PrO PeDagOgY. POruCHY PřÍjmu POTravY. manuál

Transkript

1 POruCHY PřÍjmu POTravY manuál PrO PeDagOgY Mauál pro pedagogy je vydá v rámci projektu PPP (Podpora profesioálí prevece) z gratového programu OP VK 1.3 Jihomoravského kraje. Projekt je spolufiacová Evropským sociálím fodem a státím rozpočtem ČR.

2 PSYCHOSOCIÁLNÍ ČÁST

3 PrOČ Se zabývat POruCHamI PřÍjmu POTravY Poruchy příjmu potravy patří u dospívajících mezi ejčastější a ejebezpečější psychické oemocěí s vážými somatickými (tj. zdravotími) ásledky. V ČR trpí poruchou příjmu potravy podle odhadů odboríků každá dvacátá dívka (tj. 4 až 6 %). To, že poruchy příjmu potravy jsou duševím oemocěím zameá, že od určitého stádia emoci eí člověk schope vlastí vůlí ovládat chováí spojeé s příjmem potravy a je uté ho odborě léčit (tuto skutečost si však emocí eradi přizávají, což léčbu velmi komplikuje a vede k jejímu prohlubováí). Nebezpečí poruch příjmu potravy spočívá v jejich rozsáhlých a mohdy evratých ásledcích oemocěí zasahuje do oblasti: fyzické celkové zhoršeí zdravotího stavu, ohrožeí života toto oemocěí je letálí (!). Smrtí kočí 8 až 20 % případů, ejčastěji ásledkem srdečího selháí ebo sebevraždy, psychické edostatečý příjem potravy má také zhoubý vliv a psychiku objevují se deprese, úzkosti, utkavé myšleky zaměřeé pouze a kotrolu příjmu potravy, hrozí ebezpečí sebevražedého jedáí, často dochází ke zeužíváí alkoholu a ávykových látek, sociálí egativí změy ve výše uvedeých oblastech se dále odrážejí ve schoposti studovat, pracovat či být sociálě aktiví. Až ve 30 % případů se poruchy příjmu potravy stávají chroickou záležitostí, jsou uté opakovaé hospitalizace a emocí tak většiou kočí sociálě izolovaí a s ivalidím důchodem. Přes tyto všechy závažé ásledky bývají problémy s příjmem potravy stále ještě podceňováy ( to ic eí, z toho vyroste ), zjedodušováy ( stačilo by, kdyby se pořádě ajedla a bylo by po problému ) ebo zcela epochopey ( zase si ěco vymýšlí, chce být zajímavá, dám jí pár a zadek a oo ji to hubutí přejde ) a zůstávají tak erozpozáy a o to déle eléčey. Proto by měl mít pedagog, který tráví s dětmi v průběhu celého rizikového období 2 mohdy více času ež jejich rodiče, k dispozici iformace o tom, jak poruchy příjmu potravy rozpozat, jak účiě zasáhout, jak se k emocé chovat, ale také jak prevetivě působit tak, aby se poruchy příjmu potravy objevovaly v co ejmeší míře. vymezení POruCH PřÍjmu POTravY Mezi ezávažější poruchy příjmu potravy patří metálí aorexie a metálí bulimie. metálí aorexie se projevuje striktím omezováím příjmu potravy, pro metálí Výskyt poruch příjmu potravy u chlapců a mužů je poměrě vzácý, i když v posledí době vzrůstá. Zjištěý počet emocých chlapců/mužů k počtu dívek/že je v poměru :0 až :20. Proto v dalším textu budeme o emocých hovořit převážě v žeském rodě. 2 Nejčastěji vzikají poruchy příjmu potravy v období od 2 do 25 let, ohrožey jsou však i děti mladší. Strach z tloušťky a dietí tedece vzrůstají v průběhu dospívaí a určují život stále většího možství dětí.

