GERIATRICKÁ PALIATIVNÍ PÉÈE A PÉÈE O UMÍRAJÍCÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GERIATRICKÁ PALIATIVNÍ PÉÈE A PÉÈE O UMÍRAJÍCÍ"

Transkript

1 GERIATRICKÁ PALIATIVNÍ PÉÈE A PÉÈE O UMÍRAJÍCÍ E. TOPINKOVÁ KLÍÈOVÁ SLOVA paliativní péče terminální péče geriatrie KEY WORDS palliative care terminal (end of life) care geriatrics SOUHRN V současnosti umírá v České republice ročně asi osob. Ve více než 80 % úmrtí se jedná o osoby v geriatrickém věku. Proto je nezbytné se seriózně zabývat problematikou paliativní a terminální péče v geriatrii. V přehledném článku autorka definuje obsah a náplň geriatrické paliativní péče a její hlavní charakteristiky. Na vlastních výsledcích demonstruje vysoký výskyt obtěžujících symptomů a jejich nedostatečné zvládnutí u geriatrických pacientů s terminální prognózou. V závěru se zamýšlí nad možnostmi zlepšení současné situace. Je třeba identifikovat bariéry v českém systému zdravotní a sociální péče a cílevědomě usilovat o jejich odstraňování na úrovni systémové, jednotlivých poskytovatelů péče i konkrétních pečovatelů. ABSTRACT Currently, the yearly death rate reaches inhabitants in the Czech republic. More than 80 % of deaths occurs in geriatric age. Therefore it seems unavoidable to deal seriously with the palliative and end of life care in geriatrics. In this review article the author defines content of geriatric palliative care and its main characteristics. Based on her own results she demonstrates high occurrence of distressing symptoms and its inadequate management in geriatric patients with terminal prognosis. In conclusion she is rethinking possibilities of improvement of the current situation. It is necessary to identify barriers in the current Czech health and social care system and focus our effort to its systematic removal on all levels health system level, individual provider's level to individual carer level. PØÍNOS A ÚSKALÍ PALIATIVNÍ MEDICÍNY PALIATIVNÍ MEDICÍNA PØÍNOS I ÚSKALÍ O paliativní péči hovoříme dnes stále častěji, obvykle v souvislosti se smrtí a umíráním. Až do nedávné doby jsme paliativní medicínu spojovali především s onkologickými nemocnými nebo s léčbou chronické bolesti. I když je zcela evidentní, že léčba orientovaná na symptomy a komplexní holistický přístup nejsou jen výsadou onkologie, ale prolínají všemi lékařskými obory, je paliativní péče a péče o terminálně nemocné a umírající ve většině oborů problémovou oblastí [1]. Odštěpení paliativní medicíny jako samostatného oboru/specializace přineslo na jedné straně vznik a rozvoj specializovaných týmů, center a zařízení (hospice). Ta poskytují kvalitní nadstandardní terminální péči a jsou i nositeli vzdělávání a výzkumu v této oblasti [5,25]. Na druhé straně ale hrozí nebezpečí, že lékaři jiných oborů ochotně přenechají péči o umírající těmto specialistům s úlevným pocitem, že terminální péče není náplní jejich odbornosti a s povinností poskytovat péči nevyléčitelně nemocným se neztotožní. Současně zde hrají zcela oprávněně významnou roli aspekty ekonomické. Pokud péče o terminálního pacienta nenaplňuje výkonově možnosti jejich odbornosti, pacient přestává být zdrojem výkonů a ekonomického přínosu pro danou odbornost a zájem odborného lékaře o něj klesá. Chronický nevyléčitelně nemocný, u něhož bylo rozhodnuto o konzervativním (rozuměj neagresivním symptomatickém a odbornostně nespecifikovaném) léčebném postupu, by pak mohl být v souladu s principem kontinuální diferencované péče propuštěn do fungujícího domácího ošetření s návštěvami agentury domácí péče s hospicovým programem. U nás však takto specializované agentury až na výjimky (např. projekt Cesta domů neexistují. V případě potřeby lůžkové péče je nemocný předán do časově omezené nebo již trvalé následné péče hospicového typu (www.hospice.cz). To je však při současném počtu cca 200 hospicových lůžek umožněno pouze nevýznamné části nevyléčitelně nemocných. Ostatní pacienti končí svůj život na nemocničním lůžku (s lukrativnějším rozpočtem) nebo na levnějším lůžku LDN nebo ještě levnějším lůžku ošetřovatelském. Ocitáme se tak v situaci, kdy je specializovaná paliativní péče nedostatkovou zdravotnickou komoditou, dostupnou jen malému počtu vyvolených při si- 14 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/2004

