Věkové a pohlavní složení obyvatelstva České republiky

Transkript

1 Věkové a pohlavní složení obyvatelstva České republiky Jitka Langhamrová, Vysoká škola ekonomická, Praha Věková skladba obyvatelstva patří k nejdůležitějším demografickým strukturám. Složení populace České republiky je výsledkem předchozí úrovně reprodukce obyvatelstva a migrací za téměř sto let. Zároveň nám předurčuje budoucí demografický vývoj. Věková struktura obyvatelstva České republiky je značně nepravidelná, rozkolísaná, což s sebou zákonitě přináší nepravidelné nároky na zdravotnictví, školství, bytovou výstavbu, zaměstnanost, sociální a důchodovou politiku apod. Jednou vzniklé zářezy ve věkové struktuře se dále reprodukují, i když v dalších generacích ve zmírněné formě. Současná věková struktura obyvatelstva České republiky je poznamenána především změnami úrovně porodnosti a posunem již dříve vzniklých nepravidelností. Grafické zobrazení věkové struktury formou věkové pyramidy (viz další strana) nám vyjadřuje historii populace zhruba sto let zpět. Na vrcholu věkové pyramidy je výrazně vyšší zastoupení žen (1), což je výsledkem odlišné úrovně úmrtnosti mužů a žen. Souvisí to s mužskou nadúmrtností, takže i když se rodí více chlapečků než děvčat s rostoucím věkem přibývá žen v populaci. Navíc pro Českou republiku je typická vyšší úmrtnost mužů ve středním věku, než je tomu ve vyspělých zemích. V devadesátých letech se tato vyšší úmrtnost začala mírně zlepšovat. Ve vrcholu věkové pyramidy jsou také početně slabé ročníky narozených v době 1.světové války (2) a jejich vliv na počet osob v důchodovém věku postupně zaniká. Stagnuje také počet osob starších 60 let, což je způsobeno početně slabými ročníky narozených v době hospodářské krize ve třicátých letech (3). Tyto osoby již postupně vstoupily do důchodového věku. Na věkové pyramidě jsou patrné i silnější ročníky narozených z období po 2. světové válce (4), kdy dochází ke kompenzaci předchozí nízké porodnosti. Jde o početně silné ročníky osob narozených ve druhé polovině čtyřicátých let, které v brzké budoucnosti významně ovlivní počet osob v důchodovém věku. Dva malé zářezy ve věkové struktuře na přelomu padesátých a šedesátých let jsou způsobeny nižší porodností v tomto období, které byly způsobeny krátkodobými nepravidelnostmi ve věkové struktuře, v roce 1957 byl přijat potratový zákon (5), vliv měla i politická situace na konci šedesátých let (6). Významný je vzestup počtu narozených v sedmdesátých letech (7), kdy v době, kdy do reprodukčního věku vstupovaly silné poválečné ročníky stát přijal pronatalitní opatření. V osmdesátých letech se úroveň porodnosti stabilizuje na poměrně velmi nízké úrovni (8), v devadesátých letech se základna věkové pyramidy významně zužuje (9). Předpokládalo se, že při nezměněných vnějších podmínkách by měly ročníky narozených v sedmdesátých letech zajistit dostatečný počet narozených a zabezpečit zvýšení úrovně porodnosti v devadesátých letech. Po roce 1989 došlo však k tak významným změnám v demografickém chování mladých lidí, že se předpoklad