Nový projekt na záchranu tetřívků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nový projekt na záchranu tetřívků"

Transkript

1 ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY I ZE ŽIVOTA OBYVATEL I Z HISTORIE ČTVRTLETNÍK SPRÁVY NP A CHKO ŠUMAVA LÉTO 2014 I 45 Kč Nový projekt na záchranu tetřívků Rozhovor s bývalým i novým ředitelem Šumavy l Na Šumavě žije královna marmelád l Šumavský Baťa l V příloze: Sběratelské kartičky a plakát pro malé čtenáře

2 Šumava I Editorial Vážení čtenáři, posíláme Vám letní číslo Šumavy, které, mimo další výměny ředitelů, zachycuje spíše to, kam se ubírá naše poznání šumavské přírody. Poznání o jelenovitých nebo o tetřívcích. Protože právě poznávání šumavské přírody je to krásné, co nás láká a drží pohromadě, ať jsme z té či oné party. Někdy si říkám, jak by nás asi viděly stromy, zvířata či rostliny, kdyby měly naše oči a naše uvažování. Jak by se asi vyjadřovaly k otázkám, které se jich týkají, popřípadě, jak by volily ve svých komunálních volbách. Protože i oni nás poznávají, my jen nevíme jak a zdali vůbec takové poznání nějak vyhodnocují. Ale zdá se, že neustálé hodnocení je vlastní jen nám, lidem. Stále se zabýváme tím, co je lepší a co horší, co funguje podle našich představ a co nikoli. Ale pozorování volně žijící přírody má jeden obrodný účinek: nelze z jejího chování vyčíst, co je dobré či špatné. V přírodě se jedno mění v druhé, mnohé se opakuje, ale vždy s novou a novou tváří a s novou jedinečností. Takže při pozorování přírody docela selhává naše touha stále něco hodnotit. Přeji Vám v tomto létě co nejvíce zážitků a pozorování přírody, která nebudete muset vyhodnocovat. Jen je vnímat a užívat si jejich působení Pavel Hubený Ředitel Správy NP a CHKO Šumava Turisté na Tříjezerní slati. Vydavatel Správa NP a CHKO Šumava, rezortní organizace MŽP Adresa redakce Správa NP a CHKO Šumava 1. máje 260, Vimperk tel.: , fax Redakční rada Jana Blažíčková, Jiří Mánek, Jan Kozel, Tomáš Fait, Emil Kintzl, Josef Štemberk, Václav Sklenář, Radovan Holub, František Janout, Štěpán Rosenkranz Redaktor časopisu Pavel Pechoušek Fotografie Fotografie titulní strana: Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) - jeden z nejznámějších druhů Šumavy. Foto Marek Drha. Fotografie - zadní strana: Meandry Teplé Vltavy ve Vltavském luhu. Foto Dana Zývalová. Grafická úprava a tisk Tiskárna Macík, s.r.o., Sedlčany Distribuce Mediaprint Kapa, PNS a další distributoři Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., ředitelstvím odštěpného závodu Jižní Čechy v Českých Budějovicích, j.zn: P-2986/96 ze dne 6. června 1996 Předplatné Vyřizuje redakce, časopis vychází čtyřikrát ročně, ceny výtisku je 45 Kč, celoroční předplatné 145 Kč. Registrační číslo: MK ČR E 7518 Uzávěrka čísla: Datum vydání: Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracenjí. 2 léto 2014

3 Nový ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený Co upřednostní v péči o svěřené území? 06 Jiří Mánek odvolaný ředitel Správy NP a CHKO Šumava komentuje tři poslední léta na Šumavě 08 Královna světové marmelády má svou kavárnu přímo v lůně Národního parku Šumava 10 Historie splouvání na Šumavě Chyby, výhody, perspektivy 12 Šumavský Baťa 160 let od narození Johana Steinbrenera 14 Co dělají šumavští jeleni v létě? 16 Mezi Luzným a Roklanem, aneb ráj ptáků a pohorek 18 Historie revíru Borová Lada Jednoho z nejstarších na Šumavě 19 Dobrovolníci zastanou práci za stovky tisíc 20 Programy pro veřejnost Pozvánka na letní akce na Šumavě 21 Přišel ze Slovenska Osud jedné rodiny ze Zelené hory 22 Občanské sdružení Karel Klostermann Již 15 let pečují o odkaz apoštola smíření 24 Fotograf Šumavy Vladislav Hošek Legenda šumavské fotografie 26 Více než padesátiletá vzpomínka na dobu, kdy byla založena CHKO Šumava 27 Nový projekt na záchranu tetřívků Setkání s losem evropským na Šumavě v roce 1976 Výprava za polárním kruhem Šumava I Obsah 32 Pozvánka do střediska environmentální výchovy Správy NP a CHKO Šumava v Kašperských Horách 34 Aktuality 35 Ubytovny Levné ubytování na území Národního parku Šumava

4 Text Radovan Holub I Foto archiv Správy NP a CHKO Šumava Nový ředitel Šumavy: Nejhorší vyjednavači. Od 1. května má Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava nového ředitele. Ministr životního prostředí Richard Brabec pověřil vedením jejich správy Pavla Hubeného, dlouholetého šéfa Správy CHKO Šumava. Jeho mandát je omezený do výběrového řízení na tuto ostře sledovanou pozici. Pavel Hubený pro časopis Šumava líčí své plány a vize se svěřeným územím. Pavel Hubený Byl jste na počátku 90. let v týmu, který měl za cíl vytvořit na Šumavě národní park podle mezinárodních kritérií s tím, že některé obce budou stagnovat. Jak jsou vaše tehdejší představy blízké nebo vzdálené dnešní realitě? Vzdálené. Realita se vyvíjela jiným směrem. Původní jádrové území mělo přes 20 procent. Rozvoj sídel v národním parku měl být omezený, u některých malých téměř vyloučený a měly se vytvořit rezervy pro rozvoj v CHKO. Výsledek je dnes spíše opačný k 23 procentům bezzásahového území jsme se dopracovali po více jak 20 letech a hlavní stavební rozvoj se odehrává na území národního parku. Sám jste při převzetí funkce ředitele správy konstatoval, že předchozí ředitel Jiří Mánek provedl několik úkonů, které nebyly právně čisté. Tyhle úkony, ať už to bylo používání chemických prostředků proti kůrovci, vytváření rozsáhlých holin a velkoplošné kácení nebo kácení v I. zónách, se ale týkaly každého, kdo vedl národní park v minulosti, s výjimkou Aloise Pavlíčka. Právě Jiří Mánek od těchto praktik ustoupil. Kde vidíte jeho chybu, za kterou musel být odvolán a jak budete postupovat vy? Zákon o ochraně přírody a krajiny na území národního parku platí už od roku 1992 s poměrně malými změnami. Různá vedení Správy si ho vykládala různým způsobem, zatímco oponenti Správy byli v jeho výkladu poměrně konzistentní. Ale protože o rozličných odlišných postupech nerozhodovaly soudy, ale převážně lidé z rezortu, který to jaksi celospolečensky viděl jinak, dalo by se říci, že včasnou eliminací žalobců se nedostali ke slovu ani soudci. Dnes je situace jiná. Dřívější vykladač zá- 4 léto 2014

5 Šumava jsou zabarikádovaní kona ministerstvo životního prostředí, dnes není hlavním vykladačem zákona. Tím je soud. A tak mnohé zažité postupy se ukazují jako protizákonné. I proto nabyli na síle oponenti rozhodnutí ředitelů Správy stále častěji se stává, že v jejich pohledu spatřuje soud větší logiku, než v konání Správy parku. Někteří moji předchůdci šli i za takovéto situace dál a hledali způsob, jak i už vyjasněná pravidla obejít. Většinou s přesvědčením, že je ministerstvo životního prostředí nebo přímo ministr ochrání. Ale před rozhodnutím soudu vás žádný ministr nezabezpečí. V tom je současná situace nová a jsem přesvědčen, že konečně správná. No a já chci postupovat plně v souladu s pravidly danými zákonem a nehodlám je obcházet ani ignorovat. Hodláte navázat na vytváření projektu přeshraniční divočiny, která měla v minulosti název Divoké srdce Evropy a měla podle již schváleného návrhu obou šumavských parků přejít do vysokého stupně divočiny IB podle IUCN? Můj mandát je krátký a nemám v úmyslu vytvářet dlouhodobé vize. Pro mne je daností plán péče, který vymezuje určité režimy území. Tím se hodlám řídit. Nicméně tento plán péče vymezuje oblast divoké přírody navazující na podobně velkou část v Národním parku Bavorský les, takže tu cosi jako Divoké srdce Evropy už máme. Byl schválen Plán péče o Národní park Šumava. Jak se bude měnit dosavadní management lesa? Nový plán péče stanovuje různé stupně managementů v území a téměř vůbec se neopírá o původní zonaci z roku Takže on počítá s tím, že i v současných II. zónách bude na konkrétně vymezených územích bezzásahový režim. Budete prosazovat, aby vznikl zákon o NPŠ? V tom se s Jiřím Mánkem dost odlišujeme. Já jsem přesvědčený, že podrobný zákon k Národnímu parku Šumava není nutný, protože není nutné mít příliš striktně stanovená pravidla. Zákon nemůže myslet na všechno a nemůže předjímat všechny situace, které se v území stanou, ani zájmy, které vzniknou. Mohlo by se stát, že aktuálně zcela dokonalý zákon se zcela jasnými pravidly se stane noční můrou těch, kteří jej předkládají už za pár let. Ale nehodlám nic prosazovat nejsem lokální ani regionální politik, tohle je kompetence našeho rezortu a politické reprezentace a já budu ctít jejich postup, pokud se na něm shodnou. Jaké podniknete kroky, abyste uklidnil znovu vzedmutou situaci v regionu? Chci, aby se Správa parku chovala předvídatelně a podle platných zákonů. Aby prostě poctivě a jasně hrála svoji roli a nevtělovala se do role jiných partnerů. Takové chování snadno způsobí chaos, pnutí, neporozumění. Modrý sloup je toho příkladem: mnozí ředitelé si tak moc přáli ten přechod otevřít, že zapomínali na zákonem stanovené postupy, popřípadě je chtěli obejít. No a takový postup se už nevyplácí, je drahý, nevděčný a ze Správy parku dělá nespolehlivou organizaci. Ale nechci být v té věci nečinný. V jádrovém území tetřeva není jen Modrý sloup, ale spousta jiných provozovaných i plánovaných aktivit, myslím, že musíme začít od podstaty zjistit, co všechno ten tetřev unese. Posoudit tedy všechny aspekty jádrového území tetřeva v řádném legislativním procesu. A vejde-li se do toho Modrý sloup, pak hurá! Proč podle vašeho názoru nebyly nikdy splněny cíle projektů O Šumavě společně, Konečně společně koncepčně, Šumava 2020 apod.? Protože jsem některé z těch projektů zažil, došel jsem k závěru, že tudy cesta nevede. Konkrétní strukturu vztahů mezi konkrétními lidmi neudělá žádná vize ani teambuilding. Žádný závazek, že budeme komunikovat. Buď opravdu komunikujeme, pokud možno tak, aby míra důvěry a porozumění rostla, nebo to neděláme, a pak nemůžeme mít ani jednoduchý názorový soulad. Jasně, že někteří lidé se už ze své podstaty nemohou sblížit, ale to jsou jen výjimečné případy. Moje zkušenost z CHKO mi říká, že nemusí mezi lidmi panovat zrovna láska, aby byli schopní se rozumně domluvit co a jak vyřešit. Stačí se jen poslouchat navzájem. Víte, nejhorší jsou zabarikádovaní vyjednavači. Všiml jsem si, že důvěra mezi parkem a obcemi se buduje na malých věcech. Např. před likvidací roty pohraniční stráže nad Černým jezerem v roce 2009 předcházel v roce 2006 slib Správy, že na tomto místě vybuduje stylový kiosek i s občerstvením a suvenýry. Tento slib zazněl i v médiích. Nestalo se. Nemyslíte, že takové drobnosti by bylo třeba zlepšit? V roce 2010 byly připraveny finanční prostředky na přestavbu objektu a splnění daného slibu. Příchod hospodářské krize a masívní škrtání v rozpočtech státních institucí tento projekt vymazal. Bohužel mezi prvními. V posledních zhruba dvou letech se Správa parku snažila o novou aktivitu v území. Směřovala ji do zcela problematické vize. Toto zařízení nechtěla postavit na svém pozemku získaném po pohraniční policii, ale na hrázi Černého jezera na pozemku jiného vlastníka a v nejcennější zóně CHKO. Už na počátku této vize bylo zřejmé, že její naplnění bude mnohem složitější a delší, než pouhá přestavba chátrajícího objektu Správy opodál. Takže dnes jsme zase v podobné situaci jako v roce 2010 a hledáme peníze na přestavbu již o něco zpustlejšího objektu. Radovan Holub Bývalý mluvčí Správy NP a CHKO Šumava Vladimír Dolejský uvádí do funkce Pavla Hubeného. léto