2 bolest dušnost anorexie zvracení zácpa deprese Obr. 1. Výskyt symptomů v posledním roce života u nemocných s onkologickým a neonkologickým onemocněním (podle Seale C et al 1994 [20]). zmatenost nespavost Onkologický pacient Neonkologický pacient ce existujících indikacích, ale neexistujícím klíči výběru. Hovoříme o omezování zdravotnických výkonů dostupností služby v angličtině rationing by service [6]. Ostatním nevyléčitelně nemocným a umírajícím je nepochybně poskytována určitá míra zdravotní péče založené na paliativních principech, její množství i kvalita však významně kolísá. Je přirozeně dána individuálními možnostmi pracovišť (prostory, vybavenost, lidé), ale dnes pak především ekonomickými limity zdravotní pojišťovny. [2,12,18,29]. Můžeme se tak setkat ve dvou srovnatelných zařízeních s diametrálně odlišnou kvalitou paliativní péče stejného typu. Na příklad v nedávné prospektivní analýze terminální hospitalizace ve dvou moravských LDN bylo zjištěno, že průměrné denní náklady na terminálního pacienta činily pouze na analgetika Kč/den a na psychofarmaka Kč/den při denním limitu ZP 50 Kč a obě zařízení se lišila téměř o 100 % [22]. Paliativní péče je tak v nespecializovaných zařízeních poskytována zdravotnickými pracovníky, kteří většinou mají jen minimální nebo žádné vzdělání v této oblasti, a zdravotnickými pracovišti, která většinou pro tuto péči nesplňují ani základní podmínky. Tyto skutečnosti jsou frustrující jak pro lékaře a sestry poskytující péči (jsou trvale vystaveni kritice své práce, denně jsou konfrontováni s oprávněnými ale nesplnitelnými požadavky pacientů a jejich rodin), tak pro pacienty a jejich rodinné příslušníky. Vzhledem k tomu, že s největším počtem úmrtí se setkáváme v geriatrickém věku (z celkového počtu cca zemřelých v ČR v kalendářním roce je téměř 80 % nad 65 let UZIS, ČSÚ), je třeba se na odborné i organizační úrovni zabývat samostatně problematikou geriatrické paliativní péče a tanatologií. V dalším textu se pokusíme definovat obsah a cíle paliativní péče ve stáří, diskutovat její odlišnosti u různých skupin nemocných a v různých typech péče a hledat možnosti zlepšení její kvality. DEFINICE PALIATIVNÍ PÉÈE Pokusme se blíže definovat, co je paliativní péče. Podle definice sestavené v roce1987 ve Velké Británii se paliativní medicína zabývá léčbou a péčí o nemocné s aktivním, progredujícím a pokročilým onemocněním. Délka života je u těchto nemocných omezena a cílem léčby a péče je kvalita jejich života. Podobnou, i když poněkud odlišnou definici přináší Světová zdravotnická organizace (WHO): Paliativní medicína je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocného. Cílem je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin [12,13,29]. Definice zdůrazňuje charakter onemocnění, které je pokročilé, současnými medicínskými prostředky nevyléčitelné, s trvalou progresí a omezuje životní prognózu nemocného. Jde tedy o onemocnění, které navzdory cílené léčbě nezadržitelně pokračuje, nebo o onemocnění, jehož léčba by byla pro nemocného nadměrně zatěžující nebo riziková. Proto se od léčby ustoupilo (tzv. neopodstatněná, zbytečná léčba anglicky futile treatment). Paliativní postupy jsou spíše než na vlastní nemoc nebo na diagnózu orientovány na jednotlivé příznaky, které nemocného obtěžují nejvíce. Podobně přistupujeme v geriatrii k chronicky nemocným, u nichž klademe VÝSKYT SYMP TOMÙ V POSLED NÍM ROCE IVOTA U NEMOCNÝCH S ONKOLOGIC KÝM A NE ONKOLOGICKÝM ONEMOCNÌNÍM SYMPTOM OCCURENCE IN THE LAST YEAR OF LIFE IN PATIENTS WITH ONCOLOGIC AND NON ONCOLOGIC DISEASE DEFINICE PALIATIVNÍ PÉÈE Definice WHO ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/

