Zkrotí zákon pracovní agentury?

Transkript

1 Ukrajina 3 připomíná afghánský chaos Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině ČTVRTEK 5. BŘEZNA 2015 Koně jako lék na uspěchanou dobu ROČNÍK 25 ČÍSLO 54 CENA 12 Kč HALÓ RADY 9 ZE SPORTU Už teď jsem na naši výpravu hrdý 15 Zkrotí zákon pracovní agentury? Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce od příštího roku zpřísnit pravidla agenturního zaměstnávání. MPSV má v plánu stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku. Kmenoví a agenturní zaměstnanci by také měli mít srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Na konferenci Jak dál s agenturním zaměstnáváním na českém trhu práce to uvedl ředitel odboru trhu práce na ministerstvu Jiří Vaňásek. Ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání, ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování práce. Agentury budou muset rovněž prokazovat finanční způsobilost, zavedeny budou kauce pro fyzické osoby Kč a pro právnické osoby korun. Stínový ministr práce a sociálních věcí KSČM Miroslav Opálka je rád, že ministerstvo vyslechlo dlouhodobé žádosti odborů, aby činnost pracovních agentur zregulovalo.»ksčm jde vždy primárně o ochranu zaměstnanců. O to, aby byli všichni bez rozdílu kryti pracovním právem. A v tom je právě problém agenturního zaměstnávání. Agenturní zaměstnanci jsou často znevýhodněni oproti těm kmenovým, nemají nárok na benefity, na výpovědní lhůtu atp. V tom vidíme největší problém,«řekl Haló novinám Opálka, který si však nemyslí, že by se mělo proti agenturnímu zaměstnávání jít šturmem.»to by byla chyba, musíme si uvědomit, že na agentury je vázána řada například tělesně postižených. Takže musíme vždy bedlivě rozlišovat, kdy je agentura užitečným nástrojem a kdy se za ní skrývají jen pochybné podnikatelské zájmy,«dodal Opálka. Ministerský návrh nyní projedná tripartita. Úprav se má podle Vaňáska dočkat jak zákon o zaměstnanosti, tak zákoník práce. Ministerstvo práce chce předložit návrh změn agenturního zaměstnávání vládě do konce června, v účinnost by měly vstoupit v lednu V ČR v roce 2005 působilo 1147 agentur práce, v roce 2014 jich bylo Nejvyššího počtu dosáhl počet agentur v roce 2008, kdy jich bylo (ste) Podle volebního modelu společnosti ppm factum research hnutí ANO za poslední měsíc posílilo o 2,5 procenta. Při přepočtu hlasů na mandáty by nynější vládní koalice ČSSD, ANO a lidovců získala ve sněmovně ústavní většinu, konkrétně 130 mandátů. KSČM by získala o šest mandátů více než ve volbách v roce VZROSTOU KONEČNĚ STIPENDIA? Vláda včera zaujala neutrální stanovisko k návrhu poslanců KSČM na zvýšení sociálních stipendií na vysokých školách z 1640 na 2400 korun měsíčně.»podporujeme obecně navýšení stipendií, k tomuto návrhu jsme dali neutrální stanovisko, a to z toho důvodu, že to v podstatě překrývá náš návrh,«řekl po jednání kabinetu ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Návrh vlády je součástí novely vysokoškolského zákona. Vládní návrh by však stipendia zvýšil jen na 2100 korun měsíčně, tedy o tři stovky méně než návrh KSČM. Podle Chládka jde o»realističtější«částku. Podle jednoho z autorů návrhu, poslance KSČM Jana Klána, jde ze strany ministra a celé koalice tak trochu o alibismus.»na druhou stranu je dobře, že ministr Chládek přiznal, že růst sociálních stipendií je potřebný. Myslím, že by se sněmovna měla pochlapit a schválit už náš návrh. Samozřejmě, pokud neuspějeme, nejspíše bychom podpořili alespoň zmíněný návrh ministra Chládka,«řekl Haló novinám Klán. (Pokračování na str. 2) Vojtěch Filip, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR a předseda ÚV KSČM, se včera na pracovním jednání setkal s čínským ředitelem Konfuciovy akademie prof. Huangem Xiaomingem. Jednání se především týkalo jejího dalšího rozvoje. FOTO - Miloš SKÁCEL ZÍTRA ČTĚTE Odchody firem do daňových rájů pokračují. Jaké jsou úspěchy starostky Kostic Anny Bradávkové? Téma k MDŽ. Série vystoupení proti účasti Slovenska v NATO a za mírové řešení války na Ukrajině. V ukrajinském dole zabíjel metan Nahromaděný metan včera explodoval v uhelném dole v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Neštěstí se