Střední Asie. Kurs pro obor Rozvojová studia UP Olomouc. Slavomír Horák

Transkript

1 Střední Asie Kurs pro obor Rozvojová studia UP Olomouc Slavomír Horák

2 Program kursu Historický vývoj ve Střední Asii Analýza vnitropolitického vývoje Střední Asie z hlediska jednotlivých států (Kazachstán) Analýza vnitropolitického vývoje Střední Asie z hlediska jednotlivých států (Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán) Společnost ve Střední Asii (islám, zvyky etiketa, lidská práva, média, migrace, postavení žen) Role NGO Afghánistán historický vývoj, Afghánská společnost (rozpor mezi tradicí a modernitou) konflikt v Afghánistánu a jeho důsledky

3 Literatura ke Střední Asii Obecná Literatura Allworth, E. : Central Asia. 130 Years of Russian Dominance, New York, 1994 Gleason, G.: Markets and politics in Central Asia: structural reform and political change. Routledge/Curzon, London, Horák, S.: Střední Asie mezi východem a západem. Karolinum, Praha, odkazy na významné stránky Nations in Transit 2006: Democratization in East Central Europe and Eurasia. Rowman & Littlefield Publishers, Inc., Freedom House New York, Washington, Budapest, Bucharest, Belgrade, Kiev, Warsaw, 2005, Roux, : Dějiny Střední Asie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, Soucek, S.: A History of Inner Asia, Cambridge: Cambridge University Press, Олкотт, М. Б.: ВторойшансЦетральнойАзии. ЦентрКарнеги, Москва, Carnegie Endowment for International Peace, Washington, (angl. originál)

4 Vymezení Střední Asie Střední Asie (Центральная Азия současná ruská literatura) : Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán Central Asia širší pojetí (Roux): výše uvedených 5 států + Afghánistán a Ujgursko (Sin-ť-jang) Средняя Азия (Srednjaja Azija i Kazachstan - sovětská literatura) : 4 státy + Kazachstán

5 Historický vývoj Střední Asie Stručná chronologie viz:

6 Historický vývoj Střední Asie dopad do současnosti - historické dostihy o nejstarší hlavní město - Kuljob 2700 let, Oš 3000, Istarafšón 2400 let, - Podpora archeologických výzkumů (Uzbekistán, snaha dokázat nejstarší dějiny Střední Asie) - Analogie Turecko, Afghánistán, Írán, Evropa aj.

7 Mongolskáříše

8 Středověké dějiny Střední Asie Největší sláva národa Uzbekistán Amír Timur Tádžikistán Ismoil Somoni Kyrgyzstán Manas Turkmenistán Oghuzz Chan, Sultan Sandžar

9 Amir Timur

10 Sámánovskáříše

11 Mongolské dědictví

12 Bucharský emirát 1784 emirát, Mangitovci Buchoro-i Šaríf (svatá Buchara)

13 Chivský a Kokandský chanát

14 Porobení Střední Asie úpadek národů Dobytí Střední Asie Ruskem (Geokdepe) Ruská koloniální správa ve Střední Asii Likvidace místních kultur Džadídisté protirusifikační hnutí, národní obrození

15 Národní obrození ve Střední Asii -Čokan Valichanov

16 Bolševická revoluce a formování současné Střední Asie

17 Kazachstán Analýza vnitropolitického vývoje v letech

18 Administrativní uspořádání

19 Kazachstán regionálníčlenění Sever Rusové, těžba surovin, průmysl, vazba na Rusko Západ Kazaši, naleziště ropy a zemního plynu, vazba na evropské Rusko Jih pouště, zemědělství (bavlna), konzervativní region (Turkestán), vazba na Uzbekistán) Jihovýchod Almaty, Rusové, obchodní centrum, vazba na Rusko, Čínu a zbytek Střední Asie Východ Semipalatinsk, vysoká urbanizace, Rusové (kazašský venkov), vazba k Rusku/Sibiř)

20 Kazachstán sociální dělení Džüzy Kazašský chanát (Hordy) Ulu, Orta, Kiši Do určité míry vliv na politiku (slábnoucí) Výrazněji se projevuje na jihu Kazachstánu