3 CHARAKTERISTIKY GERIATRICKÉ PALIATIVNÍ LÉÈBY A PÉÈE CHARACTERISTIC S OF GERIATRIC PALLIATIVE CARE STUPEÒ SOBÌ STAÈNOSTI V JEDNOTLIVÝCH ADL ÈINNOSTECH U GERIATRICKÝCH PACIENTÙ INDIKO VANÝCH K PALIA TIVNÍ LÉÈBÌ (USA, ŠVÉDSKO, ÈR) LEVEL OF SELF CARE IN INDIVI DUAL ADL ACTIVI TIES IN GERIATRIC PATIENTS ELIGIBLE FOR PALLIATIVE CARE (US, SWEDEN, CZECH REPUBLIC) Multidisciplinární charakter Soběstačnost v běžných denních činnostech PALIATIVNÍ MEDICÍNA A GERIATRIE TAB. 1. CHARAKTERISTIKY GERIATRICKÉ PALIATIVNÍ LÉÈBY A PÉÈE. komplexnost (totální péče), multidisciplinární charakter blízkost smrti ve stáří jiný sociální a kulturní kontext umírání a terminální péče široké spektrum chorob značná heterogenita potřeb nemocných v intenzitě péče, délce jejího poskytování, spektru potíží odlišné příčiny úmrtí než ve středním věku jiná trajektorie umírání široké spektrum poskytovatelů (domácí péče, praktický lékař, specialista, nemocnice, LDN, ošetřovatelský ústav, hospic, sociální ústav) problémová organizace péče a její financování TAB. 2. STUPEÒ SOBÌSTAÈNOSTI V JEDNOTLIVÝCH ADL ÈINNOSTECH U GERIATRICKÝCH PA CIENTÙ INDIKOVANÝCH K PALIATIVNÍ LÉÈBÌ (USA, ŠVÉDSKO, ÈR), STEEL ET AL [24]. POHYBLIVOST OSOBNÍ NA LÙ KU CHÙZE NAJEZENÍ SE POU ITÍ WC HYGIENA soběstačný 41,4 % 28,5 % 33,8 % 32,7 % 26,3 % částečně soběstačný 11,8 % 13,6 % 20,1 % 10,2 % 15,6 % nesoběstačný 46,8 % 57,9 % 46,1 % 57,1 % 58,1 % větší důraz na funkční dopad, celkovou zdatnost a soběstačnost než na konkrétní diagnózy, které ke zdravotnímu omezení vedly. Nejčastěji se setkáváme s chronickou bolestí, slabostí a únavou, nechutenstvím, pocitem na zvracení nebo zvracením, poruchami vyprazdňování, dušností, ale i psychickými symptomy jako je deprese, úzkost, zmatenost a dezorientace, poruchami spánku. Výskyt symptomů v posledním roce života u nemocných s onkologickou a neonkologickou diagnózou uvádějí ve své publikaci američtí autoři [20] a je zachycen na obr. 1. V tomto americkém souboru jednoznačně dominuje bolest u obou skupin a svědčí o nedostatečně léčené bolesti. Na špatnou úroveň léčby bolesti upozorňuje řada autorů [3,11,26,28], i když v posledních letech se situace pomalu zlepšuje. Specifickou pozornost je třeba věnovat problematice bolesti u nemocných s demencí (aktivní vyhledávání, hodnocení bolesti za použití validizovaných instrumentů pro tuto skupinu nemocných), jejichž potíže bývají obvykle podceněny [12,28]. Paliativní postupy zmírňují somatické i psychické symptomy, současně nemocnému poskytují kvalifikovanou, individualizovanou, empatickou a lidsky autentickou ošetřovatelskou péči včetně pomoci duchovní/spirituální. PALIATIVNÍ MEDICÍNA A GERIATRIE Paliativní a geriatrická medicína mají mnoho společného. Ve stáří je potřeba symptomatických a paliativních postupů větší než ve středním věku. Potřebu paliativní péče sledovala geriatrička B. Sandgathe Husebo z geriatrické kliniky v norském Bergenu. Při podrobné analýze všech úmrtí v průběhu 1 roku (celkem 179 případů) potvrdila potřebu a přínosnost paliativních postupů pro všechny tyto pacienty bez výjimky [19]. Paliativní postupy a opatření jsou tak nedílnou součástí geriatrického přístupu. Hlavní charakteristiky geriatrické paliativní péče shrnuje tab. 1. Komplexní a multidisciplinární charakter geriatrické paliativní péče vyplývá z charakteristik geriatrických nemocných především z polymorbidity, komplexních fyzických, psychických a senzorických zdravotních omezení a současně přítomné sociální problematiky. Na rozdíl od paliativní péče ve středním věku geriatra nepřekvapují tyto složité a komplexní potřeby nevyléčitelně nemocných. V mezinárodní studii (USA, Švédsko, ČR), které se účastnilo za ČR i naše pracoviště, jsme zachytili vysoký stupeň nesoběstačnosti v základních ADL (Index of Independente in Activities in Daily Living) činnostech (tab. 2). Polovina ze sledovaných pacientů byla zcela závislá na péči ve všech 5 hodnocených základních sebeobslužných aktivitách. To jen dokumentuje vysokou ošetřovatelskou (a tedy i ekonomickou) náročnost umírajících geriatrických pacientů. V paliativní péči i v geriatrické medicíně je zdůrazňován pečovatelský a ošetřovatelský aspekt (anglicky caring 'pečování') jako protiváha k medicínsky obvykle kauzálně zaměřené in- 16 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/2004