nesplnil a naopak došlo k dalšímu snižování počtu narozených dětí.pro současnou Českou republiku je typický tzv. regresivní typ populace, kde dětská složka populace početně nenahrazuje nejstarší věkové skupiny. Věková skladba populace je průběžně trvale modifikována úrovní přirozené reprodukce a migracemi. Jak již bylo zmíněno populace České republiky je deformována důsledky první i druhé světové války, hospodářské krize třicátých let, ekonomickou recesí let šedesátých, případně dopady poválečné natalitní vlny a zvláště pak natalitní vlny let sedmdesátých. Ty formovaly počty narozených dětí v jednotlivých kalendářních letech. Úroveň lékařské a zdravotní péče spolu s životní úrovní a životním stylem určovaly úroveň úmrtnosti, politické a sociální poměry ovlivnily rozsah migrací. V průběhu devadesátých let se dříve vzniklé deformace ve věkové struktuře posunuly do vyššího věku a postupně tak více či méně ovlivňovaly počty sňatků, narozených dětí a zemřelých osob. Pokles úrovně plodnosti začal ve věkové struktuře vytvářet další hluboký zářez. Současným vývojem porodnosti se prohlubuje nová nepravidelnost ve věkovém složení obyvatelstva. 1

2 Česká republika k muži ženy

3 Složení obyvatelstva České republiky podle hlavních věkových skupin (k 1.1. daného roku) Věková skupina Poč ty osob v tisících Celkem Podíl z úhrnu obyvatelstva ,1 20,6 20,0 19,5 18,9 18,3 17,9 17,4 17,0 16, ,1 61,5 62,0 62,6 63,2 63,7 64,1 64,5 64,9 65, ,8 17,9 18,0 18,0 18,0 18,0 18,0 18,0 18,1 18,2 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Charakteristiky vě kové struktury Průměrný věk 36,3 36,5 36,6 36,8 37,0 37,3 37,6 37,9 38,2 38,5 Věkový medián 35,4 35,6 35,9 36,0 36,2 36,4 36,6 36,8 37,1 37,3 Indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva Index stáří 84,4 87,0 89,8 92,4 95,4 98,1 100,8 103,5 106,4 109,7 Index závislosti I 34,6 33,4 32,2 31,1 29,8 28,8 27,9 27,0 26,0 25,5 Index závislosti II 29,2 29,1 29,0 28,7 28,5 28,3 28,1 27,9 27,9 27,9 Index ekon. zatíž. 63,8 62,5 61,2 59,8 58,3 57,1 56,0 54,9 54,2 53,4 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty Vysvětlivky: Index stáří- počet osob ve věku 60+na 100 dětí ve věku 0-14 let Index závislosti I počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku let Index závislosti II počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let Index ekonomického zatížení- počet dětí ve věku 0-14 let a počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let Nejvýznamnějším dopadem populačního vývoje devadesátých let na věkovou skladbu byl pokles počtu narozených. Úbytek dětí je tak značný, že od roku 1997 žije v České republice více osob starších šedesáti let než dětí do 15 let a tato relace se v dalších letech bude trvale zvyšovat. Věkové složení obyvatelstva České republiky do 24 let věku (k 1. 1.daného roku) Věková skupina Počty osob v tisících Podíl z úhrnu obyvatelstva ,7 3,6 2,7 2,6 2, ,8 3,7 3,4 3,1 2, ,3 5,1 5,0 4,9 4, ,3 7,1 6,4 6,4 6, ,9 7,0 5,8 5,5 5, ,8 7,9 8,8 8,7 8,3 Celkem ,8 34,4 32,1 31,2 30,2 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty 3