21 Kazachstán Prozápadní a demokratická iluze Přetrvávající sovětský administrativní systém Politická mobilizace obyvatelstva Hledání modelu socálně-ekonomického a politického vývoje 1990 volby do Nejvyššího sovětu Kazašské SSR (1/4 křesel alokována pro komunistickou stranu a společenské organizace), volba prezidenta parlamentem (Nursultan Nazarbajev) 1991 prezidentské volby (jediný kandidát, 98,78% hlasů) 1993 nová ústava, prezidentský systém (ze 177 poslanců Mažilisu Nazarbajev kontroloval jmenování 42)

22 Kazachstán krize vztahů mezi prezidentem a parlamentem (rozpuštění), svolání Národního shromáždění (nemá oporu v ústavě), referendum o prodloužení mandátu prezidenta do r Upevnění personifikované moci Ústavní posílení pravomocí prezidenta (možnost vydávat výnosy s platností zákonů, právo veta v zákonodárném procesu, faktická neodvolatelnost prezidenta) 1998 prodloužení prezidentského mandátu na 7 let (poslanci na 6 let), odstranění věkového limitu pro prezidenta, zrušení 2 funkčních období Prohlášení zvláštní cesty Kazachstánu k demokracii (asijský model vývoje nejprve ekonomika, poté politika ) Růst konfrontace moci a opozice Opoziční činitelé (Kažegeldin) Definitivní otevření Astany jako nového hlavního města Kazachstánu

23 Kazachstán - Astana

24 Kazachstán Dočasná stabilizace Stabilizace elity prezidentské svatby s Kygyzstánem Rychlé ekonomické reformy, nastartování růstu ekonomiky (spojeno také s růstem cen energetických surovin) Růst vlivu byznys elity

25 Kazachstán Aktivizace vnitřních bojů mezi elitou Růst vlivu některých členů rodiny prezidenta Proprezidentské strany sjednocení Otanu Řízená opozice režimu Sjednocení opozičních sil (Demokratická volba Kazachstánu Galymdžan Džakijanov, Muchtar Abljazov)

26 Kazachstán Záhadná úmrtí některých bývalých prominentů režimu Omezení přístupu k médiím pro opozici Zdánlivá politická liberalizace v regionech (volba akimů) Konsolidace proprezidentských politických stran (Dariga Nazarbajeva, Nur-Otan) Jednobarevný parlament v roce 2007 Druhá vlna vnitřních rozbrojů mezi elitami - rodina (Rachat Alijev, manžel Darigy N.; Timur Kulibajev manžel DInary N.

27 Shrnutí klanová struktura džüzy Velká, Střední, Malá Horda president Nazarbajev Starší Horda, přesun hlavního města země do Astany (Akmola, Celinograd), faktické doživotní jmenování 2000, jeho Rodina kontroluje velkou část eonomiky největší podíl Rusů v celé Střední Asii, ruští Kazaši významné nerostné bohatství ropa, zemní plyn problematika ropovodů, v rámci regionu poměrně vyspělá ekonomika velmocenské ambice v rámci regionu (integrační projekty)

28 Kyrgyzstán Analýza vnitropolitického vývoje v po roce 1991

29 Kyrgyzstán obecné předpoklady Regionálníčlenění (sever jih, levé křídlo, pravé křídlo, ičkilik) často na virtuální úrovni, velký vliv na psychologii politika v Kyrgyzstánu Výrazný podíl Rusů (ruština oficiální jazyk) inteligence, odliv ruské populace Stoupající podíl čínských přistěhovalců Uzbecká menšina ve Fergánské kotlině hrozba mezietnických sporů) Slabá ekonomika nevýznamné nerostné bohatství snaha o orientaci na obchod a turistiku energetika (vodní elektrárny) nedaří se přilákat zahraniční investory (kromě Kazachstánu, Ruska a Číny)