6 Text Radovan Holub I Foto Štěpán Rosenkranz a archiv Správy NP a CHKO Šumava Stálé výměny ředitelů jsou tragédií Šumavy Jiří Mánek, dnes již bývalý ředitel Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava zhodnotil své působení v čele našeho největšího národního parku. Během jeho ředitelování se podařila celá řada klíčových věcí. Správa šumavského parku má nový návštěvní řád, plán péče, který zvětšuje území I. zóny o 100 procent. Správa parku je v ekonomické kondici jako nikdy předtím. Je zde rozjetých 90 projektů. V příštích letech jsme chtěli opravit vimperský zámek. Vrátit do něj sídlo Správy NP a CHKO Šumava. Právě teď bych chtěl být ředitelem Správy šumavského parku a sklízet plody toho, co jsme za poslední tři roky tvrdě odpracovali. Budu si přát, aby se v projektech pokračovalo, aby Šumava vzkvétala, uvádí Jiří Mánek v rozhovoru pro časopis Šumava Jiří Mánek v Luzenském údolí při cestě na Modrý sloup. Ministr životního prostředí Richard Brabec vás odvolal. Bylo toto odvolání podle vašeho názoru dobře opodstatněné? Můj život jde dál, patlat se v minulosti je vysilující a já se snažím vždy zabývat jen věcmi, které mohu ovlivnit. Co ovlivnit nemohu, nechávám jiným. Ministr ředitele jmenuje a odvolává, je to jeho práce, ale také odpovědnost. K takovému kroku by si měl dobrý manažer udělat poměrně širokou rozvahu, aby se rozhodoval objektivně. Myslím, že pan ministr dnes sám dobře ví, zda takovou rozvahu udělal a zda tento jeho manažerský krok byl nebo nebyl správný. 6 léto 2014 Jaká plus a jaká negativa vidíte po svém dvouletém působení v křesle ředitele Správy a po několikaletém působení v pozici náměstka? Na Správě mám celkem odpracováno 14 let, 5 let z toho ve vrcholových funkcích. Myslím, že znám dobře prostředí i všechny hráče a jejich názory, postoje i metody práce. Když jsem se na Správu před třemi roky vrátil, přišel jsem, abych pracoval. To se snad podařilo a zůstala za mnou řada dokončených věcí. Dotáhli jsme s regionem strategický dokument Krajinný integrovaný plán rozvoje NP Šumava, máme po deseti letech provizorií pevný návštěvní řád na dobu neurčitou. Se zonací se nedařilo 19 let pohnout, ačkoli ji všichni kritizovali a jen mluvili. My zvětšili I. zónu o 100 procent, vše po legitimním projednání s regionem a obcemi. Nemuseli jsme na obce hrát žádné habaďůry, jen jsme vytrvale jednali. Odpracovali jsme tisíce hodin na přípravě zákona a ten je již velmi blízko cíle. Konečně se začalo hovořit o způsobech, jak otevřít Modrý Sloup a přestaly se hledat nesmyslné argumenty, proč to nemůže jít. A máme také hotový Plán péče, který tu měl být už před čtyřmi roky. Podle mě je Plán péče naprosto zbytečně jen na 3 roky, mohl být na 15 let. Za tři roky jsme pře-

7 Šumava vrátili negativní obraz Národního parku Šumava do pozitivna. Vyplývá to i z analýzy asi mediálních výstupů. Komunikovali jsme jak s nevládkami, tak s vědci i se zahraničím. Nekomunikoval jsem a nepodléhal ekoteroristickým fanatikům. Jak hodnotíte plánované scelení I. zón? Je to na jedné straně nutný krok, na druhé straně není jádrové území NPŠ stále tak kompaktní, aby nemusely být kolem něho vytvářeny rozsáhlé holiny a používána chemie k zastavení kůrovce? První zóna byla scelena, ze 135 ostrůvků je dnes 30 bloků. Vzhledem k charakteru šumavské přírody je to maximum, jakého bylo možné dosáhnout. Kůrovec dnes není problém. Pokud někdo nebude neuváženě rozšiřovat bezzásahové zóny, tak s kůrovcem na dlouhá léta problém nebude. Pokud se bude držet kůrovec na uzdě, jako jsme to dělali my, nebude zapotřebí ani chemie. Snad se odpovědní činitelé z chyb minulosti dostatečně poučili. Co chce od národního parku šumavský region, tedy obce? Region chce to samé jako každý jiný region v národních parcích světa. Šumava je unikátní tím, že je v národním parku tolik obcí. V centrální Evropě podobný nenajdete. Lidé zde umí a chtějí žít v souladu s přírodou. Region jistě chce mít krásnou přírodu, plnou života a rozmanitosti. Chce mít lesy plné tetřevů, ptactva, rysů a zvěře. Určitě chce mít i na části národního parku divočinu, která ale musí být přístupná veřejnosti a turistům. Nejde národní park ukazovat jen na obrázcích, je třeba ho zažít na vlastní kůži. Pak si ho lidé budou vážit. Region chce ve svém regionu žít a mít práva o něm spolurozhodovat. Rozhodně ale nechce, aby o jeho životním prostředí rozhodoval někdo z Prahy, Brna a Ostravy, aniž by měl jakékoli kompetence a odpovědnosti. Podařilo se vám národní park ekonomicky stabilizovat. Jak se vám to podařilo? Jednoduše. Pracovali jsme se státním podnikem jako bychom hospodařili s vlastními prostředky. Chtěli jsme pracovat pro Šumavu. Utáhli jsme šrouby, kde bylo třeba. Vytvořili podmínky pro efektivní chod. Komunikovali jsme tam, kde bylo třeba, zajistili projektové peníze. Rozhodně je vše o lidech a já měl fantastický tým. Podařilo se nám dotáhnout všechny důležité koncepční věci. Navíc je v pořádku i ekonomická situace. Když jsem Správu přebíral, bylo to v období po největších těžbách v dějinách Zleva Jaroslav Tůma, ředitel pivovaru Dudák, Dagmar Vlková, sládková pivovaru Dudák, Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Národního parku Šumava. Z lesa šlo v letech skoro 1,5 milionu kubíků dřeva, přitom příspěvky na činnost od Ministerstva životního prostředí ČR byly ve výších přes 200 milionů ročně. My netěžili ani třetinu dřeva a příspěvek na činnost jsme měli méně než poloviční. Přesto jsem převzal organizaci, kdy bylo na účtech pouze na jediný plat zaměstnanců. A dnes je tam 180 milionů. Přebíral jsem Správu, kdy nebylo připraveno moc projektů k řešení, dnes běží nebo je připraveno na 90 projektů, na většinu jsme sami sehnali prostředky. Jen v roce 2014 bylo možno použít 350 miliónů do investic. Byli jsme připraveni v příštích 5-6 letech opravit vimperský zámek za seriózní peníze a přestěhovat do něj sídlo Správy NP a CHKO Šumava. Právě teď nastala doba, kdy bych chtěl být ředitelem Správy Národního parku Šumava a sklízet plody toho, co jsme za poslední tři roky tvrdě odpracovali. Budu si přát, aby se v projektech pokračovalo, aby Šumava vzkvétala. Jak hodnotíte neustálé výměny na pozici ředitelů správy, od Jiřího Kece J. Mánek a J. Stráský rozpráví při otevření vyhlídky na Černé hoře. přes Ivana Žlábka a Aloise Pavlíčka až po Pavla Hubeného? Není těch ředitelů a s tím i protichůdných představ o parku trochu moc? To je naprostá tragédie Šumavy. Myslím, že žádný z ředitelů nebyl úplně špatný ředitel. Každý Šumavě něco přinesl. To, co je naprosto fatální, jsou pravidla pro práci. Bují pak pokusy nezodpovědných fanatiků ovládnout situaci. Pokud nejsou jasná pravidla, je to prostor pro svévoli a intriky. Pokud se pravidla mohou měnit dle pohledu ministra a ředitele, je to tragédie. Tragédie pro přírodu, tragédie pro region a tragédie pro zaměstnace Správy. Lidé na správě jsou pak demotivovaní, protože se bojí udělat krok vpřed, aby po změně ředitele zase nemuseli dělat kroky vzad. Proto jednoznačně podporuji samostatný a přesný zákon o NP Šumava a budu ho podporovat i po svém odchodu ze Správy. Radovan Holub Bývalý mluvčí Správy NP a CHKO Šumava léto

