ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI. od konce 19. století do současnosti. text: Ladislav Jirásko

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI. od konce 19. století do současnosti. text: Ladislav Jirásko"

Transkript

1 ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI od konce 19. století do současnosti Češka koča, foto Jiří Šimek text: Ladislav Jirásko historické dokumenty: archiv autora 35

2 ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI TURISTIKA A ALPINISMUS NA ÚZEMÍ DNEŠNÍHO ČESKA V 19. A NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ První spolky zaměřené na turistiku a vysokohorskou turistiku se na území dnešního Česka začaly formovat od poloviny 19. století. I přes poměrně nemalou vzdálenost od alpských regionů vznikly nejprve kluby se zájmem o horské oblasti Alp. Členové těchto spolků navštěvovali především jednotlivé oblasti Východních Alp, kde hledali vhodné stezky přes horská sedla a cesty k vrcholům hor. Cílem se posléze staly i výstupy po obtížnějších skalnatých hřebenech a první nadšenci hledali i cesty přes ledovce. Mnoho takovýchto cest a výstupů na vrcholy mělo skutečný objevitelský charakter. Pro tento druh pohybu v horách se tenkrát zavedl pojem alpinismus. Pojmenování bylo odvozeno od místa provozování aktivit, tedy od Alp. Alpinismus v tomto období zahrnoval všechny druhy aktivit v horách jednodušší a nenáročnou turistiku v horách, náročnější a odvážnější vysokohorskou turistiku i sportovněji zaměřené horolezectví. Alpinismus se stal a zůstal běžným a celosvětově rozšířeným pojmem. V bývalém Československu se tento pojem vytratil a zvláště pak po 2. sv. válce u nás téměř vymizel, stejně jako zmizel pojem vysokohorská turistika. Horolezectví si u nás hledalo svou vlastní tvář, oddělilo se od turistiky a činnost označovaná jako vysokohorská turistika nebo alpinismus se v programové náplni horolezectví přestala vyskytovat. Organizovaná turistika prakticky vůbec nekomunikovala s horolezeckými oddíly a i díky politickým poměrům u nás se převážně soustředila na čistě turistické poznávání domácích regionů. Terminologie vysokohorská turistika a alpinismus se začíná u nás vracet po roce Od roku 1990 se v Československu, respektive v Česku i na Slovensku úspěšně rozšiřuje členství v rakouském Alpenvereinu a dnes platí, že po 25 letech u nás členství v rakouském Alpenvereinu zdomácnělo. Pojem alpinismus začíná být vnímán a respektován jak organizovanými horolezci, tak turisty a stal se používaný i u nás doma až v 90. letech minulého století. Dnes jsou pod pojem alpinismus zahrnovány nejen turistika, vysokohorská turistika a všechny druhy horolezectví, ale i všechny druhy nových a moderních outdoorových a volnočasových aktivit jako například lezení po feratách, chůze na sněžnicích, skitouring a skialpinismus. Připomeňme nejprve, že první klub na našem území s pevnou strukturou zaměřenou na alpinismus založil v Praze v roce 1870 pražský rodák Johann Stüdl se svým širokým okruhem přátel. Ustavující schůze Pražské sekce se uskutečnila 19. května Kolem Johanna Stüdla se v tehdejší mnohonárodnostní Praze soustředilo několik aktivních milovníků Alp nejen německé, ale i české národnosti. Na hřebenu Grintovce, foto Drejc Karni4ar Pro úplnost a porovnání je nutné poznamenat, že první alpský svaz v Evropě byl založen v roce 1857 v Londýně. Anglický svaz, který stále funguje, byl pojmenován Alpine Club. Na území dnešní kontinentální Evropy vznikl jako první alpský svaz v roce 1862 ve Vídni. Ten si dodnes zachoval své pojmenování Rakouský Alpenverein. Pražský rodák Johann Stüdl, který patřil k pionýrům a vizionářům organizovaného alpinismu v Evropě, založil v roce 1869 spolu s tyrolským farářem Franzem Sennem a Karlem Hofmannem z Mnichova Německý Alpenverein (DAV). DAV vznikl v Mnichově 9. května Předtím v roce 1868 nechal Johann Stüdl z vlastních prostředků postavit pod jižními úbočími Großglockneru na sedle Fanatscharte (dříve Vanitscharte) první horskou chatu ve Východních Alpách. Chata se i dnes jmenuje Stüdlhütte a ve zcela zmodernizované podobě stále slouží všem návštěvníkům a alpinistům, kteří se vydávají pod nejvyšší vrchol Rakouska. Aktivity členů tehdejší 36

3 pražské sekce Německého Alpenvereinu byly směrovány převážně do horských oblastí Großglockneru, Großvenedigeru nebo Ortleru, jen velmi málo pak do skalnatých oblastí na území dnešního Česka. V roce 1873 došlo ke sloučení Německého a Rakouského alpského svazu, vznikl Německý a Rakouský Alpenverein používaná zkratka byla DuÖAV. Kromě pražské sekce vzniklo na území dnešního Česka v 19. století více než deset dalších sekcí DuÖAV, tyto sekce zde rozvíjely svou činnost až do vzniku 1. světové války. Významným faktem je, že díky aktivitám těchto sekcí bylo z našeho území postaveno v Alpách několik horských chat, některé z nich slouží návštěvníkům dodnes. Kromě chaty Stüdlhütte pod Großglocknerem narazí dnešní návštěvník Alp na chaty Neue Prager Hütte nebo Alte Prager Hütte (obě pod Großvenedigerem), na Payer Hütte (ta se nachází pod Ortlerem), na východním okraji Zillertálských Alp je to Warnsdorfer Hütte, v oblasti Dachsteinu pod hřebenem Gosaukamm pak Gablonzer Hütte a jmenovat by se dalo několik dalších. Vrátíme-li se z Alp na naše území, lze v mnoha písemnostech a podkladech dohledat, že na našem území se začaly formovat kluby a spolky orientované na pěší turistiku a turistiku v hraničních horských oblastech dnešního Česka až o několik let později. První turistická sdružení a turistické kluby vznikaly v sedmdesátých letech 19. století především v hornatých pohraničních oblastech. Prvními zakladateli a členy těchto klubů a prvními propagátory turistiky se stávalo nejprve německé obyvatelstvo. Některé tyto kluby byly přístupné pouze pro německé občany, mnoho z nich ale bylo otevřených a jejich členy byly i Češi a třeba i Poláci. Vznik českých turistických klubů byl o několik let opožděn. Až zvyšující se zájem o turistiku na našem území v 70. a 80. letech 19. století přinesl i vznik prvních ryze českých turistických klubů. Významnou událostí na konci 80. let 19. století bylo založení Klubu českých turistů (KČT) to se psal rok Programové aktivity KČT byly zaměřeny na všechny domácí oblasti, v této době se intenzivně mluvilo o národně orientované české turistice. KČT začal podle německého vzoru značit turistické trasy, stavět chaty a rozhledny. Činnost klubu byla programově spojena s rostoucím zájmem o pobyt v přírodě a s poznáváním krás české země. Turistické aktivity v tomto období byly i dokladem rostoucího pokroku a nového způsobu trávení volného času. SLOVINSKO PLANINSKO DRUŽSTVO Vznik organizovaného alpinismu ve Slovinsku souvisí s rostoucím zájmem o slovinské Alpy a jeho začátky spadají do 80. let 19. století. Planinski vestnik, oficiální časopis SPD (dnes PZS Planinska Zveza Slovenije), zmiňuje především skupinku Planinski piparji. Ti již začátkem 80. let pravidelně podnikali túry v horách a byli známí tím, že kouřili dýmky proto piparji. Na tomto místě je nutné zmínit, že kromě mnoha aktivních Slovinců ke vzniku Slovinského planinského družstva nezanedbatelnou měrou přispěli i dva významní Češi, kteří v 80. letech 19. století žili a působili ve Slovinsku. Prvním z nich byl český buditel Jan Václav Lego ( ). Ten již začátkem uvedeného desetiletí seznamoval Čechy se slovinskými horami a pořádal výlety Slovinců do Prahy a do Čech. J. V. Lego v těchto letech doporučoval svým slovinským přátelům, aby při Sokolu v Lublani založili alpský odbor. Planinski vestnik 8/1900 J. V. Lego byl autorem první turistické příručky o Slovinsku a slovinských horách příručka se jmenovala Průvodce po Slovinsku a vyšla v Praze v roce 1888 (Planinski vestnik 9/1953, Vladimír Murko: Čehi in naše planine). Druhou osobností, která se již přímo podílela na vzniku SPD, byl pražský profesor a architekt Jan Vladimír Hráský. Ten v uvedeném období pobýval delší dobu v Lublani, kde se jako architekt podílel na stavbě zemského divadla. Profesor J. V. Hráský se seznámil se skupinou Planinski piparji a 13. listopadu 1892 byl dokonce zvolen náčelníkem přípravného výboru SPD (PV 9/1903: Jan Lego a PV12/1903: Po desetih letih). Slovinsko planinsko družstvo (SPD) bylo založeno v Lublani, ustavující schůze SPD se konala 27. února Činnost SPD byla zaměřena především na alpinismus ve slovinských Alpách. Krátce po založení se členem vedení SPD stal i syn skladatele Antonína Foerstra dr. Vladimír Foerster. Jedním z významných momentů v činnosti SPD se stal leden roku 1897, kdy začal vycházet svazový časopis Planinski vestnik. Pro činnost a existenci SPD, respektive PZS, je důležité i to, že tento svazový časopis vychází kromě období 1. sv. války periodicky dodnes. ČESKÝ ODBOR SLOVINSKÉHO PLANINSKÉHO DRUŽSTVA Během velmi krátké doby po svém založení navázalo SPD komunikaci s KČT. Aktivní pomoc několika významných Čechů při zrodu SPD a pak také příliš jednostranné zaměření KČT na domácí oblasti byly jedním z důvodů, proč v řadách Klubu českých turistů vznikla v posledním desetiletí 19. století velmi silná a aktivní skupina asi dvou desítek členů, kteří svou činnost začali zaměřovat do oblasti dnešních slovinských Alp. Tato skupinka nakonec založila v Praze v roce 1897 Český odbor Slovinského planinského družstva Češka podružnica Slovinskega planinskega društva. Ustavující valná hromada Českého odboru SPD se konala Zakladateli a vůdčími osobnostmi Českého odboru SPD se stalo i několik členů, které stáli u zrodu KČT. Mezi mnohými to byli např. prof. dr. Karel Chodounský (ten byl předsedou přípravného výboru), dr. Bohumil Franta, dr. Stanislav Práchenský, 37