odehrálo na území ovládaném proruskými aktivisty, ale s boji nemá nic společného, podle místních úřadů tam v době havárie byly zbraně v klidu v rámci příměří. Šéf ukrajinského parlamentu Volodymyr Hrojsman v Kyjevě nejprve oznámil, že při explozi zahynulo 32 lidí. Poslanci jejich památku uctili minutou ticha. Později však zastupitelům sdělil, že informace je nepřesná a zprávu o počtu mrtvých odvolal. Podle mluvčí povstalců je potvrzena smrt zatím 17 horníků, jejichž těla byla vyproštěna. V době exploze se 33 lidí nacházelo přímo v místě výbuchu, uvedla mluvčí Julija Bedylová. Zatím se neví, co je s dalšími 16 horníky. Celkem v dole v době neštěstí pracovalo přes 200 lidí. Většina z nich byla zachráněna. Informace o rozsahu neštěstí se včera po celý den rozcházely. Premiér Arsenij Jaceňuk na schůzi vlády oznámil, že úřady vyslaly na pomoc zavaleným horníkům šedesátku záchranářů, a tvrdil, že povstalci je na místo neštěstí nepustili. Ke spolupráci s ukrajinskými úřady pak prý proruské aktivisty důrazně vyzval prezident Petro Porošenko. Vůdce doněckých vzbouřenců Denis Pušilin ale ruskou agenturu TASS informoval, že Kyjev žádnou pomoc doněckým záchranářům nenabídl.»nikdo se na nás oficiálně neobrátil, ani my sami jsme o pomoc nežádali,«prohlásil Pušilin. A bude-li prý zapotřebí, poprosí povstalci o pomoc Rusko. Důl Alexandr Zasjaďko, kde k výbuchu došlo, patří k největším na východě země. Leží na severním okraji Doněcku a byl otevřen koncem 50. let dvacátého století. V minulých letech provoz postihlo několik velkých havárií, při nichž za posledních patnáct let přišlo o život celkem přes 240 lidí. Největší z nich se stala v listopadu roku 2007, kdy při sérii explozí zahynulo 101 horníků. Ukrajinské doly jsou podle expertů dlouhodobě podfinancované a nedostatečně zabezpečené. Kyjev na východ země nijak neinvestoval. Na Donbasu bylo v důsledku bojů vyřazeno několik z nich, část byla palbou poškozena, část zatopena. Alexandr Zasjaďko leží jen několik kilometrů od doněckého letiště, které bylo v minulých měsících místem mimořádně tvrdých bojů mezi vítěznými povstalci a ukrajinskou armádou. (ava, čtk) Žena pláče, zatímco čeká na informace o hornících po výbuchu v dole Alexandr Zasjaďko. FOTO - ČTK/AP

2 STRANA 2 Z DOMOVA ČTVRTEK 5. BŘEZNA 2015 Stanou se z mateřských škol»hlídárny«? Dobrovolná registrace dětských skupin včera získala podporu většiny členů sociálního výboru. Proti byli zástupci KSČM, kteří se změnou nesouhlasí a předloženou novelu nepodpoří, stejně jako nepodpořili zákon o dětských skupinách. Ten sněmovna schválila v listopadu.»pro nás je podstatné to, že děti by měly mít rovné šance přístupu ke vzdělání. Chceme, aby dostaly předškolní vzdělávání a ne, aby některé z nich byly odkládány do nějakých hlídáren. Místo dětských skupin by se měly stavět jesle a mateřské školy,«zdůvodnila pro náš list postoj komunistických poslanců členka výboru Marta Semelová (KSČM). Dopady normy, pod niž je podepsáno 94 poslanců ze všech stran vyjma KSČM, se pokusili komunističtí zákonodárci zmírnit. Neúspěšně. Návrh Semelové, aby péče v dětské skupině byla pouze pro děti od jednoho do tří let a aby od tří let do zahájení školní docházky byla povinnost poskytovat vzdělávání podle rámcového programu pro předškolní vzdělávání, které by bylo zabezpečeno kvalifikovanou osobou, neprošel. Součástí návrhu byla také povinnost Vzrostou konečně... (Dokončení ze str. 1) Vysokoškolská novela z pera poslanců KSČM se od vládního návrhu liší také tím, že rozšířila okruh studentů, kteří by měli na příspěvek nárok. Komunisté prosazují zvýšení sociálních stipendií už podruhé. V prosinci sněmovna obdobnou normu neschválila.»neprošlo to až ve třetím čtení, byla to škoda, na řadě i pravicových poslanců bylo vidět, že by pro návrh rádi zvedli ruku. Někteří měli spíše technické výhrady. I proto věříme, že nejsme tentokrát bez šance,«konstatoval Klán. Komunisté zdůvodňují předlohu mimo jiné tím, že částka stipendia řadu let nerostla, kvůli inflaci se snižuje její reálná hodnota, přičemž ale životní náklady rostou. (ste) EXKLUZIVNÍ ROZHOVORY V TIŠTĚNÝCH HALÓ NOVINÁCH ZÍTRA ministryně práce a sociálních věcí Michaela