Zdravotnictví. v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdravotnictví. v České republice"

Transkript

1 I_obalka_Obálka :47 Stránka 1 Zdravotnictví v České republice Migranti a zdravotní politika Stárnutí populace a výdaje na zdravotní péči Analýza cen léků Zdraví obyvatel ČR Zdravotní politika krajů Komunitní sestry v ČR 50 let ÚZIS Výzkum public health Zdravotní gramotnost Systém péče o zdraví prosinec 4/XIII/2010 Časopis je vydáván za podpor y Ministerstva zdravotnictví České republiky

2 obsah 121_121_obsah :58 Stránka 117 Vydává Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ve spolupráci s nakladatelstvím Sdělovací technika spol. s r. o. Zdravotnictví v České republice prosinec 2010 Vážení čtenáři, z odborných textů v tomto čísle si dovoluji upozornit zejména na příspěvek o výdajích na zdravotnictví v souvislosti se stárnutím populace. Rád bych také směřoval vaši pozornost, kromě dalších odborných statí, na předposlední stránku tohoto čísla (str. 159). Jsou zde mimo jiné uvedena finanční pravidla pro zveřejňování textů, která začnou platit pro příspěvky počínaje druhým číslem Zdravotnictví v ČR Redakční rada tento krok dlouho zvažovala. O tom, že je třeba pro hospodaření časopisu získat více peněz, se v redakčním kruhu hovoří již několik let. Finanční podpora časopisu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR totiž skončila již v roce 2006! Ukazuje se jako správné, aby se kromě předplatného, příjmů z inzerce a příspěvku vydavatele na financování časopisu také podíleli autoři odborných textů publikačním příspěvkem, jak je to ostatně obvyklé i v jiných recenzovaných časopisech. Jsou to především právě autoři, kteří musí publikovat výsledky své práce, aby získali další finanční podporu a oprávnění pokračovat ve své vědecké práci. Vydavatelem stanovený pu - blikační příspěvek pokryje pouze malou část prostředků vynaložených na vydávání a distribuci časopisu. Doporučujeme proto budoucím autorům, aby v žádostech o gran ty nebo o jiné finanční zabezpečení počítali s příslušnými částkami na publikační příspěvky. V odůvodněných případech může redak - ce u recenzovaných textů upustit od vyžadování publikačních příspěvků. Týká se to zejména originálních prací, které mají význam pro obor sociálního lékařství a nejsou podporovány žádným grantem, prací vyžádaných redakcí nebo prací začínajících autorů. Závěrem tohoto ne příliš veselého editorialu si jménem všech spolupracovníků, kteří se podílejí na přípravě a vydávání časopisu dovoluji popřát čtenářům a přispěva telům časopisu hodně úspěchů v roce Vít Černý Z obsahu Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Migranti a zdravotní politika v ČR 122 Valérie Tóthová a kol. Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví 128 Rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví Mým cílem je zavést elektronické zdravotnictví 133 Martin Brhel, Vladimír Rogalewicz Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu 134 Marek Pavlík Zdravotní politika na úrovni krajů mezi léty Ludwig Dittrich, Dana Stará Je stárnutí populace hlavní příčinou růstu výdajů na zdravotní péči? 144 Věra Jeřábková Zdraví obyvatel České republiky 148 Miroslav Barták Výzkum public health 2. část 154 Pokyny autorům a rejstřík textů uveřejněných v roce Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc. Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc. Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. PhDr. Zdeněk Kučera MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc. MUDr. Mgr. Petr Struk Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc. Adresa redakce a administrace: Sdělovací technika spol. s r. o. Uhříněveská 40 Praha 10, tel.: fax: Vedoucí redakce: Mgr. Vít Černý mobil: Grafika a zlom: Veronika Možná Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: PRESS SERVIS s.r.o. Registrace MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Příspěvky lze zveřejňovat v češtině, slovenštině a v angličtině. Texty jsou recenzovány. Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) Cena ročního předplatného je 362 Kč (12 Euro), doporučená cena jednotlivého čísla je 100 Kč (4 Eura) Na obálce: koláž Veroniky Možné

3 dobiasova_pletkova :36 Stránka 122 SUMMARY: MIGRANTS AND HEALTH POLICY IN THE CZECH REPUBLIC Dobiášová K., Hnilicová H. The article deals with development and current state of health policy in relation to migration and migrants in the Czech Republic. In detail it posts up available data on migrants health and draws attention to some health risks connected with migration. The article explains migrants legal claim for healthcare during their residency in CR. An introduction to commercial health insurance problems is also reported. The article draws attention to existing inequalities in healthcare availability for so-called third countries migrants and shows some typical issues in utilizing healthcare. Key words: Health policy, migrants, health status, health care accessibility, commercial health insurance, health care quality O autorkách: Mgr. Karolína Dobiášová, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií PhDr. Helena Hnilicová, PhD., Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Migranti a zdravotní politika v ČR Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Motto: Migrace patří k nejdůležitějším sociálním determinantám zdraví ve 21. století. Zdraví migrantů je jedním z klíčových faktorů udržení sociální soudržnosti v současných vyspělých společnostech. Dostupnost zdravotní péče pro migranty tak nabývá v právně zakotvených zdravotnických systémech a ve veřejných programech, zaměřených na snižování nerovností ve zdraví, prvořadého významu. Daniel Lopez Acuna, WHO 2007 Úvod ČR patří od devadesátých let minulého století k zemím s nejrychlejším růstem migrace. V letech se počet cizinců v ČR zvýšil na téměř desetinásobek [OECD Report on Social and Economic Development 2006]. I přes určitý pokles počtu cizinců v posledním roce související s ekonomickou krizí, pobývalo v polovině roku 2010 na úze - mí ČR legálně více než 420 tisíc cizinců, což znamená více než 4 % populace. Odhaduje se, že se v zemi zdržuje významný počet ilegálních migrantů, jejichž přesný počet však není znám [Drbohlav 2009]. Tři čtvrtiny migrantů (77 %) patří do věkové kategorie let, což koresponduje s faktem, že se převážně jedná o ekonomickou migraci. Děti a mladiství do 19 let tvoří 20 % migrantů, lidí starších 65 let jsou pouze 3% [Cizinci v ČR 2009]. Od roku 1997 se postupně zvyšuje počet dětí narozených cizincům. Všichni tito cizinci jsou potenciálními příjemci zdravotní péče, přičemž zajištění její dostupnosti není důležité jenom pro ně samotné, ale v souvislosti s och - ranou veřejného zdraví i pro ostatní obyvatele ČR [Hnilicová, Dobiášová, Čižinský 2010, Dobiášová, Hnilicová 2010]. Zdraví migrantů a jeho vliv na úspěšnou integraci migrantů do společnosti se s růstem mezinárodní mobility stává v celosvětovém měřítku jedním z relevantních témat tvorby a implementace zdravotní politiky a veřejného zdravotnictví [Mladovsky 2007, Schierup et al., 2006, Ingleby 2005, Peiro, Benedict 2009]. Ve vztahu k migrantům jsou diskutována zejména rizika související s dlou - hodobě neléčenými zdravotními problémy, psychickými poruchami a s ochranou veřejného zdraví v souvislosti s infekčními chorobami. Samostatnou kapitolou v oblasti zdravotního stavu a zdravotní péče migrantů je problematika bezpečnosti a zdraví při práci, zejména prevence pracovních úrazů. Oblast zdraví a migrace je tradičně multioborovou problematikou, která úzce souvisí s migrační a imigrační politikou [Mladovs - ky 2007]. Zdravotní stav migrantů a zdra votní politika ohledně poskytování zdravotní péče migrantům, jsou jedním z důležitých kritérií hodnocení úspěšnosti integrační politiky [In - gleby 2003]. Zdravotní politika pak v princi - pu směřuje do dvou základních oblastí, a to jednak zajištění zdravotní péče pro migranty, jednak ochrana veřejného zdraví hostitelské země [Migration, health and human rights 2002, Mc Kinley 2001 dle Dobiášové a kol. 2004]. Obě tyto roviny se vzájemně prolínají. Kupříkladu nárok migrantů na preventivní zdravotní péči, kam patří i očkování, je zároveň ochranou zdraví majoritní společnosti. Úkolem zdravotní politiky v kontextu politiky migrační a integrační, je udržet rovnováhu při zajišťování těchto dvou základních úkolů. Jde o proces hledání kompromisu mezi národní odpovědností udržet veřejné financování zdravotnických a sociálních služeb a všeobecnou povinností státu chránit vulnerabilní skupiny, mezi které migranti beze - sporu patří [McKinley 2005]. Mezinárodní iniciativy, zdravotní politika a migrace v EU Problematice zdraví a migrace je dlouhodobě věnována pozornost také v Evropské 122 Migranti a zdravotní politika v ČR

4 dobiasova_pletkova :36 Stránka 123 unii, a to zejména v souvislosti s rostoucími nerovnostmi ve zdraví. Ukazuje se, že rozdíl mezi zdravotním stavem migrantů a zdravotním stavem hostitelské populace se trvale pro - hlubuje [Peiro, Benedict 2009]. Proto Amsterodamská smlouva, která byla podepsána v roce 1997, ustanovila odpovědnost Společen - ství za imigrační a azylovou politiku. V roce 2000 byla oficiálně odvolána tzv. nulová imigrační politika z 80 tých a 90 tých let minulého století. Od té doby byla přijata řada opatření týkajících se oblasti zdraví, migrace a migrantů, zejména v kontextu boje s chudobou a sociálním vyloučením. Přelomovým obdobím bylo EU předsednictví Portugalska (červenec prosinec 2007), kdy se portugalské vedení specificky zaměřilo na oblast migrace a zdraví a vytvořilo základ pro další politické aktivity na mezinárodní úrovni. Orga nizace, které se nejvíce angažují, jsou zejména Rada Evropy, Světová zdravotnická organizace, Organizace spojených národů a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM International Organization of Migration). V led - nu 2007 byla na 8. konferenci ministrů zdravotnictví členských zemí Rady Evropy v Bratislavě pod názvem Lidé v pohybu: Lidská práva a výzvy pro zdravotnické systémy přijata deklarace, která klade důraz na zajištění zdravotní péče pro migranty [Bratislavská deklarace o zdraví, lidských právech a migraci, 2007]. Také WHO se v posledních letech intenzivně zaměřuje na zdraví migrantů. V letech vydala několik rezolucí, ve kterých je tato problematika zařazena do širších souvislostí snižování nerovností ve zdraví. Rovněž Španělské předsednictví EU (leden červen 2010), které mělo stanovenou jako prioritu nerovnosti ve zdraví, věnovalo velkou pozornost migrantům [Peiro, Be - nedict 2009]. V současné době jsou ve vyspělých zemích identifikovány tři hlavní oblasti zdravotní politiky ve vztahu k migrantům: zdravotní stav migrantů a faktory, které jej ovlivňují práva migrantů a přístup ke zdravotní péči zlepšení kvality zdravotní péče pro migranty. V dalším textu se zaměříme na vývoj a sou - časný stav české zdravotní politiky ve vztahu k migrantům z perspektivy těchto třech klíčových oblastí. Zdravotní stav migrantů v ČR Dostatek informací o zdravotním stavu migrantů a jejich zdravotních rizicích, je nezbytným podkladem pro racionální a efektivní zdravotní politiku, pro kterou se vžilo mezinárodní označení evidence based policy making [Ingleby 2005, Mladovsky 2007]. Při analyzování dat je vždy nutno mít na zřeteli, že dostupné informace není možno generalizovat, neboť zdravotní stav migrantů je ovlivněn řadou dalších faktorů, jako je věk, pohlaví, genetické a kulturní odlišnosti, so cioekonomické postavení, životní styl, psychosociální stres, využívání zdravotnické péče, délka a typ pobytu, apod. [Hillier 1997, Landman and Cruickshank 2001, Read et al. 2005, Ingleby 2005, Mladovsky 2007, Cuadra, Cattacin 2007]. Informace o zdraví migrantů, které jsou u nás k dispozici, poskytují pouze neúplný obraz o zdraví a čerpání zdravotní péče narůstajícího počtu migrantů a o faktorech, které jejich zdravotní stav ovlivňují. Existující poznatky nejsou komplexní a netýkají se rovnoměrně všech skupin cizinců. Lze shrnout, že pro popis zdraví migrantů existují v ČR dva základní zdroje informací. Jsou to jednak rutinní statistiky, jednak závěry z výzkumných studií a výběrových šetření [Hnilicová, Dobiášová 2009]. Možnost využití oficiálních statistických údajů pro popis zdraví cizinců jako celku je v ČR velmi omezená, protože většina rutinních statistik mortality a morbidity neobsahuje údaje o etnickém původu. Nicméně určitá data existují. Při jejich interpretaci je však nutno přihlížet k řadě omezení. Např. v regist - ru hospitalizovaných nejsou zahrnuti cizinci, kteří jsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. Jedná se přitom o více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních cizinců v ČR [Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky, 2010]. O ně co lepší je situace u onemocnění, kde cizinci patří k rizikovým skupinám. Jedná se zejména o TBC, sexuálně-přenosné nemoci a HIV/AIDS a ús - tav ní psychiatrickou péči. Od roku 2000 Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje některé údaje o spotřebě zdravotní péče, avšak pouze u nemocniční péče a opět jen u cizinců, kteří nejsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. Ambulantní péče není sledována vůbec. Existuje také povinné hlášení pracovních úrazů, kde se zaznamenává, zda je obětí úrazu cizinec. Pro doplnění údajů o zdra - votním stavu cizinců je možno v ČR využít i výsledky několika výzkumů realizovaných v posledních dvou dekádách (viz dále). Dostupné informace a údaje o zdravotním stavu migrantů využitelné pro tvorbu zdravotní politiky v ČR lze shrnout do několika okruhů: Úrazy Z dostupných statistik i výsledků výběrových šetření vyplývá, že mezi závažná zdravotní rizika migrantů patří úrazy, které z dlouhodobého hlediska patří mezi nejčastější příčiny hospitalizace cizinců [Nesvadbová 1998, Cizinci v ČR 2006, 2007, 2008, 2009]. Třikrát vyšší výskyt pracovních úrazů u cizinců než u české populace byl také zjištěn v komparativním výzkumu subjektivního hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče u migrantů z bývalého Sovětského svazu z roku 2003 [Dobiášová, Vyskočilová, Čabanová 2004]. Státní úřad inspekce práce v posledních letech zaznamenává každoročně nárůst pracovních úrazů u cizinců [Svobodová 2008]. Vyšší míra pracovních úrazů pravděpodobně souvisí s tím, že 60 % migrantů je zaměstnáno v rizikových odvětvích, jako je stavebnictví a zpracovatelský průmysl [Cizin - ci v ČR 2009]. Další příčinou je pravděpodobně nedostatečné dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a neznalost jazyka. Infekční nemoci Epidemiologická situace v oblasti většiny infekčních nemocí je více-méně stabilizovaná a pod kontrolou. Nelze však přehlédnout, že u některých nemocí je v posledních letech zaznamenán znepokojivý nárůst. Statistiky ukazují, že přes narůstající počet cizinců v ČR je výskyt TBC dlouhodobě velmi nízký a průběžně klesá (6,8 případů na 100 tisíc obyvatel v roce 2009). Cizinci se na celkovém počtu nemocných TBC podílejí dlouhodobě cca 20 %. V roce 2009 nejvíce nemocných pocházelo z Ukrajiny a Vietnamu. [Výskyt tuberkulózy v ČR, ÚZIS ČR, 2007, 2008, 2009]. Znamená to, že podíl cizinců na výskytu TBC významně přesahuje jejich zastoupení v populaci. Epidemiologická situace v ČR se tak začíná podobat situaci ve vyspělých zemích EU [Wallenfels, 2008]. Ne tak příznivá je situace ohledně HIV/ AIDS. I když prevalence tohoto nebezpečného onemocnění je v ČR stále relativně nízká, v posledních letech byl zaznamenán strmý nárůst HIV pozitivních osob. Cizinci dnes představují okolo 30 % všech nově registrovaných pacientů. Je skutečností, že přibližně jedna třetina osob, u kterých byla zjiště - na HIV/AIDS infekce, jsou cizí státní příslušníci, a to nejčastěji z Východní Evropy a Subsaharské Afriky [Národní referenční la boratoř pro AIDS, 2009, 2010]. Sexuálně přenosné nemoci jsou rovněž signifikantně častější u cizinců. V případě syfilis tvoří v posledních letech také asi jednu třetinu všech nově diagnostikovaných případů [Pohlavní nemo - ci, ÚZIS ČR, 2008]. Výskyt této nemoci se od počátku devadesátých let minulého století velmi zvýšil a tento trend trvá dodnes. Nepříznivá epidemiologická situace se projevila Migranti a zdravotní politika v ČR 123

