ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI. od konce 19. století do současnosti. text: Ladislav Jirásko

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI. od konce 19. století do současnosti. text: Ladislav Jirásko"

Transkript

1 ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI od konce 19. století do současnosti Češka koča, foto Jiří Šimek text: Ladislav Jirásko historické dokumenty: archiv autora 35

2 ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI TURISTIKA A ALPINISMUS NA ÚZEMÍ DNEŠNÍHO ČESKA V 19. A NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ První spolky zaměřené na turistiku a vysokohorskou turistiku se na území dnešního Česka začaly formovat od poloviny 19. století. I přes poměrně nemalou vzdálenost od alpských regionů vznikly nejprve kluby se zájmem o horské oblasti Alp. Členové těchto spolků navštěvovali především jednotlivé oblasti Východních Alp, kde hledali vhodné stezky přes horská sedla a cesty k vrcholům hor. Cílem se posléze staly i výstupy po obtížnějších skalnatých hřebenech a první nadšenci hledali i cesty přes ledovce. Mnoho takovýchto cest a výstupů na vrcholy mělo skutečný objevitelský charakter. Pro tento druh pohybu v horách se tenkrát zavedl pojem alpinismus. Pojmenování bylo odvozeno od místa provozování aktivit, tedy od Alp. Alpinismus v tomto období zahrnoval všechny druhy aktivit v horách jednodušší a nenáročnou turistiku v horách, náročnější a odvážnější vysokohorskou turistiku i sportovněji zaměřené horolezectví. Alpinismus se stal a zůstal běžným a celosvětově rozšířeným pojmem. V bývalém Československu se tento pojem vytratil a zvláště pak po 2. sv. válce u nás téměř vymizel, stejně jako zmizel pojem vysokohorská turistika. Horolezectví si u nás hledalo svou vlastní tvář, oddělilo se od turistiky a činnost označovaná jako vysokohorská turistika nebo alpinismus se v programové náplni horolezectví přestala vyskytovat. Organizovaná turistika prakticky vůbec nekomunikovala s horolezeckými oddíly a i díky politickým poměrům u nás se převážně soustředila na čistě turistické poznávání domácích regionů. Terminologie vysokohorská turistika a alpinismus se začíná u nás vracet po roce Od roku 1990 se v Československu, respektive v Česku i na Slovensku úspěšně rozšiřuje členství v rakouském Alpenvereinu a dnes platí, že po 25 letech u nás členství v rakouském Alpenvereinu zdomácnělo. Pojem alpinismus začíná být vnímán a respektován jak organizovanými horolezci, tak turisty a stal se používaný i u nás doma až v 90. letech minulého století. Dnes jsou pod pojem alpinismus zahrnovány nejen turistika, vysokohorská turistika a všechny druhy horolezectví, ale i všechny druhy nových a moderních outdoorových a volnočasových aktivit jako například lezení po feratách, chůze na sněžnicích, skitouring a skialpinismus. Připomeňme nejprve, že první klub na našem území s pevnou strukturou zaměřenou na alpinismus založil v Praze v roce 1870 pražský rodák Johann Stüdl se svým širokým okruhem přátel. Ustavující schůze Pražské sekce se uskutečnila 19. května Kolem Johanna Stüdla se v tehdejší mnohonárodnostní Praze soustředilo několik aktivních milovníků Alp nejen německé, ale i české národnosti. Na hřebenu Grintovce, foto Drejc Karni4ar Pro úplnost a porovnání je nutné poznamenat, že první alpský svaz v Evropě byl založen v roce 1857 v Londýně. Anglický svaz, který stále funguje, byl pojmenován Alpine Club. Na území dnešní kontinentální Evropy vznikl jako první alpský svaz v roce 1862 ve Vídni. Ten si dodnes zachoval své pojmenování Rakouský Alpenverein. Pražský rodák Johann Stüdl, který patřil k pionýrům a vizionářům organizovaného alpinismu v Evropě, založil v roce 1869 spolu s tyrolským farářem Franzem Sennem a Karlem Hofmannem z Mnichova Německý Alpenverein (DAV). DAV vznikl v Mnichově 9. května Předtím v roce 1868 nechal Johann Stüdl z vlastních prostředků postavit pod jižními úbočími Großglockneru na sedle Fanatscharte (dříve Vanitscharte) první horskou chatu ve Východních Alpách. Chata se i dnes jmenuje Stüdlhütte a ve zcela zmodernizované podobě stále slouží všem návštěvníkům a alpinistům, kteří se vydávají pod nejvyšší vrchol Rakouska. Aktivity členů tehdejší 36

3 pražské sekce Německého Alpenvereinu byly směrovány převážně do horských oblastí Großglockneru, Großvenedigeru nebo Ortleru, jen velmi málo pak do skalnatých oblastí na území dnešního Česka. V roce 1873 došlo ke sloučení Německého a Rakouského alpského svazu, vznikl Německý a Rakouský Alpenverein používaná zkratka byla DuÖAV. Kromě pražské sekce vzniklo na území dnešního Česka v 19. století více než deset dalších sekcí DuÖAV, tyto sekce zde rozvíjely svou činnost až do vzniku 1. světové války. Významným faktem je, že díky aktivitám těchto sekcí bylo z našeho území postaveno v Alpách několik horských chat, některé z nich slouží návštěvníkům dodnes. Kromě chaty Stüdlhütte pod Großglocknerem narazí dnešní návštěvník Alp na chaty Neue Prager Hütte nebo Alte Prager Hütte (obě pod Großvenedigerem), na Payer Hütte (ta se nachází pod Ortlerem), na východním okraji Zillertálských Alp je to Warnsdorfer Hütte, v oblasti Dachsteinu pod hřebenem Gosaukamm pak Gablonzer Hütte a jmenovat by se dalo několik dalších. Vrátíme-li se z Alp na naše území, lze v mnoha písemnostech a podkladech dohledat, že na našem území se začaly formovat kluby a spolky orientované na pěší turistiku a turistiku v hraničních horských oblastech dnešního Česka až o několik let později. První turistická sdružení a turistické kluby vznikaly v sedmdesátých letech 19. století především v hornatých pohraničních oblastech. Prvními zakladateli a členy těchto klubů a prvními propagátory turistiky se stávalo nejprve německé obyvatelstvo. Některé tyto kluby byly přístupné pouze pro německé občany, mnoho z nich ale bylo otevřených a jejich členy byly i Češi a třeba i Poláci. Vznik českých turistických klubů byl o několik let opožděn. Až zvyšující se zájem o turistiku na našem území v 70. a 80. letech 19. století přinesl i vznik prvních ryze českých turistických klubů. Významnou událostí na konci 80. let 19. století bylo založení Klubu českých turistů (KČT) to se psal rok Programové aktivity KČT byly zaměřeny na všechny domácí oblasti, v této době se intenzivně mluvilo o národně orientované české turistice. KČT začal podle německého vzoru značit turistické trasy, stavět chaty a rozhledny. Činnost klubu byla programově spojena s rostoucím zájmem o pobyt v přírodě a s poznáváním krás české země. Turistické aktivity v tomto období byly i dokladem rostoucího pokroku a nového způsobu trávení volného času. SLOVINSKO PLANINSKO DRUŽSTVO Vznik organizovaného alpinismu ve Slovinsku souvisí s rostoucím zájmem o slovinské Alpy a jeho začátky spadají do 80. let 19. století. Planinski vestnik, oficiální časopis SPD (dnes PZS Planinska Zveza Slovenije), zmiňuje především skupinku Planinski piparji. Ti již začátkem 80. let pravidelně podnikali túry v horách a byli známí tím, že kouřili dýmky proto piparji. Na tomto místě je nutné zmínit, že kromě mnoha aktivních Slovinců ke vzniku Slovinského planinského družstva nezanedbatelnou měrou přispěli i dva významní Češi, kteří v 80. letech 19. století žili a působili ve Slovinsku. Prvním z nich byl český buditel Jan Václav Lego ( ). Ten již začátkem uvedeného desetiletí seznamoval Čechy se slovinskými horami a pořádal výlety Slovinců do Prahy a do Čech. J. V. Lego v těchto letech doporučoval svým slovinským přátelům, aby při Sokolu v Lublani založili alpský odbor. Planinski vestnik 8/1900 J. V. Lego byl autorem první turistické příručky o Slovinsku a slovinských horách příručka se jmenovala Průvodce po Slovinsku a vyšla v Praze v roce 1888 (Planinski vestnik 9/1953, Vladimír Murko: Čehi in naše planine). Druhou osobností, která se již přímo podílela na vzniku SPD, byl pražský profesor a architekt Jan Vladimír Hráský. Ten v uvedeném období pobýval delší dobu v Lublani, kde se jako architekt podílel na stavbě zemského divadla. Profesor J. V. Hráský se seznámil se skupinou Planinski piparji a 13. listopadu 1892 byl dokonce zvolen náčelníkem přípravného výboru SPD (PV 9/1903: Jan Lego a PV12/1903: Po desetih letih). Slovinsko planinsko družstvo (SPD) bylo založeno v Lublani, ustavující schůze SPD se konala 27. února Činnost SPD byla zaměřena především na alpinismus ve slovinských Alpách. Krátce po založení se členem vedení SPD stal i syn skladatele Antonína Foerstra dr. Vladimír Foerster. Jedním z významných momentů v činnosti SPD se stal leden roku 1897, kdy začal vycházet svazový časopis Planinski vestnik. Pro činnost a existenci SPD, respektive PZS, je důležité i to, že tento svazový časopis vychází kromě období 1. sv. války periodicky dodnes. ČESKÝ ODBOR SLOVINSKÉHO PLANINSKÉHO DRUŽSTVA Během velmi krátké doby po svém založení navázalo SPD komunikaci s KČT. Aktivní pomoc několika významných Čechů při zrodu SPD a pak také příliš jednostranné zaměření KČT na domácí oblasti byly jedním z důvodů, proč v řadách Klubu českých turistů vznikla v posledním desetiletí 19. století velmi silná a aktivní skupina asi dvou desítek členů, kteří svou činnost začali zaměřovat do oblasti dnešních slovinských Alp. Tato skupinka nakonec založila v Praze v roce 1897 Český odbor Slovinského planinského družstva Češka podružnica Slovinskega planinskega društva. Ustavující valná hromada Českého odboru SPD se konala Zakladateli a vůdčími osobnostmi Českého odboru SPD se stalo i několik členů, které stáli u zrodu KČT. Mezi mnohými to byli např. prof. dr. Karel Chodounský (ten byl předsedou přípravného výboru), dr. Bohumil Franta, dr. Stanislav Práchenský, 37