4 tervenci (anglicky curing léčení/vyléčení ). V geriatrii je však ošetřování chápáno především z pohledu dlouhodobosti péče u chronických onemocnění, u nichž na rozdíl od onkologické paliativní péče však nemusí v kratším časovém horizontu bezprostředně ohrožovat život nemocného. Jde například o chronické kloubní potíže, osteoporózu, senzorické defekty, inkontinenci a podobně. Pečování se tedy nevztahuje pouze k potřebám paliativních pacientů. Pravděpodobně i z těchto důvodů není paliativní péče v geriatrii chápána jako samostatná subspecializace nebo léčebná intervence a ani se takto nedeklaruje. Paliativní přístupy a léčba zaměřená na symptomy a komfort jsou neoddělitelnou součástí geriatrické medicíny. Vychází z individualizovaných paliativních postupů, beroucích ohled na vyšší věk a jeho specifika u nevyléčitelně nemocných seniorů. Odlišné u starých pacientů je pravděpodobně i prožívání konečné fáze života. Smrt ve stáří je mnohem blíže, starší nemocní mají více osobních zkušeností s úmrtími stejně starých přátel a příbuzných, na příchod smrti se připravují (závěť, spoří si na pohřeb ), a tak se postupně strach ze smrti může otupovat. Naproti tomu přibývající zdravotní potíže a problémy mohou potencovat strach z vlastního umírání v případě, že symptomy nebudou dostatečně zvládnuty léčbou. Mění se i přijímání smrti okolím. Smrt ve stáří je přijímána jako přirozené zakončení prožitého života, zmírňuje se její naléhavost a tragičnost. Protože značná část úmrtí starších osob je očekávaných (v již zmiňované norské studii bylo 85 % případů úmrtí očekávaných), má nejbližší rodina možnost se na odchod svého staršího člena postupně připravovat [19]. Blízkost a očekávanost smrti však může vést u rodinných příslušníků, ale i u ošetřujících k podcenění možnosti zlepšení, nihilistickému přístupu a neposkytnutí pomoci ani v případě, kdy by zlepšení mohlo nastat. Geriatrický nemocný se v konečných fázích života liší ve svých charakteristikách od pacientů středního věku. Jde o spektrum nemocí vedoucích ke smrti, ovlivnění symptomů současně přítomnými chorobami a podávanými léky i jinou trajektorii (cestu) umírání. Vyšší věk znamená i vyšší zastoupení orgánových onemocnění v konečné fázi (chronické srdeční selhání, selhání ledvin, jater, respirační selhání), nárůst cévních onemocnění, především mozku (CMP, vaskulární demence), neurodegenerativních chorob TAB. 3. ZDROJE UTRPENÍ PACIENTÙ V GERIATRICKÉ PALIATIVNÍ PÉÈI (UPRAVENO PODLE [8]). vlastní onemocnění obtěžující tělesné pocity a tělesné příznaky prožívání úzkost, konfliktnost, somatizace rezignace, apatie, deprese, ztráta sebeúcty, pohrdání sebou samým ztráta sebeidentity, ztráta vlastní tělesnosti prostředí osamělost, izolace personálem, rodinou, spolupacienty podnětová a citová deprivace, zanedbávání, cynizmus => navození dehumanizace přístupu i péče (Alzheimerova a další demence, Parkinsonova nemoc apod). Tato onemocnění bývají častější příčinou terminálního stavu než onemocnění onkologická, která jsou ve stáří zastoupena pouze % (Oxford). V našem souboru sledovaných 128 úmrtí (Geriatrická klinika Praha, nepublikované výsledky) se onkologická diagnóza jako hlavní příčina terminálního stavu vyskytla ve 24 %. Cesty umírání jsou odlišné u hematologických malignit, solidních tumorů, u terminálních orgánových selhání i u neurodegenerativních chorob. U neonkologických onemocnění bývají méně predikovatelné, začátek i průběh terminální fáze je většinou nezřetelný. Proto bývá obtížnější vyjadřovat se k očekávané životní prognóze. Velmi závažné jsou celkově nepříznivé charakteristiky geriatrických nemocných, kteří vyžadují hospitalizaci nebo dlouhodobou ústavní péči. Vzhledem k časté imobilitě, inkontinenci a psychiatrickým příznakům mají vysoké nároky na pomoc ošetřovatelů. Časté jsou poruchy schopnosti komunikovat, poruchy vnímání a myšlení, často s kolísající dezorientovaností a neklidem (v našem souboru byly až u 50 % pacientů přítomny příznaky deliria a u 2/3 byla známa kognitivní porucha). Zvláště geriatričtí nemocní v ústavní péči mohou trpět osamělostí, podnětovou a citovou deprivací a ztrátou soukromí. Jejich schopnost komunikovat je omezená, jsou vzhledově neatraktivní a oškliví se okolí i sami sobě, ztrácejí úctu k sobě samým. Tyto faktory přispívají k utrpení dlouhodobě nemocných a umírajících. Zdroje utrpení jsou přehledně zachyceny v tab. 3. Pokud je ošetřující nerozpozná a nepřizpůsobí jim svůj přístup k nemocnému, pacient se dostává do izolace jak ve vztahu k ro- ZDROJE UTR PENÍ PACIENTÙ V GERIATRICKÉ PALIATIVNÍ PÉÈI SOURCES OF SUFFERING FOR PATIENTS IN GERIATRIC PALLIATIVE CARE Paliativní a symptomatická léčba Charakteristiky geriatrických nemocných Specifika konečných fází života ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/