5 dobiasova_pletkova :36 Stránka 124 i tím, že od devadesátých let se začaly opě t - ně vyskytovat případy vrozené syfilis u novorozenců, což bylo v osmdesátých letech v ČR velmi vzácné. Nelze bagatelizovat existenci rizika šíření této nemoci u české populace. Z výše uvedených příčin byla v polovině roku 2009 z iniciativy MZ ČR a hlavního hygienika ČR přijata vyhláška o povinnosti ci zinců předložit lékařské potvrzení o negativním syfilis atbc, jako součást žádosti o vízum. Přes toto opatření se incidence syfilis v roce 2009 opět zvýšila a dosáhla hodnoty 9,5 na obyvatel [ÚZIS ČR, 2010]. Spotřeba zdravotní péče Rutinní statistiky čerpání zdravotní péče cizinci, které máme k dispozici, neumožňují validní srovnání tohoto ukazatele s českou populací. Určité informace nám však poskytuje již zmíněný komparativní výzkum [Dobiášová, Vyskočilová, Čabanová 2004], který ukázal, že legální ekonomičtí migranti z bývalého Sovětského svazu, ve srovnání s Čechy, podstatně méně často navštěvují praktické lékaře a stomatology a minimálně využívají ambulantní specializovanou péči. Migranti obou pohlaví také udávali lepší subjektivní zdraví, méně chronických nemocí a méně zdravotních problémů a pociťovaných bolestí než Češi. Tento fenomén označovaný jako efekt zdravého migranta byl potvrzen i v zahraničních studiích [Hillier 1997, Westerling and Rosén 2002, Ingleby 2005, Mladovsky 2007, Kristiansen, Mygind, Krásnik 2007]. Lze jej vysvětlit tím, že pro migraci se častěji rozhodují zdravější, odolnější a vitálnější jedinci, než je obecně populace v hostitelské zemi. Ve zdravotní politice je však nut né počítat s tím, že se tato relativní výhoda s délkou pobytu v cizí zemi postupně vytrácí [Dobiášová, Angelovská 2004, Ingleby 2005, Kristiansen, Mygind, Krásnik 2007]. Naopak, stres a mnohem horší životní podmínky, postupem let migranty zdravotně znevýhodňují. Dostupnost zdravotní péče Dostupnost péče pro migranty lze hodnotit: 1) z hlediska právního nároku, tj. zda existuje právní zakotvení dostupnosti zdravotní péče, včetně zajištění jejího financování 2) z hlediska reálné dostupnosti zdravotnických služeb (tj. z hlediska dostatečného množství informací o zdravotnickém sys - tému, z hlediska času, vzdálenosti, etc.) 3) z hlediska její kvality, tj. zejména vstřícnosti k potřebám migrantů, tj. zda poskytovaná péče odpovídá jazykovým, kulturním, náboženským a jiným cha ra k- teristikám migrantů. Specifickou roli může sehrát ostražitost a nedůvěra některých migrantů k západním medicínským přístupům vůbec, nedůvěra k lékařům určitého pohlaví a strach z neznámé situace. Ad 1) Právní nárok migrantů na zdravotní péči v ČR Podle Zákona o pobytu cizinců na území ČR č. 379/2007 Sb. ve smyslu 180i musí mít všichni cizinci na území ČR zdravotní pojištění. Smyslem této zákonné úpravy je jednak zajištění potřebné zdravotní péče pro všech - ny, kteří na území ČR mohou tuto péči potřebovat, jednak zajištění úhrady nákladů zdra - votnickým zařízením. Této povinnosti dostojí bez jakýchkoliv problémů všichni ti cizinci, kteří jsou účastníky českého veřejného zdravotního pojištění na základě zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Týká se to cizinců s trvalým pobytem, cizinců/zaměstnanců u firem registrovaných v ČR, všech občanů ze států EU, cizinců ze třetích zemí, na které se vztahuje příslušná legislativa Evropských společenství (Nařízení 1408/71), a některých dalších, přesně vymezených skupin (asylanti i žadatelé o azyl a cizinci, kterým zdravotní péči zaručují mezinárodní smlou vy). Ostatní cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR si musí zdravotní pojištění zajistit u komerčních pojišťoven. Nejnovější (od ledna 2010) a zatím platná legislativní úprava ( 180i a 180j Zákona č. 326/1999 Sb o pobytu cizinců na území ČR a Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví), neumožňuje cizincům uzavřít komerční zdravotní pojištění v zemi jejich původu, pokud příslušná pojišťovna nemá oprávnění od České národní banky. Tím jsou konkurenčně zvýhodněny české komerční pojišťovny. Proto současná vláda na základě protestů některých zahraničních pojišťoven navrhuje novelizaci zákona o pojišťovnictví tak, aby bylo toto znevýhodnění alespoň zmírněno (viz dále). Na komerční zdravotní pojištění jsou tedy odkázáni migranti ze zemí mimo EU, kteří nemají trvalý pobyt v ČR a: působí jako živnostníci či podnikatelé (OSVČ), jsou rodinnými příslušníky (děti, manželé, starší rodiče) všech cizinců ze třetích zemí, studenti, kteří studují v ČR na své vlastní náklady. Z dostupných statistik nelze zjistit zcela přesný počet cizinců odkázaných na komerční zdravotní pojištění. Na základě relativně jednoduchého odhadu, tj. odečtením cizinců registrovaných v roce 2008 jako pojištěnci veřejného systému od celkového počtu cizinců v roce 2008, jsme dospěly k počtu cca 130 tisíc osob. Komerční zdravotní pojištění, jeho vývoj a charakteristika Historie komerčního zdravotního pojištění pro osoby, které nejsou ze zákona účastníky veřejného zdravotního pojištění, sahá až do roku V té době Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) začala nabízet tzv. smluv ní zdravotní pojištění cizincům při pobytu v ČR. V roce 2004 se však situace změnila. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla zrušena možnost provozovat pojištění jinými právnickými subjekty, než jsou akciové společnosti anebo družstva. VZP tak ztratila oprávnění poskytovat tento typ pojištění. Proto vznikla nová dceřina společnost VZP s obchodním názvem Pojišťovna VZP, a.s. (PVZP), která převzala dřívější pojištěnce/cizince od VZP [Výroční zpráva PVZP, 2004]. Zdravotní pojištění cizinců se v průběhu let ukázalo jako velmi ziskový pojistný produkt. Postupně jej začaly nabízet i další komerční pojišťovny. V současné době jsou to zejména Pojišťovna Uniqa, a.s., Pojišťovna Slavia, a.s., Maxima pojišťovna, a.s. a Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s. Komerční pojištění není nárokové. Ačkoliv cizinci mají zákonnou povinnost zajistit si zdravotní pojištění, pojišťovny mohou rizikové zájemce odmítnout a také mohou smlou vu snadno vypovědět (Pojistné podmínky zdravotní pojištění cizinců PVZP 2009, čl. 13, odst. 5). Existuje jenom minimální právní regulace pojistných podmínek a sou - časná legislativní úprava se téměř nezabývá ochrannou pojištěnce. V souladu se směrnicemi Evropského společenství je pouze stanoven minimální rozsah pojistného kry - tí do výše Euro. Všechny další podmínky určují pojišťovny. Důsledkem této právní úpravy je, že komerční zdravotní pojištění vykazuje z hlediska svého účelu, tj. zajištění potřebné zdravotní péče pro početnou skupinu migrantů, řadu zásadních problémů. Z praxe je známo, že uzavření smlouvy cizinci nikterak negarantuje, že mu příslušná pojišťovna veškerou poskytnutou péči skutečně uhradí. Cizinci si v současné době mohou vybrat ze dvou typů pojištění. Jedná se buď o zdravotní pojištění pro případ nutné a neodkladné péče anebo o pojištění komplexní zdravotní péče. Obě formy splňují podmínky dané zákonem. V praxi cizinci mnohem častěji uzavírají zdravotní pojištění na neodkladnou péči, které je finančně méně nákladné a kde si lze vybrat z nabídky vícero pojišťoven. Pojištění zahrnující komplexní péči zatím nabízí pouze PVZP. Pojistné se u obou typů platí jednorázově a na celou dobu pojištění předem. Může to být až na dva roky. U obou typů komerčního pojiš- 124 Migranti a zdravotní politika v ČR

