Kulturní pořady měsíce července. a Městské muzeum. - výstavní síň Špejcharu Nejstarší památky Dvora Králové.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kulturní pořady měsíce července. a Městské muzeum. - výstavní síň Špejcharu Nejstarší památky Dvora Králové."

Transkript

1 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Kulturní pořady měsíce července Městské muzeum: - výstavní síň Špejcharu Nejstarší památky Dvora Králové. Městská knihovna: - Prázdninový poutník (pohlednice z domova i ciziny). 19. královédvorský okruh Rabín Norman R. Patz u starosty Na oficiální a předem ohlášenou návštěvu města a starosty přijel rabín N.R.Patz s chotí. Je duchovním představitelem židovské obce Západního Essexu v New Jersey v USA a také prezidentem Společnosti pro historii československých Židů. Panu starostovi předal vzpomínkovou knihu v anglickém jazyce. Pan starosta se svojí manželkou byl jimi seznámen o tom, že v New Jersey dosud jsou pokračovatelé královédvorských Židů. Přítomní si prohlédli místo, kde stávala synagoga a Městské muzeum. Pohledy z věže kostela Číselník o průměru 2,5 metru a hodinová skříň uvnitř věže. Svěží ráno, které nabízí skvělou viditelnost, je přímo ideální na několik fotografií z věže kostela svatého Jana Křtitele. Byly pořízeny mimo návštěvní dobu díky pochopení pana faráře Czekaly, který předal kronikáři klíče, aby si sám nahoru došel. Poděkování proto patří jemu. Fotografováno bylo okolí vzdálenější a bližší. Pochopitelně ze strany, kde to sluníčko dovolovalo, tedy k jihovýchodu, jihu, západu a severu. 185

2 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

3 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Najmanka před půlstoletím vzpomínka Nejprve trochu té historie, která se dotýká jmenovaného závodu, který se před padesáti lety stal prvním svědkem zániku Českého Manchesteru. Samotný počátek tohoto, dodnes rozlehlého závodu, se počal odvíjet již v roce 1870, kdy sem přišli z Nového Bydžova bratři Neumannové, aby v těsné blízkosti Labe, na Slovanech, začali s výstavbou. Bylo to zprvu faktorství, později barvířství. Již po osmi letech (1878) rozšiřují bratři svoji výrobu a je zde na tehdejší dobu neuvěřitelných osm válcových tiskacích strojů. Firma měla název M.B. Neumanna synové (Moses Bär Neumanns Söhne). Pracovala až do doby nacistické okupace, kdy byla fabrika, za tak zvaného Protektorátu Böhmen und Mähren, změněna na sklady zbrojovky Junkerswerke. Krátce po válce se opět rozhoukala parní siréna, která svolávala dělníky k práci. Závod byl znárodněn a dostalo se mu jména TIBA - Slovany. Funkci ředitele zastával pan Schönbaum, ale s jeho kanceláří jsme se my, učedníci, setkali jen jednou, když nás vybral ke studiu na průmyslovce. Pracovalo se zde na den, tedy bez směnování. Tato velikostí a počtem tiskacích strojů největší, ale také nejzastaralejší továrna, přestala být již v roce 1952 textilkou a část se změnila na SGO (Středisko generálních oprav) a ústřední sklad barev a chemikálií. Zbytek budov posloužil jako internát národního podniku Tiba, část připadla zemědělskému podniku a z kanceláří se staly byty. My se však vrátíme k posledním rokům, tedy do doby okolo roku Měli bychom vzpomenout a zachovat několik vzpomínek na dobu, jak se v tomto závodě pracovalo, zvlášť proto, když už není mnoho pamětníků. Najmanka, jak se tehdy, ještě na sklonku čtyřicátých let, závodu vžitě říkalo, měla, proti jiným textilním závodům Tiby, neobvykle široký sortiment výroby. Patřily sem levné šatovky, pojmenované jako molina, tkané krepy a vlnovky, dále lehlé záclonoviny etamíny, rovněž zimní flanely a barchety, ale také tkaniny drahé, jakými byly dyftýny, manchestery a kordy a barvené, potisknuté široké zboží. Téměř všechno zboží se tisklo na úzkých rolech, ale také na jediném širokém tiskacím stroji (rolle) dvorských tiskáren. Ještě dnes, když se na celý tento komplex budov podíváme z Jiráskovy ulice (Tašinberka), tak působí mohutným dojmem. Pro všechny dvorské závody bylo společné to, že vyrůstaly ze skromných začátků a postupně se rozrůstaly se sílícím vlivem získaného kapitálu. Závod neměl vlastní tkalcovnu a režné zboží se dováželo na nákladní rampu, odkud se v dílcích převáželo do druhého patra režného skladu. Provádělo se to pomocí výtahu, který měl, jako jediný, svoji obsluhu, které se neřeklo jinak než liftboj. Do rozměrné kabiny se vměstnaly dva zbožím vrchovatě naplněné transportní vozíky, liftboj, zatáhl za lanko a výtah se zvolna sunul nahoru. V režňáku se zboží ukládalo - štosovalo - na dřevěné šteláře, do vysokých štůsů, vyšších lidské postavy. Už od základu se tyto štůsy musely pečlivě vázat, podobně jako to činí zedníci s cihelným zdivem. Režňák bylo bludiště těchto staveb, ve kterých se museli dělníci a dělnice vyznat a kde se také mohli na nějakou dobu jaksi ztratit. V případě potřeby se opět štůsy rozebíraly, dílce rozkládaly, popisovaly tužkou s acetonovou barvou a uložily na vozík. Takto připravené režné zboží se vezlo přes půl fabriky do bělidla k prvému zušlechtění. Skladníkem zde byl drobný pan Krist, ale práci tu organizoval kapelník Šimůnek. Jednotlivé pracovní operace se od pozdějších, moderních, mnoho nelišily, ale tady byly prováděny ručně, jak jsme tomu my, mladí adepti textilu říkali, za cara. Také pojmenování jednotlivých prací, abtajlunků (oddělení) bylo české, německé i zkomolené. Zboží se tady opalovalo na zenku, ručně házelo do jámy, do které se lezlo pomocí žebříku, po předchozím napojení vlahým sladem. Nebylo to však žádné házení, muselo se pečlivě ručně odebírat a ukládat do řádek. Lajdáctví se někdy vymstilo, když se na hašpli, přes kterou zboží plynulo dolů, zboží zachytilo a začalo se na ní nabálet. Pokud bylo zboží v řádcích, řádně uložené, tak se nic nestalo, v opačném případě se některá ze smyček obtočila obsluze kolem nohy, byl vytažen nahoru a padal přes laťovou hašpli zpět do jámy. Taková masáž se při nejlepším neobešla bez modřin. Jáma se plnila celé hodiny, takže menší tělesná potřeba se vykonávala bez zastavení, na pracovišti. Do bělidla patřila klapa, obrovské kotle na vyváření, ve kterých za války měla junkerska uskladněný olej, dále vodní kalandr a dokonce kameny. Na labské valouny se házelo zboží po kyselení, nebo chlóru za pomocí hůlky, gumových rukavic, holínek, zástěry a v plášti s kapucou. Svrchu tu byla nežádoucí sprcha a pod nohami čpící zředěná kyselina. To vše v době nastoupeného atomového věku. To byl také druh trestu, když jsme se provinili tím, že jsme se svezli ve výtahu s vozíkem, a sami. 187