4 bulimii jsou přízačé eovladatelé záchvaty přejídáí, tzv. vlčí hlad a ásledé vyvolávaé zvraceí. Tyto základí přízaky aorexie a bulimie vlastě představují krají variaty postojů a chováí ormálí v aší (tz. západí) populaci. Naše společost je zaměřeá a kozum a počet obézích v í je alarmující; zároveň lidé chtějí být štíhlí, proto se saží hubout. Většiou co ejrychleji bez ohledu a to, jaký to má vliv a jejich zdraví. Běžé jsou sahy o dodržováí růzých zaručeých diet, celodeí hladověí, omezováí určitých skupi potravi, vyecháváí ěkterého deího jídla, ale také přejídáí apř. o svátcích, adměrý večerí eergetický příjem, epravidelosti v příjmu stravy, stolováí u televize, ovi, časopisů, užíváí léků a hubutí, projímadel. Skoro každý člověk již ěkdy držel dietu ebo se ějakým způsobem sažil zhubout. Pomalu se rozvíjející přízaky aorexie či bulimie mohou tedy zůstat mezi jídelími zvyklostmi v rodiě (apř. každý čle domácosti jí o samotě, připravuje si své jídlo) a mezi evhodými postoji k jídlu u ostatích dětí ve třídě (apř. vyecháváí oběda, saha držet dietu, pojídáí sladkostí místo svačiy) dlouho epovšimuty. Od evhodých jídelích ávyků se však aorexie a bulimie liší specifickou patologií, která se postupě vlivem hladověí a edostatečého příjmu potravy rozvíjí. jak pro aorexii, tak pro bulimii je typické: Iteziví úsilí o dosažeí štíhlosti spojeé s omezováím příjmu potravy, každý adbytečý příjem potravy je prožívá jako ztráta kotroly a vyvolává pocit studu, eschoposti, zhuseí a vede ke kompezačímu chováí, tj. zvraceí, cvičeí, užití projímadel, diuretik, dalšímu hladověí. V závislosti a e/úspěšosti hubutí se měí sebehodoceí a álada. Neustálé zabýváí se jídlem (co jíst, co za žádou ceu ejíst, kam jídlo vyhodit, jaké jídlo si akoupit atd.), vlastím vzhledem a hmotostí. Hrůza a paický strach z tloušťky a z přibíráí a hmotosti. Výrazá espokojeost s vlastím tělem, celkově egativí míěí o sobě sama, zkresleé představy dívek o tom, jak vypadají a jak je samoté hodotí druzí lidé. mentální anorexie Metálí aorexie je charakterizovaá zejméa úmyslým hladověím a sižováím tělesé hmotosti. Nejedá se o echuteství v klasickém slova smyslu, chuť a jídlo a zpočátku i hlad zůstávají, bývají však popíráy a přemáháy 3. Prví zhubutí bývá spojeo s árůstem sebevědomí a zlepšeím álady. Postupě však emocá dívka začíá mít strach z jídla, zvláště z potravi, po kterých se podle í tlouste, Pokud dojde ke ztrátě kotroly ad jídlem a dívka sí více ež chtěla ebo sí pro i tzv. zakázaé jídlo (apř. chipsy, čokoládu, rohlík s máslem), může dojít ke zvraceí (tzv. purgativí metálí aorexie) a k postupému rozvoji metálí bulimie, do které aorexie ve většiě případů časem přechází.

5 spektrum těchto tzv. zakázaých potravi se de ze de rozšiřuje a akoec zůstává v jídelíčku třeba je jablko ebo ízkotučý jogurt. V této fázi se jedá o těžké hladověí, ěkdy také s omezováím příjmu tekuti, dochází k výrazému úbytku hmotosti a k podváze (tj. BMI méě ež 7,5). Paradoxě dívky více cvičí, až excesivě a subjektivě se cítí mohdy velmi dobře. Z fyzických přízaků je typická ztráta mestruace, teto přízak však eí v případě užíváí hormoálí atikocepce spolehlivým ukazatelem. jak je možé, že emocé dívky evidí, jak jsou hubeé a drží stále přísější a přísější dietu? Způsobují to zkresleé představy vlastího těla, teto arušeý způsob vímáí je u aorexie patologickým přízakem a vystihuje závažost tohoto oemocěí. V mysli emocých se vlivem růzých egativích pocitů, prožitků a klíčových okamžiků života 4 vytváří zcela jiá představa vlastího vzhledu, která eí reálým odrazem skutečosti. Dívky s metálí aorexií své tělesé proporce ěkolikaásobě adhodocují (problematické jsou zejméa oblasti břicha, stehe, boků) a jako důvod k odmítáí potravy uvádí svou domělou tloušťku. Teto stav umocňuje kotrola hmotosti, která probíhá ěkdy i ěkolikrát během de. Schopost udržet si ízkou hmotost se pro emocou stává posedlostí, jakýkoli epatrý výkyv hmotosti směrem ahoru je důvodem k esesitelým pocitům tloušťky, což u emocé dívky velmi komplikuje léčbu a motivaci ke spolupráci. takto se vidí emocá dívka takto ve skutečosti vypadá mentální bulimie Metálí bulimie je porucha charakterizovaá především opakujícími se záchvaty přejídáí, většiou po saze dodržovat dietu. Přejídáí je impulziví, vlastí vůlí eovladatelé. Pocit přejedeí je velmi relativí, ěkdy dochází ke kozumaci velkého možství jídla, ale často emocí sí je o ěco málo, ež původě chtěli. Psychologický obsah se velmi podobá metálímu obsahu aorexie, prožíváí je silě ovlivňováo myšlekami a jídlo, strachem z přibíráí a egativími emocemi úzkostí, Vysoce rizikovým je v tomto směru traumatický zážitek fyzického apadeí, zásilěí ebo sexuálího zeužíváí. Běžě dívky uvádějí jako egativí prožitky kritické kometáře k jejich postavě ze stray rodiy (ejčastěji otec, bratr, strýc), četě také ze stray vrstevíků, zejméa chlapců, ale také je slyší z úst učitelů (!), apř. při hodiách tělesé výchovy. 5