6 dobiasova_pletkova :36 Stránka 125 tění platí četné výluky a limity pojistného plnění. Pojistné podmínky jsou obecně složité a těžko srozumitelné pro lidi bez právního vzdělání, bez dokonalé znalosti jazyka a bez orientace v českém zdravotnickém systému. Týkají se celé řady nemocí, okolností jejich vzniku, nákladnějších léčebných postupů, vrozených vad a dalších přesně definovaných situací. Je paradoxem, že také některá závažná onemocnění, u kterých existuje v ČR povinné léčení, jsou z komerčního pojištění explicitně vyloučena. Jedná se o onemocnění, kdy pacient může být díky nemoci nebezpečný sobě nebo okolí, tudíž je nutné jej hospitalizovat a léčit. Jsou to zejména psychiatrické nemoci, ale také drogové závislosti a nemoci spojené s abusem alkoholu. Vyloučeny jsou také pohlavní a sexuálně přenosné nemocí včetně HIV/AIDS, kdy je ovšem nařízené povinné léčení ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Přitom, jak ukazují statistiky (viz výše), cizinci v ČR patří z hlediska výskytu těchto nemocí k rizikovým skupinám. Lze konstatovat, že v praxi je cizincům nezbytná péče v těchto případech poskytována. Lékaře k tomu zavazuje příslušná zdravotnická legislativa a také etické důvody. Část péče však zůstává nezaplacena a tyto pohledávky zatěžují nemocnice. Zdravotníci se dostávají do situací, které jsou pro ně lidsky a eticky nesmírně náročné, kdy musí vymáhat nemalé částky od nemocných lidí, kteří jsou bez jakýchkoliv finančních prostředků. Situace se řeší ad hoc, případ od případu a má v podstatě charakter charitativní činnosti [Dobiášová, Hnilicová 2009]. K určitému posunu došlo v roce 2009, kdy proběhlo jednání ve Výboru pro práva národnostních menšin při Radě vlády ČR pro lidská práva, jehož výsledkem bylo doporučení novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění tak, aby se uvedené skupiny migrantů mohly na veřejném pojištění podílet. Zároveň byla zdůrazněna potřeba většího dohledu nad komerčním zdravotním pojištěním. Výbor pro práva cizinců měl pro své jednání k dispozici podrobnou analýzu pojistných podmínek komerčního zdravotního pojištění [Hnilicová, Dobiášová, 2009] i analýzu finančních dopadů navrhované úpravy na fond veřejného zdravotního pojištění [Čižinský, 2009]. Analýzy ukázaly, že lze oprávněně očekávat, že zahrnutí migrantů do veřejného zdravotního pojištění by mohlo být výhodné nejenom pro migranty samot - né, ale i pro veřejné zdravotní pojištění, které tak navíc získá nezanedbatelné finan - ční prostředky (odhadem až 400 mil. Kč). Proto Rada Vlády ČR pro lidská práva doporučila Ministerstvu zdravotnictví předložit co nejdříve zmíněnou novelu zákona o veřejném zdravotní pojištění ve výše uve - deném smys lu. Doposud se však tak nestalo. Jak je konstatováno v oficiálních vládních materiálech (Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu), nedostatečný rozsah garantované péče v rámci komerčního zdravotního pojištění se doposud nikterak nerozšířil, a to i přesto, že řešení této problematiky je úkolem vyplývajícím z Usnesení vlády ČR, který byl Ministerstvu zdravotnictví ČR uložen již v roce V srp nu 2010 sice vláda schválila návrh novelizace cizineckého zákona i zákona o po jiš ťov - nictví, která by měla vyřešit některé existující problémy. Opět by mělo být za určitých podmínek možné uzavřít pojištění v zemi původu a komerční pojišťovny již nebudou moci uplatňovat některé výluky z pojistného krytí (např. hrazení péče při úrazech, pokud byl dotyčný pod vlivem al - ko holu). Je také navrhováno rozlišovat mezi zdravotním pojištěním pro krátkodobý pobyt do 3 mě síců a zdravotním pojištěním pro dlouhodo bý pobyt, kde budou muset pojišťovny garan tovat péči až do výše EU. Zatím nelze odhadnout, jaká bude konečná podoba úprav. V každém případě se však nejedná o systémovou změnu, která by vyřešila většinu stávajících problémů. Lze jenom doufat, že nové vedení Ministerstva zdravotnictví bude při formulování zdravotní politiky ve vztahu k migrantům postupovat odpovědněji a více racionálně, a to jak s ohledem na mezinárodní závazky, tak i s ohledem na och ranu veřejného zdraví. Nelze také nezmínit op - rávněný zájem zdravotnických zařízení na bezproblémové úhradě zdravotní péče, kterou cizincům stále častěji poskytují. Ad 2) Informovanost migrantů o českém zdravotnictví Další významnou praktickou překážkou, se kterou se musí migranti vyrovnat, je nedostatek jasných, srozumitelných a aktuálních informací o tom, jak funguje čes - ký zdravotnický systém [Dobiášová, Angelovská, Čabanová 2003, Dobiášová, Křečková, Angelovská 2005, Dobiášová, Hnilicová 2009]. Tento problém byl alespoň částečně řešen prostřednictvím projektů zaměřených na integraci cizinců v letech V dnes již neexistujícím Institutu zdravotní politiky a ekonomiky vznik - ly informační brožury v různých jazykových mutacích, které byly v tištěné formě distribuovány přímo v ci zi neckých komunitách a umístěny v elektronické podobě na webové stránky určené cizincům (Průvodce systémem zdravotní péče Čes ké republiky 2003,2004, Průvodce zdravotní péčí o děti v ČR 2005). Nutno říci, že tyto publikace jsou dnes již zastaralé, avšak žádné novější nejsou k dispozici. Ministerstvo vnit ra vydalo sice v nedávné době informační materiály pro cizince, zdravotnická problematika je zde však zmíněna pou ze okrajově. V posledních letech se v tomto ohledu angažují i některé neziskové organizace. Vytvářejí vlastní informač - ní letáky, které však neposkytují komplex - ní informace a i jejich počet je obvykle omezený. Ad 3) Kvalita zdravotní péče pro migranty Nejenom u nás, ale i v zemích, kde mají se zdravotní péčí pro migranty dlouholeté zkušenosti (Nizozemí, Velká Británie), neexistují téměř žádná exaktní a validní data, mapující klinickou efektivitu a kvalitu zdravotní péče poskytované migrantům [Ingleby 2005]. K dis - pozici je však celá řada výsledků kvalitativních a kvantitativních studií, sledujících účinnost péče jak z pohledu migrantů samot ných, tak i zdravotnických pracovníků [Mladovsky 2007, Cuadra, Cattacin 2007]. Závěry těchto výzkumů jednoznačně ukazují, že největší překážkou efektivní diagnostiky a léčby u migrantů je jazyková bariéra. Jazyková bariéra je příčinou neznalosti práv a možnosti bránit se před jejich porušováním, neumožňuje dostatečné vyjádření a zároveň i pochopení zdravotních potřeb ze strany zdravotníků. Komunikaci komplikuje neexistence ekvivalentních jazykových výrazů pro některé lékařské i jiné důležité termíny, což může někdy vést až k fatálním problémům [Ingleby 2005]. Na tento problém narážíme i v ČR, a to zejména v případě vietnamské komunity. Někteří Vietnamci, kteří zde žijí i řadu let, nejsou schopni základní komunikace v češtině a jsou odkázáni na tlumočníky [Ivanovová, Kutnohorská, Špirudová 2005, Špirudová a kol. 2005, Michálková, Šedová, Tóthová 2009, Dobiášová, Hnilicová 2009]. Je pozitivní, že česká vietnamská komunita je poměrně dobře organizovaná a v případě po - třeby jsou tlumočníci relativně často k dis - pozici. Naši zdravotníci se však kromě Vietnamců a Ukrajinců, stále častěji setkávají i s představiteli jiných, méně zde zastoupených etnik, jako jsou Číňané [Scholz, Tóthová 2009], Mongolové, pacienti z muslimských zemí nebo také španělsky mluvící migranti ze zemí Jižní Ameriky. Reakcí na stále častější přítomnost migrantů je v řadě zemí již po tři dekády rozvíjen koncept kulturně citlivé a kulturně odpovídající péče [Zust and Migranti a zdravotní politika v ČR 125

7 dobiasova_pletkova :36 Stránka 126 Moline 2003 dle Ingleby 2005]. Je potěšující, že v tomto ohledu bylo dosaženo určitého po - kroku v oblasti vzdělávání sester i v ČR. Zá - kladní témata z tzv. multikulturního ošetřovatelství jsou dnes standardně zahrnuta do vzdělávacích programů bakalářského studia ošetřovatelství i obdobného studia na vyšších odborných školách. Navíc, na mnoha univerzitních pracovištích lze dnes multikulturní ošetřovatelství studovat jako povinně volitelný předmět. V rámci výuky adepti získávají poměrně široké znalosti jiných kultur a jejich zvláštností, které je třeba v ošetřovatelské péči respektovat. Může jít o odlišnosti v pojetí lidského těla, chápání intimity, režimu dne a stravovacích zvyklostí, či mezilidských a rodinných vztahů a osobních kontaktů v ošetřovatelské praxi. V nedávné době u nás proběhlo několik projektů, které tuto problematiku zpopularizovaly a přispěly k jejímu uvedení do praxe (více viz Závěr Nejpalčivějším problémem české zdravotní politiky ve vztahu k migrantům stále zůstává jejich nedostatečně zajištěný právní nárok na zdravotní péči. Týká se početné skupiny migrantů s dlouhodobým pobytem, kdy současná právní úprava znevýhodňuje migranty, kteří pocházejí ze zemí mimo EU. Je to nezdůvodnitelné, není to etické a odporuje to mezinárodním konvencím, kterými je Česká republika vázána (Všeobecná deklarace lidských práv, Úmluva o právech dítěte, Charta základních práv EU, Evropská sociální char - ta). Česká republika se díky diskriminaci cizinců ze třetích zemí v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění může stát v dohledné době terčem kritiky příslušných evropských orgánů. I kdybychom zcela odhlédli od hu - ma nitárních důvodů, které právo cizinců a ze - jména jejich dětí na adekvátní zajištění zdravotní péče jednoznačně vyžadují, zůstává nezpochybnitelný veřejný zájem na tom, aby zdravotnickým zařízením nevznikaly leckdy obtížně vymahatelné pohledávky a aby byla na našem území dostatečně zajištěna ochra - na veřejného zdraví. SOUHRN: Článek pojednává o vývoji a současné podobě zdravotní politiky ve vztahu k migraci a migrantům v ČR. Zevrubně seznamuje s dostupnými informacemi o zdraví migrantů a upozorňuje na některá zdravotní rizika spojená s migrací. Popisuje právní nároky migrantů na zdravotní péči při pobytu v ČR, seznamuje s problematikou komerčního zdravotního pojištění a v tomto kontextu upozorňuje na existující nerovnosti v dostupnosti zdravotní péče u migrantů z tzv. třetích zemí a na některé problémy, kterým musí migranti při čerpání zdravotní péče čelit. Klíčová slova: Zdravotní politika, migranti, zdravotní stav, dostupnost zdravotní péče, komerční zdravotní pojištění, kvalita zdravotní péče Tento článek vznikl na základě finanční podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy v rámci projektu č Zdravotní politika ve vztahu k migrantům v ČR v mezinárodním kontextu. Literatura: 1. Aktuální informace č. 45/2010: Hlášené infekční nemoci v ČR v letech , ÚZIS ČR 2. Bratislavská deklarace o zdraví, lidských právech a migraci 2007 [online] [cit ]. Dostupné z 3. Cizinci v ČR 2006,2007, 2008 [online] [cit ] Dostupné z pu blikace 4. Cizinci v ČR, Český statistický úřad 2009, ISBN Cuadra, C.B., Cattacin S. [eds.] Migration and Health: Difference Sensitivity from an Organisational Perspective. Malmö: IMER [online] [cit ]. Dostup - né z Diffsens.pdf 6. Dobiášová K., Vyskočilová - Angelovská, O., Čabanová, B. Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR. In Zdravotní politika a ekonomika č. 1/2004. Kostelec nad Černými lesy, IZPE, 2004, s Dobiášová, K., Hnilicová, H.: Migranti a veřejné zdraví ve světle výzkumů In Přínos a potenciál výzkumu v oblasti migrace, MV ČR Praha 2010, ISBN Dobiášová, K., Hnilicová, H.: Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda, migraceonline.cz Specializovaný web a fórum Multikulturního centra Pra - ha pro kritickou diskuzi o migraci v ČR a v zemích střední a východní Evropy, ver Dobiášová, K., Křečková, N., Angelovská, O. Zdravotní péče o děti cizinců. Realita a zkušenost. Kostelec nad Černými lesy, IZPE, 2006, ISBN Drbohlav D.: Nelegální ekonomické aktivity migrantů. Česko v evropském kontextu. Karolinum 2009, ISBN: Hillier, S.: The Health and Health Care of Ethnic Minority Groups. In: Scambler, G.: Sociology as applied to Medicine, London: WB Sounders Company, 2005 ISBN , s Hnilicová, Dobiášová: Zpráva o stavu zdraví a zdravotní péči pro migranty v ČR [online] [cit ]. Dostupné z 13.Hnilicová, H., Dobiášová, K., Čižinský, P.: Komerční zdravotní pojištění cizinců [online] [cit ]. Dostupné z - na/?x= Hnilicová,H. Dobiášová, K.: Zdravotní pojištění cizinců, migraceonline.cz Specializovaný web a fórum Multikulturního cent ra Praha pro kritickou diskuzi o migraci v ČR a v zemích střední a východní Evropy, - hovna/?x= , ver Hnilicová, H.: Souhrn hlavních důvodů pro zahrnutí migrantů ze třetích zemí a jejich rodinných příslušníků do veřejného zdravotního pojištění v ČR. Podkladový materiál pro jednání s ministrem pro lidská práva M. Kocábem, srpen Hnilicová, H. : Od ledna 2010 se změnily podmínky zdravotního pojištění cizinců v ČR, dlouhodobé problémy to ale neřeší [online] , dostupné z gra ceonline.cz/e-kni hovna/?x= Ingleby, D.et al.: Good practices in mental health and social care for asylum seekers and refugees. Final Report of the project for the European Commission [European Refugee Fund]. Canterbury: University of Kent, 2003, 344 pp. 18.Ingleby, D.et al: Social integration and mobility: education, housing and health. IMIS- COE Cluster B5 State of the art report. Estudos para o Planeamento Regional e Urbano nº 67, Fonseca, L. and Malheiros, J. [eds.], Lisbon: Centro de Estudos Geográficos, 2005, pp Ivanová, K., Špirudová,L., Kutnohorská, K.: Multikulturní ošetřovatelství I., Grada 2005 ISBN-10: Jelínková M, Dobiášová K.: Falešná zdravotní pojištění cizinců, Zdravotnictví v ČR, č. 4, 2007, str Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky, Český statistický úřad, Praha 2010, s , [online] [cit ]. Dostupné z news. php?lg=1 126 Migranti a zdravotní politika v ČR

8 dobiasova_pletkova :36 Stránka Kristiansen, K, Mygind, A., Krasnik, A.: Health effects of migration. Dan Med Bull, 2007,vol. 54, p Landman, J., Cuickshank, J. K.: A review of ethnicity, health and nutrition-related diseases in relation to migration in the United Kingdom. Public Health Nutr, 2001, No.4, p Mc Kinley, B.: International Dialogue on Migration. Health and Migration: Bridging the Gap. IOM, 2005, ISSN MIGHEALTHNET Informační síť o dob - ré praxi ve zdravotní péči pro migranty a etnické menšiny v Evropě. [online] [cit ]. Dostupné z 26.Michálková, H., Šedová, L., Tóthová, V.: Specifika ošetřovatelské péče u vietnamské minority, Sestra 12/ Mladovsky, P: Research Note: Migration and health in the EU. London School of Economics, [online] [cit ]. Dostupné z: 27.Nesvadbová, L. a kol.: Zdravotní, psychologické a sociální aspekty migrace. Praha OECD Report on Social and Economic Development Peiro, M.J., Benedict, R.: Migration Health. Better Health for All in Europe. Final Report. IOM Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ze dne 26. února 2009 k začlenění vybraných kategorií cizinců, kteří pobývají v ČR přechodně, do systému veřejného zdravotního pojištění Analýza finančních dopadů. Zpracoval P. Čižinský [podpořeno z prostředků ESF v ČR ]. 31.Pohlavní nemoci, ÚZIS ČR, 2008 [online] [cit ]. Dostupné z 32.Read, J. G., Emerson, M. O. and Tarlov, A.: Implications of black immigrant health for U.S. racial disparities in health. J Immigr Health, 2005, 7, p Schierup, C. -U., Hansen, P. and Castels, S.: Migration, citizenship, and the European welfare state: a European dilemma. Oxford: Oxford University Press, Scholz, P., Tóthová, V.: Specifika v ošetřování příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR. In Kontakt 1/2009, ISSN , s Svobodová, L. Pracovní úrazy u cizinců, vývoj, možnosti, prevence. In seminář Mi - grace a zdraví realizovaný v rámci mezinárodního projektu Mighealthnet, Praha, Špirudová, L. a kol.: Multikulturní ošetřovatelství II. Grada 2005, ISBN X Výskyt tuberkulózy v ČR, ÚZIS ČR, 2007, 2008, [online] [cit ]. Dostupné z 37.Wallenfels, J.: Epidemiologická situace TBC u cizinců v ČR., In seminář Migrace a zdraví realizovaný v rámci mezinárodního projektu Mighealthnet, Praha, Westerling, R. Rosen, M.: Avoidable mortality among immigrants in Sweden. European Journal of Public Health, 2002, 12, p Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století. Usnesení vlády ČR č ze dne 30 říj - na [online] [cit ]. Dostupné z msk.cz/03_dokumenty/files/zdravi_21_ci l_07.pdf 40.Zpráva o výskytu a šíření HIV/AIDS za rok 2009 a 2010, Národní referenční laboratoř pro AIDS SZÚ [online] [cit ]. Dostupné z Prevence násilí ve zdravotnictví Projekt zaměřený na prevenci násilí ve zdravotnictví a sociální péči zjistil, že zkušenost s pracovním násilím má třetina dotázaných zaměstnanců. Kulatý stůl na téma Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče se konal v úterý 12. října 2010 v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Byl součástí projektu Českomoravské konfederace odborových sva zů, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR, jejímiž členy jsou Asociace nemocnic ČR, Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace zdravotnických záchranných služeb a Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Projekt je hrazený z Evropských sociálních fondů, Operační výzva - Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem akce bylo seznámit s projektem odbornou i laickou veřejnost. Byly zde představeny klíčové aktivity projektu včetně dosavadních činností. Hovořilo se především o vý sledcích diagnostického šetření, aktuálním stavu výskytu pracovního násilí, srovnání s předchozími šetřeními z roku 2004 a byly vymezeny nejčastěji se vyskytující formy tohoto druhu násilí. Letos bylo osloveno respondentů z celé ČR vyjma Prahy, která nemohla být do projektu zahrnuta na základě znění Operační výzvy. V roce 2004 bylo obesláno respondentů z celého území ČR. Letošní šetření ukázalo, že zkušenost s pracovním násilím mělo v posledních 12 měsících 31 % respondentů. Zkušenost s fyzickým násilím potvrdilo 17 % respondentů a zkušenost s některou z forem psychického násilí pak dokonce 41 % respondentů (jednalo se zejména o mobbing, bossing, sexuální obtěžování a rasové ponižování). Čísla týkající se psychického násilí byla překvapivě shodná s rokem Dále se ukázalo, že 60 % zaměstnavatelů zavedlo opatření proti výskytu pracovního násilí na svém pracovišti. Nejvíce spoléhají na opatření spojená s problematikou bezpečnosti a och rany zdraví při práci a screening pacienta. Výrazně klesají opatření jako úprava pracovního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, navýšení personálu nebo školení personálu v komunikačních dovednostech. Převážná většina respondentů byly středoškolsky vzdělané ženy ve věku let, tedy s dlouholetou praxí, zaměstnané ve veřejném sektoru. Ze zkušeností respondentů vyplývá, že nejčastějším zdrojem pracovního násilí je špatná komunikace, přepracovanost a dezinformovanost. Účastníci akce (zástupci státní správy, zřizovatelů, zaměstnavatelů i zaměstnanců obou sektorů) byli přizváni ke spolupráci na projektu. V rámci projektu je možno bezúplatně vyškolit 800 osob z celé ČR vyjma Prahy. Více informací o projektu naleznete na portálu Lidské zdroje Mgr. Kateřina Hofmannová, OSZSP ČR, , Migranti a zdravotní politika v ČR 127