4 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 Mokré abtajlunky (bělidlo, barevna), měly podlahu z opotřebených kamenů, vyspravených betonem, kus rovné podlahy byl vzácností. Převážení zboží, zvlášť mokrého, bylo skutečně namáhavou prací, vyžádalo si mnohdy i síly několika dělníků. A v Najmance se převáželo pořád. Nikdy už jsem později nepoznal fabriku, kde by se tak jezdilo z oddělení do oddělení, s kopce nebo do kopce, a z budovy do budovy pomocí mostů tunelů. Transportním vozíkům na mokré zboží se tehdy říkalo rakve, byly dva metry dlouhé a metr široké. Když se naplnily, tak s nimi žádný z nás učedníků ani nepohnul. Poznal jsem však dělníky, kteří nám, i sobě, vzájemně dovedli pomoci, mnohdy i bez děkování. Něco z toho v nás do budoucna zůstalo. Vzpomínám si, že v té době zde pracovalo dost Slováků, kteří sem přišli za prací. Když nastupovali, tak byli z toho fabrického ruchu dost vyjukaní, nebyli tomu zvyklí, ale časem z nich byli velmi dobří pracovníci a skvělí kamarádi. Zprvu ani oni nebyli ušetřeni fabrického humoru, když jim starší spolupracovník vyřídil mistrův naléhavý vzkaz: máš dojít do magacínu pro bublinky do libely, nebo kilo ampérů. Vzpomínám si jen na dobráka a siláka Oldu Ryšavého, Štefana Vrabce, sourozence Juskovy a Vasila Spišaka. Jistě jich bylo více, někteří zakotvili v našem městě natrvalo. Jako mladí štrajchpudlíci textilu jsme byli rozděleni na pracovní obory bělič, barvíř a strojní tiskař, ale vymetli jsme po nástupu celou fabriku. Cesta za poznáním se neobešla bez práce. Mistr, a to byla tehdy autorita, nás k nějaké pomocné práci přidělil a my ji vykonávali bez odmluvy, jak jsme nejlépe uměli. Koukáním se nic nenaučíš byla slova mistrů Hnyka v bělidle, Kareše (barevna), Stránského u (sušičky), kterému se dostala ruka mezi sušící bubny, starého Moce (tiskárna), Svobody (kuchyň barev), Kudrnáče (na šersále), Šíla (česárna), Hlaváčka a Holečka (apretura), Fejka (prádelna), Žišky (hotfle), Vojtěcha (u matrů pařáků), méně Munzara (skládárna) a dalších. Měli pravdu. Později, podle toho, jak kdo byl šikovný, nám byly přidělovány práce odbornější. Z našich řad byl také zlepšovatel Vláďa Mach, pozdější ředitel závodu Frýdlant, který laskavě doplnil tuto napsanou vzpomínku. Jako učeň tehdy navrhl, aby se zboží od sušiček, místo transportu na vozících, spouštělo dolů k mercezírce plechovaným žlabem. V nestřežené chvíli jsme jím sklouzli i my. V Najmance se už tenkrát o sobotách nepracovalo. V ostatních závodech ano, a tak jsme i my, Najmaňáci, museli narukovat za prací. Už den předtím nám mistři přidělili úkoly, co se bude lesknout. Dostali jsme košťata, pytel mokrých hoblin či pilin na zametání a my jsme s tím sobotním úklidem tůze spěchali, aby nám zůstal čas na učňovské radovánky. Ty se zpravidla konaly v barevně, kde jsme si ohřáli v obrovských kufnách (vanách s hašplí) vodu, a oddávali se příjemné koupeli. Jednou nám starší spoludělníci koupel obarvili a my vylezli obarvení jak vejce o Velikonocích. Byli jsme však mladí a na sobotní koupele jsme se, zvláště v zimě, docela těšili. V kufnách se zboží barvilo, jak se říká v provazci. Vládl tu tehdy pan Purm, který byl také jedním z prvních úderníků, a práci skutečně moc dobře ovládal. Z van se zboží ukládalo v otýpkách do velkých šlajdrů (odstředivek), jemnější druhy prošly za široka saugry (odsávačkami). Na džigrech, kde se barvilo za široka, pracoval dobrák pan Bém a Venca Hubka. Barvily se tu převážně dva odstíny, Azogenová hnědá RN ustalovaná paranitroanilinem a modrá azogenová - ustalovaná zapáchající diazotací a kopulací. Byly to krásné odstíny s výbornými stálostmi, ale jak se později zjistilo i rakovinotvorné. Byly však věci, se kterými se mistr Kareš, ale i někteří jiní, neradi svěřovali. Sem patřily jejich recepty a vzorníky, které si pečlivě střežili. V sešitku měli vylepeny vzorky mnoha odstínů i s použitými barvivy. To bylo jejich tajemství, které si chránili, a v případě potřeby se ukázalo, kdo je na oddělení mistr. Na džigrech jsme se rádi dopouštěli žertíků. Vždycky jsme někoho mladšího nalákali, aby si sedl na jeden z válců, na které se nabálelo zboží, a z povzdálí, pevnou spojkou, džigr spustili. Každý náš host propadl dolů do vody a pořádně se vymáchal. S používaným typem starého džigru, s pevnou spojkou, jsem se později nesetkal ani v textilním muzeu v České Skalici. Barvení se také provádělo plynule. Nejprve se na hotflích napreparovalo (naoustilo) naftolem a následně barvilo ledovkama na ajzenrótu. Bylo to v odstínech šarlach, červená, bordo, středně a tmavě modrá. Dodnes si pamatuji charakteristický zápach diáza, kdy se při přípravě barvy dostal do vzduchu žlutavý dým jedovatého dusíku. O nějakém odsávání nemohlo být ani zdání. Plynule se připravovaly na hotflích také traury. Zboží bylo napájeno jedovatou anilinovou solí s anilinovým olejem a dalšími chemikáliemi, aby po vypaření dostalo černou barvu. Tuto práci doprovázel charakteristický pach, a všichni, kdo se kolem toho pohybovali, odcházeli domů s promodralými rty a nehty. Tehdy jsme u této práce fasovali a povinně pili mléko. Traury byly zpravidla určeny k potisknutí, ale byly případy, kdy se zboží ponechalo jen černé. Ona se totiž žádná továrna nevyva- 188

5 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC rovala vadného zboží, kterému se běžně říkalo póvl. Nebylo za běžných podmínek prodejné a tak se čekalo, až dojde k nějakému významnému, zpravidla státnickému pohřbu, kdy se tyto póvly rázem zhodnotily na smuteční obřad. Vybělené zboží se usušilo na bubnech, které se používají dodnes, a znovu transportovalo v dílcích do bílého skladu. Odtud po sešití putovalo vozíky do šersálu, kde se kartáčovalo a zbavovalo delší vlasové vrstvy postřižením rotujícími noži tedy šérovalo. To však jen u zboží, které se mělo tisknout velmi náročným vzorem. Do tiskárny odtud odcházelo zboží nabalené na dřevěných válečcích o průměru asi kolem šedesáti centimetrů. O nějakém velkonábalu nebyla tehdy ani zmínka. Dřevěnými válečky se provlékala ocelová tyč, aby se jimi mohlo ve dvou osobách manipulovat. A do tiskárny, jak jinak, se opět transportovalo na vozících. Strojní tiskárna byla tehdy zvána srdcem závodu. Ta řádka tiskacích strojů roll - vyžadovala tu největší kvalifikaci a páni tiskaři byli v té době ještě opravdu pány svého řemesla. Rolla, tak jak jsou ještě nyní zcela okrajově užívána, se od těch z Najmanky značně lišila. Obsluha čtyř lidí zde byla, ale laufr (běhoun) se obracel ručně za strojem, zboží do tisku, připravené na dřevěných válečcích, se muselo vyzvednout za strojem až nad hlavu a nebo se jelo z přihazovaných dílců, mimořádně z vozíku. Všude převládala namáhavá ruční práce. Také zakládání těžkých tiskacích válců se dělo rukama, kladek nebylo. Sušení v klasických mansardách jistě textiláci pamatují. Najmanka měla mansardy také v poschodí nad strojem a dorozumívání tiskaře s mansardistou (odkladačem) se dělo pomocí uzší okapové roury. Dodnes slyším hlas staršího pana tiskaře Vencla: chlapče, vytoč mansardu a přijď dolů, bude se mejt. Vytočení se provádělo ručně, klikou, dokud se neobjevila kšanda. Ta dorozumívací trubka byla zdrojem žertíků, když se do ní nahoře zavolalo a vzápětí nalil hrnec vody. Běda však, když tu sprchu převzal dole pan tiskař! Pojmy rachle (stěrky), troky (korýtka), raport, piko, špindle (vřeteno válce), restlík (zkouška), bulík, šlepr, či vodák byly všem důvěrně známy. Dlouho jsme však tehdy nemohli zapomenout těžkého úrazu učně Ejema, kterému nebezpečný tiskací stroj ujel ruku. Barvy k tiskacím strojům (rollům) jsme vozili z kuchyně barev úzkokolejkou v dřevěných škopcích, přikryté mokrým laufrem, aby do nich, hlavně v létě, nenapadal prach z uhelných skládek, umístěných na rozlehlém nádvoří fabriky. Ve jmenované kuchyni barev se připravovaly dnes již zcela opomenuté tiskací barvy kypovky, indantrény do kterých se přidával štiplavě zavánějící rongalit a hydrosulfit. Byla tu však někdy potřeba použít hroznový cukr, který se krátce po válce prodával v obchodech jako mejdlíčko. Nikdy jsme neopomněli kamarádům tuto dobrotu přinést, protože Vorlešáci ani Zálabáci tohle neměli. Půl roku jsme mlsali, potom přišla do magacínu jiná, (denaturovaná) várka a vznikla pohroma, která byla zprvu hodnocena jako úporné průjmové onemocnění a karanténa, s klidem na internátních ložnicích. Příčinu však neprozradil žádný, byli jsme dobrá parta. K vybavení kuchyně barev patřily i duplikátory, kde se opravdu vařil škrob a britská guma. Při vážení škrobu a britské gumy se nikdo nezatěžoval závažím, od toho tu byl velký a malý kámen a ten decimálce docela stačil. Tisknuté barvy však nepouštěly, to se dříve šaty donosily, než by vybledly. Na co je třeba si vzpomenout, je také to, že pan mistr Svoboda, jako jediný z fabrických mistrů chodil ve světlé košili s motýlkem, a měl k sobě ještě půlmistra Šírka, který chodil v zástěře a gumácích. Otisknuté zboží se, kromě ledovek, pařilo na matru. Kolem tohoto srdce závodu se nejvíce otáčeli inženýři Holan, Rindt a Radomír Roup, v laboratoři Jaroslav Jakoubek. Nemýlíte se, jednalo se skutečně u budoucího hudebního skladatele, který zde nastoupil po absolvování zdejší Průmyslové školy textilní. Sem do laboratoře jsme někdy přinášeli vyprané restlíky, a nacházeli tu na stole poházené noty, knihy s vylepenými tisky a firemní radgebry. Čas od času se tu také objevil zahraniční zástupce firmy s nějakou novinkou z výroby barev, a jak se říkalo, i textilních, pomocných přípravků. Když odešel, tak tu po něm zůstal další radgebr, který byl jakousi učebnicí a vzorníkem, jak a co se s tím dělá. Jenom jména výrobců, Geigy, Ciba, Höchst, Spolek pro chemickou a hutní a dalších, v nás vyvolávala pocit jejich důležitosti. Někdy se nám dostalo té cti a mohli jsme, do obrovské vázané knihy, vlepit vzorek tkaniny, která se právě otiskla. Tehdy jsem si domů takový čtvereček látky s kočičí hlavou přinesl. Dodnes tu kočičí hlavu vidím, s vousky okolo tlamičky, šibalskýma očima. Byla jako živá a líbila se později i dětem. Najmanka nevyráběla jen tuctové zboží, které bylo bližší ostatním závodům, ale také opravdu krásné. Zastarale, ale mistrně. 189

