3/2013. SANACE A REKONSTRUKCE panelová sídliště

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3/2013. SANACE A REKONSTRUKCE panelová sídliště"

Transkript

1 3/2013 SANACE A REKONSTRUKCE panelová sídliště

2 SPOLEČNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ ČASOPIS CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR K Cementárně 1261, Praha 5 tel.: , fax: / POROZUMĚNÍ PANELOVÝM SÍDLIŠTÍM JAKO PŘEDPOKLAD PRO JEJICH REGENERACI 7/ PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE JAK DÁL S PANELÁKEM? EXPERIMENTY V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ Z LET 1959 AŽ 1961 /12 SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR Na Zámecké 9, Praha 4 tel.: SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, Brno tel.: , fax: mobil: / DODATEČNÉ ZÁSAHY DO NOSNÝCH KONSTRUKCÍ PANELOVÝCH BUDOV KONVERZE PRŮMYSLOVÉ ARCHITEKTURY A ŽELEZOBETON PARK HILL, SHEFFIELD, VELKÁ BRITÁNIE /64 /46 ČESKÁ BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST ČSSI Samcova 1, Praha 1 tel.: fax:

3 OBSAH CONTENT ROČNÍK: třináctý ČÍSLO: 3/2013 (vyšlo dne ) VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO: Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců betonu ČR Českou betonářskou společnost ČSSI Sdružení pro sanace betonových konstrukcí ÚVODNÍK Aleš Jakubík / 2 TÉMA POROZUMĚNÍ PANELOVÝM SÍDLIŠTÍM JAKO PŘEDPOKLAD PRO JEJICH REGENERACI Lucie Zadražilová / 3 PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE Ludmila Doudová / 7 JAK DÁL S PANELÁKEM? EXPERIMENTY V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ Z LET 1959 AŽ 1961 Eva Novotná / 12 REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ Hana Šimková / 16 JAK A PROČ REKONSTRUOVAT (NEJEN) PANELOVÉ DOMY KOMPLEXNĚ Jan Picpauer / 18 SANACE A REKONSTRUKCE TŘICET LET SANACÍ A REGENERACÍ PANELOVÝCH BUDOV ZKUŠENOSTI Z UPLYNULÝCH LET Hana Gattermayerová / 22 DODATEČNÉ PROVÁDĚNÍ OTVORŮ V NOSNÝCH STĚNÁCH VÍCEPODLAŽNÍCH PANELOVÝCH BUDOV Jiří Witzany, Jiří Brožovský, Tomáš Čejka, Radek Zigler / 30 DODATEČNÉ ZÁSAHY DO NOSNÝCH KONSTRUKCÍ PANELOVÝCH BUDOV Václav Vimmr, Tomáš Černý / 37 STATICKÉ POSOUZENÍ PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ DESKY PANELOVÝCH BUDOV PŘI MODERNIZACÍCH Jiří Witzany, Radek Zigler / 40 PARK HILL, SHEFFIELD, VELKÁ BRITÁNIE Jana Margoldová / 46 TRVANLIVOST A MOŽNOSTI OPRAV STÁVAJÍCÍCH BETONOVÝCH FASÁD Jukka Lahdensivu / 52 SANACE A REKONSTRUKCE NOSNÝCH STĚN MALOROZPONOVÝCH PANELOVÝCH SOUSTAV S OHLEDEM NA VYZTUŽENÍ PANELŮ Jaromír Vrba / 56 ZHODNOCENÍ OPRAV PLEČNIKOVY LÁVKY NA PRAŽSKÉM HRADĚ Vítězslav Vacek, Milan Hrabánek, Jiří Kolísko / 61 KONVERZE PRŮMYSLOVÉ ARCHITEKTURY A ŽELEZOBETON Petr Vorlík, Anna Kašíková / 64 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE OŠETROVANIE ČERSTVÉHO BETÓNU 9. METÓDY OŠETROVANIA A VPLYV NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI Peter Briatka, Peter Makýš / 70 VĚDA A VÝZKUM ZKOUŠENÍ BETONU ULTRAZVUKOVOU IMPULSOVOU METODOU Petr Cikrle, Dalibor Kocáb, Ondřej Pospíchal / 74 AKTUALITY fib SYMPÓZIUM TEL AVIV 2013 / 11 XXIII. MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM SANACE 2013 A I. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE POPÍLKY VE STAVEBNICTVÍ / 21 VERNISÁŽ K SOUTĚŽI BETON A ARCHITEKTURA 2013 / 21 RECENZE / 20, 51 REŠERŠE ZE ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ / 73 VÝSLEDKY ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE MĚSTA BEZ SMOGU / 79 SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 80 FIREMNÍ PREZENTACE Povrchové úpravy ve stavebnictví 2013 / 45 TAZUS / 71 Betosan / 71 Construsoft / 73 Beton TKS / 3. strana obálky Ing. Software Dlubal / 3. strana obálky Štěrbův betonářský slovník / 4. strana obálky VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ: Ing. Michal Števula, Ph.D. ŠÉFREDAKTORKA: Ing. Jana Margoldová, CSc. PRODUKCE: Ing. Lucie Šimečková REDAKČNÍ RADA: Prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (před seda), Prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. Jan Hrozek, Ing. Jan Hutečka, Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Doc. Ing. Martin Moravčík, Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Paříková, Petr Škoda, Ing. arch. Jiří Šrámek, Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý, Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc. GRAFICKÝ NÁVRH: 3P, spol. s r. o. Staropramenná 21, Praha 5 SAZBA: 3P, spol. s r. o. Staropramenná 21, Praha 5 ILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ: Mgr. A. Marcel Turic TISK: Libertas, a. s. Drtinova 10, Praha 5 VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE: Beton TKS, s. r. o. Na Zámecké 9, Praha 4 Redakce a inzerce: Předplatné (i starší výtisky): ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: základní: 720 Kč bez DPH, 828 Kč s DPH snížené pro studenty a nově i seniory nad 70 let: 270,- Kč bez DPH, 311 Kč s DPH pro slovenské předplatitele: 28 EUR bez DPH, 32,20 EUR s DPH (všechny ceny jsou včetně balného a distribuce) Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E ISSN Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Praha 1, čj. 704/2000 ze dne Za původnost příspěvků odpovídají autoři. Označené příspěvky byly lektorovány. FOTO NA TITULNÍ STRANĚ: Nástavba malometrážních bytů na panelový dům v Hostivaři, foto: archiv ateliéru Drexler Vrbata architekti BETON TKS je přímým nástupcem časopisů Beton a zdivo a Sanace. 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 1

4 ÚVODNÍK EDITORIAL VÁŽENÍ ČTENÁŘI, právě držíte v ruce číslo našeho časopisu, které je věnované především sanacím betonových a železobetonových konstrukcí. Před několika dny proběhl v Brně již 23. ročník mezinárodního sympozia Sanace 2013, jehož tradičním pořadatelem bylo Sdružení pro sanace betonových konstrukcí. Historie našeho sdružení odráží vývoj sanací a oprav betonových konstrukcí od skromných začátků počátkem devadesátých let k plnohodnotnému segmentu na trhu stavebních prací v současnosti. Klademe si za cíl šíření nejnovějších poznatků pro odbornou veřejnost, legislativní posílení oboru, zprostředkování zkušeností z realizací v tuzemsku a v zahraničí, ale i analýzu minulých omylů a důsledků přehnaného optimismu v otázkách životnosti betonových konstrukcí. Letošního ročníku mezinárodního sympozia se i přes současné složité období zúčastnilo více jak dvě stě odborníků z oboru sanací betonových konstrukcí. Na této tradiční a otevřené platformě jsme tak měli možnost se setkat jak s našimi členy, tak se zástupci potencionálních investorů, výrobců materiálů, dodavatelských a inženýrských firem, se zástupci významných škol, studenty i širší odbornou veřejností. Program byl navíc významně rozšířen propojením s mezinárodní konferencí Popílky ve stavebnictví pořádanou Asociací pro využití energetických produktů. V živé paměti mi zůstaly především přednášky pana Prof. Francesca Biasioli z Itálie s tématem Udržitelný rozvoj a stavební materiály: Mýty, fakta a bludy, který se věnoval nejen možnostem mého milovaného betonu, pana Prof. Rudolfa Hely z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně s jeho sugestivně podanými vlivy technologie na vady v betonech, nebo Ing. Kulhánkové z Ministerstva průmyslu a obchodu na téma implementace politiky druhotných surovin. Slovo mezinárodní v názvu sympozia nezůstalo prázdným pojmem. Vždyť kromě pana Prof. Francesca Biasioli z Itálie, zde dále vystoupili například pan Prof. Ulrich Diederichs z německé univerzity v Rostocku, Prof. Pavel Krivenko z ukrajinské univerzity v Kyjevě, paní MSc. Deya Over Kaman z turecké univerzity Anadolu, nebo pan Prof. Juraj Bilčík ze slovenské univerzity v Bratislavě. U příležitosti sympozia udělujeme každoročně prestižní ocenění významná osobnost v oboru sanací betonových konstrukcí, sanační materiálu roku a sanační dílo roku. Více o nominacích a oceněných se dozvíte na stránkách tohoto časopisu. Byl jsem překvapen jak v současné době, plné informačních technologií a možností komunikace, lidé znovu nacházejí potřebu hovořit spolu osobně. To jsem spolu s plnými sály považoval za nesmírně pozitivní impuls. Diskutovali jsme k jednotlivým příspěvkům, ptali jsme se a odpovídali si na otázky. Nechyběla vysoká odborná úroveň, slušnost, úcta i emoce. Mluvili jsme spolu v přednáškových sálech, na doprovodné výstavě, ale i jen tak, při vzájemných setkáních a společenských příležitostech. A z těchto vzájemných rozhovorů vznikla postupně iniciativa, kterou jsme nazvali Memorandum účastníků sympozia Sanace Rádi bychom toto memorandum představili co možná nejširší veřejnosti a získali pro něj co možná největší podporu. Stránky tohoto prestižního časopisu jsou dalším logickým krokem jak toto předsevzetí naplnit. Dovolte mi proto, abych Vás na tomto místě s úplným zněním Memoranda účastníků sympozia Sanace 2013 seznámil. Memorandum navazuje na workshop, který se konal za účasti představitelů českých vysokých škol stavebního zaměření, zástupců mnoha odborných svazů a asociací, činných ve stavebnictví na počátku roku 2012 v Humpolci a jehož tématem byla podpora rozvoje a prestiže stavebnictví. Dnes, rok po konání tohoto setkání, cítíme stále podobné obavy z postavení stavebnictví a jeho dalšího vývoje, které jsou vyvolány výrazným ekonomickým propadem v tomto sektoru hospodářství. Vycházíme přitom z přesvědčení, že stavebnictví má v České republice kvalitní základ v propracovaném vzdělávacím systému na všech jeho úrovních a České stavební společnosti jak výrobní, realizační, projektové, anebo inženýrské, mají kvalitativní úroveň zcela srovnatelnou s mezinárodním měřítkem. Stavebnictví v České republice tvoří významnou část hrubého domácího produktu a zaměstnává přes 9 % práceschopného obyvatelstva. My účastníci mezinárodního sympozia Sanace 2013 proto vyzýváme nejširší odbornou i neodbornou veřejnost a zejména zástupce státní správy na všech úrovních k zahájení společného dialogu, který povede k racionálnímu přístupu k rozvoji stavebnictví i jeho odpovídajícímu postavení v České republice. Za klíčová témata považujeme dosažení těchto změn: Stát je v nejširším slova smyslu největším zadavatelem stavebních zakázek, proto je nezbytné obnovit tvorbu vizí, dlouhodobých, střednědobých i krátkodobých plánů výstavby a údržby veřejných staveb a pracovat na jejich naplňování. Odpovědně a efektivně využít všechny zdroje a možnosti financování stavebních zakázek. Změnit systém zadávání veřejných zakázek, kdy jediným hodnotícím kritériem je pouze cena. Vyřešit legislativu v oblasti stavebního zákona, zejména zjednodušit komplikovaný systém připomínkování ve všech stupních schvalování. Dbát na profesní odbornost všech účastníků výstavby, tedy i odpovědných osob ve státní správě a státem řízených institucích, bez ohledu na politickou reprezentaci. Dbát na kvalitu a efektivitu stavebního díla ve všech fázích jeho vzniku a životnosti (příprava, projekt, realizace, dozor, provoz a údržba). Všem, kteří nás podpořili, i všem kteří se k tomuto memorandu připojí v budoucnu, děkujeme. Stavebnictví nevytváří virtuální svět, je skutečné a hmatatelné. Ten obor jsem si vybral před lety právě pro ten úžasný pocit, že když se ohlédnete, je za vámi něco vidět. Dělejme po vzoru starých stavitelů vše tak, jak nejlépe v danou chvíli dovedeme, příště to zase budeme umět určitě o trochu lépe a nebudeme se bát ohlédnout. Přeji Vám hodně úspěchů, štěstí a radosti při realizaci vašich projektů. Ing. Aleš Jakubík viceprezident SSBK 2 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

