Z L A T Á O L E Š N I C E

Transkript

1 Z L A T Á O L E Š N I C E Ú Z E M N Í P L Á N O B C E N Á V R H T E X T O V Á Č Á S T Návrh 06/ Textová část 1

2 Zlatá Olešnice Území obce (správní území) Zlaté Olešnice je vytvořeno katastrálními územími: číslo katastrálního území Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Navarovská Lhotka Stanový Sousedící obce : Kořenov Paseky nad Jizerou Vysoké nad Jizerou Roztoky u Semil Jesenný Vlastiboř Držkov Plavy Velké Hamry Pořizovatel Zástupce obce starostka obce Zlatá Olešnice Nadřízený orgán územního plánování Odbor územního plánování a stavebního řádu Libereckého kraje Projektant Autor Kolektiv Město Tanvald Věra Hovorková RNDr. Kateřina Lauermannová Atelier AUREA spol.s r.o. Ing.arch. Zdeněk Auer J. Augustin, Jana Frýdlová, Josef Kalina, Mgr. P. Kučírek, František Kyncl, Věra Meščerjaková, Ing.V. Meščerjakov, Ing. U. Ocilka Datum Červen

3 Seznam příloh 1 T E X T O V Á Č Á S T : Samostatné svazky : Základní textová část ÚP - A, B, C, E Závazná část ve formě regulativů - D 2 G R A F I C K Á Č Á S T : A Hlavní výkres 1 : Ba Doprava 1 : Bb Inženýrská infrastruktura 1 : Bc VPS, asanace 1 : Be ZPF, PÚPFL 1 : Bf ÚSES 1 : Bg Širší vztahy Zkratky jednotlivých částí obce Z Zlatá Olešnice L Lhotka S Stanový Poznámka : Pro účely územního plánu se nerozlišuje Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská urbanisticky v centrální části obce tyto katastrální území splývají a jejich odlišování by sebou neslo znejasnění návrhu. Tam, kde se v popisu uplatňuje adresné parcelační určení bude lokalizace v k.ú. vyjádřena. Číselné kódování jednotlivých návrhových ploch je v běžném pořadí. V každém k.ú. Z, L, S začíná vždy znovu od č. 1. Samostatná Zlatá Olešnice je pro lepší přehlednost rozdělena na tři sektory K Rejdicím Sever Centrum 3

4 1 T E X T O V Á Č Á S T 4

5 Obsah textové části Titulní list Identifikační údaje Seznam příloh A ZÁKLADNÍ ÚDAJE 7 A.a Hlavní cíle řešení 7 A.b Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územní plánovací dokumentace a návrhu řešení územního plánu obce 7 A.c Vyhodnocení splnění souborného stanoviska územního plánu obce 8 A.d Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ( 1 odst. 2 zákona) 8 B ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 9 B.a Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce 9 B.b Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 10 B.b.1 Obyvatelstvo, zaměstnanost, bytový fond 10 B.b.2 Přírodní podmínky - krajina, zeleň 14 B.b.2.1 Klimatologie 14 B.b.2.2 Geomorfologie, pedologie, hydrogeologie 15 B.b.2.3 Podmínky geobotanické 16 B.b.2.4 Chráněná území, přírodní památky a významné krajinné prvky 17 B.b.2.5 Územní systém ekologické stability 20 B.b.2.6 Zeleň v území 23 B.b.2.7 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 23 B.b.3 Památková ochrana 29 B.c Návrh urbanistické koncepce 30 B.c.1 Urbanistická struktura. spádovost 30 B.c.2 Krajinná struktura 31 B.c.3 Rezervy 31 B.d Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití 33 B.e Limity využití území včetně stanovených záplavových území 33 B.f Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území 35 B.g Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady 39 B.g.1 Doprava 39 B.g.1.1 Silniční doprava 39 B.g.2 Občanské vybavení 44 B.g.2.1 Obslužná sféra 44 B.g.2.2 Průmysl, živnosti, zemědělství 45 B.g.2.3 Sport, tělovýchova, rekreace 45 B.g.2.4 Cestovní ruch 45 B.g.3 Technické vybavení. inženýrská infrastruktura 46 B.g.3.1 Vodní hospodářství 46 B.g.3.2 Zásobování vodou, odkanalizování 47 B.g.3.3 Vodovod 47 B.g.3.4 Kanalizace 52 B.g.3.5 Energie 59 B.g.3.6 Spoje, telekomunikace a radiokomunikace 59 5

6 B.g.3.7 Ochranná a bezpečnostní pásma el. vedení a plynovodů 60 B.h Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění 61 B.i Návrh místního územního systému ekologické stability 61 B.j Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav 61 B.k Návrh řešení požadavků civilní ochrany 62 B.l Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa zpracovaných podle zvláštních předpisů 63 B.l.1 Životní prostředí 63 B.l.1.1 Ovzduší 63 B.l.1.2 Čistota vody 66 B.l.1.3 Půda 67 B.l.1.4 Odpady 68 B.l.1.5 Ostatní účinky na životní prostředí 68 B.l.1.6 Vynětí ze ZPF 69 B.l.1.7 PÚPFL 75 B.m Návrh lhůt aktualizace 75 6

7 A A.a Z Á K L A D N Í Ú D A J E Hlavní cíle řešení Zlatá Olešnice je malá obec v relativně definovaném, ukončeném" území. Sídelní strukturu lze rovněž považovat za stabilizovanou a to jak ve statickém smyslu zástavbovém, tak i z hlediska struktury okolních sídel. V případě pořizování územního plánu obce splývají důvody samotné existence územně plánovací dokumentace s otázkami věcného řešení. Nazíráme-li na problematiku z tohoto širšího hlediska, lze formulovat tři věcné okruhy, z nichž vyplývají hlavní cíle řešení. 1) Základní cíl celé práce je sama existence územního plánu. Tento akt, smlouva, dohoda znamená schopnost rozhodovat ve vlastním území. Rovněž, a to je neméně důležité, existence územního plánu zvyšuje důvěryhodnost obce pro případné investory a potenciální obyvatele. A konečně, schopnost obce vstupovat do integračních vazeb a dotačních schémat se opět odvozuje mimo jiné i z územního plánu. 2) Obec v současné době má minimální reálnou i teoretickou nabídku stavebních ploch pro bydlení i obživné aktivity. Územní plán otvírá nové rozvojové plochy. 3) Územní plán stabilizuje a stanoví územní rezervy pro dokončení inženýrské infrastruktury v území. A.b Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení Pro Zlatou Olešnici byla vypracována územně plánovací dokumentace v roce 1979 (Urbanistické středisko Stavoprojektu Liberec Ing.arch. Vl. Syrovátko, Ing.arch. E. Šrutová). Tato, ve své době korektní a přínosná dokumentace, je dnes vyčerpaná a překonaná. Rozhodnutí o vypracování zcela nové ÚPD lze v těchto souvislostech považovat za správné. 7