6 apatií, špatou áladou, smutkem, pocity viy, eschopostí, epatřičostí, eávistí vůči sobě a vlastímu tělu. Typický je pocit ztráty kotroly ad jídlem. Dívky uvádějí, že při záchvatu přejídáí se s imi ěco děje, cítí se otupělé, přestávají je trápit jejich problémy. Jídlo jim poskyte úlevu. Necítí se ale ijak zvlášť dobře je jiak, většiou cítí úlevu od úzkosti. Každé přejedeí je bezprostředě provázeo pocity těžkých výčitek a depresí ze selháí, ásleduje tedy kompezačí chováí zvraceí, které dlouhodobě odstraňuje strach z přibíráí a vede k dalšímu přejídáí, čímž se upevňuje bludý kruh oemocěí. Nemocí se většiou chtějí léčit, ale za emoc se stydí a proto přicházejí k odboríkům mohdy až po ěkolika letech. jié patologické postoje k jídlu, o kterých lze mluvit jako o poruchách příjmu potravy záchvatovité přejídáí opakovaé epizody přejídáí bez hladovek ebo vyvolávaého zvraceí, cvičeí, užití projímadel; během jedé epizody člověk zkozumuje velké možství potravi (apříklad i jídlo, které mu běžě echutá), přestože emá hlad ai chuť. Jídlem zaháí udu, zklamáí, osamělost ebo ervozitu. Nočí přejídáí kozumace většiy deího jídla po večeři a v oci, charakteristická je espavost, po ráu echuteství. Spouštěčem tohoto oemocěí je držeí diety a celkové arušeí jídelího režimu apř. v období zvýšeého stresu. Ortorexie patologická posedlost zdravou výživou, lidé ejsou schopi síst ic jiého ež to, o čem jsou si jistí, že eobsahuje apř. žádé kozervačí látky, barviva, cukr, sůl, bílou mouku, průmyslově zpracovaé potraviy. Saha dodržovat zdravý životí styl a přemýšleí ad složeím jídla postupě začíají zabírat podstatou část času, potraviy se stávají stále méě bezpečé. Strach, že jídlo eí zdravé může vést k výrazé podváze a zúžeí spektra potravi a miimum (člověk jí pouze určité apř. speciálí biopotraviy), čímž také dochází k sociálí izolaci takové jídlo elze sehat a připravit všude. Drukorexie strach z přibíráí vede k záměré redukci příjmu potravy s cílem sížit příjem eergie, ale za účelem zvýšeého pití alkoholu, který je poměrě kalorický. bigorexie vyskytuje se spíše u mužů (ejčastěji u kulturistů), jedá se o posedlost vlastím vzhledem a sahu dosáhout velké fyzické zdatosti a svalové hmoty, přičemž emocí si připadají stále edostatečě vyviutí, malí, slabí. Dochází také ke zeužíváí aabolických steroidů a jiých látek, které podporují růst svalové hmoty. jak rozpoznat POruCHY PřÍjmu POTravY Jelikož ve škole existuje vysoká pravděpodobost zachytit prví zámky poruch příjmu potravy včas, je příosé zát kokrétí projevy aorexie či bulimie. Ty mohou být ásledující: změy v hmotosti výrazé zhubutí apř. po prázdiách, v případě, že se ejedalo o vážější oemocěí spojeé s úbytkem hmotosti a echutestvím, ebo, v případě problému s bulimií a přejídáím, rychlé zvyšováí hmotosti. Nápadá izolace od ostatích - obzvláště v případě, že dívka byla dříve do kolektivu bez problémů zapojea.