4 L. Mareš nebo třeba Karl Stüdl, bratr Johanna Stüdla zakladatele pražské sekce DAV. Na ustavující valné hromadě odboru bylo přítomno asi 50 nadšenců a protagonistů slovinských Alp. Mezi nimi se objevil i tehdejší primátor Prahy Jan Podlipný. Prvním a také jediným předsedou tohoto odboru se stal prof. Karel Chodounský. Činnost Českého odboru SPD byla výrazně zaměřena na vysokohorskou turistiku a na alpinismus ten byl v této době vnímán jako vrchol všech turistických aktivit a díky vyšší nákladnosti se stal zálibou především dobře situovaných společenských vrstev. Na vznik Českého odboru SPD měla vliv dlouhodobá úzká spolupráce se slovinskými přáteli, národnostní vyhraněnost a snaha vyrovnat se podobným a již zavedeným aktivitám německých klubů a spolků. Český odbor SPD patřil již velmi krát- dr. Stanislav Práchenský Severní stěny Grintovce nad chatou Češka koča,, foto Jiří Šimek ce po svém vzniku k nejagilnějším odborům celého Slovinského planinského družstva. Činnost Českého odboru byla orientována především na severní oblasti Kamnických a Savinjských Alp, střediskem zde byla obec Zgornje Jezersko. Po svém založení začal odbor v této oblasti s výstavbou značených chodníků. V roce 1898 bylo započato se stavbou chodníku na Mlinarsko sedlo a na Grintovec, pak následoval chodník přes Žrelo na Savinjské sedlo. O aktivní činnosti Českého odboru SPD vycházelo mnoho informací v Planinském věstníku, měsíčníku vydávaném SPD v Lublani. U nás doma rozvíjel Český odbor čilou propagaci slovinských Alp, organizoval zájezdy jednotlivců i skupin do Slovinska a finančně i jinak podporoval SPD. Na přelomu 19. a 20. století měl odbor 236 aktivních členů. Koncem května 1898 začal Český odbor vydávat klubový časopis Alpský věstník. Dalo by se říci, že Český odbor SPD stál u zrodu české vysokohorské turistiky a horolezectví. Proto se staly rok 1897 a založení Českého odboru SPD významným mezníkem. Založení Českého odboru SPD bylo později u nás doma označeno i za vznik Českého horolezeckého svazu (ČHS) a za počátek spolkové a svazové činnosti ČHS. odbor průvodce po slovinských Alpách Slovanské Alpy, tuto knihu o rozsahu 52 stran redakčně připravil a zpracoval St. Práchenský. V roce 1900 vydal Český odbor dalšího průvodce Savinjské Alpy, autorem byl Leopold Mareš, a v roce 1902 pak průvodce Julské Alpy. Rozsah tohoto průvodce byl 104 stran a mezi autory jsou uvedeni napříkladb. Franta, K. Chodounský, O. Laxa, L. Mareš, St. Práchenský a další. Kromě průvodců bylo vydáváno i mnoho knih a publikací popisujících zážitky z návštěv slovinských Alp, zážitky z túr i z výstupů na vrcholy v jednotlivých oblastech Slovinska, později i z přímo- prof. dr. Karel Chodounský Publikační činnost Českého odboru SPD Koncem 19. a začátkem 20. století byla z mnoha aktivit Českého odboru významná především publikační a vydavatelská činnost. Již v roce 1898 vydal publikace Ze Slovanských hor 38

5 VÍC NEŽ AUTODOBÍJEČKA! Titulní strana průvodce Na horách od Karla Chodounského Titulní strana průvodce Moře adriatické ří nebo z Černé hory. Připomeňme například knihu Viktora Dvorského V Julských Alpách s podtitulem Lezecké skizzy ze skupiny Razoru (vydáno v roce 1906) nebo publikaci kolektivu autorů (B. Franta, V. Dvorský, V. Růžička) Ze slovanských hor, která byla vydána v roce 1907 při příležitosti 10. výročí založení Českého odboru SPD. Nejrozsáhlejšího průvodce vydal Český odbor v roce 1910, kniha se jmenovala Slovinské Alpy a Přímoří a měla 354 stran, autorsky se na ní podílelo několik znalců těchto oblastí, redakčně ji připravili V. Dvorský a B. Franta. Z rozsáhlé vydavatelské činnosti v tomto období připomeňme ještě průvodce V. Dvorského a B. Franty: Moře Adriatické, průvodce po Istri, Dalmaciji, Hrvatskem Primorju, Črni gori, Benatkih. Publikace vydaná v roce 1911 měla rozsah 204 stran. Alpský věstník Od roku 1898 vydával Český odbor SPD vlastní klubový časopis Alpský věstník. První číslo vyšlo před letní sezónou roku Vydávání klubového časopisu byl velmi významný vydavatelský počin, který výrazně přispěl k informovanosti o všech druzích činnosti odboru. Dopisovatelé a autoři jednotlivých článků a příspěvků byli převážně členové vedení Českého odboru, zveřejňované zprávy byly na svou dobu velmi aktuální. Alpský věstník uveřejňoval informace o možnostech vysokohorské turistiky v Julských a Kamnických Alpách i jinde ve Slovinsku, aktuální byly zprávy o nových turistických cestách, o horských chatách i o možnostech ubytování ve slovinských Alpách, o hostincích a ubytovnách i o cenách za ubytování. Zajímavé byly například údaje o počtu přenocování na chatách ve Slovinsku, o výši členských příspěvků, o darech na činnost, o finančním hospodaření atd. Časopis se stal již po prvním roce vydávání velmi populární a vyhledávaný. Alpský věstník vycházel 16 let pravidelně měsíčně, pouze v roce 1913 vznikla ve vydávání časopisu několikaměsíční pauza způsobená změnou zaměření a novou grafickou úpravou časopisu. Vydávání Alpského věstníku bylo ukončeno až na začátku 1. sv. války, tedy v roce

6 CHATA ČEŠKA KOČA Již asi rok po založení Českého odboru SPD předložili někteří aktivní členové ve vedení odboru návrh na postavení vlastní chaty ve slovinských Alpách. Z historických záznamů a poznámek prof. Chodounského i dalších aktivnějších členů vyplývá, že projekt samostatné české chaty ve Slovinsku byl motivován stejnými principy, jako tomu bylo u pražské sekce Rakouského a Německého Alpenvereinu. I Český odbor SPD se rozhodl mít vlastní chatu v alpské oblasti, která by byla těžištěm jeho činnosti. Jednání o stavbě chaty i o jejím umístění v Kamnických Alpách pod severními stěnami Grintovce proběhlo s vedením SPD na chatě Triglavski dom na Kredarici již 13. srpna Pozemky pro stavbu chaty poskytla po nejednoduchých jednáních obec Zgornje Jezersko. Stavba chaty ve stylu typické české chalupy byla zahájena již v červnu Projektantem chaty byl architekt Josef Podhájský, člen Českého odboru SPD v Praze. Chata soužila návštěvníkům již od počátku letní sezony 1900, před otevřením chaty byly pak dokončeny všechny úpravy a celková dostavba chaty. Celkové náklady na stavbu chaty byly ve výši korun a to byla na tehdejší dobu vysoká částka. Slavnostní otevření chaty Češka koča (Česká chata) se uskutečnilo ve čtvrtek 26. července 1900 v hod dopoledne. Při otevření se v okolí chaty shromáždilo okolo 250 návštěvníků a hostů. Otevření chaty se stalo významnou česko-slovinskou akcí, které se zúčastnilo mnoho oficiálních hostů. Z Čech se otevření chaty zúčastnilo asi 40 vysokohorských turistů včetně pražského primáto- Češka koča při slavnostním otevření v roce 1900 Češka koča při oslavě 110 let, foto Drejc Karničar Rozcestí nad chatou Češka koča, foto Drejc Karničar 40