4 L. Mareš nebo třeba Karl Stüdl, bratr Johanna Stüdla zakladatele pražské sekce DAV. Na ustavující valné hromadě odboru bylo přítomno asi 50 nadšenců a protagonistů slovinských Alp. Mezi nimi se objevil i tehdejší primátor Prahy Jan Podlipný. Prvním a také jediným předsedou tohoto odboru se stal prof. Karel Chodounský. Činnost Českého odboru SPD byla výrazně zaměřena na vysokohorskou turistiku a na alpinismus ten byl v této době vnímán jako vrchol všech turistických aktivit a díky vyšší nákladnosti se stal zálibou především dobře situovaných společenských vrstev. Na vznik Českého odboru SPD měla vliv dlouhodobá úzká spolupráce se slovinskými přáteli, národnostní vyhraněnost a snaha vyrovnat se podobným a již zavedeným aktivitám německých klubů a spolků. Český odbor SPD patřil již velmi krát- dr. Stanislav Práchenský Severní stěny Grintovce nad chatou Češka koča,, foto Jiří Šimek ce po svém vzniku k nejagilnějším odborům celého Slovinského planinského družstva. Činnost Českého odboru byla orientována především na severní oblasti Kamnických a Savinjských Alp, střediskem zde byla obec Zgornje Jezersko. Po svém založení začal odbor v této oblasti s výstavbou značených chodníků. V roce 1898 bylo započato se stavbou chodníku na Mlinarsko sedlo a na Grintovec, pak následoval chodník přes Žrelo na Savinjské sedlo. O aktivní činnosti Českého odboru SPD vycházelo mnoho informací v Planinském věstníku, měsíčníku vydávaném SPD v Lublani. U nás doma rozvíjel Český odbor čilou propagaci slovinských Alp, organizoval zájezdy jednotlivců i skupin do Slovinska a finančně i jinak podporoval SPD. Na přelomu 19. a 20. století měl odbor 236 aktivních členů. Koncem května 1898 začal Český odbor vydávat klubový časopis Alpský věstník. Dalo by se říci, že Český odbor SPD stál u zrodu české vysokohorské turistiky a horolezectví. Proto se staly rok 1897 a založení Českého odboru SPD významným mezníkem. Založení Českého odboru SPD bylo později u nás doma označeno i za vznik Českého horolezeckého svazu (ČHS) a za počátek spolkové a svazové činnosti ČHS. odbor průvodce po slovinských Alpách Slovanské Alpy, tuto knihu o rozsahu 52 stran redakčně připravil a zpracoval St. Práchenský. V roce 1900 vydal Český odbor dalšího průvodce Savinjské Alpy, autorem byl Leopold Mareš, a v roce 1902 pak průvodce Julské Alpy. Rozsah tohoto průvodce byl 104 stran a mezi autory jsou uvedeni napříkladb. Franta, K. Chodounský, O. Laxa, L. Mareš, St. Práchenský a další. Kromě průvodců bylo vydáváno i mnoho knih a publikací popisujících zážitky z návštěv slovinských Alp, zážitky z túr i z výstupů na vrcholy v jednotlivých oblastech Slovinska, později i z přímo- prof. dr. Karel Chodounský Publikační činnost Českého odboru SPD Koncem 19. a začátkem 20. století byla z mnoha aktivit Českého odboru významná především publikační a vydavatelská činnost. Již v roce 1898 vydal publikace Ze Slovanských hor 38

5 VÍC NEŽ AUTODOBÍJEČKA! Titulní strana průvodce Na horách od Karla Chodounského Titulní strana průvodce Moře adriatické ří nebo z Černé hory. Připomeňme například knihu Viktora Dvorského V Julských Alpách s podtitulem Lezecké skizzy ze skupiny Razoru (vydáno v roce 1906) nebo publikaci kolektivu autorů (B. Franta, V. Dvorský, V. Růžička) Ze slovanských hor, která byla vydána v roce 1907 při příležitosti 10. výročí založení Českého odboru SPD. Nejrozsáhlejšího průvodce vydal Český odbor v roce 1910, kniha se jmenovala Slovinské Alpy a Přímoří a měla 354 stran, autorsky se na ní podílelo několik znalců těchto oblastí, redakčně ji připravili V. Dvorský a B. Franta. Z rozsáhlé vydavatelské činnosti v tomto období připomeňme ještě průvodce V. Dvorského a B. Franty: Moře Adriatické, průvodce po Istri, Dalmaciji, Hrvatskem Primorju, Črni gori, Benatkih. Publikace vydaná v roce 1911 měla rozsah 204 stran. Alpský věstník Od roku 1898 vydával Český odbor SPD vlastní klubový časopis Alpský věstník. První číslo vyšlo před letní sezónou roku Vydávání klubového časopisu byl velmi významný vydavatelský počin, který výrazně přispěl k informovanosti o všech druzích činnosti odboru. Dopisovatelé a autoři jednotlivých článků a příspěvků byli převážně členové vedení Českého odboru, zveřejňované zprávy byly na svou dobu velmi aktuální. Alpský věstník uveřejňoval informace o možnostech vysokohorské turistiky v Julských a Kamnických Alpách i jinde ve Slovinsku, aktuální byly zprávy o nových turistických cestách, o horských chatách i o možnostech ubytování ve slovinských Alpách, o hostincích a ubytovnách i o cenách za ubytování. Zajímavé byly například údaje o počtu přenocování na chatách ve Slovinsku, o výši členských příspěvků, o darech na činnost, o finančním hospodaření atd. Časopis se stal již po prvním roce vydávání velmi populární a vyhledávaný. Alpský věstník vycházel 16 let pravidelně měsíčně, pouze v roce 1913 vznikla ve vydávání časopisu několikaměsíční pauza způsobená změnou zaměření a novou grafickou úpravou časopisu. Vydávání Alpského věstníku bylo ukončeno až na začátku 1. sv. války, tedy v roce

6 CHATA ČEŠKA KOČA Již asi rok po založení Českého odboru SPD předložili někteří aktivní členové ve vedení odboru návrh na postavení vlastní chaty ve slovinských Alpách. Z historických záznamů a poznámek prof. Chodounského i dalších aktivnějších členů vyplývá, že projekt samostatné české chaty ve Slovinsku byl motivován stejnými principy, jako tomu bylo u pražské sekce Rakouského a Německého Alpenvereinu. I Český odbor SPD se rozhodl mít vlastní chatu v alpské oblasti, která by byla těžištěm jeho činnosti. Jednání o stavbě chaty i o jejím umístění v Kamnických Alpách pod severními stěnami Grintovce proběhlo s vedením SPD na chatě Triglavski dom na Kredarici již 13. srpna Pozemky pro stavbu chaty poskytla po nejednoduchých jednáních obec Zgornje Jezersko. Stavba chaty ve stylu typické české chalupy byla zahájena již v červnu Projektantem chaty byl architekt Josef Podhájský, člen Českého odboru SPD v Praze. Chata soužila návštěvníkům již od počátku letní sezony 1900, před otevřením chaty byly pak dokončeny všechny úpravy a celková dostavba chaty. Celkové náklady na stavbu chaty byly ve výši korun a to byla na tehdejší dobu vysoká částka. Slavnostní otevření chaty Češka koča (Česká chata) se uskutečnilo ve čtvrtek 26. července 1900 v hod dopoledne. Při otevření se v okolí chaty shromáždilo okolo 250 návštěvníků a hostů. Otevření chaty se stalo významnou česko-slovinskou akcí, které se zúčastnilo mnoho oficiálních hostů. Z Čech se otevření chaty zúčastnilo asi 40 vysokohorských turistů včetně pražského primáto- Češka koča při slavnostním otevření v roce 1900 Češka koča při oslavě 110 let, foto Drejc Karničar Rozcestí nad chatou Češka koča, foto Drejc Karničar 40

