. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ". viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h"

Transkript

1 MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zií seestr 999/. Derivace prvío řádu V této základí kapitole pojedáváe o dierecovatelosti zobrazeí : U R R (podožia U je vždy otevřeá). Zavádíe ěkolik základíc pojů derivace: Frécetovu, Gâteauovu, derivace podle vektoru a parciálí derivace. Ukazujee souvislost těcto pojů s poje derivace z prvío ročíku. Ukazujee pravidla pro derivováí základíc zobrazeí. Vysvítá, že pouze Frécetova derivace splňuje základí větu o derivaci složeéo zobrazeí: derivace kopozice dvou zobrazeí je rova kopozici jejic derivací. Slabší derivace podle vektoru a zejéa parciálí derivace se zase poěrě sado počítají. Ukazujee, že v případě spojitě dierecovatelýc zobrazeí lze výody všec pojů derivace spojit: spojitou dierecovatelost zobrazeí a otevřeé ožiě lze sado odalit poocí parciálíc derivací a přito se jedá o poje se stejě ezkýi (či dokoce, jak zjistíe později, ezčíi) vlastosti, jaké á Frécetova derivace. Většia výsledků této kapitoly je ezávislá a volbě ory a prostorec R a R. Na řídké výjiky vždy upozorňujee... Frécetova derivace. Zobrazeí : U R R se jeuje dierecovatelé v bodě U, eistuje-li lieárí zobrazeí l : R R takové, že li ( + ) ( ) l ( ). (..) V podíce (..) vystupují dvě ory, které jsou ozačey stejý sybole: jeda a R a druá a R. Buď. jiá ora (a R i R ), pro kterou platí.. M. viz věty.7 a. (čísla a M lze vybrat tak, aby erovost platila v R i R ). Máe l l M l ( + ) ( ) ( ) + + ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ), (..) M což zaeá, že podíka (..) je ekvivaletí podíce li ( + ) ( ) l ( ). (..3) Teto pozatek je užitečý při kokrétíc výpočtec: je při ic ožo používat libovolou oru. Podíka (..) je ekvivaletí podíce li ( + ) ( ) l ( ). (..4) Věta.. Lieárí zobrazeí l, splňující (..), eistuje ejvýše jedo. D ů k a z. Připusťe, že jsou taková zobrazeí dvě, l a l, a že eistuje vektor R takový, že l( ) l ( ). Platí a li ( + s ) ( ) l ( s ), + s s li ( + s ) ( ) l ( s ). + s s

2 MATEMATICKÁ ANALÝZA III Máe l ( ) l ( ) ls ls li ( ) ( ) + s s + s l s + s l s li ( ) ( ) ( ) + li ( ) ( ) ( ). + + s s s s Teto spor dokazuje větu. Lieárí zobrazeí l z předcozí deiice se ozačuje D ( ) a azývá (Frécetovou) derivací zobrazeí v bodě. Následující tvrzeí uvádějí základí vlastosti Frécetovy derivace. Věta. (o diereciálu). Zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě, právě když eistuje lieárí zobrazeí l : R R, okolí V R, obsaující bod R, a zobrazeí ε : V R tak, že li ε( ) a pro každé R (..5) ( + ) ( ) l( ) +ε ( ). (..6) Platí l( ) D( )( ). D ů k a z. Podíka (..6) společě s (..5) je ekvivaletí podíce li ( + ) ( ) l ( ), (..7) což dokazuje tvrzeí. Polože a zvole libovolě lieárí zobrazeí l : R R, l ( ) k. Z podíky (..5) plye, že eistuje okolí uly W R takové, že pro každé W platí ε( ) < k. Pro taková ovše dostáváe ε( ) < l( ). (..8) Tato skutečost se obvykle opisuje slovy zobrazeí ( + ) ( ) D( )( ) koverguje k ule rycleji ež libovolá příka ebo D ( ) je lieárí část přírůstku ukce v bodě. K podobéu závěru lze dojít i při obecé a. Věta.3. Zobrazeí : U R R, dierecovatelé v bodě, je v toto bodě spojité. D ů k a z. Z (..6) plye li ( ( + ) ( )). Nyí dokážee základí větu o derivaci složeéo zobrazeí. Nejprve poocé lea: Lea.4. Necť zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U. Pak zobrazeí ( + ) ( ) je a ějaké okolí bodu R oraičeé. D ů k a z. Podle věty. je ( + ) ( ) D ( ) ( ). + ε (..9) Nora prvío sčítace a pravé straě je oraičea čísle D ( ), druý á v bodě

3 . DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 3 R liitu rovu, je tedy a ějaké okolí tooto bodu rověž oraičeý. Věta.5 (o derivaci složeéo zobrazeí). Necť zobrazeí : U R R je 3 dierecovatelé v bodě U, zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě ( ) U. Pak zobrazeí o je dierecovatelé v bodě a platí Máe D( o )( ) D ( ) od ( ). (..) D ů k a z. Ozače l D ( ), l D ( ). Pro R ozače ( + ) ( ). (..) ( ) ( ) ( ) ( + ) ( ) l l( ) ( ( + ) ) ( ( ) ) l( ( + ) ( ) ) + l( ( + ) ( ) ) l( l( ) ) + ( + ) ( ) l( ) ( + ) ( ) l( ) + l ε( ) ( + ) ( ) l( ) + l, kde li ε ( ). Z věty.3 plye, že při je li. Navíc, podle leatu.4 je výraz a ějaké okolí uly oraičeý. Proto je liita výrazu a pravé straě rova ule a věta dokázáa. Věta.6. Každé kostatí zobrazeí : R R je dierecovatelé v každé bodě R. Platí D ( ). D ů k a z. Platí li ( + ) ( ) li ( ) ( ). Věta.7. Každé lieárí zobrazeí l : R R je dierecovatelé v každé bodě R. Platí Dl( ) l. D ů k a z. Máe l li ( + ) l ( ) l ( ) l li ( ) + l ( ) l ( ) l ( ). Věta.8. Zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U, právě když jsou v toto bodě dierecovatelé jeo složky,, K, : U R. Pro každé R platí D ( )( ) D ( )( ), D ( )( ), K, D ( )( ). (..) D ů k a z. Zřejý. Vzta (..) se dá apsat takto: ( ) D ( ) D ( ), D ( ), K, D ( ). (..3) ( )