7 ra dr. Šitlera a celého tehdejšího vedení Českého odboru v čele s prof. K. Chodounským, St. Práchenským, B. Frantou i L. Marešem. Ze slovinské strany byli přítomni například primátor Lublaně Ivan Hribar, pozdější předseda SPD Fran Tominšek, farář Jakob Aljaž z Dovje, prof. Fran Orožen i mnoho návštěvníků z obce Zgornje Jezersko. Po úvodním projevu a pozdravu prof. Chodounského byla chata vysvěcena farářem Jakubem Aljažem, již v této době významnou osobností celého alpinistického hnutí ve Slovinsku. Pak následovaly pozdravy od mnoha dalších významných hostů přítomných na této slavnosti. Po úvodním ceremoniálu bylo všem hostům podáváno pohoštění pražská šunka a česká piva, která daroval Smíchovský pivovar a plzeňský Prazdroj. Současně s otevřením chaty byl zveřejněn a vyhlášen Pořádek na chatě pravidla pro všechny návštěvníky chaty. Pořádek na chatě obsahoval 14 bodů a definoval kromě jiného i cenu za ubytování. Zájem návštěvníků o chatu byl již v prvním roce její existence veliký. Po otevření chaty do konce září 1900 bylo do knihy návštěv na chatě zapsáno 227 jmen, v roce 1901 do 14. září pak 314 (z toho 218 Čechů). V roce 1902: 323, v roce 1903: 419, v roce 1904: 400 návštěv. Až do roku 1908 tvořili Češi většinu návštěvníků na chatě, koncem září 1909 navštívilo chatu 321 turistů (157 Čechů, 164 Slovinců). Ale již za další dva roky v roce 1911 bylo v knize zapsáno 399 jmen, z toho 223 Čechů. ČESKO-SLOVINSKÝ AKADEMICKÝ KROUŽEK / ČEŠKO-SLOVENSKI AKADEMIČNI KROŽEK V dubnu 1903 vznikl z iniciativy českých a slovinských studentů, členů Českého odboru SPD, Česko-slovinský akademický kroužek. Kroužek působil po celou dobu své existence v rámci Českého odboru. Mladí studenti, vedeni technikem Otakarem Vondráčkem (předseda kroužku) a právníkem Juliusem Pavlíčkem (tajemník), se zaměřili na propagaci slovinských Alp a na sportovněji pojatý alpinismus především mezi mladými zájemci v Česku i ve Slovinsku. Koncem roku 1903 měl kroužek 43 členů (PV 3 a 4/1903, AV 3 a 4/1903). Při prázdninovém zasedání kroužku v Logu pod Predelem dne 13. srpna 1904 bylo rozhodnuto o stavbě horské chaty v dolině Koritniška dolina pod Mangrtom. Chata byla pojmenována Koritniška koča Korytnická chata. Od obce Predel získali akademici zdarma pozemek a rovněž část stavebního materiálu. Stavba chaty byla zahájena v létě Kroužek chtěl chatu otevřít ještě na podzim stejného roku při příležitosti 10. výročí založení Českého odboru. Stavba se ale protáhla na dva roky, dokončena a otevřena byla v roce Chata se stala východiskem na túry do oblasti skupiny Mangrtu a až do 1. sv. války ji provozovali čeští návštěvníci, kteří každoročně trávili léto a dovolenou v Kranjské Goře. Protože byla chata postavena na území, které po 1. sv. válce připadlo Itálii, přestala být po válce ve vlastnictví SPD a stejně jako pozemek připadla Itálii. Činnost kroužku byla ukončena se začátkem 1. sv. války. UKONČENÍ ČINNOSTI ČESKÉHO ODBORU SPD Po ukončení 1. sv. války a po vzniku Československa se samostatný stát začal řídit novými legislativními normami a novým zákonodárstvím. Tyto zákony mimo jiné neumožňovaly, aby na území Československa mohly aktivně působit kluby a spolky, které měly své sídlo v zahraničí. Nové zákony dále zakazovaly členství československých občanů v zahraničních spolcích. Pokud se týkalo majetku takovýchto spolků, pak nová legislativa obsahovala pravidla, podle kterých obecně platilo: Spolek nebo klub v nově vzniklém Československém státu nesměl vlastnit majetek, který se nacházel mimo jeho území, na takovýto majetek ztratil klub vlastnická práva. Nacházel-li se majetek takovéhoto spolku nebo klubu na území nově vzniklého Československa, pak bylo možné tento majetek převádět na jiný spolek na našem území. Nová legislativa postihla i Český odbor Slovinského planinského družstva se sídlem v Lublani. Těmito nařízeními byly postiženy i všechny sekce Rakouského a Německého Alpenvereinu i všechny německé turistické kluby, které do této doby aktivně působily na území nově vzniklého Československa. V případě Českého odboru SPD došlo v roce 1918 na základě rozhodnutí valné hromady k jeho rozpuštění a k likvidaci. Došlo i ke ztrátě a k převedení majetku, který měl odbor podle inventárních seznamů ve svém vlastnictví. Po dohodě vedení Českého odboru a nově vzniklého Klubu československých turistů (KSČT) byl na nový klub převeden celý rozsáhlý archiv, celá knihovna i všechny archiválie a seznamy členů. Zahraniční majetek odboru tvořily dvě chaty Češka koča a Koritniška koča. Češkou koču převzalo do vlastnictví SPD, Koritniška koča po změně hranic po 1. sv. válce zůstala na italském území. OBDOBÍ PO 1. SV. VÁLCE Po uklidnění a stabilizaci situace v novém samostatném Československu se někteří členové bývalého Českého odboru SPD, kteří se v roce 1918 stali členy Klubu československých turistů, rozhodli v roce 1924 založit nový spolek. V červnu 1924 nejprve vznikl Alpský odbor Svazu lyžařů republiky československé. Ale již 13. listopadu 1924 došlo k vytvoření samostatného Klubu alpistů/ alpinistů československých (KAČS). Výkonným předsedou se stal MUDr. Jaromír Pečírka, čestným předsedou byl zvolen prof. K. Chodounský. Obě tyto osobnosti měly být garanty toho, že KAČS naváže na činnost Českého odboru SPD a organizovaná vysokohorská turistika a horolezectví získá v Československu zpět pozici z období před 1. sv. válkou. V polovině 30. let 20. století měl klub již okolo 500 členů. V roce 1933 byl KAČS přijat za člena UIAA (Union Internationale des Associations d'alpinisme). UIAA vznikl v roce 1932 Chamonix. Pro český a československý alpinismus se po 1. sv. válce změnily podmínky, nastala jiná státoprávní situace a naši alpinisté, vysokohorští turisté i horolezci začali zaměřovat svou činnost na dříve opomíjené Vysoké Tatry. Představy o tom, že spolupráce mezi Československem, respektive Českem a Slovinskem budou pokračovat, vzaly za své. Mezi Československem a Slovinskem vyrostly dvoje hranice a to byl hlavní důvod, proč v období mezi 1. a 2. sv. válkou oboustranná vzájemnost v oblasti alpinismu téměř zcela ustala. I ve Slovinsku se lidé museli zaměřit na jiné životní priority a činnost planinských družstev nedosahovala zdaleka předválečné intenzity. Přesto je zajímavé připomenout některé časové momenty spojené s chatou Češka koča. Tato chata zůstane zce- 41

8 la jistě i v budoucnosti nezapomenutelným symbolem česko-slovinské vzájemnosti a oboustranné bohaté historie. Legendární osobnost Andrej Karničar, foto Drejc Karničar ČEŠKA KOČA PO 1. SV. VÁLCE Po skončení 1. světové války přešla chata v roce 1918 do vlastnictví SPD. Po válce byla chata ve zuboženém stavu, během válečného období byl každý pod vlivem válečných událostí a o chatu se nikdo nestaral. Chatu bylo nutno opravit a nově zpřístupnit návštěvníkům. První roky po skončení války o alpinismus a o klubovou činnost příliš velký zájem nebyl, všichni se snažili co nejrychleji vzpamatovat z válečného období. Přesto se našlo několik nadšenců, kteří začali vyhledávat horské oblasti a podnikat výstupy na hřebeny a vrcholy. Na chatu Češka koča se krátce po válce vrátil první chatař Jernej Krč horský vůdce a tajemník místní obce Jezersko. Ten jako chatař začínal na Češke koče již při jejím otevření v roce 1900 a spravoval ji až do roku S osobou Jerneje Krče je spojeno mnohaleté přátelství s představiteli Českého odboru SPD s Karlem Chodunským, St. Práchenským, B. Frantou, L. Marešem i mnoha dalšími. V období od roku 1921 až do roku 1929 byla chatařkou dcera Jerneje Krče Minka Krč z Kokry. V letech 1924 až 1926 se ale o chatu staral Janez Povšnar z Kokry pocházel ze stejné obce jako Minka Krč. Dalších deset let, tedy v období 1930 až 1940, byl chatařem na Češke koče finanční úředník Anton Starc z obce Ribnice. V roce 1934 byla na chatě opravena střecha a vybudován nový chodník na chatu. V období kolem 2. světové války v letech 1942 až 1947 byla chata zavřena, velmi často byla ale v době okupace Jugoslávie útočištěm aktivních partyzánských oddílů. Češka koča byla jedna z velmi mála chat v této oblasti, která válečné období 2. sv. války přežila bez úhony. Většina okolních chat byla totiž vypálena. Aby chata mohla začít sloužit svému účelu, bylo nutné po 2. sv. válce provést na chatě mnoho oprav. Místní občané z Jezerska považovali i nadále chatu za svou, všichni chataři v období po 2. sv. válce až do dneška pocházeli nebo pochází z Jezerska. Nezapomenutelnou osobností se stal především Andrej Karničar. Původně byl vyučen jako švec, horská oblast Grintovce ho však již jako mladého uchvátila a změnila jeho život. Andrej poprvé vládl chatě v období Od roku 1960 pak spravoval Češkou koču až do své smrti v roce Během třiceti let jeho správcovství na chatě se stal legendární postavou v celém slovinsko-rakouském pomezí. Chata se během tohoto období stala významným a vyhledávaným alpinistickým střediskem, Andrej Karničar i Češka koča se stali velkými pojmy pro evropské lezce i alpinisty. Češka koča 5. srpna 1990 při oslavách 90 let, foto Ladislav Jirásko 42

9 ČEŠKA KOČA (1543 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Chata: Češka koča, 1543 m Východisko: Zgornje Jezersko, 880 m Příjezd: Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Převýšení: 750 m Obtížnost: jednoduchá značená cesta Čas výstupu: 2 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory Češka koča, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na JEZERSKA KOČNA (2540 m) KREMŽARJEVA POT KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Jezerska Kočna, 2540 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: D Čas výstupu: od chaty 3,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Jezerska kočna, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

10 Chata Češka koča je symbolem česko-slovinské vzájemnosti z konce 19. a začátku 20. století. Chatu postavil Český odbor Slovinského planinského družstva v Praze v roce Chata stojí v původní nezměněné podobě v kotlině Zgornje Ravne pod severními stěnami Grintovce, nejvyššího vrcholu Kamnických a Savinjských Alp. Příchod: Z centra obce od informačního střediska (parkoviště u ruiny hotelu Kazino) přes most k jihu do doliny Makekova Kočna. Chodník vede z počátku většinou lesem východní stranou doliny, později začíná výstup až na sedlo oddělující doliny Makekova a Ravenska Kočna. Ze sedla pokračuje výstup lesem, později klečí a po skalách až k chatě; 2 h. Druhý nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp a nejvyšší bod západního okraje hřebenu centrální části horstva. Tato část hřebenu uvozuje od jihu údolí Makekova Kočna, k jihu spadá tento hřeben do hluboko ležícího údolí Suhi dol. Je to nejtěžší zajištěná cesta v Kamnických a Savinjských Alpách a výstupová cesta je pojmenována po objeviteli tohoto výstupu Francetu Kremžarjevovi. Krátký popis: Od chaty podle značení vzhůru směrem do skalního kotle pod S stěnou Grintovce. U rozcestí vpravo k výraznému skalnímu žebru. Po skalách výstup nejprve po značené, později po zajištěné cestě (téměř v celé své délce zajištění klíny, kramlemi a ocelovými lany). Velmi často je cesta vedena po úzkých a exponovaných skalních římsách. V prostřední části vede chodník po hřebínku vybíhajícím z vrcholu Jezerske Kočny k severu. Až k rozcestí na hřebenu asi 3 h. Zde se většinou odkládají kletry a pokračuje se po západním hřebenu strmě až na vrchol. Krátce za rozcestím se plazením překonává úzká šikmo skloněná asi 5 m dlouhá skalní římsa. Od rozcestí k vrcholu asi 0,5 h.