5 TÉMA TOPIC POROZUMĚNÍ PANELOVÝM SÍDLIŠTÍM JAKO PŘEDPOKLAD PRO JEJICH REGENERACI UNDERSTANDING PANEL HOUSING ESTATES IS THE ESSENTIAL REQUIREMENT FOR THEIR REGENERATION Lucie Zadražilová Většina panelových sídlišť v České republice představuje obytné čtvrti s vývojově vzniklými specifiky a potenciálem do budoucna. Předpokladem jejich úspěšné regenerace, jež musí probíhat na více vzájemně propojených úrovních, je pochopení vzniku a vývoje těchto celků. K tomu by měl přispět projekt Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu. The majority of panel housing estates in the Czech Republic are residential quarters with specifics that have developed in time and potentials for the future. Understanding the origin and genesis of these specifics is the main requirement for a successful regeneration of these panel housing estates. Project Panel housing estates in the Czech Republic as part of the urban environment: Evaluation and presentation of their residential potential. 1a O panelových sídlištích můžeme právem hovořit jako o významných městských čtvrtích, které plní jednu ze základních funkcí městského organismu, a to funkci bydlení. Podobně jako jinde v Evropě vyústila i v naší zemi bytová nouze po druhé světové válce do hromadné výstavby panelových sídlišť, stavěných podle principů meziválečné avantgardy s ušlechtilým záměrem poskytnout všem bez rozdílu kvalitní bydlení. V Československu byla sídliště pojímána jako forma bydlení odpovídající životnímu stylu nového socialistického člověka s jeho novými potřebami. Dobře míněná snaha o zlepšení podmínek bydlení pro co největší počet obyvatel se zčásti rozmělnila v nefunkční ekonomice socialistického státu. To ovšem nic nemění na tom, že některá specifika této formy hromadné výstavby představují potenciál, který lze využít při řešení současné bytové otázky. Dnes žijí na panelových sídlištích více než tři milióny obyvatel České republiky (tedy téměř každý třetí člověk). Přesto dosud nebyla doceněna jejich sociokulturní role a význam, mimo jiné proto, že je lidé vnímají jako celky bez minulosti a bez budoucnosti. Nezohledňují ani způsob, jímž byla vnímána v době svého vzniku a který se velmi lišil od dnešního většinového pojetí, ani skutečnost, že jejich vývoj není ještě zdaleka ukončen. S možnými scénáři budoucího vývoje panelových sídlišť úzce souvisí otázka regenerace (proces zlepšování obytných kvalit panelových sídlišť bývá označován také jako humaniza- Obr. 1a, b Fotografie z cyklu Jižní Město, 2005 Jaromír Čejka dokumentoval život na tehdy ještě rozestavěném Jižním Městě v Praze v letech 1980 až Vzniklo několik unikátních cyklů, zřejmě nejznámější je soubor Děti. Po dvaceti pěti letech se k tématu vrátil, tentokrát v barvě Fig. 1a, b Pictures from the Jižní město (Southern City) series, 2005 Jaromír Čejka was documenting life at Jižní Město (Prague) at that time still under construction between 1980 and Of several unique series the most known is probably the series Children. After 25 years, he got back to his topic, this time in colour. 1b 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 3

6 TÉMA TOPIC 2a 2b Obr. 2a, b Fotografie z cyklu Jižní Město, 2005 Fig. 2a, b Pictures from the Jižní Město series Obr. 3a, b, c Petr Drexler, Ladislav Vrbata, Nástavba malometrážních bytů na panelový dům v Praze Hostivaři, projekt: 2002, realizace: 2004 i po téměř deseti letech patří tato realizace mezi nejzdařilejší příklad úprav paneláku v České republice Fig. 3a, b, c Petr Drexler, Ladislav Vrbata, Extension of prefab houses in Prague-Hostivař small apartments after almost ten years this project has still been considered one of the best alterations of the prefab house in the country ce či revitalizace). Sociolog Jiří Musil podotýkal, že zde platí totéž co o přestavbě a modernizaci čtvrtí z 19. století. Nejlepších výsledků bylo dosaženo tehdy, když se autoři jejich přestaveb hluboce zamysleli nad konceptem historické blokové zástavby území, které měli adaptovat na soudobý životní způsob a dnešní civilizační nároky [1]. Jinak řečeno: základním předpokladem úspěšné regenerace panelových sídlišť, a tedy i možností se s nimi identifikovat a participovat na jejich dalším rozvoji je porozumění této formě hromadné bytové výstavby. Z této potřeby vznikl pětiletý mezioborový projekt s názvem Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu., který podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) a na jehož řešení se podílejí odborníci z řady tuzemských výzkumných pracovišť Uměleckoprůmyslové museum v Praze (příjemce projektu), Ústav dějin umění AV ČR, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Pedagogická fakulta UK, Fakulta humanitních studií UK, Fakulta architektury ČVUT, Útvar rozvoje města hl. města Prahy, Muzeum města Brna a Národní památkový ústav. Hlavním cílem projektu je realizace výzkumu a dokumentace vybraných panelových sídlišť, postižení historických, kulturních a sociálních aspektů při percepci těchto celků v minulosti i přítomnosti a vytvoření edukačních modelů ke zpřístupnění jejich specifického genia loci široké veřejnosti formou velké tematické výstavy v Praze, série regionálních prezentací ve třinácti krajských městech České republiky, několika odborných publikací a konečně specializované mapy s informacemi o vybraných celcích z hlediska historie, architektury, urbanismu, sociologie, demografie, památkové péče a dějin umění. Výsledky projektu by měly potvrdit tezi, že velká část těchto obytných celků představuje jakýsi základ, z něhož může vhodnými zásahy vzniknout dobře identifikovatelná a diferencovaná prostorová struktura, která bude podporovat kontakty mezi lidmi a posilovat v nich pocit domova a příslušnosti k místu [2]. Struktura města totiž není v průběhu času neměnná, ale vyvíjí se přirozeně, pomalu. Předpokladem úspěšného vývoje však je, že se nesmí zříkat těch prvků z minulosti, jež si zachovaly svou platnost. V případě sídlišť to jsou hodnoty jako univerzálnost, levnost, zeleň a blízkost přírody, navíc by se mohlo navázat na kvalitní a u mnoha celků dosud nenaplněný potenciál, jímž je městská vybavenost. Na sídlištích je možnost jeho naplnění větší než u jiných druhů zástavby, navíc tak lze učinit v jiné podobě, než bylo původně plánováno a přizpůsobit ji současným nárokům na bydlení. Sídliště by si měla uchovat svá specifická pozitiva, a zároveň se v co nej- 3a 4 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

7 TÉMA TOPIC 3b 3c větší míře provázat s ostatními částmi města [3]. Před každým regeneračním zásahem je zásadní položit si otázku, pro jaké cílové skupiny vlastně chceme sídliště regenerovat, a teprve pak se tyto celky snažit adaptovat tak, aby odpovídaly životnímu stylu, hodnotám a požadavkům těchto skupin [4]. Některá dobře založená a citlivě regenerovaná panelová sídliště mohou uspokojit rozdílné nároky na bydlení, jako je blízkost přírody, a současně dobré a rychlé spojení do centra města [5]. Pro koho tedy mohou být panelová sídliště zajímavou nabídkou bydlení? Pro mladé lidi na začátku profesní kariéry, kteří tráví většinu času pracovního i volného mimo domov a nepotřebují širokou nabídku služeb v okolí bydliště, jsou velkou předností minimální nároky na údržbu panelákových bytů. Zelené plochy v okolí celků i uvnitř nich a bezpečné prostředí pro hry jsou výhodné pro rodiny s dětmi, u této skupiny je zájem o sídlištní lokality přímo úměrný vybavení celku školkami, školami a službami pro rodiny s malými dětmi. Pokud se v těchto celcích podaří zajistit i zařízení pro mimoškolní aktivity dětí a mládeže, rodiny pravděpodobně v místě bydliště setrvají. A konečně pro první obyvatele sídlišť, kteří jsou dnes již vesměs ve vyšším věku, představují sídliště domov a místo, kde strávili velkou část svého života. Ani tato skupina nemá většinou důvod ke stěhování, pokud se cítí na sídlišti bezpečně a je splněna podmínka, že veškeré služby jsou dostupné v nejbližším okolí. Sledování současné diskuse o regeneraci sídlišť by mohlo vést k chybnému předpokladu, že se jedná o nové téma, jež začalo být aktuální po roce Přitom již v éře socialismu se o humanizaci sídlišť hovořilo a vedle snahy zlidštit paneláky veselým nátěrem fasád existovaly i seriózní pokusy podívat se na tento proces komplexněji. Uveďme alespoň projekt Urbanita 86, který vypsal Technický magazín a jehož cílem bylo shrnout názory na dotvoření a zpříjemnění prostředí již existujících sídlišť, především projekty na posílení jejich urbanity a městské atmosféry. Zúčastnilo se ho přes osmdesát architektů a stal se jednou z klíčových událostí, protože ještě za minulého režimu otevřel prostor pro diskusi a kritiku. Regenerace totiž může být úspěšná pouze tehdy, probíhá-li zároveň na více vzájemně propojených rovinách: 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 5

8 TÉMA TOPIC Obr. 4 Ladislav Lábus, David Mareš, Dagmar Prášilová, Barevné řešení panelových domů na pražském sídlišti Bohnice, projekt i realizace 1999 až 2000 zvolená barevnost není formální a zajímavě pracuje s konstrukční logikou objektu Fig. 4 Ladislav Lábus, David Mareš, Dagmar Prášilová, Coloured solution of prefab houses at the Prague Bohnice housing estate, project and realisation 1999 to 2000 the chosen colours are not formal and collaborate with constructional logic of the objects 4 počínaje úrovní jednotlivých domů až k celému obytnému prostředí. Přesto bývá tato problematika dodnes často redukována na otázky barevnosti či různých nástaveb na panelácích. Ty bývají většinou šmahem odsuzovány, i zde ovšem platí, že porozumění historii tohoto typu výstavby i kontextu může vést k velmi zajímavým výsledkům. S vědomím určité míry zjednodušení lze říci, že většina architektů považuje barvení paneláků za kosmetické úpravy, které celku ve výsledku škodí. Např. Roman Koucký, který se v současné architektonické obci řadí k odpůrcům humanizace sídlišť, podotýká, že jednou dojde k tomu, že naši potomci budou seškrabávat zateplení a budou vysvětlovat, jak vzácná a důležitá je původní šedivá barva [6]. Sociologové a samotní obyvatelé těmto úpravám bývají nakloněni, protože mohou představovat jednu z cest z labyrintu monotónního vyznění a nemožnosti orientace. Někteří architekti se navíc dokázali podobného úkolu zhostit velmi dobře. Např. Ladislav Lábus vytvořil v letech 1999 až 2000 se studenty svého ateliéru na ČVUT návrh barevného řešení superdomu na pražském sídlišti Bohnice, jenž byl posléze realizován (obr. 4). Úspěšnost řešení spočívala v tom, že nepracovali s abstraktní plochou, ale zohlednili typ i velikost budov, stejně jako jejich polohu a význam v rámci celé čtvrti [7]. K respektování podstaty panelové zástavby při regeneracích se přiklání i Lábusův kolega Jiří Pleskot: Jakmile se zač nou paneláky omalovávat jako hračky, stávají se z nich jiné domy, než ze své podstaty jsou. Je to špatné, jde o základní nepochopení jejich kvality. Jejich podstata by měla být spíš rozvíjena a neměly by být degradovány na legrační domy. Panelákům škodí nepromyšlené způsoby zateplování a scelování fasád, kdy se vytrácí jejich elementárnost, celkový výraz jeho složenost a rozebíratelnost [8]. Ve výsledku by vždy mělo jít o soulad mezi domy, jejich okolím i společným veřejným prostorem. Podobné rozpory panují v otázce nejrůznějších nástaveb na střechách. Např. teoretik architektury Rostislav Švácha před několika lety poznamenal, že nástavby na střechách paneláků z nich neudělají normální domy a navíc úplně zničí estetiku strohé, a přece působivé geometrie [9]. Není však nástavba jako nástavba. Architekti Petr Drexler a Ladislav Vrbata jsou autory nástavby malometrážních bytů na panelový dům v Přeštické ulici v Praze Hostivaři (obr. 3a až c). Její tvar nekontrastuje s původní strukturou paneláku, je s ní naopak v souladu. Hmoty schodišť vhodně rozčleňují jednolitou severní fasádu a jsou dobře zapamatovatelné. Povedlo se i barevné Literatura: [1] Druhý život pro sídliště, Era 21 9, 2009, č. 1, s. 55 [2] Halík P.: Architektonická avantgarda a tradice českého funkcionalistického urbanismu, in: Laurent Bazac Billaud (ed.), Problematika města: Praha a její nové čtvrtě, Cahiers du CeFReS, č. 7, Praha 1995, s. 51 [3] Musil J. et al.: Lidé a sídliště, Praha 1985, s. 332 [4] Zadražilová L.: Sociokulturní pohled na problematiku bydlení v Československu ve 2. polovině 20. století. Prostorová a sociální specifika panelových sídlišť, rukopis disertační práce obhájené na FF UK v Praze, Praha 2012 [5] Voženílek J.: Kompozice nových obytných souborů, Architektura ČSR XLI, 1982, č. 4, s [6] Volf P.: Rozhovor Petra Volfa s architektem Romanem Kouckým, Krása je objektivní, in: Karolina Jirkalová Jan Skřivánek Petr Volf (edd.), Město mezi domy. Rozhovory s architekty, Praha 2009, s. 19 [7] Lábus L., Mareš D., Prášilová D.: Barevnost panelových domů na sídlišti Bohnice, Era 21 9, č. 1, 2009, s. 33. [8] Volf P.: Panelák je panelák je panelák, Magazín Víkend, Příloha Hospodářských novin, 2010, č. 42, , s. 28 [9] Volf P.: Ze sídliště neodejdu. Rozhovor s Rostislavem Šváchou, in: Petr Volf, Vzrušení, Praha 2006, s. 282 [10] Pištěk P.: Nástavba malometrážních bytů na panelový dům v Hostivaři, Era 21 9, č. 1, 2009, s řešení, které respektuje charakter domu a pracuje s dostatečně velkým měřítkem [10]. Z uvedených příkladů je zřejmé, že i s barevností fasád a nástavbami na panelácích se dá dobře pracovat a lze jimi přispět ke kvalitní regeneraci, pokud mají autoři vhled do problematiky, respektují podstatu a citlivě, a zároveň invenčně navazují na místní kontext. Tento článek vznikl v rámci projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu, podpořeného Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód projektu: DF13P01OVV018. Fotografie: 1a až 2b Jaromír Čejka, 3a až 3c Drexler Vrbata architekti, 4 Architektonický ateliér Ladislav Lábus PhDr. Lucie Zadražilová, Ph.D. Uměleckoprůmyslové museum v Praze tel.: BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