MARKSOVÁ Sobota 7. března právník a publicista Zdeněk JIČÍNSKÝ Středa 11. března místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk ŠKROMACH poskytovatele zabezpečit dětem stravování. Vzhledem k tomu, že podle vyjádření zástupců dalších politických stran se předpokládalo zamítavé stanovisko k tomuto návrhu, předložila Alena Nohavová (KSČM) jeho mírnější variantu. V dětské skupině by mohly být pouze děti do pěti let.»od pěti let by mělo být povinné předškolní vzdělávání, ministerstvo školství navíc připravuje novelu, která počítá s tím, že poslední rok mateřské školy bude povinný,«uvedla. Nicméně ani tuto změnu výbor neschválil. Naopak úspěšný byl návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který Semelová: Hrozí, že postupně se odbourá předškolní vzdělávání, které je velice nutné pro rozvoj dítěte a pro přípravu na základní školu. předložil František Adámek (ČSSD) a na výboru si ho osvojil jeho stranický kolega Roman Sklenák. Návrh upřesňuje definici dětské skupiny tak, že skupina umožňuje dětem docházku po dobu nejméně šesti hodin denně. To má pomoci odlišit dětské skupiny například od hlídacích koutků v obchodních domech. Chce dát také možnost krajským hygienickým stanicím udělovat výjimky z hygienických požadavků stanovených vyhláškou pro dětské skupiny do 12 dětí. Toto ustanovení reaguje na to, že hygienické podmínky pro tyto skupiny jsou údajně příliš přísné. Návrh také zpřesňuje poskytování daňových výhod. Ty by se měly vztahovat jen na rodiče, kteří umístí děti k registrovaným poskytovatelům. Semelová vidí nebezpečí tohoto návrhu v tom, že ruší pojem mateřské školy.»hrozí, že postupně se odbourá předškolní vzdělávání, které je velice nutné pro rozvoj dítěte a pro přípravu na základní školu, a že se z mateřských škol stanou hlídárny. S tím nesouhlasíme,«uvedla. Poslanecká novela vznikla v reakci na obavy lesních školek a dalších podobných dětských zařízení, že nebudou schopny splnit podmínky loni schváleného zákona o dětské skupině a budou muset skončit. Sněmovna by měla novelu projednávat už na své březnové schůzi. Kromě veřejné služby i stabilní místa Projednávání senátního návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož hlavním cílem je upravit institut veřejné služby tak, aby mohl být opět využíván nezaměstnanými a osobami v hmotné nouzi, výbor včera přerušil. Ministerstvo práce chce vyhodnotit jeho dopady na státní rozpočet, a také na osoby, které dnes pracují za nízké mzdy. Hrozí totiž, že by na tom mohly být v konečném důsledku hůře než osoby, které nepracují. Místopředseda výboru Miroslav Opálka (KSČM) také chce, aby podnikatelé, kteří budou zapojeni do systému veřejné služby, měli také povinnost vytvářet i stabilní pracovní místa, byť jen na částečný úvazek. Výbor se k návrhu vrátí v polovině dubna. (jad) PŘIBÝVÁ ODEBRANÝCH DĚTÍ Podle Nadace Naše dítě odebírají úřady z českých rodin kolem dvou až tří tisíc dětí ročně. Důvodem je týrání, zanedbávání a zneužívání, ale i zadluženost a špatná sociální situace. Podle výkazu ministerstva práce o ochraně dětí ale u příbuzných, pěstounů či v ústavech skončilo v roce 2013 kvůli problémům doma 1015 dětí. O dětech mají rozhodovat opatrovničtí soudci, ti bývají podle šéfky jejich sdružení Libuše Kantůrkové ale často zahlceni. (zku) V Brně bude jezdit tramvaj, která je součástí projektu PS: Řekni to v tramvaji. Lidé do ní mohou umístit různé vzkazy, které budou nad okny, kde bývají reklamy. Do tramvaje se jich vejde 72 a dopravní podnik je bude vyměňovat vždy na začátku a v polovině měsíce. FOTO - ČTK/Václav ŠÁLEK Zemana ve funkci vystřídal Šturma Ředitele pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marka Zemana (ODS) odvolal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ke včerejšímu dni z funkce. Důvodem podle ministra je zhoršení ekonomické situace nemocnice. Problémy potvrdil ministerský audit.»vzhledem ke zhoršení ekonomické situace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady jsem rozhodl o odvolání ředitele Marka Zemana k 4. březnu Do doby, než proběhne řádné výběrové řízení, pověřuji vedením nemocnice dosavadního primáře tamní kliniky anesteziologie a resuscitace Jana