11 GRINTOVEC (2558 m) FRISCHAUFOVA POT KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Grintovec, 2558 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: C/D Čas výstupu: od chaty 3,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Frischaufova pot na Grintovec, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na SKUTA (2532 m) PŘES DOLGI HRBET KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Skuta, 2532 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: D Čas výstupu: od chaty 4 4,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Nad mlinarským sedlem, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

12 Nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp je dominantní vrchol nejvyššího hřebenu celého horstva. Z vrcholu spadá k severu do kotliny Zgornje Ravne, kde stojí chata Češka koča, vysoká skalní stěna. Nejrychlejší výstup na vrchol vede po zajištěné cestě severní stěnou na Mlinarsko sedlo (2334 m) tato cesta se jmenuje Frischaufova pot. Z tohoto sedla výstup na vrchol po severovýchodním hřebenu. Popis výstupu: Od chaty podle značení výstup k rozcestí (společná cesta na vrcholy Jezerska Kočna a Grintovec), na rozcestí z kuloáru Zgornje Ravne vlevo pod S stěnu Grintovce (často i v létě množství sněhu). Stěnou strmý výstup po exponované zajištěné cestě (fixní lana, kramle, stupy) až do západní stěny hřebenu Dolgi hrbet po celý tento úsek velké nebezpečí padajícího kamení. Těsně pod vrcholem hřebenu se chodník stáčí k jihu na Mlinarske sedlo, až sem asi 2,5 h. Ze sedla výstup západním směrem po úzkém hřebínku a dále po zajištěném chodníku nejprve na jižní stranu, později opět přes hřeben na severní stranu k rozcestí. Nakonec po kramlích a fixních lanech po skále na vrchol. Od chaty 3,5 h. Náročná jednodenní túra, z Mlinarskego sedla náročný a vzdušný přechod východního hřebenu s vrcholem Dolgi hrbet (2473 m) a přes vrchol Štruca (2464 m) výstup na krásný vyhlídkový vrchol Skuta. Jeden z nejúžasnějších hřebenových přechodů ve slovinských horách. Přechod v obráceném směru, než je popisován, je velmi náročný, a to především při sestupu z Dolgeho hrbetu. Túru je možné podniknout pouze za stabilního a jasného počasí. Nutná velmi dobrá kondice. Popis: Od chaty podle značení výstup k rozcestí (společná cesta na vrcholy Jezerska Kočna a Grintovec), na rozcestí vlevo z kuloáru Zgornje Ravne pod severní stěnu Grintovce (často i v létě množství sněhu). Stěnou vlevo strmý výstup po exponované zajištěné cestě (fixní lana, kramle, stupy) až do západní stěny hřebenu Dolgi hrbet po celý tento úsek velké nebezpečí padajícího kamení. Těsně pod vrcholem hřebenu se chodník stáčí k jihu na Mlinarske sedlo, až sem asi 2,5 h. Ze sedla krátký přechod pod stěnu a podle zajištění strmý výstup na hřeben a po něm dlouhý vzdušný úsek až na nejvyšší vrchol Dolgeho hrbetu, zde schránka s vrcholovou knížkou. Následuje sestup po hřebenu podle zajištění, častý přechod ze severní na jižní stranu hřebenu až do úzkého markantního sedla Škrbina. Krátce nad sedlem sestup přes převislou stěnku, zajištění kramlemi i ocelovými kolíky. Za Škrbinou přechod přes vrchol Štruca (2464 m) a po zn. chodníku závěrečný výstup na vrchol Skuty. Z Mlinarskego sedla na vrchol Skuty obvykle 1,5 2 h. Návrat: Nejrychlejší návrat z vrcholu Skuty je po zn. cestě do sedla Škrbina a dále až k rozcestí na Veliki Podi, odtud pak výstup zpět na Mlinarsko sedlo sem z vrcholu Skuty asi 2,5 h. Z Mlinarskego sedla po Frischaufově poti zpět na chatu další 2 h. Velmi náročná a dlouhá celodenní túra, celý okruh 8,5 9 h.

13 TURSKA GORA (2251 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Turska gora, 2251 m Východisko: Kamniška koča, 1864 m Příjezd: Z Prahy přes Brno a Vídeň do Grazu, přes Šentilj do Mariboru a do Celje, dále přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 720 km. Z Brna přes Vídeň, Graz, Maribor a do Celje a odtud přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 520 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici výstup po zn. cestě 4 h Převýšení: od chaty na vrchol 550 m Obtížnost: B/C Čas výstupu: od chaty 2 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Ze Sleme pod jižními úbočími Skuty, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na JEZERSKO SEDLO (2034 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Nejvyšší bod: sedlo Jezersko sedlo, 2034 m Východisko: chata Češka koča, 1543 m Příchod na chatu: z obce Zgornje Jezersko (880 m) 2 h, z doliny Ravenska Kočna od dolní stanice nákladové lanovky 1,5 h Převýšení: 750 m Obtížnost: středně obtížná túra, přechod kotlinou Žrelo po zajištěné cestě Čas výstupu: 2,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Kuloár Žrelo, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

14 Vrchol Turske gory se nachází na východním okraji centrální části Kamnických a Savinjských Alp a vede přes něj značená cesta Slovinska planinska pot. Výstup na něj je možný po zajištěné cestě od chaty Kamniška koča (1864 m) nebo od chaty Frischaufov dom (1385 m) po zajištěné cestě žlabem Turski žleb. Velmi oblíbenou túrou je přechod z chaty Kamniška koča na chatu Cojzova koča pod vrcholem Grintavce. Popis přechodu Kamniška koča Turska gora Cojzova koča: Od chaty po travách k rozcestí na sedle Kamniško sedlo, ze sedla podle značení ve skalách v severní stěně vrcholu Brana, zajištěná cesta vede od místa Kotlišče (1974 m) přes skalní okno Sod brez dna až na západní okraj široké severní stěny vrcholu Brana. Odtud výstup na vrchol Turska gora. Z vrcholu po chodníku sestup až na horní okraj strmého Turskeho žlebu. Zde od rozcestí vlevo přes Male podi na sedlo Sleme (zajištění) a po zn. cestě přes Velike Podi k bivaku pod Grintovcem. Od bivaku pokračuje zn. cesta na sedlo Mala Vratca v hřebenu Dolga stena. Ze sedla sestup jihozápadním směrem na Kokrsko sedlo a k chatě Cojzova koča; 6 h. Nádhernou túrou v tomto koutu Kamnických a Savinjských Alp je přechod od chaty Češka koča přes Jezersko a Savinjsko sedlo k chatě Frischaufov dom na Okrešlju. Túra vede v prvé části pod severními stěnami nejvyšších vrcholů této horské skupiny. Druhá polovina túry končí na Okrešlju, v horním patře nádherné Logarské doliny. Popis přechodu: Od chaty podle ukazatelů východním směrem do skalního kotle Žrelo, touto kotlinou po nenáročné zajištěné cestě na vrchol Žrelo. Odtud po travách k chatě Kranjska koča na Ledinah. Dále podle značení na Jezersko sedlo na hranici Slovinsko Rakousko. Z tohoto sedla sestup nejprve na Savinjsko sedlo a dále podle značení prudký sestup do doliny Mrzli dol a pod jižními stěnami vrcholu Mrzla gora do kotliny Okrešelj a k chatě Frischaufov dom; asi 5 h.

15 COJZOVA KOČA NA KOKRSKEM SEDLU (1793 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Chata: Cojzova koča, 1793 m Východisko: Dom v Kamnišku Bistrici, 601 m Příjezd: Z Prahy přes Brno a Vídeň do Grazu, přes Šentilj do Mariboru a do Celje, dále přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 720 km. Z Brna přes Vídeň, Graz, Maribor a do Celje a odtud přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 520 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici po zn. cestě Převýšení: 1200 m Obtížnost: středně těžká túra Čas výstupu: 3,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory Bivak pod Grintovcem, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na GRINTOVEC (2558 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Grintovec, 2558 m chata Cojzova koča, 1793 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici (601 m) 3,5 h, z lokality Zgornja Kokra v údolí říčky Kokra (600 m) údolím Suha Dol 3 h Převýšení: 780 m Obtížnost: středně obtížná túra Čas výstupu: 2 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory Na vrcholu Grintovce, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

16 Chata Cojzova koča je jedna z nejstarších chat v Kamnických a Savinjských Alpách, postavena byla v roce 1897 na sedle mezi vrcholy Grintovce a Kalškou gorou. Chata je ideálním východiskem na vrcholy Grintovec, Jezerka kočna nebo Skuta z jižní strany. Popis příchodu na chatu: Od chaty v Kamniški Bistrici po zn. chodníku k rozcestí, zde vlevo po cestě sjízdné autem až k dolní stanici nákladové lanovky na Kokrsko sedlo (autem se uspoří 1 h). Od stanice lanovky vlevo strmý výstup lesem, nad hranicí lesa mnoha serpentinami kotlinou Kokrska Dol po strmých travách až k chatě na sedle Kokrsko sedlo. Grintovec, nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp, je od jihu dostupný po poměrně jednoznačné značené cestě. Při dobrém počasí po celou dobu výstupu jedinečné výhledy na okolní horské oblasti i na vzdálenější Julské Alpy. Popis výstupu: Od chaty po travách pod jižní úbočí Grintovce k rozcestí. Od rozcestí vpravo podle ukazatelů nejprve po travách, později po skalách až do výrazné štěrbiny v jižním hřebenu vybíhajícím z vrcholu Grintovce. Ze štěrbiny po značeném chodníku stálý výstup až na vrchol. Orientačně jednoduchá cesta.