7 ztráta zájmů zejméa typických pro dospívající (večírky, ávštěva diskotéky), itroverze, posmutělost, zamyšleost, vážost. Saha o precizí výkoy obvykle ve všech předmětech, později ale zhoršeí prospěchu, esoustředěost, úava, apatie. aktiví pohyb adměré cvičeí při tělocviku, eklid při sezeí v lavici, ápadé vybíháí schodů, potřeba se eustále hýbat. výrazý důraz a vzhled zároveň ejistota, stud před ostatími, apř. při ávštěvě bazéu, v tělocviku. Dívky zpočátku osí přiléhavé oblečeí, aby zdůrazily svou štíhlost, později aopak volí oblečeí spíše volé (mikiy, svetry). zhoršeí zdravotího stavu častější emocost, zhoršeí kvality vlasů, pleti, v souvislosti s aorexií se může objevit laugo (adměré ochmýřeí), ápadá je zimomřivost. zhoršeí psychického stavu depresiví álady, podrážděost, přecitlivělost. změy v chováí při jídle vyecháváí svači (bývají vyhazováy do koše), obědů ve školí jídelě, vyhýbáí se společým aktivitám kvůli jídlu, apř. výletům, školím akcím, kde je společé stravováí, odmítáí jíst před ostatími, růzé výmluvy, proč emocá emůže jíst. Pokud dívka jí s ostatími, vyžaduje meší porce, úzkostlivě srovává své jídlo s jídlem druhých. V případě problémů s přejídáím může dívka síst jídlo velmi rychle, hltavě, v růzých eobvyklých kombiacích. V případě aorexie jí dívka velmi pomalu (mohdy i hodiu a déle), po malých soustech, jídlo důkladě žvýká, vybírá z talíře, co bude jíst a co e, v jídle se imrá. Nápadé je zejméa posuzováí obvyklých porcí potravi jako obrovských, které eí možé síst. změy ve složeí jídelíčku lze rozpozat apř. a školím výletě, mohou si jich všimout spolužáci. Dívky rozhodě odmítají tučé, sladké, eergeticky vydaté pokrmy, ale i potraviy běžé jako apř. pečivo a maso. Argumetují tím, že jsou to jídla ezdravá, jí pouze pro ě dietí potraviy (light jogurty, zeleiu), ěkdy hodě solí, pijí kávu a sado se jim udělá po ěčem špatě. Někdy hodě pijí, jidy epijí vůbec, až jim hrozí dehydratace. Velmi dobře zají kalorickou hodotu potravi a pečlivě studují etikety a obaly a potraviách. metálí bulimie je těžko rozpozatelá, a rozdíl od typické aorektické vychrtlosti. Lze říci, že možá právě proto je i zrádější emocé dívky se za přejídáí a zvraceí stydí, svou emoc dokáží dlouhodobě tajit a ikdo si žádých přízaků emusí všimout. Podezřeí a bulimii lze pojmout při častých a dlouhých ávštěvách toalety, ztráceí jídla a při vysledováí výše uvedeých přízaků. etiologie POruCH PřÍjmu POTravY Odboríci se shodují v tom, že kromě držeí redukčích diet, které zvyšují riziko vziku metálí aorexie a bulimie asi osmkrát, eexistuje žádý specifický etiologický faktor, který by se vyskytoval u většiy emocých a vysvětloval jejich obtíže. Proto se hovoří o multifaktoriálí podmíěosti poruch příjmu potravy, tj. souhře a spolupůsobeí růzých biologických, psychologických, rodiých a sociokulturích rizikových

8 faktorů. Kromě těchto tzv. rizikových faktorů vziku poruch příjmu potravy lze uvažovat o faktorech, které ovlivňují průběh i výsledek oemocěí, jsou to tzv. faktory spouštěcí a udržující. Faktory PPP rizikové Spouštěcí udržující Biologické Sociálí a kulturí Rodié Psychologické Vývojové úkoly v období dospíváí Kometáře zaměřeé a postavu Sydrom hladověí Edokrií změy Sekudárí zisk z emoci Ne/účiost terapie Například v rodiě se vyskytuje aorexie u matky, sestry vzrůst tělesé hmotosti v období puberty modelig, gymastika důraz a vzhled a výko v rodiě Například separace od rodiy strach ze sexuality, žeské role výroky typu: Ty ses ám ale zakulatila!, S tím zadkem už a hrazdu emůžeš! hladověí zhoršuje/ vyvolává utkavé myšleky evědomé poutáí pozorosti v rodiě pseudospolupráce s terapeutem biologické FakTOrY Jedím z biologických faktorů rozvoje poruch příjmu potravy je dědičost, geetický podíl při vziku aorexie se uvádí 50 až 90 % a při vziku bulimie 35 až 83 %. rodiá dispozice může spočívat v děděí ěkterých povahových rysů, které jsou pro vzik oemocěí rizikové. U aorexie jsou to úzkosté, obsedatí, perfekcioistické a vyhýbavé rysy a u bulimie se jedá zejméa o emočí labilitu a impulzivitu. Dědičost rověž ovlivňuje rozvoj obezity, která představuje výzamý rizikový faktor, zejméa v rozvoji bulimie. Lze tedy předpokládat, že poruchy příjmu potravy se zjevě předávají z geerace a geeraci, elze však jedozačě říci, zda jde o geetickou predispozici ebo ebezpečé vzory chováí, požadavky a hmotost v rodiě, přístup k jídlu a k dietám. Bylo však prokázáo, že u příbuzých žeského pohlaví je větší riziko rozvoje choroby. Žeské pohlaví obecě představuje vyšší riziko oemocěí. Žey a dívky vykazují zvýšeý zájem o svou hmotost a možství tělesého tuku, muži a chlapci se více zaměřují a svalovou hmotu. Žey jsou také velmi sebekritické v závislosti a rozložeí tělesého tuku (zejméa v oblasti hýždí, stehe, břicha).

