KLÍČOVÉ ASPEKTY INSTITUTU MINIMÁLNÍ MZDY V PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY S KOMPARACÍ ÚROVNĚ MINIMÁLNÍ MZDY V ZEMÍCH EU

Transkript

1 KLÍČOVÉ ASPEKTY INSTITUTU MINIMÁLNÍ MZDY V PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY S KOMPARACÍ ÚROVNĚ MINIMÁLNÍ MZDY V ZEMÍCH EU THE KEY ASPECTS OF MINIMAL WAGE INSTITUTION IN THE CZECH REPUBLIC CONDITIONS WITH THE COMPARISON OF MINIMAL WAGE LEVEL IN THE EU COUNTRIES Marcela Prausová Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné marcela.prausova@seznam.cz Abstrakt: Minimální mzda významný faktor trhu práce. Pro občany usilující o pracovní místo je motivačním prvkem pro zabezpečení si obživy vlastní prací, pro zaměstnavatele hrozbou zvyšování nákladů práce a s tím souvisejícím snižováním zaměstnanosti. Příspěvek se zabývá podmínkami stanovení výše minimální, právní úpravou i tendencemi, které jsou s tímto institutem spojené. Současně nabízí komparaci výše minimální ve vybraných zemích a předpoklady jejího dalšího vývoje. Abstract: Minimum wage - a significant factor in the labor market. For people seeking a job is the motivation for the livelihood security of their own work for the employer's threat of increasing labor costs and the associated reduction in employment. This article considered the problemacy of minimal wage, conditions of its sizing, legislative and tendences, related to this institution. The article offers comparison of minimal wage in separate countries and presumptions of its developement. Klíčová slova: mzda, minimální mzda, mzdové tarify, zaručená mzda, distorze trhu práce, motivace, demotivace zaměstnanců. Key words: wage, minimal wage, wagw rates, guarantee wage, distorsion on the labour market, motivation, demotivation of the employee. JEL: J 30, J 31 Úvod Minimální mzda - motivační faktor či hlavní distorze trhu práce? Názory na tuto mzdovou veličinu se různí. Její obhájci v ní spatřují motivační stimul pro zaměstnance, kterého současně chrání před chudobou a zvýhodňuje jej před občany, kteří jsou závislí pouze na sociálních dávkách. Její odpůrci ji naopak považují za hlavní distorzi trhu práce a tvrdí, že zvyšuje nezaměstnanost a snižuje odvody do státní pokladny. Historie minimální je přibližně stoletá. Důvodem jejího vzniku byla ochrana zaměstnance, kterému měla zabezpečit alespoň takovou výši odměny za jeho vykonanou práci, která by neklesla pod sociálně únosnou míru. Minimální mzda směřovala především k námezdním dělníkům, jejichž postavení vůči jejich zaměstnavatelům bylo vždy nerovné. Pozice zaměstnavatele v současnosti, ale i dávné minulosti byla vždy významně silnější než pozice protistrany, tedy zaměstnance. 2

2 Úplně poprvé byl institut minimální zaveden v roce 1894 na Novém Zélandu. Poté následovaly další země Evropy. Ne všechny země však institut minimální aplikují. Mezi státy EU zavedlo minimální mzdu jako první v roce 1969 Nizozemsko, poté Francie v roce Naopak Irsko až v roce V České republice se hranice nejnižší poprvé aplikuje v roce Tehdy činila 2000 korun měsíčně. Samotný pojem minimální mzda představuje nejnižší přípustnou výši odměny za práci vykonanou zaměstnancem pro zaměstnavatele. Institut minimální v tomto pojetí plní dvě základní funkce, a to sociálně - ochrannou a ekonomicky - kriteriální. Funkce sociálně - ochranná má zabezpečit ochranu zaměstnance před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Druhé straně, tedy zaměstnavateli má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence, což představuje eliminaci mzdového podbízení domácí i zahraniční pracovní síle. Ekonomicky - kriteriální funkce minimální podporuje a