8 Text: Pavel Pechoušek I Foto: Pavel Pechoušek a archiv Blanky Milfaitové Je na marmeládovém turné. Až se vrátí, chce na Šumavě otevřít hotel s delikatesami Utrhne ze stromu pomeranč, citron nebo hrušku. Uvaří marmeládu ve speciálním mosazném hrnci podle vlastní receptury, samozřejmě s nějakou originální přísadou. Vznikne marmeláda, za kterou dvakrát dostane titul světového šampiona. Blanka Milfaitová královna světové marmelády. Blanka Milfaitová při své zastávce na Srní, během marmeládového turné. Až si budete číst tyto řádky, bude pravděpodobně vařit marmeládu. Není divu, je v tom nejlepší na světě. Těžko říct, kde přesně i z čeho. V Bulharsku, ve Španělsku, na Kypru, na Sicílii? Z červených pomerančů, z korsického kiwi, z novohradských hrušek, z klementinek s levandulí? Jedno je ale téměř jisté, že o té její marmeládě ještě hodně uslyšíme. Stejně, jako o celé řadě jejích předchozích jedinečných dobrot bez chemie a ze stoprocentního ovoce. Šumavský patriot Blanka Milfaitová známá též jako Lady Džem nebo Paní Marmeláda, vyrazila loni na podzim na neuvěřitelnou marmeládovou cestu, při které chce procestovat Afriku i Evropu. Plán má jednoduchý. Na místech, kde se jí líbí, zastaví, podle možností sesbírá ze stromů nebo nakoupí na trhu místní ovoce, nasype do svého speciálního mosazného hrnce a vaří podle aktuálního nápadu. Během své tour mimo jiné v konkurenci více než dvou tisíc vzorků získala čtyři zlaté medaile v soutěži World s Marmalade Awards 2014 v anglickém Dalemainu, což je jakési neoficiální mistrovství světa ve vaření marmelády. Majitelka šumavské manufaktury na domácí marmeládu tak obhájila své postavení královny tohoto kulinářského odvětví, vždyť její výtvory ráda snídá i anglická královna. Uspět ve světové soutěži dvakrát za sebou a přivézt si z Great Taste Awards dvakrát dvě zlaté hvězdy, to je úspěch, který se nikdy žádné české potravině nepodařil. Dům Blanky Milfaitové na Srní. Ještě včera jsem byla malá holka ze šumavské samoty, bez zkušeností a jistě ne pokukující po nejvyšších metách, ze dne na den pak holka ze samoty, která ale dělá nejlepší marmošku na světě a navíc je její manufaktura označena za tu nejlepší na světě. Byl to šok. Vlastně pořád se tomu divím. Pro mě je tento úspěch a i ten z Great taste Awards, ale i česká ocenění závazkem. Ne malým. Ale především jsou mi jasnou odpovědí, že kdokoli chce, může. Že je možné být dobrým, užitečným i poptávaným, stačí jen nebýt líným ňoumou a sny nezatloukat do země, ale snít a žít!, říká Blanka Milfaitová. Co stojí za jejími úspěchy? Recept je jednoduchý. Marmelády nejsou strojově vyráběné, ale poctivě dělané z těch nejkvalitnějších surovin. Mojí nejdůležitější zásadou, spíše motorem, je, že mě to ukrutně baví. Žít v polodivočině, nemít doma signál mobilu, o vše se muset postarat sama, protože kilometry nikde nikdo a napráskat to firmám z celého světa, které mnohdy desítky let staví svoji pozici na marmeládovém nebi, je docela dobrej pocit. A když to samé uděláte za rok, je to nádhera, doplňuje. V průběhu března své marmeládové turné na několik dní přerušila a zastavila se krátce doma na Srní, kde má mimo jiné otevřenou originální cukrárnu a kavárnu. 8 léto 2014

9 Šumava Moc se mi stýská po manufaktuře, kolegyňkách a přírodě všude okolo, ano, ale lidská závist, škodolibost, podlost a malost mně tak nějak naznačují, že není něco v Čechách v pořádku. A i proto raději zase vyrazím na další část expedice, vypráví. Doma toho mnoho nestihla. Dát rozhovory několika novinářům vyprat a vybalit dobroty, které jsem přivezla pro koutek delikates v mé kavárně, jmenuje. Po několika dnech znovu nasedla do speciálně upraveného obřího obytného vozu a společně se svým druhem Pavlem a zhruba roční dcerou Eliškou se znovu vydala na marmeládové turné. Při šampionátu, při kterém arbitři hodnotí neoznačené vzorky, získala celkem deset medailí - marmelády oceněné stříbrnými a bronzovými medailemi byly vyrobeny z pomerančů s Earl greyem, čistých pomerančů, citrónu s vanilkou a pomerančů s kardamomem. Úspěch na světovém mistrovství slavila Blanka Milfaitová, která vaří marmelády střídavě v Pohoří na Šumavě a na Srní, již po druhé. Po prvním triumfu se její výrobky začaly prodávat v Curychu, v Paříži, Římě či Berlíně. Objevily se ale i na stole v britském královském paláci. Úspěch v této soutěži zaručuje kontrakt s londýnským Fortnum & Mason, který je nejen kultovním shopem všech světových gurmánů, ale především obchodem, kde osobně nakupuje královská rodina. Lady Džem strčila do kapsy všechny marmelády z celého světa! Den, který jí změnil celý život. Obchody od malých po velké, řetězce po celém světě, všichni najednou chtěli stovky jejích marmelád. V Londýně se marmelády prodalo čtyřikrát více, než byl plán, v Římě se o možnost prodeje marmelád ze Šumavy i pohádali a v Curychu jsou na ni fronty dodnes. Na samotě v Novohradských horách, kde také žije, vařila své lahůdky 20 hodin denně, sháněla pomocníky a otevírala nové obchody v evropských metropolích. Bylo to neuvěřitelné. Netušila jsem, co to odstartuje. Hlavně ten mediální kolotoč. Ze dne na den se mi otočil svět, lidé mě poznávali a stavěli na ulici a v obchodech. Chtěli si povídat, chtěli můj podpis či se jen tak zasmát do foťáku, vypráví. A obchod šel skvěle. Od soukromých objednávek do celého světa, místním úřadům a institucím přes marmelády pro Pražský hrad, pro různé osobnosti nejen českého společenského života, až po tisíce běžných klientů, kteří mi prakticky zavařili výrobu, popisuje. Ozývaly se také obchodní řetězce, jejichž zástupci nechtěli vůbec chápat, že s nimi Blanka nechce spolupracovat. K ní domů začaly jezdit zájezdové autobusy s koupěchtivými turisty. Loňské léto jsem měla denně doma v průměru sedmdesát návštěv. Byl to masakr, vzpomíná. I když jí skvěle rozběhnutá živnost začala výtečně vydělávat, rozhodla se Blanka Milfaitová zpomalit. Pro letošek omezila prodej svých jedinečných marmelád na jeden obchod v Praze a dva na Šumavě. Dalším zájemcům bude své výrobky posílat poštou. Více, než jakékoliv komerční sebeuspokojování, mě těší obyčejné české trhy. Nebo gastro vychytávky typu Prague Food Festival nebo Gastro fest v Českých Budějovicích, kde potkávám klienty, mám zpětnou vazbu a cítím okolo stánku nefalšované nadšení, vysvětluje královna marmelád. Obchodníky i klienty mé rozhodnutí moc mrzí. Na druhou stranu poctivá ruční malosériová výroba by tím trpěla a jedinečnost naší značky by ztrácela. Tak raději zpomalím, zdůvodnila šumavská patriotka, která se do Srní, ležícího v samém lůně Národního parku Šumava, přestěhovala z Plzně. Před pěti lety si zde otevřela svou vlastní Slunečnou kavárnu, o které odjakživa snila. Chtěla si tu otevřít i malý krámek s místními specialitami. Ukázalo se, že jich vlastně moc není. Proto vyrobila svou první marmeládu broskvovou s mátou. Ta se brzy prodala. Proto uvařila další a potom začaly přibývat další a další druhy. Loni na výletě v Provence dostala během sběru levandule zajímavou nabídku. Přišel místní sedlák a povídá, zda nechceme bílé broskve z jeho sadu. Byly jako z ráje! Souhlasili jsme a moc nás mrzelo, že nemáme s sebou nic, abychom uvařili hned tam na místě marmeládu z bílých broskví s levandulí, vypráví. Cestou zpět jejího partnera napadlo, že by byla zajímavá akce jezdit po Evropě všude tam, kde zraje ovoce, a rovnou na místě ho zavařit. Nejdříve na něj koukala jako na blázna. Už za dva měsíce si ale koupili vlastní obytňák. Jeli jsme do Afriky, kde naše roční pouť začala vařením marmelád na Západní Sahaře. Směnili jsme pár cetek a od Berberů získali divoké minibanány, obří zlaté rozinky a kaktusový med, vzpomíná. Pak přišly na řadu další státy, do konce roku jich mají v plánu navštívit celkem 38 a společně chtějí svou misi zakončit za Severním polárním kruhem s ledovou marmeládou. Díky pomalovanému autu nás všude staví lidé, propagujeme naši práci, Šumavu i zlaté české ručičky, diskutujeme, občas přijetí na ambasádě, vaříme i prodáváme, žijeme on the road. V pětitunovém autě vezeme několik set skleniček, maxikočárek, polní kuchyňku, třicet kilo hrnců, jmenuje Blanka Milfaitová, která si celou cestu platí sama. Musíme souběžně i vydělávat. Rozhodně mi nikdo nedal miliony. Hlavním sponzorem je mi moje vlastní manufaktura a moje Slunečná kavárna na Srní, doplňuje. A jaké má královna marmelád plány do budoucna? Pod kavárnou na šumavském Srní instaluje butik s dobrotami. Jejím snem je nádherný horský hotel na Šumavě. Chci nabídnout přidanou hodnotu, která povětšinou okolnímu ubytování chybí. Kuchyni, kde si mlaskne i zarytý škarohlíd a kde budeme většinu prodávaných delikates i vyrábět, péct, zavařovat, udit. Znám podobná místa v Alpách, Dolomitech i Pyrenejích a jsem přesvědčená, že podobný hotel mému kraji pořád chybí, uzavírá. Čtyři džemy, za které získala zlaté medaile v soutěži World s Marmalade Awards Pomeranč & čokoláda Amedei Porcelana je ze sladkých bio pomerančů ze sicilské Palagonie, které Blanka Milfaitová vlastnoručně sbírala loni v prosinci, a z čokolády Amedei 70% Porcelana. Citron & hruška, bourbon vanilka se skládá z bio citronů z italského Sorrenta, které byly také vlastnoručně sklizeny loni v prosinci, z hrušek z Novohradských hor a bio bourbonu vanilka z Madagaskaru. Citron & Champagne L. Roederer Cristal Brut je z bio citronů z italského Sorrenta a šampaňského Louis Roederer Cristal Brut Vintage Pomeranč & limetka, kardamom je ze sladkých bio pomerančů ze sicilské Palagonie loni vlastnoručně sklizených, limetky a kardamomu. Pavel Pechoušek léto

