ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA

Transkript

1 Sdružení podnikatelů Poohří SDRUŽENÍ PODNIKATELŮ P O O H Ř Í Sekretariát: Jednoty 1931, Sokolov Tel.: , mobil: epallas@)volny.cz Obsah: Sokolov, 31. leden 2010 ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA A. Přehled změn v DPH od Změna sazeb daně: Přechodná ustanovení:... 3 B. Změny v nemocenském pojištění od C. Změny v důchodovém pojištění od Důchodové pojištění: Starobní důchod: Invalidní důchod: Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod: Vyplácení důchodů: Řízení ve věcech důchodového pojištění Námitkové řízení ve věcech důchodového pojištění:... 8 D. Zdravotní pojištění od Minimální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných: Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných: Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem Změny vyplývající ze zákona o platebním styku... 9 E. Pronájem bytu a DPH F. Zaměstnanecké benefity zvyšují vyměřovací základ G. Pracovní smlouva se starobním důchodcem H. Osvobození příjmů z prodeje domu I. Zkrácený finanční pronájem J. Do datových schránek lze zasílat už i faktury K. Rekapitulace: L. Perlička na závěr: Chyba v zákoně = u soudu lze vyhrát miliardy E-ZPRAVODAJ SPP č. 3/2009 Vydává Sdružení podnikatelů POOHŘÍ Sekretariát: Jednoty 1931, Sokolov, tel , mobil: Připravili: Ing. V. Krejčí, J. Jaša a J. Kábrt. Redakčně zpracoval Ing. Vladimír Krejčí. Určeno pro členy Sdružení podnikatelů Poohří a další zájemce pro vstup do SPP. Vyšlo v lednu /16

2 ZÁPIS z jednání představenstva SPP dne 21.ledna 2010 Přítomní členové : pp. Dučinský, Jaša, Krejčí, Říha + sekretář J. Kábrt. Omluveni: pp. Gočál, Hammer,Příplata. Za KRK: Jar. Makrot. PROGRAM JEDNÁNÍ: 1/ Kontrola zápisu listopadové schůze - ref. J. Kábrt Předvánoční setkání členů SPP a rodinných příslušníků se uskutečnilo za účasti 17 osob a bylo hodnoceno jako úspěšné dobrá nálada, hudba i dostatečné občerstvení. Další číslo ZPRAVODAJE SPP vyjde do konce ledna. Materiál /právní poradna, informace z práce představenstva, příprava akce Setkání rodáků Sokolovska / připraví pp. Krejčí a Kábrt/. Informace o důležitosti datových stránek do zpravodaje připraví p.krejčí. Jednání s představiteli města úkol trvá do konce I. Q, / Organizační příprava akce Setkání ref. pp. Makrot, Dučinský, Kábrt Akce se uskuteční v MDK Sokolov ve středu 21. dubna 2010 (od 18 hod.??) Hlavní garant akce Město Sokolov (zřejmě pověří MDK) Dle informaci p. Makrota jsou závazně zajištění p. Jan Ježek se zpěvačkou + klavír.doprovodem adresa: Plzeň, Kyjevská 49 a Stan. Tatar (s malou dechovkou) adresa: Zlosyň 112, Dále se jedná s moderátorem Alešem Cibulkou (zaj. J.Kábrt) a cestovatelem JUDr. Štinglem (zaj. p. Makrot). Byl sestaven a schválen předběžný rozpočet akce (je zveřejněn v příloze pro členy předst. SPP) Zajištění finančních prostředků pro naplnění plán. rozpočtu : MÚ Sokolov (Kábrt), SUAS (Dučinský), MDK Sokolov (Kábrt), SOS + BSS - Dučinský). S drobnými sponzorskými dary (příspěvek hrazený formou fakturace za reklamu) je možné počítat i z řad členů SPP. Propagace bude zajištěna dle zpracovaného rozvrhu ihned, jakmile budou závazně potvrzeny účasti hostů a po zajištění potřebných finančních prostředků. Ihned poté bude zpracován i podrobný režijní plán večera a s ním seznámeni všichni zúčastnění. Pozvání novinářů (Sok. deník, MF-Dnes), internetové noviny města (Tomáš Kábrt), příp. regionální TV. Napsat předběžnou informaci do novin, později podrobný program. Realizace akce na velkém sále MDK, stolové zařízení na půl sálu, ověřit stav klavíru. Pořadatelská služba : divadelníci projedná p. Makrot. Taneční program souborů a párů MDK projedná J.Kábrt (Jan Onder s partnerkou, Hip-Hop,Break dance Roman Krátký, Modern-dance Mirákl Klugová Andrea, příp. další). Pozvat Starosty města Sokolova (Jakobec, Černík, Dytrych), Chodova, Březové, a Kynšperka). J. Makrot projedná předběžně možnosti dotace s p. ing. Michalským, ved.sekr. ředitele SUAS Rautové občerstvení pro čestné hosty, sponzory a další významné hosty zaj. prostř. SOU (p.nocar nebo ved. divadelního bufetu MDK. Vstupné pro účastníky večera Dobrovolné, výtěže věnovvat na určitou charitativní akci. Příští řádná schůze představenstva SPP a RKK se uskuteční ve čtvrtek 11.února 2010 Zapsal: Josef Kábrt,sekretář SPP Václav DUČINSKÝ, v. r. předseda SPP 2/16