30 Kyrgyzstán formování státu zvolení prezidenta Akajeva (nebyl prvním tajemníkem KS Kyrgyzstánu), výměna elit (k moci přišly severní elity) Situace léto 1990 konflikt v Oši a Üzgenu Charakteristika Akajeva Akademická půda Silná rusifikace Liberální přístup Zpočátku menší zapojení do klanových vazeb (keminský okres) Manželka Marjam (Talasský region), známá s Čingizem Ajtmatovem Přisouzení vůdčí role (Kyrgyz č. 1) Ideologické tendence umírněný nacionalismus (obava ruské populace), demokratizace Říjen 1991 volba prezidenta Akajeva (všeobecné volby, jediný kandidát) Vágní formulace prezidentských pravomocí (dekrety s platností zákona) 1993 přijetí ústavy poměrně vyvážená struktura tří článků moci (Žogorku Keneš) Důraz na demokratizaci, liberalizaci ekonomiky (vstup do WTO) Boj mezi severními a jižními elitami (Absamat Masalijev) separatistické tendence na jihu Velký rozvoj občanské společnosti (stovky NGO) příliv rozvojové pomoci

31 Kyrgyzstán Konsolidace režimu Akajeva Volby prezidenta 1995 vyškrtnutí několika prezidentských kandidátů (z formálních důvodů), volby jinak proběhly transparentně (závěry OBSE) Rozšiřování prezidentských pravomocí (změny ústavy 1996) Volby prezidenta 2000 zjevná diskriminace několika kandidátů Boj o právo na kandidaturu Akajeva v prezidentských volbách v roce 2000 (role Ústavního soudu Čolpon Bajekova) Fragmentovaný parlament Formování politických stran (vůdcovský princip, regionální ukotvení), nezávislí kandidáti v parlamentu (vesměs proakajevská klika)

32 Kyrgyzstán v letech Rostoucí odpor vůči Akajevovi (zakládání občanských sdružení) Rostoucí vliv rodiny Akajeva (Marjam Akajeva fond Meerim, zeť Adil Tojgonbajev kazašský obchodník) Růst role NGO podpora politických stran, masmédií aj.), vliv na politiku Roztříštěná opozice nebyla schopna představit vlastního kandidáta Události v Ak-suu 2002 Azimbek Beknazarov, výrazný propad popularity Akajeva

33 Tulipánová revoluce 2005 Dlouhodobé příčiny Nesoulad demokratického snažení s klanovou politikou Rostoucí moc prezidenta a jeho rodiny Slabá ekonomika prezident nedokázal zvednout životní úroveň obyvatelstva Katastrofální růst korupce a klientelismu Rostoucí závislost na mezinárodní pomoci Slabá vymahatelnost práva (velké množství zákonů) Růst opozičního potenciálu masová opozice, formální opozice, kuchyňská (intelektuálská) opozice, opozice uražených Krátkodobé příčiny Konsolidace opozice 2004 Demokratický svaz Kyrgyzstánu (Kurmanbek Bakijev) Vliv NGO podpora nejrůznějších demokratizačních grantů Opoziční média Chyby Akajeva (potlačování opozice)

34 Kyrgyzstán v letech Rozdělení vítězného tábora tandem Bakijev Kulov (rozpad podzim 2006) Boj o ústavu (listopad prosinec 2006), definitivní text ústavy říjen 2007 Růst vlivu Bakijeva a koncentrace moci v jeho Administraci (analogie Akajevovi?) Fragmentace parlamentu (volby v prosinci 2007 prezidentská strana Ak Džol) Neřešení sociálně-ekonomických problémů Korupce, klientelismus Chudoba Zadlužení země (debata o vstupu do HIPIC)

35 Uzbekistán Analýza vnitropolitického vývoje po roce 1991

36

37 Etnohistorické regiony Uzbekistánu Střed (Samarkand, Buchara) kulturní a náboženská centra, Bucharský emirát, Tádžikové, sovětské i postsovětské elity (Šaraf Rašidov, Islom Karimov) Taškent industrializace, tradiční obcohdní centrum Střední Asie, centrum ruské populace (sídlo Turkestánské gubernie), boj o Taškent mezi Kokandem a Bucharou v 19. století Fergána Kokandský chanát, hustě osídlená oblast, intenzivní zemědělství (etnické menšiny Uzbeků), význam islámu (konzervativní region). Jih Kaškadarjinská a Surchandarijská oblast (zaostalé regiony, nehrají v politice prakticky žádnou roli. Chórezm tradiční centrum Chíva, silná regionální identita (Ičan Kala), v uzbecké politice relativně slabá role Karakalpakstán autonomní republika, odlišný etnický a jazykový původ, vazba spíše na Kazachstán