Šturmu,«uvedl Němeček. Zhoršení ekonomické situace vinohradské nemocnice se podle něj projevilo již ve výsledcích za rok 2014, kdy se výrazně zhoršila likvidita. Stav pokračoval zápornými hospodářskými výsledky i v prvních měsících letošního roku. Zeman podle ministra potvrdil, že ekonomická situace nemocnice se bude zhoršovat i nadále.»proto jsem se rozhodl urychleně věc řešit. V krátké době bude vypsáno řádné výběrové řízení na nového ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a jednou ze zcela základních podmínek bude koncept ekonomické stabilizace nemocnice,«zdůraznil ministr. Nemocnice měla porušit zákon o veřejných zakázkách. Konkrétně prý šlo o rekonstrukci pavilonu patologie. Nemocnice na ni vypsala veřejnou zakázku, v níž byly pro výběr vítěze hlavní nejnižší cena a nejkratší doba opravy. Zakázku získala společnost Starkon Jihlava CZ. Nemocnice údajně upravovala parametry smlouvy během její platnosti. Ke změně podle kontrolorů došlo u obou hlavních kritérií. Dohodnutá, smluvně daná cena rekonstrukce se navyšovala prostřednictvím dodatků. Nakonec oprava nestála původně vysoutěžených osmnáct milionů korun, ale o 3,5 milionu korun více. Doba oprav se proti původním deseti týdnům prodloužila téměř na trojnásobek, na 26 týdnů. (zku) ANO chce klouzavý mandát Karlovarský kraj zpevňuje skalní masivy nad silnicí do Kyselky. Celkové náklady mají dosáhnout 98 milionů korun. Na snímku vrtá lezec Michal Rusnák díry pro ukotvení ochranné sítě na skále nedaleko Muzikova. FOTO - ČTK/Slavomír KUBEŠ Poslanci ANO v čele s předsedou hnutí Andrejem Babišem předložili do Poslanecké sněmovny změnu Ústavy, podle které by člen vlády nemohl být zároveň poslancem či senátorem. U poslanců jde o tzv. klouzavý mandát mandát poslance nezaniká, ale přechází na dalšího v pořadí na kandidátce. Sněmovna ho však v minulosti několikrát zamítla. Úprava vyžaduje ústavní většinu ve sněmovně i v Senátu.»Řešením inkompatibility funkcí poslance a člena vlády je institut tzv. klouzavého mandátu, tedy zvláštní případ neslučitelnosti funkcí, kdy mandát poslance nezaniká, ale tento mandát poslanec po dobu, kdy působí ve vládě, nevykonává a výkon mandátu sklouzne na jeho náhradníka, který kandidoval na kandidátní listině téže politické strany nebo politického hnutí ve stejném volebním kraji,«odůvodňují poslanci ANO svůj návrh. Charakteristikou klouzavého mandátu je tedy dočasné pozastavení výkonu mandátu poslance, který byl jmenován členem vlády, a zároveň dočasný výkon mandátu náhradníkem. Neslučitelnost tedy není absolutní. Jakmile se zvolený poslanec ministr vládě znelíbí a je odvolán či rezignuje na svou funkci, vrací se do sněmovny. Poslanecký náhradník pak ovšem neví dne ani hodiny, kdy ve sněmovně skončí.»ksčm spíše než klouzavý mandát upřednostňuje ztrátu mandátu v případě, že poslanec opustí svou stranu, program, za který byl zvolen, přestoupí do jiné strany nebo založí novou politickou stranu, která se nezúčastnila voleb, a tudíž nezískala žádné mandáty. Jde o tzv. přeběhlictví,«zdůraznil pro Haló noviny místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny Stanislav Grospič (KSČM). To je pro KSČM klíčové. Podle KSČM jde o populistické gesto Pokud jde o klouzavý mandát, tak jak je navrhován, je to podle komunistického poslance zčásti populistické gesto. Taková změna by mohla přinést řadu dalších problémů vzpomněl třeba poslaneckou imunitu. Tvrdí, že nic nebrání ministrovi, který se chce plně věnovat resortu, a cítí, že souběžně není schopen vykonávat poslanecký mandát, aby se ho vzdal. Pak nastupuje náhradník na kandidátce dané strany. Bylo by však správné, aby ve chvíli, kdy původně zvolený poslanec přestane být členem vlády, se vracel do sněmovny? Vždyť náhradník se kvůli náhradnímu poslancování vzdal třeba zaměstnání, aniž věděl, na jak dlouho.»je to do určité míry zástupné téma, které se čas od času ve sněmovně opakuje,«uvedl Grospič. Má pravdu. Naposledy se objevilo za koalice ODS, TOP 09 a VV.»Pro klouzavý mandát nevidíme důvod,«sdělil tehdy našemu listu předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Iniciátoři změny uvádějí, že tzv. klouzavý mandát funguje i v zemích s