5 SYMPTOMY U GERIATRICKÝCH PACIENTÙ A MÍRA JEJICH DYSKOM FORTU PRO PA CIENTA (GERIAT RICKÁ KLINIKA, PRAHA, N = 128, TOPINKOVÁ A KLEVETOVÁ, NEPUBLIKOVANÉ VÝSLEDKY 2003) SYMPTOMS AND DISTRESS FOR THE PATIENT IN GERIATRIC TERMINAL CARE. (DEPARTMENT OF GERIATRICS, PRAGUE, TOPINKOVÁ AND KLEVETOVÁ, UNPUBLISHED RESULTS, 2003) Symptomatická léčba Podpůrná léčba CÍLE GERIATRICKÉ PÉÈE Postup při terminální péči Kauzální léčba pády poruchy spánku sucho v ústech horečka kašel/zahlenění klidová dušnost symptom přítomen námahová dušnost symptom pro průjem pacienta stresující zácpa nauzea/zvracení anorexie únava Obr. 2. Symptomy u geriatrických pacientů a míra jejich dyskomfortu pro pacienta (geriatrická klinika, Praha, n = 128, Topinková a Klevetová, nepublikované výsledky 2003). dině, tak i k ošetřujícímu personálu, a tím se dále prohlubuje jeho úzkost. V horším případě může dojít k dehumanizaci přístupu k pacientovi a jsme svědky odlidštění ve smyslu zvěcnění. Znamená to, že pacient ztrácí svůj lidský rozměr a redukuje se na věc, s níž je pouze manipulováno. Při tomto přístupu sice mohou být základní ošetřovatelské potřeby naplňovány (hygiena, nakrmení, polohování), zcela zanedbávány jsou však lidské potřeby psychologické, sociální a duchovní. Přes tato nebezpečí nekvalitní péče však nemáme ani u nás a ani v zahraničí žádné objektivní informace o tom, jaké jsou skutečné potřeby pacientů, jaký je rozsah, obsah a kvalita péče poskytované v terminálních situacích geriatrickým pacientům ani jaké jsou znalosti, postojové a hodnotové orientace zdravotníků, kteří tuto péči poskytují. Důležité tedy je i identifikování nejvýznamnějších bariér, které brání poskytování kvalitnější paliativní geriatrické péče. CÍLE GERIATRICKÉ PALIATIVNÍ PÉÈE Cíle geriatrické paliativní péče se liší podle charakteru a pokročilosti onemocnění a očekávaného výsledku péče. Obvykle jde o současně poskytovanou léčbu kauzální která je zaměřena na příčinu onemocnění s cílem odstranění příčiny choroby a vyléčení pacienta. Kauzální léčba však může být zaměřena na příčinu symptomu. Například u tlumení zvracení bude odlišný postup zvolen v případě zvracení z důvodu hyperkalcemie, nitrolební hypertenze nebo při GIT malignitě. četnost v % Léčba symptomatická je zaměřená na příznaky onemocnění, jehož příčinu buď neznáme nebo ji nedokážeme (vy)léčit. Cílem je život bez příznaků nemoci v dostatečné kvalitě. Součástí paliativní léčby mohou být i preventivní opatření (očkování proti chřipce u pacientů s demencí, podávání opioidů v pravidelných intervalech při bolesti vyvolané poklesem hladiny léků) a postupy rehabilitační nebo psychoterapeutické. Tyto postupy se označují jako podpůrná léčba. Ta má zabránit komplikacím, zlepšit nebo udržet fyzickou zdatnost nemocného a jeho psychickou pohodu. Většina intervencí je zaměřena na blízkou budoucnost, prevenci nepříjemných, bolestivých či jinak zatěžujících symptomů a potíží. Nevhodné je ovlivňování obecných rizikových faktorů dlouhodobého přežití, např. dietní omezení při známé hyperlipoproteinemii nebo podávání hypolipidemik. Bohužel často nebývá možné dlouhodobé přežití a nemocný se dostává do konečné (terminální) fáze života. Zde poskytujeme terminální péči (anglickým termínem označované jako end of life care péče na konci života ). V této fázi je hlavním cílem dosažení komfortu pacienta a zajištění podmínek pro důstojné umírání. Respektujeme v maximální možné míře přání nemocného, umožníme přítomnost nejbližších rodinných příslušníků v prostředí domácím, či co nejvíce domov připomínajícím, poskytneme podporu a péči v přípravě na ukončení života. 18 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/2004

6 TAB. 4. PØÍKLADY OTÁZEK PRO SYSTEMATICKÉ ZHODNOCENÍ TERMINÁLNÌ NEMOCNÉHO (UPRAVENO PODLE [29]). SOMATICKÉ SYMPTOMY Které příznaky a potíže Vás nejvíce obtěžují? Užíváte proto nějaké léky a jak Vám zabírají? Máte bolesti? Jsou léky na bolest, které užíváte, dostatečně účinné? Chcete zvýšit/snížit jejich dávku? PSYCHICKÉ FUNKCE Kolik času jste se během posledních 4 týdnů cítil sklíčený, úzkostný, depresivní? Chtěl byste o svých potížích s někým hovořit? Dochází u nemocného ke kolísání jeho psychických funkcí (poznávání, pozornosti, motorických funkcí), které mohou svědčit pro delirium? Je u nemocného dlouhodobě postižena paměť, učení, orientace, exekutivní funkce, které mohou svědčit pro přítomnost demence? Neužívá nemocný nadměrně nebo neodůvodněně psychofarmaka? SOCIÁLNÍ VZTAHY A PODPORA Máte někoho blízkého, s nímž můžete hovořit o svých potížích a problémech, když potřebujete? Jak často máte tuto možnost? Kdo Vás nejčastěji navštěvuje, jaká je frekvence návštěv? Přál byste si více/méně kontaktů? PØÍKLADY OTÁZEK PRO SYSTEMATICKÉ ZHODNOCENÍ TERMINÁLNÌ NEMOCNÉHO UPRAVENO PODLE [29] EXAMPLES OF QUESTIONS FOR SYSTEMATIC EVALUATION OF TERMINALLY ILL (ADAPTED BY 29) POTØEBA DOPOMOCI A PÉÈE Potřebujete pomoc při některých činnostech v domácnosti (nákup, vaření)? Potřebujete pomoc při činnostech v péči o sebe (koupání, chůze, hygiena, vyprazdňování atd)? Kdo Vám pomáhá v těchto činnostech? Je tato pomoc dostatečná? Zvládají pomoc Vaši nejbližší? Potřebujete větší pomoc například od pečovatelské služby? DUCHOVNÍ A EXISTENCIÁLNÍ OBLAST Je pro Vás duchovní oblast významná? Máte možnost o těchto věcech s někým hovořit? Máte nějaké duchovní nebo náboženské společenství, které Vás podporuje? Chcete hovořit s duchovním/knězem, účastnit se bohoslužby? NADÌJE A OÈEKÁVÁNÍ Je nějaká konkrétní událost/věc, kterou byste rád prožil a která by dodala Vašemu prožívání více smyslu? Čeho se v budoucnu nejvíce obáváte? FINANÈNÍ A EKONOMICKÁ OBLAST Máte Vy sám nebo Vaše rodina nějaké finanční problémy? Požádal jste o nějakou sociální dávku? Máte uspokojivě vyřešeny ekonomické/majetkové otázky? Jednotlivé typy péče nejsou navzájem izolované, ale mohou se doplňovat a překrývat. Je třeba bedlivě zvažovat, zda daný typ péče je pro nemocného stále přínosný, monitorovat stav nemocného a pružně reagovat na změny. Součástí léčby a péče je i provádění vyšetřovacího programu. I zde platí, že při výběru vyšetření přihlížíme k zátěži pro nemocného, jejich výtěžnosti a přínosu pro rozhodování o dalším postupu. Platí, že je zakázáno provádět zbytečná vyšetření, na druhou stranu nediskriminujeme pacienta a neomezujeme přístup k těm zdravotním výkonům, z nichž by nemocný profitoval. Vždy respektujeme přání pacienta. To nás však nezbavuje povinnosti opakovaně s nemocným diskutovat a vysvětlovat mu možný přínos intervence, kterou nemocný odmítá, ale která by s velkou pravděpodobností zlepšila kvalitu jeho života. Naším společným cílem musí být co nejlepší a nejpřijatelnější perspektiva z pohledu pacienta. CESTY KE ZLEPŠENÍ GERIATRICKÉ PALIATIVNÍ PÉÈE V předcházejícím textu jsme se již zmínili o řadě nedostatků a bariér, které brání poskytování kvalitní paliativní a terminální péče ( dobré smrti ) geriatrickým nemocným. V závěrečné části textu se pokusíme naznačit cesty, které by mohly zlepšit kvalitu této péče [1]. Jednou z hlavních zásad je komplexní, celostní přístup k léčbě, která zahrnuje oblast tělesnou, psychickou, sociální a spirituální. Tento přístup je možné uplatňovat jen při dobré znalosti pacienta a při zapojení všech členů ošetřujícího týmu. Využíváme zásad komplexního funkčního geriatrického vyšetření a sledujeme systematicky tělesné i psychické symptomy, funkční zdatnost a soběstačnost, sociální situaci a sociální vztahy. U symptomů je vhodné zaznamenat, zda a jak jsou pro nemocného obtěžující. Obr. 2 zachycuje přítomnost symptomů u terminálně nemocných pacientů naší geriatrické kliniky ZLEPŠENÍ PALIATIVNÍ PÉÈE Komplexní přístup ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/