9 TÉMA TOPIC PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE PRAGUE PANEL HOUSING ESTATES DURING THE TIME Ludmila Doudová Článek vychází z podkladů výstavy Pražská panelová sídliště (Sál architektů, Staroměstská radnice, Praha, 31. května až 16. září 2012). Na základě vybraných pražských sídlišť a sídlištních celků ukazuje vývoj jejich výstavby od počátků využívání prefabrikovaných stavebních prvků na přelomu 40. a 50. let až po 80. léta 20. století. Současně je také zmíněna otázka regenerace či humanizace sídlišť, jejich oživení a přizpůsobení se požadavkům současnosti. The article, which is based primarily on documents of the exhibition Prague Panel Housing Estates (Old town hall, Prague, ), presents developments at selected Prague housing estates from the time when prefabricated elements began to be used in the late 1940s until the 1980s. It also discusses regeneration or humanisation of housing estates their rejuvenation and adaptation to the requirements of modern living. Panelová sídliště, sídelní celky s velkokapacitními domy, se nejintenzivněji stavěla v 60. až 80. letech 20. století. V Praze jsou kromě mnoha samostatných sídlišť, mezi něž patří např. Zahradní Město či sídliště Krč, také ucelené sídlištní komplexy Jižní Město (Háje, Opatov, Litochleby a Chodov) a Jihozápadní Město (katastrální území Stodůlky). V pražských sídlištích žije 40 % obyvatel hlavního města, což představuje lidí. PROTOTYPY SÍDLIŠŤ Myšlenka výstavby velkých obytných celků s hygienickými byty a společným zázemím se objevila již v 19. století. První skutečná sídliště však začala vznikat až mezi dvěma světovými válkami, a to především jako řešení stálého nedostatku bytů. Tvůrci sídlišť se stali levicoví teoretici a architekti, zejména Le Corbusier, sovětští a také němečtí avantgardisté. Nejstarší panelové sídliště s názvem Praunheim bylo vystavěno ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1926, tedy o více než čtvrt století před kolaudací prvního panelového domu v Praze. V Československu se na přelomu 20. a 30. let 20. století myšlenkou hromadné bytové výstavby ve formě sídlišť zabývali přední avantgardní architekti a teoretici, a to zejména Karel Teige, Jaromír Krejcar, Karel Honzík ad. Zprůmyslnění výstavby a racionalizaci stavebních procesů pak zavedl Tomáš Baťa ve Zlíně. První sídliště v Praze vyrostla v místech vytyčených regulačním plánem Velké Prahy z roku 1930, který vypracovala Státní regulační komise (předchůdce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy). Počítalo se v něm se vznikem velkých obytných celků např. na Proseku nebo na Invalidovně v Karlíně, v místě pozdější Solidarity ve Strašnicích, na Pankráci, v Holešovicích či Břevnově. Nejstarší pražské proto-sídliště vyrostlo zčásti před druhou světovou válkou právě ve zmíněném Břevnově, mezi ulicemi Nad Kajetánkou a Pod Marjánkou. Bylo sice ještě postaveno tradičními řemeslnými metodami, z cihel, ale s již patrným principem prefabrikace, tj. průmyslové výroby a následného osazení typizovaných stavebních dílů, která je charakteristická pro pozdější panelová sídliště. VÝVOJ DO ROKU 1948, PO ROCE 1948 A SOCIALISTICKÝ REALISMUS Během druhé světové války byla přerušena stavební činnost a architekti se zabývali teoretickými přípravami nové organizace stavebnictví. Bytovou otázku měly dále řešit centrálně řízené projektové a prováděcí závody, jejichž práce měla být racionalizována výrobou typizovaných konstrukčních i stavebních prvků. Industrializace stavebnictví vyvolaná poválečnými hospodářskými a sociálními požadavky měla vést k opuštění řemeslné (a často pouze sezónní) práce, a tím ke zrychlení výstavby. Prvním předpokladem k této změně bylo stanovení obecně platných norem a následné vypracování zásad standardizace (plochy bytů) a typizace. Typizované stavební dílce s univerzálním uplatněním umožňovaly jejich sériovou výrobu a následnou montáž přímo na stavbě. Nové metody se poprvé prosadily během dvouletého hospodářského plánu v letech 1947 a V Praze byly ve větší míře použity prefabrikované stěny a stropy při stavbě sídliště Solidarita ve Strašnicích, které se vyráběly přímo na místě. Ostatní dvouletková bytová výstavba v Praze, např. kolem Vršovické třídy, Jeremenkovy ulice v Podolí nebo Horňátecké ulice v Kobylisích, byla realizována ještě tradičním zděním z cihel. [1] Stavebnictví po roce 1948 trpělo nejen nedostatkem stavebního materiálu, jeho reorganizace s sebou rovněž přinesla špatně koordinovanou, neefektivní a kvapnou práci. Industrializace navíc způsobila pokles kvality řemeslné práce. V prosinci 1948 vznikl jako součást Československých stavebních závodů projekční ústav Stavoprojekt (v čele s architektem Josefem Havlíčkem) a dále pak byl vydán Typizační sborník (dvanáctisvazkové dílo vydané Studijním a typizačním ústavem v Praze, STÚ, v roce 1951) s dispozičními, konstrukčními, materiálovými a architektonickými řešeními. Novou architekturou vytvořenou pro novou společnost byl radostný a monumentální socialistický realismus. Ten měl představovat podle přání režimu mluvící architekturu, která své obyvatele vychovává. Architektura socialistického realismu je plná patosu: fasády typově stavěných domů zdobí sloupová průčelí, sgrafita, keramické domovní znaky apod. Jednotlivé domy tvoří uzavřené nebo polouzavřené bloky s vnitřní zelení a hřišti. URBANISTICKÉ PLÁNOVÁNÍ Dějiny urbanistického plánování hlavního města začínají rokem 1920, kdy byla ustanovena Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a okolí a následně přičleněním dosud samostatných městských částí vznikla tzv. Velká Praha. Regulační komise, působící v době mezi světovými válkami, ve svých plánech zpracovala téměř celou dnešní plochu Prahy a vytipovala řadu lokalit určených k bydlení, práci, odpočinku i dopravě, které byly zastavěny až dlouho po zániku komise. Urbanistické plánování pokračovalo během druhé světové války i po ní, soustavná práce je však spojena až s rokem 1951, kdy v rámci magistrátu vznikla Kancelář pro územní plán hlavního města Prahy (v čele s architektem Jiřím Novotným), která byla společně s oddělením územního plánu (pod vedením architekta Běluše Arnolda) v roce 1961 připojena k nově vzniklému Útvaru hlavního architekta města Prahy (v čele s architektem Jiřím Voženílkem). Podobu pražského územního plánu podmiňoval tlak státu na extenzivní růst města, které se mělo stát industrializovanou socialistickou metropolí. Podporovaný příliv pracov- 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 7

10 TÉMA TOPIC 1 2 ních sil si vynucoval neustálé hledání nových ploch k bytové výstavbě. [1] PRVNÍ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ Pokusy s panelovou technologií a se zprůmyslněním výstavby se uplatnily ještě koncem 50. let, a to ve velkých obytných celcích. Příkladem jsou Petřiny, Červený Vrch (obr. 1) a Vokovice (na výstavbu sídlišť Petřiny a Červený Vrch byla použita stavební soustava G 57). Také se ale začínají ozývat první kritické hlasy upozorňující na neekonomickou výstavbu plnou nedodělků s domy nabízejícími omezené a nepříliš praktické dispozice bytů atd. Následkem toho se od 60. let krátce objevují snahy o napravení počátečních chyb: s výstavbou je spojeno širší spektrum odborníků včetně sociologů a psychologů, usiluje se o větší variabilitu atp. V této době tak vyrostlo několik tzv. experimentálních sídlišť (viz článek str. 12 až 15, pozn. redakce), jejich představitelem je především karlínská Invalidovna (vystavěna pomocí konstrukce typu T 08B). Přes všechny neduhy je první etapa výstavby panelových sídlišť většinou chápána jako zdařilá. Sídliště byla budována především v napojení na starší zástavbu a organicky tak zapadala do organismu města; v případě Invalidovny šlo dokonce o vyplnění proluky v rámci širšího pražského centra. Dále splňovala základní požadavky, jako je vlastní občanská vybavenost (obchody, kulturní zařízení, školky apod.). Domy svou výškou respektovaly lidské měřítko a v menší či větší 4 míře se také uplatnila snaha o výtvarné oživení či odraz světových architektonických vzorů (tzv. hotelové domy na Invalidovně a Petřinách). [1], (obr. 4 a 5) SÍDLIŠTĚ 60. LET V této době začala mohutná vlna výstavby, která si z počáteční fáze vzala mnohá poučení (zejména týkající se technologických postupů z Invalidovny). Docházelo však k výraznému omezování role urbanistů i architektů, investor kromě toho ještě zvyšoval počet plánovaných bytů a současně snižoval pořizovací náklady. Architektura ( ) byla nahrazena výstavbou, individuální přístup typovostí, kvalita díla kvantitou. [2] V 60. letech přesto vzniklo v Praze několik kvalitních sídlišť, která si udržela kontinuitu s původními modernistickými představami a zároveň je dokázala více nebo méně úspěšně skloubit se stále nenasytnějšími požadavky socialistického molochu. Jsou to především sídliště Krč (stavební soustava T 08B, pozn. autor.), Novodvorská a Malešice. [1], (obr. 2 a 3) Počátkem 60. let se začalo stavět tzv. Severní Město (sídliš tě Prosek (obr. 6), Ďáblice, Kobylisy a Bohnice), kde na rozdíl od pozdějšího Jižního a Jihozápadního Města nešlo o nový městský celek založený na zelené louce, ale o soubor jednotlivých rozsáhlých sídlišť. (Při výstavbě Severního Města byly použity stavební konstrukční systémy T 06B a T 08B.) Velkým problémem té doby bylo neustálé zvyšování počtu podlaží např. sídliště Bohnice svou monumentálností výrazně narušilo panorama Trojské kotliny. 5 8 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