9 Protože poruchy příjmu potravy jsou spojey se strachem z tloušťky, objevují se ejvíce v životích obdobích, která jsou spojea s tělesými změami. K výrazému árůstu hmotosti dochází v období puberty a adolescece, které jsou typicky rizikovými obdobími pro vzik poruchy příjmu potravy. U fyzicky zralejších dívek, které jsou a začátku dospíváí výrazěji espokojeé se svým tělem ebo s elibostí prožívají ástup mestruace a s í spojeý rozvoj sekudárích pohlavích zaků, existuje dvojásobě vyšší riziko vziku poruchy příjmu potravy. S časější fyzickou zralostí je často spoje strach z dalšího přibíráí a váze, pocity méěceosti a ěkteré další depresiví přízaky. Z biologických faktorů se v současosti zkoumají zejméa poruchy souhry euroálích mechaismů, hormoů, eurotrasmiterů a peptidů. PSYCHOLOgICké FakTOrY V souvislosti se vzikem a rozvojem poruch příjmu potravy bývají připomíáy určité osobostí rysy a psychické charakteristiky, které se vyskytují již před oemocěím a mohou být tedy pro jeho rozvoj rizikové. U aorexie se jedá apř. o přílišé zaměřeí se a dosažeí úspěchu (zejméa ve školí oblasti), adměrou přizpůsobivost a poslušost, vyhýbavost, úzkostost, pochybosti, obavy, vysokou sebekotrolu a zodpovědost. S rozvojem emoci ale dívky ve spojitosti s jídlem často podvádí, lžou a sahu druhých osob přiutit je k jídlu vímají velmi kofliktě, reagují vzteky, lítostí a pocity viy. U bulimie se popisují takové rysy jako apř. impulzivita, ezdrželivost, labilita, sebekritičost a zraitelost. U obou poruch je typická vitří ejistota, ízké sebevědomí a egativí sebehodoceí. Některé tyto rysy a charakteristiky se rozvíjí důsledkem hladověí a podvýživy. Kupříkladu úzkost a itroverze ustoupí v případě, že se podaří obovit původí hmotost a zovu získat kotrolu ad příjmem potravy. Ve vztahu k tělesému schématu, jídlu a sebekotrole je rizikový zejméa perfekcioismus, který jako osobostí rys přetrvává i po uzdraveí. Projevuje se apříklad sahou o přísé a dokoalé dodržováí jídelíčku, při selháí dochází k pocitům viy a k dalšímu zpřísěí jídelího režimu. Důraz a sebekotrolu a sebeovládáí je u obou poruch společý, u aorexie extrémě dodržovaý, u bulimie patologicky porušovaý s pocity viy, selháí, prohlubující se bezmocostí. vliv STreSujÍCÍCH ŽIvOTNÍCH událostí Poruchy příjmu potravy mohou být reakcí a stresové události objevující se zákoitě během dospíváí (apř. sexuálí zráí) a samozřejmě i a aktuálí osobí problémy (apř. v rodiě). Samy dívky dávají při pátráí v miulosti vzik poruchy do souvislosti s ějakou výzamou životí událostí, ejčastěji to bývají vysoké ároky okolí, sexuálí koflikty, sexuálí zeužití, životí změa (apř. přechod a jiou školu), problémy v rodiě (hádky, rozvod, závislost a alkoholu). Tyto události mohou vést k pocitům méěceosti a eschoposti, zvláště pokud eí možé je kotrolovat a ovládat, výsledkem může být saha tyto pocity překoat kotrolou a zdokoalováím těla.

10 SOCIÁLNÍ a kulturní FakTOrY Zatímco biologické a psychologické faktory jsou spíše zodpovědé za závažost průběhu emoci, společeské faktory v podobě mediálě proklamovaého důrazu a vzhled a štíhlost jsou bezprostředě zodpovědé za zvyšující se počet oemocěí. Aorexie a bulimie se objevují i v zemích, které přejaly tzv. západí kulturu a ve kterých se dříve evyskytovaly. Módí průmysl, časopisy, televize a iteret totiž rozšiřují ázor, že i mírá adváha je zdraví škodlivá a že štíhlost je ejdůležitějším aspektem atraktivity a úspěšosti. Přehaý zájem o hmotost se stává společeskou ormou, ideálem však eí optimálí tělesá hmotost, ale vyhublost. Takové společeské a kulturí tredy jsou přitom v rozporu s biologickou variabilitou a přirozeostí lidského těla, předkládají erealistické cíle a evhodé vzory, které oslabují sebedůvěru, protože pro většiu populace jsou edostižé a vedou k espokojeosti s vlastím tělem, poděcují k jeho arušeému vímáí. Jako reakce a tuto espokojeost, která je patrá u většiy dospívajících dívek, se objevuje přáí zhubout, vědomé omezováí se v jídle, strach z tloušťky, uceí do zvraceí. Pokud se dívkám podaří zhubout, díky ízké hmotosti a tělesým proporcím odpovídajícím současému ideálu krásy, získávají pocit vlastí hodoty a kompezují tak edostatek sebevědomí. Mezi sociálí rizikové faktory rozvoje poruchy příjmu potravy patří také profese ebo profesí příprava, která je výrazěji spojea s fyzickým zevějškem, ebo kde je štíhlá postava ezbytým předpokladem kariéry (apř. gymastika, balet, modelig). rodinné FakTOrY Rizikovým faktorem pro vzik poruchy příjmu potravy je jejich výskyt u ejbližších příbuzých žeského pohlaví (matka, babička, teta, sestra). I když zatím eí zám mechaismus geetické podmíěosti poruch příjmu potravy, lze se domívat, že vyšší sklo k dodržováí diet může být tedy dá jedak geeticky, jedak ápodobou ebezpečých vzorů chováí v rodiě. Z výzkumů jídelích zvyklostí v rodiách emocých dívek vyplývá, že ve stejou dobu jako emocá dívka držela dietu i její matka ebo sestra, a že v rodiách ebylo zvykem společé stolováí, jídelí ávyky byly esprávé a chaotické. Rizikové jsou také další faktory vyskytující se v rodiách: kritický kometář týkající se obecě jídla, tělesého vzhledu a hmotosti a přílišý důraz a sebekotrolu a adměré ambice. Je poukazováo a adměrě vysoká očekáváí, kritičost rodičů a oceňováí je mimořádých výkoů. V rodiách emocých se také častěji vyskytují růzé závislosti, alkoholismus ebo depresiví oemocěí. DOSPÍvÁNÍ a POruCHY PřÍjmu POTravY Pubertu a dospíváí lze považovat za období, které může být spojeo s mimořádým stresem a ve kterém dochází ke kumulaci řady rizikových faktorů. 0