7 ODMÍTÁNÍ VYBRANÝCH TYPÙ PÉÈE U GERIAT RICKÝCH PACIENTÙ S TERMINÁLNÍ PROGNÓZOU REFUSAL OF SELECTED TREATMENTS IN GERIATRIC PATIENTS WITH TERMINAL PROGNOSIS Etické principy Zkvalitnění procesu péče četnost v % léky i.v. léčba potrava typ péče ent. výživa hospital. Obr. 3. Odmítání vybraných typů péče u geriatrických pacientů s terminální prognózou [24]. a jejich závažnost pro nemocného. Dále objektivně zhodnotíme potřebu péče a pomoci, a podle výsledku nabídneme nemocnému další služby. Osvědčilo se nám používat standardizované škály a výsledky zaznamenat do dokumentace pacienta [4,24]. Jen tak je informace dostupná všem členům ošetřujícího týmu. Z našich sledování vyplynulo, že informace o intenzitě bolesti, delirantních stavech, přijímání potravy a preferencích nemocného bývá nejčastěji ztracena. Jako příklad uvádíme otázky, které pokrývají všechny důležité oblasti (tab. 4). Druhou významnou oblastí pro zlepšení geriatrické paliativní péče je zlepšení vlastního procesu péče a vypracování standardů pro materiálně technické a personální vybavení, ale i pro pracovní postupy [21]. Mezi nejčastější pochybení v geriatrické péči o terminálně nemocné, s nímž se setkáváme, patří neuplatňováním principů funkčního hodnocení, nedostatečně sledovaná a/nebo nedostatečně léčená bolest, nekvalitní strava a nedostatečná výživa [3,11,26,27]. Výhodné a pro nemocného méně zatěžující je podkožní aplikace tekutin a léků (hypodermoklýza), která je vhodnou alternativou intravenózní aplikace [23]. Jinou poměrně častou chybou, zejména u nemocných s demencí a delirantními stavy s agitovaností, bývá jejich nadměrné tlumení psychofarmaky a nevhodné fyzické omezování. Kromě chyb v bazálním ošetřovatelství se setkáváme zejména v ústavní péči s problémy v komunikaci s nemocným, nedostatečnou nabídkou aktivit přiměřených fyzickému stavu i eventuální psychické alteraci, neposkytnutí dostatečné podnětové i citové stimulace. Důvodem je osobnostní nevyzrálost, nepochopení situace a potřeb pacientů, neznalost nebo nedostatečná personální kapacita. Pro práci s geriatrickými nemocnými s omezenou životní perspektivou se proto snažíme přijímat pracovníky osobnostně vyzrálé, s dostatkem životní zkušenosti, se zájmem o kvalitu péče i kvalitu života nemocných. Osvědčily se i psychoterapeutické skupiny nebo individuální psychoterapie pečovatelů a jejich vzdělávání především v praktických činnostech a dovednostech (nácvik komunikace, interaktivní metody s využitím videozáznamů apod). Důležité je pravidelně vyhodnocovat účelnost našich intervencí (kvalita života nemocných), získávat zkušenosti s novými metodami a postupy uplatňovanými v zahraničí. Pomoc představuje i pravidelné setkávání například v rámci pracovních dnů Společnosti pro paliativní medicínu. Ke zlepšení péče o terminálně nemocné přispívá i důsledné naplňování etických principů péče, především principu autonomie, beneficence a nonmaleficence [6,10,14,15]. Princip autonomie (samostatnost, nezávislost, sebeurčení) je v paliativní péči chápán jako možnost samostatně rozhodovat, mít možnost volby, být přiměřeně informován [7,14]. Nemocným je třeba ponechat možnost rozhodovat například o místě, kde jim bude péče poskytována, o rozsahu léčby, ale i o běžných denních činnostech a o jejich denním režimu (doba vstávání, výběr pokrmu), nabídnout možnost výběru vhodných činností a aktivit v průběhu dne. Akceptovat je třeba i odmítnutí některého typu léčby a péče. Naše výsledky z mezinárodního sledování zachycuje obr. 3. Nejčastěji se jednalo o odmítání potravy (12 % nemocných) a zavedení enterální výživy (9 %), následovaly nitrožilní injekce a podávání léků [24]. Beneficence (konání dobra) a nonmaleficence (nekonání zla) jsou dva etické principy vzájemně se doplňující. Jejich zásadou je, aby všechno směřování ošetřujících bylo ve prospěch nemocného, neškodilo mu a zlepšovalo či co nejdéle udrželo kvalitu života pacienta. Umírání je v paliativní péči považováno za normální proces, který je součástí životního cyklu. Fáze umírání (definovaná jako posledních 72 hodin života) je zaměřena na udržení maximálního komfortu pacienta. Dosažení komfortu je někdy možné pouze s podáním léků (opioid- 20 ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/2004