6 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 K tomuto fajnovému zboží patřil manžestr se širšími, kord s uzšími řezanými proužky a dyftýn s celistvou, hustou vlasovou vrstvičkou. Toto zboží se na přání zákazníků někdy voskovalo a dokonce vonělo. Co však neodmyslitelně k celé fabrice (a nejen Najmanky) patřilo, byli švábi, potkani a krysy. Přítomnost škrobu a dextrinu, spojená s příjemným prostředím mnoha odlehlých míst, jim dala sílu se neuvěřitelně rychle množit. Byli všude, dokonce i v závodní kuchyni i jídelně, a úporně vedený boj vycházel vždy v neprospěch jejich travičů. Stačilo zvednout něco z temného kouta a šváb se tu jistě našel, v noci jejich armáda hodovala. Pravým rájem se jim stalo pražení kukuřičného škrobu, kde se říkalo u čaroděje. Tady se dobrák pan Krumhanzl ráno ani nesnažil tu černou havěť vymetat, nasypal do kotle kukuřičný škrob, spustil topení a upražil to všechno dohromady. K zimnímu zboží patřily barchety, česané po jedné a flanely po obou stranách. Dodnes mám v paměti jejich teplou hebkost. Glanc dostaly výrobky převážně v apretůře (úpravně), kde tehdy vévodil mistr Hlaváček a Holeček a také snad padesát metrů dlouhý krancrám. Vonělo to tu aprety a dýchalo teplem parou vytápěných rozpínacích rámů. Pracoval zde také dosud žijící pamětník Karel Nosián, později tesař, ale tehdy svoji textiláckou práci ovládal dokonale. Před každým převážením k dalšímu zpracování se muselo zboží zpravidla znovu rozpárat na jednotlivé dílce, a při dalším zpracování znovu sešívat. Sloužila k tomu spousta mašinek, malých, přenosných šicích strojků. Řekl bych i nejpotřebnějších, nejlehčích a nejméně opravovaných, které svým řetízkovým stehem slouží v některých textilkách dodnes. Najmanka, jako každá dvorská textilka, byla zvenku doslova obložena demižony, sudy s louhem, v létě i sladem, prkny, kaštanovými kmeny na obrovité válce klap, uhlím, zdivem a dalšími potřebnými surovinami a výrobky. O pořádek se v této oblasti starala hófparta, která narukovala všude, kde se objevil nepořádek a nebo bylo třeba něco urovnat a složit. Každá z fabrik našeho města měla tehdy svoji vlastní kotelnu a strojovnu. Teplárny nebylo, ta byla postavena později, kdy už Najmanka dávno nepracovala. Do kotelny s obrovitými, hřejivými kotli nás někdy propašoval elektrikář Jarda Halíř, hlavně v době, kdy si některý z dělníků nahoře sušil křížaly. Chutnaly znamenitě, hlavně hrušky a švestičky. Najmanova kotelna byla, se svým komínem, snad nejprokletější ze všech v celém městě. Potvrdil by to každý z těch, co bydleli a nebo chodili po Tašinberku (Jiráskovou ulicí) a setkal se s kouskem uletujícího popílku v oku. Ani bělostný sníh tu záplavu čmoudu dlouho nepřečkal. Opravdovou kastou fabriky byli graveři, tedy tvůrci stovek měděných tiskacích válců. Patřili k nim pracovníci na moletýrce, ke konci i na pantografu. Dodnes je v tom dost kumštu, ale technika pokročila k fotogravůře, která byla tehdy v plenkách. My, učňi, ve věku kolem šestnácti let, jsme do tohoto kolektivu starších patřili a oni nás dovedli i ocenit. Nevynechali nás ani v době, kdy se bral deputát. Dostalo se nám, právě tak jako ostatním dělníkům, vlněné látky na oblek. Textilana dala svoje vlněné zboží nám, a Najmanka své manžestry a kordy jim. Bylo to v té době jistě milé, zvláště po smutných poválečných letech. Zboží opouštělo fabriku přes skládárnu, která se od pozdějších mnoho nelišila. Jen dělníků tu bylo více. Sklad převzal zboží hned po projetí jednoho ze tří mostů tunelů, které se klenuly nad ulicí vedoucí na Slovany. Zde se adjustované zboží uložilo do regálů a nebo odešlo přímo do světa. O to se postarala pakovna, kde se zboží dostalo do přepásaných beden nebo žoků. Malá část zboží zůstávala skladem a zákazník si chodil vybírat z regálů. Také u toho jsme někdy asistovali, obdivovali obchodníky z ciziny a uctivě snášeli zboží k nahlédnutí. Odbyt ve světě byl, odcházel kus kumštu a poctivé práce českých rukou. K provozu patřily i dílny, které mají textilky dodnes, ale tady byl ještě bednář, který vyráběl a opravoval tu hezkou řádku dřevěných škopků všech velikostí, i dřevěné vany i kádě. Práci tu měl stále i řemenář, vždyť většina strojů neměla vlastní pohon a byla hnána pomocí mnoha transmisí a řemenic. Dnes už se s tím nesetkáme. Také tu byly švadleny, které šily a opravovaly textilácké modráky laufráky. Na dnešní vrátnici, dřívější portýrce nevidíme nad píchačkami hodiny s kyvadlem, ani usměvavého portýra, kterého po ukončení práce střídali ponocní, někdy i se psy. Co zůstalo z bývalého majetku Najmanky? Nově hezky opravený Neumannův dům v Husově ulici a také Neumannova vila, která je nyní ředitelstvím Východočeské zoologické zahrady. Z Najmanky odešlo v devadesátých letech i Středisko generálních oprav Tiby, a převážná část budov nyní slouží mnoha drobnějším podnikatelům. 190

7 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Na co by se však nemělo také zapomenout, byla krásná vzájemná spolupráce dělníků i vedoucích, která vedla ku prospěchu tohoto technicky zastaralého závodu. Práce nebyla jen otázkou výkonu, výdělku, ale byla prostoupena pochopením ke spolupracovníkům, bez závisti, s trochou toho prostého dělnického humoru. Tak na Najmanku vzpomíná těch několik pamětníků Bývalá Neumannova vila, nyní ředitelství ZOO. a věřte, jsou to vzpomínky hezké. Odešli v roce 1952, aby se jim, všem bez výjimky, dostalo práce v sousedních textilních závodech. Najmanka byla přesto prvním závodem, který předznamenal konec Českého Manchesteru ve Dvoře Králové nad Labem. Zůstaly a zůstanou jen vzpomínky? (Předáno do Vlastivědného čtení roku 2005) Pohled z Tašinberka (dnešní Jiráskova ulice) na Najmanku a starou nemocnici (chudobinec) a Strž v roce Vlevo hlavní vchod do závodu, vpravo trojí přemostění nad ulicí na Slovany. 191

8 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ZŠ Podharť v Chorvatsku Žáci šesté až deváté třídy si užívali moře v turistickém centru Baško Polje. Vedoucí zájezdu pan Mgr. Petr Novotný spolu s dalšími dospělými vytvořili pro 41 dětí krásné chvilky v chatkách, pěších tůrách, koupání i cestou na lodi. Cestovní kancelář Atlas zhodnotila slovy: Takhle vzornou partu jsme tu ještě neměli. MUDr. Josef Moravec vlastenec Cizí nech a nehanob, svoje miluj, braň a zdob. Toto bylo životní heslo vzdělaného vlastence, který se významně zasadil o naše národní zájmy za Rakousko Uherské monarchie, která přála tehdejšímu němectví a němčení na úkor všeho českého. MUDr. Josef Moravec se narodil 15. srpna 1850 v Českých Petrovicích nedaleko Králík. Tedy také v kraji silně poněmčeném, jakým bylo v minulosti i okolí našeho města. Jako syn nemajetných rodičů neměl svá studia lehká, absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, ale vystudoval německou lékařskou fakultu, ukončenou promocí ve Vídni. Své vlastenectví nikdy nezapřel a byl prvním Čechem, který na půdě vídeňské fakulty, jménem všech promovaných, už tehdy promluvil česky. Do Dvora Králové nad Labem přichází v srpnu 1882 po úmrtí MUDr. Wewerky, městského fysika, bývalého starosty města a zemského poslance jako ženatý. Vším mu byla naše tolik utiskovaná Česká řeč a on, už tehdy, na půdě akademického spolku Krakonoš, se zasazuje o Národní jednotu severočeskou. Psal se rok 1885 a o tuto myšlenku se v Praze zasazoval, spolu s dalšími znamenitými lidmi, František Ladislav Rieger. Tak vznikla Národní jednota severočeská (NJS) na území národnostně smíšeném, s převahou Němců, která hmotně pomáhala Čechům a hlavně jejich dětem. Stala se ochráncem Čechů žijících v menšinách, tedy v záplavě Němců. Odbory NJS a také Matice školské počaly v našem okolí křísit mateřskou řeč. Jeho snahu podpořila tělocvičná jednota Sokol a ochotnický spolek Hanka. V této době dochází v našem městě k tak zvané Bartolomějské noci. Stalo se tak zásluhou Leopolda Mandla, který založil v okolí několik německých spolků (v České Podharti dokonce německou školu) a připadl na myšlenku uspořádat v našem městě jejich sjezd z podkrkonoší. Stalo se tak 23. srpna 1885 v hotelu Kopp a bylo provázeno urážkami českých obyvatel ze strany německých turnerů, pod vlajícími velkoněmeckými prapory. Až potud to bylo mnohokrát zpracováno, ale podstatná je skutečnost, že o ukončení národnostního sporu se neúspěšně snažil okresní hejtman Schneider a podařilo se to teprve, když promluvil MUDr. Moravec. Z tehdejší doby pochází jeho výrok: Dvůr Králové byl, jest a bude navždy českým městem. Společně s novinářem Langnerem založil první královédvorský časopis Český venkov a od roku 1882 byl až do své smrti předsedou odboru Ústřední matice školské (ÚMŠ), tedy plných 55 let. 18. června 1887 byl MUDr. Moravec zvolen starostou našeho města a není bez zajímavosti, že za jeho úřadování byla zavedena jen česká úřední řeč a také písemnosti se vyřizovaly česky. V té době nemělo naše město žádnou vyšší školu, hlavně takovou, která by se stala jakousi baštou češství. Kronikář Söllner k tomu ve své kronice uvádí: K tomu přispěla zvláště neúmorná snaha Dr. Moravce o rozmach českého školství na královédvorsku a zvláště zřízení českého gymnázia ve středu města. Stalo se tak roku 1888 a kronikář dále uvádí: Aby C.K. vláda a Němci v obecním zastupitelstvu nemohli odepříti souhlasu, bylo úmyslně navrženo pojmenovati gymnázium jménem Františka Josefa I.. Založením gymnázia se zlepšil kulturní život ve městě, byly konány české přednášky, vlastenecké slavnosti, profesoři a studenti se stali výkvětem města, přičinili se o hudbu, zpěv i divadlo a soustřeďovali se v akademickém spolku Krakonoš. Dále je MUDr. Moravcem, prvním lednem 1888, zřízena Česká průmyslová škola pokračovací, v Podstráni česká dvoutřídka. V této době byly vztahy mezi Čechy a Němci velmi napjaté a nic nepomáhalo posílení četnictva, hrozby ze strany C.K. zeměpanského úřadu, ani stížnost deputace městského zastupitelstva u místodržitele barona Krause. Je však třeba připomenout, že k podobnému výbojnému střetu obou národností nedocházelo, i když spolužití nebylo nikdy nekonfliktní. V takové době se tedy zasazoval MUDr. Moravec o českou řeč a češství. Nikdy se však nesnížil k tomu, aby Němce pomlouval, byl jim důstojným protivníkem a tak byl i jimi respektován. 192