4 4 MATEMATICKÁ ANALÝZA III Následující věta ukazuje, jak souvisí právě deiovaý poje derivace s poje derivace z prvío ročíku. Věta.9. Fukce : U R R je dierecovatelá v bodě U, právě když ta á derivaci (ve syslu prvío ročíku). Pro každé R platí D ( )( ) ( ). (..4) D ů k a z. Předpokládeje, že eistuje ( ). Pak li ( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) li + ( ). Naopak, je-li ukce v bodě dierecovatelá a D ( )( ) k, pak + + ( ) li ( ) ( ) li ( ) ( ) k + k ( + ) ( ) k li + k + k k. Další věta ukáže, jak sado se derivují zobrazeí z R do R. Věta.. Zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U právě když á v toto bodě každá jeo složka derivaci ve syslu prvío ročíku. Pro každé R platí D ( )( ) (( ) ( ),( ) ( ), K,( ) ( ) ). (..5) D ů k a z. Necáváe a čteáři. Věta.. Zobrazeí s : R R, s ( ) +, a p : R R, p ( ), jsou dierecovatelá v každé bodě R. Platí Takže Ds( )( ) +, (..6) Dp( )( ) +. D ů k a z. Tvrzeí pro zobrazeí s plye přío z věty.7. Pro zobrazeí p áe p ( + ) p ( ) ( + )( + ) a, { } a {, } a, p li ( + ) p ( ) a tvrzeí je dokázáo. { }. (..7) Věta.. Jsou-li, : U R R zobrazeí dierecovatelá v bodě U, pak pro libovolá čísla c, c R je zobrazeí c + c dierecovatelé v bodě a platí D( c + c )( ) cd ( ) + cd ( ). (..8) D ů k a z. Ozače l lieárí zobrazeí, přiřazující každéu vektoru (, ) R R vektor c + c a (, ) zobrazeí ( ( ), ( )). Máe

5 . DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 5 D( c c)( ) D lo(, ) ( ) Dl( ( ), ( )) od(, )( ) l o ( D ( ), D ( ) ) cd ( ) + cd ( ) (Věta.5,.7 a.8). + ( ) Pokuste se podobě dokázat větu o derivaci součiu dvou ukcí (využijte přito derivaci zobrazeí p z věty.).. Derivace podle vektoru, Gâteauova derivace. Necť : U R R, U, R. Derivací zobrazeí podle vektoru v bodě rozuíe liitu Necť g s D ( ) li ( + ) ( ). s s : R R je zobrazeí, deiovaé předpise (..) g () s + s. (..) Přío z uvedeé deiice plye ásledující jedoducé tvrzeí. Lea.3. Zobrazeí : U R R á v bodě U derivaci podle vektoru R, právě když je zobrazeí o g dierecovatelé v ule. Platí D( ) D ( og)( )( ) ( og) ( ), K,( og) ( ). D ů k a z. Předpokládeje, že zobrazeí věty. je ve vztau ( ) ( og )( s) ( og )( ) D( og )( )( s) + sε( s) (..3) o g je dierecovatelé v ule. Pak podle li s ε ( s). Vzlede k tou, že ( o g )( s) ( + s), dostáváe současě eisteci uvažovaé derivace podle vektoru i prví rovost v (..3). Druá rovost plye z věty.. Obráceá iplikace plye ied z (..3). Derivace zobrazeí v bodě podle vektoru je tedy derivací zobrazeí s ( + s) v ule. To, společě s větou., uožňuje počítat derivace podle vektorů velice sado. Je-li zobrazeí D ( ) lieárí, azýváe je Gâteauovou derivací zobrazeí v bodě a začíe DG ( ). Je tedy DG ( ) L( R, R ). Lea.4. Je-li zobrazeí : U R R dierecovatelé v bodě U, á v toto bodě i Gâteauovu derivaci a platí D ( ) G D ( ). (..4) D ů k a z. Uvažuje zobrazeí g z (..). Toto zobrazeí je dierecovatelé a platí Dg ( )( s) s. Podle věty.5 áe D( og )( )( ) D ( ) odg ( ) ( ) D ( )( ) Tvrzeí tedy plye z leatu.3. ( ). Lea.5. Necť U R, : U R. Eistuje-li derivace D ( ), kde, pak je zobrazeí v bodě dierecovatelé. D ů k a z. Pro, R uvažuje zobrazeí g : R R z (..). Platí ( og ) og a tvrzeí plye z leatu.3 a věty.5. Uvaže ukci : R R, deiovaou předpise