38 Geopolitika Uzbekistánu Velká hra o středoasijské chanáty v 19. století Taškent centrum ruské správy ve Střední Asii Sovětské období (Uzbecká SSR z roku 1924 rozhraničení Střední Asie), značný v politice Moskvy na úkor okolních států Postsovětský Uzbekistán Uzavřenost země Klíčová poloha ve Střední Asii (tranzit) Geostrategický zájem velmocí (Rusko, USA, Čína, Turecko)

39 Zmatek pozdní sovětské moci z. Šaraf Rašidov, samarkandsko-džizzakský klan 1986 bavlníkový skandál vláda Rafiqa Nišanova (fergánské klany) 1989 pogromy Meschetinských Turků, nástup Isloma Karimova Charakteristika Karimova: Schopný ekonom Vynikající cit na kádry Schopnost balancovat různé zájmy Pozdně sovětské ideologické tendence: Nacionalismus uzbečtina, uzbecké obrození, intelektuálové, hnutí Birlik, Erk (Muhamamd Sólih) Islámský směr - hnutí Adolat, muftí Muhammad Sadyk Muhammad Jusuf) Karimov přejal nacionalistickou doktrínu a potlačil islámský směr

40 Uzbekistán konsolidace moci Karimova Podzim 1991 volba prezidenta Karimova, protikandidát Muhammad Sólih Odstavení zjevně opozičních stran Birlik, Erk 1995 referendum o prodloužení mandátu prezidenta do roku prezidentské volby (formální kandidát Abdulhafiz Džalolov) 2002 změna ústavy, prodloužení prezidentského mandátu na 7 let (vč. současného prezidenta) Leden 2007 formální ukončení pravomocí prezidenta Prosinec 2007 prezidentské volby (nová kandidatura Karimova na 1. funkční období) Slabá role parlamentu (Olij Madžlis) slabé politické strany (Milli Tiklaniš, UzLiDeP, Lidově-demokratická strana Uzbekistánu, Fidokorlar aj.)

41 Dynamika klanů v Uzbekistánu 90. léta tradiční regionální klany Samarkandský (Ismoil Džurabekov, vazba na Afghánistán) Taškentský (premiér Šukrulló Mirsaidov protivník), podnikatel Timur Alimov (od 90. let) Fergánský (likvidace) Další významné funkce Boj siloviků - KGB/SNB (Rustam Inojatov) versus ministerstvo vnitra (Zakir Almatov, Taškent) +Kadyr Guljom (ministerstvo obrany) Odstranění nejvlivnějších lidí: odstranění Džurabekova (čestný důchod, dočasný růst vlivu Alimova ) Odstranění Almatova (Na léčení) Růst vlivu rodiny prezidenta (cca od r. 2000) Gülnara Karimova skandál s firmou Coca-Cola (Mansur Maksúdí) Sadyk Safajev (ministr zahraničí)

42 Opoziční strany a hnutí Birlik (Jednota) Abdurahim Polat Erk (Svoboda) Muhammad Sólih Güneš Uzbekiston (Slunečný Uzbekistán) Ozod dehkonlari (Svobodní rolníci) Hizb-ut-Tahrir Islámské hnutí Uzbekistánu Islámské hnutí Turkestánu Akromíja

43 Charakteristika islámských proudů Islámské hnutí Uzbekistánu (Turkestánu) spojení s Tálibánem podpora al-qáidy Vůdcové Tóhir Juldoš (do r Džuma Namangání) dnes základny v Pákistánu obchod s narkotiky Hizb-ut-Tahrír mírné prostředky, vznik chalífátu, celosvětová organizace možnost prolínání struktur letáky, vydavatelská činnost malé buňky, izolované od sebe Akromíja odštěpení od Hizb-ut-Tahrír specifika Fergány události v Andižanu 2005