9 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Vlastenecká práce Ústřední matice školské (ÚMŠ) však potřebovala finanční podporu své činnosti a o tom podává Söllnerova kronika své svědectví: Do pokladny ÚMŠ odváděly se peníze ze soudních pří, literárních zábav, nalezené peníze, z valných hromad záložny, dále různé sbírky ze zábav střelců, z Husova večera, z dětských výletů do Údolíčka (pořádal je každoročně pekař Cee), spolku mládenců Čestmír, hasičských zábav, výletů dělnického spolku Polaban, spolku Záboj, dívčího zpěváckého spolku Ludiše, Tyršova večera, koncertů v Hankově zahradě, poutí, zábav vojenských vysloužilců, řezníků, kožešníků, spolku Cvrndorf v České Podharti a jiných. Bylo také zařízeno, že při setkání občanů v hospodě se našel někdo, kdo udělal sbírku. Tak tomu bylo o svatbách, křtech, hraní karet, při kuželkách i kulečníku. Tyto krejcárky ukládala ÚMŠ jeden ke druhému a právě z nich vyrůstaly ve zněmčených obcích české školy, jak se říkalo matiční. Ve výboru ÚMŠ jsou kronikářem Söllnerem zachyceny osoby, které se na práci pro národní věc zasazovaly: Žurnalista Langner, F. J. Janke, Jindřich Lemle (rukavičkář) starosta Šíp, Fr. Klazar, stavitel Thým, Robert Herkner, Heřman Kleander (majitel cihelny), fotograf Rublič, poštovní ředitel Tásler, sklenář Zelinka, mydlář Martínek, pozdější starosta Hynek Šubrt, Kopp Bedřich (hoteliér), sazeč Horák, MUDr. Šíl, MUDr. Bárt, JUDr. Nedbal, učitel Geisler, bývalý starosta Finger, vinárník Halíř, p. Trohoř (knihtiskař), J. Ev. Jirka (profesor a spisovatel), první ředitel gymnázia Otakar Saitz, učitelé Tysovský a Soukup, cejchmistr Kadlec, správce spořitelny Gottvald, páter Knap, který i v kostele pro ÚMŠ vybíral, Karel Kejslar (správce pivovaru), Dr. Jeřábek, bývalý starosta Holub, profesor Zitta, lékárník Prokop, p. Gutfreundová, V. Nievelt (drogista), Lorenz Jindřich (policejní komisař, Alois Zlatník (továrník), Dr. Kropáček (vynikající pracovník v české turistice a jednatel pražského ústředí), Ant. Bauer (továrník), učitelé Dašek, Exner, prof. Kufner, páter Volf, Bernard Hlaváček, J. Matěna, prof. Kolman, Čech Alois (lesmistr), Tins, Jindřich Klazar (továrník), paní Nápravníková (choť okresního hejtmana) Dr. Měšťák (starosta), učitel Janoušek, berní správce Hornych, legionář Loukota, p. Šimáček (tiskařský mistr), prof. Jukl, paní Sochorová (manželka velkoprůmyslníka), Karel Jarolímek a poslední v uvedeném, neúplném výčtu sám kronikář Sölller. Neúplný výčet, ale přesto dává tušit, jak obrovskou práci musel zakládající předseda MUDr. Moravec vykonat. A nejen v teple a pohodlí, ale jak dále píše kronikář Söllner: Když zakládal školu v Prorubech, jel tam s ním žurnalista Langner a p. Ryšavý. Když tam přijeli, tak šli od stavení ke stavení a sháněli české lidi. Když obešli celou vesnici a čeští lidé se sešli, učinili nejprve soupis dětí a potom hledali nějakou vhodnou místnost pro českou školu. Nikde ovšem jim Němci místnost neposkytli a chudí čeští lidé sami neměli dohromady mnoho místa. Konečně přece se našla místnost. Pro účel národní ji nabídnul jakýsi starý dědeček. Do této místnosti se vešla zrovna tak tabule, stolek se židlí a nejvýše pět dětí. Podobné to bylo, když chtěl založit českou školu v Debrném, kde měl továrnu Němec Frýd. Když se pokoušel o soupis dětí, tak nepochodil. Čeští občané se báli propuštění z práce. Podobné to bylo i v Hostinném. Jeho práce zasahovala do úhoru v Kuksu, Libotově, Sylvárovu, Starobuckém Debrném, Velké Bukovině, Choustníkově Hradišti, Brusnici a Mostku. Také za trvání I. republiky ulehčovala Matice školská českým rodičům v pohraničí těžký zápas o vzdělání mládeže. Tisíce Čechů očekává od Matice záchranu národní i existenční. Byli to vesměs dělníci, chalupníci a řemeslníci. Kronikář to doplňuje svými slovy: Praví se, že se stát udržuje těmi silami, z nichž povstal a MUDr. Moravec k tomu jednou řekl: Náš stát se udrží jen neutuchající obětavostí svých českých občanů a jejich vzděláním na školách českých, ať je to pro jakýkoliv obor práce. Byl vrstevníkem a blízkým přítelem našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka a také jej při jeho návštěvě v našem městě vítal. Zúčastnil se aktivně 9. Všesokolského sletu v Praze, šest let po nastěhování do našeho města se stává starostou města, když předtím pracoval v zastupitelstvu. Byl také dobrým lékařem a také prvním stoupencem léčby revmatických onemocnění pomocí rašeliny z Velichovek. Tolik jen v krátkosti k osobě MUDr. Josefa Moravce, po kterém byla pojmenována matiční škola v Dolním Nemojově, a pozdější měšťanská škola v Dubenci. Až do své smrti dne 3. srpna 1937, 193

10 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ve věku 87 let, byl předsedou Matice školské a zakladatelem Národní jednoty severočeské. Nedejme proto zapomenout tohoto vlastence a velikána našeho města. Jsou mnozí, kteří se na dobrém jméně našeho města podíleli. Těžko bychom však hledali tak výraznou osobnost s vlasteneckým cítěním pro naše město a okolí. Jeho práce si musíme vážit především proto, že ke svému postavení nedošel za pomoci změny v politickém životě společnosti, na vlně nějakého jiného politického myšlení. Na rozdíl od mnoha jiných, byl i v dobách těžkých ochoten pracovat bez umdlení pro stále stejnou vlasteneckou myšlenku, nevyhledával prospěch své osoby. Takových občanů je, zvláště v dnešní době, velmi málo. Jeho pohřeb byl doslova manifestací všech občanů města a širokého okolí. Nebylo korporace, která by se nezúčastnila. Na Denisově náměstí se s ním rozloučil starosta města Jaroslav Bilina, poděkoval mu za jeho práci pro město, za všechno obyvatelstvo, za jeho nesmírnou práci národní, kulturní i hospodářskou a zdůraznil jeho nekompromisní češství. Psal se rok 1937, hrozil fašismus, a v pardubickém krematoriu splývala vedle katafalku vlajka československá. Ve špalíru hasičů, sokolů a sester Červeného kříže byly i děti z matičních škol ze Starobuckého Debrné a Nemojova, které mu zazpívaly prostinkou píseň složenou Janem Rejlem, ředitelem školy v Nemojově, který byl jeho následovníkem ve věci národní. Zazněla také jeho slova prosté básně K památce : Na bílou školu černý prapor zdvíhám, drobounké pláčou ve vsi světnice... žaluji dětem, stýskám milým knihám a svému srdci arci nejvíce... (Předáno p. Schwarzovi do Vlastivědného čtení tohoto roku). Hotel Central před dokončením Stavební firma Jarolímek Žižka dokončuje přestavbu hotelu Central na náměstí TGM. Hotel tvoří jednu z dominant náměstí a mnoha občanům chyběl. V přízemí je před dokončením jídelna, v prvém patře je to restaurace a dále tu jsou hotelové ubytovací prostory. Hotel změnil po roce 1990 několikrát majitele, naposledy sloužil v přízemí jako prodejna vietnamců. Takto vypadá nedokončená restaurace s vestavěnými boxy. Vlevo bude recepce, schody vpravo vedou do restaurace prvého poschodí. 194

11 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Pohled z balkónku restaurace Hotelu Central 23.června Záboj - přípravné práce Při přípravných pracích, hloubení základů pod kašnu Záboje, byla nalezena stará barokní studna. Dle slov odborníků se jednalo nejspíš o rezervoár vody, do kterého byla tato přiváděla dřevěným potrubím. Studna byla zakonzervována, aby mohla být v budoucnosti zpřístupněna veřejnosti. Isolovaná jáma bude strojovnou, zídka ukazuje výšku základu vlastní kašny. Malý kruh je středem sochy Záboje. 195