tzv. parlamentním systémem, jako jsou Belgie, Rakousko, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko či Slovensko. Navrhovaná právní úprava klouzavého mandátu se dotýká pouze poslanců. Pokud jde o senátora, který by se stal členem vlády, jeho senátorský mandát by zanikl.»je prakticky nemožné zavést klouzavý mandát u senátorů kvůli odlišnému volebnímu systému užívanému při volbách do Senátu, oproti volbám do sněmovny. Většinový volební systém, užívaný pro volby do Senátu, nevytváří náhradníky ze stejné politické strany nebo hnutí,«odůvodňují předkladatelé svůj návrh. Pokud by změna prošla, erár by přišel o nějaké peníze. Dnes poslanecčlen vlády pobírá pouze ministerský, nikoli ještě poslanecký plat. (ku)

3 ČTVRTEK 5. BŘEZNA 2015 Z DOMOVA STRANA 3 Ukrajina připomíná afghánský chaos Rozhovor Haló novin s bývalým velvyslancem České republiky v Ruské federaci a na Ukrajině Jaroslavem Baštou V jedné televizní debatě jste připomněl knihu Christophera Clarka Náměsíčníci. Je to o tom, jak všichni před první světovou válkou hovořili o míru, a přesto z toho byl válečný konflikt s miliony obětí. Berete to bezpochyby jako varování Ano, tato kniha právě tyto okolnosti rozebírá do podrobností a připomíná faktor, který je evidentně přítomen i v současné době. Aktéři, kteří svět přivedli do první světové války, se vzájemně dobře znali a většinou se nenáviděli. Ve vzniku té války, jak dokazuje Clark, zafungovaly až příliš osobní antipatie jednotlivých aktérů, což se týkalo především ministrů zahraničí a velvyslanců. Tím ilustrujete současnou situaci, která je podezřele podobná Když se podíváte na vyjádření jednotlivých politiků například k Vladimiru Putinovi, nebo Putinovy výroky ve vztahu k jiným politikům, tak je to podobné. Tedy eskalace výroků, která už nemá jiné východisko než válku? To je záležitost známá od Velké francouzské revoluce. Ještě jako student jsem četl studii, která poukazovala na to, že velký teror, který nastal za francouzské revoluce, nebyl způsoben tím, že by se do čela vlády dostali krvežízniví lidé, nýbrž že oni tak dlouho ohnivě hovořili, že je třeba věci radikálně řešit, až rozpoutali vraždění, které je samotné dostihlo. To je psychologický efekt, který je znám a opakuje se v dějinách mnohokrát. Kdo jsou náměsíčníci současné doby? Jsou to především novináři, kteří vedou kampaň. Byť k tomu mají slovní pokyny politiků. Ten, kdo na náměsíčníky upozornil, byl branný výbor britské sněmovny lordů. Zcela evidentně se tento pojem vztahuje k nebezpečí rozpoutání války, což členové tohoto výboru zdůraznili. Tohle by mělo varovat i ty politiky, intelektuály a novináře u nás, kteří se na svět dívají pravo-levou optikou. Zrovna britský premiér Cameron je v ukrajinském konfliktu aktivistickým jestřábem Proto ctihodní pánové lordi kritizovali právě svou vládu. Dostává se třeba tato informace, o varování branného výboru sněmovny lordů, k českému člověku? Tyto informace najdete jen na alternativních webech, v alternativních médiích. Z mediálního hlediska už jsme dávno ve válce. Je v české společnosti vůbec nějaká skupina, řekněme, informovaných lidí, osobností veřejného života, která by byla schopna říct pádné slovo proti výkřikům náměsíčníků? Jsou tu takoví lidé, ale nejsou slyšet. Obávám se, že spousta lidí buď situaci nedoceňuje, nevšímá si toho, jak je nebezpečná, nebo nemá odvahu říci, že nechce, aby Evropa šla do války. Důvod je ten, že se bojí, že bude označena za rusofila, agenta Kremlu. Proto říkám, že už jsme ve válce. Nejsme tak daleko, aby zde u nás byli lidé zavíráni za to, že říkají, že na východě Ukrajiny je občanská válka, ale všimněte si, že v oficiální propagandě se zásadně říká, že je to válka s Ruskem Přitom je to nesmysl! Na jihovýchodě Ukrajiny bojují ukrajinští občané proti ukrajinským občanům. Stále se v mediálním prostoru točí některé mantry. Například otázka Krymu. Proč tak málo politiků či odborníků vysvětluje pozadí připojení se Krymu k Rusku, tj. prokazatelné zájmy USA na získání poloostrova coby své vojenské základy a tedy vyšachování ruské flotily z místa nezbytného pro zajištění bezpečnosti Ruska? Zásadní rozdíl mezi tím, jak fungovala cenzura před