10 Text: František Nykles I Foto: archiv Správy NP a CHKO Šumava Z historie splouvání šumavských řek aneb Jak to všechno můžeme zkazit Není žádným tajemstvím, že mezi největší problémy Návštěvního řádu Národního parku Šumava vždycky patřilo, a pravděpodobně i nadále bude patřit, stanovení podmínek splouvání vodních toků nacházejících se na území parku. Platí to i přesto, že se jedná z počtu všech šumavských řek a potoků pouze o splouvání krátkých úseků řek Vydry, Otavy a Teplé Vltavy. Vodácký průvodce František Nykles. I když současný Návštěvní řád Národního parku Šumava platí na dobu neurčitou, neplatí to pro splouvání Teplé Vltavy, které je podmíněno každoročním sledováním a hlavně vyhodnocováním vlivů splouvání na přírodu tohoto území. Jinými slovy, v podmínkách splouvání není nic definitivního. Největší problémy jsou kolem splouvání Teplé Vltavy, jejíž historie splouvání je téměř stejně stará, jako sama vodní turistika. Charakter obtížnosti řeky je sice na nejnižším stupni, takže splouvání pro adrenalinové vodáky nic zajímavého nepřináší, ale pro vodáka romantika je tato řeka srdeční záležitostí. Rychlá a čistá řeka (téměř na úrovni pitné vody), proudící v neskutečných meandrech krásnou přírodou Vltavského Luhu, který je Státní přírodní rezervací od roku 1948, obklopená několika tisícimetrovými vrcholy, nemá na území republiky konkurenci. Odpůrci splouvání často zapomínají, že je to také jediná 10 léto 2014 cesta, která vede středem tohoto výjimečného a jinak nepřístupného území. Když byl v roce 1991 Vládním nařízením č.163/91 založen Národní park Šumava a následně byl vydán zákon č. 114/1992 o Ochraně přírody a krajiny, dalo se předpokládat, že přitvrdí podmínky pro sportovní aktivity v národních parcích a splouvání šumavských řek bude mít brzy, jak se říká, na kahánku. Naštěstí se však, jak na straně pracovníků parku, tak na straně vodáků, našli rozumní lidé, kterým bylo jasné, že lze zájmy turistů skloubit se zájmy ochrany přírody. Na základě společných jednání bylo rozhodnuto, že správa parku zkušebně povolí sjíždění některých řek, a po následném vyhodnocení se rozhodne, jak dál. Již v roce 1993 sestavil Český svaz kanoistů spolu s Klubem českých turistů, za vydatné pomoci Ministerstva školství a tělovýchovy, první pravidla splouvání Teplé Vltavy (Borová Lada Nová Pec), Vydry (Modrava Antýgl) a Otavy (Čeňkova Pila - Rejštejn). Pravidla ve tvaru skládanky byla zpracována obdivuhodně a hlavně velice rychle. Byla jednoduchá, srozumitelná a kupodivu již tříjazyčná. Obsahovala všechno, co bylo potřeba základní informace o tocích, obtížnost úseků, nástupní a výstupní místa, dobu a datum povoleného splouvání a podmínky splouvání neboli žádné zbytečné povídání, prostě práce zkušených vodáků. Garantem splouvání byl určen vodácký oddíl TJ Kotva Braník Praha, který měl zajišťovat i organizaci splouvání. Podle uvedených pravidel se již v té době o povolení splouvat uvedené řeky žádalo písemně nebo telefonicky a na adresu uvedeného vodáckého klubu. Podmínkou bylo uvedení jmen účastníků, jejich adresy, úsek splouvané řeky, datum, počet lodí, jméno vedoucího skupiny a způsob dopravy lodí k řece. Obratem byl žadatel vyrozuměn a obdržel samolepky, které jej, po nalepení na loď, opravňovaly ke splutí řeky. V pravidlech bylo také napsáno, cituji: V průběhu roku bude vliv vodáků na přírodu monitorován a podle výsledků bude provozování vodní turistiky v národním parku upraveno pro příští léta, nebo zakázáno. Záleží proto na nás všech, vodácích, jak tomu v budoucnu bude. To bylo před 21 roky. Nesehnal jsem dostatek podkladů o tom, jak dlouho tento systém pracoval. Pravděpodobně však dlouho ne, protože stoupající zájem, zejména o splouvání Teplé Vltavy, musel garanta splouvání brzy převálcovat. Více jak deset následujících let se splouvalo nejen bez jakékoliv regulace, ale i bez jakéhokoliv zájmu příslušných orgánů řešit vzrůstající počet lodí na řece. Splouvání českých řek se totiž stalo módní záležitostí a projevilo se zejména zájmem o Vltavu, která díky lipenské přehradě zajišťovala po celý rok dostatek čisté a rychlé vody. Kdo nejel Vltavu, jakoby vodácky neexistoval. To by ještě nebyla tak velká tragédie, kdyby se splouvání Vltavy obvykle nespojovalo se splutím Teplé Vltavy. V roce 1999, kdy

11 Šumava Mapa splouvání Vltavy, archiv Správy NP a CHKO Šumava. se začal počet lodí evidovat, splulo již tuto řeku lodí a počet lodí stoupal každým rokem až do rekordního a nepřijatelného počtu lodí v roce Teplá Vltava již nebyla řekou romantiků a fajnšmekrů, ale řekou, po které se přesouval nepřetržitý proud lodí s rozjařenými a hlučnými posádkami. Volný vodácký mrav se přenesl i na tuto řeku tekoucí územím I. zóny Národního parku Šumava. Území Malé Nivy, Malého a Mrtvého Luhu, která jsou součástí evropsky významné lokality, Ptačí oblasti a patří do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, splouvaly lodě všech druhů, od kajaků až po pramice, rafty a různá další plavidla. Dalo se očekávat, že tento stav nebude mít dlouhého trvání. Po více jak deseti letech nezájmu a neřešené regulace splouvání se jako houby po dešti objevovala jedna studie za druhou. Všechny se shodly na tom, že na poškozování podvodních rostlin a na ohrožování perlorodky říční mají největší podíl vodáci. Studie sice také poukázaly na další problémy, ale s mnohem složitějším řešením a také s diskutabilním efektem řešení. Jednalo se o neustále se snižující počty pstruha obecného, který je nenahraditelným článkem ve vývojovém cyklu perlorodky, o řešení čistoty Volarského potoka, zlepšení osvěty vůči vodácké veřejnosti atd. Nejsnáze napadnutelným nepřítelem přírody však byli vodáci. Vodáci na Teplé Vltavě, foto archiv. Vzrušené diskuze probíhaly i prostřednictvím medií a svoje názory, jak je v problematice Šumavy obvyklé, přednášeli i účastníci, kteří měli o splouvání často jen mlhavé představy. Pozadu nezůstali ani ekologičtí aktivisté, kteří se v souvislosti se splouváním řeky mj. cítili zkráceni na svém právu na příznivé životní prostředí. Problémy splouvání řešili nejen podáním stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu, ale i stížností do Bruselu. Situace vyvrcholila v roce 2008, kdy mělo být splouvání úplně zakázané. Naštěstí se to však nepodařilo realizovat. Zvyšováním limitu výšky vodní hladiny a dalším zpřísňováním podmínek pro splouvání klesal počet lodí rok od roku, až na stav lodí v roce 2012 a lodí v roce Konec diskuzím a definitivní podmínky pro splouvání stanovil Návštěvní řád NP Šumava s účinností od Z pěti navržených variant, které byly podrobeny hodnocení vlivu splouvání na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast v úseku Soumarský most - most u Pěkné, byla vybrána varianta, která jako jediná neměla významný negativní vliv na hodnocené území. Kolem vodáckého sportu se pohybuji již 60 let a s některými podmínkami splouvání zásadně nesouhlasím a totéž se týká i některých praktik monitorování. Je však třeba si uvědomit, že po létech tvrdých diskuzí se konečně podařilo splouvání Teplé Vltavy ze Soumarského Mostu do Pěkné zachránit. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, odborníci, kteří na to mají z hlediska ochrany přírody papír, vydali nekompromisní podmínky, o kterých je zbytečné diskutovat, a které je nutno respektovat. Nedodržování těchto podmínek může mít jediný dopad zákaz splouvání. A že tyto podmínky budou kontrolovány nejen orgány ochrany přírody, ale také nadšenými ochránci přírody je nad slunce jasné. Je užitečné diskutovat s vodáky na řadu témat. Například že řeka v první zóně národního parku není nejvhodnějším místem pro seznamování se s vodáckým sportem, můžeme poradit těm, kteří nejsou schopni uřídit loď ani několik desítek metrů, přesvědčovat ty, kteří zarputile drží pádlo jako koště a nedají si vymluvit, že pádlo se drží jinak. Elegantním dámám můžeme doporučit, že v bílé halence, dlouhých kalhotách a v lodičkách za doprovodu pejska na vodítku se jim nepoplave dobře. Nejdůležitější však je přesvědčit vodáky o potřebě dodržování pravidel splouvání a zejména registrace. Je třeba si uvědomit, že všichni ti koumesové, kteří se snaží obejít zejména podmínky registrace, napomáhají tomu, aby byla řeka definitivně pro splouvání uzavřena. Pro řadu lidí je to vroucné přání. Počet řešených přestupků a udělených pokut svědčí o tom, že v tomto směru ještě není všem vodákům jasno. Vzpomeňme na již zmiňovanou větu prvních pravidel z roku 1993: Záleží proto na nás všech, vodácích, jak tomu v budoucnu bude! František Nykles člen Rady národního parku Šumava léto

12 Text: Ladislav Čepička I Foto: archiv Muzea Vimperk při Správě NP a CHKO Šumava Šumavský Baťa udělal miliony kalendářů i modlitebních knížek V příštím roce uplyne 160 let od narození Johanna Steinbrenera. Dnes poněkud zapomenutá postava typického selfmademana druhé poloviny 19. století patřila k nejvýznamnějším podnikatelům Rakousko-uherské monarchie a jím vybudovaná firma k pilířům typografického průmyslu socialistického Československa. Originální ilustrace Steinbrenerových kalendářů ze sbírek Muzea Vimperk při Správě NP a CHKO Šumava. 12 léto 2014 Neprávem opomíjený a mimo Vimperk téměř neznámý tiskárenský průmyslník, jehož firemním heslem byl slogan All zeit voran. Mein Feld ist die Welt - Vždy kupředu. Mým polem je svět, patřil ve svém oboru k podnikatelům typu Emila Kolbena, Vincenta Daňka, Františka Křižíka či Josefa Waltera, Václava Laurina a Václava Klementa. Vyučený knihař začal tisknout první knihy ve svých dvaceti letech pod vimperským náměstím v otcově domě U slona. Navázal tak na starobylou vimperskou tiskařskou tradici, která je spojená s druhou nejstarší tiskárnou v českých zemích a s osobou tiskaře Johana Alacrawa, který v roce 1484 vytiskl ve Vimperku nejstarší český kalendář. Johann Steinbrener zprvu tiskl knihy sám, po svatbě v roce 1860 mu pomáhala jeho manželka. Po požáru domu v roce 1861 opět obnovil výrobu a začal rozšiřovat svoji skromnou dílnu. V roce 1867 pracoval se čtyřmi pomocníky, o tři roky později to již bylo 15 pracovníků a v roce 1875 čtyřicet zaměstnanců. Na podzim roku 1873 Johann Steinbrener rozjel svůj nejúspěšnější podnikatelský produkt. Začal připravovat do tisku tři typy lidových kalendářů: Velký domácí a rodinný kalendář, Mariánský kalendář a Katolický kalendář času a věčnosti. V srpnu následujícího roku vytiskl prvních 8 tisíc kalendářů na rok 1875 a do konce roku je rozprodal. Navázal tak po téměř čtyřech stech letech na středověkou tiskařskou produkci ve Vimperku. Od té doby se jeho hlavní typografickou produkcí stávají právě lidové kalendáře, které vydával ve všech jazycích habsburské monarchie. Mimo němčinu, maďarštinu a češtinu také v srbochorvatštině, polštině, ukrajinštině, posléze se ještě přidala angličtina pro odběratele v zámoří. Počet vytištěných kalendářů prudce stoupal, v roce 1880 to již bylo 222 tisíc kusů, o deset let později přes dva miliony a v roce 1900