9 tothova a spol_pletkova :38 Stránka 1281 SUMMARY: COMMUNITY NURSE IN HEALTH CARE SYSTEM OF THE CZECH REPUBLIC Tóthová V., Bártlová S., Prošková E. The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region. Key words: community care, lay public, physician, nursing, nurse O autorkách: Prof. PhDr.Valérie Tóthová, Ph.D., proděkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (ZSF JU) Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., ZSF JU v Českých Budějovicích Mgr. et Mgr. Eva Prošková, 1LF UK, Praha Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví Předpoklady a překážky Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková 1. Úvod V České republice zatím nebyl realizován výzkum, který by se zabýval hlouběji problematikou komunitní péče. V rámci výzkumu začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému České republiky byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laic - ké veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. Pokud hovoříme o komunitním ošetřovatelství, je nutné si nejprve ujasnit tento pojem jak z hlediska odborného, tak i z hlediska jeho současného právního zakotvení. K rolím sester v rámci komunitní péče podle WHO patří nejen poskytování přímých zdravotních služeb obyvatelstvu, tedy vlastní ošetřovatelské intervence, ale také koordinace zdravotní a sociální péče, včetně vyhledávání rizikových osob, zejména seniorů, identifikace ohrožených skupin v komunitě, příprava vhodných preventivních programů a jejich re - alizace v komunitě (prevence zneužívání návykových látek u dětí v rámci škol či programy pro podporu kojení v rámci komu nity) či poradenská činnost pro jedince a rodiny v rámci podpory zdravého životního stylu [WHO 2000, 2003]. V České republice jsou jako sestry působící v komunitní péči vnímány sestry, působící v domácí ošetřovatelské péči, popřípadě také sestry působící v rámci primární lékařské péče, tj. v ordinacích praktických lékařů pro dospělé či pro děti a dorost. Nicméně role těchto sester jsou užší oproti rolím komunitní sestry. Tyto sestry tedy nelze považovat za komunitní sestry ve smyslu uvedeném výše. K systematickému poskytování péče nepřispívá ani organizační oddělení preventivní role sestry (sestra u praktického lékaře) od intervenčních činností sestry v domácí péči, ani vázání činnosti sestry v primární péči výhradně na ordinaci lékaře, jelikož lékař nemusí mít, a ani nemívá, územ - ně heterogenní skupinu pacientů. K hlavním důvodům, které vedou v posledních letech k větší potřebě komunitní péče lze počítat jednak stárnutí populace, měnící se struktura rodiny (neúplné rodiny, méně dětí, nukleární rodiny), rozvoj techniky v terénní péči (management bolesti, infuzní pumpy apod.), a to, že pacienti již nejsou pasivními příjemci, ale spolupracují na své úzdravě a jsou mnohem lépe informováni [Jarošová, 2007, s. 26]. Pokud chce zdravotnictví do budoucna počítat s posílením aktivnější úlohy jedince v péči o vlastní zdraví a se zvýšenou spoluúčastí veřejnosti na transformaci zdravotnictví, pak je základním předpokladem rozvoj komunitní péče v ČR. V systému založeném na komunitní péči by měla být na místě podpora celého spekt - ra ošetřovatelských aktivit. Sestry podporují a udržují spojení mezi jednotlivci, rodinami a komunitami. Pracují jak nezávisle, tak v kolektivu a jejich cílem je předcházet onemocněním a podporovat, zlepšovat, posilovat a ob - novovat zdraví. Je nutné, aby sestry, které mají významné místo při poskytování komunitní péče realizovaly, vedly a koordinovaly péči, aby jejich role byla ve všech oblastech 128 Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky

10 tothova a spol_pletkova :38 Stránka 1282 vnímána jako legitimní a zásadní. V České republice nejsou služby komunitní péče poskytovány jako komplexní servis, ale odděleně jako sociální a zdravotní služby a tím dochází k nejasnosti vymezení role sestry v komunitní zdravotní péči. Tyto důvody se staly základem pro realizaci projektu IGA MZ ČR č. NS/9608-3, který získala ZSF JU katedra ošetřovatelství. 3. Výsledky Na základě analýzy lze konstatovat, že odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech (Graf 1). Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. 63,4 % dotázaných občanů preferuje péči o seniory, v případě lékařů 53,0 % a sester 50,1 %. Na druhém místě je ve všech skupinách z hlediska podpory domácí péče tu preferuje 43,1 % lékařů resp. 43,0 % sester a 31,4 % občanů. 2. Metodika Realizace zjišťování názorů laické i odborné veřejnosti probíhala technikou řízených rozhovorů. Každý respondent byl informován o účelu výzkumu a byl seznámen s tazatelským archem. Účast ve výzkumném šetření byla dobrovolná, na základě informovaného souhlasu. Sběr dat proběhl prostřednictvím profesionální tazatelské sítě. Ke zpracování těchto dat byl využit program SASD (Statistická analýza sociálních dat) verze Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky 2. stupně třídění. Míra závislosti byla stanovena na základě x 2 (chí kvadrát) a dalších testovacích kritérií (dle charakteru znaků). Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Parametry výběru zdravotníků (sester a lékařů) byly konstruovány na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky při MZ ČR platných k Výběr souboru občanů byl určen údaji Českého statistického úřadu. Lékařská veřejnost byla reprezentována z 47,3 % muži a 52,7 % ženami. Podle věku měla největší zastoupení věková kategorie let (40 %). Ve výběrovém souboru byli nejvíce zastoupeni lékaři pracující ve fakultních, krajských, okresních, městských či soukromých nemocnicích (60,5 %). Zastoupení lékařů pracujících v ordinacích praktického lékaře pro dospělé činilo 11,2 %, v ordinacích praktického zubního lékaře bylo 11,9 % a v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost 5,2 %. Sestry byly zastoupeny z 96,8 % ženami a 3,2 % souboru tvořili muži. Podle věku byla zastoupena nejčastěji věková kategorie do 34 let (31 %). Největší část výběrového souboru (70,9 %) tvořily všeobecné sestry, pracující v nemocnicích (více než 2/3). Zbývající působily v ordinacích soukromých lékařů, léčebnách a v dalších zařízeních. Ve skupině laiků (občanů) soubor tvořilo 48,2 % mužů a 51,8 % žen. Tabulka I: Pořadí překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester dle důležitosti, kterou jim přisuzuje odborná a laická veřejnost Průměr Pořadí Lékaři Sestry Občané Lékaři Sestry Občané Nejasnosti financování 1,297 1,373 1, Finanční zátěž 1,355 1,426 1, Obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami 1,392 1,442 1, Otázka legislativy - uzákonění 1,429 1,451 1, Ustanovení kompetencí sester v ČR 1,480 1,470 1, Otázka zaměstnavatele 1,665 1,640 1, Dnešní uzavřené rodiny, které odmítají vstup do domácnosti 1,689 1,645 1, Neochota ke změnám 1,752 1,715 1, Nedostupnost vzdělání pro komunitní sestry 1,864 1,894 1, Nedůvěra ve schopnosti sester ze strany laické veřejnosti 1,929 1,950 1, Překrývání kompetencí s kompetencemi lékaře 1,950 1,741 1, Nespolupráce mezi odborníky 2,030 1,822 1, Nezájem odborníků 2,107 1,939 1, Nedostatečné zkušenosti sester 2,169 2,325 2, Nedůvěrave schopnosti sester ze strany odborné veřejnosti 2,197 2,045 2, Nezájem sester o navýšení kompetencí 2,273 2,375 2, Odborná veřejnost preferuje tedy působení komunitní sestry v domácí péči více než veřejnost laická. Na třetím místě je z hlediska preferencí u odborné veřejnosti péče o chro - nicky nemocné (podporuje 35,3 % lékařů a 36,2 % sester) u občanů je to péče o nevyléčitelně nemocné (podporuje 29,1 % občanů). Jiná otázka je, jaké podmínky by měla sestra především splňovat, aby se v komunitní péči mohla plně uplatnit. Na tuto skutečnost byla dotázána pouze odborná veřejnost, neboť se předpokládalo, že laická veřejnost nebude mít dostatek informací k to - mu, aby na otázku mohla odpovědět se znalostí věci. V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi lékaři a sestrami poměrná shoda (Graf 2). Obě cílové skupiny jsou toho názoru, že nejdůležitější podmínkou pro samostatnou prá - ci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Tento názor zastává 57,2 % lékařů a 55,3 % sester. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester (26,5 % lékařů a 32,7 % sester), lékaři zase více preferují vysokoškolské vzdělání sester (14,8 % lékařů a 10,4 % sester). Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné. Mezi jinými podmínkami byla nejčastěji uváděna kombinace všech uvedených předpokladů, dále komunikativnost sestry, schopnost empatie, vztah k lidem, vstřícný přístup k pacientům, ochota pomáhat, specializované studium komunitní sestry apod. Jiné podmínky však byly u obou cílových skupin uváděny jen minimálně. Důležitým předpokladem zavedení funk - ce komunitní sestry a jejího uplatnění v praxi je znalost možných překážek, které realizaci samostatné péče komunitních sester brání. Pro větší přehlednost a stanovení pořadí a významu jednotlivých překážek v samostatné péči komunitních sester byl pro každou z nich vypočítán index (vážený aritmetický průměr) a na základě jeho hodnoty zpracováno pořadí překážek dle důležitosti, kterou jim odborná i laická veřejnost přisuzuje. Platí, že čím nižší je hodnota průměru, tím větší váha je překážce přisuzována. Ve všech skupinách (Tabulka 1) se na prvních pěti místech ve shodném pořadí umístily tyto překážky: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdra- Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky 129