11 Poruchy příjmu potravy mají vztah k řadě psychologických jevů, které provázejí dospíváí, apř.: srováváí se s ostatími, problémy s idetitou, hledáí vzorů, rozvoj autoomie v kotrastu se závislostí a rodiě, rozvoj sebeúcty, sebedůvěry, e/schopost zvládout vývojové úkoly adolesceta, strach z dospělosti. Po fyzické stráce se v období dospíváí orgaismus áhle a často radikálě měí. Dívkám se začíá měit postava, zaoblují se boky, rostou prsa, zesilují steha. Teto fakt ěkteré dívky edokáží akceptovat, zvláště, když se tím vzdalují současému ideálu krásy a proporcím oblíbeých modelek, zpěvaček, hereček. Navíc rozviuté sekudárí zaky a sexuálí zralost posuují dívku áhle z období dětství do dospělosti, i když a tuto změu emusí být ještě psychicky připraveá. Zatímco mozí dospívající emají problém vyrovat se s ovými sociálími a sexuálími ároky, pro ěkteré sezitivější typy osobosti mohou být obtížě zvládutelé. Zvýšeá kotrola těla a příjmu potravy může být spojea s vitří ejistotou, zvýšeou sebekritičostí a áchylostí k depresím a se zvýšeou potřebou kotrolovat měící se sociálí kotext. model rozvoje POruCH PřÍjmu POTravY u 14LeTé DÍvkY 11