8 ní analgetika, sedativa), které potenciálně mohou zkracovat život. Stále více se diskutuje i o přínosu enterální výživy, antibiotik při recidivujících infektech a dalších intervencích, u nichž randomizované studie neprokazují jednoznačný benefit pro prodloužení přežití u některých skupin nemocných (např. s těžkou demencí a na jednotkách intenzivní péče) [9,16,17,28]. Nedílnou součástí paliativní péče je pomoc a podpora rodinných pečovatelů. Tato problematika však přesahuje rozsah tohoto sdělení a je podrobně rozpracována jinde [3,29]. Klíčovou pro další rozvoj rozsahu a kvality geriatrické paliativní péče je změna priorit a postojů a spolu s nimi pak hledání systémového řešení. Jen tak lze zajistit, aby finanční zdroje a služby přicházely k pacientovi, ať již umírá doma nebo na kterémkoli typu zdravotnického lůžka. LITERATURA 1. AMA Council on Scientific Affairs. Good care of the dying patient. JAMA 1996; 275: Bergen A. Palliative Care in Long Term Care Facilities A Comprehensive Model. J Am Geriatr Soc 2001; 49: Bernabei R, Gambassi G, Lapane K et al. Management of Pain in Elderly Patients with Cancer. JAMA 1998; 279: Bruera E, Kuehn N, Miller MJS et al. The Edmonton Symptom Assessment System (ESAS): A Simple Method for the Assessment of Palliative Care patients. J Pall Care 1991; 7: Bystřický Z. Role hospiců v péči o onkologicky nemocné. Postgrad Med 2003; 5 (6) mimořádná příloha: Callahan D, Topinková E. Age, rationing, and palliative care. In: Morrison RS, Meier DE, Capello C (eds). Geriatric Palliative Care. Oxford: Oxford University Press 2003: Dokument rady Evropy č. 1418/1999. ZDN 1999; Kalvach Z. Přednáška na 9. pracovním dnu Společnosti pro paliativní medicínu Paliativní péče v geriatrii. Brno Keenan SP, Buschke KD, Chen LM et al. Withdrawal and withholding of life support in the intensive care unit: a comparison of teaching and community hospitals. Crit Care Med 1998; 26 (2): Kubešová H. Umírání mimo nemocnici etické, právní a ekonomické aspekty. Čes Ger Rev 2003; 1 (3): Landi F, Onder G, Cesari M et al. Pain Management in Frail, Community Living Elderly Patients. Arch Intern Med 2001; 161: Lynn J, Puchalski Ch. Care of the dying patient. Merck Manual of Geriatrics. Kapitola 13 (htm dokument: www. merck. com/pubs/mm_geriatrics/sec1/ ch13. htm). 13. Morrison RS, Meier DE. Geriatric Palliative Care. Oxford: Oxford University Press Munzarová M. Právo smrtelně nemocných a umírajících osob na sebeurčení. Prakt Lék 2001, 47: Munzarová M. Etická problematika umírání a smrti. Postgrad Med 2003; 5 (6) mimořádná příloha: Olde Rikkert MGM, Hoefnagels WHL. Nutrition in the terminal stages of life in nursing home patients. Age Ageing 2001; 30: Onwuteaka BD, Pasman HRW, Kruit A et al. Withholding or withdrawing artfitial administration of food and fluids in nursing home patients. Age Ageing 2001; 30: Roy DJ. The Times and Places of Palliative Care. J Palliative Care 2000; 16(Suppl): S3 S Sandgathe Husebo B, Husebo S. Palliativmedizin auch im hohen Alter? Schmerz 2001; 15: Seale C, Cartwright A. The Year Before Death. In: Brookfield VT, Maine D (eds). Death and Dying. New York: Ashgate Publishing Sláma O. Symptomy terminální fáze nádorového onemocnění a jejich léčba. Postgraduální medicína, 2003, 5, (6), mimořádná příloha: Sláma O. Přednáška na 9. pracovním dnu Společnosti pro paliativní medicínu Paliativní péče v geriatrii. Brno Sláma O, Vorlíček J. Možnosti podkožní aplikace léků a tekutin v paliativní medicíně. ZDN 2002, 25: Steel K, Ljunggren G, Topinková E et al. The RAI PC: An Assessment Instrument for palliative care in all settings. Am J Hospice Pal Care 2003; 20 (3): Svatošová M. Hospice a umění doprovázet. Praha: Ecce homo Topinková E. Epidemiologické a klinické aspekty bolesti ve stáří. LL 2001; 9: Topinková E. Strategie v léčbě bolesti u starších nemocných. LL 2001; 9: Volicer L. Paliativní přístupy k pacientům s demencí. Čes Ger Rev 2003; 1 (2): Vorlíček J, Adam Z et al. Paliativní medicína. Praha: Grada do redakce doručeno dne přijato k publikaci dne PROF. MUDR. EVA TOPINKOVÁ, CSC. GERIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN PRAHA SUBKATEDRA GERONTOLOGIE A GERIATRIE IPVZ, PRAHA Podpora rodinných pečovatelů LITERATURA ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 1/