6 6 MATEMATICKÁ ANALÝZA III, když, (, ) (..5) jidy. Vidíe, že derivace této ukce v ule podle libovoléo vektoru R eistuje. Platí D ( ) ( ). Jelikož ovše ukce eí lieárí, zaeá to, že DG ( ) eeistuje. Přesvědčte se, že podobou vlastost á ukce 3 ( ) 3 ( ), když (, ) (, ), (, ) ( ) + ( ) (..6), když (, ) (, ). která je dokoce spojitá. Gra této ukce vidíe a ásledující obrázku: y 3 ( ) 3 ( ), když (, ) (, ), (, ) ( ) + ( ), když (, ) (, ). Uvažuje yí ukci : R R, deiovaou předpise, když >, ( ), (, ) (..7) jidy. Sado zjistíe, že tato ukce á v ule Gâteauovu derivaci, ačkoli ta eí spojitá. Vidíe tedy, že pro Gâ-

7 . DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 7 teauovu derivaci eplatí věta.3. Poocí posledě uvedeé ukce lze sado dokázat, že pro Gâteauovu derivaci eplatí ai věta.5. Stačí deiovat ukci g : R R předpise gt () (, tt ) a uvažovat kopozici o g. (..8) Nyí uvedee pro zajíavost obdobu věty.5, která platí (z části) i pro Gâteauovu derivaci. Věta.6. Necť zobrazeí : U R R á Gâteauovu derivaci v bodě U, k zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě ( ) U. Pak zobraueí o á v bodě Gâteauovu derivaci a platí D ( o )( ) D ( ) od ( ). (..9) G G D ů k a z. Necť g : R R je zobrazeí z (..). Podle leatu.3 je zobrazeí o g dierecovatelé v ule, je takové tedy i zobrazeí g o o (věta.5). Zobrazeí o tedy á derivaci podle vektoru (opět lea.3) a platí D ( o )( ) D( o og )( )( ) D ( )( D( og )( )( ) ) ( ) D ( ) D ( ). (..) Přiřazeí D ( o )( ) je tedy lieárí a vzta (..9) dokázá..3. Parciálí derivace.necť : U R R, U. Ozače e, e, K, e kaoickou bázi vektorovéo prostoru R (tedy e (,, K, ), e (,,, K, ),, e (, K,, )). Derivace zobrazeí v bodě podle e i se azývá parciálí derivací zobrazeí podle i-té proěé v bodě. Kladee D ( ) De ( ), D ( ) De ( ), M D( ) D ( ). e (.3.) Pro uvedeé zobrazeí, bod U a číslo i {, K,, } ozače U i, ožiu všec t R takovýc, že (,,, i i+ K, t,, K, ) U, i-té ísto a i, zobrazeí z U i, do R, deiovaé předpise (.3.) ( t ) ( i i i,,,,, t, + K, K, ). (.3.3) Toto zobrazeí se azývá i-té parciálí zobrazeí zobrazeí v bodě. Věta.7. Zobrazeí : U R R á v bodě U parciálí derivaci podle i-té proěé, právě když je v bodě i dierecovatelé parciálí zobrazeí i,. Pro každé j {, K,, } platí j j i D ( ) ( ) ( ). (.3.4) i i, D ů k a z. Necáváe a čteáři. Věta.7 ukazuje způsob, který se ve skutečosti parciálí derivace počítají.

8 8 MATEMATICKÁ ANALÝZA III Pro zobrazeí : U R R, které á v bodě U parciálí derivace podle všec proěýc, kladee D ( ) D ( ) L D ( ) ( ) D ( ) D ( ) L D ( ). M M O M D ( ) D ( ) L D ( ) Tato atice se jeuje atice parciálíc derivací zobrazeí v bodě. (.3.5) Předpokládeje, že zobrazeí : U R R á v bodě U Gâteauovu derivaci. Pak pro libovolý vektor R, e + e + + K e platí Vidíe tedy, že DG( )( ) DG( )( e + e + K+ e ) DG( )( e ) + DG( )( e ) + K+ ( )( e ) D ( ) + D ( ) + K+ D ( ) ( ). Věta.8. Pro zobrazeí : U R R, které á Gâteauovu derivaci v bodě U, je atice ( ) aticí lieárío zobrazeí D ( G ). Z uvedeéo a z věty.5 rověž okažitě vyplývá ásledující věta: Věta.9. Necť zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě U, 3 zobrazeí : U R R je dierecovatelé v bodě ( ) U. Pak ( o ) ( ) ( ) ( ). (.3.6).4 Věty o středí odotě. Lagrageova věta o středí odotě (ebo o přírůstku ukce) patří k základí ástrojů ateatické aalýzy. Pro prvky, R kladee [, + ] g ([, ]) (.4.) (viz (..)). Je tedy [, + ] ožia všec bodů + t, kde t [,, ] čili úsečka, spojující body a +. Nyí ůžee přikročit k větě o středí odotě. Věta. (o středí odotě pro ukce). Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a ukce : U R á v každé bodě této úsečky derivaci podle vektoru. Pak eistuje bod y [, + ] takový, že ( + ) ( ) D ( y). (.4.) D ů k a z. Necť t [, ]. Máe og () t ( + t+ ( t t) ) og+ t ( t t). (.4.3) Jelikož ukce o g + t a pravé straě je dierecovatelá v bodě t (to plye z předpokladu, že ukce á derivaci podle vektoru v bodě + t ), á zobrazeí o g :[, ] R derivaci v bodě t a tedy (vzlede k libovolosti bodu t ) v každé bodě itervalu [., ] Podle Lagrageovy věty tedy eistuje bod t (, ) takový, že og () og ( ) ( og )( t )( ). Levá straa této rovice je ovše rova ( + ) ( ) (jak plye (..)), kdežto pravá D ( + t ) (jak je vidět po zderivováí (.4.3) v t a pocopeí (..3)). Můžee tedy