3 Slovo úvodem. Skončil rok, poznamenaný globální ekonomickou krizí a, dle mého názoru, i krizí politickou. Těžko říci, co nás drtí víc. Navíc, na rozdíl od roku, krize neskončila. Také díky tomu je novinek v oblasti podnikání tolik, že jistě stojí za to si je stručně připomenout. A právě to je úkolem tohoto mimořádného lednového vydání Zpravodaje SPP. A k tomu pár zajímavých informací navíc. Tak do toho: A. Přehled změn v DPH od , Česká daňová správa 1. Změna sazeb daně: Změny v 47 odst. 1 písm. a) a písm. b) znamenají od změnu snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %. Podle 47 odst. 2 zákona o DPH obecně platí, že plátce použije sazbu daně platnou v den, kdy vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň, tj. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve. Na změny ve výši sazeb navazují změny v 37 odst., 1 a 2 a v 38 odst. 4, kdy se mění číslovky znamenající výši snížené a základní sazby daně v ustanoveních o výpočtu daně u zdanitelných plnění a u dovozu zboží. 2. Přechodná ustanovení: a) Obecná přechodná ustanovení: Podle bodu 1 přechodného ustanovení platí pro vznik daňové povinnosti za zdaňovací období předcházející den nabytí účinnosti tohoto zákona (nejpozději do ), stejně jako pro uplatnění práv a povinností s daňovou povinností související, dosavadní právní předpisy, tj. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do b) Dodání elektřiny, plynu, vody, tepla, chladu a poskytnutí telekomunikačních služeb: V bodě 2 přechodných ustanovení je řešeno použití sazby daně v případech, kdy plátce dodává elektřinu, plyn, vodu, teplo, chlad a nebo poskytuje telekomunikační služby a zúčtovací období dodání a spotřeby tohoto zboží nebo služeb zahrnuje jak část roku 2009, tak část roku V takových případech, i když není odečet z měřících zařízení stanoven k datu , je plátce oprávněn odečet k tomuto datu provést, tím rozdělit zúčtovací období na část do a pro spotřebu použít sazbu platnou k tomuto datu, tj. 9 % nebo 19 % a na část období od a použít sazbu 10 % nebo 20 %. Úplaty přijaté před datem uskutečnění zdanitelného plnění přiřadí plátce ke zjištěné spotřebě zboží nebo služeb za období roku 2009 nebo roku 2010 také podle toho, zda byly přijaty do nebo po Jestliže plátce neprovede odečet z měřícího zařízení k datu , ale k datu po , může provést propočet spotřeby na období do a na období od Plátce pak použije u období do sazbu daně 9 % nebo 19 % a u období od sazbu 10 % nebo 20 %. Výše uvedený způsob zjištění skutečné spotřeby mohou plátci použít i u činnosti odvádění a čištění odpadních vod ( stočné ), v souvislosti s dodáním vody. Obdobný postup lze uplatnit při dodání elektřiny nebo plynu konečným spotřebitelům, kdy částka za zdanitelné plnění pro konečného spotřebitele zahrnuje dodání elektřiny nebo plynu a také jejich distribuci. c) Zúčtování záloh: Ustanovení bodu 3 řeší situace, kdy v průběhu roku 2009 vznikla plátci povinnost přiznat daň z úplaty podle 36 odst. 1 zákona o DPH a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde až po Plátce, kterému vznikne povinnost přiznat daň z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději do včetně, 3/16