11 tothova a spol_pletkova :38 Stránka 1283 Graf 1 Preferování oblastí působení sester v komunitní péči (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry); N = 2022 (občané) Legenda 1) domácí péče; 2) péče o seniory; 3) péče o chronicky nemocné; 4) návštěvní péče pro děti; 5) péče o nevyléčitelně nemocné; 6) péče v ordinaci praktického lékaře; 7) samostatné ošetřovatelské jednotky; 8) edukační centra pro zdravotní výchovu; 9) zdravotní výchova u dětí; 10) péče o těhotné ženy; 11) péče o rodinu; 12) péče o děti ve škole; 13) návštěvní služba pro matky; 14) péče o psychicky nemocné; 15) péče o umírající; 16) péče o minority;17) péče o ohrožené skupiny obyvatel; 18) nepreferuji žádnou oblast. Pozn.: součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možnost označit více (maximálně tři) oblastí. Graf 2 Východiska k odstranění překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda 1) vzdělání pro sestry v komunitní péči; 2) vymezení jasných kompetencí; 3) úprava legislativy; 4) systém celoživotního vzdělávání; 5) zájem sester; 6) zájem lékařů; 7)motivace lékařů; 8) motivace sester; 9) mezioborová spolupráce; 10) spolupráce s pojišťovnami; 11) plná odpovědnost sestry; 12) adekvátní finanční ohodnocení sestry; 13) úprava systému vzdělávání; 14) nevím, nepovažuji tuto funkci za potřebnou. Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možnost označit více (max. tři) odpovědí. votními pojišťovnami, otázky legislativy uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Všechny skupiny se shodují i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele, skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do do - mácnosti a obecnou neochotu ke změnám. I těmto překážkám je ve všech cílových skupinách přikládána důležitost. V souvislosti s identifikací překážek, které odborná i laická veřejnost vidí v zavedení samostatné péče komunitní sestry bylo také zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné uvedené překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti (oz - na čilo 46,5 % lékařů a 46,9 % sester), ve vymezení jasných kompetencí (45,1 % lékařů a 48,9 % sester) a v přijetí odpovídajících legislativních úprav (35,8 % lékařů a 33,1 % ses ter). Druhou skupinu východisek, kterým lékaři a sestry přikládají rovněž velkou důležitost, tvoří adekvátní finanční ohodnocení sestry v komunitní péči (označilo 19,9 % lékařů a 30,0 % sester), dobře volená motivace sester (19,3 % lékařů a 25,4 % sester), s ní související zájem sester o výkon tohoto povolání (19,8 % lékařů a 18,8 % sester) a konstruktivní spoluprá ce se zdravotními pojišťovnami (17,0 % lékařů a 16,7 % sester). Ostatním východiskům přikládají lékaři i sestry menší důležitost a četnost jejich volby se v obou cílových skupinách pohybuje cca do 10 %. Předpokládaný přínos působení sester v komunitní péči (Graf 3) je klíčovým momentem, který může výraznou měrou ovlivnit rozhodování v této oblasti. Cenný je názor zejména odborné veřejnosti na tuto otáz ku, neboť vychází z úrovně odborných znalostí a praktických zkušeností lékařů a ses - ter. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, jaký přínos lékaři a sestry především spatřují v prá - ci komunitní sestry Zcela jednoznačně vidí obě cílové skupiny největší přínos v zefektivnění poskytované péče (označilo 60,1 % lékařů a 59,2 % sester). Tato skutečnost vysoce převládá nad ostatními a je jednoznačně formulovaným pozitivem případného vzniku funkce komunitní sestry. Za přínos rovněž obě skupiny označují zlepšení kontinuity péče (28,9 % lékařů Graf 3 Předpokládaný přínos péče komunitní sestry (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda 1) zefektivnění poskytované péče; 2) zlepšení kontinuity péče; 3) zajištění zdravotní výchovy; 4) podpora zdraví; 5) podpora dostupnosti péče; 6) znalost prostředí klientů; 7) zvýšení zájmu o své zdraví; 8) zvýšení autonomie sester; 9) zvýšení prestiže povolání sester; 10) rozšíření kompetencí sester; 11) vyhledávání rizikových skupin obyvatel; 12) nespatřuji žádný přínos. Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možnost označit více (max. tři) odpovědí. a 28,1 % sester), podporu dostupnosti péče (22,2 % lékařů a 26,8 % sester), podporu zdraví (23,7 % lékařů a 22,7 % sester), znalost prostředí klientů (21,3 % lékařů a 20,0 % sester) a zajištění zdravotní výchovy (19,0 % lékařů a 16,7 % sester). Otázky finanční povahy považuje odborná i laická veřejnost za hlavní překážku v realizaci samostatné péče komunitních sester. V této souvislosti bylo rovněž zjišťováno v cílových skupinách, reprezentujících odbornou veřejnost, kdo by měl být odpovědný za financování práce sester v komunitní péči (Graf 4). Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat 130 Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice III/XI/2008

12 tothova a spol_pletkova :38 Stránka 1284 především stát (54,0 % lékařů a 52,5 % sester). Tento názor jednoznačně ve sledovaných cílových skupinách převládá. Menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují (12,8 % lékařů a 18,2 % sester). Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem (13,6 % lékařů, 10,8 % sester), jiné názory jsou zastoupeny méně. Analýza, realizovaná na základě druhého stupně třídění neprokázala uvnitř jednotlivých cílových skupin výraznější diference v ná - zorech na tuto otázku. Znamená to, že vnímaní tohoto problému je u obou skupin i v jejich jednotlivých částech podobné a nevykazuje statisticky významné odchylky. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, zda je u odborné veřejnosti zájem o spolupráci event. práci v této oblasti. Okolnost byla zjišťována v obou cílových skupinách. V případě lékařů byl zjišťován jejich zájem o spolupráci se sestrou v oblasti komunitního ošetřovatelství, v případě sester jejich zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že u lékařů zcela jednoznačně převažuje zájem o spolupráci se sestrami v oblastí komunitního ošetřovatelství. Většina z nich (57,5 %) by určitě nebo spíše takovou spolupráci přivítala, zatímco záporné stanovisko zastává pouze 20,1 % dotázaných (suma odpovědí spíše ne a určitě ne ). Zbývající více než 1/5 (22,4 %) nemá v této otázce jasno a volí odpověď nevím. Analýza nezjistila významné diference dle demografických a socioprofesních znaků. Ob - jevila se pouze tendence více projevovat zájem o spolupráci u starších lékařů, menší zájem naopak měli tendenci projevovat zubní lékaři, kteří ovšem možností takové spolupráce mají méně než lékaři z jiných oborů. V případě sester bylo zjišťováno, zda by měly zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. U sester v České republice převládá nezájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Kladný přístup v této souvislosti vyjádřilo 27,7 % sester (suma odpovědí určitě ano a spíše ano ), záporný 44,3 % sester (suma odpovědí spíše ne a určitě ne ). Zbývajících 28,0 % sester nemá na tuto záležitost jasný názor a volí odpověď nevím. Stanovisko sester je poměrně homogenní a není výrazněji diferencováno dle sledovaných demografických či socioprofesních zna - ků. Slabší souvislost byla identifikována v případě vzdělání, kdy sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší. Z porovnání stanovisek obou cílových skupin k této problematice vyplývá, že se názory lékařů a sester liší. Zájem lékařů spolupracovat se sestrami v oblasti komunitního ošetřovatelství převyšuje zájem sester tuto práci vykonávat. 4. Diskuse V názorech na předpokládaný zájem veřejnosti o komunitní ošetřovatelství panuje mezi lékaři a sestrami vysoká míra shody. Odborná veřejnost předpokládá největší zájem u laické veřejnosti o oblast péče o seniory tato oblast byla skutečně označena samotnými občany jako nejpotřebnější. Ostat ní oblasti jsou preferovány méně, nejmenší pod pora byla vyjádřena oblasti péče o minority. Lze říci, že laická veřejnost ještě stále nevnímá, že společensko-politické změny, které u nás nastaly v roce 1989, nastartovaly i změny v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace. Kulturně kompetentní Graf 4 Zdroje financování práce komunitních sester (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda 1) stát; 2) kraj; 3) město; 4) zdravotnické zařízení; 5) pacient; 6) organizace, ve které pracuje; 7) jiný názor. péče se v jednadvacátém století tak stává nutností pro ty, kteří jsou odpovědní za poskytování zdravotnických služeb v multikulturních společnostech [Papadopoulos, 2006]. Když hovoříme o kulturně kompetentní péči neměli bychom myslet pouze na péči, kterou poskytujeme v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale i na komunitní péči, jejíž úlohou je předcházet vzniku nemoci, chránit, udržovat a podporovat zdraví. Z tohoto důvodu sestry pracující v komunitní péči nevykonávají pouze terapeutické činnosti, ale hlavně poradenské, edukační, manažerské a obhajovací aktivity [Bullough, B., Bullough, V., 1990]. Leininger, zakladatelka transkulturního ošetřovatelství ve své publikaci poukazuje na rostoucí trend přesunu péče z nemocnice do domácího prostředí a vyzdvihuje význam péče o zdraví v komunitách [Leininger M.,1995]. Zdůrazňuje, že sestry v rámci poskytování komunitní péče stále častěji se setkávají, resp. pracují s příslušníky různých minoritních skupin a jejich práce mohou přispět i k jejich integraci do naší společnosti. V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi lékaři a sestrami opět poměrná shoda v tom, že za nejdůležitější podmínku pro samostatnou práci sestry v komunitní péči pokládají předchozí klinickou praxi, odpovídající zaměření komunitní péče. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester, lékaři zase více preferují vysokoškolské vzdělání sester. Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné. Příslušně zaměřené vzdělání, odpovídající vymezení kompetencí a potřebná legislativní úprava jsou tedy dle odborné veřejnosti nejdůležitějšími předpoklady pro vznik funkce komunitní sestry. Tyto předpoklady by měly být doplněny odpovídajícím finančním ohodnocením, motivací a vyvoláním zájmu sester o tuto práci a dohodou se zdravotními pojišťovnami o způsobu realizace této funkce. Z výzkumu je patrné, že ani lékaři ani sestry neznají legislativní úpravy, které již připravily podmínky pro rozvoj nového typu specializačního vzdělávání komunitní sestry kdy, z nařízení vlády č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky, vyplývá možnost specializovat se v oblasti komunitní péče. Vyhláškou MZ ČR č. 424/2004 Sb., která navazuje na zákon č. 96/2004 Sb., jsou konkretizovány činnosti všeobecných sester a porodních asistentek v oblasti komunitní péče. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně otev řelo v roce 2009 specializační vzdělávání pro sestry v komunitní péči, o které projevily zájem sestry pracující především v sociální sféře a v domácí péči. Odborná i laická veřejnost se ve značné míře shodují v hodnocení závažnosti překážek, které brání v realizaci samostatné péče komunitních sester. Za nejzávažnější z nich pak považují otázky finanční povahy, problémy ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativní povahy, vymezující tuto oblast a potřebu ustanovení příslušných kompetencí sester v ČR. Všechny skupiny se shodují i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele, kdo by financoval komunitní sestry, zda stát, obec apod. a dále skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti a obecnou neochotu veřejnosti ke změnám. Je potěšující, že žádná ze sledovaných cílových skupin nepovažuje za závažnější pře- Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice III/XIII/

13 tothova a spol_pletkova :38 Stránka 1285 kážku v realizaci samostatné péče komunitních sester nedůvěru veřejnosti či nedostatečné zkušenosti sester. Všechny skupiny pak shodně umístily na poslední místo případný nezájem sester o navýšení kompeten cí tuto skutečnost považují všichni za nejmenší problém. Po identifikaci překážek bylo zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné uvedené překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti, ve vymezení jasných kompetencí a v přijetí odpovídajících legislativních úprav, což jak bylo uvedeno výše, již provedeno bylo. Další významnou otázkou a v současné době snad nejvýznamnější, je financování činností sester v rámci komunitní péče. Ses t ry i lékaři se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, což se jeví v současné době značně nereálné. Menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují k tomuto názoru se přiklánějí častěji sestry než lékaři. Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Zcela neznámou a neprozkoumanou oblastí je případný zájem lékařů spolupracovat se sestrou v oblastí komunitního ošetřovatelství a zájem sester tuto práci vykonávat. Z výzkumu vyplynulo, že lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. U sester bylo zjišťováno, zda by měly zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Je překvapivé zjištění, že u sester v České republice převládá nezájem o práci (44,3 %) v oblasti komunitního ošetřovatelství, které lze vysvětlit právě nejasným financováním v této oblasti. Sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší. Tuto disproporci bude možné odstranit především opatřeními ve vzdělávání sester a jejich větší motivací vykonávat práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Domníváme se, že v ČR je nutná větší provázanost mezi zdravotní a sociální službou, je nutné posílení komunity či lokálního společenství, čímž rozumíme posílení zdraví prospěšných činností na úrovni komunit, zapojení veřejnosti, svépomocných skupin, využití lidských zdrojů či posilování sociální soudržnosti [Mareš, 2005]. Rozvoj komunitní zdravotní péče souvisí se zaměřením zdravotní politiky státu, která představuje souhrn politických aktivit ovlivňujících zdraví a kvalitu života jedinců, skupin, komunit [Strnad In. Gladkij, 2003, s. 26]. Konkrétní řešení pro danou lokalitu je součástí lokální zdravotní politiky. Neexistuje však zatím universální řešení, stejné pro všechny situace a zároveň efektivně využívající dostupné zdroje a kapacity. Z tohoto důvodu je zajímavé zjištění, jak na danou problematiku nahlíží odborná a laická veřejnost v České republice. 5. Závěr V době, kdy stále probíhá transformace českého zdravotnictví a hledají se finanční zdroje, je komunitní péče výzva všem politikům, neboť ve vyspělých zemích jsou sestry a porodní asistentky považovány za nejdůležitější zdroj pro zajištění reformních strategií v souvislosti s transformací nemocnic, zkracováním doby hospitalizace a především s rozvojem komunitní péče. V řadě států Evropské unie, kde systém komunitní péče je realizován, pracují sestry v komunitách, které jejich služby vyžadují a plně využívají. Jejich práce je orientována na primární, sekundární i terciární prevenci, a provází jedince po celý jeho život od narození až po smrt. Lze konstatovat, že tento typ péče není systematicky a jednotně v ČR poskytován, přičemž jeho zavedení z odborného hlediska nic nebrání a odborná i laická veřejnost tento typ péče považuje za vhodný. SOUHRN Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny lékaři ČR, sest - ry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v ko - munitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlav - ní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti. Klíčová slova: komunitní péče, laická veřejnost, lékař, ošetřovatelství, sestra Studie byla provedena s podporou Interní grantové agentury MZ ČR v rámci řešení projektu č. NS/ Literatura 1. Bullough, B., Bullough, V..Nursing in the Comminity. St. Luis: Mosby Co., 1990, 712 s. 2. Gladkij, I. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. 3. Hanzlíková, A., et al. Komunitní ošetřovatelství. Přeložila J. Uhrová, J. Novotná. 1. vyd. Martin: Osveta, s. 4. Janečková, H., Hnilicová, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Portál, s. 5. Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada, s. 6. Leininger, M. Transcultural Nursing: Concepts, Theories, Research and Practices. New York: McGraw-Hill, 1995, 727 s. 7. Mareš, J. Komunita a zdraví. Praktický lékař, , č. 12, s Nařízení vlády ČR č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asiste ntky. 9. Nařízení vlády SR č. 322/2006 Sb. o způsobu dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků v soustavě specializovaných oborů a certifikovaných pracovních činností. 10.Předběžná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péči v České republice, MPSV 2005 (www.mpsv.cz). 11.Papadopoulos, I. Transcultural Health and Social Care. Churchill Livingstone Esevier, 2006, 351 s. 132 Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky

14 tothova a spol_pletkova :38 Stránka 1 12.Staňková, M. Jakou sestru chceme v komunitní péči? Sestra příloha komunitní péče, 2000,, r. 10, č.4, s Stanhope, M., Lancaster, J. Community Public Health Nursing. 5th ed. St. Louis: Mosby, Stanhope, M., Lancaster, J. Foundations of Nursing in the Community. St. Louis: Mosby, 2006, 781p. 2nd.Ed., 15.Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 16.Watkins, D., Edwards, J., Gastrell, P. Community Health Nursing.. 3th ed. Bailliere: Tindall, WHO. Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, WHO (kompilace a analýza Warrier, S.): Strategické dokumenty pro všeobecné ses - try a porodní asistentky 5: Portfolio inovačních praktik v ošetřovatelství a porodní asistenci primární zdravotní péče. Mini sterstvo zdravotnictví České republiky Mým cílem je zavést elektronické zdravotnictví rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem, náměstkem pro informatiku na MZ ČR Pane náměstku znáte časopis Zdravot - nictví v České republice? Ano. Jsem rád, že tu tento časopis je a že veřejné zdravotnictví má tak platformu pro informace a diskuze. V září jste se stal náměstkem pro informatiku. Co Vás jako dlouholetého odborového předáka vedlo k přijetí tohoto angažmá v oboru, který je od Vašeho předchozího působení v odborech přece jen velmi vzdálen? V čele největšího odborového sdružení ve zdravotnictví jsem působil již dvacet let. Měl jsem pochybnosti, zda se mnou v čele může být svaz ještě lépe reprezentovat zájmy zaměstnanců ve zdravotnictví a poskytovat jim lepší služby. Chtěl jsem dát možnost i lidem, kteří mají na práci odborů jiný názor než mám já. Blíží se VI. Sjezd svazu a delegáti budou moc zvolit nové vedení. Osobně jsem se vždy zajímal o budování naší země v širším kontextu nežli jenom odborovém, spolupracoval jsem s řadou odborných a diskusních platforem ve zdravotnictví. V poslední době politici začali více vnímat skutečné problémy zdravotnictví a připouštět jiné způsoby řešení, než které byly více či méně zkoušeny doposud. Napadlo mi dát k dispozici moje znalosti a zkušenosti. Této nabídce šla v ústrety žádost pana ministra Hegera o úzkou spolupráci. Naše rozhovory vyústily v moje jmenování náměstkem. Jako náměstek pro informatiku budete mít problematiku e-health tak říkajíc pod palcem. Čeho chcete během Vašeho působení ve funkci dosáhnout? Jaké jsou Vaše cíle? Moje cíle kopírují programové prohlášené této vlády : zavést elektronické zdravotnictví. RNDr. Jiří Schlanger Časopis Zdravotnictví v České republice publikuje výsledky výzkumu v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství. Co soudíte o výzkumu v ob lasti veřejného zdraví v ČR? Je výzkumná základna, tč. rozptýlená na různých vysokoškolských pracovištích dostateč - ná? Můžeme hledat příčinu ne zcela ús pěšných pokusů o reformu českého zdra votnictví v nedostatečném využívání výsledků výzkumů při formulování zdravotní politiky? Reaguje výzkum dostatečně na společenskou poptávku? My - slíte, že politici dostatečně využívají vý - sledky výzkumů? Hodně otázek a všechny jsou na místě. Myslím si, že kapacita lidí kteří se doposud zabývali veřejným zdravím není malá. S řadou odborníků jsem se potkával od roku 1990 a pozorně jsem je poslouchal. S jejich žáky novými mladými odborníky se už také potkávám. Existuje tu kontinuita. To je příslib i do budoucna. Doposud se však odborníkům na veřejné zdraví málo naslouchalo, nedostatečně byli vtaženi do debat. A na čtení publikací, jakoby dnes nikdo neměl čas. Současný pan ministr přednášel na škole veřejného zdravotnictví IPVZ a to svědčí o jeho pozitivním vztahu k veřejnému zdraví. Ostatně to platí o jeho vztahu k vědě a výzkumu a vzdělávání obecně. V tom je příslib, že změny českého zdravotnictví pod jeho vedením nebudou probíhat metodou zkoušek a chyb ale s rozmyslem. Jako každá výzkumná činnost i výzkum v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství vyžaduje příslušné finanční prostředky. Výsledky výzkumů v uvedených oborech mohou mít velký vliv na hospodaření s veřejnými prostředky. Na rozdíl od ostatních lékařských oborů, kde mají své zájmy farmaceutické a přístrojové firmy, ve řejné zdraví a sociální lékařství takové zázemí nemají. Neměl by tedy být výzkum v těch - to oborech financován pře devším z veřejných prostředků? Bývá to zvykem. Ostatně i Evropská unie a pochopitelně její členské země se věnují těmto výzkumům intenzivně. Řada výsledků je zobecnitelných a neplatí jen pro země vzniku. Je to nepřeberné bohatství, ze kterého můžeme čerpat. Pochopitelně bychom měli i doma zvažovat, jaká témata potřebujeme s pomocí našich výzkumných kapacit řešit a věnovat na to prostředky. Děkuji za rozhovor Vít Černý Rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem 133

15 brhel_pletkova :39 Stránka 1 SUMMARY: ANALYSIS OF DRUG PRICES IN PHARMACIES OF THE KLADNO DISTRICT Brhel M., Rogalewicz V. The paper deals with a statistical analysis of drug prices in pharmacies of the Kladno district. This analysis was carried out on a model set of 13 drugs. It was focused above all on differences in drug prices. The coefficient of variation varied between and 0.42, which reflects large differences in prices of some drugs between pharmacies. The investigation has further shown that there is a dependency of prices of some drugs on the location and more detailed specification of pharmacies in the Kladno district. Statistically significant difference was proved between the prices in pharmacies within shopping malls, and outside them (in medical centres, elsewhere). Effects of the community size (Kladno Slaný other) and of the distance from the town centre were not established. Pharmacists criticize the system as too complicated and stress above all the fact that patients do not accept it. Key words: pharmaceutical policy in Czech Republic, drug prices, pharmacy, Kladno O autorech: Martin Brhel je studentem doktorského studia na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI ČVUT), Kladno. Zaměřuje se na ekonomiku zdravotnictví a využití analýzy nákladů a přínosů v Health Technology Assessment (HTA). Doc.Vladimír Rogalewicz, CSc. je vedoucí skupiny zaměřené na HTA na FBMI ČVUT. Je také generálním sekretářem European Society for Engineering and Medicine. Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu Martin Brhel, Vladimír Rogalewicz a pro pacienty nepochopitelné. Jedná se o sta - novení maximální ceny výrobce a o určení výše a podmínek úhrad pojišťoven, kte ré pro - vádí Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dále je Tab. 1. Umístění a bližší specifikace umístění lékáren Město/Malá obec Centrum/Okraj Specifikace Lékárna město malá centrum okraj v zdrav. v nákup. jiné číslo obec zařízení centru 1 ano ne ano ne ne ne ano 2 ano ne ne ano ne ne ano 3 ano ne ano ne ne ne ano 4 ano ne ano ne ne ne ano 5 ano ne ne ano ne ne ano 6 ano ne ne ano ano ne ne 7 ano ne ano ne ne ne ano 8 ano ne ano ne ano ne ne 9 ne ano ano ne ano ne ne 10 ano ne ne ano ano ne ne 11 ne ano ne ano ano ne ne 12 ano ne ne ano ano ne ne 13 ne ano ano ne ne ne ano 14 ano ne ne ano ne ne ano 15 ne ano ne ano ne ne ano 16 ano ne ne ano ne ne ano 17 ne ano ano ne ne ne ano 18 ne ano ano ne ne ne ano 19 ne ano ano ne ne ne ano 20 ne ano ano ne ano ne ne 21 ano ne ne ano ne ne ano 22 ano ne ano ne ne ne ano 23 ne ano ano ne ne ne ano 24 ne ano ano ne ano ne ne 25 ano ne ne ano ano ne ne 26 ano ne ne ano ne ne ano 27 ano ne ano ne ne ne ano 28 ano ne ano ne ano ne ne 29 ano ne ne ano ne ano ne 30 ano ne ne ano ne ano ne 31 ano ne ne ano ne ano ne 32 ano ne ne ano ne ano ne Úvod Ve všech státech Evropy je nějakou metodou prováděna regulace cen, za které se poskytují léčiva v souvislosti se zdravotní péčí. Léková politika ČR je vázána mnoha pravidly a předpisy, které jsou značně komplikované cena regulována pomocí tzv. odpočtu, ovlivňuje ji DPH a regulační poplatky. Jednotlivé 134 Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu

16 brhel_pletkova :39 Stránka 2 lékárny mohou cenu ovlivnit v podstatě pouze snížením své marže. Výsledkem je situace, kdy výslednou cenu nebo doplatek léku pro pacienta (zákazníka) počítá speciální software ve chvíli prodeje a cena téhož léku v téže lékárně se může dle konkrétních okolností prodeje lišit. Systém má zaručit (cenovou) dostupnost léků pro všechny oby - vatele, zohledňovat možnosti zdravotního pojištění a v neposlední řadě bránit plýt - vání [1,3,4]. Působení všech těchto opatření je standardně modelováno na makroekonomické úrovni před přijetím příslušných zákonů. Chybí však informace, jak se tato regulace projevuje v běžné lékárenské praxi, tedy v běžných cenách léků v jednotlivých lékárnách. Takto složitý systém obvykle reaguje jinak, než autor regulačních opatření zamýšlí. Mezi pacienty se mluví o velkých rozdílech v do platcích a cenách mezi lékárnami. Tato práce si klade za cíl zmapovat situaci v jednom okrese a zjistit, nakolik se ceny skuteč - ně liší. Tab. 2. Ceny léků v jednotlivých lékárnách Prodejní cena v Kč (bez úhrady pojišťovny) v lékárně č.: Název Max. úhrada pojišťovny (Kč) Paralen500 10x500mg 8,10 16,10 14,10 16,10 16,10 16,00 16,10 16,00 15,00 16,10 16,14 16,10 16,10 16,00 16,00 16,10 Ibalgin x400 mg 0,00 43,00 42,70 47,00 49,00 47,00 47,40 47,00 47,00 47,40 44,40 47,40 47,40 47,40 47,00 48,70 Anavenol 23,62 39,20 41,80 39,20 42,10 39,20 42,00 39,00 39,25 39,20 42,20 42,10 23,60 41,80 53,60 39,20 Anopyrin100MG 60x100 mg 27,90 37,80 40,30 37,80 37,80 37,80 37,80 40,00 37,86 37,80 37,90 37,80 27,90 37,20 58,00 37,80 Coxtral 100MG 30x100 mg 79,65 156,80 146,70 152,00 156,80 156,80 156,80 156,70 156,82 156,80 156,80 156,80 156,80 156,80 157,00 156,80 Diazepam Slovakofarma 3,75 22,90 22,90 47,70 22,90 22,90 22,90 22,90 22,97 47,70 7,56 47,70 22,90 22,70 47,70 22,90 5MG 20x5 mg Foradil 514,48 586,90 543,30 586,90 586,90 586,90 586,90 586,00 538,97 586,90 586,96 586,90 586,90 586,90 586,90 514,80 Helicid 20 Zentiva 504,71 529,10 529,10 504,70 529,10 529,10 529,10 529,10 529,15 504,70 529,15 529,10 529,10 529,10 534,70 529,10 90x20mg Hypnogen 20x10 mg 0,00 129,00 140,80 140,80 139,00 140,00 140,80 136,00 140,00 140,90 132,04 140,80 140,80 140,80 141,00 144,80 Lokren 20MG 98x20 mg 307,14 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 436,75 436,70 436,75 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 Milurit x100 mg 37,31 58,40 62,30 58,40 58,40 58,40 58,40 58,40 58,47 58,40 62,86 58,40 58,40 58,40 67,30 58,40 Neurotop Retard ,20 218,00 218,00 202,30 232,40 218,00 218,00 216,40 218,07 NA 226,54 227,10 218,80 227,90 239,00 219,10 50x300 mg Torvacard 20 90x20 mg 784,27 809,40 809,40 784,20 809,40 809,40 809,40 853,50 809,49 784,20 809,49 809,40 809,40 809,40 814,30 809,40 Prodejní cena v Kč (bez úhrady pojišťovny) v lékárně č.: (pokračování Tabulky 2) ,10 16,10 16,10 16,10 16,00 16,00 16,00 16,00 16,10 16,10 16,10 16,10 16,10 17,60 13,00 14,00 14,00 43,00 47,40 44,00 47,40 47,00 48,00 47,90 47,00 47,40 47,40 47,40 47,30 47,40 47,70 45,00 44,00 46,00 39,20 39,20 42,00 39,20 39,00 39,00 42,10 39,00 39,20 39,20 39,20 39,20 39,30 42,10 39,00 39,00 37,82 37,80 37,80 37,80 37,80 38,00 38,00 37,80 37,50 37,80 37,80 37,80 37,80 37,50 37,80 36,00 36,00 36,10 156,80 156,80 156,80 156,80 157,00 156,50 156,80 156,50 156,80 156,80 156,80 98,90 85,90 156,80 138,00 144,00 128,72 47,70 47,70 7,50 47,70 23,00 22,50 22,90 22,50 47,70 22,70 47,70 22,90 47,70 47,70 46,70 46,70 46,61 538,96 586,90 586,90 586,90 NA 586,50 538,90 631,00 586,90 586,90 529,00 587,00 586,90 586,90 514,48 515,00 514,49 529,10 571,00 529,00 529,10 572,00 529,00 529,10 529,00 533,80 529,10 529,10 29,10 529,10 529,10 528,76 529,00 528,76 140,80 140,70 128,50 139,60 136,00 141,00 140,90 140,00 140,90 139,60 140,90 140,80 140,90 140,80 113,10 119,00 118,19 436,70 436,70 436,70 436,70 437,00 436,50 436,70 436,50 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 368,81 368,81 368,80 58,40 58,40 58,40 58,40 58,00 58,00 58,40 58,00 58,40 58,40 58,40 58,40 58,40 58,40 55,00 55,00 54,77 218,00 218,00 NA 230,00 NA 219,20 232,40 218,00 229,10 219,50 218,00 218,80 218,80 226,80 218,80 218,80 218,80 809,40 876,30 809,40 809,40 809,00 282,00 809,40 809,00 809,40 809,40 809,40 809,40 809,40 809,40 757,23 761,00 757,23 Metody a výsledky Analýza byla provedena v okrese Kladno na modelovém souboru 13 léků. Tato skupina léků byla vybrána tak, aby obsahovala léky, které mají velký podíl na finančním obratu lékárny v závislosti na ceně léku; které mají velký podíl na finančním obratu lékárny v závislosti na počtu prodaných kusů; které patří do různých indikačních skupin; které jsou volně prodejné i vázané na předpis. Seznam vybraných léků je uveden v tab. 2. Sběr dat probíhal v období od do V tomto období existovalo v okrese Kladno 32 lékáren [5], z toho 16 lékáren přímo v Kladně, 6 lékáren ve Slaném a 10 lékáren v menších obcích. Vzhledem k citlivosti poskytnutých dat jsou lékárny uvedeny anonymně pouze pod číslem. Specifikace umístění lékáren je uvedena v tab. 1. Zjištěné ceny léků v jednotlivých lékárnách jsou uvedeny v tab. 2. Ceny poskytli přímo pracovníci 28 lékáren, ve 4 lékárnách nebyly ceny získány přímo. U 3 lékáren řetězce Dr. Max poskytl ceny obchodní a marketingový ředitel společnosti, v Ústavní lékárně umístěné v Oblastní nemocnici Klad no Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu 135