44 Ideologie Amir Timur patron moderního Uzbekistánu sekularismus demokracie vlastní cesta s ohledem na národní tradice mustaqillik (nezávislost) vatančilik (státnost) a özbekčilik (uzbectví) dostliq, tynčlik (přátelství, mír) stát s velkou budoucností specifická cesta k tržní ekonomice

45 Shrnutí klanové struktury, klasické sociální vazby mahallová struktura, na špici prezident Karimov a jeho rodina, autoritářské tendence Andižan demografická situace Fergánská kotlina (sociální napětí - nezaměstnanost) islám nejvyšší podíl reálných muslimů, možnost radikálních skupin, protestní hlasy proti režimu silné etnické menšiny Tádžikové (Buchara, Samarkand), Rusové Taškent, dosud se neukázalo jako významný problém významný hospodářský potenciál zemědělství, nerostné bohatství, avšak státem a klanovými strukturami dirigovaná ekonomika, vytěsnění zahraničních investorů velmocenské ambice v rámci regionu možnost rozpoutání konfliktu v zájmu zachování moci

46 Tádžikistán Analýza vývoje po roce 1991

47 Regionalizace Tádžikistánu Leninobod vládne, Kuljób chrání, Karategin obchoduje, Pamír tančí. Významná regionalizace v XIX. století (begství Bucharského emirátu) Severní oblasti (Leninabad/Chodžent) velký podíl uzbeckého obyvatelstva, vazba na Uzbekistán - Samarkand), mocenská základna vedení sovětského Tádžikistánu od 40. do poloviny 90. let XX. Století (Bobodžon Gafurov), průmyslová základna Centrum Dušanbe, v minulosti spíše Hissórské klany (vazba na Uzbekistán), subjekt tádžické politiky (kdo ovládne hlavní město) Kuljób silovici, agrární region (bavlna), hranice s Afghánistánem, nejednotnost Garm a Karategin malý přístup k moci, maloobchod, malé, ale dynamické skupiny, střední intelektuálové (univerzity, Akademie věd), po roce 1989 se odsud formovaly nacionalistické a islámské proudy Pamír specifický region (pamírské národy), malé klany, vzdělaná elita (pohraniční region SSSR, investice do vzdělání, podíl v KGB (střední kádry), vazba na souvěrce v Afghánistánu

48

49

50 Občanská válka v Tádžikistánu Příčiny: Regionalizace země přeskupení moci mezi regiony Vykradení skladů sovětské armády Kriminalizace politiky (vojenští velitelé) Růst nacionalistických i ismámských nálad v zemi

51 Občanská válka pokus Karateginu a Garmu o převzetí moci (pod hesly demokratizace) Květen 1992 vláda národního usmíření islamisté + nacionalisté neschopnost vyrovnat se s ekonomickým propadem 1992 Růst radikálních tendencí Chaos a počátek násilných střetů (září 1992) Negativní přijetí populací v Dušanbe Nástup kontraelity na podzim 1992 Listopad volba předsedy Nejvyššího sovětu Tádžikistánu (Emómali Rahmónóv) Růst moci polních velitelů Sangak Safarov Prosinec 1992 dobytí Dušanbe

52 Občanská válka v Tádžikistánu Střídavé střety v Karateginu, Garmu a v jižních oblastech (desítky tisíc uprchlíků) Hlavní štáb opozice v Afghánistánu (podpora ze srtany Ahmada Šáha Mas c úda), Spojená tádžická opozice (sjednocení) Růst moci Kuljóbu postupné vytlačení polních velitelů ze správy země Zhoršení ekonomické situace rozmach obchodu s narkotiky Mírová vyjednávání ( ) snahy o mírová vyjednávání vedoucí představitelé Saíd Abdulló Núrí (opozice) a Rahmónóv (vláda, přezdívka mírotvorec ) Aktivizace zahraniční politiky Moskvy vůči Střední Asii (Primakov) Růst Tálibánu v Afghánistánu