4 Devadesátá léta se vyznačovala mimo jiné přesouváním početně silných ročníků z let povinné školní docházky do let studijních a do doby nástupu do zaměstnání. Z pohledu demografa je však významný fakt, že tyto generace jsou ve věku, pro který bylo ještě v osmdesátých letech typické mít nejvyšší úroveň sňatečnosti a plodnosti. Tyto početně silné ročníky se na konci devadesátých let nacházejí ve věku let a jsou nositeli nového reprodukčního chování. Složení obyvatelstva České republiky staršího 15 let Věková skupina Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Poč ty osob v tisících ,8 352,1 335,7 870,4 445,0 425,4 699,0 358,0 341, ,2 356,2 342,0 685,4 350,6 334,8 889,0 453,0 436, ,2 420,1 408,1 688,1 350,8 337,3 826,0 422,0 404, ,7 436,5 425,2 679,5 344,7 334,8 686,0 350,0 336, ,4 351,3 347,1 805,6 405,6 400,0 673,0 343,0 330, ,4 273,0 275,4 843,9 423,3 420,6 712,0 359,0 353, ,6 280,5 290,1 683,7 338,7 345,0 804,0 401,0 403, ,8 584,4 658,4 1043,2 501,1 542,1 1409,0 686,0 723, ,9 372,1 472,8 1040,2 452,7 587,5 909,0 408,0 501, ,0 265,2 425,8 539,1 203,1 336,0 727,0 276,0 451, ,2 54,4 138,8 257,3 75,5 181,8 237,0 70,0 167,0 Celkem 7865,2 3745,8 4119,4 8136,4 3891,1 4245,3 8571,0 4126,0 4445,0 Podíl z úhrnu obyvatelstva staršího 1 5 let ,7 9,4 8,1 10,7 11,4 10,0 8,2 8,7 7, ,9 9,5 8,3 8,4 9,0 7,9 10,4 11,0 9, ,5 11,2 9,9 8,5 9,0 7,9 9,6 10,2 9, ,0 11,7 10,3 8,4 8,9 7,9 8,0 8,5 7, ,9 9,4 8,4 9,9 10,4 9,4 7,9 8,3 7, ,0 7,3 6,7 10,4 10,9 9,9 8,3 8,7 7, ,3 7,5 7,0 8,4 8,7 8,1 9,4 9,7 9, ,8 15,6 16,0 12,8 12,9 12,8 16,4 16,6 16, ,7 9,9 11,5 12,8 11,6 13,8 10,6 9,9 11, ,8 7,1 10,3 6,6 5,2 7,9 8,5 6,7 10, ,5 1,5 3,4 3,2 1,9 4,3 2,8 1,7 3,8 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty Počty osob starších se v uplynulých letech zvyšovaly jen mírně. Na věkovou skladbu nejstarší generace má vliv pokles počtu narozených dětí během první světové války, který se v období po roce 1994 promítl v úbytku počtu osob starších 80 let. Pokles počtu nejstarších osob, tj. osob 80+ je však pouze dočasný. V nejbližších letech lze očekávat trvalý vzestup počtu starších osob. Z dlouhodobějšího pohledu počet i podíl starších obyvatel poroste. Zároveň se bude měnit i věková skladba starší populace, vzroste podíl osob starších 80 let, tedy osob, u kterých lze předpokládat vyšší potřebu sociální a zdravotní péče. 4

5 Složení obyvatelstva České republiky staršího 60 let (k 1.1.daného roku) Věková skupina Poč ty osob v tisících Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Složení v procentech ,1 33,0 26,6 27,1 31,0 24,5 24,3 27,8 21, ,6 29,0 26,7 25,7 27,3 24,6 24,2 26,2 22, ,3 27,8 30,3 31,8 30,3 33,0 38,3 36,6 40, ,0 10,3 16,5 15,4 11,4 17,9 12,7 9,4 14,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Podíly z úhrnu obyvatelstva ,2 4,8 5,5 4,9 4,6 5,1 4,4 4,2 4, ,9 4,2 5,6 4,6 4,0 5,2 4,4 4,0 4, ,2 4,1 6,3 5,7 4,5 6,9 7,1 5,5 8, ,5 1,5 3,4 2,8 1,7 3,8 2,3 1,4 3,2 Celkem 17,8 14,6 20,8 18,0 14,8 21,0 18,2 15,1 21,2 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty Dlouhodobý úbytek počtu narozených