11 TÉMA TOPIC 3 Obr. 1 Josef Kubín: Návrh sídliště Červený Vrch, pohled směrem ke kulturnímu domu na ústředním náměstí, 1954, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 1 Josef Kubín: Design of the Červený Vrch housing estate, view towards the culture house on the central square, 1954, City Development Authority Prague (ÚRM) Obr. 2 Milan Procházka, Milan Polívka: Sídliště Malešice, perspektivní kresba, 1959, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 2 Milan Procházka, Milan Polívka: The Malešice housing estate, perspective drawing, 1959, City Development Authority Prague (ÚRM) Obr. 3 Josef Kalous, Josef Polák, Jaroslav Vlašánek: Sídliště Krč, skica, 1962, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 3 Josef Kalous, Josef Polák, Jaroslav Vlašánek: The Krč housing estate, sketch, 1962, City Development Authority Prague (ÚRM) Obr. 4 Emanuela Kittrichová, Jaroslav Horný a kol.: Interiéry bytů na Invalidovně, foto: autor neznámý, 1963, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 4 Emanuela Kittrichová, Jaroslav Horný et al.: Interiors of the apartments in Invalidovna, photo by unknown author, 1963, City Development Authority Prague (ÚRM) Obr. 5 Josef Polák, Vojtěch Šalda (vedoucí projektanti): Sídliště Invalidovna v Karlíně, pohled do nákupní pasáže, foto: Zdeněk Voženílek, 1966, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 5 Josef Polák, Vojtěch Šalda (head designers): The Invalidovna housing estate in Karlín, view of a shopping passage, photo: Zdeněk Voženílek, 1966, City Development Authority Prague (ÚRM) Obr. 6 Jan Růžička (vedoucí projektant): Sídliště Prosek, foto: Karel Neubert, 1974, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 6 Jan Růžička (head designer): The Prosek housing estate, photo: Karel Neubert, 1974, City Development Authority Prague (ÚRM) 6 JIŽNÍ MĚSTO Jedno z nejznámějších českých sídlišť, ztvárněné dokonce ve filmu Panelstory aneb jak se staví sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979, se stalo téměř synonymem pro veškerá negativa panelové výstavby. Jeho výslednou podobu silně ovlivnily politické změny a doba jeho výstavby se nakonec vyšplhala na úctyhodných 20 let od prvních návrhů po dokončení. Jako vhodný prostor pro novou rozsáhlou výstavbu určil územní plán z roku 1964 oblast mezi obcemi Chodov a Háje, tehdy mimo katastr Prahy. Mírný terén se v blízkosti nově budované dálnice D1, s možností napojení na inženýrské sítě a v přímém kontaktu s volnou přírodou, jevil jako ideální. Jižní Město se začalo realizovat podle soutěžního návrhu architekta Jiřího Lasovského a Jana Krásného z roku V podstatě na zelené louce vyrostlo nové město, původně koncipované jako čtyři samostatné čtvrti (Háje, Opatov, Litochleby a Chodov) celkem pro obyvatel. Stereotypnosti tak velkého projektu mělo zabránit odlišné architektonické pojetí jednotlivých částí. Scelit tyto obytné soubory a vytvořit samostatně fungující město mělo společné centrum mezi Litochlebským náměstím a stanicí metra Opatov. Na dodnes prázdném prostranství by obyvatelé našli hlavní náměstí, radnici, kostel, obchody i kulturní vyžití. Na náměstí by volně navazoval Centrální park, který by svým podlouhlým tvarem spojil všechny čtvrti. Nízká a hustá zástavba by směrem k centrům gradovala. [1] Po roce 1970 se celý koncept autorsky rozpadl a většina původních idejí byla opuštěna. Navrhovaná čtyři centra splynula v neurčitý celek, výška zástavby vzrostla, namísto průmyslové oblasti vzniklo sídliště Jižní Město II., dále navázala nepříliš vydařená samostatná výstavba v letech 1971 až 1980 a občanská vybavenost byla realizována pouze z malé části. (V části Jižního Města je použita stavební soustava T 08B.) JIHOZÁPADNÍ MĚSTO Jihozápadní Město s více než obyvateli patří k nejmladším velkým sídlištním celkům v Praze (obr. 7, 8 a 10). Bylo realizováno podle projektu architekta Ivo Obersteina z roku Terénní konfigurace volného prostoru polí a sousedství přírodní rezervace Prokopského a Dalejského údolí se staly základem pro rozvrh funkčních ploch sídliště, dopravní kostru i pro vymezení Centrálního parku s vodními plochami. [1] Na rozdíl od Jižního Města, které bylo vybudováno původně bez plánů pro metro, koncept Jihozápadního Města již od svého počátku obsahoval trasu B metra vedoucí jeho středem. U stanic metra jsou lokální centra, v docházkové vzdálenosti osm minut bydlí 70 % obyvatel sídliště. Hlavní pěší cesta prochází vnitřními prostory obytných bloků, propojuje jednotlivá centra a Centrální park. Jádrem Jihozápadního Města je Sluneční náměstí s radnicí v Nových Butovicích. Mezi dvěma stanicemi metra je koncipován městský bulvár, na kterém jsou soustředěny obchody, služby a reprezentativní objekty. Průjezdná doprava je vedena po obvodových komunikacích. [1] Díky tomu, že základní tým Ateliéru 7 Projektového ústavu hlavního města Prahy pod vedením Ivo Obersteina zůstal do 90. let víceméně stejný, podařilo se do současnosti udržet základní urbanistickou koncepci téměř beze změn (ne jako v případě Jižního Města, kde se bohužel autorský koncept rozpadl). Výjimkou je sídliště Velká Ohrada (čtvr- 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 9

12 TÉMA TOPIC tý obytný celek Jihozápadního Města) autorů Jana Bočana a Zdeňka Rothbauera, kde bylo místo původní rozvolněné kompozice obytného souboru nad Dalejským údolím navrženo devět uzavřených bloků na šachovnicové osnově. Výstavba Jihozápadního Města začala roku 1976 a pokračuje až dodnes. (Na výstavbu sídlišť Nové Butovice a Stodůlky byla použita konstrukční soustava VVÚ ETA.) Celkový vzhled sídliště poznamenala podobně jako Jižní Město nutnost striktně dodržovat objemovou typizaci panelových domů a hustotu zástavby. Přesto se architektům podařilo prosadit v rámci rigidní stavební výroby některé prvky, např. rohové sekce z panelů, které přinesly novou kvalitu prostorového řešení. Jednotlivé obytné soubory jsou samostatnými celky navrženými různými architekty Ateliéru 7, kteří využili tradiční městské struktury, především náměstí a bulváry, prvky drobné architektury, dodrželi vymezení poloveřejného a veřejného prostoru a spolupracovali s mladými umělci (Kurtem Gebauerem, Stefanem Milkovem, Olbramem Zoubkem a dalšími). [1] REGENERACE, HUMANIZACE, REHABILITACE Kritika panelové výstavby postupem času sílila a vyvrcholila na počátku 90. let, podporována celkově svobodnější atmosférou po sametové revoluci. Diskuse o hrozícím nebezpečí spojeném s končící životností domů, následné návrhy bourání paneláků a jejich nahrazení jiným typem výstavby byly zhodnoceny jako nereálné a později nahrazeny masivními snahami o regeneraci a humanizaci sídlišť (obr. 9 a 11). Literatura: [1] Materiály z výstavy Pražská panelová sídliště (Sál architektů, Staroměstská radnice, Praha, ), autoři výstavy a textů/authors of the exhibition and texts: Martina Flekačová, Milan Kudyn, Lucie Zadražilová, Klára Halmanová; kurátorka výstavy/curator of the exhibition: Klára Halmanová [2] Poche E.: Prahou krok za krokem. Praha a Litomyšl, Paseka 2001 Obr. 7 Exkurze architektů a projektantů na rozestavěné sídliště Lužiny, foto: Ivo Oberstein, 1983, soukromý archiv Fig. 7 Excursion of architects and designers in the unfinished Lužiny housing estate, photo: Ivo Oberstein, 1983, private archive Obr. 8 Model Slunečních domů na hlavním náměstí Jihozápadního Města, 1985, soukromý archiv Fig. 8 Model of Solar houses on the main square of Jihozápadní Město, 1985, private archiv Obr. 9 Jiří Novák: Křídla, 1987, foto: Hynek Alt (Vetřelci a volavky) Fig. 9 Jiří Novák: Wings (mobile), 1987, photo: Hynek Alt (Aliens and Herons) Obr. 10 Zimní radovánky ve vnitřním prostoru rondelu na Lužinách, foto: Ivo Oberstein, 1988, soukromý archiv Fig. 10 Winter merrymaking in the inner area of a roundel in Lužiny, photo: Ivo Oberstein, 1988, private archiv Obr. 11 Barevné fasády panelových domů, Zahradní Město, foto: Tomáš Brabec, 2012, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) Fig. 11 Coloured house facades of the Zahradní Město housing estate, photo: Tomáš Brabec, 2012, City Development Authority Prague (ÚRM) 10 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

13 TÉMA TOPIC Sídliště se vylepšují zejména zateplením domů, barevným řešením fasád, nástavbou, výměnou oken a zábradlí balkonů, zasklením lodžií, značením jednotlivých domů rozlišujícími symboly pro zlepšení orientace ap. Tyto zásahy však s odstupem času hodnotíme spíše negativně. Mnohdy jsou totiž provedené živelně bez ohledu na kontext [1] a někde nezohledňují dokonce ani funkčnost či statiku objektu. Kupříkladu dožívající umakartová bytová jádra jsou hromadně nahrazována zděnými koupelnami a toaletami, dispoziční řešení bytů je přebudováváno pomocí nových interiérových příček oboje často bez posouzení statika. Na podporu zkvalitnění exteriérů sídlišť a úpravy infrastruktury byl pro obce v roce 2000 vyhlášen vládní program dotace ze státního rozpočtu. Finanční podpora na regeneraci panelových sídlišť je určena na jejich přeměnu ve víceúčelové celky a všestranné zlepšení obytného prostředí. [1] ZÁVĚR Sídliště byla od samého počátku kritizována pro svou uniformitu, nízkou estetickou kvalitu, necitlivost vůči okolnímu prostředí, anonymitu svádějící ke kriminalitě a vandalismu. Nedostatek pracovních příležitostí, center společenských aktivit a služeb vedl ke každodennímu vylidňování sídlišť během pracovního dne. [1] Řada těchto problémů na některých sídlištích, zvláště těch rozsáhlejších, bohužel přetrvává, zejména se to týká dojíždění za prací či absence přirozených míst k setkávání. A současný vývoj ani příliš nepodporuje výstavbu multifunkčních obytných celků spíše vítězí monofunkčnost sídlišť bez snahy přiblížit se původnímu konceptu. Mgr. Ludmila Doudová tel.: fib SYMPÓZIUM TEL AVIV 2013 Pravidelné, každoroční sympozium fib se letos konalo netradičně již koncem dubna v izraelském Tel Avivu. Pozdější termín by byl asi z hlediska klimatických podmínek pro mnohé nepříjemný, i v dubnu tam bylo již dosti teplo. Cílem těchto setkání je šíření a výměna informací z oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve všech částech betonového stavebnictví a stejně tomu bylo i v Izraeli. Hlavní téma letošního setkání bylo Budoucnost stavitelství a betonu: technologie, modelovaní a výstavba. Program sympózia a související jednání fib komisí a pracovních skupin přivedly do Tel Avivu na šest dnů přední osobnosti konstrukčního betonu ze všech kontinentů. Vlastního sympózia se zúčastnilo téměř 300 odborníků z mnoha různých zemí. Na úvodním zasedání převzal výroční fib Medal of Merit za mnohaleté zásluhy o rozvoj konstrukčního betonu Jean Francois Klein (Švýcarsko). Čestné členství fib bylo za celoživotní práci v rozvoji betonového stavebnictví uděleno Jamesi G. Toscasovi (USA). Cti vyzvané přednášky v úvodní plenární sekci se dostalo Silvianu Marcusovi (USA), Arnonu Benturovi (Israel) a v závěrečné plenární sekci Michaelu N. Fardisovi (Řecko). Program přednášek probíhal souběžně ve třech až pěti sálech, postupně v devíti hlavních tematických sekcích. V odborném programu bylo předneseno 175 příspěvků, vydaný sborník má 718 stran. V Tel Avivu byla opět cenami pro mladé vědce a inženýry ohodnocena jejich průkopnická práce a nevšední dosažené výsledky. Cenu získali: v kategorii Návrh a výstavba Bente Skovseth Nyhus (Norsko) za práci Consistent practical design of concrete structures a v kategorii Výzkum Kamyab Zandi Hanjari (Švédsko) za práci Structural behavior of deteriorated concrete structures. Doufejme, že i mladí čeští vědci, výzkumníci či konstrukční inženýři najdou odvahu a přihlásí své práce do tohoto mezinárodního programu a dokážou je obhájit v tvrdé konkurenci svých vrstevníků. Jana Margoldová Obr. 1 Jean Francois Klein s manželkou po převzetí fib Medal of Merit Obr. 2 President fib Gordon Clark předává čestné členství fib Jamesi G. Toscasovi Obr. 3 Bente Skovseth Nyhus po převzetí fib Achievement Award for Young Engineers /2013 technologie konstrukce sanace BETON 11