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

INKONTINENCE VE STÁŘÍ Vliv inkontinence na kvalitu života, postoje seniorů, informovanost, inkontinenční pomůcky

INKONTINENCE VE STÁŘÍ Vliv inkontinence na kvalitu života, postoje seniorů, informovanost, inkontinenční pomůcky INKONTINENCE VE STÁŘÍ Vliv inkontinence na kvalitu života, postoje seniorů, informovanost, inkontinenční pomůcky Eva Topinková Geriatrická klinika, 1.Léka kařská fakulta UK Praha Inkontinence ve vyšším

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Koncept paliace v perioperační a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Léčba pokročilédemence paliativnípřístup Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Terapie demencí Kauzální Symptomatická Terapie demencí Kauzální Symptomatická Paliativní - komfort a důstojné

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Ošetřovatelská péče v geriatrii

Ošetřovatelská péče v geriatrii Ošetřovatelská péče v geriatrii Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základní terminologií z oboru geriatrie, odlišit průběh onemocnění

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA Dlouhodobá péče 13. ledna 2015 Ing. Iva Merhautová,MBA Meziresortní pracovní skupina Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Zástupci MPSV, MZ ČR, krajů

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater 1. Vysvětlete příznak - dekubitus 2. stupně. 2. Klient má dekubitus - jaké budou Vaše ošetřovatelské

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Tomáš Roubal, OECD 19. června 2012 Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče: Co nemocní potřebují a co jim dnes nabízíme? 1 Přehled prezentace Definice dlouhodobé

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec Stáří by mělo být zdravé MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec STÁŘÍ je přirozená etapa života Senioři v ČR 1 400 tis.seniorů v ČR 3 5% potřebuje péči v institucích 300 tis.nesoběstačných v IADL 100 tis.nesoběstačných

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek O. Sláma, MOU Brno Osnova Co bolí naše seniory Proč je důležité rozpoznat a léčit bolest Několik poznámek k léčbě bolesti u seniorů Bolest u seniorů

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Jak (vy)budovat Acute Pain Service

Jak (vy)budovat Acute Pain Service Jak (vy)budovat Acute Pain Service Marek Hakl Centrum pro léčbu bolesti ARK LF MU a FN u sv. Anny v Brně Acute Pain Servis (APS) Projekt bezbolestné nemocnice Součást nemocničních standardů pro schválení

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. p ř e d m ě t : o š e t ř o v a t e l s t v í, 4. r. D S Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

Více

ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav

ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav Jméno, příjmení a titul žadatele:... Rodné příjmení:...jméno, příjmení posledního manžela:... Datum narození:... Rodné číslo: Věk:

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče v ČR

Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče v ČR Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče v ČR Jak jsme na tom a co potřebujeme? MUDr. Stanislav Vachek Institut pro Veřejnou Diskusi Praha 19.6.2012 Dlouhodobá zdravotní péče v kontextu Dlouhodobé

Více

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Péče o K/N na chirurgického oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Klinika interní, geriatrie a prakt. lék. LF MU a FN Brno 1 Stárnutí schéma (Cassel: Geriatric Med., 2003, NY) 2 2 Úskalí moderní medicíny v péči o seniory

Více

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus MUDr. Pavel Frňka Praha, 18.2.2015 Zlepšení péče? Asi se shodneme, že zlepšení péče je zvýšení její kvality Kvalita = splněná očekávání, kladená

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti Urbánek L., Kratochvílová J., Žák J. I. chirurgická klinika Oddělení hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Klostridiová kolitida

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie Těhotná v průběhu chřipkové epidemie MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. Státní zdravotní ústav Praha Oddělení epidemiologie infekčních nemocí 6. konference SIN ČGPS ČLS JEP, 14. únor 2015, Praha Kolik stojí chřipka

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči. Autonomie v činnostech každodenního života

Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči. Autonomie v činnostech každodenního života Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči Autonomie v činnostech každodenního života Logika dlouhodobé péče vysoká míra závislosti nízká míra soběstačnosti prostor možností a příležitost jednat a nejednat

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více