12 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 Oprava silnice Kocbeř Ch. Hradiště Počínaje lomem pod obcí Kocbeře, dolů po křižovatku na Ch. Hradiště se frézovala vozovka a dostane nový potah. Objížďka je vedena od lomu dolů do Zboží a odtud na Choustníkovo Hradiště. Muzeum vystavuje kroniky města Nejstarší kronikářské památky města mohli občané shlédnout v muzeu na počátku prázdnin. Po krátkou dobu zde byla vystavena nejvzácnější kniha pergamenová z roku 1417, dále tzv. papírová z roku 1456 a kniha smolná, počínající rokem Pergamenová kniha je cenná tím, že začíná dobou předhusitskou a psána je latinsky, německy a česky. Papírová, se zajímavým tvarem, obsahuje 252 listů. Smolná obsahuje 43 soudních rozsudků týkajících se města a okolí. Tím dokresluje běžný život tehdejší doby. Výstava, na které byly tyto kronikářské unikáty krátce vystaveny, se váže k 735. výročí první písemné zmínky o městě. Občané zde mohli shlédnout také privilegia, která byla vystavována postupně ve třech skupinách. V současné době to jsou dokumenty Marie Terezie z roku 1749, Josefa II. z roku 1783 a Františka II. z roku Není třeba zdůrazňovat, že se jedná o unikáty, které byly krátce k nahlédnutí pouze před několika lety na besedě se zajímavými lidmi města, iniciované kronikářem Pavlem Janouškem a díky ochotě ředitele okresního archivu p. Romana Reila. TIBA se propadá Tento podnik propadl v letošních čtyřech měsících v tržbách o třetinu na 273 milionů korun. Ztráta na konci dubna dosáhla 35 milionů korun, v loňském roce to bylo 12 milionů korun. Tiba chystá nepopulární propouštění zaměstnanců, vyvolané záplavou levného zboží z Číny. Předseda představenstva a obchodní ředitel Ing. Stanislav Sedláček sdělil, že o práci přijde 233 lidí. K tomuto uvedl: Podle původního plánu měl být stav na konci letošního roku 1032 lidí. Jaké to číslo opravdu bude, nedovedu nyní definovat. V Tibě nastoupil za této problematické situace nový krizový manažér Pavel Nedvídek, který od prvního června zastává pozici generálního ředitele. Očekává se, že uskuteční zásadní snížení nákladů, provede restruktualizaci sortimentu a optimalizaci výroby. V loňském roce uzavřela společnost Tiba přádelnu v Berouně a tkalcovské stavy přesunula do závodů Smidary a Mostek. Závod v Berouně chce Tiba prodat, prodána byla i čistička odpadních vod za 119,5 milionů korun firmě Evorado Import. Královédvorská Tiba by měla patřit do textilní skupiny Hybler v Semilech, podíl akcií není kronice znám. Parkoviště před Hankovým domem Zastupitelé o záměru nové úpravy jednali již několikrát. Již před léty vznikl projekt Martina Misíka, který počítal se vznikem parkové úpravy a parkovištěm pro padesát automobilů. Tím by se počet parkovacích míst snížil o více jak dvě třetiny. Protože se jedná o prostor mezi gymnáziem, kinem (bývalou sokolovnou) a Hankovým domem, mělo by jít o klidovou zónu. Jen na dopracování projektu by bylo třeba dalších třista tisíc korun, protože nová vyhláška určuje nové standardy. Otázka zní, zda pokračovat v původním projektu a nebo zadat nový. Zastupitelé se přikláněli k variantě s méně auty a doporučili, aby se s pracemi začalo již v letošním roce. Projekt navrhoval až sedmdesáti centimetrové snížení povrchu. Zastupitelé odhlasovali původní projekt. S dalším návrhem přišla místostarostka Mgr. Edita Vaňková, která doporučila stavbu zdi mezi parkovištěm a a sportovním stadionem. Názory se ale lišily a ona sama svůj návrh stáhla z jednání. Je kapesník od firmy Sochor? V novinách se objevil článek Kapesník je pro něj pokladem spolu s obrázkem. Josef Drašnar z Police nad Metují jej objevil asi před dvaceti pěti lety na půdě jedné z chalup Orlických hor. Na kapesníku je datum 5. května 1946, dále vytištěna mapa Československé republiky a text začínající slovy Národ Československý. Tento šátek byl zřejmě vytištěn v našem městě firmou Sochor po znárodnění Tiba Zálabí. 196

13 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Kronikář města pořádal pana Drašnara o fotografii a nebo pomoc při zjištění pro kroniku města. Dopis zaslán na adresu: Josef Drašnar galerie uměleckého kovářství Police nad Metují PSČ Vážený pane, srdečně Vás zdravím a zároveň se na Vás, jako kronikář Města Dvora Králové nad Labem, obracím s prosbou. V novinách jsem si přečetl článek o kapesníku, který jste nalezl. Jsem vnitřně přesvědčen, že se tisknul v našem městě bývalou firmou Sochor později po znárodnění závodem TIBA n.p. Zálabí. Z hlediska mého kronikaření je to velice zajímavé a rád bych dodatečně naší kroniku doplnil. Proto bych Vás prosil, zda nemáte barevnou fotografii, kterou byste mohl zapůjčit k okopírování digitálním způsobem. Byl bych rád, kdyby na té fotografii byly patrné i drobné detaily. Ty by mě pomohly upřesnit moji myšlenku. Zapůjčenou fotografii bych Vám obratem vrátil. Ani nevíte, jak bych Vám byl vděčen, ono těch kapesníčků nebylo mnoho otištěno a je to svým způsobem již historický unikát. Ovšem pokud se můj předpoklad naplní. Předem Vám děkuji a jsem s pozdravem Pavel Janoušek kronika, Dvůr Králové nad Labem 27. června Článek o sousoší pionýrů KN 8. března Jedná se o sousoší, které stálo na místě před školou 5. května a bylo po něžné revoluci odstraněno. Text z novin pana Hynka Šnajdara začíná takto: Pionýři, pionýři, malované děti. Nasedají do lodiček, jako šipka letí, kdo z pamětníků bolševického ráje by neznal tuto okřídlenou písničku oslavující rezervoár Socialistického svazu mládeže, případně nechvalně proslulé Komunistické strany Československa. Také dětem z pionýrských organizací se stavěly sochy. Dnes už patrně málokdo zná jejich současný osud, ale ve městě Boženy Němcové se takovou raritou pochlubit mohou. Sousoší pionýrky a pionýra je pravda poněkud zmrzačené, neb chlapci schází část ruky a děvčeti salutující paže. Dokonce je o hlavu kratší. Kdy se ale artefakt doby minulé objevil pod areálem českoskalických muzeí na samém břehu Úpy? Když před lety slavil čtyřicátiny zdejší známý disident a patrně poslední politický vězeň komunistického režimu Stanislav G. Pitaš, rozhodli se jeho dva kamarádi Jiří Rosa a Jaroslav Baše, že mu k jubileu darují sochu pionýrů, která zatím dlela ve Dvoře králové nad Labem. Koupili jsme ji za 250 korun, ohlédl se do minulosti Rosa. Socha byla přemístěna do České Ska- Jedná se o vandalství a nebo jsou někteří z nás jako ONI? 197

14 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 lice. Přišli jsme do Standovy hospody Ruchadlo v nedalekém zájezdě na jeho narozeniny. Formálně jsme mu popřáli a k jeho údivu jsme mu nic nedali, vzpomíná Rosa. Potom na město padl soumrak a pod rouškou tmy oba povedení kamarádi přivezli sousoší na zahradu před okna ložnice rodinného domu, kde tehdy Pitaš bydlel. Ten nic netušíc ráno vykoukl z okna a jako opařený hleděl na dvojici pionýrů. Uběhl nějaký čas a já se rozhodl, že sochu daruji svému příteli Václavu Havlovi a umístím ji na pozemku jeho chalupy na Hrádečku u Trutnova. Už se k tomu schylovalo, ale umřela jeho žena Olga, tak jsem to vzdal. Mezitím jsem se rozvedl a moje bývalá žena sochu na své zahradě nechtěla, přiblížil Pitaš peripetie putujících pionýrů. Nakonec se jeho bývalá manželka Alena dohodla s ředitelem Textilního muzea Vlastimilem Havlíkem a socha našla nové útočiště pod muzei. Netrvalo dlouho a mladí vandalové sochu poničili. Ruce pionýrů patrně skončily na dně řeky, ale hlavu pionýrky jsem zachránil a uložil do muzea uvedl Havlík. Článek z novin má název Zmrzačené malované děti salutují na břehu Úpy. (Kronikář ponechává plný text článku bez jakéhokoliv komentáře, každý, kdo bude tento zápis číst, si jistě svůj názor na danou dobu učiní). Kniha: Liber memorabilium, anno 1824, Folio (42 43?) Toho roku zdejší varní sousedi, na svůj náklad, z lesa Harty uvedli do města živý pramen vody. Již od roku 1790, po posledním požíravém ohni, myslevše na to, jak by dostatečnou vodou město zaopatřit mohli, poněvadž potokům v čase zimním i letním skrz město tekoucím, buď velkým mrznutím, neb parnem scházívala. V prvním myšlení chtěli po Podharti rybník neb nádržku vody, o způsobě však rozvážíce prudkost pádu vody potoka Kracbach, že by téměř při velkých lijavcích jim všechny břehy potrhat mohl, ohraničený těžkými kameny, co nějakou nepatrnost ničíval, od toho upustili. Nalezli ale v lese Harty, na vyvýšenině nad Kracbachem malý jeden pramen, který bude- -li dost výdavný nevěděli. I připojili mu ještě jeden a pod správou p. Jana Koppa, souseda městského varního, který k ruce své povolal p. Josefa Lukeše, mlynáře zvolského, výborného hydraulika, práci tu hned z jara počali. Bylo skoro k pochybování, že by to v stav přivedené býti mohlo, ale uměním a znalostí přec se naděje ukazovala. Skála prachem se roztrhala, aby k pramenu přístup byl a voda hluboce se však snížila. Přec ale neúnavnou prací na vinšovanou výšku se zase vyzdvidla. Tu již jakás naděje kvést počínala, když výdavnost pramene se pozorovala. Ale jiné zas obtížnosti se zjevovaly. Půda, kterou pramen ten měl veden být na město byla ryzá skála a ta musela daleko lesem velmi pracně prolámána být. Bůh ale pomáhal a sílil dělníky a do měsíce Septembru všechny ty těžkosti přemoženy, trouby položeny a s koncem toho měsíce již do jedné kašny voda čistá téct počala. Též toho roku na place města k polední straně zakládala se veliká kašna pro pět set věder vody, která mistrovně v Praze vyhotovena byla. Tři lví hlavy lejou ústama vodu a nad nimi labuť v míse se koupá, jejímiž ústy, když se tomu chce, voda vysoko nahoru stříká. Na ní jest v obruče vytesané chronographicon