14 TÉMA TOPIC JAK DÁL S PANELÁKEM? EXPERIMENTY V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ Z LET 1959 AŽ 1961 WHAT TO DO WITH A PREFAB APPARTMENT HOUSE? EXPERIMENTS IN HOUSING CONSTRUCTIONS IN 1959 TO Eva Novotná Uplatnění panelového domu v hromadné výstavbě se z počátku neobešlo bez pochybností a otázek týkajících se jeho konstrukčního, funkčního i estetického řešení. Následující řádky přiblíží situaci na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, kdy se panelový dům ocitl na rozcestí a směr dalšího vývoje měly určit první státem povolené experimentální projekty. There were many doubts concerning construction, function and esthetics when precast apartment houses started to be built. In the following article we would like to show the situation on the break of the 50s and 60s of the 20th century when the precast apartment houses reached a crossroad and their further development was set by a state approved experiments. Mnohé architekty v roce 1953 doslova šokoval pohled na první panelák postavený na tehdejším nábřeží Pionýrů v Gottwaldově. Svým vzhledem odpovídal strohé krabicové konstrukci z montovaných panelů a jen detaily připomínaly v té době bující socialistický realismus. S tímto výrazem, který vychází jen z konstruktivní skladby, bychom výtvarně nevystačili, protože proporce jednotlivých konstrukčních dílů jsou skoro úplně určovány vnitřní prostorovou skladbou a stavební ekonomií a nebyl brán zřetel na jejich architektonické působení. Za druhé celek složený z jednotlivých dílů mechanicky se opakujících stává se ve svém rastrovitém charakteru abstraktní nepochopitelnou plochou. [1] Postupem času se však ozývaly hlasy prozíravějších, upozorňující na sílící tlak nepřekonatelného hladu po bytových jednotkách, pro nějž jsme ochotni leccos omluvit. [2] Obr. 1 Brno, experimentální bytový dům na Vinařské ulici,1959 [10] Fig. 1 Brno, experimental apartment house in Vinařská street [10] Obr. 2 Brno, experimentální bytový dům na Křídlovické ulici, 1960 až 1961 [11] Fig. 2 Brno, experimental apartment house in Křídlovická street [11] Obr. 3 Montovaný panelový dům ve výstavbě [11] Fig. 3 Assembled precast apartment house during construction [11] Obr. 4 Hradec Králové, typ HK 60 Fig. 4 Hradec Králové, HK 60 type Obr. 5 Zlín, první panelový dům (typ G 40), 1953 Fig. 5 Zlín, the first precast apartment house (G 40 type) 2 EXPERIMENTÁLNÍ PROJEKTY Na konci padesátých let kritika prvních panelových domů vyvrcholila a současně se setkáváme s odsouzením celkového vývoje bytové výstavby. Odborníci i veřejnost poukazovali především na nedostatečný počet bytových jednotek a omezené možnosti jejich dispozic, architektonického výrazu i urbanistické skladby. Zde je třeba připomenout, že do té doby existovala jen sídliště o řádkové či blokové zástavbě stejného typu, který nabízel jen omezený standard bydlení. Se vzrůstající životní úrovní a nároky obyvatel, které vládnoucí garnitura na počátku šedesátých let již nemohla ignorovat, se pochopitelně začaly objevovat hlasy po pestřejší nabídce bydlení, srovnatelné například se zvyšujícím se sortimentem spotřebního zboží. Ústřední výbor KSČ reagoval na situaci v roce 1959 Usnesením k řešení bytového problému do roku 1970, které si vytklo ambiciózní cíl postavit ve stanoveném čase BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

15 TÉMA TOPIC bytů, a to podle nových typů důsledně uplatňujících panelovou konstrukci. Jak tedy dál s panelákem? Na to měly odpovědět povolené experimentální projekty. V Čechách v termínu vymezeném lety 1959 až 1961 pracovalo na experimentech pět krajských projektových ústavů Praha, Brno, Zlín (Gottwaldov), Hradec Králové a České Budějovice, dále Studijní a typizační ústav a několik projektů vypracoval projektový ústav v Bratislavě [3]. K obecným otázkám zlepšení bydlení měly přispět vědecké a teoretické studie. Týmy odborníků včetně nově přizvaných sociologů, lékařů (zejm. pediatrů) a dendrologů otevřely otázky růstu životní úrovně, zvýšených nároků na účelové a estetické utváření bytových jednotek a obytného prostředí. Vyzývaly např. k variabilnímu uspořádání bytů, které by do budoucna reagovalo na měnící se podmínky dané demografickou křivkou, změnou životního stylu apod. [4]. Vůbec poprvé se v souvislosti s hromadným bydlením připomínají také specifické potřeby lidí se zdravotním postižením či seniorů. Studie částečně zahrnuly výsledky veřejného mínění vzešlé z první celostátní diskuse o bydlení. Skutečný dopad měly odborné úvahy a názory veřejnosti hlavně na zvýšení plošného standardu bytu z 9 na 11 m 2 na osobu. ODLÉVÁNÍ PANELŮ NA MÍSTĚ Všechny experimenty, jak už bylo řešeno, ověřovaly betonové konstrukční systémy, přičemž jako nejvíce atraktivní se tvůrcům jevila metoda na místě odlévaných panelů [5]. Architekty na zvolené technologii lákala především možnost variability, a to jak v orientaci a výšce domu, tak v dispozici. Dále tato metoda slibovala případnou záměnu stavební technologie a konstrukčních materiálů a zlepšení estetického působení [6]. Tím se měly definitivně vyléčit všechny neduhy dosavadní montované panelové konstrukce. Konstrukčního systému tvořeného stěnami z litého betonu využili v první vlně tzv. experimentálek například autoři čtyřpodlažního domu ve Vinařské ulici v Brně (1959) František Zounek a Viktor Rudiš (obr. 1), Václav Havránek v Praze Bubenči (1959), či Josef Havlíček na sídlišti Vítězného února v Kladně (1957 až 1959). Opakovaně využil litého betonu architekt Zounek při výstavbě bodového domu o jedenácti podlažích v Brně-Křídlovické ulici (1960 až 1961), kde obvodové stěny konstruoval ze zavěšených panelů (obr. 2) [7]. Zounek zde, přes nedostatky zvukové izolace, sklidil úspěch zejména architektonickým řešením průčelí. Působivé využití lehkých barevných materiálů (kovu, skla a keramiky) kopíruje v té době oblíbený styl Československého pavilónu na Expo 58 v Bruselu. Slibných výsledků s technologií litého betonu s posuvným bedněním dosáhli autoři bratislavských experimentů v lokalitě Podhradie (Ferdinand Konček, Ilja Skoček, Lubomír Titl) (1959 až 1961). PREFABRIKOVANÝ MONTOVANÝ SYSTÉM Oproti tomu obytný dům ověřující prefabrikovaný montovaný systém vyzkoušel v rámci experimentů architekt František Steiner v Hradci Králové (1960). Jeho pokus s nezvykle dlouhým rozponem 6,2 m předurčil vývoj později velmi rozšířeného krajského typu HK 60 (obr. 3 a 4). Kombinaci monolitického skeletu a příčného systému montovaného z panelů zvolil pro svůj experiment Arnošt Kubečka. Ve Zlíně na Podvesné vznikl v roce 1961 podle jeho projektu experimentální dům, který měl v souladu s tehdejším programem moderního bydlení nabídnout i kulturní a společenské zázemí. Nadstandardní služby umožňoval také vzorový projekt tzv. koldomu v Českých Budějovicích (Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda, Bohumil Jarolím) (1958 až 1964) či série domů hotelového bydlení v Praze. Ve Zlíně se do experimentální výstavby zapojil i Bohumír Kula, 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 13

16 TÉMA TOPIC 6 7 Obr. 6 Zlín, experiment G 59, 1967 [12] Fig. 6 Zlín, experiment G 59 [12] Obr. 7 Plzeň, experiment PL 60 [13] Fig. 7 Pilsen, experiment PL 60 [13] Obr. 8 Praha, experimentální okrsek Invalidovna [14] Fig. 8 Prague, experimental quarter Invalidovna [14] 8 autor již zmiňovaného prvního panelového domu, a to obytným domem se zavěšenou obvodovou stěnou (G 59) (obr. 6). DALŠÍ VÝVOJ EXPERIMENTŮ Experimentálních projektů nakonec využili architekti i mimo zvolené týmy projektových ústavů např. Karel Janů v Plzni (experiment PL 60) (obr. 7), zmiňovaný Václav Havránek a Josef Havlíček. V Liberci úspěšně zavedl ambulantní výrobu litých panelů architekt Jaromír Vacek. Zajímavé projekty přirozeně lákaly autory, kteří chtěli konečně svobodněji realizovat vlastní návrhy a progresivní metody. Naráželi však ve většině případů na trvalý problém zajištění výroby, resp. na odpor a neschopnost dodavatelů. Se vstřícností a dobrou spoluprací se státním stavebním sektorem se setkáme v 60. letech i později hlavně tam, kde architekti měli dobré osobní vztahy se stavebními projektanty, či stavbyvedoucími, nebo jim pomohlo ojediněle osvícené zastání z vyšších míst, okresního či krajského výboru KSČ. Po celé republice nakonec vzniklo pravděpodobně více experimentů, než dosud víme, což, jak doufám, osvětlí další bádání. Vzorové domy byly v několika případech zpřístupněny v rámci jakýchsi minivýstav širší veřejnosti. Nicméně konečné slovo v jejich hodnocení a otázce, jak dál s panelákem, měly samozřejmě ústřední orgány hlavně ministerstvo stavebnictví, Typizační ústav a v neposlední řadě ústřední výbor KSČ. Ve světle nejvíce sledovaných ekonomických kritérií vzorové projekty nedopadly růžově, což ovšem bylo dáno i tehdejší cenovou politikou státu, kdy vše nové bylo drahé a těžko dostupné. V oficiální rovině tak výsledky experimentů přinesly pouze nové netypové rozměry rozponů stropních konstrukcí. Právě ověřené rozpony o dosud největší velikosti 6 m a kombinaci rozponů o 3 až 3,6 m převzaly celostátní typy T 06B a T 08B přijaté po roce EXPERIMENTÁLNÍ OKRSEK V PRAZE NA INVALIDOVNĚ Z pokusných projektů se nakonec víc než jmenovaným solitérům věnovala pozornost prvnímu a v podstatě jedinému experimentálnímu okrsku. Vytvořil ho kolektiv autorů pod vedením Josefa Poláka v letech 1961 až 1967 v Praze na Invalidovně (obr. 8). Požadavek kladený na experimentální sídliště měl již komplikovanější charakter. Ověřovaly se zde možnosti průběžné unifikace v oblasti bytové a zároveň občanské výstavby. Na principu panelové montované konstrukce pak měla vzniknout jakási univerzální stavebnice. Pozornost museli autoři věnovat zejména důslednému sjednocení rozměrů jednotlivých prvků a jejich obecnému použití. Takových cílů se pokusili dosáhnout stanovením velkého stropního rozponu na 6 m. Tím získali také větší kýženou variabilitu uvnitř dispozice a velké množství kategorií a variant bytů. Právě konstrukční systém Invalidovny lze považovat za jediný reálný úspěch experimentů, neboť se jím řídila následná výstavba velkých sídlišť soustavy T 08B. Autoři Invalidovny ověřovali také použití tzv. sendvičových 14 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

17 TÉMA TOPIC Tab. 1 Ukazatele vybraných experimentů, průměr kategorie II. až VI., přepočet na jednoho obyvatele [9] Fig. 1 Figures of selected experiments, average cathegory II. IV., recalculated per capita [9] Typické podlaží včetně spodní stavby Typické podlaží bez spodní stavby Projekt Plochy prům. bytu Kč Ocel Cement Pracnost Porovnatelné hodnoty užitková zastavěná přepočet na skutečná na stavbě dnešní výhled norm. ocel spotřeba Váha m² m² Kč Kč kg kg kg hodin t Teoretické hodnoty 14,90 18,10 1 Praha 15,25 19, ,5 214, ,8 9,680 3 Brno (Brabec) 15,08 19, (19 000)* (16 600)* 303,7 294, ,6 12,397 4 Brno (Zounek) 15,25 18, (18 400)* (16 500)* 158,4 158, ,1 10,910 5 Bratislava (Svetko) 6 7 Bratislava (Paluš) 14,55 18, (18 100)* (15 800)* 265,3 201, ,6 8, Bratislava (Vicián) 15,39 19, ,1 253, ,4 10, Gottwaldov (Kubečka) 16,21 20, ,1 181, ,6 14, Hradec Králové 14,51 17, , ,8 9, České Budějovice (chodbový) 14 České Budějovice (schodišťový) 15,17 18,70 403,9 277, ,0 12, Gottwaldov G 59 15,98 19, ,6 258, ,3 10,584 *) Hodnoty po materiálovém vyrovnání Literatura: [1] Havránek V.: K architektonické problematice montovaných staveb, Architektura ČSR XIII, 1954, s. 48 [2] Čelechovský G.: K otázce montovaných staveb, Československý architekt II, 1956, č. 14, s. 4 [3] Balcárek F.: Pokusné projekty a pokusné stavby, cesta k vyšší úrovni bydlení, Architektura ČSSR XIX, 1960, s. 375 [4] Musil J. Poláčková H.: První celostátní diskuse o bydlení, VÚVA 1962 [5] Pochop R.: Několik poznámek k řešení pokusných bytových domů v Praze, Hradci Králové a Brně, Architektura ČSSR XIX, 1960, s. 521 [6] Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně, s. 16 [7] Riedl D. Samek B.: Moderní architektura v Brně , Brno 1967, s. 115 [8] Šmolík F., Havránek V.: Experimentální výstavba na Invalidovně, Architektura ČSSR XIX, 1960, s [9] Balcárek F.: Pokusné projekty a pokusné stavby, cesta k vyšší úrovni bydlení, Architektura ČSSR XIX, 1960, s [10] Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně, Brno 1958 [11] Architektura ČSSR XIX, č. 5, 1961 [12] Architektura ČSSR XIX, č. 4, 1961 [13] Architektura ČSSR XIX, č. 9, 1961 [14] Architekti Praze, PPÚ Praha 1971 panelů obsahujících vrstvu pěnového skla a výrobu panelu z předpjatého betonu pomocí elektroohřevu. Jeden z požadavků na snížení váhy hrubé stavby měl i zde, podobně jako u Zounkova experimentu v Brně, neblahý dopad na hlukové vlastnosti konstrukce. Kromě shora požadovaných kritérií, která se řídila cenou, pracností, spotřebou materiálu a váhou, sledovali autoři na Invalidovně i vyšší cíle lepší kvalitu bydlení a životního prostředí. K tomu měla přispět především rozmanitá skladba sídliště kombinace vysoké a nízké zástavby bodovými, deskovými či řadovými domy volně zasazenými v zeleni a komplexní občanská vybavenost. V centru obytného souboru situovali architekti dominantu jedenáctipodlažního domu hotelového typu, náměstí a nákupní centrum. Do zeleně pak zasadili architektonicky zajímavé stavby mateřské a základní školy. Pro zlepšení veřejného prostoru jako jedni z prvních použili dětská hřiště s plastikami na hraní, komplexní parkovou úpravu s přesadbami vzrostlých stromů, s vodními plochami a městským mobiliářem. Přes některé kritické ohlasy byl experiment na Invalidovně dobře přijat a dodnes patří k ceněným a nejvíce publikovaným sídlištím. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Při hodnocení experimentální výstavby z počátku 60. let se neubráníme dojmu, že uvedené příklady nepřinesly nic převratného ani z pohledu progresivních technologií, ani z architektonického a estetického hlediska. Nicméně osobně bych je nazvala trojským koněm, který do rigidního a pomalu se otáčejícího soukolí systému propašoval houževnatost zkoušet nové věci a upřednostňoval v hromadné výstavbě kvalitu oproti kvantitě. V mnoha případech experimenty podnítily odhodlání architektů v bytovkách vůbec pokračovat. V uvolněnější atmosféře konce šedesátých let se pak některým nakonec podařilo vylepšit konstrukční i architektonickou stránku typizované výstavby a kvalitu bydlení na sídlišti. V neposlední řadě experimenty nenápadně otevřely vrátka veřejným diskusím o bydlení a bytové výstavbě a naznačily možnosti kreativní spolupráce mezi architekty, inženýry, umělci a odborníky z humanitních oborů. Politické a hospodářské represe v sedmdesátých letech však udělaly za slibným vývojem architektury tlustou čáru. Tento článek vznikl v rámci projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu, podpořeného Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód projektu: DF13P01OVV018. Fotografie: 4 a 5 archiv autorky, 8 Zdeněk Voženílek Mgr. Eva Novotná Ústav dějin křesťanského umění KTF UK 3/2013 technologie konstrukce sanace BETON 15