rokem 1989 a jak funguje nyní, je, že nyní se to dělá tak, že o některých věcech se nemluví. Přechází se to, jako by se to nestalo. V diskusích na toto téma se nechávají zaznívat pouze hlasy, které tvrdí něco jiného. V případě Ukrajiny se jako panáčci ve všech televizních pořadech točí asi deset lidí. To je cenzura v dnešním pojetí. Oni se tváří, že to cenzura není, ale v okamžiku, kdy nechávají zaznívat jen jeden názor, tak to cenzura je. Ukrajina má v čele mladého muže se slovníkem starého nacisty. Evropa je mentálně ve válce s Ruskem, a tím pádem je každý spojenec dobrý. Další mantra: Majdan, otázka, kdo začal střílet a tím záměrně eskaloval situaci ke zvratu. Dosud Majdan není vyšetřen. Kdyby to byla tak jednoznačná záležitost, jak říká ukrajinský prezident Porošenko, případně premiér Jaceňuk či naši novináři, tak by ti pachatelé již dávno seděli ve vězení a byli odsouzeni za hromadnou vraždu. Ukazují-li Ukrajinci na viníky, pak zásadně na ruskou stranu Oni dokonce tvrdí, že znají jména. Tvrzení, že se poradce ruského prezidenta osobně vypravil do Kyjeva, aby řídil ukrajinskou jednotku Berkutu, tedy něco jako náš Útvar rychlého nasazení, je přece nesmysl. Představte si, že přijede poradce cizího prezidenta a bude řídit Útvar rychlého nasazení jiné země. Proboha, ti, co toto tvrdí, nás mají za úplné blbce! Oni si myslí, že nevíme, jak se v historii dělaly podobné věci? Každý, kdo používá tento příměr, uráží inteligenci čtenářů a diváků. Po té střílečce před rokem byly na Majdanu okamžitě pokáceny vzrostlé stromy. Například pan Alexander Barabanov, s nímž jsem také dělala rozhovor, poukázal na to, že nová majdanská moc musela tyto stromy odstranit, aby zahladila stopy po střelách. Tam vůbec proběhlo vše nestandardně, tam nezačalo vyšetřování, nýbrž zametání stop. Teprve poté se tvářili, že to vyšetřují. A to stylem, že některé lidi z Berkutu zavřeli, a pak je soud musel propustit, protože proti nim nebyly důkazy. Dnes to Ukrajinci vysvětlují tím, že»možná stříleli«. A protože nyní bylo roční výročí, bylo třeba něco najít. Tak si vymysleli Putinova poradce pana Surkova. A tuto»argumentaci«stále berou všichni občané Ukrajiny? Jsou všichni Ukrajinci názorově na straně Porošenka a Jaceňuka? Ukrajina byla vždycky rozdělená země. Na levém břehu Dněpru to neberou, na pravém mají své hluboké přesvědčení, takže berou. Proto se také současný režim stále těší podpoře, ačkoli to člověku»zvenku«připadá neuvěřitelné. Další evergreen jsou banderovci a jejich minimálně velmi kontroverzní úloha v dějinách. Jak se dívají ukrajinští pokrokoví lidé - kteří znají historickou pravdu na banderovce? Vždyť musejí vědět, že ve jménu Banderových idejí se dělala neuvěřitelná zvěrstva na Polácích, Židech, Rusech, Volyňanech, antifašistech Představte si Ukrajinu rozdělenou ještě hlouběji, než jsou rozděleni Češi v názoru na prezidenta Zemana. Je to dvojí lid jako za husitství. Prostě každý má svou pravdu a bude se na historii dívat jen ze svého úhlu pohledu. Tragické pro nás je, že noviny, televize, mediální mainstream u nás se zcela jednoznačně postavily na jednu stranu konfliktu a používají jen ukrajinské zdroje. Kdo je nyní na Ukrajině opozicí proti»straně války«, kterou tvoří prezident, vláda, a drtivá většina ukrajinského parlamentu? Jsou to ti, kteří jsou zahnaní mimo parlament do opozice, to jsou komunisté či bývalá Strana regionů. Problém je také, co se stalo. Až do loňského roku, do Majdanu, vypadala politická mapa Ukrajiny podobně jako ČR jen»barevně«obráceně. Západní části Ukrajiny včetně Kyjeva byly oranžové, východní modré to byla Strana regionů. Obě strany měly své stabilní zastoupení a volby vždycky rozhodoval Kyjev. Nyní je Ukrajina politicky jednobarevná. Těžko být dnes opozicí. Ozvete se a hodí vás do kontejneru a nastříkají barvou. A to je ještě mírný následek. Připomenu, co udělal»demokratický«majdan v okamžiku, kdy se rozhodlo, že budou na Ukrajině předčasné prezidentské volby. Vypálil kanceláře jak Strany regionů, tak komunistů! To byla opravdu dobrá příprava na demokratické volby A o tom se v mainstreamu nemluví. Američané změnu režimu na Ukrajině ocenili na pět miliard dolarů. Kam šly