17 brhel_pletkova :39 Stránka 3 byly ceny zjištěny prostřednictvím vrchních sester nemocnice. Ve čtyřech případech nebyl daný lék v lékárně k dispozici. Jednalo se o Neurotop Retard v lékárnách č. 9, 18 a 20 aoforadil v lékárně č. 20. Diskuze V tab. 3 jsou uvedeny základní statistické charakteristiky zjištěných údajů. Tabulka ukazuje významné rozdíly v cenách léků mezi jednotlivými lékárnami okresu. Variační koeficient, který ukazuje na relativní rozdíly vzta žené k ceně, byl vysoký zejména u 5 léků (Diazepam, Torvacard, Coxtral, Anopyrin, Avenol). Pacienti reagují negativně ale i u lé ků, kde jsou rozdíly v cenách vysoké v absolutní hodnotě vzhledem k vysoké prodejní ceně léku (např. Foradil, Lokren, Helicid). Vzhledem k tomu, že se celé rozdíly v cenách přenášejí do doplatků, působí tyto vyšší část ky často velmi nelogicky. U Diazepamu došlo k situaci, kdy v některých lékárnách byly doprodávány zásoby léku za nižší cenu, zatímco v jiných již byly prodávány nové dodávky za výrazně vyšší ce - nu. Proto u tohoto léku rozdíly v ceně nevypovídají o rozdílném chování lékáren, ale o poruchách, které jsou dány samotným sys - témem. Pacient samozřejmě mezi těmito dvěma důvody nerozlišuje. Pomocí analýzy rozptylu a Wilcoxonova testu [2] byl testován vliv umístění lékárny na ceny léků. Testován byl vliv velikosti obce (Kladno Slaný menší obec), poloha v obci (centrum periferie) a umístění v těsné blízkosti zdravotnického zařízení nebo v nákupním centru (ZZ NC jiné). Specifikace lékáren je v tab. 2. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pouze v posledním případě, a to u 5 léků. V těchto 5 případech byly porovnány jednotlivé varianty pomocí Tuckeyovy metody mnohonásobného porovnávání [2]. Tab. 3. Základní statistické charakteristiky Název Max Min Průměr Medián Sm. Var. (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) odchylka koef. Paralen x500 mg 17,60 13,00 15,80 16,10 0,8623 0,0545 Ibalgin x400 mg 49,00 42,70 46,60 47,35 1,6664 0,0357 Anavenol 53,60 23,60 39,88 39,20 4,0556 0,1016 Anopyrin 100MG 60x100 mg 58,00 27,90 38,08 37,80 4,1136 0,1080 Coxtral 100MG 30x100 mg 157,00 85,90 150,44 156,80 16,572 0,1101 Diazepam Slovakofarma 5MG 47,70 7,50 32,66 22,94 13,777 0, x5 mg Foradil 631,00 514,48 571,05 586,90 30,094 0,0526 Helicid 20 Zentiva 572,00 504,70 530,52 529,10 12,412 0, x20 mg Hypnogen 20x10 mg 144,80 113,10 137,16 140,80 7,5521 0,0550 Lokren 20MG 98x20 mg 437,00 368,80 430,34 436,70 20,106 0,0467 Milurit x100 mg 67,30 54,77 58,58 58,40 2,2002 0,0375 Neurotop Retard ,00 202,30 221,47 218,80 6,9766 0, x300 mg Torvacard 20 90x20 mg 876,30 282,00 790,17 809,40 95,346 0,1206 Ta prokázala, že významný je u těchto léků rozdíl v ceně v nákupních střediscích oproti umístění v blízkosti zdravotnického za - řízení i oproti umístění jinde. Ceny Foradilu, Hypnogenu, Lokrenu a Miluritu byly v ná - kup ních centrech nižší než jinde. Ceny Dia ze - pa mu byly v nákupních centrech vyšší než jinde. (Zde byly v nákupních centrech pravděpodobně již nové šarže za vyšší cenu, zatímco ostatní lékárny spíše doprodávaly star - ší levnější zásoby.) Součástí analýzy bylo zjišťování názorů lékárníků na lékovou politiku krátkým dotazníkem, který byl aplikován formou řízeného rozhovoru. Během něho se ukázalo, že prakticky všichni lékárníci jsou velmi nespokojeni se systémem tvorby cen léků v ČR. Jeden z hlavních problémů vidí lékárníci v nepochopení systému pacienty. Několikrát se nám stalo, že pacient, který užívá jeden lék i několik měsíců, pokaždé hradí jinou část - ku. Taková reakce se vyskytla u mnoha lékáren a tento stav je příkladem toho, jak často se mohou měnit maximální ceny a úhrady od pojišťoven, které mají zásadní vliv na prodejní cenu léků v lékárně. Oslovení lékárníci vyslovili podporu systému jednotných cen, které by platily ve všech lékárnách. Rozhodně ano! Tento systém by vše zjednodušil. Pacienti už by nemuseli obcházet lékárny, aby našli místo, kde budou nabízet lék nejlevněji. Závěr Systém cenotvorby léků v ČR dává lékárnám možnost ovlivnění cen léků, což je však v zásadě možné pouze snížením obchodní přirážky za výkony obchodu. Tento systém byl analyzován v lékárnách kladenského okresu formou dotazníkového šetření, kdy byly zjišťovány ceny vybraných léků a názorů lékárníků na lékovou politiku ČR. Analýza prokázala, že teoretická východiska vyplývající z legislativních pravidel a předpisů nefungují vždy tak, jak si autoři představovali. Ceny některých léků se mezi lékárnami značně liší. Statistické zpracování také ukázalo, že ceny některých léků v lékárnách umístěných v nákupních centrech jsou nižší, než je tomu v ostatních lékárnách. V kladenském okrese se jedná o řetězec Dr. Max, který pacientům nabízí výhody ve formě příspěvků na každý recept a věrnostních programů. V současné době se ve vládě připravují změny v lékové politice. Podle zveřejněných informací se bude jednat pouze o dílčí změny v současném systému (např. změna placení regulačního příspěvku, pacienti by si také měli hradit levné léky sami). Hlavní zásady současného systému mají zůstat v platnosti, a tak i výsledky této studie budou nadále platné. SOUHRN Práce se zabývá statistickou analýzou cen léků v lékárnách okresu Kladno. Tato analýza byla provedena na modelové skupině 13 lé ků. Soustředila se zejména na rozdíly v cenách léků. Variační koeficient se pohyboval od 0,024 do 0,42. To ukazuje na velký rozdíl cen některých léků mezi lékárnami. Šetřením bylo dále prokázáno, že existuje zá vislost cen některých léků na umístění a bliž ší specifikaci lékáren kladenského ok re su. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi cenami léků v lékárnách umístěných v nákupních střediscích a mimo tato střediska (ve zdravotnických zařízeních, jin Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu

18 brhel_pletkova :39 Stránka 4 de). Vliv velikosti obce (Kladno Slaný os tat - ní) ani vzdálenosti od centra na ceny léků ne - byl prokázán. Lékárníci kritizují systém jako příliš složitý a poukazují zejména na to, že mu pacienti nerozumí a nepřijímají ho. Klíčová slova: léková politika ČR, ceny léků, lékárny, Kladno Studie byla vytvořena v rámci projektu Hodnocení zdravotnických prostředků podpořeném grantem Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR číslo NT Literatura 1. Doležal T. Léková politika na rozcestí aneb co nám dal a co nám vzal nový systém stanovování cen a úhrad. Pharm Business Magazine. 04/2009, roč. 5, č. 4, str Hendl J. Přehled statistických metod: Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, str. ISBN Marečková J. Postřehy z cenové regulace. Pharm Business Magazine. 01/2008, roč. 4, č. 1, str Neubertová L., Štajer L. Cenová regu - lace více než aktuální téma. Pharm Business Magazine. 03/2009, roč. 5, č. 3, str SÚKL. Seznam lékáren okresu Kladno. Aktualizováno Dostupné na internetu: <http://www.sukl.cz> Regulační poplatky trochu jinak Otázka zdravotnických regulačních poplatků je častým mediálním tématem. Většinou se však omezuje pouze na jejich prosazování či odmítání. Vědí však ti, kteří poplatky u lékaře, v lékárně i v nemocnici platí, k čemu jsou poté tyto peníze využívány? Podle nejnovějšího šetření agentury STEM/MARK nemá o dalším využití regulačních poplatků představu téměř čtvrtina populace starší 15 let. 15 % osob se domnívá, že regulační poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a vrací se nazpět do zdravotnictví. Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je regulační poplatek příjmem zdravotnického zařízení, které jej vybralo. Téměř dvě třetiny populace starší 15 let (65 %) jsou si této skutečností vědomy. Úroveň takovéto znalosti stoupá s věkem a do - saženým stupněm vzdělání. 15 % osob (zejména nejmladší věkové skupiny do 29 let, ženy a lidé se základním vzděláním) se domnívá, že vybrané poplatky jsou příjmem státního rozpočtu, 8 % dalších považuje mylně za příjemce poplatků zdravotní pojišťovny. Necelá desetina pak netuší, komu takto vybrané finanční prostředky náleží. A jak jsou vlastně regulační poplatky využívány? Zákon praví, že zdravotnické zařízení, které poplatky vybralo, je následně povinno použít takto vybrané finanční prostředky na úhradu nákladů spojených s provozem zařízení a jeho modernizací. A jak to vnímají lidé? Téměř čtvrtina občanů nemá ponětí o tom, k čemu jsou vlastně poplatky využívány, co se z nich hra - dí. Nejvíce takovýchto osob je mezi čtyřicátníky a osobami s nižší úrovní vzdělání. Více než pětina ostatních se domnívá, že poplatky slouží zdravotnickým zařízením k modernizaci vybavení a dalším investicím do jejich rozvoje (tak jak ukládá zákon). Osmina ostatních (nejčastěji nejmladší respondenti do 19 let), zastává názor, že tak - Odpovědi na otázku: Čí příjmem jsou podle Vás regulační poplatky, které platíte při návštěvě u lékaře, v nemocnici nebo za položku na receptu v lékárně? (odpovědi v procentech) zdravotnického zařízení (lékaře, nemocnice, lékárny) 65 státu, státního rozpočtu, systému zdravotnictví 15 zdravotních pojišťoven 8 ministerstva zdravotnictví 2 vlády, politiků 2 kraje, města 1 jiné 3 nevím 9 Odpovědi na otázku: K čemu jsou podle Vás dále tyto vybrané poplatky využity? (odpovědi v procentech) zisk/další příjem zdravotnického zařízení 25 vybavení/modernizace zdravotnického zařízení 19 zlepšení lékařské péče/kvality služeb 12 režie, provoz zdravotnického zařízení 8 do zdravotnického systému 7 mzdy lékařů 4 placení děr ve státním rozpočtu 2 příjem zdravotních pojišťoven/ lékaři dostanou o to méně 2 od zdravotních pojišťoven hrazení finančně náročné léčby/výzkumu 1 jiné 5 k ničemu 3 nevím 24 to získané finanční prostředky jsou využívá - ny ke zlepšení léčebné péče pacientů a kvality jim poskytovaných zdravotnických slu žeb. Čtvrtina populace pokládá poplatky za další z příjmů/zisků zdravotnických zařízeních, které mohou být využity jakýmkoliv způsobem, a to v závislosti na rozhodnutí konkrétního provozovatele dané instituce (nejčastěji muži, osoby ve věku let a lidé s vyšším vzděláním). Kdy jsou poplatky vybírány? U ambulantních lékařů by poplatky měly být u osob od 18 let věku vybírány v případě návštěvy spojené s klinickým vyšetřením. Více než čtyři pětiny respondentů (83 %) deklarovaly, že se tak při jejich návštěvě s vyšetřením u lékařů děje vždy nebo téměř vždy, u 14 % dalších občas nebo pouze někdy. Pokud jde o návštěvu lékařů spojenou pouze s předepsáním léku, bez dalšího vyšetření pacienta, neměl by být regulační poplatek vybírán. A jak tomu je ve skutečnosti? Podle více než poloviny (53 %) oslovených tak tomu skutečně v jejich případě je. Necelá polovina osob má ale zkušenost jinou 26 % osob alespoň někdy platí u lékařů i za návštěvu spojenou s pouze předepsáním léku, 21 % dalších má tuto zkušenost častější a za pouhou preskripci zaplatí vždy a nebo téměř vždy. Problematikou regulačních poplatků se ve svém nejnovějším reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden v rámci internetového šetření na reprezentativním vzorku populace ve věku let. Výzkumu se celkově účastnilo 951 osob. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 5. do 9. srpna Zdroj: STEM/MARK Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu 137