vytváří podmínky pro motivaci občanů pracovat, vyhledávat si vhodné a adekvátní pracovní příležitosti. Minimální mzdou by měli být motivováni k aktivní pracovní činnosti. Jejich pracovní úsilí by mělo být ohodnoceno natolik, aby jejich hmotná spotřeba mohla být vyšší než u osob, které pasivně přistupují k otázce své zaměstnanosti a jen využívají, mnohdy zneužívají systém sociálních dávek. Pro samotného zaměstnavatele představuje vyplácená minimální mzda nejnižší úroveň jeho nákladů na zaměstnanců. Institut minimální dává zaměstnavateli prostor pro zachování pracovních míst v době krize či v době poklesu jeho ekonomické aktivity. I přes existenci shora uvedených primárních funkcí minimální se pohled odborné i laické veřejnosti na minimální mzdu značně liší. Zaměstnanci ji vnímají jako velmi nízkou, demotivující a dávající prostor k dilematu, zda se jim ještě vyplatí pracovat či je výhodnější stát se pasivním na trhu práce, zaregistrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti, případně jiné sociální dávky. Odborná veřejnost ji naopak vnímá jako rušivý element, který je hlavní distorsí trhu práce. Distorzní účinky minimální se projevily v existenci práce v tzv. šedé ekonomice. Zaměstnavatelé vyplácejí hrubou mzdu na úrovní minimální, čímž jsou kráceny odvody na zákonném pojištění a dani z příjmu. Zbylou část pak vyplácejí v hotovosti tzv. načerno, aniž by tato výše prošla daňovou procedurou. Tímto si zaměstnavatel šetří náklady vynaložené na zaměstnanců. Dalším negativním efektem minimální je nezájem českého zaměstnance o takto ohodnocenou práci a v neposlední řadě nelegální najímání pracovní síly především z východní Evropy a Asie, která práci za minimální mzdu ochotně akceptuje. Cílem příspěvku je objasnit elementární odlišnost v ekonomické, ale i pracovně právní praxi užívaných termínů minimální mzda a zaručená mzda, demonstrovat provázanost růstu minimální se změnou výše průměrné a vymezit motivující charakter minimální ve vztahu k zaměstnancům. Současně provést komparaci aplikace minimální v zemích EU. 1. Základní kritéria minimální Minimální mzda je uplatňována v pracovněprávním vztahu. Její aplikace je upravena zákoníkem práce ( 111, zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální, dalších sazeb minimální odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Mimo stanovení nejnižší úrovně příjmů za vykonanou práci je minimální mzda používána také jako sekundární kritérium v řadě právních předpisů (například zákon o zaměstnanosti, zákon o všeobecném zdravotním pojištění, zákon o daních z příjmu, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele nebo zákon o inspekci práce) pro uplatnění příslušného nároku na sociální dávky, pojistného, náhrady při ztrátě zaměstnání, stanovení výše pokut, poplatků, odškodnění, atd.. 3

3 Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je irelevantní, zda je pracovní poměr uzavřen na dobu určitou či neurčitou, nebo se jedná o souběžné pracovní poměry. Zákon stanovuje, že nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru či právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva, či nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální nejnižší úrovně zaručené. Nejnižší úroveň zaručené pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální. Ve veřejných službách a správě, tedy ne podnikatelské sféře, se uplatňuje vedle minimální a nejnižších úrovní zaručené systém platových tarifů. Výše hrubé minimální v ČR s vazbou na délku pracovní doby 1) základní sazba minimální pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu, 2) sazby minimální při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí: a) 90 % (tj Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) základní sazby minimální, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, b) 80 % (tj Kč, resp. 38,50 Kč/hod.) základní sazby měsíční minimální, jde-li o mladistvého zaměstnance, c) 75 % (tj Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) základní sazby minimální, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, d) 50 % (tj Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) základní sazby minimální, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Výše minimální Kč uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Paragraf 79 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnanci mohou mít stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Například týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém či třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí týdenní pracovní doba překročit 38,75 hodiny týdně. Toto zkrácení pracovní doby nesmí však pro cílovou skupinu zaměstnanců představovat snížení základní výše minimální, tedy Kč hrubého měsíčně. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální za týden, případně měsíc. Vzorec pro zjištění hodinové sazby dle stanovené týdenní pracovní doby: MMx = MMz x k kde MM = minimální mzda stanovená pro týdenní pracovní dobu 4

4 z = 40 hodin x = jiný počet odpracovaných hodin, například 38,75 hodin týdně. k = 40/x Příklad výpočtu minimální hodinové sazby u týdenní pracovní doby v délce 38,75 hodin: MM38,75 = 48,10 x k k = 40 /38,75 = 1,0323 MM38,75 = 48,10 x 1,0323 = 49,65 Kč za hod., zaokrouhleno na 49,70 Kč. Příklad výpočtu minimální hodinové sazby u týdenní pracovní doby v délce 37,5 hodin: MM37,5 = 48,10 x k k = 40 /37,5 = 1,0667 MM37,5 = 48,10 x 1,0667 = 51,31 Kč za hod., zaokrouhleno na 51,30 Kč. Tabulka 1: Příklady minimální podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb Týdenní pracovní doba v hodinách Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 hal.) 100% 90% 80% 75% 50% 40,00 48,10 43,30 38,50 36,10 24,10 38,75 49,70 44,70 39,80 37,30 24,90 37,50 51,30 46,20 41,00 38,50 25,70 Zdroj: MPSV Pokud však zaměstnanec pracuje například na tzv. poloviční úvazek, kdy místo základní týdenní pracovní doby v délce 40 hodin odpracuje jen 20 hodin, pak se jeho minimální měsíční hrubá mzda adekvátně snižuje, v tomto konkrétním případě z Kč na Kč. 2. Zaručená mzda Institut zaručené se v České republice zavádí k 1. lednu 2007, přičemž nahrazuje institut minimálních mzdových tarifů. Zaručená mzda je upravena zákoníkem práce v 112 odst. 1, který stanovuje, že zaručenou mzdou je mzda či plat, na něž zaměstnanci vzniklo právo dle tohoto zákona, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového či platového výměru. Nejnižší úroveň minimální stanovuje vláda, pokud tedy nebyla stanovena v kolektivní smlouvě. Vláda bere na zřetel vývoj cen na trhu i vývoj mezd. Zaručenou mzdu musí již kromě zaměstnavatelů provozující podnikatelskou činnost respektovat též zaměstnavatelé poskytující svým zaměstnancům plat, tedy na instituce státní a veřejné správy a služeb. Mezi ně přísluší: a) stát, b) územní samosprávný celek (obec nebo kraj), c) státní fond, d) veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení, e) školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí či dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona), f) příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů). 5

