravku této indikaci odpovídá. Opt zkontroluje, zda údaje na kopii 24

26 žádanky odpovídají údajm na Dodacím listu. Stejn jako sestra zkontroluje, zda krevní skupina v AB0 a Rh systému, druh pípravku a exspirace jsou stejné na Dodacím listu a krevní konzerv. Potom oví, zda krevní skupina na kartice se jménem pacienta, která je uložena v chorobopise, je shodná s krevní skupinou udanou na krevní konzerv a Dodacím listu. Dále léka zkontroluje, zda má krevní konzerva vyznaeny všechny požadované negativní výsledky a že obal konzervy je neporušen. (8, 9) 6.3 Sanqui test Následuje vyšetení krevní skupiny pacienta a konzervy u lžka za pomoci protilátek anti- A a anti-b ( sanqui test ). Zkouška mže upozornit na hrubou chybu v podávání krevních pípravk, jako je zámna konzerv nebo zámna jmen pacient i zámna zkumavek k pedtransfuznímu vyšetení. (9) 6.4 Biologická zkouška Pokud je dle sanqui testu shoda, lze zaít pevod. Nejprve se rychle aplikuje ml ( biologická zkouška ) a 3 minuty se eká, zda nedojde k potransfuzní reakci. Tento postup se opakuje ješt dvakrát. Pokud nejsou známky nežádoucí reakce, lze pokraovat v pevodu. Rychlost pevodu pizpsobujeme poteb (rychlý pevod vyžadují stavy se závažnými krevními ztrátami) a kardiální kompenzaci pacienta. Údaje o vyšetení u lžka nemocného a o výsledku biologické zkoušky zapíše léka do chorobopisu. Klinické sledování pacienta po dobu transfuze: ped transfuzí a po ní zmí sestra teplotu, krevní tlak a puls pacienta, vyšetí mo, údaje zapíše do chorobopisu spolu s údaji o ase, kdy byl pevod zahájen a kdy byl ukonen, a o tom, o jaký druh krevního pípravku šlo. Bhem transfuze sestra pacienta prbžn sleduje. Po skonení pevodu uschová sestra krevní konzervu se zbytkem 10 ml krve na 24 h pi teplot 2-6 C v chladnice. Pi jakýchkoliv píznacích i pouhém podezení na nežádoucí reakci sestra transfuzi ihned zastaví a pivolá lékae, neruší žilní vstup. (9) 25

27 6.5 Indikace k podání krevní transfuze Indikací rozumíme chorobné okolnosti tvoící podklad pro léebný zákrok lékae pomocí transfuzních pípravk. Každá transfuze pedstavuje pro píjemce zvýšené riziko a proto je nutné indikace k jejímu podání hodnotit velmi písn a zamezit zbytenému podání transfuze. Podle stupn naléhavosti léebného zákroku rozdlujeme indikace transfuze krve na tyi kategorie: a) Vitální (na podání transfuze závisí život nemocného) b) Absolutní (nepodání transfuze by mohlo poškodit nemocného) c) Normální léebnou indikaci ( transfuze je jedním z léebných prostedk) d) Relativní (transfuze má pi léení nemoci jen podprný vliv). Hlavní indikace k podání transfuzních pípravk jsou: - akutní hypovolémie doplnní krevního objemu - anémie zvýšení potu ervených krvinek a úprava hypoxie - krvácení pi poruchách koagulace zvýšení hladiny složek koagulace - krvácení pi deficitu krevních destiek dodat funkní destiky. (8) 6.6 Rizika transfuze V nkterých klinických situacích mže být transfuze jediným zpsobem záchrany života nebo rychlého zlepšení vážného stavu. ped každým naordinováním krve i krevních produkt pacientovi je však vždy dležité zvážit rizika podání transfuze oproti rizikm, které by pineslo její nepodání. Transfuze produkt ervených krvinek nese riziko vážných hemolytických transfuzních reakcí. Krevními produkty se mohou na píjemce penášet infekní agens, vetn HIV, hepatitidy B, hepatitidy C, syfilitidy, malárie a Chagesovy nemoci. Jakýkoliv krevní produkt mže být kontaminován bakteriemi a v pípad nesprávného zpracování i skladování mže být velmi nebezpený. Plazma mže penášet vtšinu infekcí pítomných v krvi a mže také zpsobit transfuzní reakce. K transfuzi plazmy existuje jen velmi málo klinických indikací. Riziko je asto vyšší než pravdpodobný pínos pro pacienta. (8) 26