9 . DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU 9 položit y + t. Důsledek. Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a ukce : U R á Gâteauovu derivaci v každé bodě této úsečky. Pak eistuje prvek y [, + ] takový, že ( + ) ( ) D ( y)( ). (.4.4) G D ů k a z. Plye z předcozí věty a deiice Gâteauovy derivace. Nyí uvedee obecější (a koplikovaější) variatu věty o středí odotě, která platí pro libovolá zobrazeí : U R R. Nejprve jedo poocé tvrzeí (jedá se o speciálí případ tzv. Haovy Baacovy věty z ukcioálí aalýzy): Lea.. K libovoléu prvku R eistuje lieárí zobrazeí l : R R takové, že l a l ( ). D ů k a z. Toto lea platí pro libovolou oru a R, y je však dokážee pouze pro oru.. Předpokládeje, že (pro ulu je důkaz sadý) a polože l ( ) (, ) (v čitateli přirozeý skalárí souči). Zobrazeí l je zjevě lieárí a platí l ( ). Podíveje se a jeo oru: l a l( ) a (, ). Podle Scwartzovy erovosti (, ), kterou záe z algebry, tedy platí l a. Navíc, pro vektor áe a Tvrzeí tedy platí. (, ) (, ). Věta. (o středí odotě pro zobrazeí). Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a zobrazeí : U R á v každé bodě této úsečky derivaci podle vektoru. Pak platí ( + ) ( ) sup D ( y). y [, + ] (.4.5) D ů k a z. Podobě jako v důkazu věty. uvažuje zobrazeí o g. Toto zobrazeí je dierecovatelé v každé bodě itervalu [., ] Necť l : R R je lieárí zobrazeí takové, že l a l( ( + ) ( )) ( + ) ( ) (viz lea.). Zobrazeí lo og je tedy dierecovatelé a celé itervalu [, ] a ůžee a ě použít Lagrageovu větu o středí odotě: ( lo og )( ) ( lo og )( ) ( lo og ) ( t), kde t [, ]. Pro levou strau ovše platí ( lo og )( ) ( lo og )( ) l( ( + ) ( ) ) ( + ) ( )

10 MATEMATICKÁ ANALÝZA III a pro pravou ( lo og ) ( t) ( lo og+ t) ( ) D( lo og+ t)( )( ) l D( o g )( )( ) D ( + t ) sup D ( y). Tí je tvrzeí dokázáo. + t y [, + ] Důsledek. Necť ožia U R obsauje úsečku [, + ] a zobrazeí : U R á Gâteauovu derivaci v každé bodě této úsečky. Pak ( + ) ( ) sup D ( y). y [, + ] G D ů k a z. Plye z věty., deiice Gâteauovy derivace a věty.9. (.4.6) Vidíe, že věta o středí odotě pro zobrazeí je orulováa v poěkud slabší podobě ež věta o středí odotě pro ukce. Že bylo toto oslabeí uté, ukazuje ásledující příklad. Uvažuje zobrazeí : R R, deiovaé předpise ( t) (cos t,si t) (.4.7) a polože, π. Platí ( + ) ( ). Přito ale eeistuje bod y [ π, ], ve které by bylo Dy ( )..5. Spojitá dierecovatelost.předpokládeje, že zobrazeí : U R R á Gâteauovu derivaci v každé bodě ějakéo okolí V U. Dostáváe zobrazeí DG : V L( R, R ), přiřazující každéu bodu Gâteauovu derivaci zobrazeí v toto bodě. Zvole yí bod U. Řekee, že zobrazeí je v bodě spojitě dierecovatelé, je-li zobrazeí DG deiováo a ějaké jeo okolí a je-li v toto bodě spojité. Víe, že prostor L( R, R ) je izoorí s vektorový prostore atic typu. Podle věty.7 o spojitosti zobrazeí DG erozoduje, jakou oru a prostoru L ( R, R ) zvolíe. Můžee tedy usoudit, že zobrazeí DG je spojité, právě když je spojité zobrazeí. O spojitosti tooto zobrazeí se přito rozoduje poěrě sado. Věta.3. Zobrazeí spojitě dierecovatelé v bodě je v toto bodě dierecovatelé. D ů k a z. Necť : U R R je zobrazeí, spojitě dierecovatelé v bodě U. Zobrazeí DG je tedy deiováo v každé bodě ějakéo okolí bodu. Ozače D ( y) l. Platí G y li l+ l. (.5.) Aplikujee-li důsledek věty o středí odotě pro zobrazeí a zobrazeí l, dostaee ( + ) ( ) l ( ) sup l l y y [, + ]. (.5.) Máe tedy ( + ) ( ) l( ) sup l l, y y [, + ] (.5.3) přičež liita pravé stray pro je rova ule. 3 Věta.4. Necť zobrazeí : U R R a : U R U jsou spojitě dierecovatelá v každé bodě svýc deiičíc oborů. Pak zobrazeí o je spojitě dierecovatelé v každé bodě ožiy U. D ů k a z. Necáe čteáři.