5 Zaručená mzda se na rozdíl od minimální nevztahuje na práce konané mimo pracovní poměr, zaměstnanci s úkolovou mzdou na ni však mají nárok. Zaručená mzda nesmí být nižší než mzda minimální. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. uvádí výše zaručené. Nejnižší úrovně zaručené pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, které jsou zařazeny do osmi skupin, a to následovně: Tabulka 2: Nejnižší úrovně zaručené uvedené nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Skupina prací 40 hod. týdně 38,75 hod. týdně 37,5 hod. týdně v Kč za měsíc (Kč/hod) (Kč/hod) (Kč/hod) 1 48,10 49,60 51, ,10 54,80 56, ,60 60,50 62, ,70 66,80 69, ,50 73,80 76, ,90 81,40 84, ,10 89,90 92, ,20 99,30 105, Zdroj: Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Z tabulky vyplývá úměrné zvýšení sazby za hodinu práce, jestliže je pracovní doba zaměstnance kratší než standardní doba 40 hodin týdně. Přepočítávání funguje podobně jako u stanovení nejnižší sazby minimální při výkonu nižším jak 40 hodin práce za týden. 3. Vývoj minimální v České republice od jejího zavedení v roce 1991 V České republice byla minimální mzda poprvé uzákoněna v roce Její výše činila Kč měsíčně, minimální sazba na hodinu byla 10,80 Kč. K dnešnímu datu došlo celkem patnáctkrát k jejímu navýšení. Poslední změna proběhla před třemi lety, tedy v roce Tehdy se částka minimální dostala na úroveň Kč. Od tohoto data k žádnému dalšímu navýšení nedošlo. Níže uvedené tabulky mapují průběžně zaváděné změny minimální od roku Současně s ní je zobrazena tabulka vývoje průměrné v rámci ČR s dílčím členěním na podnikatelský a nepodnikatelský sektor v období let Tabulka 3: Vývoj minimální v letech Rok Minimální mzda Kč/m Kč/h 10,80 12,00 12,00 12,00 12,00 13,60 13,60 14,80 18,00 Zdroj: MPSV, 2011 Tabulka 4: Vývoj minimální v letech Rok Min. mzda Kč/m / Kč/h 22,3 30,0 33,9 36,9 39,6 42,5 44,70/48,1 48,1 48,1 48,1 48,1 Zdroj: MPSV, Stejná výše minimální, tj Kč/ měsíc je zachována i v roce

6 Z obou tabulek (Tab. 3 a Tab. 4) je zřejmé, že za dobu 20 let existence minimální v České republice vzrostla její výše čtyřnásobně. Z původních Kč na současných Kč. S tímto zvýšením samozřejmě koresponduje růst průměrné v České republice a také inflace. Z tabulky je také čitelné, že od roku 2007 nedošlo v České republice k navýšení minimální, což je nejdéle ze všech zemí, kde je institut minimální zaveden. Svůj podíl má tomto stavu hospodářská krize. Hranice minimální je vždy také otázkou politické reprezentace. Konkrétně Topolánkova vláda po svém nástupu zastavila růst minimální, která byla v období vlády ČSSD pravidelně navyšována, v roce 2006 dokonce dvakrát. Průměrná hrubá měsíční mzda Průměrná hrubá měsíční mzda v nepodnikatelské sféře Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře Tabulka 5 : Vývoj průměrné v ČR od roku 2000 do 2009 Rok Zdroj: MPSV, 2010 Kč index 106,4 108,8 108,0 105,8 106,3 105,0 106,6 107,2 108,3 104,0 nominální index reálné 102,4 103,9 106,1 105,7 103,4 103,0 104,0 104,3 101,9 103,0 Kč index 102,1 109,5 109,9 109,2 105,8 106,2 105,5 106,7 104,2 104,7 nominální index reálné 98,3 104,6 108,0 109,1 102,9 104,2 102,9 103,8 98,0 103,7 Kč index nominální index reálné 107,6 108,6 107,5 105,0 106,5 104,8 106,8 107,4 109,2 103,8 103,6 103,7 105,6 104,9 103,6 102,8 104,2 104,5 102,7 102,8 Průměrná mzda v České republice za II. čtvrtletí 2011 činila Kč (v tabulce není uvedena). Pokud poměříme výši minimální Kč a průměrné, pak můžeme konstatovat, že minimální mzda dosahuje zhruba 33,4% průměrné. Na tuto skutečnost poukazují čeští odboráři, kteří se odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků. 2 Ve světě je tento poměr asi 40%. Čím nižší je poměr mezi MM a MP tím více je demotivující pro zaměstnance. Motivující by byl poměr dosahující alespoň 50% MM vůči PM. Takový poměr však není nikde ve světě. V následující tabulce zjistíme poměr mezi MM a PM v období let v ČR. 2 Citováno z: 7