ty peníze? To je známý výrok Victorie Nulandové. Víte, já myslím, že tyto peníze nemohly putovat ukrajinským nevládním organizacím, jak se říká. Já jsem za nimi jako velvyslanec jezdil do regionů, a opravdu ty peníze neměly. Peníze musely jít oligarchům Kolomojskému, Porošenkovi ad., tedy těm, kteří financovali Majdan a soukromé tzv. dobrovolnické prapory. Z těchto miliardových toků bych občanskou společnost vyňal. Je normální, aby v evropské demokratické zemi byly soukromé armády? To je normální v Africe anebo ve státech, které se rozpadají. Pokud my to víme, předpokládám tedy, že to vědí i evropští politici. No, už začínají mnozí brzdit. Na poslední chvíli jim začíná docházet, jak je to nebezpečné. Konflikt se velmi podobá přípravě na vietnamskou válku: nejdříve Američané posílali materiální pomoc vládě v Jižním Vietnamu (včetně zbraní), pak instruktory, aby vietnamské vojáky se zbraněmi naučili zacházet. Když to nepomáhalo, tak došlo i na zapojení Američanů do bojů A byla z toho strašná válka. Jeden analytik provedl zarážející srovnání Ukrajiny s Afghánistánem. A vysvětlil, že proces, který je tam nastartován vznikem soukromých armád (například pěti praporů Kolomojského), připomíná afghánský chaos. Jak může vznik soukromých armád Z mediálního hlediska už jsme dávno ve válce. připustit NATO, které se holedbá, že je organizací demokratických států? Skutečné demokraty zneklidňují například fotografie, běhající po internetu kde členové praporu Azov třímají vlajku NATO i vlajku s hákovým křížem! Podívejte, jako důkaz postačí výroky ukrajinského premiéra, a to nemyslím jen jeho televizní výrok v Německu, že za druhé světové války prý Sovětský svaz napadl Ukrajinu a pak Německo. Já poukazuji na jeho výroky o Rusech coby podlidech. To nezařadíte nikam jinam než do nacistického slovníku! Mají v čele mladého muže se slovníkem starého nacisty. O čem se pak Evropa chce bavit? V tomto případě už nefunguje demokracie, nýbrž válečný stav. Evropa je mentálně ve válce s Ruskem, a tím pádem je každý spojenec dobrý. Ovšem to je strašné. Je to i u nás. Vždyť je poměrně dost lidí, kteří by si přáli válku. Na to je jediná odpověď: Ať jdou příkladem a jdou tedy»na Rusa«Nemá již současná atmosféra u nás charakter druhé republiky v okleštěném Československu (říjen 1938 až 14. březen 1939)? Když jsem sledoval pány Klvaňu a Tolčinského, kteří horovali pro to, aby se u nás omezila svoboda projevu s odkazem na zabránění ruské propagandě tak to je přesně rétorika druhé republiky, příklad lidí, kteří duchovně do druhé republiky patří. Jak je to s cizími vojsky u válčících stran? Jsou tam Čečenci, kteří si vyřizují účty ze staré války. Vyřizují si tam účty Srbové na straně povstalců s Chorvaty na straně Ukrajinců. V Mariupolu se televizní reportérce povedl dobrý kousek, když zabrala anglicky mluvícího vojáka na straně ukrajinské armády, který běžel a volal anglicky:»nezabírejte můj obličej!«já bych nemluvil o důkazech, nýbrž o indiciích o tom, že jsou cizí vojáci na obou stranách. Je to v zásadě velmi podobné španělské válce, kdy proti sobě bojovaly dvě strany a každá měla podporu jedné části světa (španělská občanská válka probíhala od července 1936 do roku 1939 pozn. aut.). Domobranci zcela logicky mají podporu z ruské strany, materiální, nepochyboval bych o tom, že tam přicházejí na obě strany dobrovolníci, mj. Čečenci. Hovoří se o lidech z Polska, pobaltských zemí Kolomojskij má dost peněz, takže si může najmout kohokoli. Vy jste řekl, že někteří politici již ve své eskalační rétorice couvají To je»minsk«. Impulsem bylo, že další stadium už může být jen evropská válka s Ruskem. A tady si málokdo uvědomuje, jak je situace v současné době nebezpečná. Je to jako začátek 60. let, ale v obráceném gardu. Tenkrát USA vyvažovaly sovětskou převahu v konvenčních zbraních jaderným odstrašováním. Dnes je ve stejné situaci, zrcadlově, Rusko. V loňském roce se Rusku poprvé od roku 1991 povedlo dosáhnout parity anebo možná mírné převahy v jaderných zbraních nad USA. Rusové mají o jednu hlavici více, sice mají méně raketových nosičů, zato modernějších. Je to skoro vyrovnaný poměr sil, a tím pádem zase funguje jaderné