11 . DERIVACE PRVNÍHO ŘÁDU Lea.5. Předpokládeje, že zobrazeí : U R R á derivace podle vektorů, v každé bodě ožiy U a zobrazeí D : U R je spojité v bodě U. Pak pro každé c, c R eistuje derivace Dc+ c ( ) a platí D + ( ) cd ( ) + cd ( ). (.5.4) c c D ů k a z. Ccee dokázat, že li ( + tc ) ( ) + tc cd ( ) + cd ( ). (.5.5) t t Jelikož ( + tc + tc) ( ) (.5.6) ( + tc + tc ) ( + tc ) + ( + tc ) ( ) a tc cd ( ) Dc ( ) li ( + ) ( ), t t tc cd ( ) Dc ( ) li ( ) ( ) (.5.7) +, t t stačí dokázat, že li ( + tc ) ( ) li ( ) ( ) + tc + tc + tc. (.5.8) t t t t Ozače ( + tc ) ( ) g ( ). (.5.9) t Podle věty. platí Ale g ( + tc ) g ( ) sup Dtc gy ( ). (.5.) y [, + tc] Dtc g( y) c( D ( y+ tc) D ( y) ), (.5.) což podle předpokladu o spojitosti zobrazeí D zaeá, že liita levé stray (.5.) pro t je rova ule. Tí je lea dokázáo. Věta.6. Necť pro zobrazeí : U R R eistují všecy ukce D i j : U R, kde i {, K, }, j {, K, }, a jsou a ožiě U spojité. Pak zobrazeí je spojitě dierecovatelé v každé bodě ožiy U. D ů k a z. Podle předcozío leatu á zobrazeí Gâteauovu derivaci v každé bodě ožiy U (proč?). Tvrzeí tedy plye z předpokladu o spojitosti parciálíc derivací. ( ) Uvaže ukce : U R R, kde U (, ) R a (, ) ( ). K výpočtu parciálíc derivací této ukce á podle věty.7 stačí zalosti z prvío ročíku: ( ) D (, ) ( ), (.5.) ( ) D (, ) ( ) l. Vidíe, že ukce D a D jsou spojité. Podle věty.6 to zaeá, že ukce je spojitě dierecovatelá (a tedy dierecovatelá) v každé bodě ožiy U. Podíveje se yí a ukci :(, ) R, ( ). Z prvío ročíku víe, že derivaci této ukce lze

12 MATEMATICKÁ ANALÝZA III spočítat poocí triku e l, který vede k ( ) ( l l e ) e (l + ) (l + ). Zkuse yí spočítat derivaci ukce jiak. Platí o g, kde g : R R, g ( ) (, ). Zobrazeí g je dierecovatelé (třebas proto, že je lieárí). Podle věty.9 dostáváe ( ) ( o g) ( ) ( g( )) g ( ) (, ) g ( ) ( ) +, l l (l + ).

1. Přirozená topologie v R n

1. Přirozená topologie v R n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu

Více

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f D E R I V A C E F U N KCE Deiice. (derivace Buď ukce,!. Eistuje-li limitu derivací ukce v bodě a začíme ji (. lim ( + lim Deiice. (teča a ormála Přímku o rovici y ( v bodě, přímku o rovici y ( (, kde (

Více

7. Analytická geometrie

7. Analytická geometrie 7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp

Více

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie 3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se

Více

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se

Více

Kapitola 4 Euklidovské prostory

Kapitola 4 Euklidovské prostory Kapitola 4 Euklidovské prostory 4.1. Defiice euklidovského prostoru 4.1.1. DEFINICE Nechť E je vektorový prostor ad tělesem reálých čísel R,, : E 2 R. E se azývá euklidovský prostor, platí-li: (I) Pro

Více

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem ukce, gra ukce De: Fukcí reálé proměé azýváme pravidlo, které každému reálému číslu D přiřazuje právě jedo reálé číslo y H Toto pravidlo začíme ejčastěji

Více

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zmí semestr 999/ 3. Iverzí a mplctí zobrazeí V této kaptole uvádíme dvě důležté věty, které acházeí aplkace v moha oblastech matematky: Větu o verzím a větu o

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie 1 Uzavřeá Gaussova rovia a její topologie Podobě jako reálá čísla rozšiřujeme o dva body a, rozšiřujeme také možiu komplexích čísel. Nepřidáváme však dva body ýbrž je jede. Te budeme začit a budeme ho

Více

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem) Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic

Více

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Ivaa Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

5. Posloupnosti a řady

5. Posloupnosti a řady Matematická aalýza I předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Zimí semestr 2004/05 5. Poslouposti a řady 5.1 Limita a hromadé hodoty. Mějme posloupost x ) prvků Hausdorffova topologického prostoru

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy 1. Číselé obory, dělitelost, výrazy 1. obor přirozeých čísel - vyjadřující počet prvků možiy - začíme (jsou to kladá edesetiá čísla) 2. obor celých čísel - možia celých čísel = edesetiá, ale kladá i záporá

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

Diferenciální versus diferenční počet

Diferenciální versus diferenční počet Olomučay,. X. 8 DIPLOMOVÁ PRÁCE Diereciálí versus dierečí počet Tomáš Štětia Prolašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatě podle pokyů vedoucío diplomové práce a s použitím uvedeé literatury.