dětí a vzestup počtu starších osob prohlubuje již tak probíhající proces stárnutí populace České republiky. Deformace věkové struktury se postupně přesouvají do vyššího věku a dávají tak podněty nejenom pro sociální politiku. Znalost změn současných i budoucích ve věkové struktuře jsou důležité nejenom pro vlastní demografický vývoj, ale i pro sociální a ekonomický rozvoj České republiky. Jak se mění věková struktura z pohledu tří základních ekonomických generací je vidět i z předběžných výsledků SLDB Zatímco v roce 1961 byl podíl obyvatel ve věkové skupině 0 14 dokončených let 25,4%, v roce 2001 již jen 16,5% a naopak skupina osob nad 60 let se ze 14,9% v roce 1961 zvýšila na 18,3% v roce Hodnota indexu stáří vzrostla ze 58,7 na 110,9 osob ve věku nad 60 let připadajících na 100 dětí ve věku 0 14 dokončených let. Index závislosti I se mezi lety 1961 a 2001 snížil z 42,5 na 25,3, index závislosti II vzrostl ze 24,9 na 28,0. Index ekonomického zatížení klesl ze 67,4 na 53,2. Zajímavý je i pohled na změny věkové struktury podle velikostních skupin obcí. Je patrné, že rozdíly v demografické struktuře se trochu sbližují. V roce 1991 i 2001 byl nejmenší podíl dětí v obcích do 199 obyvatel a u obyvatel ve městech nad Města nad tisíc obyvatel a obce do 199 obyvatel jsou na tom hůře než Česká republika, mají nižší zastoupení dětské složky, jsou starší. K největšímu úbytku dětí proti roku 1991 došlo ve městech o velikosti obyvatel a obyvatel a to přibližně o jednu čtvrtinu. Malé obce a města nad obyvatel mají větší podíl starých lidí. To je ale obecně známý fakt. Zajímavé také je, že z pohledu variability se sledované ukazatele v roce 2001 liší méně, než v roce Rozdíly podle velikostních skupin obcí se mírně snižují. 5

6 Podíly základních ekonomických generací v ČR dle sčítání lidu Datum sčítání Podíly věkových skupin na obyvatelstvu Index Index Index Index ,nezj. celkem záv. I záv. II ekon.zat. stáří ,37 59,74 14,89 100,00 42,47 24,93 67,40 58, ,22 60,42 18,35 100,00 35,13 30,37 65,50 86, ,44 59,62 16,94 100,00 39,31 28,42 67,73 72, ,01 61,15 17,84 100,00 34,36 29,17 63,53 84, ,47 65,27 18,26 100,00 25,23 27,98 53,21 110,92 velikostní skupina obce s č ítání k do 199 obyvatel 18,44 56,98 24,58 100,00 32,37 43,13 75,50 133, ,19 58,30 21,50 100,00 34,64 36,88 71,52 106, ,86 59,03 20,10 100,00 35,34 34,05 69,39 96, ,30 59,88 18,82 100,00 35,56 31,43 66,99 88, ,67 60,91 17,43 100,00 35,57 28,61 64,19 80, ,87 61,87 16,26 100,00 35,34 26,28 61,62 74, ,31 62,54 15,16 100,00 35,67 24,24 59,91 67, ,76 62,41 14,83 100,00 36,47 23,77 60,24 65, ,87 63,21 15,92 100,00 33,01 25,19 58,19 76, a více obyv. 19,40 61,05 19,55 100,00 31,78 32,02 63,80 100,76 CELKEM 21,01 61,15 17,84 100,00 34,36 29,17 63,53 84,91 velikostní skupina obce s č ítání k do 199 obyvatel 15,91 61,48 22,61 100,00 25,88 36,78 62,66 142, ,13 63,28 19,60 100,00 27,07 30,97 58,04 114, ,35 64,10 18,55 100,00 27,06 28,95 56,01 106, ,46 64,62 17,92 100,00 27,02 27,72 54,75 102, ,46 65,09 17,45 100,00 26,82 26,82 53,64 99, ,11 65,30 17,59 100,00 26,21 26,94 53,14 102, ,88 