13 Šumava provozy osm miliónů vytištěných a prodaných kalendářů. Rok po smrti zakladatele firmy produkovala 18 miliónů a koncem třicátých let přes 40 miliónů tisků. Druhým stěžejním produktem Steinbrenerových závodů byl tisk modlitebních knížek, které v dobách největší slávy vycházely ve 23 jazycích, a jejich náklad dosáhl téměř stovky miliónů. Firma postupně budovala obchodní sklady a zastoupení po celém světě. První zahraniční knižní sklad zřídila v roce 1877 ve Vídni, v roce 1890 přibyl druhý sklad v Budapešti a třetí byl v témže roce založen v New Yorku. S jejím jménem bychom se mohli setkat nejen po celé Evropě, ale také v Jižní (Bogota, Lima, Santiago de Chile, Rio de Janeiro, México City) či Severní Americe (New York, Chicago), stejně jako třeba v Kapském městě, Manile nebo Šanghaji. Vimperk v době Johanna Steinbrenera. provozy Spolu se stoupající produkcí bylo nutné modernizovat technologické zázemí a budovat nové výrobní prostory. A tak kolem roku 1900 stálo ve Vimperku osm výrobních objektů, ve kterých pracovalo kolem tisíce lidí na nejmodernějších tiskařských rotačních strojích. V tiskárně byli zaměstnáni nejen sazeči, tiskaři, vazači knih a pomocný personál, ale i gravíristé, malíři a zlatiči. Výrobky Steinbrenerovy tiskárny dosáhly světové pověsti nejen pro kvalitu tisku, ale zejména knižních vazeb. Z rukou vimperských tiskařů a knihařů vycházely do světa bohatě umělecky zdobené knihy v krásných vazbách v plátně, umělé i pravé kůži, v celuloidu, v rohovině, slonové kosti, v želvovině, v pravé i v umělé perleti a v hadí kůži. Rozvoj Steinbrenerových tiskařských podniků měl velký vliv na další hospodářský život a růst města. Po vybudování prvního továrního objektu následovaly stavby dalších. Byly postaveny tovární objekty na místě Malého mlýna na pravém břehu Volyňky a dále na místě Paulíkova mlýna na levém břehu Volyňky. Tam byla později vybudována vodní elektrárna, která od roku 1898 zásobovala elektrickým proudem celé město i s blízkou obcí Skláře. V továrně bylo elektrické osvětlení instalováno již tři roky předtím. Hluboce věřící Johann Steinbrener ve svém podnikatelském úsilí nezapomínal ani na své dělníky a další pracovníky. Již v roce 1878 založil pro své zaměstnance nemocenský a penzijní spolek. Kromě výrobních objektů byl postaven sociální ústav pro děti v Hrabicích, penzijní dům pro zaměstnance tiskáren Rupertinum ve městě a na třicet obytných, vesměs dvoupatrových domů pro pracovníky podniku. Také založil několik nadací a spolků pro podporu nemocných a nemajetných obyvatel města. Za svoji činnost na poli podnikatelském i sociálním byl Johann Steinbrener mnohokrát oceněn. V roce 1901 byl jmenován čestným občanem města Vimperka. V roce 1905 při své návštěvě města navštívil jeho podniky císař František Josef I. a předal mu rytířský řád Františka Josefa. V témže roce obdržel od papeže Pia X. rytířský Řád svatého Silvestra, papežské vyznamenání za zásluhy o Svatý stolec určené laikům. Jan Steinbrener se nesmrtelně zapsal do dějin Vimperka i celé Šumavy. Zemřel ve svých 74 letech, dne 6. května Jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. PhDr. Ladislav Čepička Vedoucí zámku a muzea Vimperk léto

14 Text: Pavel Šustr I Foto: archiv Pavla Šustra a Marek Drha Unikátní výzkum ukazuje, co děl jeleni přes léto Ve druhém díle serialu o životě šumavských jelenů se můžete dozvědět, co dělají šumavští jeleni přes léto. Léto je obdobím, kdy jeleni doplňují zásoby po skončené zimě a připravují se na další. V létě jsou také nejvíc rušeni turisty, kteří na Šumavu přijedou. V minulém čísle časopisu Šumava se čtenáři mohli seznámit s prostorovými aktivitami a chováním jelena evropského na jaře. Na základě výsledků GPS telemetrického sledování těchto zvířat. Tentokrát se podíváme, co dělá jelen na Šumavě v letním období. Letní období je pro jeleny a laně na Šumavě na jednu stranu obdobím hojnosti, kdy je všude dostatek potravy a tak je třeba dohnat nedostatky po dlouhé zimě a připravit se na další. Na druhou stranu ale v letním období přijíždí na Šumavu velké množství návštěvníků a turistů, kteří působí rušivě a způsobují stresové situace, na které zvířata musí reagovat. Podíváme-li se na mapku zobrazující více jelenů společně, je zde patrný velký rozdíl mezi migranty a usedlíky. Zatímco migrující jeleni (červená, fialová, zelená barva) jsou již přesunuti do vrcholových partií Šumavy, tedy do oblastí kolem státní hranice, usedlí jeleni (oranžová, modrá barva) zůstávají nadále ve středních polohách v okolí obůrek a na hřebeny nechodí. Nicméně velikost jejich měsíčního domovského okrsku je podobná, ať jsou na hřebenech nebo v údolích, a to kolem 5 km 2. Pohybová aktivita sledovaných jelenů v červenci. 14 léto 2014

15 Šumava ají šumavští Například pohybová aktivita nemigrujícího jelena Richarda z přezimovací obůrky Hejhal u Železné Rudy. V průběhu června 2008 zůstával víceméně trvale na jednom místě, nedaleko své domovské přezimovací obůrky. Nejvzdálenější body jeho výskytu jsou od sebe vzdálené cca 3 kilometry, využívaná plocha je velká přibližně 5 km 2. Takto malé území je pravděpodobně způsobeno již dostatečnou potravní nabídkou. Stejným způsobem se tento jelen choval i po celý zbytek léta. Druhým jelenem, na kterého se podíváme blíže, je jelen Lojza z přezimovací obůrky Čtyřka. Ve sledované době, v roce 2006, dosahoval věku sedmi let. Jelen Lojza patřil k migrujícím jelenům. Když postupně začal odtávat sníh, postupoval tento jelen do stále vyšších partií Šumavy. V prvních květnových dnech Lojza v tomto roce teprve opouštěl přezimovací obůrku Čtyřka v údolí Křemelné a v podstatě okamžitě se přesunul do oblasti Velkého Boru, Zelené hory a okolí. V této oblasti je dostatek otevřených bezlesých ploch a tedy i dostatek jarní potravy. V polovině května, konkrétně , se přemístil přes Javoří Pilu do prostoru mezi Modravou a Rokytou. Tento přesun byl asi 15 km dlouhý. V červnu se potom opakovaně pokoušel dostat ještě výše, o čemž svědčí řada cest směrem k Medvědí hoře a zase zpět. Délka tohoto červnového přesunu byla o něco menší, a to přibližně 8 km, celkově se jelen od obůrky vzdálil vzdušnou čarou 14 km. Tento jelen pak zbytek léta strávil ve vyšších nadmořských výškách, vzdálený od své přezimovací obůrky. Podobně jako jeleni se chovají i laně, také přibližně polovina z nich zůstává v okolí obůrek a druhá polovina přechází na léto do hřebenových partií. Jeleni i laně si během letního období udržují relativně malé domovské okrsky, jsou ovšem pravděpodobně rušeni (naznačují to naše data aktivity). Toto rušení se stává důvodem k náhlému odchodu z domovského území. Důvodem těchto odchodů je vyrušení jedince buď člověkem, nebo nějakou šelmou (v letních měsících to může být často i pes). Tito jedinci se obvykle vzdálí ze svého okrsku na jeden nebo několik dní a poté se opět vracejí do svého území. Pokud se týče laní, nevzdalují se ze svých okrsků tak často jako jeleni a neodcházejí do tak velkých vzdáleností. Pohybová aktivita laně Elena. Na obrázku můžeme sledovat čtyřletou laň Elenu, jejíž měsíční okrsek měl velikost jen 3,8 km 2 a vzdálila se od něj pouze na 2,3 kilometru. Podobně se choval i jelen Izábel u Rokyty u Srní. Tento dvouletý jelen opustil svůj okrsek v průběhu měsíce dokonce dvakrát. Jeho okrsek měl velikost jen 6,3 km 2, výlety ale podnikl na vzdálenost 5,3 a 6,3 kilometru. Ze 40 sledovaných zvířat opustilo přechodně své okrsky 23 jedinců (58 procent), přesuny byly obvykle na nepříliš velké vzdálenosti (1,5-11 km), rychlost těchto přesunů byla 0,5-2,8 km/hod. Obvykle se zvíře během několika hodin, případně druhý den vrátilo zpět do svého domovského okrsku. Výjimečně setrvalo mimo svůj okrsek několik dní, pak se vrátilo na své území. Celkově se tyto přesuny vyskytovaly více u jelenů než u laní. Počátky přechodných odchodů z okrsků jsou rovnoměrně rozptýlené v průběhu dne, což podporuje myšlenku, že tyto přesuny jsou způsobené náhodným silným stresem, rušením člověkem nebo predátorem. Mgr. Pavel Šustr, PhD. Bývalý vedoucí Telemetry teamu Správy NP a CHKO Šumava Pohybová aktivita jelena Izábel. léto