12 2 14letá Aa prožívá zvláští období všecho v jejím životě se během jedoho roku začalo rychle měit a je úplě jié, ež byla dosud zvyklá. Do svých 14 let byla ve škole premiatkou, měla samé jedičky ve všech předmětech, teto rok ve škole učiva přibylo a hlavě se Aa začala připravovat a přijímací testy a gymázium. Ve zkušebích testech zjistila, že mezi ostatími dětmi z jiých škol již eí ejlepší a že má v učivu mezery. Také v gymastice, které se každý de věovala, se v posledí době zhoršila. Přes prázdiy jí začaly růst prsa a trochu taky zadek a už jí to a kladiě, kde byla ejlepší z celého oddílu, ešlo jako dřív. Dokoce jí treérka řekla, že aby mohla závodit, měla by alespoň kilo zhubout. Aa do té doby žádou dietu edržela, ai se o svou postavu ezajímala, jedla všecho, jídlo měla ráda, zvláště koláče od babičky. Protože jí ale záleželo a tom, aby byla ejlepší a také chtěla udělat radost rodičům s dobrými výsledky v gymastice, protože jí často říkali, že je jejich aděje a taky do í ivestovali hodě času a peěz, rozhodla se, že bude držet dietu. Začala si o přestávkách půjčovat od spolužaček časopisy, ve kterých se psalo o dietách, jaké drží modelky a herečky. I starší sestra držela dietu, takže velmi brzo zjistila, jaké potraviy ejíst, po kterých se přibírá, po kterých hube, kolik má co kalorií. Prví týde diety byl těžký, Aa stále myslela a své oblíbeé koláčky a je s těžkým srdcem je a ávštěvě u babičky odmítla. Byla a sebe ale hrdá, že to vydržela a eodolala. Po týdu se zvážila a zjistila, že ěco málo zhubla, její radost byla obrovská. Cítila se hed lépe a proto se začala ještě více hlídat, dalo jí to přece tolik práce, tak by bylo škoda, kdyby se hed ajedla a zase přibrala. Aa ze svého jídelíčku postupě vyřadila skoro všecha svá oblíbeá jídla, přestala chodit a obědy a jedla pouze bílé jogurty, jablka, celozrý chléb, ic esladila, a její hmotost začala klesat ještě více. Aa se sebou ikdy ebyla spokojeější - spolužačky ve třídě jí záviděly, také treérka ji pochválila, že tak pěkě zhubla, Aa se cítila plá eergie, vrátilo se jí sebevědomí při cvičeí i při učeí. Po čase však Aě začaly padat vlasy, čehož si všimla její matka, která dosud ic etušila, měla v posledí době hodě starostí, rozváděli se s otcem, který si ašel ovou parterku. Ai otec si Ay příliš evšímal vždyť s í ikdy ebyly problémy. Matka vzala Au k lékařce a ta staovila diagózu metálí aorexie. V té době Aa již skoro ic ejedla, i ty bílé jogurty jí připadaly moc tučé a bylo zbytečé je jíst, když se jí dařilo tak dobře. Nechápala, proč by se měla léčit, ale protože své rodiče vždy poslouchala, slíbila, že zače pod dohledem mamiky jíst a že přibere pár kilo. Doma jí matka připravila oblíbeé špagety, Aa je však edokázala síst a když se dívala a talíř plý kalorií, draly se jí slzy do očí, bála se, že pokud špagety sí, přibere hed vše, co tak pracě zhubla a bude zase tlustá. Vymluvila se a bolesti břicha s tím, že se ají později. Když se rodiče hádali, tak špagety vyhodila a byla spokojeá s tím, jak situaci vyřešila. Rodiče mysleli, že je sědla a že tak zlé to tedy s Aou ebude. Aa dál pokračovala v hubutí, jídlo vyhazovala ebo se v ěm před rodiči tak dlouho imrala, že si ikdo evšiml, že ho esědla. Jedou přišla ze školy a zjistila, že její emocý pejsek umřel. Aa byla strašě smutá a velmi uaveá, cítila se slabá, eměla a ic áladu a doma ebyl ikdo, s kým by si o svém trápeí mohla promluvit. V kuchyi ašla babiččiy koláče, chvíli váhala, ale potom si řekla, že jede koláček jí emůže přece ublížit. Ta chuť byla báječá, Aa se eudržela a vzala si ještě jede a další a další, v té chvíli a ic emyslela a sědla je všechy. Po chvíli se probrala a uvědomila si, co udělala. Bylo jí špatě od žaludku, ale hlavě ze sebe samé, že se ekotrolovala a když uviděla své břicho, které jí připadalo obrovské, běžela a záchod a vše vyzvracela. Druhý de ic ejedla, rozhodla se, že se jídlu bude raději vyhýbat úplě. V oci se ale probudila hladová a obvyklé jablko jí estačilo. Pomyslela si, že pokud bude zvracet, tak přece epřibere a vyjedla skoro celou ledici tolik dobrého jídla, které si tak dlouho odpírala!

13 Tak vzikl ávyk a zvraceí. Po ěm však Aa mívala výčitky svědomí a sažila se druhý de ejíst, ta chuť ji ale vždy přemohla. Po čase Aa přibrala, všichi okolo byli spokojeí, že je opět v pořádku, Aa se však trápila, měla pocit, že je obrovská, styděla se před ostatími, přestala chodit a gymastiku a ve škole se jí prospěch rapidě zhoršoval. Aa myslela je a jídlo a v hodiách se edokázala soustředit. Odpolede s dobrým předsevzetím šla domů, když ale ikdo ebyl doma, strávila celý de přejídáím. Aa začala trpět depresemi, áladu měla dobrou je, když se jí dařilo ejíst, měla pocit, že je tlustá a všichi se jí smějí, tak se začala strait kolektivu. Zůstala sama a smutá a a to ejlépe pomáhalo jídlo. Aa si evěděla rady, jak se z tohoto začarovaého kruhu dostat, chtěla to říci rodičům, ale hrozě se styděla a bála se, že ji epochopí. Naštěstí si jede učitel ve škole všiml, že se s Aou ěco děje, že eí jako dřív a abídl jí, že s rodiči promluví a pokud bude chtít doprovodí ji třeba do psychologické porady. Aě se velmi ulevilo, že se může ěkomu svěřit a rozhodla se, že se bude léčit, aby mohla dál studovat a žít jako před tím. LéČba POruCH PřÍjmu POTravY Vzhledem ke komplexosti a rozsáhlosti faktorů, které ovlivňují vzik a průběh oemocěí je v léčbě optimálí multidiscipliárí spolupráce odboríků (praktický lékař, psychiatr, psycholog, iterista, pediatr, gyekolog, edokriolog, utričí specialista). Co se týče jedotlivých terapeutických metod a techik, elze říci, která je ejúčiější, přístup k emocé by měl vždy být idividuálí a šitý a míru podle aktuálích problémů a potřeb. Léčba by se ikdy eměla zaměřovat pouze a kotrolu váhy a chováí, týkajícího se jídla, i když bezprostředím cílem terapie u metálí aorexie s výrazou podváhou a podvýživou je avozeí ormálího jídelího režimu a odstraěí somatických ásledků emoci. Při léčbě aorexie tedy většiou bývá utá hospitalizace, která je také idikováa při ebezpečí sebevraždy, při současém abúzu (adměrém užíváí) alkoholu a drog, u života ohrožujících somatických komplikací (výše uvedeé hrozí samozřejmě i u metálí bulimie). Při hospitalizaci se uplatňuje především režimová léčba doplěá psychoterapií. U lehčích forem oemocěí je léčba ambulatí ebo probíhá v deích cetrech (přes de terapie, a oc ávrat do domácího prostředí). Do terapeutického pláu je možo zahrout růzé psychoterapeutické přístupy, které mohou probíhat idividuálě ebo ve formě skupiové terapie. Na všech stupích léčby je zdůrazňová výzam psychoedukace, tj. poučeí o povaze emoci, ásledcích hladověí a diet a možostech léčby a motivačí terapie, poěvadž terapeutická práce s emocými poruchou příjmu potravy bývá komplikováa sížeou motivací emocého k léčbě a ambivaletími pocity. Ty se týkají léčby a váhového přírůstku. Z psychoterapeutických metod byla ejvíce zkoumáa účiost klasické kogitivě behaviorálí terapie, která zahruje růzé přístupy, apř. psychoterapii zaměřeou a zlepšeí tělesého sebepojetí, sebedůvěry, tréik asertivity a sociálích dovedostí. 5 Obvykle a psychiatrických odděleích, při utosti lékařské stabilizace a jedotce iteziví péče, hospitalizace trvá cca 2 až měsíce, dle utosti i déle. 1