7 MM Tabulka 6: Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou v letech / PM Poměr 29,38% 34,78% 36,72% 37,74% 38,36% 39,17% 40,70% 38,17% 35,26% 33,90% Zdroj: MPSV, vlastní výpočet Mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová říká: V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima," 4 Oponenty jí jsou však zaměstnavatelé, kteří zdůrazňují, že minimální mzda by měla být nižší. Dle jejich názoru současná výše minimální zvyšuje náklady na pracovní místo, čímž přispívá k nižší zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému. Z postoje obou stran vyplývá, že jakákoli změna ve vývoji úrovně minimální směrem nahoru musí být postupná a volena velmi citlivě s ohledem na avizované zdražování vstupů firem. 4. Mechanismy utváření minimální v Evropské unii Aplikace institutu minimální je plně v kompetenci té země, jež si ji do své právní terminologie, legislativy i samotné praxe zavedla. V žádném případě není jakkoli ovlivňována ze strany jiných členských zemí Evropské unie. Rozhodnutí o jejím zavedení či případné změně je plně v rukou vlády dané země. Mechanismy utváření minimální je možné systémově rozdělit do dvou základních skupin: a) Minimální mzda je stanovena zákonem. Tato varianta je aplikována ve 20 členských zemí Evropské unie. Patří sem Belgie, Nizozemsko, Francie, Lucembursko, Irsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Bulharsko a Rumunsko. b) Minimální mzda je stanovena v kolektivních smlouvách. Tento způsob je typický pro Německo, Rakousko, Itálii a skandinávské země. Důvodem neexistence institutu minimální ve skandinávských zemích (Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko) je silná pozice odborů, které upřednostňují kolektivní smlouvy jako prostředek pro zajištění ještě lepších mzdových podmínek, než by mohl zajistit institut minimální. Postavení zaměstnance a zaměstnavatele je na velmi dobré úrovni, uplatňuje se rovnováha v rovině kompromisu. Podobně silné postavení odborů je viditelné také ve Francii, které zajišťují pravidelné každoroční navyšování minimální a je to jedna z mála zemí, která navýšila minimální mzdu i k 1. lednu Z níže uvedené tabulky 7 je zřejmé, že Česká republika se řadí mezi země s nejnižší minimální mzdou, přičemž od roku 2007 zůstává její výše na stejné úrovni. V České republice pracuje za minimální mzdu asi jedno procento zaměstnaných, v Lucembursku je každý sedmý zaměstnanec. Lucembursko je však zemí, kde je úroveň minimální nejvyšší. Nejnižší minimální mzda je zavedena v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku a Maďarsku. Pouze ve čtyřech zemích je v Evropě minimální mzda nižší než 100 euro měsíčně, a to v Moldavsku (43 ), Ukrajině (54 ), Černé Hoře (55 ) a Bělorusku (56 ). 3 Průměrná mzda v 2010 činila Kč a poměr mezi MM a PM činil 33,6%, v roce 2011 se poměr ještě více snížil, a to na 33,4% (průměrná mzda za II. čtvrtletí je Kč. 4 Citováno z: 8

8 Tabulka 7: Minimální měsíční hrubá mzda v zemích EU Země Měna Měsíční Poznámky Belgie EUR 1 440,67 Bulharsko LEVA 240,00 Česká CZK 8 000,00 cca 312 EUR republika Dánsko DK Minimální mzda není zákonem stanovena, řeší se pomocí kolektivních smluv. Estonsko EEK 4 350,00 cca 278 EUR Finsko EUR Minimální mzda není zákonem stanovena, liší se podle konkrétních odvětví, výše je zakotvena v kolektivních smlouvách. Francie EUR 1 343,77 Platí pro 35 hodinový pracovní týden. Irsko EUR 1 499,33 Itálie EUR Minimální mzda není zákonem stanovena. Kypr EUR 840,00 Platí pro určité skupiny zaměstnanců v odvětvích bez