15 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Výloh celého toho úvodu vody do města i s kašnou obnášelo zlatých vídeňského čísla. Teprve roku 1857, za správcování Františka Kubského, postavena na hlavní kašně uprostřed náměstí, dřívějším správcem P. Stuchlíkem objednaná socha Záboje, jež stála 1200 zlatých konvenční mince. Čtenáři je jistě známo, že onen popisovaný pramen nese stále název Starý a dodnes se využívá. Chodívala k němu církevní procesí a byl označen zprvu černou, německou deskou, s nápisem pátera Kulhavého, později českou. Ta však byla někým s vršku pramene stržena a dodnes je v provozovně VaK (vodovody a kanalizace). Přivezena sem byla na upozornění kronikáře a co je hlavní, opravena zásluhou technika VaK pana Antonova. Oprava byla provedena odborně a dá se říci, že lomy na pamětní desce nejsou ani znát. Zbývá rozhodnout kam s ní, najít místo, kde by byla důstojně uložena. (Předáno k využití ve Vlastivědném čtení v roce 2005). Devátá Cena Františka Šťastného Tato motoristická akce je známa pod názvem Královédvorský okruh a je jednou z mála, která vede přímo ulicemi města. Oblibu v ní nachází nejen závodníci, ale také diváci. Proto zde závodí naši, Italové, Rakušané, Němci, kteří osedlali 220 motocyklů, 15 sidecar a 65 automobilů. O závody se tradičně stará Old Racing Club se svými dvěma stovkami dobrovolníků. Starosta města Ing. Rain zahajuje závod Diváci viděli historické stroje vyrobené od roku 1930 do roku 1978, které však stále soutěží ve značných rychlostech. Na zdejším okruhu se diváci opět setkali se slavnými jmény minulých závodů. Startuje legenda Václav Parus, Frank Mrázek, Václav Rathouský, Bohumil Staša a Petr Baláž. Stálicí se stává Němec Willy Burzinský se svým pětilitrem Hildegast Indianopolis. Velký zájem je o závod sidecarů, kde nechyběl zdejší závodník Petr Civín. Václav Parus je legendou motocyklových závodů již více jak padesát let. 199

16 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 Na tomto závodě se nejezdí na rychlost, ale je to jízda pravidelnosti, někteří závodníci na výsledek nedbali a závodili jako za mlada rychlostně. Došlo také ke dvěma kolisím u čerpací stanice Petra, oba závodníci skončili v nemocnici. Závodily Jiří Volter, rodák našeho města, zde závodil před padesáti lety a ještě dnes se na své známé rád podívá. Před závodem se musí vše řádně vyladit také dvě dámy Sabina Spychala a Maryna Omská. Balíky slámy a pneumatiky, které chrání závodníky se vznítily? u stěny Mě muzea. Došlo k poškození okenních rámů této budovy, zásah provedli hasiči. Kolínský traťový komisař, Kudrnáč startér, Pištora péče o závodníky, Pařík hlavní pořadatel, fidler spojení, Civín mladší prezident ORC, Civín starší zásobování, Ing. Rain starosta, Prokop přejímka jezdců, Blažek - technický komisař, Blažková přejímka a Mrkvička čestný host. Zleva: Mrkvička bývalý závodník, Blažková, Blažek, Prokop, Rain, Civín sen., Civín jun. 200

17 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Zprava: Kolínský, Kudrnáč, Pištora, Pařík. Jan Hus vzpomínka Den šestého července je každoročně vzpomínkou na upálení mistra Jana Husa, celostátním svátkem. Program letošní připomínky upálení vyvrcholil Husineckou výzvou, která bude desetiletím přípravy na šestisté výročí v roce Zapojili se zástupci různých církví, předseda ekumenické rady církví a předseda rady církve bratrské Pavel Černý a ve druhé části vystoupil s projevem i prezident Václav Klaus. Připomínka v datech: - asi 1401 byl Jan Hus vysvěcen na kněze, správcem a kazatelem v Betlémské kapli, která je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě, kde kázal v letech 1402 až 1413 mistr Jan Hus. Kapli založili v roce 1391 pražští měšťané Jan Kříž (kramář) a Hanuš z Mühlsteinu (dvořan). V zakládací listině z oba dárci vysloveně ustanovili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce. Byla postavena v letech díky Husově aktivitě vydává král tak zvaný Kutnohorský dekret, kterým získávají Češi na Karlově univerzitě převahu odchází Hus z Prahy a sídlí na Kozím Hádku (11. října) odjezd do Kostnice, kde je zatčen a uvězněn, označen za kacíře (6. července) Hus upálen Po mnoho let byl Jan Hus pro Čechy hrdina. Katolická církev ho však považovala za kacíře. Teprve v šedesátých letech minulého století se objevovaly první náznaky, že by mohlo dojít u katolíků ke změně v postoji. Český kardinál Josef Beran na II. vatikánském koncilu prohlásil, že by se mělo Husovo místo v dějinách církve spravedlivěji vymezit. Dlouho se však nic nedělo a teprve na počátku devadesátých let prohlásil papež Jan Pavel II. při návštěvě tehdejšího Československa: A co vy Češi, uděláte s Husem? Dal tak podnět k obsáhlému bádání. Od roku 1993 se scházela odborná komise složená z katolických, protestantských i nevěřících vědců. Jejich snahou bylo nezaujatě popsat, kým Hus skutečně byl. Těsně před koncem tisíciletí se odborníci sešli ve Vatikánu, aby uzavřeli první část svého bádání. Papež se při té příležitosti za Husovu smrt omluvil. O úplné rehabilitaci Husa se ale nedá mluvit. Katolíci stále považují některé Husovy myšlenky za mylné, ale bádání pokračuje. Další velká konference o Husovi se má konat v roce Nemocnice bez vody Stalo se tak na počátku tohoto měsíce, když asi na tři hodiny z rána vypadla dodávka vody. Potíže byly s ranní hygienou pacientů, musely být posunuty některé operace a také laboratoř nemohla pracovat. Důvod však nebyl znám. Nemocnice, která má vlastní vodojem, který by měl stačit na dobu 24 hodin a je napájen z městské sítě, selhal. Patří nemocnici a ta jej také spravuje v plném rozsahu. Z jednání nemocnice a VaK došlo k návrhu, jak podobnou situaci řešit pomocí dálkové signalizace hladiny vodojemu. K tomu uvedl ředitel VaK Ing. Zdeněk Kouba: 201

18 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 Ta s dostatečným předstihem upozorní na hrozící omezení dodávky vody pro nemocnici. Jako optimální se jeví umístění této signalizace v areálu nemocnice. Zásobování bylo v dané situaci zajištěno pomocí cisteren. Malý autobus občanům Na snímku je zachycen na své zastávce na náměstí i s nápisem: Město Dvůr Králové nad Labem občanům. A občané jsou s ním spokojeni. Zastávka na náměstí TGM. Paneláky na ulici 17. listopadu mění tvář Lešením obklopený panelák, který byl postaven v osmdesátých letech minulého století, převážně pro pracovníky zdejších továren, nyní mění svoji tvář. Vedlejší je již před dokončením, zateplen a svítí jasnou žlutí. Tolikrát haněné králíkárny slouží dodnes a dobře Údržba je nákladná, ale prodlouží životnost. 202