28 II PRAKTICKÁ ÁST 8 Výzkumné zámry V mé práci jsem si zvolila tyto výzkumné zámry: 1. Pedpokládám, že astji chodí darovat krev muži než ženy. 2. Pedpokládám, že muži budou o problematice lépe informováni než ženy. 3. Pedpokládám, že lidé vyuení bez maturity chodí darovat krev mén než stedoškolsky a vysokoškolsky vzdlaní lidé. 4. Pedpokládám, že více jak polovina dotazovaných nebude znát podmínky dárcovství krve. 27

29 9 Metodika výzkumu Výzkum v praktické ásti jsem provádla pomocí dotazníku (viz píloha A), který byl anonymní a obsahoval 15 otázek. Použila jsem 12 otázek uzavených, 1 otázku polozavenou a 2 otázky otevené. Do úvodní ásti jsem zaadila otázky identifikaní. Zde respondenti uvádli své pohlaví, vk a jaké mají povolání. Další otázky smují k potvrzení i vyvrácení mnou daných výzkumných zámr. Vyplnní celého dotazníku trvalo pibližn 5-10 minut. Dotazována byla laická veejnost, studentky zdravotnické školy a dobrovolní dárci krve. Vybrala jsem vkovou skupinu 18 až 70 let. Pro rozdání a vyplnní dotazník jsem si stanovila období listopadu a prosince loského roku (2008). Celkový poet dotazník inil 120. Nejdíve jsem oslovila bývalou spolužaku, která mi po souhlasu editelky rozdala dotazníky dívkám na Stední zdravotnické škole a Vyšší odborné zdravotnické škole v Havlíkov Brod. Zde bylo osloveno celkem 25 studentek. Dále jsem rozdala 20 dotazník na transfuzním oddlení v havlíkobrodské nemocnici, 25 dotazník na pošt, kde pracuje má maminka a 35 dotazník v prodejn, kde jsem chodila na brigádu. Zbývajících 15 dotazník mi vyplnili píbuzní a kamarádi. Dotazníky mezi známe jsem dávala cílen, abych mla v koneném potu polovinu respondent s maturitním vysvdení a druhou polovinu bez maturitního vysvdení. Návratnost byla 100%. Kvli spolehlivému vyhodnocování výzkumných zámr jsem musela 20 dotazník vyadit. Konený vzorek tedy inilo 100 respondent, z toho 50 muž a 50 žen. Každá otázka dotazníku je zpracována formou tabulky a grafu s pesným potem a procentuálním výsledkem (zaokrouhleným na setiny) dané otázky pomoci statistického vzorce fi=(ni/n). 100 a krátkým zhodnocením. 28

30 10 Analýza zjištných výsledk Ke zhodnocení dat z dotazník jsem použila grafy a tabulky. V tabulkách uvádím absolutní etnost (A, n i ) a relativní etnost ( R, f i ). K výpotu R jsem použila vzorec: f i = (n i / n) x 100. Otázka íslo 1: Pohlaví dotazovaných Tabulka 1: Pohlaví respondent Pohlaví Absolutní etnost Relativní etnost Muž % Žena % Celkem % Pohlaví respondent Muži Ženy Celkem Obr. 1 Graf pohlaví respondent K vyplnní dotazníku jsem zámrn vybrala 50 muž a 50 žen, aby vyhodnocení výzkumných zámr nebylo zkresleno odlišným potem respondent ženského pohlaví a respondent mužského pohlaví. 29