Více

P. Girg. 23. listopadu 2012

P. Girg. 23. listopadu 2012 Řešeé úlohy z MS - díl prví P. Girg 2. listopadu 202 Výpočet ity poslouposti reálých čísel Věta. O algebře it kovergetích posloupostí.) Necht {a } a {b } jsou kovergetí poslouposti reálých čísel a echt

Více

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení Sipleová etoda: - patří ezi uiverzálí etody řešeí úloh lieárího prograováí. - de o etodu iteračí, t. k optiálíu řešeí dospíváe postupě, krok za kroke. - výpočetí algoritus se v každé iteraci rozpadá do

Více

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy. 11. předáška 16. prosice 009 Úvod do komplexí aalýzy. Tři závěrečé předášky předmětu Matematická aalýza III (NMAI056) jsou věováy úvodu do komplexí aalýzy. Což je adeseá formulace eboť časový rozsah ám

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

ZS 2018/19 Po 10:40 T5 Cvičeí - Matematická aalýza ZS 08/9 Po 0:40 T5 Cvičeí 008 Řešte erovice v R: 8, log 3 ( 3+3 0 Částečý součet geometrické řady: pro každé q C, q, a N platí 3 Důsledek: +q +q + +q = q+ q si+si+ +si = si

Více

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Přednáška 7, 14. listopadu 2014 Předáška 7, 4. listopadu 204 Uvedeme bez důkazu klasické zobecěí Leibizova kritéria (v ěmž b = ( ) + ). Tvrzeí (Dirichletovo a Abelovo kritérium). Nechť (a ), (b ) R, přičemž a a 2 a 3 0. Pak platí, že.

Více

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu): Pricip matematické idukce PMI) se systematicky probírá v jié části středoškolské matematiky. a tomto místě je zařaze z důvodu opakováí matka moudrosti) a proto, abychom ji mohli bez uzarděí použít při

Více

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v

Více

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE 1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n. Matematická aalýza II předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Semestr letí 2005 6. Nekoečé řady fukcí V šesté kapitole pokračujeme ve studiu ekoečých řad. Nejprve odvozujeme základí tvrzeí o

Více

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace: . cvičeí Příklady a matematickou idukci Dokažte:.! . Návody:. + +. + i i i i + + 4. + + + + + + + + Operace s možiami.

Více

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být

Více

Časopis pro pěstování matematiky

Časopis pro pěstování matematiky Časopis pro pěstováí ateatiky Libuše Grygarová O jedo důkazu pricipu duality v lieárí prograováí Časopis pro pěstováí ateatiky, Vol. 110 (1985), No. 4, 378--383 Persistet URL: http://dl.cz/dlcz/118254

Více

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých 9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie

Více

Základní pojmy kombinatoriky

Základní pojmy kombinatoriky Základí pojy kobiatoriky Začee příklade Příklad Máe rozesadit lidí kole kulatého stolu tak, aby dva z ich, osoby A a B, eseděly vedle sebe Kolika způsoby to lze učiit? Pro získáí odpovědi budee potřebovat

Více

Matematická analýza I

Matematická analýza I 1 Matematická aalýza ity posloupostí, součty ekoečých řad, ity fukce, derivace Matematická aalýza I látka z I. semestru iformatiky MFF UK Zpracovali: Odřej Keddie Profat, Ja Zaatar Štětia a další 2 Matematická

Více

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

2.7.5 Racionální a polynomické funkce 75 Racioálí a poloické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozáka: Při opisováí defiic racioálí a poloické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké Ve skutečosti je ssté, který jsou fukce

Více

Lineární programování

Lineární programování Lieárí programováí Adjugovaý problém lieárího programováí V případě řešeí problému lieárího programováí LP ma{ c T : A b 0} získáváme výchozí přípustou jedotkovou bázi u doplňkových proměých a za předpokladu

Více

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad... Obsah 1 Mocié řady 1 1.1 Defiice a vlastosti mociých řad.................... 1 1. Rozvoj fukce do mocié řady...................... 5 1.3 Aplikace mociých řad........................... 10 1 Kapitola 1

Více

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU Matematické modelováí (KMA/MM Téma: Model pohybu mraveců Zdeěk Hazal (A8N18P, zhazal@sezam.cz 8/9 Obor: FAV-AVIN-FIS 1. ÚVOD Model byl převzat z kihy Spojité modely v biologii

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1 I. TAYLORŮV POLYNOM Připomeňme si defiice elemetárích fukcí: a si( = 2+ = ( (2+! b cos( = 2 = ( (2! c e = =!. Dokažte, že Taylorův polyom k-tého řádu v bodě pro fukce f je rove polyomu P : (tyto výsledky

Více

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil Text byl vytvoře v rámci realizace projektu Matematika pro ižeýry 2. století (reg. č. CZ..07/2.2.00/07.0332), a kterém se společě podílela Vysoká škola báňská Techická

Více

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N. .. Derivace elemetárích fukcí II Předpoklady: Př. : Urči derivaci fukce y ; N. Budeme postupovat stejě jako předtím dosazeím do vzorce: f ( + ) f ( ) f f ( + ) + + + +... + (biomická věta) + + +... + f

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Fukce RNDr. Yvetta Bartáková Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou Limita poslouposti a fukce VY INOVACE_0 9_M Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou A) Limita poslouposti Říkáme, že posloupost a je kovergetí,

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N? 1 Prví prosemiář Cvičeí 1.1. Dokažte Beroulliovu erovost (1 + x) 1 + x, N, x. Platí tato erovost obecě pro všecha x R a N? Řešeí: (a) Pokud předpokládáme x 1, pak lze řešit klasickou idukcí. Pro = 1 tvrzeí

Více

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Základní pojmy a vlastnosti Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí

Více

Základní pojmy kombinatoriky

Základní pojmy kombinatoriky Základí pojy kobiatoriky Začee příklade Příklad Máe rozesadit lidí kole kulatého stolu tak, aby dva z ich, osoby A a B, eseděly vedle sebe Kolika způsoby to lze učiit? Pro získáí odpovědi budee potřebovat