7 ra dr. Šitlera a celého tehdejšího vedení Českého odboru v čele s prof. K. Chodounským, St. Práchenským, B. Frantou i L. Marešem. Ze slovinské strany byli přítomni například primátor Lublaně Ivan Hribar, pozdější předseda SPD Fran Tominšek, farář Jakob Aljaž z Dovje, prof. Fran Orožen i mnoho návštěvníků z obce Zgornje Jezersko. Po úvodním projevu a pozdravu prof. Chodounského byla chata vysvěcena farářem Jakubem Aljažem, již v této době významnou osobností celého alpinistického hnutí ve Slovinsku. Pak následovaly pozdravy od mnoha dalších významných hostů přítomných na této slavnosti. Po úvodním ceremoniálu bylo všem hostům podáváno pohoštění pražská šunka a česká piva, která daroval Smíchovský pivovar a plzeňský Prazdroj. Současně s otevřením chaty byl zveřejněn a vyhlášen Pořádek na chatě pravidla pro všechny návštěvníky chaty. Pořádek na chatě obsahoval 14 bodů a definoval kromě jiného i cenu za ubytování. Zájem návštěvníků o chatu byl již v prvním roce její existence veliký. Po otevření chaty do konce září 1900 bylo do knihy návštěv na chatě zapsáno 227 jmen, v roce 1901 do 14. září pak 314 (z toho 218 Čechů). V roce 1902: 323, v roce 1903: 419, v roce 1904: 400 návštěv. Až do roku 1908 tvořili Češi většinu návštěvníků na chatě, koncem září 1909 navštívilo chatu 321 turistů (157 Čechů, 164 Slovinců). Ale již za další dva roky v roce 1911 bylo v knize zapsáno 399 jmen, z toho 223 Čechů. ČESKO-SLOVINSKÝ AKADEMICKÝ KROUŽEK / ČEŠKO-SLOVENSKI AKADEMIČNI KROŽEK V dubnu 1903 vznikl z iniciativy českých a slovinských studentů, členů Českého odboru SPD, Česko-slovinský akademický kroužek. Kroužek působil po celou dobu své existence v rámci Českého odboru. Mladí studenti, vedeni technikem Otakarem Vondráčkem (předseda kroužku) a právníkem Juliusem Pavlíčkem (tajemník), se zaměřili na propagaci slovinských Alp a na sportovněji pojatý alpinismus především mezi mladými zájemci v Česku i ve Slovinsku. Koncem roku 1903 měl kroužek 43 členů (PV 3 a 4/1903, AV 3 a 4/1903). Při prázdninovém zasedání kroužku v Logu pod Predelem dne 13. srpna 1904 bylo rozhodnuto o stavbě horské chaty v dolině Koritniška dolina pod Mangrtom. Chata byla pojmenována Koritniška koča Korytnická chata. Od obce Predel získali akademici zdarma pozemek a rovněž část stavebního materiálu. Stavba chaty byla zahájena v létě Kroužek chtěl chatu otevřít ještě na podzim stejného roku při příležitosti 10. výročí založení Českého odboru. Stavba se ale protáhla na dva roky, dokončena a otevřena byla v roce Chata se stala východiskem na túry do oblasti skupiny Mangrtu a až do 1. sv. války ji provozovali čeští návštěvníci, kteří každoročně trávili léto a dovolenou v Kranjské Goře. Protože byla chata postavena na území, které po 1. sv. válce připadlo Itálii, přestala být po válce ve vlastnictví SPD a stejně jako pozemek připadla Itálii. Činnost kroužku byla ukončena se začátkem 1. sv. války. UKONČENÍ ČINNOSTI ČESKÉHO ODBORU SPD Po ukončení 1. sv. války a po vzniku Československa se samostatný stát začal řídit novými legislativními normami a novým zákonodárstvím. Tyto zákony mimo jiné neumožňovaly, aby na území Československa mohly aktivně působit kluby a spolky, které měly své sídlo v zahraničí. Nové zákony dále zakazovaly členství československých občanů v zahraničních spolcích. Pokud se týkalo majetku takovýchto spolků, pak nová legislativa obsahovala pravidla, podle kterých obecně platilo: Spolek nebo klub v nově vzniklém Československém státu nesměl vlastnit majetek, který se nacházel mimo jeho území, na takovýto majetek ztratil klub vlastnická práva. Nacházel-li se majetek takovéhoto spolku nebo klubu na území nově vzniklého Československa, pak bylo možné tento majetek převádět na jiný spolek na našem území. Nová legislativa postihla i Český odbor Slovinského planinského družstva se sídlem v Lublani. Těmito nařízeními byly postiženy i všechny sekce Rakouského a Německého Alpenvereinu i všechny německé turistické kluby, které do této doby aktivně působily na území nově vzniklého Československa. V případě Českého odboru SPD došlo v roce 1918 na základě rozhodnutí valné hromady k jeho rozpuštění a k likvidaci. Došlo i ke ztrátě a k převedení majetku, který měl odbor podle inventárních seznamů ve svém vlastnictví. Po dohodě vedení Českého odboru a nově vzniklého Klubu československých turistů (KSČT) byl na nový klub převeden celý rozsáhlý archiv, celá knihovna i všechny archiválie a seznamy členů. Zahraniční majetek odboru tvořily dvě chaty Češka koča a Koritniška koča. Češkou koču převzalo do vlastnictví SPD, Koritniška koča po změně hranic po 1. sv. válce zůstala na italském území. OBDOBÍ PO 1. SV. VÁLCE Po uklidnění a stabilizaci situace v novém samostatném Československu se někteří členové bývalého Českého odboru SPD, kteří se v roce 1918 stali členy Klubu československých turistů, rozhodli v roce 1924 založit nový spolek. V červnu 1924 nejprve vznikl Alpský odbor Svazu lyžařů republiky československé. Ale již 13. listopadu 1924 došlo k vytvoření samostatného Klubu alpistů/ alpinistů československých (KAČS). Výkonným předsedou se stal MUDr. Jaromír Pečírka, čestným předsedou byl zvolen prof. K. Chodounský. Obě tyto osobnosti měly být garanty toho, že KAČS naváže na činnost Českého odboru SPD a organizovaná vysokohorská turistika a horolezectví získá v Československu zpět pozici z období před 1. sv. válkou. V polovině 30. let 20. století měl klub již okolo 500 členů. V roce 1933 byl KAČS přijat za člena UIAA (Union Internationale des Associations d'alpinisme). UIAA vznikl v roce 1932 Chamonix. Pro český a československý alpinismus se po 1. sv. válce změnily podmínky, nastala jiná státoprávní situace a naši alpinisté, vysokohorští turisté i horolezci začali zaměřovat svou činnost na dříve opomíjené Vysoké Tatry. Představy o tom, že spolupráce mezi Československem, respektive Českem a Slovinskem budou pokračovat, vzaly za své. Mezi Československem a Slovinskem vyrostly dvoje hranice a to byl hlavní důvod, proč v období mezi 1. a 2. sv. válkou oboustranná vzájemnost v oblasti alpinismu téměř zcela ustala. I ve Slovinsku se lidé museli zaměřit na jiné životní priority a činnost planinských družstev nedosahovala zdaleka předválečné intenzity. Přesto je zajímavé připomenout některé časové momenty spojené s chatou Češka koča. Tato chata zůstane zce- 41

8 la jistě i v budoucnosti nezapomenutelným symbolem česko-slovinské vzájemnosti a oboustranné bohaté historie. Legendární osobnost Andrej Karničar, foto Drejc Karničar ČEŠKA KOČA PO 1. SV. VÁLCE Po skončení 1. světové války přešla chata v roce 1918 do vlastnictví SPD. Po válce byla chata ve zuboženém stavu, během válečného období byl každý pod vlivem válečných událostí a o chatu se nikdo nestaral. Chatu bylo nutno opravit a nově zpřístupnit návštěvníkům. První roky po skončení války o alpinismus a o klubovou činnost příliš velký zájem nebyl, všichni se snažili co nejrychleji vzpamatovat z válečného období. Přesto se našlo několik nadšenců, kteří začali vyhledávat horské oblasti a podnikat výstupy na hřebeny a vrcholy. Na chatu Češka koča se krátce po válce vrátil první chatař Jernej Krč horský vůdce a tajemník místní obce Jezersko. Ten jako chatař začínal na Češke koče již při jejím otevření v roce 1900 a spravoval ji až do roku S osobou Jerneje Krče je spojeno mnohaleté přátelství s představiteli Českého odboru SPD s Karlem Chodunským, St. Práchenským, B. Frantou, L. Marešem i mnoha dalšími. V období od roku 1921 až do roku 1929 byla chatařkou dcera Jerneje Krče Minka Krč z Kokry. V letech 1924 až 1926 se ale o chatu staral Janez Povšnar z Kokry pocházel ze stejné obce jako Minka Krč. Dalších deset let, tedy v období 1930 až 1940, byl chatařem na Češke koče finanční úředník Anton Starc z obce Ribnice. V roce 1934 byla na chatě opravena střecha a vybudován nový chodník na chatu. V období kolem 2. světové války v letech 1942 až 1947 byla chata zavřena, velmi často byla ale v době okupace Jugoslávie útočištěm aktivních partyzánských oddílů. Češka koča byla jedna z velmi mála chat v této oblasti, která válečné období 2. sv. války přežila bez úhony. Většina okolních chat byla totiž vypálena. Aby chata mohla začít sloužit svému účelu, bylo nutné po 2. sv. válce provést na chatě mnoho oprav. Místní občané z Jezerska považovali i nadále chatu za svou, všichni chataři v období po 2. sv. válce až do dneška pocházeli nebo pochází z Jezerska. Nezapomenutelnou osobností se stal především Andrej Karničar. Původně byl vyučen jako švec, horská oblast Grintovce ho však již jako mladého uchvátila a změnila jeho život. Andrej poprvé vládl chatě v období Od roku 1960 pak spravoval Češkou koču až do své smrti v roce Během třiceti let jeho správcovství na chatě se stal legendární postavou v celém slovinsko-rakouském pomezí. Chata se během tohoto období stala významným a vyhledávaným alpinistickým střediskem, Andrej Karničar i Češka koča se stali velkými pojmy pro evropské lezce i alpinisty. Češka koča 5. srpna 1990 při oslavách 90 let, foto Ladislav Jirásko 42

9 ČEŠKA KOČA (1543 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Chata: Češka koča, 1543 m Východisko: Zgornje Jezersko, 880 m Příjezd: Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Převýšení: 750 m Obtížnost: jednoduchá značená cesta Čas výstupu: 2 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory Češka koča, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na JEZERSKA KOČNA (2540 m) KREMŽARJEVA POT KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Jezerska Kočna, 2540 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: D Čas výstupu: od chaty 3,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Jezerska kočna, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

10 Chata Češka koča je symbolem česko-slovinské vzájemnosti z konce 19. a začátku 20. století. Chatu postavil Český odbor Slovinského planinského družstva v Praze v roce Chata stojí v původní nezměněné podobě v kotlině Zgornje Ravne pod severními stěnami Grintovce, nejvyššího vrcholu Kamnických a Savinjských Alp. Příchod: Z centra obce od informačního střediska (parkoviště u ruiny hotelu Kazino) přes most k jihu do doliny Makekova Kočna. Chodník vede z počátku většinou lesem východní stranou doliny, později začíná výstup až na sedlo oddělující doliny Makekova a Ravenska Kočna. Ze sedla pokračuje výstup lesem, později klečí a po skalách až k chatě; 2 h. Druhý nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp a nejvyšší bod západního okraje hřebenu centrální části horstva. Tato část hřebenu uvozuje od jihu údolí Makekova Kočna, k jihu spadá tento hřeben do hluboko ležícího údolí Suhi dol. Je to nejtěžší zajištěná cesta v Kamnických a Savinjských Alpách a výstupová cesta je pojmenována po objeviteli tohoto výstupu Francetu Kremžarjevovi. Krátký popis: Od chaty podle značení vzhůru směrem do skalního kotle pod S stěnou Grintovce. U rozcestí vpravo k výraznému skalnímu žebru. Po skalách výstup nejprve po značené, později po zajištěné cestě (téměř v celé své délce zajištění klíny, kramlemi a ocelovými lany). Velmi často je cesta vedena po úzkých a exponovaných skalních římsách. V prostřední části vede chodník po hřebínku vybíhajícím z vrcholu Jezerske Kočny k severu. Až k rozcestí na hřebenu asi 3 h. Zde se většinou odkládají kletry a pokračuje se po západním hřebenu strmě až na vrchol. Krátce za rozcestím se plazením překonává úzká šikmo skloněná asi 5 m dlouhá skalní římsa. Od rozcestí k vrcholu asi 0,5 h.