8 A.c Vyhodnocení splnění souborného stanoviska územního plánu obce Body souborného stanoviska byly akceptovány. V návrhu ÚPO byly provedeny příslušné opravy. V období projednávání konceptu se také uskutečnila konzultace projektanta na Odboru územního plánování a stavebního řádu Libereckého kraje, která se týkala zejména formulování a korekcí v Závazné části ve formě regulativů. Opravné náměty z této konzultace byly v textu rovněž uplatněny. A.d Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ( 1 odst. 2 zákona). Návrh územního plánu je urbanisticky postaven na proporcionálním posouzení a stanovení rozvojových trendů. V tomto smyslu bylo postaveno i zadání, koncept a příslušná projednání. Základ je posílení rodinného bydlení s doprovodnými funkcemi. Obživné okruhy jsou ponechány v původní linii zemědělství, turistika, rekreace s přiměřeným rozvojem. Jediný specifický areál je původní území Na vrších, které je potvrzeno v současném rozsahu s arondační korekcí. Územní plán akceptuje všechny známé prvky ochrany přírody. Připouští se zemědělské hospodaření a péče o lesy. V územním plánu nejsou navrženy žádné funkční náměty, které by sebou nesly silné změny a ohrožení životního prostředí. 8

9 B B.a Ř E Š E N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Obec Zlatá Olešnice leží jihovýchodně od Tanvaldu obecně směrem na Vysoké nad Jizerou. Obec se skládá ze čtyř katastrálních území : Název katastrálního území číslo k.ú. výměra k.ú. (m 2 ) toho ZPF (m 2 ) Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Navarovská Lhotka u Zlaté Olešnice Stanový Celkem výměry za obec Sousedící obce : Kořenov Paseky nad Jizerou Vysoké nad Jizerou Roztoky u Semil Jesenný Vlastiboř Držkov Plavy Velké Hamry 9

10 B.b Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území B.b.1 Obyvatelstvo, zaměstnanost, bytový fond Také viz tabulky na dalších stranách. Pro přehled uvádíme tabulku vývoje počtu obyvatel od roku 1930 : Z přehledu je zřejmý pokles obyvatelstva. K výrazné změně došlo po 2. světové válce. Na značném úbytku obyvatel v období má podíl kolektivizace zemědělství, likvidace soukromých živností. Od roku 1991 zaznamenáváme mírnější pokles. Lze konstatovat že se obyvatelstvo od roku 2001 stabilizuje. V přiložené tabulce ze sčítání obyvatel, domů, bytů jsou aktualizovány údaje o počtu obyvatel k Z přehledu domovního fondu v tabulce 10 vyplývá stáří objektů. 200 domů bylo postaveno před tím, než byl počet postavených objektů statisticky sledován. Z tabulky č. 10 vyplývá, že 235 domů bylo postaveno před rokem 1919, což činí 69 % domů z domů bylo postaveno od roku 1946 do roku 2001 Z celkového počtu 340 domů je to 38 %. Z tabulky 10 vyplývá rovněž vysoký podíl objektů, které jsou využívány k rekreaci, tento podíl činí více než 40 % domů z celkového počtu. Z uvedených údajů se dá předpokládat, že zastaralý domovní fond bude přecházet k rekreačnímu využívání a bude zájem o výstavbu nových domů místním obyvatelstvem. Na poklesu obyvatel v současné době se podepisuje nedostatek pracovních příležitostí v obci. Z ekonomicky aktivních 240 obyvatel jich dojíždí 191, což je takřka 80 %. Nelze tedy přepokládat, že by se počet obyvatel znatelně zvyšoval z vlastních zdrojů. Proto zastupitelstvo obce chce nabídnout velké možnosti pro přistěhování nových obyvatel širokou nabídkou rozvojových ploch. Krásná krajina, zdravé životní prostředí, při dnešní úrovni počítačové a informační techniky, která umožňuje zaměstnání doma, mohou zvýšit zájem o bydlení právě ve Zlaté Olešnici. Tento trend se již začíná projevovat. Územní plán navrhuje plochy pro cca 100 domů, což by při obložnosti 3 osoby na 1 dům mohlo dlouhodobě znamenat zvýšení počtu obyvatel na cca 820 obyvatel. 10

11 Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 Název obce: Zlatá Olešnice, Kód obce: , NUTS 4: CZ Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Obyvatelstvo celkem 531 z toho ženy 274 svobodní 111 ženatí 118 Muži rozvedení 18 ovdovělí 9 nezjištěno 1 svobodné 93 vdané 118 Ženy rozvedené 23 ovdovělé 40 nezjištěno 0 3. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání starší v tom podle stupně vzdělání Obyvatelstvo 15leté a 430 bez vzdělání 0 základní vč. neukončeného 117 vyučení a stř. odborné bez mat. 182 úplné střední s maturitou 95 vyšší odborné a nástavbové 12 vysokoškolské 17 nezjištěné vzdělání 7 5. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání toho Obyvatelstvo celkem 531 Věřící 85 církev z římskokatolická 38 církev českosl. husitská 43 českobratrská církev evangel. 0 pravoslavná církev 0 2. Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem v tom ve věku nezj Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo celkem 531 česká 511 moravská 0 slezská 0 slovenská 6 z toho romská 0 národnost polská 2 německá 4 ukrajinská 0 vietnamská 0 6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem 531 Ekonomicky aktivní celkem 240 zaměstnaní 236 v z pracuj. důchodci 10 tom toho ženy na mat. dov. 4 nezaměstnaní 4 Ekonomicky neaktivní celkem 286 z nepracuj. důchodci 126 toho žáci, studenti, učni 101 Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou 5 11

12 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Bez vyznání Ekonomicky aktivní podle odv ětví Obyvatelstvo celkem 531 Ekonomicky aktivní celkem 240 zemědělství, lesnictví, rybolov 28 průmysl 91 stavebnictví 22 obchod,opravy z motor. vozidel 24 toho doprava, pošty podle a telekomunikace odvětví veřejná 20 správa, obrana, soc. zabez. 8 školství, zdravot., veter. a soc. činn. 17 obec 8. Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání 191 v rámci obce 42 z toho v rámci okresu 91 v rámci kraje 30 do jiného kraje 23 vyjíždějící do zam. denně mimo 111 Žáci vyjíždějící denně mimo obec Počty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti 207 v s 1 HD 183 tom se 2+ HD 24 Hospodařící domácnosti 232 v s 1 CD 230 tom se 2+ CD 2 Cenzové domácnosti 234 úplné rodiny 115 z toho se závisl. dětmi 54 neúplné tom rodiny 26 v z toho se závisl. dětmi 17 nerodinné domácnosti 2 domácnosti jednotlivců 91 úhrnu obydlených domů 10. Domovní fond Domy úhrnem 340 z toho domy obydlené 144 rodinné domy 130 bytové domy 8 z soukromých domy osob podle 127 vlastnictví domy postavené obce, státu 9 SBD 1 do