odstrašování. Je tam ovšem jeden krajně nebezpečný moment. Zatímco v 50. a 60. letech v čele všech států, hlavně těch nejdůležitějších, stáli státníci s válečnou zkušeností, nyní je zkušenost a strach z války více na ruské straně a na Západě mi politici připadají jako Mír na Ukrajině nastane teprve v okamžiku, až zasednou k jednacímu stolu Američané a Rusové. hazardéři, kteří některé své kroky nedokážou domyslet do důsledků. Západ, EU a jejich struktury typu MMF cpou peníze do Ukrajiny. Jenže evidentně tam tyto peníze, na nichž se podílíme svým dílem i my, protečou nějakým»cedníkem«a bůhvíkde skončí. Na rozdíl od toho třeba takové Řecko nevede válku, státní správa země není rozvrácena, a jaké má nová řecká vláda potíže, aby se jí pozhovělo se splátkami. Je to dvojí metr V Řecku neprobíhá konfrontace mezi Ruskem a Západem, s Řeky se proto zachází jinak. Ukrajině Rada Evropy a všichni tolerovali takové věci, které by jinde vyvolaly obrovské pobouření. Například jazykový zákon, který byl přijat za prezidenta Juščenka. To napravil po svém zvolení Janukovyč, což mu pomohlo vyhrát dvoje volby - parlamentní a prezidentské. Janukovyčův zákon na rozdíl od Juščenkova odpovídal evropským standardům. Já tvrdím, že od momentu rozpadu SSSR, kdy se ujasňovaly vztahy mezi Západem a Východem, se Ukrajina stala jakýmsi zamrzlým konfliktem. Ten se začal rozehřívat od roku 2004, od Juščenka. Od té doby se rapidně zhoršovaly vztahy mezi Ruskem a Západem a konflikt přešel do horké fáze války v loňském roce. Je třeba se na Ukrajinu dívat z úhlu pohledu konfrontace. Vidíte tedy události na Ukrajině jako promyšlený tah budoucí konfrontace s Ruskem? A konfrontace koho? Já bych řekl, že NATO v tom snad ani nehraje takovou roli. Toto je především americká záležitost. Také občanskou válku na Ukrajině je třeba brát jako válku by proxy, tedy zástupnou válku mezi USA a Ruskem. Mír tam nastane teprve v okamžiku, až zasednou k jednacímu stolu Američané a Rusové. Zatímco v 50. a 60. letech v čele všech států stáli státníci s válečnou zkušeností, nyní je zkušenost z války více na ruské straně. Na Západě mi připadají jako hazardéři. A stane se to? Zatím se Američanům hodí vražení klínu mezi EU a Rusko. Klín v EU již je, Unie je rozdělena na bojechtivou a méně bojechtivou část, přičemž»majitelé EU«, Německo a Francie, šlapou na brzdu, protože již chápou, jaké hrozí nebezpečí. Stejně tak bojechtivý není evropský Jih (Řecko, Itálie, Španělsko), takže ti, kteří jsou pro ostřejší postup, jsou spojenci Ameriky jednoznačně Britové a Poláci, a pak spojenci Poláků pobaltské státy. Nemám pro strašení, že Rusko údajně napadne Balty, žádné racionální vysvětlení. To nemá logiku v okamžiku, kdy si uvědomíte, že Rusko je z pohledu konvenčních sil výrazně slabší. Hlavně postrádám jakékoli racionální důvody z jeho strany pro vyvolání konfliktu s NATO. Když kyjevská vláda na asi sedm měsíců zarazila důchody a sociální dávky svým obyvatelům bydlícím na jihovýchodě Ukrajiny, tak nikomu toto mučení ukrajinských občanů nevadilo? Jaké strádání podstoupili tito lidé Na rozdíl od tohoto chování kyjevské vlády ruský prezident Putin vysvětlil, že celou dobu, kdy probíhala válka v Čečně, Rusko nadále platilo všechny dávky, důchody bez ohledu na to, co se tam odehrávalo.»dělali jsme to proto, aby Čečna zůstala v rámci Ruské federace,«říkal. Pokud tedy někomu nevyplácíte, co ze zákona vyplácet máte, tak co to znamená? Chcete, aby tito lidé odešli nebo umřeli hlady Podívejte, taktéž nikomu nevadí, že uprostřed mrazů Ukrajinci vypnuli dodávky plynu do obou povstaleckých regionů. To je prostě dvojí metr. Každý normální člověk se ptá, jak to dopadne. Je pro mě nepochopitelným paradoxem, že v roce 70. výročí vítězství nad německým nacismem, kdy budeme v květnu stát u pomníků osvoboditelů, se díváme na bratrovražedné válčení v blízké slovanské zemi a na resuscitaci fašismu Díváme-li se na to z pohledu lidí z roku 1945, tak jistě by se jim nelíbily rysy, které má dnes náš stát a které připomínají druhou republiku. Moment číslo dvě, který vidím jako závažnější: našim politickým elitám již dávno prošla záruční doba, takže nastal čas je vyměnit. Monika HOŘENÍ