66,23 16,89 100,00 25,49 25,50 50,99 100, ,05 66,40 16,55 100,00 25,68 24,93 50,61 97, ,10 65,96 17,93 100,00 24,42 27,19 51,61 111, a více obyv. 14,41 65,61 19,97 100,00 21,97 30,44 52,40 138,56 CELKEM 16,47 65,27 18,26 100,00 25,23 27,98 53,21 110,92 velikostní skupina obce Indexy 2001 / (v %) do 199 obyvatel 86,27 107,90 92,00 100,00 79,95 85,27 82,99 106, ,81 108,53 91,13 100,00 78,14 83,97 81,15 107, ,14 108,58 92,30 100,00 76,57 85,00 80,71 111, ,99 107,91 95,20 100,00 75,98 88,22 81,72 116, ,58 106,87 100,15 100,00 75,40 93,71 83,57 124, ,26 105,54 108,17 100,00 74,16 102,49 86,24 138, ,69 105,90 111,43 100,00 71,47 105,22 85,12 147, ,92 106,39 111,59 100,00 70,42 104,89 84,02 148, ,18 104,35 112,65 100,00 73,97 107,96 88,68 145, a více obyv. 74,29 107,47 102,17 100,00 69,13 95,06 82,14 137,53 CELKEM 78,37 106,74 102,38 100,00 73,43 95,92 83,75 130,63 Pramen: Předběžné výsledky SLDB 2001, vlastní výpočty Je nepochybné, že radikální změny v demografickém chování (strmý pokles porodnosti, snížení sňatečnosti, příznivý vývoj úmrtnosti), ke kterým došlo v průběhu devadesátých let, dlouhodobě ovlivní populační vývoj České republiky. Naše věková struktura bude stále více regresivní, stárnutí obyvatelstva bude dále pokračovat, dále bude docházet k přirozenému úbytku obyvatelstva. Stárnutí obyvatelstva se dále urychlí ve druhé polovině tohoto desetiletí, kdy se přesunou silné poválečné ročníky do důchodového věku, podíl starých lidí se bude zvyšovat a to 6

7 nejenom na úkor dětské složky, ale i vzhledem ke středním věkovým skupinám.budou růst nároky na ekonomicky aktivní obyvatelstvo v oblasti daňového zatížení, mnohem větší pozornost se bude muset věnovat konkrétní péči o staré občany. V této souvislosti si odborníci kladou řadu otázek: Je možno tento vývoj nějak ovlivnit? Jakými kroky? Má stát provádět propopulační politiku? Někteří odborníci si myslí, že problémy klesajícího počtu obyvatelstva, snižující se porodnosti a stárnutí obyvatelstva vyřeší imigrace ze zahraničí. Její význam však v žádném případě nelze přeceňovat. V každém případě postupně rostoucí význam České republiky jako cílové imigrační země bude klást nároky na připravenost státu v oblasti migrační politiky. Je třeba si uvědomit nejen přínosy, které imigrace ze zahraničí pro hostitelskou zemi přináší, ale také četná rizika s ní spojená. Proto je nutno takovouto imigraci státem regulovat. Nepříznivé demografické trendy v poslední době stále častěji otevírají diskuse o možnostech a o míře účasti státu na zlepšení postavení mladých rodin, o podpoře pronatalitní politiky. Podle odborníků by se měly vytvářet lepší podmínky pro vznik mladých rodin. Měla by být podpořena reprodukční funkce rodiny. Rodinná politika či populační politika by se neměla zužovat jen na poskytování finanční podpory (sociálních dávek) rodinám s dětmi. Její komplexní pojetí předpokládá spolupráci vládních i nevládních organizací v oblasti zaměstnanosti, bydlení, právní ochrany rodin s dětmi, zdravotní péče o matky a děti, rovnost pracovních příležitostí mužů a žen. To,že