13 11. Domy podle počtu podlaží a technického vybavení Domy úhrnem 144 z toho podle podlaží 5+ 0 přípojkou na kanalizační síť 38 domů vybavených počet vodovodem 141 plynem 1 ústředním topením 83 tom 12. Bytový fond Byty úhrnem 413 byty obydlené 207 v rodin. z domech 157 toho v bytov. domech 41 v byty neobydlené v obydl. domech 6 byty neobydlené v neobydl.domech 200 z obydl. toho přechodně 1 podle slouží k důvodu rekreaci Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu 14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení Obydlené byty úhrnem 207 ve vlastním z 126 domě toho v osobním podle 18 vlastnictví právního důvodu nájemní 29 užívání člena 5 bytového družstva z 1 místnost 26 2 místnosti 56 3 místnosti 74 4 místnosti 24 úhrnu podle počtu obytných místností 5+ místností 20 Obydlené byty úhrnem 207 plyn v bytě 1 vodovod v bytě 203 vlastní byty 160 splachov.záchod podle vybavení vlastní koupelna, sprchový 186 kout ústřední topení 129 etážové topení 5 osob na byt 2,57 osob na obytnou místnost 8+m 2 0,93 počet obytné plochy průměrný na byt 57,08 obytné plochy na osobu 21,5 obytných místn. na byt 2,86 13

14 B.b.2 B.b.2.1 Přírodní podmínky Klimatologie Řešené území obce Zlatá Olešnice dle klimatické regionalizace (Quitt E.- Klimatické oblasti Československa) leží, vzhledem k svému umístění v podhůří Jizerských hor a Krkonoš, na rozhraní několika klimatických oblastí, v chladné oblasti, podoblasti CH 7 a mírně teplé oblasti, podoblastech MT7, MT4. Popis klimatických jednotek MT 7 mírně teplá oblast, normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 4 mírně teplá oblast, krátké léto, mírné, mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá a s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. CH 7 chladná oblast, velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká a s dlouhou sněhovou pokrývkou. Klimatické charakteristiky obec Zlatá Olešnice MT4 MT7 CH7 Počet dnů letních Počet dnů s průměrnou teplotou 10 o C a více Počet dnů mrazových Ledových Průměrná teplota v lednu v o C Průměrná teplota v červenci v o C Průměrná teplota v dubnu v o C Průměrná teplota v říjnu v o C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetační,m období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Podklad - Quitt E. : Klimatické oblasti Československa. Klimatické rozdíly území jsou dány velkým rozdílem nadmořské výšky, členitostí, přítomností relativně velkého počtu toků a blízkostí masivu Jizerských hor a Krkonoš (ovlivňuje severní část území CH7). Hluboké, sevřené údolí Kamenice na okraji řešeného území je inverzní kotlinou s výrazně nižším světelným požitkem v nižších polohách. Výška hladiny inverze má v průběhu roku proměnnou hodnotu. V zimním období dosahuje výška hladiny inverze stovek metrů, ve vegetačním období desítek metrů. Klimatická měřící stanice v Zlaté Olešnici není, nejbližší klimatická stanice je ve Vysokém nad Jizerou v nadmořské výšce 695m n.m., vzdálené vzdušnou čarou cca 5km. 14

15 Průměrné měsíční a roční teploty v o C (stanice Vysoké n. J) I II V I II III X I II ok 3,1 2,0,8,5 1,8 4,6 6,5 5,4 2,2,2,1 1,4,8 Průměrná četnost větrů v % (odborný odhad ČHMÚ Praha) S SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Průměrná četnost větrů v % (odborný odhad ČHMÚ 2000) SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Celkem Výhled Klimatické poměry řešeného území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají. B.b.2.2 Geomorfologie, pedologie, hydrogeologie Podle regionálního členění reliéfu ČR náleží řešené území orograficky Sudetské soustavě, podsoustavě západních Sudet, jednotce Železnobrodské vrchoviny, část Jesenská vrchovina. Železnobrodská vrchovina část Jesenská vrchovina je součástí Krkonošského podhůří. Reliéf tvoří plošinné tvary s nepříliš velkými výškovými rozdíly a mělčí úvaly v horních úsecích potoka Zlatníka a jeho přítoků, a dále hluboko zaříznuté údolí Kamenice s prudkými svahy.povrch denudačních plošin bývá oživen izolovanými elevacemi a strukturními hřbety. Nejvyšší bod území vrch Javorník (822 m n.m.). Nejnižší bod území údolí Kamenice při JZ hranici území (330 m n.m.). Geologický řešeného území tvoří metamorfované horniny tzv. radčiské skupiny (kambrium, proterooikum) zastoupené chlorit-sericitickými fylity, zelenými břidlicemi, rovnoběžně břidličnatými pokrývačskými fylity a dalšími s vložkami metadiabázů. Od Jeseného na jihu území lokálně zasahují karbonátové horniny ponikelské skupiny (krystalické vápence až dolomity ordovického a silurského stáří). Kvartérní pokryvné útvary jsou zastoupeny fluviálními sedimenty v nivách místních toků. Terasy jsou překryty svahovými písčitými hlínami. Nivní náplavy Zlatníku, Dračího, Mlýnského potoka, Vošmendy a Kamenice, jsou štěrkové s hlinitým pískem. V horninách typu fylitů a břidlic chybí vzhledem k sevřené síti puklin puklinový systém podzemních vod. Vyskytuje se pouze kapilární voda. Výhled Geologie a geomorfologie řešeného území nebude realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají. Pedologie V závislosti na geografických poměrech a klimatických podmínkách vznikly na řešeném území půdy slabě podzolované typu hnědých půd, případně hnědých půd kyselých, místy slabě oglejené, lehké až středně těžké s dobrými vláhovými poměry. Na svazích údolí Kamenice, Zlatníku, podél Dračího a Mlýnského potoka, se vytvořily na všech matečních horninách svažité půdy (nad 12%) s různou štěrkovitostí a kamenovitostí a s vláhovými poměry závislými na srážkách. Uvedené půdy patří v kategoriích agro-ekosystému mezi produkční orné půdy (hnědé půdy), méně produkční orné půdy nebo velmi produkční travní porosty (hnědé půdy oglejené), či méně až málo produkční travní porosty (půdy svažité). Ve správním území obce nebyly realizovány meliorace. Výhled Pedologie řešeného území nebude realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají. 15