31 Otázka íslo 2: Kolik je Vám let? a) let b) let c) let Tabulka 2: Vk respondent Absolutní etnost Relativní etnost Vk Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem a) let % 37 % 66 % b) let % 8 % 24 % c) let % 5 % 10 % Vk respondent let let let Muži Ženy Obr. 2 Graf vku respondent Nejvíce dotazovaných u obou pohlaví bylo ve vkové skupin 18 až 30 let a to 66, v rozmezí let se vykytovalo 24 respondent a v poslední skupin let bylo 10 respondent. 30

32 Otázka íslo 3: V jakém oboru pracujete? Tabulka 3: Povolání dotazovaných Student Strojíren., dlník Služby Zdravotnictví A R A R A R A R Muži 8 8 % % 9 9 % 0 0 Ženy % 4 4 % 8 8 % % Celkem % % % 14 % 14 % Zemdlství Stavebnictví Jiné A R A R A R Muži 5 5 % 4 4 % 7 7 % Ženy 1 1 % % Celkem 6 6 % 4 4 % % Zamstnání respondent Muži Ženy Student Služby Strojírenství, dlník Zdravotnictví Zemdlství Stavebnictví Jiné Obr. 3 Graf povolání dotazovaných Nejvíce dotazovaných bylo z ad student a to 27, 21 respondent pracuje ve strojírenství a 17 dotazovaných uvedlo jako svj obor služby. Ve zdravotnictví pracovalo 14 dotazovaných a v zemdlství 6. Ve skupin jiné je policista, ezník, nezamstnaní apod., jelikož se v tchto oborech vždy vyskytoval pouze jeden nebo dva respondenti, rozhodla jsem se tchto 11 respondent zahrnout do jedné spolené složky. 31

33 Otázka íslo 4: Vaše nejvyšší dosažené vzdlání? a) základní b) uovské c) uovské s maturitou nebo stedoškolské s maturitou d) vyšší odborné i vysokoškolské vzdlání Tabulka 4: Ukonené vzdlání dotazovaných Absolutní etnost Relativní etnost Vzdlání Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem a) základní % 5 % 9 % b) uovské % 20 % 41 % c) s maturit. vysvdení, % 23 % 45 % d) vyšší odb., vysokoškol % 2 % 5 % Vzdlání respondent Muži Ženy 5 0 a) základní b) uovské c) s maturit. vysvdení, d) vyšší odb., vysokoškol. Obr. 4 Graf dle ukoneného vzdlání dotazovaných K vyplnní dotazníku jsem zámrn vybrala 50 respondent s maturitním vysvdením a 50 respondent bez maturitního vysvdení, aby vyhodnocení výzkumných zámr bylo validní. Základní vzdlání mli 4 muži a 5 žen, uovské vzdlání mlo 21 muž a 4 ženy, maturitní zkouškou ukonilo vzdlání 22 muž a 23 žen a vyššího i vysokoškolského vzdlání dosáhli 3 muži a 2 ženy. 32

34 Otázka íslo 5: Znáte podmínky pro dárcovství krve? Tabulka 5: Pehled informovanosti respondent o podmínkách dárcovství krve Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Ano % 36 % 61 % Ne % 14 % 39 % Znáte podmínky dárcovství krve? Muži Ženy Celkem 10 0 Ano Ne Obr. 5 Graf pehledu informovanosti respondent o podmínkách dárcovství krve Na tuto otázku odpovdlo 61 dotazovaných, že zná podmínky dárcovství krve. Na konci dotazníku jsem použila 4 kontrolní dotazy k tomuto bodu. Po zhodnocení kontrolních otázek, jsem došla k závru, že skuten více jak polovina dotazovaných zná podmínky pro dárcovství krve. 33