53 Konsolidace moci Rahmónova 1993 smrt Sangaka Safarova 1994 ústava Tádžikistánu, zavedení funkce prezidenta 1995 zvolení Rahmónóva prezidentem 1997 podpis mírové dohody (ideologie mírotvorce ) odstranění všech vlivných polních velitelů upevnění moci státu (hrozba afghánizace Tádžikistánu) 1999, 2006 volby prezidenta, přesvědčivé vítězství Rahmónóva Změna ústavy v referendu v roce 2003 tj. v současnosti běží 1. funkční období Zúžení mocenské elity na oblast Dangary - rodina prezidenta

54 Rodina Rahmónova Sofina Rahmónóva vnučka, vlastní druhý největší televizní kanál v zemi Ozoda Rahmónóva starší dcera, její muž pracoval od r ve Světové bance a zprostředkovával kredity banky Tádžikistánu. Pracovala na velvyslanectví Tádžikistánu v USA, převody rodinných financí Firuza Rahmónóva žena syna šéfa tádžických železnic a majitelka řady luxusních butiků a dalších obchodů v Dušanbe Hasan Sadullojev bratr ženy Rahmónóva, Orion Bank a korporace Ismoil Somoni XXI století, podniky s bavlnou, vliv v TadAZu, cementárny, imunitu mu zachovává ministr bezpečnosti Abdurahimov Hajriddin Nuriddin Rahmónóv starší bratr prezidenta, bývalý traktorista, hlavní poradce prezidenta k vnitřní politice (tj. kádry), Amiršo Miralijev gubernátor Chatlonské oblasti (překupnictví, znásilňování dívek, přivlastnění si řady podniků v Chatlonu, kádrový pán), od roku 2006 státní poradce prezidenta pro kádry (Administrace prezidenta) DOPLNIT (ověřit) Abdudžabbor Azizov poradce pro kádrovou politiku, jeho sestra se stala předsedkyní oblastního soudu, další sestra náměstek ministra Další vlivná osobnost: Mahmadsaid Ubajdullójev (Parcharská skupina) primátor Dušanbe, předseda horní komory parlamentu, části akcií TadAZu, rozdělování zahraničních úvěrů, dvojka tádžického režimu

55 Ideologie Rahmónóv mírotvorce, učitel, historik, první prezident Obnovení lidových tradic svatby, náboženské obřady Obnovení tádžické kultury zvláště v letech , derusifikace jmen Árianismus rok árijské kultury (2006) Ismoil Sómóní

56 Dangara

57 Shrnutí silný klanový faktor Regionální klany Dangarizace moci v rukou prezidenta a jeho poradců občanská válka ( ) snaha o přerozdělení ústřední moci vláda neměla pod kontrolou některé regiony přeprava drog z Afghánistánu ne zcela spolehlivě hlídané hranice (z ruské i tádžické strany) slabé hospodářství nízké investice nestabilní prostředí následky války zaměření na energetiku výstavba přehrad Silná vazba na Rusko pracovní migrace ruská vojenská základna

58 Turkmenistán

59 Regionalizace Turkmenistánu Achalský region centrální, Achal Tekke,koncetrace bohatství a elit, Ašchábád/Ašgabat Balkánský region Jomudi, kazašská menšina (Bekdaš), ropa a zemní plyn, vazba na Kaspické moře (Ázerbajdžán, Rusko) Severní region (Dašoguz) uzbecká menšina, oddělen od zbytku Turkmenistánu, zemědělská až pouštní oblast Jihovýchod Mary, Lebap kmen Ersary, Salor, Saryk, zemní plyn (Döwletabad, Yolotan, pravý břeh Amudarji) Neobsazený střed bývalá oáza Darwaza, Erbent