17 Severní stěny masivu Grintovce, foto Drejc Karničar ALPINISMUS A ROZVOJ ČESKO- SLOVINSKÝCH VZTAHŮ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE Poválečné uspořádání v Evropě a vytvoření dvou mocenských bloků tvrdě postihlo i aktivity a činnost širokého spektra spolků a společností, které byly etablovány na území Československa a samozřejmě i všech klubů, které měly své partnery a přátele po celé Evropě a dříve s nimi svobodně spolupracovaly. Vytvořením železné opony ve východní Evropě znemožnil komunistický režim kromě jiného všem svým občanům svobodně cestovat. Uzavřením hranic především se zeměmi západní Evropy byla ukončena činnost i všech československých klubů a spolků zaměřených na všechny formy turistiky a alpinismu. Slovinsko se po 2. světové válce stalo součástí Jugoslávie, ale ani do Jugoslávie nebylo možné z Československa svobodně cestovat. Proto i se Slovinskem ustaly v 50. a 60. letech minulého století veškeré vzájemnosti. Češi i Slováci nemohli navštěvovat tolik oblíbené Julské a Kamnické Alpy. V tomto období klubová a spolková spolupráce zcela ustala, bolševické mocenské struktury u nás doma jakékoliv pokusy o komunikaci spolků i jednotlivců trestaly. Alpinismus podobně jako mnoho jiných svobodných aktivit byl vnímán jako nepřítel režimu. ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST OD 60. LET 20. STOLETÍ Koncem 60. let a pak výrazněji v 70. letech minulého století došlo u nás přece jen ke společenskému uvolnění. Rostl počet devizových příslibů, který umožňoval občanům Československa cestovat do kapitalistické ciziny a do Jugoslávie. Jugoslávie a slovinské Alpy se v tomto období staly především během prázdninových měsíců častým a oblíbeným cílem našich občanů. V 70. letech minulého století došlo i k obnovení některých česko- -slovinských spolkových činností. Rostoucí zájem československých organizovaných turistů a horolezců o jugoslávská pohoří a především o Julské, Kamnické a Savinjské Alpy a začínající klubové kontakty bylyi impulzem k pozdějšímu obnovení oficiálních vztahů mezi slovinským alpským svazem (Planinska Zveza Slovenije PZS) a tehdejším československým svazem turistiky (Svaz turistiky Československého svazu tělesné výchovy ST ČSTV). Než však k těmto prvním oficiálním kontaktům a jednáním v novodobé historii došlo, je vhodné připomenout některé skutečnosti a neoficiální osobní a klubové vztahy tohoto období. V roce 1970 vznikl v tehdejším ST ČÚV ČSTV (Svaz turistiky Českého ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy) nový druh sportovněji pojaté turistiky ustanovena byla Sekce vysokohorské turistiky. U obnovy tohoto hnutí v Československu stály známé osobnosti horolezeckého svazu Voloďa Suchý a Jindřich Svoboda, kteří byli nositelé metodických a vzdělávacích programů VHT. Po organizační stránce stáli u zrodu především Pražané Ing. Libor Pěkný a Ing. Ivo Hejl, druhý jmenovaný se v rove 1970 stal prvním předsedou sekce VHT. Činnost VHT byla nejprve spojována s Vysokými a Západními Tatrami. Ale již kolem poloviny 70. let minulého století nacházely některé aktivní oddíly vysokohorské turistiky i horolezecké oddíly cestu, jak získat devizový příslib a jak vyjíždět za hranice Československa. Devizový příslib byl až do roku 1989 zásadní podmínkou pro rozsáhlá vyjednávání s totalitní hierarchií a Ministerstvem vnitra o udělení výjezdní doložky pro vycestování do zemí mimo komunistický blok ve východní Evropě. V 70. letech bylo výrazně snadnější získat devizy především pro výjezd do bývalé Jugoslávie. Ve slovinských Alpách začalo přibývat česky a slovensky mluvících návštěvníků. S rostoucí návštěvností jednotlivců i oddílů se začínal pomalu obnovovat i kontakt mezi vysokohorskými turisty a horolezci a začala ožívat i bohatá historie dřívějších vzájemných vztahů. Jednotlivé kluby a oddíly z Československa začínaly objevovat a nacházet své nové partnery ve Slovinsku. 51

18 Průvodce Julské Alpy, vydání 1979 Průvodce Kamnické a Savinjské Alpy, vydání 1980 Průvodce Jugoslavské hory, vydání 1983 Velmi aktivní byly především oddíly vysokohorské turistiky v Čechách i na Moravě organizované ve ST ČÚV ČSTV. Mezi takovéto oddíly, které zaměřily svou činnost do oblasti slovinských Alp a jiných jugoslávských hor, patřily oddíly VHT v Přerově, Brně, Ústí nad Labem, Praze i jinde. Od roku 1975 byly prakticky každoročně Julské a Kamnické Alpy a i jiné jugoslávské hory těžištěm jejich klubové sportovní a poznávací činnosti. Jedním z nejaktivnějších oddílů v rozvíjení sportovních kontaktů se Slovinskem byl oddíl VHT TJ Slovan Lysá nad Labem. Významné byly především vydavatelské počiny a aktivity některých členů tohoto oddílu. Oddíl začal svépomocí vydávat jednoduché průvodce po slovinských a jugoslávských horách. V roce 1979 to byl průvodce po Julských Alpách, v roce 1980 pak průvodce Kamnické a Savinjské Alpy a v roce 1983 rozsáhlý průvodce Jugoslávské hory a řeky. Autory průvodců byli Milan Čepelka a Ing. Ladislav Jirásko, u průvodce Jugoslávské hory a řeky se na vydání podíleli i další přizvaní znalci těchto oblastí Ing. Josef Lorenc z Prahy, Ing. Luděk Leder z Brna a Ing. Zdeněk Záruba z Frýdku-Místku. Průvodci byly vydávány v počtu 2000 ks, a protože zájem o popisované aktivity i horské oblasti byl veliký, byly jednotlivé publikace vždy během tří měsíců zcela rozebrány. I díky této publikační činnosti se Češi a Slováci začali více zajímat o Slovinsko i Jugoslávii. Zvláště pak v 80. letech minulého století došlo k dalšímu oboustrannému rozvoji neoficiálních klubových kontaktů. Slovinské a jugoslávské hory se v 80. letech staly centrem zájmu pro mnoho oddílů VHT i mnoho horolezeckých oddílů a tato rozšiřující se klubová vzájemnost významně přispěla k obnovení oficiálních svazových kontaktů. Ze záznamů o aktivitách horolezeckého svazu a horolezeckých oddílů (www. horosvaz.cz) lze připomenout, že v roce 1948 se uskutečnil zájezd vybraných horolezců do Jugoslávie a že po roce 1957 zaměřili někteří reprezentanti svou pozornost na Julské Alpy. I když se to v žádných pramenech neuvádí, je nutné na tomto místě připomenout nedoceněnou činnost členů ČHS Ing. Josefa Lorence a Ing. Josefa Kandla. Těmto Plakát 90 let ČHS, 1987 dvěma zanícencům a milovníkům lezení a alpinismu se dařilo i v období tuhého uzavření hranic v 60. a 70. letech udržovat v rámci možností kontakty se zahraničím, především s mnoha přáteli v Jugoslávii. Nezapomenutelné byly jejich Ročenky, které od roku 1974 po dobu 25 let vycházely v časopise Lidé a Země. V tomto období to byl snad jediný informační zdroj o alpinistických aktivitách a spojení s celým světem. SPOLUPRÁCE ST ČÚV ČSTV A PZS Do období rozvoje oboustranné neoficiální spolupráce koncem 80. let minulého století je třeba zahrnout i památnou návštěvu delegace PZS (Planinska Zveza Slovenije) v Česku při oslavách 90. výročí vzniku ČHS. Tato návštěva se uskutečnila v dnech Dvoučlenná delegace vedení PZS, ve které byli dva místopředsedové PZS Drago Kozole a Tone Strojin, byla hosty oficiálního zasedání ČHS. Toto zasedání se uskutečnilo ve středisku ČSTV v lokalitě Brada v Prachovských skalách. Při této příležitosti obdrželo vedení ČHS od vedení PZS pozdravný list a pamětní medaili, úřadujícím předsedou ČHS byl v této době Ing. Jiří Skandera. Novodobá historie oficiálních vztahů mezi PZS a ST ČSTV začala na konci roku 1986 tedy symbolicky v předvečer 90. výročí založení Českého odboru Slovin- 52

19 ského planinského družstva. V listopadu 1986 přicestovala do Prahy čtyřčlenná delegace představitelů PZS z Lublaně, delegaci tvořili členové vedení PZS pánové Drago Kozole, Mirko Fetih, Franc Vogelnik a přední slovinský himálajský lezec Viki Grošelj. Příjezd delegace se uskutečnil na základě Delegace PZS v Praze, listopad 1986, zleva F. Vodelnik, V. Grošelj, M. Fetih a D. Kozole pozvání výboru ST ČSTV a oddílu VHT TJ Slovan Lysá nad Labem. Oddíl VHT Lysá nad Labem byl od 70. let jedním z nejaktivnějších v organizované vysokohorské turistice v celém Československu. Během pobytu zástupců PZS v Praze se dne uskutečnilo první průlomové jednání mezi oficiálními představiteli obou svazů po několika desetiletích. Za českou stranu byli jednání přítomni předseda ST ČÚV ČSTV dr. J. Linhart, sekretář ST ČÚV ČSTV Ing. V. Tittelbach, předseda sekce VHT Ing. Ivo Hejl a další. Při tomto setkání byl oboustranně vyjádřen zájem o rozvoj oficiálních i mezioddílových vztahů a kontaktů, důraz byl kladen především na rozvoj recipročních výměnných zájezdů a akcí. Protože toto zlomové oficiální setkání obou svazů bylo završením mnohaletých snah sekce VHT ST ČSTV, byla sekce VHT pověřena předsednictvem ST ČSTV i mezinárodním oddělením ÚV ČSTV zpracováním programové osnovy budoucích vztahů. Již při tomto setkání se zrodila myšlenka uzavřít novou dohodu o spolupráci mezi oběma partnerskými svazy. Začátkem roku 1988 obdržel ST ČSTV pozvání od PZS k oficiální návštěvě Slovinska. Ve dnech 13. až 16. října 1988 se pak uskutečnilo nové kolo rozhovorů mezi představiteli obou svazů. Jednání probíhalo v hlavním městě Slovinska Lublani a bylo uzavřeno podpisem Dohody o spolupráci mezi PZS a ST ČSTV. Za československou stranu se jednání zúčastnila tříčlenná delegace ve složení M. Král vedoucí delegace a předseda komise mezinárodních styků ST ČSTV, Ing. V. Tittelbach generální sekretář ST ČÚV ČSTV a Ing. Ladislav Jirásko předseda sekce VHT ČÚV ČSTV. Za slovinskou stranu se jednání zúčastnilo celé tehdejší vedení PZS, tj. dr. M. Oblak předseda PZS, dr. M. Potočnik čestný místopředseda PZS, místopředsedové PZS: D. Kozole, dr. T. Strojin a J. Dobnik, dále dr. M. Fetih vedoucí mezinárodního oddělení PZS, dr. A. Čičerov tajemník PZS a J. Pribošič vedoucí kanceláře PZS. HAGLÖFS SLAVÍ 100 LET VYHRAJTE SEA KAYAK TOUR DO ŠVÉDSKA nejrychlejších navíc získá batoh Haglöfs GIRA Soutěž probíhá v síti obchodů rockpoint.cz