16 Text: Pavel Storch I Foto: archiv Správy NP Bavorský les Mezi Luzným a Roklanem, aneb ráj ptáků a pohorek Turistická stezka z Luzného na Roklan prochází i kamenným mořem Teufelsloch. Foto Alice Alteneder Pro znalce to není žádná novinka, ale vyplatí se ji před letní sezónou připomenout. Chcete-li vlastní nohy potěšit celodenním výšlapem, při kterém se asfaltu dotknete jen krátce na začátku a na konci, plánujte svou túru také v Národním parku Bavorský les. Národní park Bavorský les byl založený podobně jako Šumava v relativně smíšeném, ale ne moc výjimečném hospodářském lese. Zpřístupněn byl hustou sítí lesních cest a některé byly už v sedmdesátých letech čerstvě vyasfaltované. Při zpřístupnění nového parku by bylo jistě nejjednodušší vyznačit hlavní stezky po těchto liniích a leckde udělat cyklostezky. Ale to by tuto úlohu nesměl dostat na starosti tehdy mladý lesník Hartmut Strunz (v roce 2011 odešel do důchodu). A ten měl pověst přemýšlivého milovníka přírody, který ví, co chce. Podporoval jej skvělý znalec místních poměrů, dlouholetý revírník ve Waldhäuseru Gerhard Fritsch. Jejich zadání znělo: Koncept stezek v prvním Národním parku v Německu. Bylo těžké se inspirovat v Americe nebo Alpách, kde jsou pralesy nebo skály umožňující vybrat jen jednu cestu. Jednou mi řekl, že jej vedla vize, aby to bylo jiné, aby lidé přijíždějící do Národního parku pochopili, že toto místo je výjimečné a ne že se jedná o nějaký větší rekreační lesík. Začal proto studovat staré mapy a objevoval v krajině skoro zaniklé pochůzkové kamenné chodníky prvních lesníků z 19. století. Tam, kde už v jejich ose šla široká lesní cesta, neváhal ji po ukončení lesnického hospodaření v nové bezzásahové oblasti zrušit pomocí bagru a ponechat jen úzkou pěšinu pro turistu. Dnes po 30 letech od jejich práce si výsledků užívají nejen turisté, ale ze snížení provozu celé oblasti má velikou radost i celá řada někdy i velice vzácných druhů citlivých na rušení. To není zdaleka jen tolik promílaný tetřev hlušec. Turisté si libují v pohorkách na úzkých hliněných nebo kamenných stezkách, tu a tam se mísící s kratšími úseky lesních cest. Z nepřerušeného zápoje korun stromů nad jejich hlavami mají v listnatých lesích radost kuny, veverky i plši. Tam, kde lesy padly za oběť kůrovci, jsou turistické stezky udržovány přístupné prořezáním stezky v spleti padlých kmenů. Kdo zná cestu z Plešného jezera na vrchol Plechého, ví, co si může představit. Letos bylo prvně od osmdesátých let v Národním parku prokázáno úspěšné hnízdění silně ohroženého a neuvěřitelně plachého strakapouda bělohřbetého. Největší lesní sova puštík bělavý také na několika zlomených stromech vyvádí mladé. Před jeho odchodem do důchodu jsem měl možnost s panem Strunzem vyrazit na túru. Se zápalem mi vysvětloval jak rozdíl v rychlosti mezi pěším turistou a cyklistou dá přírodě ráno a večer několik hodin klidu navíc. Jak mají rangeři u návštěvníků větší respekt a snadněji zapře- 16 léto 2014

17 Šumava Lesník Národního parku Hartmut Strunz Foto: Jaroslav Červenka dou rozhovor, když se potkají s batohem na zádech, a ne kynout jen rukou z projíždějícího auta, zatímco turista či cyklista uskakuje do příkopu. Ale ze všeho nejvíc si pěšího turisty s pohorkami váží kapka vody. Když je cesta zaříznutá do svahu, často skončí svou pomalou pouť mezi hrudkami půdy a kamením v rychle tekoucím příkopu a propustek na cestě jí pustí do lesa na místě, kde by možná původně bývalo sucho. No a posledním důvodem jsou obyčejné peníze, smál se: Opravit turistickou pěšinu umí skupina šikovných rangerů vlastníma rukama. Na lesní cestu po letních průtržích potřebuji skoro vždycky bagr a náklaďák štěrku. Svou poslední exkurzi pro návštěvníky před odchodem do důchodu věnoval Hartmut Strunz studentům lesnictví z pražského Suchdola. Přivítal je slavnostnějším projevem o tom, jak ho těší, že se na těchto stezkách mohou potkávat dva národy, které v dobách, kdy trasování stezek plánoval, byly rozděleny neprostupnou železnou oponou. Má nejoblíbenější dlouhá stezka pro náročnou celodenní túru (je možné jít i jen kousek): Finsterau Luzný Teufelsloch Roklanské jezero Roklan Oberfrauenau. Krásný je výstup na Luzný z parkoviště/ zastávky autobusu Igelbus Sagwasser u Weidhütte údolím stejnojmenného potoka a zpět přes Tummelplatz. Ze Spiegelau se dá jít od nádraží k Racheldiensthütte a nahoru k Roklanskému jezeru a vrátit se na zastávku autobusu Igelbusu na Gfäll. Krátká túra bez velikého převýšení je některý z okruhů tzv. oblastí skalních stezek dostupných z parkoviště Jugendwaldheim, 6 km od Mauthu směrem na Spiegelau. Kdo chce vidět nespoutanost lesa zbičovaného kůrovcem i vichry, musí ale s kočárkem zůstat na pevné cestě, ten si přijde na své na cyklostezce Schönbuchartstraße vedoucí z vsi Waldhäuser (kam se bez problému dostanete autobusem) k infocentru Hans Eisenmann Haus u Neuschönau. Autobusové spoje v Bavorsku naleznete na: Pavel Storch česko - německá spolupráce Národní park Bavorský les Datlík tříprstý vyhledává stromy napadené kůrovcem a vyklovává dutiny, v kterých vyvádí mladé. Foto:Christoph Moning Ty pak s oblibou osídluje naše nejmenší sova kulíšek nejmenší. Foto:Christoph Moning léto

18 Text: Daniel Černý, Raimund Paleczek I Foto: archiv Daniela Černého Před 290 lety byl založený lesnický revír Borová Lada Historie revíru Borová Lada je také historií lesnictví na dnešním území Národního parku Šumava. Lesnický revír Borová Lada patří mezi nejstarší. Jeho vznik a nejstarší dějiny popisuje následující článek. Budova fořtovny, polesí, lesní správy a v dnešní době územního pracoviště Borová Lada v roce Před budovou je revírník Adolf Šterbík sloužící na Borových Ladech plných 18 let. Revír Borová Lada byl založen dnem rozdělením vimperského zámeckého revíru. Při založení revíru v roce 1724 je revír brán pouze pro užitek z lovné zvěře a částečně i vedlejších produktů z lesa. Nad ním dohlíží Blažej Janovský, který má funkci Waldverbereiter, tzv. lesní pojezdný, lze říci, že je to první lesní správce na Borových Ladech. Již v roce 1734 byl revír Borová Lada popsán takto: Revír Borová Lada leží v horské oblasti, lesy jsou zde vyvráceny větrem, dřevo se nezužitkuje pro značnou vzdálenost a špatné cesty, jedině se zde těží pilařské výřezy, dříví na louče pro potřebu zámku a pivovaru, dvou dvorů a dvou mlýnů, jakož i potřebné vodovodní roury a šindel pro potřebu panství. Je zde nová sklárna, patřící skláři z Michlovy Huti, ale nepracuje se v ní. Revír má rovněž spornou hranici s Pasovským biskupstvím. Pokud si chceme alespoň přiblížit velikost revíru v polovině 18. století, lze vycházet z popisu revírníka z Borových Lad Jakuba Rossenfeldera z roku 1749: Revír má hranici podél Vltavy okolo luk z Borových Lad až po zdíkovskou hranici podél Pasovské zemské hranice. Představíme-li si toto tvrzení v praxi, šla přibližná hranice od Poleckého mostu směrem k Borovým Ladám, přes Mergart, dále přes Svinnou Ladu na Františkov, z Františkova po majetkové hranici s panstvím Velký Zdíkov přes Bučinu na Knížecí Pláně a zpět po střední cestě na Polku. Výměra revíru činila cca hektarů. V roce 1779 byl revír Borová Lada pro svou drsnou polohu předčasně zrušen, o 14 let později byl znovu založen, a to z důvodu zlepšení odbytu dříví. Současně s ním je zřízen revír Schönne Ebene, později přejmenován na Knížecí Pláně. Z tohoto důvodu se také mění výměra revíru. Dalším údajem o výměře revíru je stabilní katastr, v roce 1837 má revír Borová Lada výměru katastrálních jiter, tedy ha. Zařizování lesů a druhová skladba Přesnější informace o druhové skladbě borovoladských lesů máme až z roku 1858, kdy je revír poprvé zařízen podle Saské metody zařizovaní lesů. V prvním lesním zařizovacím plánu (Wirtschaftplann) je uveden následující popis: Dominuje smrk s jedlí a bukem, tvoří na sušších půdách přirozené směsi, na mokrých půdách je čistý smrk. Jednotlivě je přimíšen javor klen. V původním pralese se vyskytují celkem zdravé jedle o stáří přes 400 let a o hmotě 8 15 sáhů (v přepočtu od 15 do 28 prostorových metrů), o výšce sáhů (v přepočtu od m) a o průměru na pařezu palců (v přepočtu od 89 do 132 cm). Na mokrých půdách jsou jen čisté smrkové porosty do 180 let věku, plnodřevné, bezsuké. Revír o výměře ha byl rozdělen na 7 lesních tratí s 36 odděleními. Stav nejen borovoladských lesů ovlivnila v roce 1868 a následně 1870 vichřice. O vichřicích ze a z 26. na bylo napsáno mnoho. Pouze je nutné zdůraznit, že vichřicím předcházelo velmi teplé a dusné počasí. Po vichřicích následovala gradace lýkožrouta smrkového a za období 1868 až 1883 bylo v revíru zpracováno prostorových metrů dřevní hmoty, v přepočtu na plochu bylo polomem a kůrovcem postiženo 494 ha porostní plochy. Vždy po deseti letech se uskutečnilo nové zařízení lesních porostů dle Saské metody v zařizovaní lesů, první v roce 1858 a poslední v roce Na jejich základě můžeme vysledovat stav lesů v příslušné době. Za období schwarzenberského spravování jich bylo sedm. Dne bylo vimperské panství zestátněno a ve Vimperku vznikla Správa státních lesů (dále SSL) a v roce 1938 byla SSL Vimperk rozdělena na SSL Boubín a SSL Zdíkov. Polesí Borová Lada náleželo k SSL Zdíkov. V období okupace 1939 až 1945 vznikly tři lesní úřady: Lesní úřad Vimperk západ, jih, východ. Po roce 1945 byly znovu obnoveny Správy státních lesů Boubín a Zdíkov se sídlem ve Vimperku. V roce 1947 byl revír (polesí) Borová Lada přejmenován na Břízu. Organizačně spadal pod SSL Prameny Vltavy. V roce 1949 proběhla další reorganizace, vznikly Lesní závody Boubín a Prameny Vltavy, měla však trvání pouhé dva roky. V roce 1952 proběhla další reorganizace a vznikla Správa lesního hospodářství Boubín a Správa lesního hospodářství Prameny Vltavy, lesnictví bylo rozděleno na těžební činnost a pěstební činnost. Těžební činnost vykonával Šumavský lesní průmysl, pěstební činnost měla na starosti Správa lesního hospodářství Prameny Vltavy, která měla 11 pěstebních středisek. Tato reorganizace se neosvědčila a v roce 1955 vznikly dva staronové Lesní závody Boubín a Prameny Vltavy. V roce 1970 byl LZ Boubín rozhodnutím ministra lesního a vodního hospodářství Ing. Františka Kaliny zrušen. Vznikl LZ Vimperk a LZ Prachatice, polesí Borová Lada náleželo k LZ Vimperk. Poděkování za spolupráci při psaní článku patří Karlu Běhounovi, bývalému technikovi polesí Borová Lada a Jiřímu Chvátalovi, bývalému fořtovi polesí Borová Lada. Daniel Černý Správa NP a CHKO Šumava 18 léto 2014