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že

Více

Užití binomické věty

Užití binomické věty 9..9 Užití biomické věty Předpoklady: 98 Často ám z biomického rozvoje stačí pouze jede kokrétí čle. Př. : x Urči šestý čle biomického rozvoje xy + 4y. Získaý výraz uprav. Biomický rozvoj začíá: ( a +

Více

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1 [M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti

Více

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze limití Náhodé limití Katedra pravděpodobosti a matematické statistiky Uiverzita Karlova v Praze email: praskova@karli.mff.cui.cz 9.4.-22.4. 200 limití Outlie limití limití efiice: Řekeme, že stacioárí

Více

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limity - 7 - Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé Spojitost a limity Defiice -okolím bodu a azýváme iterval ( a a ) Redukovaým -okolím bodu a azýváme sjedoceí itervalů a a a a Spojitost

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1 3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí.

Více

2.4. INVERZNÍ MATICE

2.4. INVERZNÍ MATICE 24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:

Více

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) = NAF61, ZS 17 18 Zápočtová písemá práce VZOR 5. leda 18 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo a příjmeí:

Více

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená. .7.5 Racioálí a polomické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozámka: Při opisováí defiic racioálí a polomické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké. Ve skutečosti je sstém, kterým jsou

Více

f B 6. Funkce a posloupnosti 3 patří funkci dané předpisem y = 2 x + 3. [všechny] 1) Rozhodněte, která z dvojic [ ;9][, 0;3 ][, 2;7]

f B 6. Funkce a posloupnosti 3 patří funkci dané předpisem y = 2 x + 3. [všechny] 1) Rozhodněte, která z dvojic [ ;9][, 0;3 ][, 2;7] 6. Fukce a poslouposti ) Rozoděte, která z dvojic [ ;9[, 0; [, ; patří fukci daé předpisem y +. [všecy ) Auto má spotřebu 6 l beziu a 00 km. Na začátku jízdy mělo v plé ádrži 6 l beziu. a) Vyjádřete závislost

Více

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015 Cvičeí k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikovaé matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičeí Zimí semestr akademického roku 2015/2016 20. listopadu 2015 Předmluva

Více

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat Komplexí čísla Hoza Krejčí Abstrakt. Co jsou to komplexí čísla? K čemu se používají? Dá se s imi dělat ěco cool? Na tyto a další otázky se a předášce/v příspěvku pokusíme odpovědět. Proč vzikla komplexí

Více

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

1 Trochu o kritériích dělitelnosti Meu: Úloha č.1 Dělitelost a prvočísla Mirko Rokyta, KMA MFF UK Praha Jaov, 12.10.2013 Růzé dělitelosti, třeba 11 a 7 (aeb Jak zfalšovat rodé číslo). Prvočísla: které je ejlepší, které je ejvětší a jak

Více

-cenzura- Obsah. 1.1 Přeskoč není důležité

-cenzura- Obsah. 1.1 Přeskoč není důležité Čísla v obecější pohledu -cezura- kotakt str. - Obsah.. Příklad ze kterých představa vchází. Přeskoč eí důležité str. -.. Model str. -.. Pravidla pro počítáí se zobecělý áhlede a čísla str. -.. Důsledk

Více

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA .. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019 Jméo: Příklad 2 3 Celkem bodů Bodů 0 8 2 30 Získáo 0 Uvažujte posloupost distribucí {f } + = D (R defiovaou jako f (x = ( δ x m, kde δ ( x m začí Diracovu distribuci v bodě m Najděte limitu f = lim + f

Více

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY URČENO PRO VZDĚLÁVÁNÍ V AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH IVAN KŘIVÝ ČÍSLO OPERAČNÍHO PROGRAMU: CZ..07 NÁZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU: VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN 2 NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN V této kapitole se dozvíte: axiomatickou defiici ormy vektoru; co je to ormováí vektoru a jak vypadá Euklidovská orma; axiomatickou defiici skalárího (také vitřího) součiu vektorů;

Více

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13). 37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým

Více

Mocninné řady - sbírka příkladů

Mocninné řady - sbírka příkladů UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mocié řady - sbírka příkladů Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí

Více

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu . ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličiai ideálího plyu Ze zkušeosti víe, že obje plyu - a rozdíl od objeu pevé látky ebo kapaliy - je vyeze prostore, v ěž je ply uzavře. Přítoost plyu v ádobě se

Více

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg. 2014 České Budějovice

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg. 2014 České Budějovice Matematika I Název studijího programu RNDr. Jaroslav Krieg 2014 České Budějovice 1 Teto učebí materiál vzikl v rámci projektu "Itegrace a podpora studetů se specifickými vzdělávacími potřebami a Vysoké

Více

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu 5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz

Více

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Masarykova uiverzita Přírodovědecká fakulta Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák NEKONEČNÉ ŘADY Bro 00 c Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák, Masarykova uiverzita, Bro, 998, 00 ISBN 80-0-949- 3 Kapitola 3 Řady absolutě

Více

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D. MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ PH.D. Obsah MNOŽINY.... ČÍSELNÉ MNOŽINY.... OPERACE S MNOŽINAMI... ALGEBRAICKÉ VÝRAZY... 6. OPERACE S JEDNOČLENY A MNOHOČLENY...