16 Hydrogeologie Řešené území, spadající do oblasti krystalinika, je tvořeno horninami bez souvislých hydrogeologických kolektorů. Hlavním kolektorem v horninách krystalinika je přípovrchová zóna rozvolnění horninového masivu, která spolu se zvětralinovým pláštěm má rozhodující podíl na oběhu podzemních vod. Hloubkový dosah je maximálně několik desítek metrů, probíhá víceméně konformě s povrchem terénu a vykazuje řadově vyšší propustnost než hlubší partie. Fylitické horniny se vyznačují pouze omezenou puklinovou propustností, která směrem do hloubky je dále snižována svíráním puklin a jejich zatěsňováním jílovými produkty zvětrávání. Prostředí zvětralinového pláště má proměnlivou průlinovou propustnost, část vody je odtud předávána do hlubších partií, část je odvodňována ve formě skrytých výronů do vodotečí, případně tvoří málo vydatné prameny. Mimo povrchové zóny se významnější zvodnění může vyskytovat pouze v některých tektonicky podmíněných puklinových pásmech. Údaje o přípovrchové zóně metamorfitů krystalinika nejsou příliš četné, do hloubky 30m vykazuje prostředí dosti slabou, ojediněle až mírnou propustnost. Ve větších hloubkách je propustnost slabá až velmi slabá. Pohyb podzemních vod v přípovrchové zóně probíhá zhruba souhlasně s povrchem terénu, rychlost zpravidla nepřevyšuje hodnoty několika metrů za den. Dotace vodou převládá přímo z atmosférických srážek, vzhledem k jejich velkému množství a vysokým hydraulickým gradientům jsou v oblasti krystalinika příznivé podmínky pro intenzivní tvorbu podzemního odtoku. Významnější kvartérní horizonty jsou ve fluviálních náplavech místních toků Zlatníku, Dračího a Mlýnského potoka. Výhled Hydrogeologie řešeného území nebude realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají. B.b.2.3 Podmínky geobotanické Pro nomenklaturu bylo použito Kubát K., Hrouda L, Chrtek J. ml., Kaplan Z., Kirschner J. a Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky - Academia, Praha, 928 pp. Terminologickou korekci konceptu ÚP provedla Doc.RNDr.Jitka Málková CSc. V řešeném území jsou zastoupeny tři základní geobotanické formace : květnaté bučiny (sv. Fagion, podsv. Eu-Fagenion) - na většině území, ve svazích suťové lesy (sv. Tilio-Acerion) a při vodních tocích a svahových prameništích lze vytipovat údolní jasanovo-olšové luhy (sv. Alnion incanae podsv. Alnenion glutinoso-incanae). V mnoha biotopech se i dnes vyskytují chráněné a ohrožené druhy rostlin, které je třeba chránit (podtrženy). V květnatých bučinách (popř. jedlobučinách) se na složení stromového patra E3 hlavně podílel buk lesní (Fagus sylvatica). Nejčastěji ho doprovázela jedle bělokorá (Abies alba), dále javor klen (Acer pseudoplatanus), řidčeji jilm drsný (Ulmus glabra). Podíl doprovodných dřevin, zvláště klenu, vzrůstal s nadmořskou výškou. Ve vyšších polohách a inverzních polohách (údolí Kamenice) tvořil stálou příměs smrk ztepilý (Picea excelsa). Na kamenitějších půdách tvořila další příměs lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v nižších polohách lípa srdčitá (Tilia cordata). V keřovém patře E2 byly krom zmlazujících dřevin: líska obecná (Corylus avellana), zimolez černý a z. pýřitý (Lonicera nigra a L. xylosteum), ve vyšších polohách i lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinné patro E1 květnatých bučin bývalo zpravidla bohatě vyvinuto a téměř zcela zapojeno. Jeho základem byly stínomilné druhy s vyššími požadavky na obsah přístupných živin, kvalitu humusu a příznivou půdní vlhkost. Náležela k nim mařinka vonná (Galium odoratum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), bukovinec osladičovitý (Phegopteris polypodiodes), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), rozrazil horský (Veronica montana), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), violka lesní (Viola reichenbachiana), hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) aj. Ve vyšších 16

17 polohách druhovou garnituru květnatých bučin doplňovaly čarovník alpinský (Circaea alpina), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). V současnosti jejich území zaujímají plochy zemědělského půdního fondu, zbylé lesy byly přeměněny vesměs v monokulturní smrčiny se slabou příměsí původních dřevin. Zachovaly se jen fragmentárně s ochuzeným stromovým i bylinným patrem (např. údolí Kamenice, bučina u bezejmenného přítoku Zlatníku při VKP č. 11 V bahništích). Jádro suťových lesů tvoří druhy přizpůsobené růstu na sutích a kamenitých půdách v stromovém patře je zastoupen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč aj. klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), lípa velkolistá (T. platyphyllos), vzácně jilm horský (Ulmus glabra). Z klimaxových dřevin provází tato společenstva v závislosti na nadmořské výšce a stupni sukcese lokálně dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a dnes jen výjimečně jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře tvoří základ druhové garnitury nitrofilní druhy a druhy význačné pro sutě a kamenité půdy např. z významných: měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus sylvestris), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Z běžných druhů lze nalézt: kakost smrdutý (Geranium robertianum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kuklík městský (Geum urbanum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vlašťovičník větší (Chelidonium majus), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), hojně i kapradiny: kapraď samec (Dryopteris fix-mas) a k. osténkatá (D. carthusiana). Díky těžko přístupným polohám zůstaly částečně zachovány např. v údolí Kamenice, ale s výrazně ochuzeným stromovým i bylinným patrem. Lužní společenstva zahrnují fytocenózy lesů zejména listnatých osídlujících čtvrtohorní náplavy potoků a řek, pravidelně nebo občas zaplavované a ovlivňované vysoko položenou nebo občas vystupující spodní vodou. V řešeném území se jedná o fytocenózy vázané na úzké náplavy potoků. Jejich nejčastější dřevinou v E3 je olše lepkavá (Alnus glutinosa), dnes již řidčeji jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V E2 přistupují krom zmlazujících dřevin ostružiníky (Rubus sp.), nitrofilní bezy (Sambucus sp.) a střecha obecná (Prunus racemosa). V bylinném patře rostou: ostřice oddálená (Carex remota), jarmanka větší (Astrantia major), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa); z významných druhů např. bledule jarní (Leucojum vernum), česnek medvědí (Allium ursinum), prvosenka vyšší (Primula elatior). V řešeném území zůstaly tyto porosty zachovány s ochuzeným až eliminovaným stromovým patrem ve VKP č. 4 Lhotecký zlatník, VKP č. 7. niva potoka Zlatník, VKP č. 11 V bahništích a 12 Dračí a Mlýnský potok. Výhled Geobotanické jednotky řešeného území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčeny. Limity pro trvalé bydlení vyplývají z platné legislativy a z oznámení o provedené registraci významných krajinných prvků. B.b.2.4 Chráněná území, přírodní památky a významné krajinné prvky Velkoplošné chráněné území (VCHÚ) Část řešeného území spadá do CHKO Jizerské hory. Hranice CHKO JH vede po silnici III. tř. ve směru od Rejdic, prochází Zlatou Olešnicí a směřuje na Sklenařice (viz grafická část). Území Zlatá Olešnice je v Plánu péče o CHKO JH navrženo k vyčlenění z CHKO. V návaznosti na nařízení Vlády ČR č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park, došlo k překryvu hranic KRNAP a CHKO JH. Proto byl vypracován podklad pro návrh Vládního nařízení o úpravě změny hranice mezi CHKO JH a KRNAP. Pokud bude výše uvedené území vyčleněno z CHKO, zůstalo by území Zlaté Olešnice jako nelogický výběžek CHKO. Vzhledem k tomu, že toto území nepatří geograficky, geologicky, krajinářsky ani historickým vývojem k Jizerským horám, ale k Podkrkonoší, s tradičním českým osídlením, je navrženo k vyčlenění z CHKO. Vládní nařízení v této věci doposud nebylo schváleno. Není pravděpodobné, že k tomuto aktu dojde před dokončením pořizovacího procesu ÚPO Zlatá Olešnice. Proto v grafické části budou hranice CHKO JH zakresleny dle stávající skutečnosti. Po nabytí účinnosti příslušného Nařízení vlády ČR bude úprava hranice CHKO JH řešena změnou ÚPO. Obec Zlatá Olešnice v daném případě může dle 19 z.č. 17