11 GRINTOVEC (2558 m) FRISCHAUFOVA POT KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Grintovec, 2558 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: C/D Čas výstupu: od chaty 3,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Frischaufova pot na Grintovec, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na SKUTA (2532 m) PŘES DOLGI HRBET KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Skuta, 2532 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: D Čas výstupu: od chaty 4 4,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Nad mlinarským sedlem, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

12 Nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp je dominantní vrchol nejvyššího hřebenu celého horstva. Z vrcholu spadá k severu do kotliny Zgornje Ravne, kde stojí chata Češka koča, vysoká skalní stěna. Nejrychlejší výstup na vrchol vede po zajištěné cestě severní stěnou na Mlinarsko sedlo (2334 m) tato cesta se jmenuje Frischaufova pot. Z tohoto sedla výstup na vrchol po severovýchodním hřebenu. Popis výstupu: Od chaty podle značení výstup k rozcestí (společná cesta na vrcholy Jezerska Kočna a Grintovec), na rozcestí z kuloáru Zgornje Ravne vlevo pod S stěnu Grintovce (často i v létě množství sněhu). Stěnou strmý výstup po exponované zajištěné cestě (fixní lana, kramle, stupy) až do západní stěny hřebenu Dolgi hrbet po celý tento úsek velké nebezpečí padajícího kamení. Těsně pod vrcholem hřebenu se chodník stáčí k jihu na Mlinarske sedlo, až sem asi 2,5 h. Ze sedla výstup západním směrem po úzkém hřebínku a dále po zajištěném chodníku nejprve na jižní stranu, později opět přes hřeben na severní stranu k rozcestí. Nakonec po kramlích a fixních lanech po skále na vrchol. Od chaty 3,5 h. Náročná jednodenní túra, z Mlinarskego sedla náročný a vzdušný přechod východního hřebenu s vrcholem Dolgi hrbet (2473 m) a přes vrchol Štruca (2464 m) výstup na krásný vyhlídkový vrchol Skuta. Jeden z nejúžasnějších hřebenových přechodů ve slovinských horách. Přechod v obráceném směru, než je popisován, je velmi náročný, a to především při sestupu z Dolgeho hrbetu. Túru je možné podniknout pouze za stabilního a jasného počasí. Nutná velmi dobrá kondice. Popis: Od chaty podle značení výstup k rozcestí (společná cesta na vrcholy Jezerska Kočna a Grintovec), na rozcestí vlevo z kuloáru Zgornje Ravne pod severní stěnu Grintovce (často i v létě množství sněhu). Stěnou vlevo strmý výstup po exponované zajištěné cestě (fixní lana, kramle, stupy) až do západní stěny hřebenu Dolgi hrbet po celý tento úsek velké nebezpečí padajícího kamení. Těsně pod vrcholem hřebenu se chodník stáčí k jihu na Mlinarske sedlo, až sem asi 2,5 h. Ze sedla krátký přechod pod stěnu a podle zajištění strmý výstup na hřeben a po něm dlouhý vzdušný úsek až na nejvyšší vrchol Dolgeho hrbetu, zde schránka s vrcholovou knížkou. Následuje sestup po hřebenu podle zajištění, častý přechod ze severní na jižní stranu hřebenu až do úzkého markantního sedla Škrbina. Krátce nad sedlem sestup přes převislou stěnku, zajištění kramlemi i ocelovými kolíky. Za Škrbinou přechod přes vrchol Štruca (2464 m) a po zn. chodníku závěrečný výstup na vrchol Skuty. Z Mlinarskego sedla na vrchol Skuty obvykle 1,5 2 h. Návrat: Nejrychlejší návrat z vrcholu Skuty je po zn. cestě do sedla Škrbina a dále až k rozcestí na Veliki Podi, odtud pak výstup zpět na Mlinarsko sedlo sem z vrcholu Skuty asi 2,5 h. Z Mlinarskego sedla po Frischaufově poti zpět na chatu další 2 h. Velmi náročná a dlouhá celodenní túra, celý okruh 8,5 9 h.

13 TURSKA GORA (2251 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Turska gora, 2251 m Východisko: Kamniška koča, 1864 m Příjezd: Z Prahy přes Brno a Vídeň do Grazu, přes Šentilj do Mariboru a do Celje, dále přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 720 km. Z Brna přes Vídeň, Graz, Maribor a do Celje a odtud přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 520 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici výstup po zn. cestě 4 h Převýšení: od chaty na vrchol 550 m Obtížnost: B/C Čas výstupu: od chaty 2 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Ze Sleme pod jižními úbočími Skuty, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na JEZERSKO SEDLO (2034 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Nejvyšší bod: sedlo Jezersko sedlo, 2034 m Východisko: chata Češka koča, 1543 m Příchod na chatu: z obce Zgornje Jezersko (880 m) 2 h, z doliny Ravenska Kočna od dolní stanice nákladové lanovky 1,5 h Převýšení: 750 m Obtížnost: středně obtížná túra, přechod kotlinou Žrelo po zajištěné cestě Čas výstupu: 2,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro zajištěné cesty sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty Kuloár Žrelo, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

14 Vrchol Turske gory se nachází na východním okraji centrální části Kamnických a Savinjských Alp a vede přes něj značená cesta Slovinska planinska pot. Výstup na něj je možný po zajištěné cestě od chaty Kamniška koča (1864 m) nebo od chaty Frischaufov dom (1385 m) po zajištěné cestě žlabem Turski žleb. Velmi oblíbenou túrou je přechod z chaty Kamniška koča na chatu Cojzova koča pod vrcholem Grintavce. Popis přechodu Kamniška koča Turska gora Cojzova koča: Od chaty po travách k rozcestí na sedle Kamniško sedlo, ze sedla podle značení ve skalách v severní stěně vrcholu Brana, zajištěná cesta vede od místa Kotlišče (1974 m) přes skalní okno Sod brez dna až na západní okraj široké severní stěny vrcholu Brana. Odtud výstup na vrchol Turska gora. Z vrcholu po chodníku sestup až na horní okraj strmého Turskeho žlebu. Zde od rozcestí vlevo přes Male podi na sedlo Sleme (zajištění) a po zn. cestě přes Velike Podi k bivaku pod Grintovcem. Od bivaku pokračuje zn. cesta na sedlo Mala Vratca v hřebenu Dolga stena. Ze sedla sestup jihozápadním směrem na Kokrsko sedlo a k chatě Cojzova koča; 6 h. Nádhernou túrou v tomto koutu Kamnických a Savinjských Alp je přechod od chaty Češka koča přes Jezersko a Savinjsko sedlo k chatě Frischaufov dom na Okrešlju. Túra vede v prvé části pod severními stěnami nejvyšších vrcholů této horské skupiny. Druhá polovina túry končí na Okrešlju, v horním patře nádherné Logarské doliny. Popis přechodu: Od chaty podle ukazatelů východním směrem do skalního kotle Žrelo, touto kotlinou po nenáročné zajištěné cestě na vrchol Žrelo. Odtud po travách k chatě Kranjska koča na Ledinah. Dále podle značení na Jezersko sedlo na hranici Slovinsko Rakousko. Z tohoto sedla sestup nejprve na Savinjsko sedlo a dále podle značení prudký sestup do doliny Mrzli dol a pod jižními stěnami vrcholu Mrzla gora do kotliny Okrešelj a k chatě Frischaufov dom; asi 5 h.

15 COJZOVA KOČA NA KOKRSKEM SEDLU (1793 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Chata: Cojzova koča, 1793 m Východisko: Dom v Kamnišku Bistrici, 601 m Příjezd: Z Prahy přes Brno a Vídeň do Grazu, přes Šentilj do Mariboru a do Celje, dále přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 720 km. Z Brna přes Vídeň, Graz, Maribor a do Celje a odtud přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 520 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici po zn. cestě Převýšení: 1200 m Obtížnost: středně těžká túra Čas výstupu: 3,5 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory Bivak pod Grintovcem, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na GRINTOVEC (2558 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Grintovec, 2558 m chata Cojzova koča, 1793 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici (601 m) 3,5 h, z lokality Zgornja Kokra v údolí říčky Kokra (600 m) údolím Suha Dol 3 h Převýšení: 780 m Obtížnost: středně obtížná túra Čas výstupu: 2 h Sezona: letní sezona červen září Mapy: mapy PZS Grintovci 1: Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory Na vrcholu Grintovce, foto: Jiří Šimek Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na

16 Chata Cojzova koča je jedna z nejstarších chat v Kamnických a Savinjských Alpách, postavena byla v roce 1897 na sedle mezi vrcholy Grintovce a Kalškou gorou. Chata je ideálním východiskem na vrcholy Grintovec, Jezerka kočna nebo Skuta z jižní strany. Popis příchodu na chatu: Od chaty v Kamniški Bistrici po zn. chodníku k rozcestí, zde vlevo po cestě sjízdné autem až k dolní stanici nákladové lanovky na Kokrsko sedlo (autem se uspoří 1 h). Od stanice lanovky vlevo strmý výstup lesem, nad hranicí lesa mnoha serpentinami kotlinou Kokrska Dol po strmých travách až k chatě na sedle Kokrsko sedlo. Grintovec, nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp, je od jihu dostupný po poměrně jednoznačné značené cestě. Při dobrém počasí po celou dobu výstupu jedinečné výhledy na okolní horské oblasti i na vzdálenější Julské Alpy. Popis výstupu: Od chaty po travách pod jižní úbočí Grintovce k rozcestí. Od rozcestí vpravo podle ukazatelů nejprve po travách, později po skalách až do výrazné štěrbiny v jižním hřebenu vybíhajícím z vrcholu Grintovce. Ze štěrbiny po značeném chodníku stálý výstup až na vrchol. Orientačně jednoduchá cesta.