19 Text: Ivo Hrazánek I Foto: Václav Hřebek Šumava Dobrovolníci zastanou práci za stovky tisíc V lesích Národního parku Šumava pomáhají také stovky dobrovolníků, hlavně zaměstnanců z velkých firem. O víkendech sází stromky, opravují oplocenky, uklízí odpadky. Nic za to nechtějí, hřeje je dobrý pocit z pomoci Šumavě, kterou milují. Šumavě často pomáhají dobrovolníci. Firmy si dobrovolnou práci pro Šumavu pokládají za čest. Když se v lednu roku 2007 nad šumavskými hvozdy přehnal ničivý orkán Kyrill, zanechal po sobě více než kubíků padlého dřeva, nastala podobná situace, kterou dobře známe z četby Klostermannových románů, ve kterých popisuje zpracování velké větrné kalamity z roku Opět nastalo velké šumavské hemžení. Za prací na Šumavu okamžitě začaly proudit zástupy lidí a firem nabízející své služby při likvidaci následků orkánu. Ve sdělovacích prostředcích proběhly zprávy o tom, kolik šumavského lesa bylo smeteno. A zde se dostáváme k velké vlně solidarity, kterou tyto zprávy způsobily. Velké společnosti, zejména z bankovního sektoru, okamžitě nabízely svou pomoc. Nešlo jen o pouhé předání finančního daru Správě NP a CHKO Šumava, ale i o manuální pomoc jejich zaměstnanců při obnově porostů. Na Územním pracovišti Borová Lada jsme jako první přivítali dobrovolníky z řad zaměstnanců Komerční banky. Této historicky první brigády se zúčastnilo celkem 113 zaměstnanců, kteří na kalamitních plochách uklízeli klest po těžbě a uklizené plochy zalesňovali zpevňujícími dřevinami. Morální stránku této akce podtrhoval i fakt, že se této akce zúčastnil i generální ředitel banky Laurent Goutard se svojí rodinou a nutno dodat, že jeho pomoc nebyla jen symbolická, ale že přiložil ruku k dílu stejně, jako ostatní dobrovolníci. Výsledky jejich práce dnes po sedmi letech můžeme vidět na úpatí hory Přilba u státní silnice z Kvildy na Vimperk. Z dalších společností, které se rozhodly zdarma nabídnout pracovní pomoc svých zaměstnanců, je třeba uvést zejména společnosti GE Volunteersa TESCO. Pro dobrovolníky z řad zaměstnanců společnosti GE se pracovní pomoc našemu územnímu pracovišti stala tradicí, která přetrvává dodnes. Například tento rok ve spolupráci s GE Volunteers, o.s., pořádáme šest pracovních víkendů, z toho tři na jaře a tři na podzim, a to vždy v počtu pracovníků. V září přijede asi 20 zaměstnanců TESCA. Nejčastější činnosti, které dobrovolníci z GE provádějí, jsou vyzvedávání náletových semenáčků buku, které jsou dále předány do lesních školek na další pěstování, shazování klestu po těžbě na hromady, zalesňování, stavba jednotlivých ochran a oplocenek a revitalizace rašelinišť. Tím ale výčet činností nekončí. Dobrovolníci už například uklízeli odpadky z turistických stezek nebo prováděli velký posezónní úklid v přezimovací obůrce Špičák. Nutno dodat, že dobrovolníci, kteří se k nám vrací, se často zajímají o svoje starší výsadby a jsou rádi že jejich stromečky dobře rostou. Zanedbatelný není ani ekonomický efekt těchto akcí, který šetří Správě NP a CHKO Šumava nemalé finanční prostředky. Pro zajímavost od roku 2007 na našem pracovišti zdarma pracovalo celkem 550 zaměstnanců GE, 230 zaměstnanců Komerční banky, 130 zaměstnanců Společnosti TESCO-Unilever, 22 směn odpracovali zaměstnanci firmy Alpiq. Dobrovolníci tedy jen na našem územním pracovišti pro Šumavu odpracovali 932 směn v hodnotě cca Kč. Je dobré si položit otázku: Proč lidé například z Prahy nebo Ostravy váží v pátek odpoledne dlouhou cestu na Šumavu, aby mohli celou sobotu zdarma pracovat a v neděli se s dobrým pocitem Práce na revitalizaci rašeliniště Malá slať. vracet domů? Proč dají přednost těžké práci v lese, mnohdy v dešti, před pohodlnějšími činnostmi doma se svojí rodinou? Odpověď je prostá a uspokojivá. Stále je v naší společnosti dostatek lidí, kterým osud pro ně vzdálené a krásné Šumavy není lhostejný a svojí dobrovolnou prací vyjadřují podporu přírodním hodnotám, které je potřeba uchovat. Za jejich snahu bychom jim tímto rádi poděkovali! Ing. Ivo Hrazánek Referent výchovy lesních ekosystémů léto

20 Text: Petra Střelečková I Foto: Archiv Správy NP a CHKO Šumava Programy pro veřejnost Na Šumavě jsou pro všechny malé i velké návštěvníky opět připraveny programy pro veřejnost. Pojďme společně poznávat šumavskou přírodu, nebo si hrát s lesními skřítky do lesa, vydejme se na výlet v kočáře taženým koňmi, zkusme si ruční tvoření v některém z informačních středisek, přijďte si vyzkoušet focení se světoznámým fotografem Robertem Vanem nebo se na chvíli přidejme k týmu Informační a strážní služby NP Šumava při ukázce záchrany a ošetření zraněných osob. Určitě si z našich více než 220 programů vybere každý. Přijďte do Národního parku Šumava, těšíme se na shledání s Vámi. Petra Střelečková oddělení informačních středisek a ekologické výchovy 20 léto 2014

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách'

Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách' Stránka č. 1 z 6 Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách' 15. srpna 2007 Východní část Slovenského Rudohoří, které se táhne v délce téměř 200 km od Zvolena po Košice, nese název

Více

Letní lezení ve Francii

Letní lezení ve Francii Letní lezení ve Francii Někomu se možná může zdát, že jet lézt do Francie v létě je trochu šílené. Neříkám, že ne,ale určitě se tu dají najít krásné oblasti, kde si můžete pohodově zalézt, vykoupat se,

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s.

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s. 11. Park U nádraží Mezi ulicí Těšínskou a nádraţím vznikl textilní podnik Filipa Landsbergera, kterému patřily i pozemky aţ k silnici vedoucí před nádraţní budovu. Na fotografiích hotelu Škrábal (později

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Kolik se na Šumavě zachovalo přírody?

Kolik se na Šumavě zachovalo přírody? Kolik se na Šumavě zachovalo přírody? Poslanecká sněmovna brzy začne jednat o národním parku na Šumavě. Důležitou součástí zákona je rozhodnutí, jak chceme pečovat o které části parku. Některá místa by

Více

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Základní charakteristika gastronomie, gastro turistika, vaření a zdravá výživa patří

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz outdoor 35 tipů, kam na výlet Outdoorový průvodce KŘIVOKLÁTSKO A ČESKÝ KRAS Grada Publishing 3 Jakub Turek a kolektiv Outdoorový průvodce utdoor

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 Strom pracovních míst k datu 30.9.2014 -

Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 Strom pracovních míst k datu 30.9.2014 - Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 1 - [97001] Ředitel 2 - [97901] Vedoucí Oddělení kanceláře ředitele-personalista 3 - [34801] Referent BOZP, PaM 3 - [97111] Tiskový mluvčí 3 -

Více

Státní zámek Plumlov, ubytování v Plumlově

Státní zámek Plumlov, ubytování v Plumlově Státní zámek Plumlov, ubytování v Plumlově Státní zámek Plumlov Zámek nedávno oslavil 333 let svého výročí od založení a byl pro nás lákavou nabídkou k návštěvě, případný pobyt v Plumlově umožňuje podnikat

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Anketa mezi návštěvníky Národního parku Šumava

Anketa mezi návštěvníky Národního parku Šumava Anketa mezi návštěvníky Národního parku Šumava Souhrn základních zjištění vyplývajících z ankety uspořádané Hnutím DUHA ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava. Sběr dat probíhal od 27. června

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Jihočeský systém páteřních cyklistických cest

Jihočeský systém páteřních cyklistických cest Jihočeský systém páteřních cyklistických cest NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY Dopravní systém CYKLOTRANS ČSAD JIHOTRANS Motto na úvod Předtím, než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše. Člověk

Více

řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění

řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění téma měsíce řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění Svíčky a kadidlo. Dvě věci, bez kterých si pravoslavný kostel snad ani nelze představit. Obě věci se vyrábějí už po staletí stejným

Více

PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY

PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY PLZEŇSKÝ A JIHOČESKÝ KRAJ 1 OBSAH: ZELENÉ AUTOBUSY Vyhodnocení

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

MONFISH JUNIOR. Výroční zpráva o činnosti v roce

MONFISH JUNIOR. Výroční zpráva o činnosti v roce MONFISH JUNIOR Výroční zpráva o činnosti v roce 2013 Cílem programu Monfish Junior je budovat v Praze silný klub mladých muškařů a tyto učit muškařským dovednostem. Přivést děti od televizí a počítačů

Více

Následovala návštěva autobusového nádraží. Tento projekt město financovalo ze Společného regionálního operačního programu a rozpočtu města Votice.