18 50/1976 Sb., stavební zákon v platném znění požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení této změny ÚPO od právnických nebo fyzických osob, jejichž potřebou bylo pořízení vyvoláno (vlády ČR, MŽP ČR, SCHKO JH). Celá část obce Zlatá Olešnice, ležící v CHKO JH, je ve III. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO JH. Ochranný režim III. zóny je obsažen v Plánu péče CHKO JH. Maloplošná chráněná území (MCHÚ) a přírodní památky (PP) Maloplošná chráněná území ani přírodní památky se na území obce Zlatá Olešnice nevyskytují. Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy na řešeném území mimo zemí CHKO JH. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistroval příslušný orgán ochrany přírody. VKP č.4. Lhotecký Zlatník Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1581/95 ze dne na k.ú. Lhotka. Celková výměra činí cca 5,43 ha. Území VKP zahrnuje lužní lesy s řadou významných cévnatých druhů rostlin - dominuje bledule jarní (Leucojum vernum), příměsí je česnek medvědí (Allium ursinum), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), prvosenka vyšší (Primula elatior), přistupují z běžných taxonů: blatouch bahenní (Caltha palustris), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý, (Gagea lutea), devětsil lékařský (Petasites hybridus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) aj. Podmínky ochrany : zachovat současný stav, nevysazovat další smrkové monokultury, nepoužívat chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č.7. Niva potoka Zlatník Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1584/95 ze dne na k.ú. Lhotka, Stanový, Zlatá Olešnice Semilská, Zlatá Olešnice Navarovská. Celková výměra činí cca 30,17 ha. Území VKP zahrnuje olšiny s podrostem bledule jarní (Leucojum vernum), česnekem medvědím (Allium ursinum), dále s blatouchem bahenním (Caltha palustris), sporadicky s výskytem žluťuchy orlíčkolisté (Thalictrum aquilegiifolium), pryskyřníku kosmatého (Ranunculus lanuginosus) aj. Po celé délce toku se táhnou potoční nivy s prvosenkou vyšší (Primula elatior), orsejem jarním (Ficaria verna), křivatcem žlutým (Gagea lutea) aj. Podmínky ochrany : zachovat současný stav, nevysazovat další smrkové monokultury, nepoužívat chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č. 11 V bahništích Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1588/95 ze dne na k.ú. Stanový. Celková výměra činí cca 7,0065 ha. Území VKP zahrnuje koryto pravého bezejmenného přítoku potoka Zlatník s přilehlými svahy, kde dominuje bledule jarní (Leucojum vernum), s příměsí blatouchu bahenního (Caltha palustris), prvosenky vyšší (Primula elatior), orseje jarního (Ficaria verna), podbílku šupinatého (Lathraea squamaria), kopytníku evropského (Asarum europaeum), violkou lesní (Viola reichenbachiana), dále se uplatňují: čistec lesní (Stachys sylvatica), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) aj. Význačnou částí VKP je květnatá bučina po pravé straně toku se svahovými prameništi lemovanými devětsilem bílým (Petasites albus) a 18

19 bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis). Na sušších místech je hojnější kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a žindava evropská (Sanicula europaea). V dolní části bučiny je masový výskyt česneku medvědího (Allium ursinum). Podmínky ochrany : zachovat přirozenou druhovou skladbu, nepoužívat v okolí chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č. 12 Dračí a Mlýnský potok Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1589/95 ze dne na k.ú. Zlatá Olešnice Semilská. Celková výměra činí cca 17,63 ha. Území VKP zahrnuje smrkový les, sečné louky, bažinné louky. Významnou součástí jsou rozsáhlé olšiny na svahových prameništích s masivním výskytem významných druhů: bledule jarní (Leucojum vernum) a česneku medvědího (Allium ursinum), podbílku šupinatého (Lathraea squamaria), žebrovice různolisté (Blechnum spicant); ve východní části vzácně roste jedle bělokorá (Abies alba). Dále zde byl zjištěn výskyt blatouchu bahenního (Caltha palustris), prvosenky vyšší (Primula elatior), bažanky vytrvalé (Mercurialis perennis) orseje jarního (Ficaria verna), pstročku dvoulistého (Maianthemum bifolium), žluťuchy orlíčkolisté (Thalictrum aquilegiifolium), skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus), přesličky lesní (Equisetum sylvaticum), sítiny rozkladité (Juncus effusus), kuklíku potočního (Geum rivale), plicníku lékařského (Pulmonaria officinalis), mokrýše střídavolistého (Chrysosplenium alternifolium), m. vstřícnolistého (Ch. oppositifolium) aj. Podmínky ochrany : nevysazovat další smrkové monokultury, nepoužívat chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č. 34 Lípy pod zámkem Navarov Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. ŽP 3245/1999 ze dne v k.ú. Lhotka u Zlaté Olešnice. Předmětem ochrany jsou čtyři lípy malolisté (Tilia cordata), jedna nad křižovatkou pod zámkem Navarov, tři pod křižovatkou kolem sochy Sv. Jana Nepomuckého. VKP je ekologicky a esteticky hodnotná část krajiny, dodává jí typický vzhled a přispívá k udržení její stability. Stromy byly ošetřeny zdravotním prořezem a některé svázáním. Podmínky ochrany : cca do pěti let zdravotní řez opakovat. Natura 2000 Z mapování v rámci projektu Natura 2000 vyplynuly lokality výskytu zvláště chráněných rostlin na území obce Zlatá Olešnice. Podklad poskytla Správa CHKO JH. Rozvojové záměry, které by mohly zasáhnout vyznačené plochy je nutno konzultovat s orgány ochrany přírody. Grafické vyjádření předmětných ploch je uvedeno ve výkrese Bf ÚSES. Výhled Zájmy ochrany přírody na řešeném území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčeny. Limity pro trvalé bydlení vyplývají z platné legislativy z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, Plánu péče CHKO JH a z oznámeních o provedené registraci významných krajinných prvků. 19