18 TÉMA TOPIC REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ REFURBISHMENT OF PANEL HOUSING ESTATES Hana Šimková Příspěvek je stručnou informací o Programu regenerace panelových sídlišť určeném pro zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury, venkovní úpravy, zpracování regulačního plánu atp. The article brings short information about the Programme of refurbishment of panel housing estates focused on improvement of technical and transport infrastructure, improvement of all open spaces, elaboration of regulatory plan, etc. Regenerace panelových sídlišť je dlouhodobý proces zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické, architektonické a technické zhodnocení sídlišť, jehož výsledkem je přeměna sídlišť ve víceúčelové územní celky, srovnatelné s klasickou městskou zástavbou. Sídliště v České republice mají výhodu v pestré sociální skladbě. Věková struktura, která byla původně velice monotónní, se již ve většině měst postupně mění. Vhodná sociální a věková skladba obyvatel na českých sídlištích vytváří jednu z reálných šancí pro postupnou proměnu v plnohodnotné městské čtvrti. Nejčastěji se vyskytujícími problémy všech sídlišť jsou: monofunkčnost, technické závady, nevyhovující řešení dopravy, zejména parkování, nekoncepční úpravy, které se v sídlištích prováděly, nedostatek upravených volných ploch (hřišť, ploch zeleně, odpočinkových ploch), nedostatečná údržba vozovek, pěších komunikací, parkovišť, hřišť a zeleně, nevybavený parter, vzhled domů, pokud je sídliště situováno v těsné blízkosti původní zástavby, není dořešena návaznost architektury a urbanismu sídliště na strukturu obce, nedostatek zařízení občanského vybavení, který se v současné době v mnoha případech prohlubuje v souvislosti se změnami vlastnických vztahů. Závažnost jednotlivých problémů souvisí s obdobím výstavby sídliště, s jeho velikostí, s velikostí města, ke kterému náleží, a s lokalizací sídliště v rámci města. Problémy jsou důsledkem realizace kvantity panelových domů, která byla vyvážena zpravidla nižší technickou, architektonickou a urbanistickou kvalitou. Problémy se dále prohlubovaly průběžným nedostatkem údržby. Mají-li se území sídlišť zhodnotit tak, aby se stala plnohodnotnými částmi obcí, je nezbytné přistupovat k řešení jejich problémů komplexně. Vzhledem k rozsahu sídlišť, množství nahromaděných problémů a ekonomické náročnosti jejich řešení je regenerace dlouhodobým procesem. Pouze globální přístup zajistí řešení problémů v logickém časovém sledu a zabezpečí efektivní vynakládání finančních prostředků. Pro realizaci tohoto procesu je nezbytným předpokladem spojení státních, obecních a soukromých investic. Domy a jejich okolí tvoří nedílný celek. Zatímco na opravy, zateplování a další úpravy panelových bytových domů existuje již delší dobu několik dotačních titulů, na úpravy celého prostředí a okolí panelových domů se zapomínalo. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 494/2000 Panelovým sídlištěm dle nařízení vlády č. 494/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb., o podmínkách dotací ze státního rozpočtu na regeneraci sídlišť je ucelená část území obce zastavěná bytovými domy postavenými panelovou technologií o celkovém počtu nejméně sto padesát bytů. V současné době na území ČR téměř neexistuje město, které by nebylo poznamenáno tímto typem výstavby. Panelová sídliště jsou v cca tři sta městech a představují v průměru 30 % celkového počtu trvale obydlených bytů. Nařízení vlády jednoznačně vymezuje úpravy, na které lze čerpat dotaci z programu regenerace, a stanovuje podmínky a postup pro získání dotace. Přílohou vládního nařízení je postup při zpracování projektu regenerace a obsahové náležitosti projektu. Dotaci podle nařízení vlády č. 494/2000 Sb. lze získat na: zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury včetně parkovacích stání, opatření proti povodním a na přestavbu sídlištních kotelen, úpravy vedoucí ke zlepšení vzhledu sídliště a zvýšení kvality denního života na sídlišti, mimo jiné na zřizování dětských hřišť s vybavením, úpravy zeleně a budování veřejných rekreačních ploch, zpracování regulačního plánu pro celé území sídliště nebo pro jeho část. Regulačním plánem lze do značné podrobnosti závazně stanovit regulaci navrhovaných úprav na sídlišti. Dotace z tohoto programu nejsou určeny na opravu, modernizaci nebo zateplení bytových domů, ani na výstavbu a rekonstrukce objektů občanského vybavení. Pořizovatelem projektu regenerace, který obsahuje analýzu a návrh, je obec. Realizace navržených úprav je většinou rozdělena do několika etap, jejichž rozsah a časový harmonogram je dán finančními možnostmi obce. Dosavadní poznatky a zkušenosti ukazují, že při přípravě a návrhu projektů regenerace sídlišť je nutné hledat kompromisy v řešení jednotlivých problémů, které by byly přijatelné pro všechny obyvatele. Stát a obec mohou pomoci při zajišťování zlepšení obytného prostředí sídliště. Obyvatelé však nemohou být pouze pasivními pozorovateli, ale musí se sami aktivně podílet a angažovat na spoluvytváření a zachování nového prostředí. PROJEKTY REGENERACE Ústav územního rozvoje v Brně (ÚÚR), který se dlouhodobě zabýval územními problémy sídlišť a podílel se na přípravě podprogramu Podpory regenerace panelových sídlišť, byl pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) poskytovat bezplatné konzultace obcím a zpracovatelům projektů regenerace sídlišť a provádět od roku 2001 hodnocení technicko-ekonomické úrovně těchto projektů. Projekty regenerace panelových sídlišť jsou posuzovány z hlediska úplnosti, komplexnosti řešení problémů, věcné a formální kvality projektů. ÚÚR zpracoval publikace Regenerace panelových sídlišť katalog příkladů za rok 2001, za rok 2002 a za rok 2004 z podkladů MMR ČR a jednotlivých oslovených měst. Publikace nabízejí obcím, projektantům a realizátorům regenerace výběr nejzdařilejších, již ukončených akcí, prezentujících různé způsoby řešení regenerace sídlišť. Ukázky jsou určeny pro srovnání i inspiraci a slouží jako určitá motivace a vzor pro další města a obce, které by se rozhodly program regenerace využít. 16 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

19 TÉMA TOPIC Přehled za jednotlivá sídliště Rekapitulace dotací a žádostí v Programu regenerace panelových sídlišť v letech Rok Celkem podáno žádostí Počet dotací Počet neúspěšných Celkové dotace MMR žádostí (v Kč) dotace nebyla poskytována v důsledku povodní v roce Přehled za jednotlivá sídliště Rekapitulace dotací a žádostí v Programu regenerace panelových sídlišť v letech Počet dotací na sídliště / / / / / / / / / / / Ústav územního rozvoje, Brno 06/2012 Počet neúspěšných žádostí Zdroj: OPB MMR ČR Celkové dotace MMR (v Kč v jednotlivých letech) Obr. 1 Podané žádosti a získané dotace z Programu regenerace panelových sídlišť v letech 2001 až 2011 (kartogram) Fig. 1 Applications and subsidies received from the Program of refurbishment of housing estates in the years (cartogram) Obr. 2 Přehled za jednotlivá sídliště rekapitulace dotací a žádostí v letech 2001 až 2011 Fig. 2 List for individual housing estates applications and received subsidies from the Program of refurbishment of housing estates in the years Literatura: [1] Šimková H. a kol.: Publikace Regenerace panelových sídlišť katalog příkladů za rok ÚÚR. Garant MMR Odbor bytové politiky. Brno 2005 [2] Šimková H. a kol.: Publikace Regenerace panelových sídlišť katalog příkladů za rok ÚÚR. Garant MMR Odbor bytové politiky. Brno 2003 [3] Polešáková M. a kol.: Publikace Regenerace panelových sídlišť katalog příkladů za rok ÚÚR. Garant MMR Odbor bytové politiky. Brno 2003 [4] Šimková H., Tomíšková M.: Monitoring dotací pro regeneraci sídlišť. Podané žádosti a získané dotace z Programu regenerace panelových sídlišť v letech Výsledky úkolu A.4.14/BP. ÚÚR. Garant MMR Odbor bytové politiky. Brno [5[ Nařízení vlády č. 494/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb., o podmínkách dotací ze státního rozpočtu na regeneraci sídlišť PŘEHLED DOTACÍ PRO REGENERACI SÍDLIŠŤ Realizace Programu regenerace panelových sídlišť byla zahájena v roce Zájem měst o dotaci je stabilní, v rozmezí cca osmdesát až devadesát žádostí ročně. ÚÚR zpracovával od roku 2001 do roku 2012 v souvislosti s Programem regenerace panelových sídlišť monitoring dotací. Výsledkem řešení úkolu byl přehled žádostí o dotace a přehled poskytnutých dotací v průběhu celého trvání tohoto dotačního titulu (obr. 1 a 2). Více informací na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ústavu územního rozvoje Hana Šimková Ústav územního rozvoje, Brno tel.: /2013 technologie konstrukce sanace BETON 17