35 Otázka íslo 6: Dával/a jste již nkdy v minulosti krev? Tabulka 6: Dárcovství krve muž a žen Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Ano % 11 % 28 % Ne % 39 % 72 % Dával/a jste nkdy krev? Ano Ne Muži Ženy Celkem Obr. 6 Graf dárcovství krve muž a žen Ze 100 dotazovaných darovalo krev 17 muž a 11 žen, celkem tedy 28 respondent. Podrobnjší informace o dárcích krve jsou uvedeny v tabulce. 17 a 18 a pehlednji zpracovány v grafech obrázk.17 a

36 Otázka íslo 7: Pokud ne, pro nejste dárcem krve? a) nespluji podmínky dárcovství krve b) bojím se zdravotních komplikací c) nechci, nemám dvod d) Tabulka 7: Pehled dvod, pro respondenti nedávají krev Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem A ,78 % 9,72 % 12,5 % B ,9 % 5,6 % 12,5 % C ,11 % 5,6 % 16,71 % D ,02 % 33,27 % 58,29 % Pro nedáváte krev? Muži Ženy 5 0 A B C D Obr..7 Graf pehledu dvod, pro respondenti nechodí darovat krev Na tuto otázku odpovdlo 9 respondent, že nespluje podmínky pro dárcovství krve a 9 respondent se bojí zdravotních komplikací. Dvanáct dotazovaných si vybralo možnost - nechci, nemám dvod a nejvíce respondent zvolilo možnost vepsat odpov vlastními slovy, a to 42 respondent. Podrobný pehled tchto odpovdí je v tabulce.18 a v grafu obrázku

37 Otázka íslo 8: Pokud ano, co Vás inspirovalo k dárcovství? Tabulka 8: Dvody, pro se respondenti rozhodli pro dárcovství krve Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Dobrý pocit , 42 % 21, 42 % 42, 84 % Jiná osoba , 85 % 7, 14 % 24, 99 % Den volna , 85 % 0 17, 85 % Také ji mžu jednou , 14 % 7, 14 % potebovat Vyšetení krve , 57 % 3, 57 % Dobrý pocit a den volna , 57 % 0 3, 57 % Co Vás inspirovalo k dárcovství krve? Muži Ženy 0 Dobrý pocit Jiná osoba Den volna Také ji mžu... Vyšetení krve Dobrý pocit a den volna Obr. 8 Graf dvod, pro se respondenti rozhodli pro dárcovství krve Nejastji respondenti darovali krev pro dobrý pocit a chtli být užitení. Takto odpovdlo 6 muž a 6 žen. asto také byla podntem jiná osoba, nap. tatínek, kamarádka, bylo tomu tak u 5 muž a 2 žen. Pro pt dotazovaných byl hlavním dvodem den volna, dv respondentky uvedly, že si uvdomují, že samy mžou jednou krev také potebovat a 1 muž odpovdl, že se úastní dárcovství krve pro dobrý pocit a zárove den volna. Jednu ženu inspirovalo k dárcovství, že bude mít vyšetenou krev. 36

38 Otázka íslo 9: Dáváte krev pravideln? a) ano, dávám 3-5krát ron b) ne, dávám mén než 3krát za rok Tabulka 9: Pehled pravidelných odbr dárc krve Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem A ,84 % 17,86 % 60,7 % B ,86 % 21,44 % 39,3 % Dáváte krev pravideln? Muži Ženy 2 0 ano, pravideln 3-5x ron ne, mén než 3-5x ron Obr. 9 Graf o pravidelnosti odbr dárc krve Z 28 dárc krve chodí k pravidelným odbrm 12 muž a 5 žen. Dvody, pro zbývajících 11 dárc nechodí k odbrm pravideln, jsem nezjišovala. Muži mžou darovat krev 4krát za rok a ženy 3krát za rok. Obvykle se odebírá ml krve do odbrové soupravy. Samotný odbr trvá do 10 minut. 37