20 B.b.2.5 Územní systém ekologické stability Biocentra ÚSES Na území obce Zlatá Olešnice se nachází jedno nadregionální biocentrum a pět lokálních biocenter. Nadregionální biocentrum III-13-2/2 Kamenice, Navarov (NRB) NRB se nachází v k.ú. Lhotka u Zlaté Olešnice, má rozlohu 246 ha. Jedná se o příkré až srázné, skalnaté svahy nad údolím Kamenice a při ústí potoka Zlatník. Jsou porostlé smíšenými porosty mýtního stáří. Hlavními dřevinami jsou buk lesní a smrk ztepilý, významné je zastoupení javoru klenu, v mladších skupinách i jasanu ztepilého. Místy je v příměsi jedle bělokorá a odumírajících několik jilmů drsných. Některé mladší skupiny jsou čistě smrkové. V bylinném patře rostou kromě běžné vegetace z významných: violka žlutá (Viola biflora), mléčivec alpský (Mulgedium alpinum), udatna lesní (Aruncus sylvestris), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), kapradina laločnatá (Polystichum lobatum), sleziník zelený (Asplenium viride). Návrh opatření : ochranný les, jen místy charakter hospodářského lesa. Obmýtí 150 let až fyzický les, jednotlivý až skupinový výběr. Při probírkách podpora cenných listnáčů a jedle. Zachovat stanovištní podmínky pro velmi cenný bylinný podrost s vysokým počtem významných cévnatých druhů rostlin. Lokální biocentrum C1 Javorník (LB) LB se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 10,11 ha, na vrchu Javorník (822 m n.m.). Stromové patro tvoří smrk (90%), bříza (4%), modřín (2%), vtroušeny jsou klen a buk; okrajové loučky (3%). V bylinném patře roste třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), podbělice alpská (Homogyne alpina), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), maliník obecný (Rubus idaeus), starček hajní (Senecio ovatus), kapraď širolistá (Dryopteris spinulosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Návrh opatření : okrajové loučky zalesnit původními druhy. Výchova redukcí břízy a jeřábu, podpora příměsi klenu a buku. Obnova náseky se zvlněným okrajem pro přirozené zmlazení smrku, postup od východu. Obnovní cíl smrk 60%, buk 40 %, klen, v příměsi uplatnit jedli. Lokální biocentrum C2 Počátka LB se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 8,72 ha. Tvoří jej Dračí potok a přilehlé svahy. Vegetační pokryv : stromové patro - smrk (60%), olše (18%), jasan (12%), bříza (6%), klen (3%), buk (1%), modřín, vtroušeně jedle. V bylinném patře roste metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ostružiník křovinný (Rubus fruticosus), starček hajní (Senecio ovatus), papratka samičí (Athyrium filix-femina), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), devětsil bílý (Petasites albus), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), čistec lesní (Stachys sylvatica), pitulník žlutý (Lamium galeobdolon), bršlice kozí noha ( Aegopodium podagraria), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), blatouch bahenní (Caltha palustris). Návrh opatření : loučku (bezlesí 21) nezalesňovat, v případě zalesnění olše 50%, jasan 30%, klen 10%. Výchova ve prospěch přirozené druhové skladby (buk, jedle, klen), redukce břízy. Obnova v tomto deceniu není aktuální. Cílová skladba stg. 5AB3, 5B3 (buk 50%, smrk 30%, jedle 20%), stg. 5BC4 (buk 20 %, jedle 20 %, klen 10%, smrk 10%, jasan 20%, olše 20%, jilm). Lokální biocentrum C3 Pod kravínem LB se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Navarovská, má rozlohu 4,86 ha. Tvoří jej dvě mělká závěrečná údolí a plochý hřbítek mezi nimi. Vegetační pokryv : stromové patro - smrk (88%), jeřáb (6%), bříza (5%), klen (1%), vtroušeně borovice lesní, dub, jedle, buk, třešeň, osika, borovice vejmutovka, douglaska tisolistá. V bylinném patře roste metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), ostružiník křovinný (Rubus fruticosus), maliník obecný (Rubus idaeus), papratka samičí 20

21 (Athyrium filix-femina), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček hajní (Senecio ovatus), čistec lesní (Stachys sylvatica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Návrh opatření : výchova redukcí břízy, jeřábu, osiky, podpora buku, jedle, klenu. Rekonstrukce skupiny GY, zalesnit původní druhovou skladbou. Obnova v tomto deceniu není aktuální, obecně nesečný způsob, postup od východu. Cílová skladba 5B3, postupný cíl: smrk 50%, buk %, jedle 10 20%, smrk z přirozeného zmlazení. 5 BC4, buk 20%, jedle 20 %, klen 10%, smrk 10%, jasan 20 %, olše 20 %, jilm. Lokální biocentrum III-13-2/3 Zlatník LB se nachází v k.ú. Lhotka, má rozlohu 7,1 ha. Tvoří jej údolní niva při dolním toku Zlatníka. Vlhké olšiny, zčásti přirozeně nalétnuté na neobhospodařovaných loukách. Krátký svah pod silnicí do Stanového, z části zalesněný smrkem, převažují nárosty klenu, jasanu, olše, břízy a vrby jívy. V území LB jsou 4 chaty. V bylinném patře bohatý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) a česneku medvědího (Allium ursinum). Návrh opatření : louky ohospodařovat jednosečně; v případě zalesnění zalesnit - olše 60 %, jasan 40%. Olšové porosty obmýtí 90 let, obnovní doba 10 let. Cíl: olše 60%, jasan 40%. Svahové porosty obmýtí 110 let, obnovní doba 30 let, cíl: smrk 50%, buk 30%, klen 20%, příměs jasan, jedle. Toto LBC je překryto Nadregionálním biocentrem III-13-2/2 Kamenice, Navarov. V grafice již není uvedeno. Lokální biocentrum III-13-1/4 V bahništích LB se nachází v k.ú Stanový, má rozlohu 4,0 ha. Tvoří je prameniště níže přecházející ve strž, selský věkově diferovaný porost a nevyužívaná louka biotop tužebníkové lado (podvaz Filipendulenion). Stromové patro tvoří jednotlivě až skupinovitě smíšené olše (35%), kleny (15%), smrky (15%), buky (20%), jedle (5 %), bříza (5%). V horní části mýtný smrkový prost (SM 110) zčásti obnovován holosečně opět na smrk. V bylinném patře z významných druhů: bohatý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) a česneku medvědího (Allium ursinum), dále prvosenky vyšší (Primula elatior), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius); přistupují z běžných taxonů: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), papratka samičí (Athyrium filix-femina), čistec lesní (Stachys sylvatica), devětsil bílý (Petasites albus), pitulník žlutý (Lamium galeobdolon), čarovník obecný (Circaea lutetiana), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). Návrh opatření : louku ponechat přirozenému vývoji nebo lépe jednosečně obhospodařovat s drobnou regulací odtokových poměrů. Lesní porosty skupinový výběr, v horní smrkové části náseky, cíl smrk 50%, buk 40%, jedle 10%, při obnově zvýši podíl listnáčů (buk, klen a jedle, ve vlhku: jasan, jilm, olše. Lokální biocentrum III-13-2/4 U Šimonů LB se nachází v k.ú Stanový, má rozlohu 5,1 ha. Tvoří jej svah nad soutokem Zlatníka a Stavovského potoka. Stromové patro tvoří smrkové porosty s příměsí borovice, buku a jedle, maloplošně rozpracované a možností příznivě ovlivnit druhovou skladbu. V bylinném patře roste metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus). Návrh opatření : Pokračovat v obnově, okrajovou clonnou sečí, využít přirozeného zmlazení (smrku, borovice, buku, jedle), jedli uměle vysazovat do předsunutých prvků, buk do stíněného okraje, cíl při prvním obmýtí smrk 50%, buk 40%, jedle 10%, příměs borovice. 21