19 pavlik_pletkova :00 Stránka 1 SUMMARY: REGIONAL HEALTH POLICY DURING Pavlík M. The paper analyses three important circumstances tight with regional health policy during period : (1) per - sonal capacity of regional authorities; (2) Formulation of strategic documents and (3) relationship among regions and the cabinet. Methods: We tried to find out if there are some important trends changes among regions in previous three points. We gathered data about number of officers focused on health matters; regional strategic documents and political affiliation of members of regional councils and the cabinet members. Conclusions: Systematic work on regional strategic document partly depends on sufficient personal capacity of regional authorities, and possible negative effect was identified in almost present normative opposition to the cabinet. Number of officers focused on health matters was increased about 37 % during and by usage indicator of officer s stress (number of inhabitants to numbers of officers) we proved that differences among average and median values was decreased. Comparison of regions during showed that 10 of 13 regions increased production of strategic documents; however the quality some of this document is disputable. Key words: regional health plans, health policy, implementation O autorovi: Ing. Marek Pavlík, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy University Zdravotní politika na úrovni krajů mezi léty Marek Pavlík Úvod Zdravotnictví, a stejně tak i tvorba a realizace zdravotní politiky, jsou předmětem čas to velmi kontroverzních postojů. Na postavení krajů a jejich úlohu při tvorbě zdravotní politiky rovněž neexistuje jednotný názor. Krajům, už od jejich vzniku, připadla celá řada po - vinností i samostatných práv a současně s tím, bylo předpokládáno, že zájem kraje na vlastním rozvoji přinese lepší řešení, než centralizovaný pohled. Uplatnění principu subsidiarity však současně přináší určité problémy jak pro vládu případě reformních či reorganizačních snah, tak i krajům skrze zásahy do le - gislativního rámce, které negativně ovlivňují strategické rozhodování. Zdravotnictví, díky svému významu patří tradičně mezi oblasti zájmu, kterým je věnována velká pozornost voličů, medií i dalších aktérů. Přesto, nebo snad právě proto, nachá - zíme poměrně významné rozdíly v aktivitě krajů ve vztahu k této problematice. Aktivitu krajů, ve vztahu ke zdravotnictví, lze charakterizovat následujícím způsobem: výkon v rámci přenesené působnosti koncepční a strategická činnosti, rozhodování v rámci samostatné působnosti vztahy s ostatními aktéry, zejména vládou Cílem následujícího textu je porovnání akti - vity krajů mezi lety z hlediska tří základních charakteristik: počtu pracovníků příslušných odborů, koncepční činnosti a potenciální shody s vládní zdravotní politikou. Smyslem článku není vyslovit závěry ve smys lu normativního hodnocení, tedy, že kraj s větším počtem úředníků nebo větším počtem koncepcí má lepší zdravotní politiku. Záměrem je poukázat na odlišné postoje a strategie jednotlivých krajů a ty pak případně dále zkoumat. Ačkoliv počet pracovníků jednotlivých kraj - s kých úřadů bude odlišný, suma přenesených povinností je v zásadě stejná,. Relativně vyšší počet pracovníků by tedy mohl indikovat vyš - ší potenciál koncepčně strategické činnosti, neboť příprava koncepcí a zpravování podkladů pro zastupitelstvo (radu) kraje bude nutně vyžadovat zapojení úředníků krajské - ho úřadu. Není však možné mezi počtem úředníků a množstvím výstupů vidět jednoduchou kauzalitu, neboť koncepční činnost je zpravidla výsledkem i politického rozhodnutí zastupitelstva, rady či hejtmana. Samostatným problémem, který není sledován, je kvalita koncepční činnosti co do for - málních znaků. Některé výzkumy silně poukazují na zásadní nedostatky koncepcí znemožňujících posoudit splnění stanovených cílů [viz např. Šedo, Marx 2009], přičemž kvalita koncepcí (v nich obsažených cílů) je zásadní pro hodnocení procesu jejich implementace, resp. evaluaci výsledků [viz např. Howlett, Ramesh 2003, Winkler 2002, Potůček 2005, Malý, Pavlík 2005]. Současně je však na koncepční činnost nutno nahlížet pou - ze jako na jednu z aktivit kraje, která je součástí zdravotní politiky. K demonstraci problé - mu součástí zdravotní politiky lze použít Tabulku 1, přičemž je věnována pozornost těm oblastem, které může kraj ovlivnit. Z Tabulky1 poměrně jednoduše plyne, že hlavní úlohu kraje lze spatřovat v koncepční činnosti, která využije jemu svěřených pravomocí a současně aktivní ovlivnění tvorby centrální zdravotní politiky a vyjednávání s ostatními aktéry. Důležitou úlohou je rovněž předání informací mezi jednotlivými aktéry za účelem dosažení konsenzu/podpory zájmům kraje. 138 Zdravotní politika na úrovni krajů mezi lety

20 pavlik_pletkova :00 Stránka 2 Tabulka 1: Součásti zdravotní politiky Potůček Gladkij Pažitný Prvek Ovlivnitelnost Prvek Ovlivnitelnost Prvek Ovlivnitelnost krajem krajem krajem Koncepční Systém zákonů, Definování Ano Ne činnost norem a standardů priorit Ano V principu ne, Finanční prostředky V principu ne, Financování, Principy ne, Financování částečně příjmy a způsob částečně příjmy management částečně příjmy zdr. zařízení jejichž jejich alokace zdr. zařízení jejichž dluhu zdr. zařízení jejichž je zřizovatelem je zřizovatelem je zřizovatelem Organizační Platební uspořádání Částečně Instituce Částečně mechanismy zdrav. služeb Ne Právní rámec, zdrav. právo Ne Informace Ano Organizace Částečně Obecné principy Vyjednávání mezi zdravotního Ne účastníky procesu Částečně Regulace Ne pojištění zdravotní péče Sestaveno dle literatury [Potůček 2005: ; Gladkij 2003: 17; Stratégia reformy zdavotníctva 2005 online] Tabulka 2 Přehled počtu zaměstnanců krajských úřadů zaměřených na zdravotnictví % změna kraj Odbor počet počet obyv. Odbor počet počet obyv. počtu počtu obyv prac. *) na 1 prac. prac. *) na 1 prac. prac. na 1. prac Jihočeský SVaZ 45/ SVaZ 54/ ,00-21,72 Jihomoravský Z Z ,53-7,97 Karlovarský Z Z ,00-32,44 Královéhradecký SVaZ 33/ Z ,50-46,30 Liberecký Z Z ,69 10,65 Moravskoslezský Z Z ,39-16,10 Olomoucký Z Z ,00-66,52 Pardubický Z Z ,94-33,73 Plzeňský SVaZ 33/ Z ,55-33,07 Středočeský Z Z ,35 14,63 Ústecký SVaZ SVaZ 47/ ,70-0,77 Vysočina SVaZ 30/NA **) Z ,33-12,41 Zlínský Z Z ,69-7,70 průměr 37,03-19,50 Sestaveno dle internetových stránek krajů; český statistický úřad, rok 2006 dle literatury [Pavlík 2006] *) Údaj za lomítkem udává počet pracovníků daného odboru, kteří jsou zaměřeni na oblast zdravotnictví **) k výpočtu použita polovina celkového počtu pracovníků odboru Zkratky: SVaZ Odbor sociálních věcí a zdravotnictví; Z Odbor zdravotnictví Pozn.: počet obyvatel stav r a stav roku 2009 (počet pracovníků v r počítán v srpnu 2010) Metody Výzkum byl rozdělen do tří částí. Do výzku - mu bylo zahrnuto 13 krajů, Praha s ohledem na svá specifika nebyla započítána. (1) Data o pracovnících krajských úřadů byla čerpána z webových stránek krajů, přičemž sběr dat proběhl v roce 2006 a 2010 a byl sledován počet zaměstnanců odboru zdravotnictví nebo části odboru, jehož bylo zdravotnictví součástí. (2)Koncepční dokumenty byly vyhledávány přes webové stránky kraje a to zpravidla přes volbu zdravotnictví nebo koncepce, dále byl vždy do vyhledávače zadán text zdravotní plán a koncepce zdravotnictví. V druhém kroku byly kraje osloveny s žádostí o verifikaci dat týkajících se jejich koncepční činnosti. Celkem na žádost o verifikaci dat reagovalo 10 ze 13 oslovených krajů. Byli osloveni vedoucí odborů zdravotnictví, na žádost o verifikaci/doplnění dat reagovaly kraje: Jihočeský, Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Vysočina, Pardubický, Královehradecký, Liberecký, Jihomoravský a Plzeňský. Do celkového počtu koncepcí byly započítány i koncepce zaměřené na rozvoj sociálních služeb a to zejména tam, kde nebyly známy žádné jiné koncepce spojené se zdravotnictvím. U krajů s propracovanou koncepční činností tyto dokumenty nebyly zařazeny. (3) Pro analýzu postavení vlády v krajích byla využita data o počtech získaných mandátů v procentech. Bylo abstrahováno od změn v počtu mandátů politických stran daných změnami politické příslušnosti u jednotlivých zastupitelů.toto zjednodušení by mohlo v určitých dílčích případech ovlivnit podhled na celkové postavení vlády, zejména v situacích těsné většiny. Pro vyjádření postavení vlády v zastupitelstvech jednotlivých krajů byl použit následující vzorec: Legenda: PVK,i označuje postavení vlády v zastupitelstvu i-tého kraje; V označuje počet mandátů dané politické strany vyjádřený v procentech. Indexy označují: P \politickou stranu pověřenou sestavením vlády; K politickou stranu, která vstoupila do koalice (vlády) se stranou pověřenou sestavení vlády; r označuje rok Zdravotní politika na úrovni krajů mezi lety

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Základní informace o populaci migrantů v

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů

Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů Karolína Dobiášová Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Univerzita Karlova SZÚ, květen 2010 Struktura přednášky Výzkumy

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Česká asociace sester již několik měsíců upozorňuje na nedostatek sester i zdravotnických asistentů v českém zdravotnictví.

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Struktura příspěvku Stručně k vývoji české migrační politiky Přistup migrantů ze třetích zemí ke

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Jaroslav Pekara 1, Marie Trešlová 2 1) Oddělení anesteziologie, resuscitační a intenzivní péče, Ústřední vojenská nemocnice Praha 2) ZSF Jihočeské

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Projekt Posilování sociálního dialogu prevence násilí na pracovišti. Mgr. Dušan MARTINEK vedoucí Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS

Projekt Posilování sociálního dialogu prevence násilí na pracovišti. Mgr. Dušan MARTINEK vedoucí Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS Projekt Posilování sociálního dialogu prevence násilí na pracovišti Mgr. Dušan MARTINEK vedoucí Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS Praha, Senát Parlamentu ČR 12.10.2010 Plný název projektu:

Více

*** Úvod 1. Základní údaje o populaci migrant v 438 000

*** Úvod 1. Základní údaje o populaci migrant v 438 000 Zdravotní pojištění cizinců v ČR prosinec 2009 Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Abstrakt: Následující text se zabývá zdravotním pojištěním cizinců v České republice a zejména pojištěním u komerčních

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Strategie prevence HIV/AIDS a STDs. Manager Národního programu HIV/AIDS v ČR Ústí nad Labem 8. října 2010

Strategie prevence HIV/AIDS a STDs. Manager Národního programu HIV/AIDS v ČR Ústí nad Labem 8. října 2010 Strategie prevence HIV/AIDS a STDs Manager Národního programu HIV/AIDS v ČR Ústí nad Labem 8. října 2010 Epidemie v ČR Česká republika patří mezí státy s relativně nízkou prevalencí HIV infekce K 31.12.2009

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Erika Konupčíková Plzeň, 6.11.2014 Představení AIVD ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání dospělých založena v roce 1990

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. Univerzita Karlova 1.Lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Obsah Populace migrantů/cizinců v ČR Právní úprava

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Obsah Co se již podařilo prosadit Připravované zákony Co se již podařilo prosadit Zákon o zdravotních službách platný od

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 50 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Národní diabetologický program MUDr. Helena Sajdlová ředitelka odboru zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví ČR

Národní diabetologický program MUDr. Helena Sajdlová ředitelka odboru zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví ČR Národní diabetologický program MUDr. Helena Sajdlová ředitelka odboru zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví ČR Senát PČR seminář 29.5.2012 Diabetes mellitus chronické nepřenosné onemocnění aktuální

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009. Wages in health services in 2009

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009. Wages in health services in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 6. 2010 32 Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009 Wages in health services in 2009 Souhrn Průměrný měsíční plat

Více

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace 2. Konference o.s. Lékaři pro reformu Standardizace odborné v České republice Mgr. Petr Panýr Brno, Kongresové centrum v areálu Výstaviště 25.4.2009 Dnešní stav v oblasti standardizace Existence množství

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Národní zdravotnický informační systém

Národní zdravotnický informační systém NZIS je celostátníinformační systém Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2007 Ke sběru a zpracováníinformací

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Tisková zpráva. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ROKU 2015 očima ředitelů nemocnic (1. etapa)

Tisková zpráva. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ROKU 2015 očima ředitelů nemocnic (1. etapa) Tisková zpráva ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ROKU 2015 očima ředitelů nemocnic (1. etapa) V Praze dne 25.6.2015 Organizace HealthCare Institute si Vám ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos dovoluje předložit

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Cíle pilotní sondy zmapovat problémové oblasti zdravotnického personálu

Více

Prevence úrazů v NPZ PPZ v roce 2006 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., Mgr. Lenka Polanská Oddělení podpory veřejného zdraví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Úrazy současná situace

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Martin Doležal, Oddělení koncepcí zdravotní péče Konference Efektivní strategie podpory zdraví III. SZÚ, Praha, 18. 6. 2015 Zvýšení

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016 Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016 MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 4. 2014 4 Souhrn Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013 Balneal Care in 2013 Tato Aktuální informace přináší

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Pracovní podmínky nutričních terapeutů

Pracovní podmínky nutričních terapeutů Pracovní podmínky nutričních terapeutů Bc. T. Starnovská ČAS Různé kvalifikace, stejné použití? Zaplaťte si terapeuta, může všechno (ale ne tak docela)! Má specializaci? Kolik a co je reálné udělat za

Více

Výroční zpráva Zpráva o hospodaření a účetní závěrka 2008 (článek XIII., odst. 3 Stanov sdružení )

Výroční zpráva Zpráva o hospodaření a účetní závěrka 2008 (článek XIII., odst. 3 Stanov sdružení ) Výroční zpráva Zpráva o hospodaření a účetní závěrka 2008 (článek XIII., odst. 3 Stanov sdružení ) 2009-05-27 Česká evauační společnost, o.s. Phdr. D.Švec 1. Úvod Tato výroční zpráva je zpracována na základě

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

STRATEGICKÉ DOKUMENTY

STRATEGICKÉ DOKUMENTY STRATEGICKÉ DOKUMENTY Koncepce Hygienické služby a prevence Zákon č. 258/2000 Sb. jeho novela Zdraví 21 Zdraví 2020 MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2013 2014

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2013 2014 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2013 2014 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 14. prosince 2012. Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více