60 Formování turkmenského režimu 1986 Saparmurat Nijazov jmenován 1. tajemníkem ÚV KS Turkmenské SSR Osobnostní charakteristiky: Velmi bojácný (loajalita Moskvě), nesamostatnost, čekání na rozkazy shora, malost vůči nadřízeným kompenzoval vůči podřízeným (zde rovněž požadoval bezvýhradnou autoritu Víra ve vlastní schopnosti (i nadpřirozené) Achal Tekke sirotek (otec neznámý, matka patrně zemřela v roce 1948 při zemětřesení, žena Ruska), neukotvenost v turkmenské společnosti Pozice Turkmena č. 1 Nezávislost dlouho váhal s vyhlášením, nebyl si jistý reakcí Moskvy /5 strach z návratu Sovětského svazu (velmi loajální politika vůči Rusku) Od pol. 90. let definitivní utvrzení vlastní samostatnosti Posilování kultu osobnosti Izolovanost režimu (obrana proti případným výpadům)

61 Formování politického systému V přechodném období se vždy objevuje silná osobnost. Tak tomu bylo s De Gaullem, Bismarckem, Atatürkem. Kromě toho existuje psychologie národa a místní specifika. Turkmeni vždy něco uctívali, nejprve oheň, později islám a poté Marxe Lidé musejí v něco věřit. (Saparmyrat Türkmenbašy). Formálně demokratická ústava prezidentská republika Preference turkmenského etnika (jedině Turkmen se může stát prezidentem Halk Maslahaty orgán nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí (tvoří jej poslanci parlamentu Medžlisu, lidoví zástupci, členové kabinetu, soudci, prokurátoři, hakimové regionů aj.), cca 2500 členů Výrazné pravomoci prezidenta roku 1999 byl Türkmenbašy jmenován doživotním prezidentem ze strany Halk Maslahaty, členové společenských organizací Další společenské organizace Demokratická strana Turkmenistánu (Ondžyk Musajev), Rada stařešinů, Celonárodní hnutí Galkynyš (Humanitární asociace Turkmenů světa, Svaz veteránů, Svaz žen, mládežnická organizace Magtymkuli)

62 Politický vývoj Červen 1992 inaugurace prezidenta Prosinec 1992 první zasedání Halk Maslahaty (10 let prosperity Turkmenistánu) bezplatná voda, plyn, elektřina, sůl Prosinec 1993 prodloužení mandátu prezidenta do roku 2002 (stvrzeno referendem v lednu 1994) Prosinec 1995 Neutralita Turkmenistánu Prosinec 1999 Saparmurat Türkmenbašy jmenován doživotním prezidentem Září 2001 přijetí Ruhnámy jako svaté knihy Turkmenů (viz dále ideologie) Listopad 2002 atentát na prezidenta, velké čistky 21. prosinec 2006 smrt Türkmenbašyho

63 Elity Tradiční nadvláda Achal Tekke státní znak, státní svátky (Geokdepe) Další kmeny mírně odstředivé tendence, změna toponymických jmen Rusifikovaní Turkmeni ( Euroturkmeni ) Výrazná loajalita vůči autoritám

64 Elity v době Türkmenbašyho Postupné zúžení turkmenské elity Odstavení řady opozičních činitelů Emigrace (Avdy Kulijev, 1992), Čestné důchody Velvyslanecké posty Později již pouze čistky s dlouholetými tresty (20 a více let) (ministerstvo vnitra), 2002 (KNB), 2005 (Gurbanmuradov, Saparov), 2006 (generální prokurátorka) Na konci vlády Türkmenbašyho zbyly pouze dvě hlavní mocenské struktury: Ochranka prezidenta (s klienty v silových ministerstvech) Administrace prezidenta (Rusové) Prezident disponoval vynikajícím kompromatem na všechny osoby

65 Turkmenistán v roce 2007 Úzká elita Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhammedov Dlouholetý ministr zdravotnictví, stomatolog Větší ukotvení v tradiční společnosti - původ z Geokdepe Změna ústavy přizpůsobení Berdymuhammedovi Alternativní volby prezidenta Kumulace moci prezidenta předseda Halk Maslahaty, olympijského výboru, Humanitární asociace Turkmenů světa apod. Likvidace silových ministrů (Redžepov) Retradicionalizace elity opora na vlastní region Snaha o reformy na papíře, nejsou potřebné kádry (školství, zdravotnictví) Ideologie pokračování některých tradic z období Türkmenbašyho (úcta k Ruhnamě) Kult Berdymuhammedova portréty Berdymuhamemdova, oslavy 50. let, vystoupení na Valném shromáždění OSN a setkání ve světě, velký architekt