22 Biokoridory USES Lokální biokoridor č. K1 Rovně LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 0,60 ha. Jedná se o kamenitou mez s řídkým stromovým patrem mezi dvěmi kulturními loukami. Vegetační pokryv tvoří řídký porost jasanů, klenů, jeřábů, bříz. V bylinném patře jsou zachovány druhy polokulturních luk. Návrh opatření : udržovat dřevinné patro na mezi v řídkém sponu, aby se zachovala slunná vegetace a mohla se odtud expandovat na okolní louky. Lokální biokoridor č. K2 Horní Dračí potok LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 2,7750 ha. Jedná se o lesní údolní úsek biokoridoru Dračího potoka a jižně exponovaný svah se zonálními společenstvy 6 LVS. Vegetační pokryv tvoří smrkové porosty s vtroušeným bukem a jedlí, v menší míře jeřábů, bříz, v nižších polohách porost olší, jasanů, klenů. Návrh opatření : při výchově podporovat dřeviny přirozené druhové skladby, zejména buk a jedli. Při obnově v stg. GAB3, GB3 docílit 30-40% buku a jedle. V stg 5BC buku a jedle, 40-50% olše, jasanu, klenu, % smrku. Lokální biokoridor č. K3 Dolní Dračí potok LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 1,50 ha. Jedná se o dolní údolní úsek biokoridoru Dračího potoka a krátký úsek potoka Zlatníka s funkčními břehovými porosty olše, jasanu, klenu a vrb. V bylinném patře bledule jarní a prvosenka vyšší aj. Návrh opatření : uchovat přirozený charakter toku. Běžná výchova a průběžná obnova. Zachování stávající druhové skladby. Lokální biokoridor č. K4 Na vrších LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Navarovská, má rozlohu 1,20 ha. Jedná se o propojení RBK III-13-2/5 Údolí Kamenice přes Haratice, Vrchy s LBK II-13-2/6 Zlatník pod Lhotkou. LBK vede 350m ornou půdou, 15m pastvinou, 250 m okrajem lesa a 50 m louka s bledulí jarní. Návrh opatření : Biokoridor je v některých částech nutno založit jako lesní biokoridor, a to podél cesty Na vrších tvořící katastrální hranici a dále po jižním obvodu zemědělského komplexu. Navrhovaná skladba klen 75%, lípa 20%, třešeň 5%, smrk. Uvedená skladba je proti přirozené modifikovaná s ohledem na zalesňování volné plochy do vyhnojené půdy. Pod silnicí vede LBK po relativně přirozené pastvině. Zde ponechat travní porost, nepřevádět na kulturní louku. Trasu LBK okrajem lesa pod biocentrem zalesnit bukem, klenem, třešní a tak vytvořit porostní plášť s listnáči. Krátký úsek luky s bledulí jarní. Ponechat travní porost. Lokální biokoridor č. III-13-2/6 Zlatník pod Lhotkou LBK se nachází v k.ú. Lhotka u Zlaté Olešnice, Stanový, má rozlohu 3,00 ha. Jedná se o propojení LBC III-13-2/4 U Šimonů s LBC III-13-1/4 V bahništích, Jedná se o smrkové monokultury, jednosečné extenzivní louky s bledulí jarní, česnekem medvědím. Návrh opatření : Les forma hospodářského způsobu násečná až maloplošná holosečná, žádoucí cílová druhová skladba stg. 5AB3 smrk 70%, buk 20%, jedle 10%. Stg. 3BC5 olše 50%, jasan 30%, smrk 20%. Pro jednosečné extenzivní louky vyloučit meliorace a úpravy toku. Lokální biokoridor č. III-13-1/7 Olešnická stráň LBK se nachází v k.ú. Stanový, má rozlohu 1,65ha. Jedná se o propojení LBC III-13-1/4 V bahništích s USES mimo řešené území. Jedná se o smrkové monokultury, vtroušeně buk, bříza, klen. Návrh opatření : Forma hospodářského způsobu násečná až maloplošná holosečná, žádoucí cílová druhová skladba smrk 70%, buk 20%, jedle 10%. Lokální biokoridor č. III-13-1/8 Vošmenda LBK se nachází v k.ú. Stanový, má rozlohu 1,50 ha. Jedná se o smrkové monokultury, v údolí Vošmendy. Podél potoka Vošmendy olše, vrby s bledulí jarní, česnekem medvědím. 22