39 Otázka íslo 10: Dostal/a jste nkdy transfuzi? Tabulka 10: Pehled dostání transfuze respondent Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Ano % 4 % 6 % Ne % 46 % 94 % Dostal/a jste nkdy transfuzi? Ano Ne Muži Ženy Celkem Obr. 10 Graf dostání transfuze respondent Z grafu vyplývá, že z dotazovaných dostali krevní transfuzi pouze 2 muži a 4 ženy, ale v celorepublikovém prmru dostane každý lovk bhem svého života krevní transfuzi 5krát a lék vyrobený z krve 14krát. 38

40 Otázka íslo 11: Víte, jaké je vkové rozmezí pro dárcovství krve? a) nevím b) ano, je to 18 až 65 let c) ano, je to 21 až 60 let Tabulka 11: Znalost respondent o vkovém rozmezí dárc krve Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem nevím % 5% 32 % let % 42% 63 % let % 3% 5 % Jaké je vkové rozmezí pro dárcovství krve? Muži Ženy Celkem 10 0 nevím let let Obr. 11 Graf znalosti respondent vkového rozmezí dárc krve Správn na tuto otázku odpovdlo 63 % dotazovaných. Z toho bylo 42 žen a 21 muž. Nevím odpovdlo 27 muž a 5 žen, variantu let zvolili 2 muži a 3 ženy. Darovat krev mže každý oban ve vkovém rozmezí let (pro první odbr se nedoporuuje vk nad 60 let). 39

41 Otázka íslo 12: Myslíte, že mže darovat krev lovk, který trpí cukrovkou? a) ne, nemže darovat krev b) mže, pokud nemá komplikace a nemá cukrovku více jak 10 let c) mže, pokud u jeho choroby staí pouze dieta a léky (tzn., že si nemusí píchat inzulín) Tabulka 12: Znalosti podmínek dárcovství ohledn nemocných cukrovkou Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem A % 31 % 66 % B % 8 % 18 % C % 11 % 16 % Mže darovat krev lovk, který trpí cukrovkou? Muži Ženy Celkem 10 0 A B C Obr. 12 Graf znalosti podmínek dárcovství ohledn nemocných cukrovkou Na tuto otázku správn odpovdlo 66 dotazovaných. Z toho 35 muž a 31 žen. Osmnáct respondent se domnívá, že krev mže darovat lovk, který trpí cukrovkou, pokud nemá více jak 10 let komplikace a 16 respondent se domnívá, že mže, pokud si nemusí píchat inzulín. Diabetici krev darovat nesmjí, stejn jako nap. epileptici, osoby, které prodlaly žloutenku typu A a B, osoby mající onemocnní srdce, pi roztroušené skleróze atd. 40

42 Otázka íslo 13: Je dárcovství krve omezeno hmotností dárce? a) ano, dárce musí vážit více než 50 kg b) ano, dárce nesmí vážit více než 100 kg c) na hmotnosti nezáleží Tabulka 13: Znalosti respondent o omezení hmotnosti dárc krve Absolutní etnost Relativní etnost Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem A % 28 % 47 % B % 2 % 4 % C % 20 % 49 % Je dárcovství krve omezeno hmotností dárce? Muži Ženy Celkem 10 0 dárce musí vážit více než 50 kg dárce nesmí vážit více než 100 kg a hmotnosti nezáleží Obr. 13 Graf znalosti omezení hmotnosti dárce U této jediné otázky bylo více špatných odpovdí než správných, ale rozdíl není veliký. Na hmotnosti nezáleží podle 49 dotazovaných, 4 respondenti si myslí, že dárce nesmí vážit více než 100kg. Správn odpovdlo 28 žen a 19 muž. Správn odpovdlo tém 50% respondent, z toho více než polovina odpovdí, byla respondent ženského pohlaví. Minimální hmotnost dárce krve je 50kg. 41