populace České republiky a většiny vyspělých zemí stárne, je skutečnost daná demografickým vývojem v průběhu první i druhé demografické revoluce. Tak jak se zlepšují životní podmínky obyvatelstva, prodlužuje se střední délka života, přibývá ve společnosti starých lidí. Je třeba si uvědomit, že právě střední délka života je jedním z měřítek, kterým se hodnotí vyspělost dané společnosti. Čím je země vyspělejší, tím má více prostředků, které může investovat do zdravotnictví, prevence, na zlepšení životního prostředí apod. Smyslem je, aby se lidé dožívali vysokého věku ve zdraví, aby ve stáří byli po co nejdelší dobu soběstační. Starší věkové skupiny obyvatelstva mají své specifické potřeby nejen ve zdravotnictví, bydlení, mají vzhledem k důchodovému věku jiný životní styl a potřeby. Společnost bude tedy v budoucnu na tyto osoby vynakládat více v oblasti důchodové, sociální, zdravotní, ale je třeba si znovu připomenout, že vyspělá společnost by se měla o své staré spoluobčany postarat tak, aby jejich stáří bylo důstojné a dnešní mladí lidé by si měli uvědomit skutečnost, že i oni se s největší pravděpodobností vyššího věku dožijí. Samozřejmě existuje řada možností, jak se na stáří zabezpečit a nespoléhat pouze na stát. Pro zajímavost v příloze uvádím tabulku středních délek života osob ve věku 60 let a hranice odchodu do důchodu ve vybraných zemích. Literatura: Populační vývoj České republiky v letech 1995,1996,1997,1998,1999, 2000, DemoArt, Praha Časopis Demografie roč

8 Střední délka života osob ve věku 60 let a věková hranice pro odchod do důchodu ve vybraných zemích Země Střední délka života ve věku 60 let Věková hranice odchodu do důchodu muži ženy muži ženy Dánsko Island Norsko Finsko Irsko Japonsko Kanada Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Španělsko Švédsko U.S.A. 1) Švýcarsko Belgie 2) Estonsko 3) Itálie Polsko Rakousko Řecko 4) Velká Británie 5) Slovinsko Česká republika 6) Francie 7) Litva Lotyšsko 8) Maďarsko 9) Slovensko Bělorusko Chorvatsko Rumunsko Rusko Ukrajina Zdroj: Population aeing 1999 (Wallchart) - 1) Věk postupně zvyšován na 67 v období ) Věk žen je postupně zvyšován na 64 do roku ) Uvažuje se o zvýšení věku pro ženy 4) Věk žen je postupně zvyšován od 1993 na 65 5) Věk žen bude postupně zvyšován na 65 v letech ) Bude dokončeno ) Prodlužuje se povinná doba pojištění z 38 na 40 let do ) Uvažuje se o zvýšení věku pro ženy 9) Bude ukončeno

9 Tab. 2.1 Obyvatelstvo podle věku, podle výsledků sčítání a podle velikostních skupin obcí předběžné výsledky v tom v přibližném věku Datum sčítání, Obyva nevelikostní skupina telstvo zjištěobce celkem muži ženy celkem muži ženy celkem no Přírůstek (úbytek) mezi sčítáními abs x % 2,5-14,3 4,5 2,8 3,6 27,0 26,3 26,6 x abs x % 4,9 15,9 4,0 3,1 3,5-6,9-1,3-3,6 x abs x % 0,1-10,3 3,5 1,9 2,7 5,7 6,5 6,2 x abs x % -0,1-21,7 7,2 6,1 6,6 3,7 1,0 2,1 x Velikostní skupina obce: k ) do 199 obyvatel a více obyv CELKEM k do 199 obyvatel a více obyv CELKEM ) osoby s nezjištěným věkem jsou zahrnuty ve věkové skupině 60 + Pramen: Předběžné výsledky SLDB