20 TÉMA TOPIC JAK A PROČ REKONSTRUOVAT (NEJEN) PANELOVÉ DOMY KOMPLEXNĚ HOW AND WHY TO RECONSTRUCT (NOT ONLY) PREFABRICATED CONCRETE HOUSES IN THEIR COMPLEXITY Jan Picpauer Text článku je shrnutím jednoduchých principů, které je třeba zohlednit při rekonstrukci (nejen) panelových domů tak, aby výsledkem byl pasivní dům. This article summarizes simple principles that are necessary to take into account when reconstructing (not only) apartment houses built of prefabricated elements resulting in a passive house.. Současné budovy spotřebují na svůj provoz kolem 40 % veškeré vyrobené energie (obr. 1). Počítáme-li navíc i výrobu materiálů, dopravu, výstavbu, údržbu a likvidaci staveb, je to nakonec více než 50 %. V České republice je to ještě více, budovy u nás jsou zodpovědné za 65 % konečné spotřeby tepla a za 49 % konečné spotřeby elektrické energie. Důvod musíme hledat především ve víře v zajištění našich energetických potřeb bratrským Sovětským svazem za minulé éry a také v jistém zpoždění aplikace energeticky efektivních myšlenek v době méně dávné. Možnosti úspor jsou v případě budov vidět z obr. 2. Jejich energetickou náročnost lze snížit o víc než 80 % a ještě přitom zvýšit kvalitu bydlení. V případě rekonstrukcí s tak velkou úsporou hovoříme o tzv. faktoru 10 nebo také o rekonstrukci do pasivního standardu. TÉMĚŘ NULOVÉ DOMY ANEB PODPORA V LEGISLATIVĚ Koncept pasivního domu podporuje i EPBD II Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. S platností od roku 2020 mají všechny budovy spotřebovávat téměř nulové množství energie, což pasivní dům v kombinaci s obnovitelnými zdroji naplňuje. U nás je EPBD II implementována: zákonem 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění novely zákona č.318/2012 Sb., s účinností od , prováděcí Vyhláškou č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. V praxi to znamená postupné zpřísňování požadavků na energetickou náročnost budov až téměř po parametry nulového domu, počínaje veřejnými budovami a následně pro všechny novostavby i rekonstrukce; zavedení nákladově optimální úrovně (nejvýhodnější poměr investice a provozu) to již dnes splňují domy pasivní, které spolu s úsporami navíc přináší vyšší standard bydlení, a povinné dokladování tzv. certifikátu energetické náročnosti pro budovy při výstavbě, prodeji nebo pronájmu informace o provozních nákladech pořizovaného bytu. SOUČASNÉ REKONSTRUKCE V České republice je přibližně bytů v panelových domech, z nichž přibližně polovina již prošla nějakou podobou rekonstrukce, ať již z důvodu jejich špatného stavu nebo později kvůli snížení provozních nákladů. Většinou se jednalo pouze o rekonstrukce dílčí (nikoli komplexní), které sice přinesly úspory (avšak pouze částečné v porovnání s těmi, kterých bylo možné dosáhnout), ale objevily se nečekané neduhy (vysoká vlhkost, kondenzace vody, plísně ) a navíc se současnou nekomplexní úpravou se většina vlastníků bytů či družstev finančně vyčerpala a další úpravy se dají čekat, až bude životnost stávajících úprav končit (což může být za třicet i více let) = uzamčení v nevyhovujícím stavu (tzv. Lock-In efekt). PASIVNÍ REKONSTRUKCE WIN-WIN STRATEGIE Řešením stávajícího nevyhovujícího stavu je komplexní rekonstrukce do pasivního standardu. Pasivní dům (PD) má velice nízkou potřebu tepla na vytápění do 15 kwh/m 2 rok, kterou lze pokrýt minimalizovaným vytápěcím systémem. Vedlejší kriterium vytopitelnost pasivního domu pouze dohřevem přiváděného vzduchu vychází z definice a nastavení parametrů PD. Vzhledem k mírně odlišným klimatickým podmínkám v ČR (na rozdíl od Německa či Rakouska) se právě toto nedaří splnit, proto je nutný malý dodatečný otopný systém. Nízké tepelné ztráty objektu umožní, že po většinu roku stačí tepelné zisky, které v běžných domech nehrají téměř žádnou roli. Jde o vnitřní zisky např. z pobytu osob (dospělý člověk při běžné fyzicky nenáročné činnosti vyprodukuje cca 100 až 200 W zářivého výkonu), či z provozu spotřebičů (lednička, pračka, vaření, žehlení, počítač, osvětlení, ) a také o solární zisky okny. Pro příklad, místnost o 15 m 2 v pasivním domě má tepelnou ztrátu kolem 200 W, v běžném domě W PRINCIPY NÁVRHU PASIVNÍHO DOMU Pro návrh pasivního domu je třeba vycházet z následujících principů: Nezastíněný pozemek a správná orientace domu tento parametr u rekonstrukcí volit nelze, ale vhodnými (architektonickými) úpravami lze dosáhnout zlepšení. Kompaktní tvar co nejnižší poměr ochlazované plochy objektu vůči jeho obestavěnému prostoru. Paneláky mají díky své velikosti a tvaru tento poměr velice nízký, což je základním předpokladem pasivního standardu. Dostatečná tepelná izolace obálkových konstrukcí u rodinných domů je požadován součinitel prostupu tepla U kolem 0,1 až 0,12 W/m 2 K (cca 300 až 400 mm tepelné izolace), u větších kompaktních objektů může stačit i méně, 0,12 až 0,15 W/m 2 K. U paneláku závisí tloušťka původní izolace na tom, kdy byl postaven. Před rokem 1979 (tj. před revizí tepelně technické normy ČSN ) byly obvodové stěny většinou jednovrstvé z lehkých betonů nebo vrstvené s tepelným izolantem o tloušťce 40 až 60 mm a měly tepelný odpor na úrovni cihelné stěny tloušťky 450 mm (R N =0,55 m 2 K/W, U N =1,38 W/m 2 K). Po revizi zmíněné normy (s požadavky R N =0,95 m 2 K/W, U N =0,89 W/m 2 K) byla tloušťka vložené tepelné izolace z pěnového polystyrenu zvýšena na 80 až 100 mm. Vzhledem k současné kvalitě panelů je však potřeba počítat s hodnotami U vyššími, vždy je nutné zjistit konkrétní skladbu panelů a jejich stav. Při dnes běžných tloušťkách kontaktního zateplení 120 mm EPS vychází U N kolem 0,2 W/m 2 K, což se sice blíží hodnotám současnou normou doporučeným pro pasivní domy, ale výsledný efekt zateplení je podstatně degradován neřešenými tepelnými mosty. Pro pasivní standard může být postačující tloušťka zateplení obvodových panelů od 200 do 240 mm (tedy výsledných cca 300 mm, s U N pod 0,15 W/m 2 K). U střech záleží na tom, zda jsou jednoplášťové či dvouplášťové, na jejich skladbě, stavu a také např. na výšce atiky. Existuje mnoho variant možnos- 18 BETON technologie konstrukce sanace 3/2013

PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE PRAGUE PANEL HOUSING ESTATES DURING THE TIME

PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE PRAGUE PANEL HOUSING ESTATES DURING THE TIME PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE PRAGUE PANEL HOUSING ESTATES DURING THE TIME Ludmila Doudová Článek vychází z podkladů výstavy Pražská panelová sídliště (Sál architektů, Staroměstská radnice, Praha, 31.

Více

Panelová sídliště: proč se začala stavět a jak se proměňovala jejich (architektonická) podoba

Panelová sídliště: proč se začala stavět a jak se proměňovala jejich (architektonická) podoba Panelová sídliště: proč se začala stavět a jak se proměňovala jejich (architektonická) podoba Eva Novotná, Uměleckoprůmyslové museum Praha 1. Dřevní fáze (1945-1955) periodizace poválečné bytové výstavby

Více

PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY

PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY TENTO SYSTÉM JE SMONTOVÁN Z PŘEDEM VYROBENÝCH PLOŠNÝCH DÍLCŮ.SVISLÉ NOSNÉ KCE JSOU TVOŘENY STĚNOVÝMI PANELY VNITŘNÍMI A OBVODOVÝMI, VODOROVNÉ KCE STROPNÍMI

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2008 / 2009 kód

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

Činnost ČSSI. Doc. Ing. František Kuda, CSc. viceprezident ČSSI pro odborné společnosti předseda ČSMI ČSSI

Činnost ČSSI. Doc. Ing. František Kuda, CSc. viceprezident ČSSI pro odborné společnosti předseda ČSMI ČSSI Činnost ČSSI Doc. Ing. František Kuda, CSc. viceprezident ČSSI pro odborné společnosti předseda ČSMI ČSSI Český svaz stavebních inženýrů je tvůrčí, stavovské, výběrové a neziskové sdružení stavebních inženýrů

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Letní semestr 2007 / 2008 kód

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

21. BETONÁŘSKÉ DNY 2014 spojené s výstavou BETON 2014

21. BETONÁŘSKÉ DNY 2014 spojené s výstavou BETON 2014 VÝZVA K ZASLÁNÍ ANOTACE ODBORNÉHO PŘÍSPĚVKU PŘEDBĚŽNÁ POZVÁNKA Česká betonářská společnost ČSSI www.cbsbeton.eu UZÁVĚRKA ANOTACÍ: 30. ČERVNA 2014 VYBRANÉ PŘÍSPĚVKY ZE SBORNÍKU K 21. BD 2014 BUDOU ZAŘAZENY

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

NEJLEPŠÍ ARCHITEKTONICKÁ REALIZACE ROKU 2013 THE BEST ARCHITECTURE 2013

NEJLEPŠÍ ARCHITEKTONICKÁ REALIZACE ROKU 2013 THE BEST ARCHITECTURE 2013 NEJLEPŠÍ ARCHITEKTONICKÁ REALIZACE ROKU 2013 THE BEST ARCHITECTURE 2013 Iveta Sikorová Bytový dům Procházkova 3 v Praze získal na mezinárodním festivalu architektury a urbanismu Architecture Week v Praze

Více

15. května 2013 Slavnostní zahájení sympozia 16. - 17. května 2013 Brno, Kongresové centrum, Brněnské výstaviště.

15. května 2013 Slavnostní zahájení sympozia 16. - 17. května 2013 Brno, Kongresové centrum, Brněnské výstaviště. POZVÁNKA PŘIHLÁŠKA ODBORNÉHO PŘÍSPĚVKU SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ASOCIACE PRO VYUŽITÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební pořádají XXIII. mezinárodní sympozium

Více

Tematické okruhy pro Státní závěrečné zkoušky

Tematické okruhy pro Státní závěrečné zkoušky Obor: Název SZZ: Konstrukce staveb Rekonstrukce staveb Vypracoval: Ing. Jan Plachý, Ph.D. Podpis: Schválil garant oboru Prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Podpis: Datum vydání 8.9.2014 Platnost od: AR 2014/2015

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

AULA A203, FAKULTA STAVEBNÍ, VUT V BRNĚ, VEVEŘÍ 95, BRNO

AULA A203, FAKULTA STAVEBNÍ, VUT V BRNĚ, VEVEŘÍ 95, BRNO KONEČNÁ POZVÁNKA NA KONFERENCI OBJEDNÁVKA FIREMNÍ PREZENTACE Ústav stavebního zkušebnictví, Fakulty stavební VUT v Brně, pod záštitou děkana Fakulty stavební prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., MBA

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod PRŮVODNÍ ZPRÁVA Úvod Yverdon-les-Bains je švýcarské lázeňské město nacházející se se na břehu jezera Neuchâtel. Současná situace je výsledkem takřka třísetletého vývoje, ačkoliv Yverdon byl jako město

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

3. konference. 25. a 26. března 2008 Praha, Orea hotel Pyramida VÝZVA K ZASLÁNÍ ANOTACE ODBORNÉHO PŘÍSPĚVKU POZVÁNKA

3. konference. 25. a 26. března 2008 Praha, Orea hotel Pyramida VÝZVA K ZASLÁNÍ ANOTACE ODBORNÉHO PŘÍSPĚVKU POZVÁNKA VÝZVA K ZASLÁNÍ ANOTACE ODBORNÉHO PŘÍSPĚVKU POZVÁNKA Česká betonářská společnost ČSSI www.cbsbeton.eu a ČBS Servis, s. r. o. www.cbsservis.eu ve spolupráci s Českým tunelářským komitétem ITA/AITES UZÁVĚRKA

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_REVITALIZACE PANELOVÝCH DOMŮ_S4 Číslo projektu:

Více

Fakulta stavební VŠB TUO. Aktivita A 09103

Fakulta stavební VŠB TUO. Aktivita A 09103 Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 09103 Vliv průmyslové bytové výstavby na udržitelný rozvoj dostupnosti jednotlivých druh bydlení a disparit v oblasti průmyslové bytové

Více

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková Vilová čtvrť Baba Markéta Vyhnánková Bydlení na dobré adrese v Praze 6 Baba Obytný komplex Hanspaulka Hanspaulka Na Krutci Ořechovka Vilová čtvrť Baba Původní vilová čtvrť Vznik vilové čtvrti Baba Lokalita

Více

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice.

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice. Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2014 v programu Parky (dále jen grantová výzva ). Program Parky pomáhá městům rozvíjet veřejná prostranství, která vycházejí z potřeb jejich

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační

Více

Rodinné domy Bungalov Line Pohodlí a nevšední zážitky

Rodinné domy Bungalov Line Pohodlí a nevšední zážitky Rodinné domy Bungalov Line Pohodlí a nevšední zážitky Bydlení v souladu s okolím Stále častěji se setkáváme s lidmi toužícími po intenzivnějším kontaktu se zahradou. Rodinné domy Bungalov Line společnosti

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU STAVEBNÍ KONSTRUKCE Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Revitalizace bytového objektu. Růženínská 909-910, Praha 4

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Revitalizace bytového objektu. Růženínská 909-910, Praha 4 A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Revitalizace bytového objektu Růženínská 909-910, Praha 4 Vypracoval: David Reichel Datum: 10/2011 Zodp. projektant: Ing. Aleš Zahradnický Strana 1 OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. IDENTIFIKAČNÍ

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

PILOTNÍ PROJEKT AUGUSTINOVA. Petr Vogel

PILOTNÍ PROJEKT AUGUSTINOVA. Petr Vogel PILOTNÍ PROJEKT AUGUSTINOVA Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g5-221-07 Rychlé představení projektu Přestavení lokality, objektu Přestavení lokality, objektu Stav objektu Původní nezateplený,

Více

Pracovní setkání o využití tepla Biogas 13 v Rakousku

Pracovní setkání o využití tepla Biogas 13 v Rakousku Pracovní setkání o využití tepla Biogas 13 v Rakousku Každý rok Rakouská kompost&bioplynová společnost organizuje Rakouský kongres o bioplynu, podporovaný klima:aktiv, iniciativu ochrany ovzduší Ministerstva

Více

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY 19. ročník / listopad 2014 NEJČTENĚJŠÍ ČASOPIS O BYDLENÍ 11/14 www.dumazahrada.cz MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM SPECIÁLNÍ TÉMA 17STRAN ENERGIE VELKOPLOŠNÉ VYTÁPĚNÍ ZMĚNA DODAVATELE

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Klíčové faktory úspěchu spolupráce průmyslu s výzkumem

Klíčové faktory úspěchu spolupráce průmyslu s výzkumem VÝZKUMNÉ CENTRUM PRO STROJÍRENSKOU VÝROBNÍ TECHNIKU A TECHNOLOGII České vysoké učení technické v Praze, fakulta strojní Horská 3, 128 00 Praha 2, tel.: +420 221 990 900, fax: +420 221 990 999 http://rcmt.cvut.cz

Více

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. Pozemní stavitelství II. Panelové konstrukční soustavy Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. V současnédobě obklopují panelová sídliště jádra téměř všech našich měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu.