odborů, po 6ti měsíční zkušební době. Litva LIT 800,00 cca 232 EUR. Lotyšsko LVL 180,00 cca 254 EUR Lucembursko EUR 1 682,76 Pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Maďarsko HUF ,00 cca 266 EUR. Minimální mzda se liší podle stupně dosaženého vzdělání délky praxe. Malta EUR 634,75 Německo EUR Minimální mzda není zákonem stanovena, liší se podle konkrétních odvětví, výše je zakotvena v kolektivních smlouvách. Nizozemí EUR 1 398,00 Polsko Zl 1 317,00 cca 320 EUR Portugalsko EUR 475,00 Platí pro pouze pro úředníky. Manuální pracovníci mají nárok na 14. plat. Rakousko EUR 1 000,00 Pracovníci mají nárok na 14. plat. Rumunsko LEI 600,00 cca 143 EUR. Platí pro 170 hodin odpracovaných za měsíc. Řecko EUR 740,00 Platí pro pouze pro úředníky. Manuální pracovníci mají nárok na 14. plat. Slovensko EUR 307,70 Slovinsko EUR 510,00 Do roku 2012 bude postupně růst na úroveň 562 EUR. Španělsko EUR 633,30 Platí pro pouze pro úředníky. Manuální pracovníci mají nárok na 14. plat. Švédsko SEK Minimální mzda není zákonem stanovena, určuje se na základě kolektivních smluv. Velká Británie GBP 1 005,33 cca EUR. Zdroj: BusinessInfo.cz, 2010 Pokud porovnáme minimální mzdu v ČR a na Slovensku, pak je jejich úroveň přibližně stejně vysoká. Slovensko ale na rozdíl o ČR zvýšilo i v době krize minimální mzdu od ledna 2010 o 4,2%, čímž se řadí mezi země s nejvyšším nárůstem minimální od ledna

9 Závěr V příspěvku byly popsány aspekty institutu minimální, který je mnohdy bouřlivě diskutovaným tématem jak laické, tak především odborné veřejnosti. Je těžké jednoznačně stanovit pozitiva či negativa této mzdové veličiny, jelikož na ni není možné pohlížet pouze z jednoho úhlu pohledu. Určitě je však možné říci, že pro stranu zaměstnavatele představuje nízké mzdové náklady. Zaměstnavatel však často využívá minimální mzdu k jednání, které přispívá k šedé ekonomice. Častokrát zneužívá tohoto institutu na úkor svých zaměstnanců, odepírá možnost daňové procedury u tzv. prací načerno. Část odpůrců minimální tvrdí, že především v době krize zvyšuje minimální úroveň nezaměstnanost. Dle jejich názoru minimální mzda zdražuje firmám a podnikatelům cenu práce a deformuje tak trh práce. Většina zemí, v nichž je minimální mzda zavedena, však zastává názor, že nejnižší úroveň představuje významný motivační prvek pro občany hledající si práci. Aby nedocházelo k deformitě trhu, je nezbytné správné nastavení výše minimální. Pokud se má předejít situaci, kdy by minimální mzda opravdu zvyšovala nezaměstnanost, pak musí být nastavena tak, aby nepřesahovala produktivitu práce většiny zaměstnanců, kteří pracují za minimální mzdu. Jestliže je stanoven správný poměr mezi průměrnou a minimální mzdou, pak je možné říci, že minimální mzda přispívá k zvyšování disponibilních důchodů zaměstnanců, prostřednictvím nichž vzrůstá jejich spotřeba a zisky firem. Literatura [1] BAŠTÝŘ, I.: Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie: analýza statistických údajů. Praha: VÚPSV, ISBN [2] CHOMÁTOVÁ, L.: Optimalizace úrovně a relací minimální v ČR: Průběžná zpráva. Praha:VÚPS, ISBN [3] KOCOUREK, J.: TRYLČ, J.: Mzda, plat a jiné formy odměňování za práci v ČR. Olomouc. ANAG, ISBN [4] KUBÁTOVÁ, K.: Daně a daňová politika. Praha: ASPI, ISBN [5] VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: Optys, ISBN [6] Kde jsou nejvyšší čisté? Finance [online]. Poslední úprava 7. prosince [cit ]. Dostupné z: [7] Minimální mzda vzroste nejvýše o 500 Kč, navrhne Drábek. Aktuálně. cz [online]. Poslední úprava 16. srpna [cit ]. Dostupné z: [8] Mzdy a náklady práce. ČSÚ [online]. Poslední úprava 9. března [cit ]. Dostupné z: prace. 10