20 Lublaň, říjen 1988, podpis Dohody o spolupráce mezi PZS a ST ČSTV V Dohodě obě strany potvrdily zájem na vzájemné výměně zkušeností a rozvoji spolupráce mezi oběma svazy. Důraz byl kladem především na mezioddílovou reciproční výměnu za účelem uskutečňování cest v ČSSR a v SFRJ (Sjednocená federativní republika Jugoslávie). Tuto výměnu budou provádět kolektivy oddílů VHT a planinských družstev obou svazů bez požadavku na finanční krytí ze strany nadřízených svazových složek. V Dohodě byly definovány návštěvy oficiálních delegací za účelem dvoustranných jednání mezi vedením obou svazů, spolupráce odborníků obou svazů a jejich účast na školeních, konferencích a seminářích druhého svazu i podpora vzájemné výměny dokumentace a zkušeností z působení obou svazů. Dohoda byla podepsána na období příštích pěti let s platností do konce roku 1993 (viz Turista 6/1989). Oficiální styky a komunikace mezi vedením ST ČÚV ČSTV a PZS pokračovaly i v první polovině 90. let minulého století. Například 14. až 17. července 1990 navštívila ČR čtyřčlenná delegace PZS ve složení Jože Dobnik, Drago Kozole oba místopředsedové PZS, Lojze Anzelc předseda odboru planinských družstev oblasti Zasavje a Carmen Karničarová předsedkyně PD Zgornje Jezersko. Českou delegaci při těchto jednáních vedl předseda ST ČÚV ČSTV dr. J. Linhart, předseda sekce VHT ST ČÚV ČSTV Ing. Ladislav Jirásko a další. Na tomto jednání obdržela česká strana oficiální pozvání na oslavy 90. výročí otevření chaty Češka koča, které byly připravovány na 5. srpen 1990 přímo v okolí chaty. Současně dva čeští protagonisté novodobých oboustranných vzájemností Ing. Ladislav Jirásko a Ing. Josef Lorenc obdrželi od vedení PZJ (Planinska Zveza Jugoslávie) nejvyšší jugoslávské planinské ocenění Zlatý odznak PZJ. (Detailní informace od Jože Dobnika viz Planinski vestnik č. 9/1990.) SPOLUPRÁCE ČESKOSLOVENSKÝCH A ČESKÝCH ODDÍLŮ VHT A SLOVINSKÝCH PD Na základě několikaletých osobních kontaktů protagonistů oficiálních styků mezi PZS a ST ČÚV ČSTV pánů D. Kozole z Planinskeho družstva Dol při Hrastniku a L. Jirásko z oddílu VHT TJ Slovan Lysá n. L. došlo při tomto jednání k programové dohodě o realizaci recipročních výměn těchto družstev. Prvá reciproční výměna se uskutečnila již v roce 1987 při příležitosti 90. výročí založení PZS. V období od do bylo 17 členů PD Dol při Hrastniku a PD Rateče na táborovém poby- Kuloár severních stěn Grintovce od Šenkove kmetije, foto Ladislav Jirásko 54

Salzburgsko: Pidinger

Salzburgsko: Pidinger Salzburgsko: Pidinger 9. dubna 2015 11:22 Docela náročná ferrata - na víkend: - V pátek dorazit na místo na parkoviště - Sobota celý den lezení (1.5 hodiny nástup k ferratě, následně 4 hodiny lezení a

Více

Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha

Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha Začátek správcovství H.K.Stáří Praha na skalním útvaru Píkovická jehla v oblasti Dolního Posázaví se datuje od 26.6.1995. Píkovická jehla je zdaleka viditelný skalní útvar

Více

25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI

25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI SPORTUJ S NÁMI 25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI (přesné datum bude upřesněno v závislosti na počasí) Odjezd z Pardubic: ve čtvrtek v odpoledních hodinách - auty Trasa auta: Pardubice, České Budějovice,

Více

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka Po Šluknově a okolí (vůdcovská práce) Antonín Matějka 23. února 2008 1 Úvod Dost často k nám na základnu přijíždí různé návštěvy. A proto jsem se rozhodl napsat pár návrhů na výlety po okolí Šluknova.

Více

Zpráva o činnosti. Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina

Zpráva o činnosti. Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina Zpráva o činnosti Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina Informace o provozu: v roce 2014 Středisko ekologické výchovy Český ráj zahájilo provoz informačního střediska (dále jen IS) ke dni 1. 8.

Více

BULLETIN. 180. Žofínské fórum. Turistická sezóna, cestovní ruch a služby

BULLETIN. 180. Žofínské fórum. Turistická sezóna, cestovní ruch a služby BULLETIN 180. Žofínské fórum Turistická sezóna, cestovní ruch a služby 1. 6.2015 180. Žofínské fórum Turistická sezóna, cestovní ruch a služby 1. června 2015 od 13:00 hod. Obsah: - Přednášející v hlavní

Více

Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013. 1. Úvodem

Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013. 1. Úvodem Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013 OBSAH: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Úvodem Činnost v roce 2013 Hospodaření spolku Spolkové orgány a činovníci Členská základna Příloha: Účetní závěrka 2013 1. Úvodem V roce

Více

Scházíme se dnes, abychom si připomněli, že před 20ti lety byl v Táboře znovu založen RC.

Scházíme se dnes, abychom si připomněli, že před 20ti lety byl v Táboře znovu založen RC. 20 let RC Tábor Vážené dámy, vážení pánové! Scházíme se dnes, abychom si připomněli, že před 20ti lety byl v Táboře znovu založen RC. Rád bych přivítal hosty z RC Steyer, RC Plzeň, RC Hluboká, RC Písek,

Více

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA. V v OKOLÍ MALLNITZU

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA. V v OKOLÍ MALLNITZU VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA A v TURISTICKÉ OKOLÍ MÖLLTALU CÍLE V v OKOLÍ MALLNITZU MÖLLTALU Důležité informace před výšlapem Před každou cestou Vás v případě pochybností prosíme o vyžádání informací o počasí

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ

HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ Zborovice 1973 2013 Tesárske Mlyňany 1972 / 1973 1973 / 1974 zahájení družební spolupráce v prosinci roku 1972, dopisování kolektivů dětí 4 členové pedagogického sboru ze Zborovic

Více

Svaz letců. odbočka č. 20 Olomouc. generála Františka Peřiny

Svaz letců. odbočka č. 20 Olomouc. generála Františka Peřiny Svaz letců odbočka č. 20 Olomouc generála Františka Peřiny František Peřina Olomoucká odbočka Svazu letců má ve svém názvu jméno jednoho z nejlepších stíhacích pilotů druhé světové války stíhacího pilota

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

Turistický zpravodaj č.1/ 2011

Turistický zpravodaj č.1/ 2011 Vážení turisté, vážení přátelé, Turistický zpravodaj č.1/ 2011 dostává se k Vám první číslo Turistického zpravodaje oblasti Klubu českých turistů Jižní Čechy. V tomto zpravodaji bychom Vám chtěli čtyřikrát

Více

Členství v Rakouském ALPENVEREINU

Členství v Rakouském ALPENVEREINU Rychlá navigace Co je Alpenverein Výhody členství ON-LINE PŘIHLÁŠENÍ Všeobecné podmínky Nabídka členství Alpenvereinu 2010 a 2011 Připojištění trvalé invalidity Získejte nového člena Alpenvereinu = Alpenverein

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Č.K.V. Král. Vinohrady

Č.K.V. Král. Vinohrady Archiv sportu a tv inventář č. 97 NAD č. 242 Č.K.V. Král. Vinohrady (Cyklistický oddíl: TJ Sokol Vinohrady, TJ Spartak Praha Stalingrad, TJ Bohemians ČKD) 1882 1972 V Praze 2011 Lucie Swierczeková Ú v

Více

Korutany - gasthof Laggner ** - turistická karta v ceně / č.7242

Korutany - gasthof Laggner ** - turistická karta v ceně / č.7242 CK TURISTA Korutany - gasthof Laggner ** - turistická karta v ceně / č.7242 4 - denní zájezd Turistika v Alpách, v nejjižnější části Rakouska s nejstálejším počasím. Korutany dělí jen necelých 140 km od

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky Článek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou činnost provozovanou na skalách

Více

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva. Michala Kiezlerová, DiS.