Následovala návštěva autobusového nádraží. Tento projekt město financovalo ze Společného regionálního operačního programu a rozpočtu města Votice. 1. a 2.10. 2009 se v rámci projektu Vzdělaný venkov uskutečnila odborná exkurze do mikroregionu Džbány-Žebrák. Exkurzi připravily manažerky mikoregionu Nechanicko Jana Pečenková a Urbanické Brázdy Ing.

Více

PŘEDSTAVENÍ RYCHLEBSKÝCH STEZEK

PŘEDSTAVENÍ RYCHLEBSKÝCH STEZEK RYCHLEBSKÉ STEZKY PŘEDSTAVENÍ RYCHLEBSKÝCH STEZEK Rychlebské stezky leží v severním cípu Olomouckého kraje ve velmi chudém regionu, kde v minulosti nebyl žádný turistický ruch. Myšlenku vybudovat trailcentrum

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy

Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy Strana 1 / 1 Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy Po čtyřech letech překonávání překážek indonéské byrokracie se podařilo vedení brněnské zoologické zahrady a její partnerské indonéské nadaci získat

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Serveru www.sumavanet.cz poskytl Viktor König, Chata Marie

Serveru www.sumavanet.cz poskytl Viktor König, Chata Marie Byl studený, sychravý, podzimní den, kdy jsem se svojí manželkou dorazil do Hojsovy Stráže na Železnorudsku. Jako milovníci Šumavy jsme už dlouhé měsíce hledali na internetových stránkách realitních kanceláří

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

REZERVACE provoz@hoteluprince.com +420 602 462 260

REZERVACE provoz@hoteluprince.com +420 602 462 260 REZERVACE provoz@hoteluprince.com +420 602 462 260 Proč právě u nás a s námi? Naše rodinná společnost vždy kladla a klade velký důraz na spokojenost našich zákazníků. Díky tomu jsme byli schopni vytvořit

Více

21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA

21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA 1. Základní údaje k celému toku 21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA Délka toku: Bečva 62 km, Rožnovská Bečva 31,5 km, Vsetínská Bečva 49 km) Prameny: Čarták 870 m n. m.

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

12. Park Puškinova Zajímavé dřeviny:

12. Park Puškinova Zajímavé dřeviny: 12. Park Puškinova Frýdek-Místek se po roce 1945 začal velmi rozvíjet především z potřeby okolních průmyslových podniků a dolů. Rozvoj hutnictví a hornictví si vyžadoval i výstavbu nových bytů. Do té doby

Více

PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR)

PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR) PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR) Ing. Jiří Kašparec 1), Juan Carlos Bernal 2) 1) VAE CONTROLS, s.r.o., Ostrava, obchodně technický manažer 2) Interagua Guayaquil,

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Rada Národního parku Šumava

Rada Národního parku Šumava NPS 05053/2013 Rada Národního parku Šumava Zápis z jednání Rady NPŠ ze dne 20. června 2013 (ověřený) Místo zasedání Hotel Zlatá hvězda, Vimperk Přítomno: 30 členů Rady, 5 pověření plnou mocí, 35 celkem

Více

Průvodce "Zadní Doubice"

Průvodce Zadní Doubice Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA PRVOUKA - 2. RNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola Cestou do školy?

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

Panství Bechyně. Významnou součástí nabídky Panství Bechyně je ubytování v několika lokacích.

Panství Bechyně. Významnou součástí nabídky Panství Bechyně je ubytování v několika lokacích. Panství Bechyně Panství Bechyně Společnost Panství Bechyně s.r.o. Vám nabízí široké spektrum služeb, a to nejen pronájem konferenčních a školicích prostor, ale také zajištění programu, koordinace akcí,

Více

Čukotské. Beaufortovo moře moře TEXT A FOTO: M D. RUSKO USA (Aljaška) Silver Salmon KANADA. moře Aljašský zál. Tichý oceán XXXXXX

Čukotské. Beaufortovo moře moře TEXT A FOTO: M D. RUSKO USA (Aljaška) Silver Salmon KANADA. moře Aljašský zál. Tichý oceán XXXXXX Grizzly na dosah Jsou oprávněně považováni za krále severu. Majestátní, neoblomní, ale také tolerantní, pokud je zbytečně neprovokujete. A když se poštěstí, dostanete se k nim téměř na délku paže. 2 KOKTEJL

Více

KVĚTEN ČERVEN 2013 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

KVĚTEN ČERVEN 2013 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY KVĚTEN ČERVEN 2013 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co se děje v projektu. Tentokráte velmi stručně. Záplavy nepříjemně zasáhly i projekt RTVND

Více

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal Michaela Krpálková Obsah Srovnání legislativy Srovnání územní ochrany přírody Srovnání NP aplikované na NP

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Řadový dům na malém městě

Řadový dům na malém městě Řadový dům na malém městě HN hodnotí prostorný byt 4 + kk v Buštěhradu na Kladensku. Nezvykle prostorný řadový dům. Ale bohužel jen s jednou koupelnou. To byly dvě hlavní věci, které zaujaly hodnotitele

Více

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz

Více

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš a Jan Baťovi K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš Baťa - Československý podnikatel vizionář, spoluzakladatel světové obuvnické firmy, starosta Zlína - Narodil se 3.dubna 1876

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

Prosazování politických cílů ministerstvem ŽP v NP Šumava z pohledu o.s. Šumava 21 (Jiří Štich)

Prosazování politických cílů ministerstvem ŽP v NP Šumava z pohledu o.s. Šumava 21 (Jiří Štich) Prosazování politických cílů ministerstvem ŽP v NP Šumava z pohledu o.s. Šumava 21 (Jiří Štich) V referátu stručně vzpomenu některé kauzy, ve kterých bylo naše sdružení podle 70 odst. 2 zákona 114/1992

Více

Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie

Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie Volební noviny č. 2 Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie Hnutí NEZÁVISLÍ a sdružení PRO Vratimov bude prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

ANALÝZA MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ o NP Šumava 2011-2014

ANALÝZA MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ o NP Šumava 2011-2014 ANALÝZA MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ o NP Šumava 2011-2014 Obsah Úvod monitoring roku 2014 monitoring roku 2013 monitoring roku 2012 monitoring roku 2011 vývoj kauzy kůrovec v průběhu let 2011 2014 vývoj tématu

Více

Řeka Odra v horním Poodří

Řeka Odra v horním Poodří -405-84 SRPEN 2013 Řeka Odra v horním Poodří Předkládáme Vám článek inspirovaný referátem o horním Poodří předneseným zástupci města Oder a Historicko-vlastivědného spolku dne 25. 6. 2011 při příležitosti

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Obsah. Již 25 let šetříme náklady na tisk...

Obsah. Již 25 let šetříme náklady na tisk... Obsah Editorial 3 Vítejte u firmy ABEL 5 Vyrábíme tonerové kazety 7 Vyrábíme inkoustové kazety 9 Měříme to, co jiní jen tuší 11 Váš obchodník a asistentka 13 Přinášíme víc než jen úsporu nákladů na tisk

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

VÝSLEDKY FOTOSOUTĚŽE. Text: VLAĎKA HRADSKÁ FOTOSOUTĚŽ. Chaos na silnici do Vimperka 2. místo

VÝSLEDKY FOTOSOUTĚŽE. Text: VLAĎKA HRADSKÁ FOTOSOUTĚŽ. Chaos na silnici do Vimperka 2. místo VÝSLEDKY FOTOSOUTĚŽE Text: VLAĎKA HRADSKÁ Chaos na silnici do Vimperka 2. místo v I. kategorii. Foto: Jiří Ševčík Voňavý les u Stožce 3. místo v I. kategorii. Foto: Aleš Ondráček Zima 2002 vítězný snímek

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Nejbližším městem a centrem kulturního dění je malebný Omiš s ústím řeky Cetiny do moře. Pro návštěvu

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

lidí ve firmě CÍLEM JE ÚSPĚCH Petr Hrubý Vlastníbyznys

lidí ve firmě CÍLEM JE ÚSPĚCH Petr Hrubý Vlastníbyznys CÍLEM JE ÚSPĚCH lidí ve firmě Petr Hrubý V roce 1998 založil společnost Broker Consulting, z níž se za 17 let stal přední hráč na tuzemském trhu finančních konzultantů. Dnes přichází firma na trh s projektem

Více

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice mariorozensky.cz Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice Možná jste již zaslechli mé oblíbené tvrzení, že pouze 2 % obchodníků využívají affiliate marketing. Affiliate trh sice neustále

Více

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK VYDRA TAJEMNÁ KRÁLOVNA ŘEK Tento program má za cíl seznámit žáky s druhem živočicha, se kterým se v přírodě často nesetkávají vydrou říční. Žáci uvidí vydry naživo, dozví se o hlavních

Více

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km)

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Tisková zpráva a pořádají druhý ročník charitativního běhu Prahou BĚH PRO GORILY NA KTERÉM STAČÍ I JÍT sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Výnos z akce půjde na

Více

Ie. účtu 8230-281/0100 l

Ie. účtu 8230-281/0100 l SPRÁVA NÁRODNíHO PARKU ŠUMAVA Dle rozdělovníku váš dopis značky1 ze dne našeznačka Sl NPS 04493/2015/1-NPS 04493/2015 datum 8.6.2015 vyřizuje 1 linka ng. $míd / 388 450 248 Oznámení návrhu na nové vyhlášení

Více

EXPEDIČNÍ DENÍK: expedice LACERTA 2, ŘECKO 2005 5. Díl

EXPEDIČNÍ DENÍK: expedice LACERTA 2, ŘECKO 2005 5. Díl EXPEDIČNÍ DENÍK: expedice LACERTA 2, ŘECKO 2005 5. Díl 5. 5. ČTVRTEK Dnešní den trávíme v táboře, v muzeu a na loukách plných rozkvetlých orchidejí. I přesto, že dnešní den přinesl spoustu zajímavého,

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

Středa 4.11.2015 / Jak zvládnout setkání s hroznýšem či chřestýšem aneb uprchlí / od 17:30

Středa 4.11.2015 / Jak zvládnout setkání s hroznýšem či chřestýšem aneb uprchlí / od 17:30 TOULCŮV DVŮR AKCE LISTOPAD 2015 Středa 4.11.2015 / Jak zvládnout setkání s hroznýšem či chřestýšem aneb uprchlí / od 17:30 V našem hlavním městě se stále častěji setkáváme s různými plazími uprchlíky z

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Vlasta Jediný opravdu český týdeník pro ženy Vlasta je tradiční a proto důvěryhodná. Vlasta je moderní a proto stále milovaná a žádaná. Vlasta je partnerkou

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

Zpravodaj profesionálních včelařů

Zpravodaj profesionálních včelařů BŘEZEN 2015 Zpravodaj Asociace, z. s. Asociace je nedůvěryhodný subjekt, říká článek ve Včelařství č. 3/2015 Přemýšleli jsme, zda reagovat na článek zveřejněný v březnovém vydání Včelařství. Původně jsme

Více