Více

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b Najděte itu Poslouposti a číselé řady ) + Protože + = + x ) + + =, je + + + + ) + = = 0 + + Najděte itu 3 si! + Protože je si! a 3 = 0, je 3 si! = 0 Najděte itu + a + a + + a + b + b, a

Více

ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, MATEMATICKÁ INDUKCE

ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, MATEMATICKÁ INDUKCE Projekt ŠABLONY NA GVM Gymázium Velké Meziříčí registračí číslo projektu: CZ07/500/098 IV- Iovace a zkvalitěí výuky směřující k rozvoji matematické gramotosti žáků středích škol ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, MATEMATICKÁ

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ ANALÝZA 1. Doc. RNDr. Jaroslav Hančl, CSc. Jan Šustek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ ANALÝZA 1. Doc. RNDr. Jaroslav Hančl, CSc. Jan Šustek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ ANALÝZA Doc. RNDr. Jaroslav Hačl, CSc. Ja Šustek OSTRAVA 00 0. ÚVOD 0.. INFORMACE O POUŽITÝCH SYMBOLECH Průvodce studiem vstup autora do tetu, specifický

Více

Diferencovatelné funkce

Diferencovatelné funkce Přednáška 5 Diferencovatelné funkce Jak jsme se zmínili v minulé přednášce, je lavní myšlenkou diferenciálnío počtu naradit danou funkci y = f) v okolí bodu a polynomem V této přednášce se budeme podrobně

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) = Taylorovy řady ěkterých fukcí: I. TAYLORŮV POLYNOM Pro R platí: si) = 2+ = ), cos) = 2 2+)! = ), 2)! e = =.! Pro, : log + ) = = ) Pro, ) a a R: + ) a = a ) =, kde ) a = a a ) a 2) a +).!. Nalezěte Taylorův

Více

Vlastnosti posloupností

Vlastnosti posloupností Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti

Více

Derivace součinu a podílu

Derivace součinu a podílu 5 Derivace součiu a podílu Předpoklad: Pedagogická pozámka: Následující odvozeí jsem převzal a amerického fzikálího kursu Mechaical Uiverse Možá eí dostatečě rigorózí, ale mě osobě se strašě líbí spojitost

Více

1 Základní matematické pojmy Logika Množiny a jejich zobrazení... 7

1 Základní matematické pojmy Logika Množiny a jejich zobrazení... 7 Semiář z matematické aalýzy I Čížek Jiří-Kubr Mila 8 září 007 Obsah Základí matematické pojmy Logika Možiy a jejich zobrazeí 7 Reálá a komplexí čísla 6 Poslouposti 7 Základí vlastosti posloupostí 7 Limita

Více

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou 4. Testováí statistických hypotéz Úvod Při práci s daty se mohdy spokojujeme s itervalovým či bodovým odhadem parametrů populace. V mohých případech se však uchylujeme k jiému postupu, většiou jde o případy,

Více

GEOMETRIE I. Pavel Burda

GEOMETRIE I. Pavel Burda GEOMETRIE I Pavel Burda Obsah Úvod... 4 1. Vektorové prostory... 5. Vektorové prostory se skalárím ásobeím... 9. Afií prostory... 19 4. Afií přímka ( A 1 )... 5 5. Afií rovia (A )... 6 6. Afií prostor

Více

5 Křivkové a plošné integrály

5 Křivkové a plošné integrály - 7 - Křivkové a plošé itegrály 5 Křivkové a plošé itegrály 51 Křivky Pozámka V této kapitole se budeme zabývat obecými křivkami v Vždy však můžeme položit = 2 či = a přejít tak k speciálím případům roviy

Více

O Jensenově nerovnosti

O Jensenově nerovnosti O Jeseově erovosti Petr Vodstrčil petr.vodstrcil@vsb.cz Katedra aplikovaé matematiky, Fakulta elektrotechiky a iformatiky, Vysoká škola báňská Techická uiverzita Ostrava Ostrava, 28.1. 2019 (ŠKOMAM 2019)

Více

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Derivace funkcí jedné reálné proměnné Derivace fukcí jedé reálé proměé Pozámka Derivaci fukce v zadaém bodě můžeme počítat přímo pomocí defiice, použitím vět o algebře derivací, použitím vět o derivaci iverzí fukce, použitím vět o derivaci

Více

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková Základy statistiky Zpracováí pokusých dat Praktické příklady Kristia Somerlíková Data v biologii Zak ebo skupia zaků popisuje přírodí jevy, úlohou výzkumíka je vybrat takovou skupiu zaků, které charakterizují

Více

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem

Více

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci ... 4. 5. 6. 0 0 0 a q koverguje pro q < geometrická řada diverguje harmoická řada koverguje srovejte s teleskopickou řadou + + utá podmíka kovergece + 4 + + 7 ití srovávací kritérium, srováí s ití podílové

Více

Petr Šedivý Šedivá matematika

Petr Šedivý  Šedivá matematika LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími

Více

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové: Užitečé zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičeím z Kalkulu 3 od Kristýy Kucové: http://www.karli.mff.cui.cz/~kucova/historie8. php K posloupostem řad a fukcí Ilja Čerý: Iteligetí kalkulus. Olie zde:

Více

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál Mateatia II. NEURČITÝ INTEGRÁL.. Priitiví fuce a eurčitý itegrál Defiice... Říáe, že fuce F( ) je v itervalu ( ab, ) priitiví fucí fuci f ( ), platí-li pro všecha ( ab, ) vztah F = f. Defiice... Možia

Více

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby. V kapitole Ituitiví kobiatorika jse řešili příklady více éě stejý způsobe a stejých pricipech. Nyí si je zobecíe a adefiujee obvyklou teriologii. pravidlo součtu: Jestliže ějaký objekt A ůžee vybrat způsoby

Více