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva. Michala Kiezlerová, DiS. REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM Výroční zpráva 2013 Michala Kiezlerová, DiS. Obsah Základní údaje... 3 Informace... 3 Zakladatelé... 3 Otevírací doba... 4 Popis činností... 4 Projekt Vodácká

Více

BAVORSKO - 4 dny golfu a poznání v Alpách - FEE ZDARMA / č.8102

BAVORSKO - 4 dny golfu a poznání v Alpách - FEE ZDARMA / č.8102 CK TURISTA BAVORSKO - 4 dny golfu a poznání v Alpách - FEE ZDARMA / č.8102 5 - denní zájezd Již v úvodu naší golfové nabídky jsme uvedli, že golf již zdaleka není drahým sportem (i když tomu ceny v mnoha

Více

ZÁPIS Z AKCE. Veřejné fórum k celkovému rozvoji obce Křižánky

ZÁPIS Z AKCE. Veřejné fórum k celkovému rozvoji obce Křižánky Obec Křižánky Moravské Křižánky 116, 592 02 Svratka 561 202 238, obec.krizanky@wordonline.cz www.obeckrizanky.cz ZÁPIS Z AKCE Veřejné fórum k celkovému rozvoji obce Křižánky 10.září 2014 Základní údaje

Více

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE Kde nás najdete BOSKOVICKO a MORAVSKÝ KRAS Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou

Více

Doporučená mapa : TRIGLAV 1: 25 000, vydala Planinska zveza Slovenije (lze zakoupit v ČR)

Doporučená mapa : TRIGLAV 1: 25 000, vydala Planinska zveza Slovenije (lze zakoupit v ČR) Julské Alpy jsou nejmohutnějším pohořím Jihovýchodních vápencových Alp. Jsou oblastí s bohatou historií, svůj dnešní název dostaly už v antických dobách. Oblast Julských Alp je pravlastí Slovanů asi od

Více

Součástí všech kurzů je důraz na vedení skupiny a první pomoc v daném prostředí.

Součástí všech kurzů je důraz na vedení skupiny a první pomoc v daném prostředí. HORSKÝ PRŮVODCE Naše kurzy vám umožní získat kvalitní přípravu pro vykonávání průvodcovské činnosti a potřebnou kvalifikaci k vydání živnostenského listu - průvodcovská činnost horská nebo poskytování

Více

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Pohlednicový pohled na město Český Krumlov. 2 HISTORIE MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 staňte se naším partnerem

ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 staňte se naším partnerem ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 staňte se naším partnerem ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 je souhrnný název pro tři akce, které se budou konat v dubnu a květnu 2012 a jimiž bude slavnostně zahájena cyklistická

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

Archiv sportu a tv. inventář č. 20 NAD č. 153. Horolezectví (1894) 1914 2007 + V Praze 2008 Alena Bartůňková

Archiv sportu a tv. inventář č. 20 NAD č. 153. Horolezectví (1894) 1914 2007 + V Praze 2008 Alena Bartůňková Archiv sportu a tv inventář č. 20 NAD č. 153 Horolezectví (1894) 1914 2007 + V Praze 2008 Alena Bartůňková Ú v o d Horolezectví Za počátek českého horolezectví je považováno založení prvního českého horolezeckého

Více

Výroční zpráva. občanského sdružení. Hilbertinum, o. s. Společnost Kamila Hilberta. za rok 2010

Výroční zpráva. občanského sdružení. Hilbertinum, o. s. Společnost Kamila Hilberta. za rok 2010 Výroční zpráva občanského sdružení Hilbertinum, o. s. Společnost Kamila Hilberta za rok 2010 Občanské sdružení Hilbertinum, o. s. Společnost Kamila Hilberta Noskov 21, pošta Mladá Vožice 391 43 IČ: 27037690,

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

ZPRAVODAJ č.1. XII. Český zimní sraz turistů. Klub českých turistů oblast Valašsko Chřiby. z pověření ÚV KČT a sekce lyžařské turistiky.

ZPRAVODAJ č.1. XII. Český zimní sraz turistů. Klub českých turistů oblast Valašsko Chřiby. z pověření ÚV KČT a sekce lyžařské turistiky. Klub českých turistů oblast Valašsko Chřiby z pověření ÚV KČT a sekce lyžařské turistiky Vás zve na XII. Český zimní sraz turistů do Velkých Karlovic ve dnech 10. 13. 2. 2011 ZPRAVODAJ č.1 Vážení příznivci

Více

ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY

ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY Účinnost od: 01. 01. 2012 Schváleno: Zastupitelstvem statutárního města Opavy dne 12. 12. 2012, pod číslem usnesení 156/08 ZM 11 Zpracoval:

Více

Triglav is kingdom. ZÁKLADNÍ INFO pro MÍRU. Triglav is not just a mountain,

Triglav is kingdom. ZÁKLADNÍ INFO pro MÍRU. Triglav is not just a mountain, TRIGLAV 2684 m Triglav is not just a mountain, Triglav is kingdom Triglav (2 864 m) je nejvyšší hora Slovinska a celých Julských Alp. Nachází se v Triglavském národním parku. Je zobrazena též na slovinském

Více

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 Město vyvěsí tibetskou vlajku rok 2013 54. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu v neděli 10. 3. 2013 vyvěšení

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Sadová

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Sadová HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Sadová Hostivice, srpen 2010 Ulice Sadová 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní souhrnné

Více

Dobrovolnictví v Malém Tibetu Výuka dětí, pomoc na stavbě, odborná asistence v rozvoji školy. 14 dní až 6 měsíců

Dobrovolnictví v Malém Tibetu Výuka dětí, pomoc na stavbě, odborná asistence v rozvoji školy. 14 dní až 6 měsíců Dobrovolnictví v Malém Tibetu Výuka dětí, pomoc na stavbě, odborná asistence v rozvoji školy 14 dní až 6 měsíců Malý Tibet Malý Tibet leží v severní Indii. Formálně se tato oblast jmenuje Ladakh, ale protože

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

Rozhledny. VY_32_Inovace_13_03_informace_o_všech_rozhlednách.notebook. March 23, 2013. Škola. Bc. Helena Jurašková. Anotace.

Rozhledny. VY_32_Inovace_13_03_informace_o_všech_rozhlednách.notebook. March 23, 2013. Škola. Bc. Helena Jurašková. Anotace. Pořadové číslo a název projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2671 "Učení nás baví" Rozhledny Škola Základní škola praktická, Liberecká 31, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Autor Bc. Helena Jurašková Číslo

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012 hotel Crowne Plaza Nové logo Praha 18. 6. 2010 Brána do Čech = 4 destinace Potlačit maximálně Ústecký kraj Aktualizace Strategie rozvoje CR v roce 2010 Iniciace

Více

Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky

Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky Tomáš Ježek 2006 Obsah Obsah Motto 7 Úvod 8 Předmluva jako shrnutí 9 1. Východiska 11 1.1 Ekonomové a právníci,

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Hostivické pamětní knihy a kroniky

Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivice, březen 2009 Pamětní knihy a kroniky představují zajímavý zdroj informací o historii Hostivice, i když k některým tvrzením je třeba přistupovat obezřetně. V

Více

BESKYDSKÁ SEDMIČKA. Salomon-Run extrémní přechod Javorník-Javorový 2010

BESKYDSKÁ SEDMIČKA. Salomon-Run extrémní přechod Javorník-Javorový 2010 CO JE TO BESKYDSKÁ SEDMIČKA? 87 km dlouhý extrémní přechod Beskyd - Závod pro sportovce, nadšence a širokou veřejnost aneb,,vylez si svoji Ká-dvojku v Beskydech Součet nadmořských výšek všech 7 hlavních

Více

Výroční zpráva 2014. Spolek Valštejn

Výroční zpráva 2014. Spolek Valštejn Výroční zpráva 2014 Spolek Valštejn Obsah Úvodní slovo... 3 Základní údaje o Spolku Valštejn... 4 Činnosti sdružení v roce 2014... 5 Plány do roku 2015... 7 Úvodní slovo Vážení přátelé valštejnských údolí,

Více

PODHŮŘÍM ORLICKÝCH HOR K ZEMSKÉ BRÁNĚ

PODHŮŘÍM ORLICKÝCH HOR K ZEMSKÉ BRÁNĚ PODHŮŘÍM ORLICKÝCH HOR K ZEMSKÉ BRÁNĚ Název chráněného přírodního výtvoru Zemská brána, evokující představy o romantickém koutu přírody, vytvářejícím jakousi vstupní bránu do Čech, se od skutečného dojmu,

Více

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015.

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015. D Dálnice Osičky stavba 05-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) informační leták, stav k 04/2015 Dálnice D stavba 05-2 Osièky nedokonèená èást (km 88,30 km 90,76) infografika D-05-2-Osicky-HK-130406b stavba

Více

TREKKING V BARMĚ. Unikátní průzkumná výprava do hor nově otevřených oblastí, kde masová turistika ještě nepronikla.

TREKKING V BARMĚ. Unikátní průzkumná výprava do hor nově otevřených oblastí, kde masová turistika ještě nepronikla. TREKKING V BARMĚ Unikátní průzkumná výprava do hor nově otevřených oblastí, kde masová turistika ještě nepronikla. To nejlepší z Barmy pro aktivní a dobrodružněji založené cestovatele. Trekking v horách

Více

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ 4. čtvrtletí 2010 Zastupitelstvo obce Oldřichovice přeje všem spoluobčanům v roce 2011 mnoho pracovních i osobních úspěchů Volby do obecního zastupitelstva Ve dnech 15.-16. října

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

RAKOUSKO CESTOVNÍ RUCH

RAKOUSKO CESTOVNÍ RUCH RAKOUSKO CESTOVNÍ RUCH Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Rakousko cestovní ruch Autor Zdeněk Hrdina Datum

Více

KLADSKÉHO POMEZÍ. Bulletin. Místo pro náš příběh

KLADSKÉHO POMEZÍ. Bulletin. Místo pro náš příběh Bulletin vychází 6. ledna 2014 číslo 4/2013 KLADSKÉHO POMEZÍ Místo pro náš příběh Poslední čtvrtletí roku proběhlo ve znamení příprav a plánů na další období. Mimo realizaci dvou velkých projektů Toulavý

Více

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Nově zrekonstruovaná Turistická chata ve Špindlerově Mlýně nabízí velmi levné a stylové ubytování v srdci lyžařského areálu Svatý Petr. Cena od 150,-Kč na osobu. -

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

Rozhledny. Číslo. Předmět. Vlastivěda

Rozhledny. Číslo. Předmět. Vlastivěda Pořadové číslo a název projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2671 "Učení nás baví" Rozhledny Škola Základní škola praktická, Liberecká 31, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Autor Bc. Helena Jurašková Číslo