14 Na kogitivě behaviorálí terapii jsou také založey svépomocé mauály pro emocé i jejich rodiy. Výzam svépomocých skupi pro emocé i jejich rodiče je také ezaedbatelý, tyto skupiy poskytují emocioálí podporu a motivaci emocým i jejich rodiám, přispívají k překoáí sociálí izolace a včasé iiciaci pomoci. Pro velký výzam iterpersoálích faktorů při vziku poruchy příjmu potravy byly vyviuty růzé variaty iterpersoálí psychoterapie, která se a jídlo ezaměřuje. Idetifikuje vztahové problémy, které vedly ke vziku oemocěí, a které je udržují. Psychodyamická a psychoaalytická psychoterapie pomáhá porozumět hlubším příčiám oemocěí, včetě evědomých souvislostí. Cílem je zejméa změa osobosti, zlepšeí zráí v oblasti separace a idividuace. rodiá terapie zapojuje do léčby celou rodiu, je účiá především u mladších adolescetů a dětí, často je ezbytou podmíkou úspěšé léčby (vzhledem k tomu, že rodié vztahy bývají oemocěím, a většiou již před ím, arušey). Psychofarmakoterapie eí u poruch příjmu potravy metodou prví volby, její užití je stále převážě podpůré, slouží zejméa k mírěí depresivích a úzkostých stavů. Na samotou aorexii a bulimii žádý lék eexistuje! Nejlepší výsledky v terapii mají komplexí programy, zahrující utričí poradeství, programy zaměřeé a změu chováí, idividuálí, skupiovou a rodiou terapii. Léčba by měla vždy sledovat ásledující cíle: Ü léčba dlouhodobé podvýživy a tělesých obtíží (vziklých vlivem opakovaého zvraceí, zeužíváí laxativ, diuretik, dlouhodobého hladověí), Ü psychoterapie k pochopeí příči oemocěí a zejméa k pochopeí role emoci, Ü psychoterapie, zaměřeá a změu evhodých jídelích zvyklostí a samotého životího stylu emocé. Výsledkem léčby by měla být zdravá dívka 6, která akceptuje svou tělesou hmotost a postavu, má přiměřeé pozitiví sebehodoceí, zovu alezla potěšeí z jídla, podařilo se jí obovit rodié a další sociálí vztahy. PreveNCe POruCH PřÍjmu POTravY Ačkoli základem prevece poruch příjmu potravy je rodia, především pozitiví komuikace a dobré vztahy mezi rodiči a dětmi, ale i postoje k jídlu a vhodé stravovací zvyklosti, eměla by být tato problematika zaedbáváa ai ve škole. Ve škole děti tráví mohdy více času ež doma a setkávají se v í s předáváím eje školích zalostí, ale také společeských hodot. Pedagogové avíc mohou apravit to, co rodiče v určitých ohledech ezvládli (přílišý důraz a výko, a vzhled, autoritativí výchova podrývající sebevědomí dítěte, chyby ve stravováí dětí apod.). Zakem ávratu zdraví bývá oboveí pravidelého mestruačího cyklu a samozřejmě dosažeí a udržeí optimálí tělesé hmotosti. 1