17 Severní stěny masivu Grintovce, foto Drejc Karničar ALPINISMUS A ROZVOJ ČESKO- SLOVINSKÝCH VZTAHŮ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE Poválečné uspořádání v Evropě a vytvoření dvou mocenských bloků tvrdě postihlo i aktivity a činnost širokého spektra spolků a společností, které byly etablovány na území Československa a samozřejmě i všech klubů, které měly své partnery a přátele po celé Evropě a dříve s nimi svobodně spolupracovaly. Vytvořením železné opony ve východní Evropě znemožnil komunistický režim kromě jiného všem svým občanům svobodně cestovat. Uzavřením hranic především se zeměmi západní Evropy byla ukončena činnost i všech československých klubů a spolků zaměřených na všechny formy turistiky a alpinismu. Slovinsko se po 2. světové válce stalo součástí Jugoslávie, ale ani do Jugoslávie nebylo možné z Československa svobodně cestovat. Proto i se Slovinskem ustaly v 50. a 60. letech minulého století veškeré vzájemnosti. Češi i Slováci nemohli navštěvovat tolik oblíbené Julské a Kamnické Alpy. V tomto období klubová a spolková spolupráce zcela ustala, bolševické mocenské struktury u nás doma jakékoliv pokusy o komunikaci spolků i jednotlivců trestaly. Alpinismus podobně jako mnoho jiných svobodných aktivit byl vnímán jako nepřítel režimu. ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST OD 60. LET 20. STOLETÍ Koncem 60. let a pak výrazněji v 70. letech minulého století došlo u nás přece jen ke společenskému uvolnění. Rostl počet devizových příslibů, který umožňoval občanům Československa cestovat do kapitalistické ciziny a do Jugoslávie. Jugoslávie a slovinské Alpy se v tomto období staly především během prázdninových měsíců častým a oblíbeným cílem našich občanů. V 70. letech minulého století došlo i k obnovení některých česko- -slovinských spolkových činností. Rostoucí zájem československých organizovaných turistů a horolezců o jugoslávská pohoří a především o Julské, Kamnické a Savinjské Alpy a začínající klubové kontakty bylyi impulzem k pozdějšímu obnovení oficiálních vztahů mezi slovinským alpským svazem (Planinska Zveza Slovenije PZS) a tehdejším československým svazem turistiky (Svaz turistiky Československého svazu tělesné výchovy ST ČSTV). Než však k těmto prvním oficiálním kontaktům a jednáním v novodobé historii došlo, je vhodné připomenout některé skutečnosti a neoficiální osobní a klubové vztahy tohoto období. V roce 1970 vznikl v tehdejším ST ČÚV ČSTV (Svaz turistiky Českého ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy) nový druh sportovněji pojaté turistiky ustanovena byla Sekce vysokohorské turistiky. U obnovy tohoto hnutí v Československu stály známé osobnosti horolezeckého svazu Voloďa Suchý a Jindřich Svoboda, kteří byli nositelé metodických a vzdělávacích programů VHT. Po organizační stránce stáli u zrodu především Pražané Ing. Libor Pěkný a Ing. Ivo Hejl, druhý jmenovaný se v rove 1970 stal prvním předsedou sekce VHT. Činnost VHT byla nejprve spojována s Vysokými a Západními Tatrami. Ale již kolem poloviny 70. let minulého století nacházely některé aktivní oddíly vysokohorské turistiky i horolezecké oddíly cestu, jak získat devizový příslib a jak vyjíždět za hranice Československa. Devizový příslib byl až do roku 1989 zásadní podmínkou pro rozsáhlá vyjednávání s totalitní hierarchií a Ministerstvem vnitra o udělení výjezdní doložky pro vycestování do zemí mimo komunistický blok ve východní Evropě. V 70. letech bylo výrazně snadnější získat devizy především pro výjezd do bývalé Jugoslávie. Ve slovinských Alpách začalo přibývat česky a slovensky mluvících návštěvníků. S rostoucí návštěvností jednotlivců i oddílů se začínal pomalu obnovovat i kontakt mezi vysokohorskými turisty a horolezci a začala ožívat i bohatá historie dřívějších vzájemných vztahů. Jednotlivé kluby a oddíly z Československa začínaly objevovat a nacházet své nové partnery ve Slovinsku. 51

18 Průvodce Julské Alpy, vydání 1979 Průvodce Kamnické a Savinjské Alpy, vydání 1980 Průvodce Jugoslavské hory, vydání 1983 Velmi aktivní byly především oddíly vysokohorské turistiky v Čechách i na Moravě organizované ve ST ČÚV ČSTV. Mezi takovéto oddíly, které zaměřily svou činnost do oblasti slovinských Alp a jiných jugoslávských hor, patřily oddíly VHT v Přerově, Brně, Ústí nad Labem, Praze i jinde. Od roku 1975 byly prakticky každoročně Julské a Kamnické Alpy a i jiné jugoslávské hory těžištěm jejich klubové sportovní a poznávací činnosti. Jedním z nejaktivnějších oddílů v rozvíjení sportovních kontaktů se Slovinskem byl oddíl VHT TJ Slovan Lysá nad Labem. Významné byly především vydavatelské počiny a aktivity některých členů tohoto oddílu. Oddíl začal svépomocí vydávat jednoduché průvodce po slovinských a jugoslávských horách. V roce 1979 to byl průvodce po Julských Alpách, v roce 1980 pak průvodce Kamnické a Savinjské Alpy a v roce 1983 rozsáhlý průvodce Jugoslávské hory a řeky. Autory průvodců byli Milan Čepelka a Ing. Ladislav Jirásko, u průvodce Jugoslávské hory a řeky se na vydání podíleli i další přizvaní znalci těchto oblastí Ing. Josef Lorenc z Prahy, Ing. Luděk Leder z Brna a Ing. Zdeněk Záruba z Frýdku-Místku. Průvodci byly vydávány v počtu 2000 ks, a protože zájem o popisované aktivity i horské oblasti byl veliký, byly jednotlivé publikace vždy během tří měsíců zcela rozebrány. I díky této publikační činnosti se Češi a Slováci začali více zajímat o Slovinsko i Jugoslávii. Zvláště pak v 80. letech minulého století došlo k dalšímu oboustrannému rozvoji neoficiálních klubových kontaktů. Slovinské a jugoslávské hory se v 80. letech staly centrem zájmu pro mnoho oddílů VHT i mnoho horolezeckých oddílů a tato rozšiřující se klubová vzájemnost významně přispěla k obnovení oficiálních svazových kontaktů. Ze záznamů o aktivitách horolezeckého svazu a horolezeckých oddílů (www. horosvaz.cz) lze připomenout, že v roce 1948 se uskutečnil zájezd vybraných horolezců do Jugoslávie a že po roce 1957 zaměřili někteří reprezentanti svou pozornost na Julské Alpy. I když se to v žádných pramenech neuvádí, je nutné na tomto místě připomenout nedoceněnou činnost členů ČHS Ing. Josefa Lorence a Ing. Josefa Kandla. Těmto Plakát 90 let ČHS, 1987 dvěma zanícencům a milovníkům lezení a alpinismu se dařilo i v období tuhého uzavření hranic v 60. a 70. letech udržovat v rámci možností kontakty se zahraničím, především s mnoha přáteli v Jugoslávii. Nezapomenutelné byly jejich Ročenky, které od roku 1974 po dobu 25 let vycházely v časopise Lidé a Země. V tomto období to byl snad jediný informační zdroj o alpinistických aktivitách a spojení s celým světem. SPOLUPRÁCE ST ČÚV ČSTV A PZS Do období rozvoje oboustranné neoficiální spolupráce koncem 80. let minulého století je třeba zahrnout i památnou návštěvu delegace PZS (Planinska Zveza Slovenije) v Česku při oslavách 90. výročí vzniku ČHS. Tato návštěva se uskutečnila v dnech Dvoučlenná delegace vedení PZS, ve které byli dva místopředsedové PZS Drago Kozole a Tone Strojin, byla hosty oficiálního zasedání ČHS. Toto zasedání se uskutečnilo ve středisku ČSTV v lokalitě Brada v Prachovských skalách. Při této příležitosti obdrželo vedení ČHS od vedení PZS pozdravný list a pamětní medaili, úřadujícím předsedou ČHS byl v této době Ing. Jiří Skandera. Novodobá historie oficiálních vztahů mezi PZS a ST ČSTV začala na konci roku 1986 tedy symbolicky v předvečer 90. výročí založení Českého odboru Slovin- 52