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

INFORMACE PRO VYSTAVOVATELE

INFORMACE PRO VYSTAVOVATELE INFORMACE PRO VYSTAVOVATELE ZAMĚŘENÍ VELETRHU dvoudenní vzájemný dialog účastníků stavebního a realitního trhu ve formě akce Business-to-business (B2B) spolu s představiteli veřejné správy obcí, kraje

Více

Přestavba objektu bývalé menzy Kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro potřeby Fakulty humanitních studií UK

Přestavba objektu bývalé menzy Kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro potřeby Fakulty humanitních studií UK Přestavba objektu bývalé menzy Kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro potřeby Fakulty humanitních studií UK Přestavba objektu bývalé menzy kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro potřeby Fakulty humanitních studií

Více

STAVITELSTVÍ. Představení bakalářského studijního oboru

STAVITELSTVÍ. Představení bakalářského studijního oboru Představení bakalářského studijního oboru STAVITELSTVÍ Studijní program: Stavební inženýrství Studijní obor: Stavitelství Vysoká škola: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta: Fakulta aplikovaných věd

Více

FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ

FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ Průvodní zpráva Urbanistické řešení: Městská část Brno Komín, v níž se řešený pozemek nachází, leží na východním okraji

Více

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm.

Více

MCT - RR spol. s r.o., Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař, tel./fax 272 651 899

MCT - RR spol. s r.o., Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař, tel./fax 272 651 899 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 3 2.1 STÁVAJÍCÍ ŘEŠENÍ STAVBY... 3 2.2 NOVÉ URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY... 3 2.3 NOVÉ

Více

ZÁVAZNÁ PØIHLÁŠKA REGISTRAÈNÍ FORMULÁØ DOPROVODNÁ ODBORNÁ VÝSTAVA SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

ZÁVAZNÁ PØIHLÁŠKA REGISTRAÈNÍ FORMULÁØ DOPROVODNÁ ODBORNÁ VÝSTAVA SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ZÁVAZNÁ PØIHLÁŠKA REGISTRAÈNÍ FORMULÁØ DOPROVODNÁ ODBORNÁ VÝSTAVA SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ pořádá XIX. mezinárodní sympozium a odbornou výstavu SANACE 2009 13. kvìtna 2009 Slavnostní zahájení,

Více

Význam oslav pro Broumovsko pro Broumovsko znamená toto výročí okamžik objevení místa za kopcem prvními obyvateli připomínáme si hodnoty, které zde

Význam oslav pro Broumovsko pro Broumovsko znamená toto výročí okamžik objevení místa za kopcem prvními obyvateli připomínáme si hodnoty, které zde 800. výročí příchodu řádu na Broumovsko je příležitostí ukázat, jak důležitá je minulost pro současnost. Vstup benediktinů do regionu významně ovlivnil jeho rozvoj ve sféře vzdělání, kultury, správní i

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory Autorská zprava Úvod Zadání diplomové práce je návrh souboru staveb sloužících pro ubytování seniorů, včetně denního stacionáře na parcele v prostoru křižovatky ulic U Krčské vodárny a U Habrovky na Praze

Více

Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy

Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy I. ROZDĚLENÍ PODLE KONSTRUKCE: Stěnový Skeletový Kombinovaný Zvláštní 2 A. Stěnový systém a) Podélný b) Příčný c) Obousměrový 3 Ad a) Podélný stěnový systém

Více

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN PROGRAM SEKCE Významné změny sociálně prostorové struktury obyvatelstva Prahy ve 20. století RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

18. celostátní konference o územním plánování Liberec, 20. 9. 2013 ČKAIT. Ing. Pavel Křeček

18. celostátní konference o územním plánování Liberec, 20. 9. 2013 ČKAIT. Ing. Pavel Křeček Liberec, 20. 9. 2013 ČKAIT Ing. Pavel Křeček Ing. Pavel Křeček p ř e d s e d a Č K A I T autorizovaný inženýr v oborech Městské inženýrství, Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. člen představenstva

Více

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012 obsah stávající stav a předloený projekt pro stavební povolení text - úvod ortofoto mapa s vyznačením řešeného území fotografie současného stavu území situace z projektu pro sp pohledy z projektu pro sp

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

STAVBA ROKU 2015 V PARDUBICKÉM KRAJI

STAVBA ROKU 2015 V PARDUBICKÉM KRAJI Pardubický kraj ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR vypisuje 7. ročník veřejné neanonymní soutěže STAVBA ROKU

Více

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI OBJEKTU DDM MOZAIKA V ŽELEZNÉM BRODĚ na st.p.č. 708 v k.ú. Železný Brod A PRŮVODNÍ ZPRÁVA

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI OBJEKTU DDM MOZAIKA V ŽELEZNÉM BRODĚ na st.p.č. 708 v k.ú. Železný Brod A PRŮVODNÍ ZPRÁVA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI OBJEKTU DDM MOZAIKA V ŽELEZNÉM BRODĚ na st.p.č. 708 v k.ú. A PRŮVODNÍ ZPRÁVA PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ A PROVEDENÍ STAVBY Investor: Město Náměstí 3. května

Více

Územní studie. Mistrovice - V sadě II

Územní studie. Mistrovice - V sadě II Územní studie Mistrovice - V sadě II 2 0 1 4 Pořizovatel Starosta obce Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Martin Mimra Dr. Ing. Petr Mařík Projektant Atelier AUREA spol.

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

Asociace inovačního podnikání ČR

Asociace inovačního podnikání ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvem průmyslu a obchodu, Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR, tuzemskými a zahraničními členy a partnery

Více

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice Poskytovatel řešení: Nad Rokoskou 2361/2a Praha 8, PSČ 182 00 IČO: 61509001 DIČ: CZ61509001 Zpracovali: Ing. Arch. Pavla Zimová Jan Rod, autorizovaný

Více

Technologická agentura ČR Program ALFA. informační seminář

Technologická agentura ČR Program ALFA. informační seminář Technologická agentura ČR Program ALFA informační seminář 3. veřejná soutěž Dne 6. června byla vyhlášena 3. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA 3. veřejná

Více

PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC

PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY STUDENTSKÁ SOUTĚŽ O NÁVRH PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC VYHLAŠOVATEL: KNAUF INSULATION OBSAH 1. Úvod...3 1.1. Vyhlašovatel a sponzor soutěže... 3 1.2. Organizátor soutěže...

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha

Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Ing. arch. Tomáš Efler Ústav památkové péče - FA ČVUT Praha - teoretické

Více

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880 OBSAH DOKUMENTACE II. Odůvodnění Změny č. 4 územního plánu A/ Textová část kapitola-název strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...2 1.1 Název úkolu, objednatel, projektant...2 1.2 Obsah změny územního plánu...2 2.

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 . TEXTOVÁ ČÁST.1. Identifikační údaje Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 Objednatel Jméno / název : Obec Starovice dresa

Více

Adresa příslušného úřadu. Úřad: ÚMČ Praha 13, odbor stavební Ulice: Sluneční náměstí 2580/13 PSČ, obec: 158 00, Praha 5 ČÁST A

Adresa příslušného úřadu. Úřad: ÚMČ Praha 13, odbor stavební Ulice: Sluneční náměstí 2580/13 PSČ, obec: 158 00, Praha 5 ČÁST A Příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: ÚMČ Praha 13, odbor stavební Ulice: Sluneční náměstí 2580/13 PSČ, obec: 158 00, Praha 5 Věc: ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ podle ustanovení

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2047-56/2013. o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v Kolíně IV.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2047-56/2013. o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v Kolíně IV. ZNALECKÝ POSUDEK č. 2047-56/2013 o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v ě IV. Objednatel znaleckého posudku: Exekutorský úřad Beroun - č.j.015 EX 1362/2011 Palackého 31/2 26601 Beroun

Více

TABULKA - PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ STAVBY A K C E : CENTRUM PRO SENIORY SEZIMOVO ÚSTÍ CENA JEDNOTKOVÁ * CENA CELKEM SOUČET

TABULKA - PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ STAVBY A K C E : CENTRUM PRO SENIORY SEZIMOVO ÚSTÍ CENA JEDNOTKOVÁ * CENA CELKEM SOUČET TABULKA - PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ STAVBY A K C E : CENTRUM PRO SENIORY SEZIMOVO ÚSTÍ ROZPIS NÁKLADŮ STAVBY MJ MNOŽSTVÍ CENA JEDNOTKOVÁ * CENA CELKEM SOUČET Projektové a průzkumné práce Kpl 1 4 300

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE a FITE a.s. si Vás dovolují pozvat na konferenci ODPADY 21 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍ

SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE a FITE a.s. si Vás dovolují pozvat na konferenci ODPADY 21 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍ SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE a FITE a.s. si Vás dovolují pozvat na konferenci ODPADY ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍ pořádanou ve dnech 13. - 14. 5. 2014 Konference je součástí

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 RUPRECHTICE BEDŘICHOV SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ S výstaviště LIDOVÉ SADY BEDŘICHOV Severočeské muzeum

Více

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení)

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém

Více

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Dne 15. května 2015 se v Žilině setkal realizační tým projektu SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE (SpVRI)

Více

Třetí ročník jednokolové soutěžní přehlídky pro studenty vysokých škol a architekty do 40 let

Třetí ročník jednokolové soutěžní přehlídky pro studenty vysokých škol a architekty do 40 let Třetí ročník jednokolové soutěžní přehlídky pro studenty vysokých škol a architekty do 40 let Soutěžní podmínky Vyhlašovatel Vyhlašovatel: Centrum české architektury, občanské sdružení, Závěrka 3, 169

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Stavební poradenské centrum

Stavební poradenské centrum Brněnské veletrhy, a. s., Brno Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Stavební fakulta VUT Brno organizují již tradičně u př íležitosti stavebních veletrhů Brno 2015 22. 25.

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Přezletice Nový obecní úřad. s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Přezletice Nový obecní úřad. s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9 PRŮVODNÍ ZPRÁVA P ř e z l e t i c e N o v ý o b e c n í ú ř a d s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9 D r u h é k o l o z a p r a c o v á n í k o m e n t á ř ů s o u t ě ž n í p o r o t y Tomáš

Více

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ENERGETICKY ÚSPORNÝCH STAVEB

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ENERGETICKY ÚSPORNÝCH STAVEB VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ENERGETICKY ÚSPORNÝCH STAVEB MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ZLÍNTHERM 2014 SPORTOVNÍ HALA EURONICS U STADIONU 4286 ZLÍN 28. BŘEZNA 2014 JOSEF

Více

STAVEBNÍ ČVUT V PRAZE

STAVEBNÍ ČVUT V PRAZE F A K U L T A STAVEBNÍ ČVUT V PRAZE Program: ARCHITEKTURA A STAVITELSTVÍ VÝUKA ARCHITEKTURY NA FSv ČVUT V PRAZE 90. léta: reakce na změnu podmínek vznik programu Pozemní stavby a architektura = inženýrské

Více

Půdní vestavby Praha 10 Představení projektu

Půdní vestavby Praha 10 Představení projektu Půdní vestavby Praha 10 Představení projektu Úvodem Developerská společnost Real 3 a.s., se při úvahách o novém projektu zabývala myšlenkou, jak nabídnout zájemcům o bydlení opravdovou architektonickou

Více

Katalog roubených domů

Katalog roubených domů Certifikované dřevostavby Katalog roubených domů...se dřevem si rozumíme OK PYRUS, s.r.o. Husovická 4 Brno, 614 00 tel.: +420 549 244 506 mobil: +420 608 826 438 email: info@okpyrus.cz web: www.okpyrus.cz

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

Stavební poradenské centrum

Stavební poradenské centrum Brněnské veletrhy, a. s., Brno Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Stavební fakulta VUT Brno o r g a n i z u jí již tra d i č n ě u p ř í l e ž i t o s t i s t a v e b n

Více

stories stories květen Intimní prostor: Koupelna architektura, design, koncepty od Ateliéru Kunc architects

stories stories květen Intimní prostor: Koupelna architektura, design, koncepty od Ateliéru Kunc architects Intimní prostor: Koupelna květen 2015 09 architektura, design, koncepty od Ateliéru Kunc architects 1 PŘEHLED 3 EDITORIAL 4 ZAMYŠLENÍ A PŘÍSTUP K NAVRHOVÁNÍ KOUPELEN 5 PROSTOR A JEHO PROMĚNA 6 JAK VYPADALA

Více

Česká komora lehkých obvodových plášťů přehled činnosti

Česká komora lehkých obvodových plášťů přehled činnosti Česká komora lehkých obvodových plášťů přehled činnosti Ing. Jan Bedřich Výkonný ředitel 1 ČKLOP odborná a členská základna Počet zaměstnanců ve firmách ČKLOP a celkový obrat firem ČKLOP za rok 2012 zdroj

Více