19 KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 ČERVENEC Malíř Miloš Petera Narodil se v roce 1937 v Hradci Králové, vystudoval umělecko průmyslovou školu v Brně u profesora Karla Jílka. Od roku 1964 vystavuje samostatně a nebo se účastní skupinových výstav v České republice. V zahraničí vystavoval ve Frankfurtu nad Mohanem, Curychu, Varšavě, Budapešti, Helsinkách, Hannoveru, Brémách, Halmstatu a Lausanne. Na otázku, jak se mu žije v našem městě odpovídá v KN čtvrtého července takto: Strašlivě. Protože si myslím, že pro autora, který už několik let umění dělá, je provinční prostředí to nejhorší, co ho může potkat. Pokud bych měl mluvit o svém nerodném městě, protože zdůrazňuji, že jsem rodilý Hradečák, tak si myslím, že si tam nejvíce vážím krásné přírody kolem V takhle malém městě nemáte velkou šanci najít spřízněnou duši. Nechci říct, že tam není vůbec nikdo, ale je jich skutečně málo. Dokud je člověk mladší, tak potřebuje víc kontakty, protože dílo teprve zraje. Takže člověk je víc otevřený proudům, které jdou kolem něj, a snaží se vzít si z toho nějaké poučení. Ale jakmile máte ustálený rukopis a vytříbený názor, tak už můžete být na samotě. Ale je pravda, že je potřeba to doplňovat dalšími kulturními zážitky. Třeba si vyjet na koncert klasické hudby, to jezdím do Hradce Králové nebo do Prahy. Ale provinční prostředí skutečně nedoporučuji žádnému umělci. Na otázku zda se dá v současné době uživit čistou výtvarničinou (když obrazy nesekáte jako Baťa cvičky ), odpovídá: Tak to máte pravdu, je to obtížná věc. Ale bylo to obtížné vždycky. Nejhorší bývá pochopitelně doba po absolutoriu, po studiích. Než si člověk vydobude své místo, než se uplatní a než se prosadí. Ale tím nechci říci, že potom je to lehké. My ještě pořád nejsme v situaci, která panuje v kulturní západní části Evropy. Stále nemáme ty naše pány podnikatele na takové úrovni, jako jsou tam. Ještě pořád nejsou dostatečně kulturní, dostatečně kultivovaní. Ještě pořád nemají, jak by řekl pan Werich, ten správný glanc. S tím se setkáte třeba ve Francii, ve Skandinávii, kde jsme nedávno byli, tam si umělce skutečně považují. A nejen to, seženete tam sponzory a granty. Není to tak obtížné jako tady. Takže u nás je stále složité se živit uměním. Otázka: A když si takový mecenáš není jistý v kramflecích, tak si tam nechá třeba poradit od kunsthistoriků... Děkuji těm, kteří si nechají poradit. Ale nedávno jsme sháněli nějaké finanční prostředky a když se mě podařilo probušit se přes několikery dveře, tak první otázka zněla: Na co chcete ty peníze? Do kultury? K čemu to je dobrý? Já sponzoruji fotbal a hokej! Pochopitelně, tam je ta firma víc viditelná. My jsme sbírali sponzorské prostředky na obnovu kapličky a docela vážně se mě jeden, tedy nikoliv pouze jeden takový podnikatel zeptal: A kde si tam budu moci pověsit moji firmu? Řekl jsem mu, že lituji, ale asi do kaple ne... A hned zájem ochladl. Jak pokračuje práce na Vaší knize? Četl jste z ní sám na vernisáži jednu esej. Knížka už mohla být, ale vždycky něco selhalo, co se týkalo tuzemských sponzorů. Teď to vypadá nadějně, budou na to peníze z dotace pro euroregiony z programu Evropské unie. Dnes taková knížka, to je 250 tisíc jako nic. A to se lehko neshání. V knize budou takové spíš osobní věci nebo abstrakce? Knížka se bude jmenovat Putování časem a jsou to fabulované záznamy z mých deníků. Deníky si píšu od 13 let až dodnes, je to už takováhle hromada 28 dílů. Takže bohatý matriál, ze kterého napíšu asi víc knížek než tu jednu. Ale teď udělám takový průřez, vybral jsem stěžejní věci. PhDr. Karel Jaroš, který uváděl Vaši pardubickou výstavu, řekl:... v posledních letech roste také skepse, se kterou autor pohlíží na náš svět... Má svým způsobem pravdu. Protože já opravdu nevidím nějak růžově budoucnost této civilizace, to musím zdůraznit jako člověk, který se často pohybuje v přírodě a vidí, co se v ní děje. Takže si můžete všimnout, že část vystavených obrazů má ekologickou tématiku a ta druhá už je vyhroceně abstraktivní. A v té ekologické tématice je to právě o tom, že narůstá moje skepse ve vizi budoucího světa. My přírodu, planetu devastujeme, neodpustitelným způsobem. Ale vzdát to nemůžeme

20 ČERVENEC KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005 Vzdát to nemůžeme, musíme něco dělat, člověk se musí nějak bránit. Malíř Miloš Petera vystavuje v současné době své kresby, obrazy a frotáže v Galerii Univerzity Pardubice vestibulu univerzitní knihovny. Křest tygří princezny v ZOO Vystoupení zpěvačky Heleny Vondráčkové bylo přijato přítomnými diváky potleskem. Byl proveden v ZOO za kmotrovství zpěvačky Heleny Vondráčkové. Malé tygřici se dostalo jména Nely, a ta se všem odměnila neustálým křikem, který ustal až poté, co ji vzal do náruče moderátor Radiožurnálu Pavel Kudrna. Deštivé počasí se poněkud umoudřilo a tak byla návštěva velmi pěkná. V této době se také konal v ZOO Den Radiožurnálu a křtila se také mláďata servalů. Kmotrem se stal uvedený moderátor Kudrna, který pokřtil prvého jménem Ron. Druhého samečka pokřtil Michal Pláteník ze společnosti 5AV, která je dlouhodobým sponzorem chovu tygrů jménem Nor. Hostem tohoto vystoupení byl krajský radní MUDr. Vambera (uprostřed), vlevo ing. Špráchal zástupce ředitelky ZOO. Ředitelka RNDr. Dana Holečková vítá přítomné za asistence p. Myslivečkové. Vzácným hostem z Hradce Králové byl radní MUDr. Vambera, který je svým postem nadřízeným zdejší ZOO. 204

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 5)Literatura předhusitská a husitská (konec 14. století - polovina 15.století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Legislativa Na základě zákona má Česká národní banka výhradní právo vydávat bankovky, oběžné mince i mince pamětní. Pamětní mince jsou

Více

TOULKY PO ČESKÝCH FABRIKÁCH aneb ZTRÁTY A NÁLEZY

TOULKY PO ČESKÝCH FABRIKÁCH aneb ZTRÁTY A NÁLEZY TOULKY PO ČESKÝCH FABRIKÁCH aneb ZTRÁTY A NÁLEZY Čtvrtek 17. května 2012 v 18:00 místnost A 437 Téma součástí grantové a disertační práce Průmyslové dědictví na Berounsku FSv Katedra architektury Fakulta

Více

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE Kde nás najdete BOSKOVICKO a MORAVSKÝ KRAS Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou

Více

Zakladatelé Sokola dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner

Zakladatelé Sokola dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner Zakladatelé Sokola dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner Žádost o povolení založit TJ Sokol 1912 Žádost vyřízena kladně povoluje je 24.11. 1912 je na Valné hromadě založena Těl. jednota Sokol Metylovice

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život Státní svátky ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č.DUMu: VY_32_INOVACE_01_06 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: PaedDr. Helena

Více

Číslovky. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Číslovky. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslovky MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_16 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

Týden 31. 5. - 6. 6. 2014

Týden 31. 5. - 6. 6. 2014 správný cíl Vaší cesty Týden 31. 5. - 6. 6. 2014 Milovníci grilování mohou vyrazit do nově zrekonstruovaných Šimkových sadů v Hradci Králové. Tento týden sem byly znovu instalovány tři venkovní grily.

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_131 Datum: 22.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_131 Datum: 22.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Domanínský zpravodaj červen - červenec 2013, číslo 84

Domanínský zpravodaj červen - červenec 2013, číslo 84 červen - červenec 2013, číslo 84 OBSAH: Informace z jednání zastupitelstva obce... 1 Informace z obecního úřadu... 1 Příspěvky od občanů... 2 Víte, že... 3 Kultura a sport... 8 Informace z jednání zastupitelstva

Více

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07 LEDEN 2014 ČASOPIS FARNOSTI PUSTÁ POLOM www.pustapolom.cz/farnost/ Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02 K Roku rodiny... 03 Ptali jste se... 04 Toulky farní minulostí....... 05 Informační servis...

Více

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 27.1.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Č.K.V. Král. Vinohrady

Č.K.V. Král. Vinohrady Archiv sportu a tv inventář č. 97 NAD č. 242 Č.K.V. Král. Vinohrady (Cyklistický oddíl: TJ Sokol Vinohrady, TJ Spartak Praha Stalingrad, TJ Bohemians ČKD) 1882 1972 V Praze 2011 Lucie Swierczeková Ú v

Více

ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ

ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ 2013 2014 OBSAH ÚVOD (PROČ JSEM SI VYBRALA TATO TÉMATA?) 3 HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY 4 DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš a Jan Baťovi K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš Baťa - Československý podnikatel vizionář, spoluzakladatel světové obuvnické firmy, starosta Zlína - Narodil se 3.dubna 1876

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

Ahoj holky a kluci, vážení rodiče. Přejeme Vám "šťastnou ruku" při volbě tábora a těšíme se na Vás o letních prázdninách.

Ahoj holky a kluci, vážení rodiče. Přejeme Vám šťastnou ruku při volbě tábora a těšíme se na Vás o letních prázdninách. Ahoj holky a kluci, vážení rodiče. Celoročním vyvrcholením naší zájmové činnosti, jsou už po mnoho let letní dětské tábory. Dům dětí a mládeže Jihlava, p. o. patří k tradičním a mnohaletým pořadatelům

Více

Kronika města Lanškrouna. Rok 2009

Kronika města Lanškrouna. Rok 2009 Kronika města Lanškrouna Rok 2009 Leden Už poosmadvacáté vyrazili turisté v sobotu na trasy pochodu Na Nový rok první krok, který pořádá lanškrounský odbor Klubu českých turistů. Tentokrát si jeho účastníci

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Jméno a příjmení: Nikola Součková Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

Firemní noviny TOS VARNSDORF a.s. Speciální vydání. Další velká investice. Školící středisko je od 29. října 2012 v provozu.

Firemní noviny TOS VARNSDORF a.s. Speciální vydání. Další velká investice. Školící středisko je od 29. října 2012 v provozu. Firemní noviny TOS VARNSDORF a.s. HORIZONT - ročník 16 číslo 7 (248) - 25. 10. 2012 Speciální vydání Další velká investice. Školící středisko je od 29. října 2012 v provozu. Horizont 248 - strana 2 Další

Více

Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink)

Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink) Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink) Původně se v místě dnešního parku Háječek a Krumlovských alejí rozprostíral Krumlovský

Více

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s.

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s. 11. Park U nádraží Mezi ulicí Těšínskou a nádraţím vznikl textilní podnik Filipa Landsbergera, kterému patřily i pozemky aţ k silnici vedoucí před nádraţní budovu. Na fotografiích hotelu Škrábal (později

Více

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II.