19 ského planinského družstva. V listopadu 1986 přicestovala do Prahy čtyřčlenná delegace představitelů PZS z Lublaně, delegaci tvořili členové vedení PZS pánové Drago Kozole, Mirko Fetih, Franc Vogelnik a přední slovinský himálajský lezec Viki Grošelj. Příjezd delegace se uskutečnil na základě Delegace PZS v Praze, listopad 1986, zleva F. Vodelnik, V. Grošelj, M. Fetih a D. Kozole pozvání výboru ST ČSTV a oddílu VHT TJ Slovan Lysá nad Labem. Oddíl VHT Lysá nad Labem byl od 70. let jedním z nejaktivnějších v organizované vysokohorské turistice v celém Československu. Během pobytu zástupců PZS v Praze se dne uskutečnilo první průlomové jednání mezi oficiálními představiteli obou svazů po několika desetiletích. Za českou stranu byli jednání přítomni předseda ST ČÚV ČSTV dr. J. Linhart, sekretář ST ČÚV ČSTV Ing. V. Tittelbach, předseda sekce VHT Ing. Ivo Hejl a další. Při tomto setkání byl oboustranně vyjádřen zájem o rozvoj oficiálních i mezioddílových vztahů a kontaktů, důraz byl kladen především na rozvoj recipročních výměnných zájezdů a akcí. Protože toto zlomové oficiální setkání obou svazů bylo završením mnohaletých snah sekce VHT ST ČSTV, byla sekce VHT pověřena předsednictvem ST ČSTV i mezinárodním oddělením ÚV ČSTV zpracováním programové osnovy budoucích vztahů. Již při tomto setkání se zrodila myšlenka uzavřít novou dohodu o spolupráci mezi oběma partnerskými svazy. Začátkem roku 1988 obdržel ST ČSTV pozvání od PZS k oficiální návštěvě Slovinska. Ve dnech 13. až 16. října 1988 se pak uskutečnilo nové kolo rozhovorů mezi představiteli obou svazů. Jednání probíhalo v hlavním městě Slovinska Lublani a bylo uzavřeno podpisem Dohody o spolupráci mezi PZS a ST ČSTV. Za československou stranu se jednání zúčastnila tříčlenná delegace ve složení M. Král vedoucí delegace a předseda komise mezinárodních styků ST ČSTV, Ing. V. Tittelbach generální sekretář ST ČÚV ČSTV a Ing. Ladislav Jirásko předseda sekce VHT ČÚV ČSTV. Za slovinskou stranu se jednání zúčastnilo celé tehdejší vedení PZS, tj. dr. M. Oblak předseda PZS, dr. M. Potočnik čestný místopředseda PZS, místopředsedové PZS: D. Kozole, dr. T. Strojin a J. Dobnik, dále dr. M. Fetih vedoucí mezinárodního oddělení PZS, dr. A. Čičerov tajemník PZS a J. Pribošič vedoucí kanceláře PZS. HAGLÖFS SLAVÍ 100 LET VYHRAJTE SEA KAYAK TOUR DO ŠVÉDSKA nejrychlejších navíc získá batoh Haglöfs GIRA Soutěž probíhá v síti obchodů rockpoint.cz

20 Lublaň, říjen 1988, podpis Dohody o spolupráce mezi PZS a ST ČSTV V Dohodě obě strany potvrdily zájem na vzájemné výměně zkušeností a rozvoji spolupráce mezi oběma svazy. Důraz byl kladem především na mezioddílovou reciproční výměnu za účelem uskutečňování cest v ČSSR a v SFRJ (Sjednocená federativní republika Jugoslávie). Tuto výměnu budou provádět kolektivy oddílů VHT a planinských družstev obou svazů bez požadavku na finanční krytí ze strany nadřízených svazových složek. V Dohodě byly definovány návštěvy oficiálních delegací za účelem dvoustranných jednání mezi vedením obou svazů, spolupráce odborníků obou svazů a jejich účast na školeních, konferencích a seminářích druhého svazu i podpora vzájemné výměny dokumentace a zkušeností z působení obou svazů. Dohoda byla podepsána na období příštích pěti let s platností do konce roku 1993 (viz Turista 6/1989). Oficiální styky a komunikace mezi vedením ST ČÚV ČSTV a PZS pokračovaly i v první polovině 90. let minulého století. Například 14. až 17. července 1990 navštívila ČR čtyřčlenná delegace PZS ve složení Jože Dobnik, Drago Kozole oba místopředsedové PZS, Lojze Anzelc předseda odboru planinských družstev oblasti Zasavje a Carmen Karničarová předsedkyně PD Zgornje Jezersko. Českou delegaci při těchto jednáních vedl předseda ST ČÚV ČSTV dr. J. Linhart, předseda sekce VHT ST ČÚV ČSTV Ing. Ladislav Jirásko a další. Na tomto jednání obdržela česká strana oficiální pozvání na oslavy 90. výročí otevření chaty Češka koča, které byly připravovány na 5. srpen 1990 přímo v okolí chaty. Současně dva čeští protagonisté novodobých oboustranných vzájemností Ing. Ladislav Jirásko a Ing. Josef Lorenc obdrželi od vedení PZJ (Planinska Zveza Jugoslávie) nejvyšší jugoslávské planinské ocenění Zlatý odznak PZJ. (Detailní informace od Jože Dobnika viz Planinski vestnik č. 9/1990.) SPOLUPRÁCE ČESKOSLOVENSKÝCH A ČESKÝCH ODDÍLŮ VHT A SLOVINSKÝCH PD Na základě několikaletých osobních kontaktů protagonistů oficiálních styků mezi PZS a ST ČÚV ČSTV pánů D. Kozole z Planinskeho družstva Dol při Hrastniku a L. Jirásko z oddílu VHT TJ Slovan Lysá n. L. došlo při tomto jednání k programové dohodě o realizaci recipročních výměn těchto družstev. Prvá reciproční výměna se uskutečnila již v roce 1987 při příležitosti 90. výročí založení PZS. V období od do bylo 17 členů PD Dol při Hrastniku a PD Rateče na táborovém poby- Kuloár severních stěn Grintovce od Šenkove kmetije, foto Ladislav Jirásko 54

Letní vysokohorská turistika 2014 Lienzké Dolomity

Letní vysokohorská turistika 2014 Lienzké Dolomity Letní vysokohorská turistika 2014 Lienzké Dolomity 8.8. 12.8. 2014 Příjezd individuálně ve středu 6.8.2014, parkování zdarma asi 100m před chatou Dolomitenhütte. Pozor, cesta sem je ale placená (v roce

Více

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let 100 let trvání českého vysokoškolského sportu založeného v roce 1910 dr. Františkem Smotlachou dnes oslavila Česká asociace univerzitního

Více

Salzburgsko: Pidinger

Salzburgsko: Pidinger Salzburgsko: Pidinger 9. dubna 2015 11:22 Docela náročná ferrata - na víkend: - V pátek dorazit na místo na parkoviště - Sobota celý den lezení (1.5 hodiny nástup k ferratě, následně 4 hodiny lezení a

Více

KVALIFIKACE VE VYSOKOHORSKÉ TURISTICE

KVALIFIKACE VE VYSOKOHORSKÉ TURISTICE Klub českých turistů, Archeologická 2256, 155 00 Praha 5 - Lužiny, P.O.BOX 42 sekce vysokohorské turistiky e-mail: kct@kct.cz, http://www.kct.cz KVALIFIKACE VE VYSOKOHORSKÉ TURISTICE Obsah: I. Výcvikové

Více

HOROLEZECKÁ ABECEDA. Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kolektiv. Z obsahu knihy: Kapitola 1. O LANECH A UZLOVÁNÍ

HOROLEZECKÁ ABECEDA. Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kolektiv. Z obsahu knihy: Kapitola 1. O LANECH A UZLOVÁNÍ Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kolektiv Z obsahu knihy: Kapitola 1. O LANECH A UZLOVÁNÍ Úvodní kapitola knihy se věnuje tématu, které spojuje všechny lezecké a lanové techniky. Tedy v první řadě samotným

Více

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA Čl. I. Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Společnost generála M.R.Štefánika (dále jen "Sdružení ) Sídlo: Hvězdárna M.R.Štefánika,

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013. 1. Úvodem

Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013. 1. Úvodem Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013 OBSAH: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Úvodem Činnost v roce 2013 Hospodaření spolku Spolkové orgány a činovníci Členská základna Příloha: Účetní závěrka 2013 1. Úvodem V roce

Více

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka Po Šluknově a okolí (vůdcovská práce) Antonín Matějka 23. února 2008 1 Úvod Dost často k nám na základnu přijíždí různé návštěvy. A proto jsem se rozhodl napsat pár návrhů na výlety po okolí Šluknova.

Více

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD:1039 č. archivní pomůcky: 8950 Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod 1925-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2014 O b s a h

Více

vzpomínáme 25. Pelikánův seminář Lékařské komise ČHS a Společnosti horské medicíny 25. - 26. října 2014, MUDr. Ivan Rotman

vzpomínáme 25. Pelikánův seminář Lékařské komise ČHS a Společnosti horské medicíny 25. - 26. října 2014, MUDr. Ivan Rotman vzpomínáme 25. Pelikánův seminář Lékařské komise ČHS a Společnosti horské medicíny 25. - 26. října 2014, MUDr. Ivan Rotman Vzpomínka na členy Společnosti horské medicíny 25. Pelikánův seminář Lékařské

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY

ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY Účinnost od: 01. 01. 2012 Schváleno: Zastupitelstvem statutárního města Opavy dne 12. 12. 2012, pod číslem usnesení 156/08 ZM 11 Zpracoval:

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Šumperský horolezecký klub HORAL. Plesnivec 2/2008

Šumperský horolezecký klub HORAL. Plesnivec 2/2008 Šumperský horolezecký klub HORAL Ročník XXV.41 Plesnivec 2/2008 Vydává: Šumperský horolezecký klub HORAL, Dolnomlýnská 16, 787 01 Šumperk ve vlastním nákladu pouze pro vlastní potřebu Plesnivec 2/08 30.

Více

KLADSKÉHO POMEZÍ. Letní vydání novin Kladské pomezí je na informačních centrech

KLADSKÉHO POMEZÍ. Letní vydání novin Kladské pomezí je na informačních centrech Bulletin vychází 30. června 2013 číslo 2/2013 KLADSKÉHO POMEZÍ Letní vydání novin Kladské pomezí je na informačních centrech Začátkem měsíce května bylo rozdistribuováno letní vydání novin Kladské pomezí.

Více

Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s.

Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Čl. I Základní ustanovení Název sdružení: ProWaldorf Karviná, o. s. Sídlo: Na Kopci 2108/48, Karviná Mizerov, 734 01 Čl. II Právní postavení sdružení

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Výroční zpráva 2014. Spolek Valštejn

Výroční zpráva 2014. Spolek Valštejn Výroční zpráva 2014 Spolek Valštejn Obsah Úvodní slovo... 3 Základní údaje o Spolku Valštejn... 4 Činnosti sdružení v roce 2014... 5 Plány do roku 2015... 7 Úvodní slovo Vážení přátelé valštejnských údolí,

Více

pátek 25. září 2009 pondělí 28. září 2009

pátek 25. září 2009 pondělí 28. září 2009 pátek 25. září 2009 pondělí 28. září 2009 Odjezd: 25. 9. 2009 auty z Pardubic, Nasavrk a Kořenova v 15.00 hod. do Ramsau v Rakousku (příjezd v nočních hodinách.). Délka cesty cca. 400 km (8 h.) Zpět: Trasa:

Více

Návrh na túru VHT roku 2011

Návrh na túru VHT roku 2011 Návrh na túru VHT roku 2011 Návrh na Túru VHT roku 2011 zpracujte jako dokument v požadovaném členění (A,B,C) a zašlete v elektronické podobě na adresu předsedy sekce VHT vaprjc@seznam.cz Kategorie (zakroužkujte):

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

personální obsazení správní rada

personální obsazení správní rada výroční zpráva2013 Výroční zpráva Janovská o.p.s. je podávána podle zákona o obecně prospěšných společnostech a byla schválena správní radou Janovská o.p.s. kontakt Janov nad Nisou 520, 468 11 +420 739

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

STANOVY TJ Sokol Dobříkov

STANOVY TJ Sokol Dobříkov STANOVY TJ Sokol Dobříkov Název a sídlo : TJ SOKOL Dobříkov Dobříkov 174 566 01 Vysoké Mýto Čl. I. Základní ustanovení 1. Tělovýchovná jednota Sokol Dobříkov (dále jen TJ SOKOL) je dobrovolným sdružením

Více

Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven

Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven Směrnice KČT HOSP. 6/2000 Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven listopad 2000 (aktualizace 2012) Certifikace turistických ubytoven Úvod Dne 14.7.1999 vzala vláda ČR na vědomí usnesením č.

Více

VÝKONNOSTNÍ TURISTIKA

VÝKONNOSTNÍ TURISTIKA K L U B ČESKÝCH TURISTŮ VÝKONNOSTNÍ TURISTIKA zdravotně postižených turistů Metodika Platnost: od 1. 1. 2007 Zpracovala: Aktualizace: 1. 8. 2010 Sekce Zdravotně postižených turistů PR ÚV KČT Sekce Výkonnostní

Více

Č.K.V. Král. Vinohrady

Č.K.V. Král. Vinohrady Archiv sportu a tv inventář č. 97 NAD č. 242 Č.K.V. Král. Vinohrady (Cyklistický oddíl: TJ Sokol Vinohrady, TJ Spartak Praha Stalingrad, TJ Bohemians ČKD) 1882 1972 V Praze 2011 Lucie Swierczeková Ú v

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací

Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací Stránka č. 1 z 5 Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací 10. září 2007 9:31 Jít a dívat se minimálně pět dní na lidskou civilizaci jenom shora! Tenhle nevšední zážitek si můžete dopřát,

Více

Krása v srdci o.s. Kolmá 314 330 08 Zruč Senec VÝROČNÍ ZPRÁVA

Krása v srdci o.s. Kolmá 314 330 08 Zruč Senec VÝROČNÍ ZPRÁVA VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 1 OBSAH: 1. VZNIK 2. POSLÁNÍ 3. VIZE. str. 3. 4. ČINNOST V ROCE 2009.. str. 4. 5. EKONOMICKÉ ÚDAJE, ZÁVĚR str. 7. 2 1. VZNIK Krása v srdci o.s. o.s. Krása v srdci vzniklo dne 16. 3.

Více

S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I.

S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. S T A N O V Y Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. Základní ustanovení 1. Handicap Sport Club Havířov, z.s. (dále jen spolek) je dobrovolným sdružením fyzických osob ve smyslu zákona č. 89/2012

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky Článek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou činnost provozovanou na skalách

Více

Členství v Rakouském ALPENVEREINU

Členství v Rakouském ALPENVEREINU Rychlá navigace Co je Alpenverein Výhody členství ON-LINE PŘIHLÁŠENÍ Všeobecné podmínky Nabídka členství Alpenvereinu 2010 a 2011 Připojištění trvalé invalidity Získejte nového člena Alpenvereinu = Alpenverein

Více

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l KRKONOŠE Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část Krkonoš je rozlehlejší a členitější oproti polské.krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice

Více

Zpráva o činnosti za rok 2012

Zpráva o činnosti za rok 2012 Zpráva o činnosti za rok 2012 Ústí nad Labem 28.2.2013 Květoslava Votrubcová generální sponzor 1 Občanské sdružení ELIXÍR o.s., registrované 5.12.2008, IČO 25676112, provozuje od 5.5.2009 Klub a komunitní

Více

Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010

Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010 Občanské sdružení Bezva prázdniny IČO: 270 55 175 www.bezvaprazdniny.cz info@bezvaprazdniny.cz Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010 1. Vznik Občanského sdružení Bezva prázdniny

Více

Partnerství Mistrovství Evropy v baseballu 2014

Partnerství Mistrovství Evropy v baseballu 2014 Partnerství Mistrovství Evropy v baseballu 2014 Proč spolupracovat s ČBA Baseball má v České republice dlouholetou tradici. Tento sport se na našem území hraje téměř 100 let. V roce 2013 slaví společně

Více

EURO V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE. Mezinárodní konference se slavnostním společenským večerem. Program konference

EURO V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE. Mezinárodní konference se slavnostním společenským večerem. Program konference EURO V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE Mezinárodní konference se slavnostním společenským večerem Program konference 28. 3. 2009, Česká národní banka Senovážné náměstí 30, Praha 1 Rádi bychom poděkovali

Více

Zákon č. 440/2005 Sb.

Zákon č. 440/2005 Sb. Zákon č. 440/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 403/1990 Sb., zákonem č. 529/1990 Sb.,

Více

ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 staňte se naším partnerem

ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 staňte se naším partnerem ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 staňte se naším partnerem ZAHÁJENÍ LETNÍ SEZÓNY LIPNO 2012 je souhrnný název pro tři akce, které se budou konat v dubnu a květnu 2012 a jimiž bude slavnostně zahájena cyklistická

Více

Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha

Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha Začátek správcovství H.K.Stáří Praha na skalním útvaru Píkovická jehla v oblasti Dolního Posázaví se datuje od 26.6.1995. Píkovická jehla je zdaleka viditelný skalní útvar

Více

Výroční zpráva. Sdružení rodičů a přátel českokrumlovského dětského sboru. za rok 2006

Výroční zpráva. Sdružení rodičů a přátel českokrumlovského dětského sboru. za rok 2006 Výroční zpráva Sdružení rodičů a přátel českokrumlovského dětského sboru za rok 2006 Obsah: I. Informace o sdružení 1. Cíle a poslání sdružení 2. Registrace a orgány sdružení 3. Činnost v roce 2006 II.

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Zpráva o činnosti MAS Sokolovsko za rok 2009

Zpráva o činnosti MAS Sokolovsko za rok 2009 Zpráva o činnosti MAS Sokolovsko za rok 2009 V průběhu hodnoceného období se uskutečnila zasedání orgánů MAS v těchto dnech: Valná hromada: dne 11. 6. 2009 Dozorčí rada: dne 11. 6. 2009 Správní rada: dne

Více

STANOVY. Občanského sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu

STANOVY. Občanského sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu STANOVY Občanského sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu 1 Čl. I Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Občanské sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu (dále jen sdružení ) Sídlo:

Více

Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové

Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 433 č. archivní pomůcky: 8920 Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové 949-952 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 204 O b s a h

Více

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Průvodce "Průvodce Harrachov"

Průvodce Průvodce Harrachov Mumlavský vodopád Vodopád 50 46'13.44"N 15 27'19.98"E Když pojedete okolo Harrachova, nenechte si ujít návštěvu Mumlavského vodopádu, ke kterému dojdete podél řeky Mumlavy, jak jinak. Na tohle překrásné

Více

Zpráva o činnosti za rok 2013

Zpráva o činnosti za rok 2013 Zpráva o činnosti za rok 2013 Ústí nad Labem 28.2.2014 Květoslava Votrubcová generální sponzor 1 Občanské sdružení ELIXÍR o. s., registrované 5.12.2008, IČO 25676112, provozuje od 5.5.2009 Klub seniorů

Více

HORSKÝ PRŮVODCE s mezinárodní kvalifikací IML

HORSKÝ PRŮVODCE s mezinárodní kvalifikací IML vzdělávací program HORSKÝ PRŮVODCE s mezinárodní kvalifikací IML Vzdělání probíhá formou dvou dílčích částí (složených ze samostatných víkendových bloků): REKVALIFIKAČNÍ: absolvováním a splněním všech

Více

Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku?

Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku? Stránka č. 1 z 5 Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku? 20. srpna 2008 6:00 Výstup na Veľký bok (1 727 m) v Nízkých Tatrách je fyzicky, časově i orientačně náročný. Pokud sem však zamíříte,

Více

Komise tradičního skialpinismu ČHS. Jan Pala

Komise tradičního skialpinismu ČHS. Jan Pala Komise tradičního skialpinismu ČHS 2011 Jan Pala Činnost Komise tradičního skialpinismu Práce a systém Komise: - předchozí předsedové René Bulíř a Robin Baum, od 1. 9. 2011 Jan Pala - v každé z oblastí

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz outdoor 35 tipů, kam na výlet Outdoorový průvodce KŘIVOKLÁTSKO A ČESKÝ KRAS Grada Publishing 3 Jakub Turek a kolektiv Outdoorový průvodce utdoor

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí

Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí 1.12.2010 č.j. KRNAP 10051/2010 Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí o omezení vstupu z důvodu ochrany přírody Správa

Více

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Legislativa Na základě zákona má Česká národní banka výhradní právo vydávat bankovky, oběžné mince i mince pamětní. Pamětní mince jsou

Více

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ 4. čtvrtletí 2010 Zastupitelstvo obce Oldřichovice přeje všem spoluobčanům v roce 2011 mnoho pracovních i osobních úspěchů Volby do obecního zastupitelstva Ve dnech 15.-16. října

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA. V v OKOLÍ MALLNITZU

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA. V v OKOLÍ MALLNITZU VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA A v TURISTICKÉ OKOLÍ MÖLLTALU CÍLE V v OKOLÍ MALLNITZU MÖLLTALU Důležité informace před výšlapem Před každou cestou Vás v případě pochybností prosíme o vyžádání informací o počasí

Více

Svaz letců. odbočka č. 20 Olomouc. generála Františka Peřiny

Svaz letců. odbočka č. 20 Olomouc. generála Františka Peřiny Svaz letců odbočka č. 20 Olomouc generála Františka Peřiny František Peřina Olomoucká odbočka Svazu letců má ve svém názvu jméno jednoho z nejlepších stíhacích pilotů druhé světové války stíhacího pilota

Více

INFORMAČNÍ BULLETIN 2011. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením DOMEČEK

INFORMAČNÍ BULLETIN 2011. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením DOMEČEK INFORMAČNÍ BULLETIN 2011 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením DOMEČEK OBSAH : I. INFORMACE O OBČANSKÉM SDRUŽENÍ I.1 Kontaktní adresy I.2 Základní cíle a předmět činnosti II. INFORMACE O ČINNOSTI

Více

Scházíme se dnes, abychom si připomněli, že před 20ti lety byl v Táboře znovu založen RC.