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004. Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004. Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004 Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. Vedená u Rejstříkového soudu obecně prospěšných společností, Krajský soud

Více

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Konference CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ Valašské Meziříčí 24. 2. 2011 Centrála cestovního ruchu Východní

Více

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l KRKONOŠE Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část Krkonoš je rozlehlejší a členitější oproti polské.krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků Fórum cestovního ruchu Říjen 2014 Nobody s Unpredictable Ipsos pro CzT Zahraniční turisté Monitoring turistů Evropa (2011), segmentace turistů

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Propozice kurzu ČHS pro instruktory RCI a HAL 29.4.-4.5.2014

Propozice kurzu ČHS pro instruktory RCI a HAL 29.4.-4.5.2014 Propozice kurzu ČHS pro instruktory RCI a HAL 29.4.-4.5.2014 1. část přijímací zkouška, metodika Brno 29.4.-1.5.2014 2. část záchranné techniky Drátník 1.5.-4.5.2014 1.část Termín: 29.4.-1.5.2014 Zahájení:

Více

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 1 ALPSKÉ STÁTY Obr. 2 Základní údaje Parlamentní republika Vznikla rozpadem Jugoslávie Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 3 Přírodní podmínky

Více

POROVNÁNÍ POJIŠTĚNÍ, KTERÁ NABÍZÍ ČHS A OEAV

POROVNÁNÍ POJIŠTĚNÍ, KTERÁ NABÍZÍ ČHS A OEAV POROVNÁNÍ POJIŠTĚNÍ, KTERÁ NABÍZÍ A Úvaha týkající se porovnání pojištění, která jsou součástí členství v a nebo která si mohou členové a k členství dokoupit, není vůbec jednoduchá. Oba svazy nabízejí

Více

Turistický prázdninový tábor 2013

Turistický prázdninový tábor 2013 Turistický prázdninový tábor 2013 Kdo a kde pořádá? Turistický oddíl v Krušných horách v Mariánské u Jáchymova 2) Kdo zodpovídá? Mgr. Karel Sláma vedoucí tohoto oddílu. 3) Komu je určen a kdy se koná?

Více

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA Čl. I. Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Společnost generála M.R.Štefánika (dále jen "Sdružení ) Sídlo: Hvězdárna M.R.Štefánika,

Více

LIPENSKÉ LÉTO 2013 staňte se naším partnerem

LIPENSKÉ LÉTO 2013 staňte se naším partnerem LIPENSKÉ LÉTO 2013 staňte se naším partnerem LIPENSKÉ LÉTO 2013 je souhrnný název pro tři akce, které se budou konat během letních měsíců roku 2013: - Zahájení letní turistické sezóny LIPNO 2013 - LIPNO

Více

MONFISH JUNIOR. Výroční zpráva o činnosti v roce

MONFISH JUNIOR. Výroční zpráva o činnosti v roce MONFISH JUNIOR Výroční zpráva o činnosti v roce 2013 Cílem programu Monfish Junior je budovat v Praze silný klub mladých muškařů a tyto učit muškařským dovednostem. Přivést děti od televizí a počítačů

Více

16. Vznik pohoří Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

16. Vznik pohoří Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 16. Vznik pohoří Vznik pohoří Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Partnerství Mistrovství Evropy v baseballu 2014

Partnerství Mistrovství Evropy v baseballu 2014 Partnerství Mistrovství Evropy v baseballu 2014 Proč spolupracovat s ČBA Baseball má v České republice dlouholetou tradici. Tento sport se na našem území hraje téměř 100 let. V roce 2013 slaví společně

Více

Výroční zpráva za rok 2005

Výroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva za rok 2005 Genea sdružení pro rodinu 1. Slovo předsedy výkonné rady Od začátku činnosti občanského sdružení Genea-sdružení pro rodinu uplynul již více než jeden rok. Sdružení bylo registrováno

Více

Občanské sdružení Bezva prázdniny

Občanské sdružení Bezva prázdniny Občanské sdružení Bezva prázdniny IČO: 270 55 175 www.bezvaprazdniny.cz info@bezvaprazdniny.cz Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2007 1. Vznik Občanského sdružení Bezva prázdniny

Více

13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn MonkeyPark 21. června 2006 nejdelší lanový park v Krkonoších. MonkeyPark, MonkeyPark

13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn MonkeyPark 21. června 2006 nejdelší lanový park v Krkonoších. MonkeyPark, MonkeyPark 13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn Společnost První bobová s.r.o. se vždy cítila průkopníkem nových trendů v oblasti volnočasových aktivit. Až po výstavbě bobové dráhy Špindlerův

Více

pěší výlety - bez poplatku, účastníci si sami hradí dopravu (společná jízdenka u vlaků), vstupy apod.

pěší výlety - bez poplatku, účastníci si sami hradí dopravu (společná jízdenka u vlaků), vstupy apod. Ahoj všem, dovoluji se vás pozvat do našeho Klubu Cvrček. Klub je určen rodinám s dětmi ve věku od 8 let i samotným dospělým, kterým již děti odrostly, jeho náplní jsou pěší jednodenní výlety, autobusové

Více

4 - u ostrůvku u školy 1 - u odbočky na Homol. 6 - u cesty do Potštejna - 38 -

4 - u ostrůvku u školy 1 - u odbočky na Homol. 6 - u cesty do Potštejna - 38 - 4 - u ostrůvku u školy 1 - u odbočky na Homol 6 - u cesty do Potštejna 8 - u cesty na Vrší 9 - na Vrších - 38 - Terénní úpravy u č. p. 115 Jindřich Husák v roce 2009 dodělal terénní úpravy u svého domku,

Více

PLZEŇSKÝ KRAJ Zápis z Komise Rady Plzeňského kraje pro otevřený kraj

PLZEŇSKÝ KRAJ Zápis z Komise Rady Plzeňského kraje pro otevřený kraj Číslo zasedání 11 Datum konání 13. 11 2014 Místo konání KÚPK, Škroupova 18, zasedací místnost č.dv. 213 Zapisovatel Renata Flimelová Přítomni Milena Stárková, Jan Honomichl, Jan Šašek, Ctibor Fojtíček,

Více

personální obsazení správní rada

personální obsazení správní rada výroční zpráva2013 Výroční zpráva Janovská o.p.s. je podávána podle zákona o obecně prospěšných společnostech a byla schválena správní radou Janovská o.p.s. kontakt Janov nad Nisou 520, 468 11 +420 739

Více

Kandidátka pro volbu předsedy OFS Klatovy

Kandidátka pro volbu předsedy OFS Klatovy Kandidátka pro volbu předsedy OFS Klatovy Volební období 2013-2017 Jméno a příjmení Naroz./ ID Zaměstnání Bydliště Člen klubu Do VV navrhuje ČERVENÝ Jan 9.6.1951 51060042 státní zaměstnanec Klatovy, Měchurova

Více

www.hudy.cz ZAJIŠTĚNÉ CESTY

www.hudy.cz ZAJIŠTĚNÉ CESTY ZAJIŠTĚNÉ CESTY KRUŠNÉ HORY I - Walter Keiderling Klettersteig (C/D) II - Artist (C) III - Bergweg (B/C) IV - Gipfelweg (C/D) V - Gratweg (C) VI - Yeti s Weg (D/E) DRÁŽĎANY VII - Kurt a Georg Löwinger-Steig

Více

Rodinné centrum MOZAIKA o.s.

Rodinné centrum MOZAIKA o.s. Rodinné centrum MOZAIKA o.s. nezisková organizace Mgr. Alena Ptáčková Ing. Bc. Jana Kovaříková Co naše skupina chtěla? rodinné bezbariérové centrum pro místní obyvatele místo setkávání pro aktivity, vzdělání,

Více

Příprava na vyučování Zeměpisu s cíli v oblastech MV a VMEGS

Příprava na vyučování Zeměpisu s cíli v oblastech MV a VMEGS Příprava na vyučování Zeměpisu s cíli v oblastech MV a VMEGS Název učební jednotky (téma) Cestovní kancelář Stručná anotace učební jednotky Úkolem žáků je připravit výlet na min. 7 dní pro vybranou skupinu

Více

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995 Historie deníků k 1.3. 2010 KAŠÍK, M. Strategie. Číslo 32, 2010, Praha 1.Celostátní deníky vycházející na současném mediálním trhu 1. 1. Deníky vznikající před rokem 1989 a vycházející s upraveným názvem

Více

VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV

VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV 1882 1950 INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 742 Evidenční číslo pomůcky: 822 Kateřina Fryaufová Beroun

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

VÝKONNÝ VÝBOR ČESKÉ RUGBYOVÉ UNIE

VÝKONNÝ VÝBOR ČESKÉ RUGBYOVÉ UNIE VÝKONNÝ VÝBOR ČESKÉ RUGBYOVÉ UNIE Zápis č. 7/2015 z jednání VV dne 6. 5. 2015 Místo jednání: Praha, Kancelář JIMI CZ a.s., Účastníci: Výkonný výbor - David Frydrych (DF), Jiří Vinter (JV), Jaroslav Borovský

Více

Ročník XXI.34. vlastním nákladu pouze pro vlastní potřebu

Ročník XXI.34. vlastním nákladu pouze pro vlastní potřebu Plesnivec 2/2004 Vydává: Šumperský horolezecký klub HORAL, Dolnomlýnská 16, 787 01 Šumperk ve vlastním nákladu pouze pro vlastní potřebu Plesnivec 1/04 27. října 2004 Strana 1 Obsah : 1. Pozvání na VH

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 4. prosince 2013 č. 927 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 24. května 2006 č. 607 o zajištění širší účasti studentů z České republiky na studiu College of Europe V l á d a I. s c h v a l u j e způsob

Více

MEZINÁRODNÍ ADRIA SEMINÁŘ MSKAI 2014

MEZINÁRODNÍ ADRIA SEMINÁŘ MSKAI 2014 MEZINÁRODNÍ ADRIA SEMINÁŘ MSKAI 2014 27.9. až 5.10. 2014 - CHORVATSKO - ostrov MALI LOŠINJ Ve dnech 27.9.2014 až 5.10.2014 proběhl v Chorvatsku na ostrově Mali Lošinj seminář moderního sportovního karate

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více