23 Návrh opatření : Forma hospodářského způsobu násečná až maloplošná holosečná, žádoucí cílová druhová skladba stg. 5AB3 smrk 70%, buk 20%, jedle 10%. Stg. 3BC5 olše 50%, jasan 30%, smrk 20%. Správa CHKO JH předpokládá, že v souvislosti s NATUROU 2000 bude provedena revize generelu ÚSES, tzn. možná úprava vymezení biocenter a biokoridorů či doplnění interakčních prvků. Požaduje, aby do závazné části byla zapracovaná zrevidovaná verze ÚSES. Není pravděpodobné, že k tomuto aktu dojde před dokončením pořizovacího procesu ÚPO Zlatá Olešnice. Proto v grafické části budou ÚSES zakresleny dle stávající skutečnosti. Po schválení revize ÚSES bude jejich úprava řešena změnou ÚPO. Obec Zlatá Olešnice v daném případě může dle 19 z.č. 50/1976 Sb., stavební zákon v platném znění požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení této změny ÚPO od právnických nebo fyzických osob jejichž potřebou bylo pořízení vyvoláno (MŽP ČR, SCHKO JH). Výhled Zájmy ochrany přírody z hlediska ÚSES na řešeném území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčeny. Limity pro trvalé bydlení vyplývají z platné legislativy z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, navržených opatřeních pro prvky ÚSES. B.b.2.6 Zeleň v území Rozptýlená mimolesní zeleň Jde především o osamělé lesní remízy, lesními dřevinami zarostlé meze,náletové plochy při okrajích lesa a pobřežní porosty při potocích mimo lesní komplexy. Dřevinná skladba je pestrá-převažují javory klen a mléč,bříza,jasan,olše. Tvoří důležitou součást krajiny a plní krajinotvornou, půdoochrannou, vodoochrannou a klimatickou funkci. Zejména v intravilánu obcí má stávající zeleň zvlášť důležitou úlohu a měla by požívat zvýšené ochrany. Památné stromy Kat.úz. Lhotka : Lípa malolistá, pč.127,129 uprostřed vsi,věk let Kat.úz. Stanový : Lípa malolistá, pč.461 u domu A.Staška, věk 300 let. B.b.2.7 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Základní údaje a kompetence státní správy. Ústředním orgánem státní správy lesů je Ministerstvo zemědělství České republiky (lesní zákon č.289/95 Sb.). Ústředním orgánem státní správy ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí České republiky (zákon č.114/92 Sb.) V jeho rámci je vykonávána státní správa pro severovýchodní část území obce,spadající do Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (III.zóna ochrany). Hranice CHKO probíhá po silnici z Rejdic do Zlatá Olešnice a odtud po silnici na Sklenařice. Správa CHKO Jizerské hory má sídlo v Liberci. Celá oblast přísluší do správy Krajského úřadu v Liberci a leží v okrese Jablonec nad Nisou. Organizační členění Státní lesy na území jsou spravovány státním podnikem Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové a jeho Oblastním inspektorátem v Liberci. Státní lesy ve všech kat.územích obce (Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská, Lhotka u Zlaté Olešnice a Stanový) spadají pod Lesní správu Jablonec nad Nisou, která zde zároveň vykonává odbornou správu lesů pro část fyzických osob (odborný lesní hospodář). Na části lesů soukromých vlastníků vykonávají odbornou správu samostatní odborní lesní hospodáři. Platnost LHP a LHO Lesní hospodářské plány (LHP) a lesní hospodářské osnovy (LHO) jsou zpracovány pro všechny hospodářské celky oblasti s platností od do Údaje těchto plánů a osnov jsou využity pro následující přehledy o struktuře lesních porostů v oblasti obce. 23

24 nejsevernější část. Klima : Přírodní poměry,ovlivňující stav lesních porostů Celá oblast spadá do Přírodní lesní oblasti 23-Podkrkonoší a tvoří její Průměrná roční teplota 5-7st.C Průměrný roční úhrn srážek mm. Geologie : Krkonošsko-jizerské krystalinikum,severní část : prvohorní přeměněné horniny (rula), jižní část : hlavně svory a fylity. Geomorfologie : uplatňují se dva typy reliéfu plošinné tvary s menšími výškovými rozdíly a mělčí úvaly v horních úsecích potoka Zlatníka a jeho přítoků, a dále hluboko zaříznuté údolí Kamenice s prudkými svahy. Nejvyšší bod území : vrch Javorník 822m n.m. Nejnižší bod území : údolí Kamenice při JZ hranici území 330m n.m. Pedologie : Převaha hnědých lesních půd (kambizemí),na nichž se vytváří středně těžké a středně hluboké půdy s různým obsahem štěrku. Ve vyšších polohách (cca nad m n.m.) se vytváří rezivé horské půdy (kryptopodzoly) - chudší a mělčí podzolované půdy. Na prudších svazích a skalnatých temenech se vytváří rankery nevyvinuté skeletovité půdy. Místy podél potoky Zlatníka a přítoků se vytváří oglejené půdy a gleje,ovlivněné vodou. Hydrologie : Území spadá do dílčího povodí významného toku Jizery po Kamenici. V SV části území je vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory,totožná s hranicemi CHKO Jizerské hory. Potok Zlatník tvoří hlavní osu celého území, v JZ části vchází do oblasti tok Kamenice. Lesní vegetační stupně (LVS) : Výrazně převažuje LVS 5 jedlobukový stupeň, a to v celé střední části území. V něm převažují soubory lesních typů 5K a 5S kyselá a svěží jedlová bučina,tj.na kyselé a živné ekologické řadě. Na těchto typech jsou chudší až středně bohatá stanoviště. V S a SZ části území směrem k Rejdicím a v oblasti vrchu Javorník přichází LVS 6 smrkobukový stupeň, s převahou souborů lesních typů 6K a 6S kyselá a svěží smrková bučina. Bohatost stanovišť je zde obdobná jako u LVS 5. V JZ části území v lesním komplexu kolem Navarova a v údolí Kamenice převažuje LVS 4,opět se soubory les.typů 4K a 4S-kyselá a svěží bučina. V menší míře se vyskytují údolní obohacená a vodou ovlivněná stanoviště,hlavně soubory les.typů 5O,5V,5L (svěží buková jedlina,vlhká jedlová bučina, montánní jasanová olšina). Údaje o lesních porostech Výměra lesní půdy a lesnatost oblasti Porostní půda : 667,57ha Bezlesí : 16,47 Jiná les.půda : 0,79 Lesní půda celkem 684,83ha Celková katastrální plocha obce: 1 597ha Průměrná lesnatost : 42,9 %, z toho k.ú. Zlatá Olešnice : 33 %, Lhotka : 65 %, Stanový : 37 %. Lesnatost je tedy,zejména díky rozlehlému lesnímu komplexu u Navarova o 10 % vyšší než je celostátní průměr. Výměra lesa podle druhu vlastnictví (v hektarech) : Zařizovací celek Porostní p. Bezlesí Jiná les.p. Celkem lesní p. Lesy ČR 53,08 4,49 0,07 57,64 LHO Jablonec jih (fyz.osoby) 407,27 9,99-417,26 LHC Navarov (p.wilsonová) 190,66 1,04 0,72 192,42 Obec Zlatá Olešnice 16,56 0,95-17,51 Celkem 667,57 16,47 0,79 684,83ha Převažuje rozdrobená držba drobných vlastníků s průměrnou výměrou cca 1,5ha na jednoho. 24