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II. Dolno - Brusnický zpravodaj Zvičina 671 m. n. m. obecní měsíčník srpen 2012 Historie továrny v Dolní Brusnici II. Ve zpravodaji naleznete: Historie továrny v Dolní Brusnici str. 1 a 2 Pivní slavnosti Brusnický

Více

Celkový počet komínů: 130 (126 v databázi KODA), z toho vylezeno 118 Padlé komíny: přes 100 Typ komínů: převážně cihlové, starší 100 let, moderní a

Celkový počet komínů: 130 (126 v databázi KODA), z toho vylezeno 118 Padlé komíny: přes 100 Typ komínů: převážně cihlové, starší 100 let, moderní a Mgr. Martin Chroust -Nejsevernější výběžek ČR -Od zbytku republiky oddělen NPČŠ a hřebenem Lužických hor -Staletí osídlen německým obyvatelstvem -Dnes 50 000 obyvatel, výrazně méně než před 2. světovou

Více

Náš Domov 21/2016. Leden 2016

Náš Domov 21/2016. Leden 2016 Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová

Více

Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26

Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 Městský úřad Týnec nad Labem Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 Z á p i s č. : 7-2008 z 7. zasedání Zastupitelstva města Týnce nad Labem, konaného dne 19.6. 2008 od 17.00 hodin v kanceláři starosty Města

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

ČASOPIS ZŠ DEBLÍN 9. číslo. (červen 2012)

ČASOPIS ZŠ DEBLÍN 9. číslo. (červen 2012) ČASOPIS ZŠ DEBLÍN 9. číslo (červen 2012) OBSAH 1. MĚSÍC ČERVEN...3 Charakteristika... 3 Pranostiky... 3 Významné události... 4 Narození a úmrtí významných osobností... 4 2. STALO SE...5 Mezinárodní den

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Brloh Zadání prvního kola

Brloh Zadání prvního kola Brloh Zadání prvního kola Odpovědi odešlete prostřednictvím našich webových stránek http://brloh.math.muni.cz Odpovězte na otázku: 1 Alfanumerická 17 953 178621 752 95 74269 7913 1739 82 17 953 713 17931

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

1-zcela spokojen 2-spokojen 3-spíše spokojen 4-nespokojen 5-nemohu posoudit

1-zcela spokojen 2-spokojen 3-spíše spokojen 4-nespokojen 5-nemohu posoudit 1-zcela spokojen 2-spokojen 3-spíše spokojen 4-nespokojen -nemohu posoudit 1. Jaký je Váš názor na čistotu a celkový vzhled obce? 4 3 2 1 2. Jste spokojen s komunikací Obecního úřadu s občany? 3 3 2 2

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

Zpracovala Milena Nová

Zpracovala Milena Nová Zpracovala Milena Nová Osobnost Mistra Jana Husa je pro Dětské centrum Srdíčko a i pro NO CČSH v Žebráku každoročně pramenem inspirací, jak se dotknout nejen životního osudu Mistra Jana, ale především

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 RUPRECHTICE BEDŘICHOV SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ S výstaviště LIDOVÉ SADY BEDŘICHOV Severočeské muzeum

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Zpráva o činnosti SDH Veselice za rok 2015

Zpráva o činnosti SDH Veselice za rok 2015 Zpráva o činnosti SDH Veselice za rok 2015 9. 1. 2016 Vážení bratři hasiči, sestry hasičky, vážení hosté. Dovolte, abych vás seznámil se zprávou o činnosti SDH Veselice za rok 2015. K dnešnímu dni má náš

Více

Očekávaný výstup: Hodnocení:

Očekávaný výstup: Hodnocení: NÁRODNÍ DIVADLO Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_05 Tématický celek: Historie a umění Autor: Mgr. Gabriela Šišková

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Mgr. Romana Parobková Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Vlastivěda

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva Společnost pro obnovu památek Úštěcka Výroční zpráva 2014 Základní informace Adresa: Občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka 1. máje 18, 411 45 Úštěk www stránky: www.pamatky-ustecko.cz

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Pracovnice finančního odboru Nejstarší přehrada na severní Moravě a ve Slezsku je v provozu 60 let. Kdy a kde se vzala myšlenka na její výstavbu? Čemu měla původně

Více

SDH LIPŮVKA 1879-2009

SDH LIPŮVKA 1879-2009 OBEC LIPŮVKA Z historie obce První písemnou zmínku o Lipůvce nalézáme roku 1371 v Moravských zemských deskách. Z archeologických nálezů však víme, že zde žili lidé již mnohem dříve. Dá se předpokládat,

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ČÍSLOVKY VY_32_INOVACE_CJ_3_15 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy číslovek, skloňování číslovek, duálové skloňování

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

JUNIORFEST. Číslo 3 sobota 20. 9. 2008 OBSAH: Co se dosud událo na Juniorfestu nového?

JUNIORFEST. Číslo 3 sobota 20. 9. 2008 OBSAH: Co se dosud událo na Juniorfestu nového? JUNIORFEST Číslo 3 sobota 20. 9. 2008 OBSAH: Co se dosud událo na Juniorfestu nového? Promítání filmů pro ZŠ a středoškoláky Velká filmová rallye Vernisáž výstavy Stanislava Fišera Rozhovory s Bárou Štěpánovou

Více

Veřejný program 2012

Veřejný program 2012 Veřejný program 2012 Centrum Bavaria Bohemia Freyung 1 92539 Schönsee Tel.: +49 (0) 9674-92 48 77 Fax: +49 (0) 9674 91 30 67 email: info@cebb.de Internet: www.bbkult.net Leden 2012 4. 1. 2012 I 19.00 h

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 2006. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 2006. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 2006 Obrazová dokumentace Zima byla dlouhá se spoustou sněhu Za vločkou vločka z oblohy padá chvilinku počká a potom taje Na staré sesli sedí pan Lada obrázky kreslí zimního kraje Ladovská

Více

Rok 2012 - Roztoky. Příloha ke kronice města

Rok 2012 - Roztoky. Příloha ke kronice města Rok 2012 - Roztoky Příloha ke kronice města Události roku 2012 ve fotografii seřazeno volně podle kapitol kroniky zpracovala Jaroslava Weberová kronikářka města foto J. Weberová ostatní autoři uvedeni

Více

Projekt Auto*mat Na Zelenou je a není u konce.

Projekt Auto*mat Na Zelenou je a není u konce. Projekt Auto*mat Na Zelenou je a není u konce. Celoškolní projekt dotovaný Nadací PARTNERSTVÍ, na kterém žáci ZŠ Chomutov, Školní pracovali po celý rok, se nachýlil ke konci. Jak jsme již dříve informovali,

Více

Velikost: Hodnota: 100.0 mil. Kč * Termín realizace: Od: 2012 Do: 2013. *) Odhad hodnoty. Projektant stavby:

Velikost: Hodnota: 100.0 mil. Kč * Termín realizace: Od: 2012 Do: 2013. *) Odhad hodnoty. Projektant stavby: 194475 a rekonstrukce Modernizace a dostavba Nemocnice Hodnota: 100.0 mil. Kč * Zdravotnický Od: 2012 komplexní rekonstrukce a dostavba areálu nemocnice, etapovitý projekt, zpracována studie kraj Pivovarské

Více

Deváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013

Deváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013 1 Úvodník Konečně už nám vysvitlo sluníčko, a tak jsme si ho vyrazili užít ven, do přírody. Čas na psaní Deváťáckých novin jsme si ale samozřejmě také našli. V tomto čísle se dozvíte, co se dělo od 6.

Více

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho

Více

SBÍRKA ŠETLÍKOVA KOLEKCE

SBÍRKA ŠETLÍKOVA KOLEKCE SBÍRKA ŠETLÍKOVA KOLEKCE Doc. PhDr. Jiří Šetlík, CSc. (nar. 1929) je uznávaným českým historikem umění. V šedesátých. letech byl vedoucím sbírky moderního umění Národní galerie v Praze a v závěru 60. let

Více

Ahoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady.

Ahoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady. POSÁZAVSKÉ KUKÁTKO ANEB JAK SE STAVEL HRAD Ahoj deti, rád bych se vám všem představil. Jsem malý skřítek, šibal všech šibalů a věčný neposeda. Protože jsem se narodil v lese ze ztraceného kukaččího vajíčka,

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Břeclav - Národních hrdinů 3127/7 Reprezentativní administrativní budova v centru Břeclavi Celková výměra podlahových ploch cca 6 200 m² Garážové stání až pro 3 osobní automobily

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Co je to vlastně Baltík?

Co je to vlastně Baltík? Ve dnech 20. - 22. 4. 2012 se v prostorách Holického Gymnázia uskutečnil 10. ročník celostátní soutěže Mlady programátor v programovacím jazyce Baltík. Co je to Baltík a jak soutěž probíhá? Co je to vlastně

Více

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu:

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu: Přijímací řízení 27. 4. 2011 Zde napište své registrační číslo TEST Z ČESKÉHO JAZYKA Struktura testu: 1. část čtení (úlohy 1 10) 2. část gramatika (úlohy 11 20) 3. část psaní (úlohy 21 a 22) Hodnocení:

Více

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 ŠKOLTÝN Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 Obsah 1. Lyžařský výcvikový kurz 2. Tři králové, zápis do 1. třídy 3. Zimní škola v přírodě 4. Vánoční laťka, florbal starší dívky

Více

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

DOMOV DĚDINA PŘEPYCHY

DOMOV DĚDINA PŘEPYCHY DOMOV DĚDINA PŘEPYCHY NÁŠ DOMOV DĚDINA Náš domov se nachází v malé obci Přepychy. Žijeme tu ve dvou velkých, nových domech. Jeden je postaven v dolní části Přepych, při cestě do Opočna a má žlutou barvu.

Více

Známe vítěze jubilejního ročníku Dětského činu roku! Dětský čin roku 2014 vyvrcholil slavnostním oceněním vítězů

Známe vítěze jubilejního ročníku Dětského činu roku! Dětský čin roku 2014 vyvrcholil slavnostním oceněním vítězů Známe vítěze jubilejního ročníku Dětského činu roku! Dětský čin roku 2014 vyvrcholil slavnostním oceněním vítězů Brožíkova síň Staroměstské radnice v Praze patřila první prosincový čtvrtek dětským hrdinům,

Více

Serveru www.sumavanet.cz poskytl Viktor König, Chata Marie

Serveru www.sumavanet.cz poskytl Viktor König, Chata Marie Byl studený, sychravý, podzimní den, kdy jsem se svojí manželkou dorazil do Hojsovy Stráže na Železnorudsku. Jako milovníci Šumavy jsme už dlouhé měsíce hledali na internetových stránkách realitních kanceláří

Více