Scházíme se dnes, abychom si připomněli, že před 20ti lety byl v Táboře znovu založen RC. 20 let RC Tábor Vážené dámy, vážení pánové! Scházíme se dnes, abychom si připomněli, že před 20ti lety byl v Táboře znovu založen RC. Rád bych přivítal hosty z RC Steyer, RC Plzeň, RC Hluboká, RC Písek,

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

BULLETIN. 180. Žofínské fórum. Turistická sezóna, cestovní ruch a služby

BULLETIN. 180. Žofínské fórum. Turistická sezóna, cestovní ruch a služby BULLETIN 180. Žofínské fórum Turistická sezóna, cestovní ruch a služby 1. 6.2015 180. Žofínské fórum Turistická sezóna, cestovní ruch a služby 1. června 2015 od 13:00 hod. Obsah: - Přednášející v hlavní

Více

Dětská odborná léčebna Bukovany PROGRAMOVÁ ČINNOST ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE

Dětská odborná léčebna Bukovany PROGRAMOVÁ ČINNOST ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE Dětská odborná léčebna Bukovany PROGRAMOVÁ ČINNOST ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE BEZPLATNÉ DÁRCOVSTVÍ KRVE (BDK) Bezplatné dárcovství krve patří již tradičně k hlavním programovým činnostem Českého červeného

Více

Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí

Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Tyto Stanovy plně vycházejí z původních Stanov Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí z let 1883/84 a jejich modifikované verze z konce 20. let 20.

Více

Počty úmrtí (Tote), zranění (Verletzte) a nehod (Unfälle) v posledním sledovaném období dle rozdělení jednotlivých alpských zemí:

Počty úmrtí (Tote), zranění (Verletzte) a nehod (Unfälle) v posledním sledovaném období dle rozdělení jednotlivých alpských zemí: Každoročně zpracovává Rakouské kuratiorium ve spolupráci se složkami záchranného systému rakouských alp (horská služba, alpská policie, nemocnice) podrobné statistiky, týkající se nehodovosti a úrazú,

Více

ZÁPIS Z AKCE. Veřejné fórum k celkovému rozvoji obce Křižánky

ZÁPIS Z AKCE. Veřejné fórum k celkovému rozvoji obce Křižánky Obec Křižánky Moravské Křižánky 116, 592 02 Svratka 561 202 238, obec.krizanky@wordonline.cz www.obeckrizanky.cz ZÁPIS Z AKCE Veřejné fórum k celkovému rozvoji obce Křižánky 10.září 2014 Základní údaje

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Klub přátel Josef. Klub přátel Josefa Masopusta

Klub přátel Josef. Klub přátel Josefa Masopusta Klub přátel Josef Klub přátel Josefa Masopusta Cíl projektu Cílem projektu Klubu přátel Josefa Masopusta je zajištění organizace důstojných oslav při příležitosti 80. narozenin držitele Zlatého míče časopisu

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

LIPENSKÉ LÉTO 2013 staňte se naším partnerem

LIPENSKÉ LÉTO 2013 staňte se naším partnerem LIPENSKÉ LÉTO 2013 staňte se naším partnerem LIPENSKÉ LÉTO 2013 je souhrnný název pro tři akce, které se budou konat během letních měsíců roku 2013: - Zahájení letní turistické sezóny LIPNO 2013 - LIPNO

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 17. března 2015, Společenský dům, Prostějov. Distribuovány účastníkům konference v den konání

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 17. března 2015, Společenský dům, Prostějov. Distribuovány účastníkům konference v den konání ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název konference: Termíny a místa konání: Generální partner: Hlavní partner: Mediální partner: Materiály partnerů: Odborní garanti: Produkce a organizační zajištění: Cílová skupina: 43.

Více

PERSONALISTA VEŘEJNÉ SPRÁVY

PERSONALISTA VEŘEJNÉ SPRÁVY KLUB PERSONALISTŮ, o.p.s. vydává tento STATUT SOUTĚŽE O CENU PERSONALISTA VEŘEJNÉ SPRÁVY platný pro rok 2013 PREAMBULE Cílem ceny Personalista veřejné správy je posílení a podpora personálních činností

Více

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 4149 č. archivní pomůcky: 8943 Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové 1938-1947 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk

Více

Turistický zpravodaj č.1/ 2011

Turistický zpravodaj č.1/ 2011 Vážení turisté, vážení přátelé, Turistický zpravodaj č.1/ 2011 dostává se k Vám první číslo Turistického zpravodaje oblasti Klubu českých turistů Jižní Čechy. V tomto zpravodaji bychom Vám chtěli čtyřikrát

Více

Očekávaný výstup: Hodnocení:

Očekávaný výstup: Hodnocení: NÁRODNÍ DIVADLO Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_05 Tématický celek: Historie a umění Autor: Mgr. Gabriela Šišková

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

Lesní mateřská škola Svatošky z. s.

Lesní mateřská škola Svatošky z. s. Lesní mateřská škola Svatošky z. s. Výroční zpráva za období od 3. 2. 2015 do 31. 12. 2015 Vznik a cíle Spolek Lesní mateřská škola Svatošky byl založen z iniciativy rodičů. Cílem spolku je provozovat

Více

Aikido Vinohrady Praha, o.s.

Aikido Vinohrady Praha, o.s. Aikido Vinohrady Praha, o.s. Výroční zpráva za rok 2007 Vypracoval Martin Švihla 2.1.2008 Obsah zprávy: Aikido Poslání klubu Činnost klubu Klub v roce 2007 Pravidelná výuka Nepravidelné aktivity (semináře,

Více

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle S T A N O V Y Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slezan Jindřichov, z.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu, sport a osvětovou

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Výroční zpráva 2009. Celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných

Výroční zpráva 2009. Celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných Celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných Výroční zpráva 2009 SYMPATHEA, o. p. s. Bulharská 26 101 00 Praha 10 - Vršovice tel.: +420 776 061 541 www.sympathea.cz e-mail: sympathea@sympathea.cz

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s.

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Vyhodnocení průběhu a naplnění cílů v rámci TVD v Jihomoravském kraji

Vyhodnocení průběhu a naplnění cílů v rámci TVD v Jihomoravském kraji Vyhodnocení průběhu a naplnění cílů v rámci TVD v Jihomoravském kraji Předkládá dne 15. 12. 2015: PhDr. Antonín Holubář koordinátor krajského zastoupení AIVD pro JMK Hlavní koordinátor TVD: Partneři TVD:

Více

SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA NA JEŠTĚDU

SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA NA JEŠTĚDU RUDOLF KAUSCHKA (2. října 1883, Fukov 2. dubna 1960, Kempten, Německo) byl sportovcem, turistou, horolezcem a zároveň také publicistou a spisovatelem. Narodil se roku 1883 v dnes již zaniklé obci Fukov

Více

Alpy: Nassfeld a Lienzské Dolomity - Erlenhof **** apartmány - aquapark v ceně / č.2244

Alpy: Nassfeld a Lienzské Dolomity - Erlenhof **** apartmány - aquapark v ceně / č.2244 CK TURISTA Alpy: Nassfeld a Lienzské Dolomity - Erlenhof **** apartmány - aquapark v ceně / č.2244 5,7 - denní zájezd Nádherné lyžování v Alpách takřka na rakousko italské hranici. Výborné ubytování v

Více

STANOVY občanského sdružení Země koní čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdružení je: Země koní (dále jen sdružení );

STANOVY občanského sdružení Země koní čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdružení je: Země koní (dále jen sdružení ); STANOVY občanského sdružení Země koní čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdružení je: Země koní (dále jen sdružení ); 2) Sídlem sdružení je: ulice Na chobotě 1345/6, Praha 6 -

Více

Přejezd Orlických hor

Přejezd Orlických hor Přejezd Orlických hor (běžky, 2 dny, 62-34 km, převýšení 1720-480 m) Olomoucký kraj - sponzor turistického značení Termín: so-ne 13. a 14. února 2010 Sraz: V sobotu 13.2. v 5:30 hod z parkoviště u restaurace

Více

MONFISH JUNIOR. Výroční zpráva o činnosti v roce

MONFISH JUNIOR. Výroční zpráva o činnosti v roce MONFISH JUNIOR Výroční zpráva o činnosti v roce 2013 Cílem programu Monfish Junior je budovat v Praze silný klub mladých muškařů a tyto učit muškařským dovednostem. Přivést děti od televizí a počítačů

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

PRAVIDELNÁ ČINNOST AKCE

PRAVIDELNÁ ČINNOST AKCE VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 strana 3 I. ÚVOD II. ČLENSTVO Pionýr, z. s. - 87. pionýrská skupina Javor je pobočným spolkem zapsaného spolku Pionýr s právní subjektivitou. Jejím sídlem je Bělocerkevská 3, Praha

Více