66 Ideologie režimu Demokracie se specifickými prvky silná prezidentská moc (paternalismus), nutná podmínka transformace společnosti, která byla ničena ruskou a sovětskou tradicí po 120 let. 3 sloupy ideologie Ruhnama (svatá kniha Turkmenů) Garašsyzlyk (nezávislost) Baky Bitaraplyk (věčná neutralita) Tyto tři sloupy vedou zemi ke zlatému věku Turkmenů (Altyn Asyry) Základní prvky ideologie Etatismus. Role státu při transformaci ke spravedlivému uspořádání s důrazem na výraznou roli hlavy státu jako Otce národa tj. faktický kult osobnosti. Nacionalismus. Oficiálně prohlašovaná podpora turkmenských tradic, zavádění turkmenštiny na všechny vzdělávací a administrativní stupně a s tím související podpory türkmenčiliku (turkmenství), které spočívá v propagandě specifičnosti turkmenského národa. Archaizace. tradiční mocenské struktury Turkmenů (Halk maslahaty nebo Rada stařešinů). turkmenizace společnosti, státní správy, školství a dalších oblastí, snaha o asimilaci jiných národnostních skupin. Jednota. rozbití archetypizované struktury turkmenské kmenové společnosti Výlučnost. specifický model turkmenského státu.

67

68 Kult osobnosti Prosinec Zákon o ochraně cti a důstojnosti presidenta.duben Vyhlášení kultu osobnosti Saparmyrata Nijazova Halk maslahaty přiznal Nijazovovi čestné příjmení Türkmenbašy (Otec Turkmenů). Duben Zavedení každodenní přísahy věrnosti presidentovi. Červen 1996 mešita Saparmyrata Hodži v Geok Depe byla vyhlášena Mekkou Turkmenů Snaha hledat mezi předky Türkmenbašyho Proroka Muhammada, později Alexandra Velikého. Prosinec Volby do parlamentu. Halk maslahaty jmenoval presidenta Nijazova doživotním presidentem Turkmenistánu. Květen Celosvětová humanitární asociace Turkmenů navrhla udělit presidentovi Türkmenbašymu čestný přídomek Beýik (Veliký). Květen Tiskový mluvčí presidenta Kakamurat Ballyjev a novinář Odejev navrhli prohlásit Türkmenbašyho Prorokem v souvislosti s vydáním svaté knihy Ruhnama. Září 2001 schválení Ruhnámy I. díl Duben Schválen zákon o vojenských hodnostech, který zavedl pro presidenta funkcí maršála turkmenské armády. Červenec Zavedeny nové názvy měsíců roku, které připomínají presidenta a historii Září 2005 schválení druhého dílu Ruhnámy

69 Dynamika kultu osobnosti Prezident Türkmenbašy Doživotní prezident Prorok Bůh??

70 Další prvky ideologie a kultu osobnosti Přísaha Kalendář Dny v týdnu Životní cyklus Názvy potravin Televize Bankovky Hymna

71 1. Turkmenbašy 2. Bajdak (Vlajka) 3. Nouruz 4. Gurbansoltan 5. Magtymkuli 6. Oguz 7. Gorkut 8. Alp Arslan 9. Ruhnama 10.Garašsyzlyk 11.Sandžar 12.Bitaraplik Názvy měsíců

72

73 Přísaha Turkmenů "Turkmenistáne, milovaná vlasti, můj rodný kraji, v srdci a v mysli jsem vždy s Tebou. Ať mi odpadne ruka za nejmenší zlo, které Ti učiním. Ať mi upadne jazyk za nejmenší klevetu proti Tobě. Kdybych zradil milovanou vlast, Velikého Saparmurata Türkmenbašyho, svatého vzoru Tvého, nechť se mi zastaví dech."

74 Architektura Monument nezávislosti Arka Neutrality Památník zemětřesení v Ašgabatu

75 Nezávislost a Neutralita

76 Türkmenbašy