4 použije pro přiznání daně z této úplaty sazbu daně 9 % nebo 19 %, tj. sazbu daně platnou do Při vyúčtování zdanitelného plnění k datu jeho uskutečnění, které nastane nejdříve a později, se při stanovení základu daně podle 37 odst. 3 zákona o DPH, tj. rozdílu mezi základem daně (celkovou sjednanou částkou) a částkou nebo součtem částek, ze kterých byla daň přiznána ke dni přijetí úplaty (zálohy), použije u úplat přijatých do sazba daně 9 nebo 19 %. U úplat přijatých po datu použije plátce sazbu daně 10 nebo 20 %. V případě, kdy částka uskutečněného zdanitelného plnění převýší částku přijatých úplat, ze kterých daň byla přiznána přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, podléhá tento rozdíl sazbě daně platné po tj. buď 10 % nebo 20 %. d) Smlouvy o finančním pronájmu do 31. prosince 2008: V bodě 4 přechodných ustanovení je uvedeno, že u smluv o finančním pronájmu uzavřených a s předmětem smlouvy předaným do , se u zdanitelných plnění uskutečněných podle těchto smluv po , použije sazba daně platná do , tj. 9 % nebo 19 %. Připomínáme, že pro tyto smlouvy rovněž platí podle zákona č. 302/2008 Sb., přechodné ustanovení, podle kterého se u těchto smluv použijí (až do jejich ukončení) ta ustanovení zákona o DPH, která těchto smluv týkají (jakákoliv, nejen ustanovení o sazbách daně), podle znění zákona o DPH platného do e) Dobropisy a vrubopisy: V souladu s 42 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty se u opravy základu daně a výše daně uplatní vždy sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. f) Určení místa plnění u služeb: Základní pravidlo 9 místo (stát), kde má poskytovatel sídlo nebo místo podnikání Základní pravidlo 9 - Kdo je příjemcem? A. Osoba povinná k dani (OPD) / provozovna OPD místo (stát), kde má příjemce sídlo nebo místo podnikání místo (stát), kde je provozovna umístěna Výjimky 10 umístění nemovitosti ( 10 odst. 1) místo uskutečnění služby, např. kongresy, veletrhy, výstavy ( 10 odst. 4) sídlo příjemce, např. poradenské, právní a účetní služby ( 10 odst. 6) 15 určuje, kdo má povinnost přiznat daň B. Osoba nepovinná k dani místo (stát), kde má poskytovatel sídlo nebo místo podnikání místo (stát), kde je provozovna umístěna, pokud je poskytovatelem provozovna Výjimky 10 až 10k Co je důvodem výjimky? typ služby 10 až 10d osoba příjemce = osoba nepovinná k dani 10e až 10g vztah k 3. zemi (zahraničí) 10h aľ 10k - 15 se vypouští, o příslušná ustanovení se doplňuje 108 4/16

5 B. Změny v nemocenském pojištění od , ČSSZ Změny, které v oblasti nemocenského pojištění nastanou od , budou účinné pro období jednoho roku, tj. do V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou. Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice Kč a třetí redukční hranice Kč. Přehled jednotlivých změn: Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 %, 66 % a 72 % bude sazba jednotná ve výši 60 %. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od i u nároků vzniklých před , pokud náležely k ve vyšší sazbě než 60 %. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 % (snížení ze stávajících 70 %) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 % (nyní se započítává 100 %). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před a trvajících po tomto dni. Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku), Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku. C. Změny v důchodovém pojištění od Od 1. ledna 2010 dojde k významným změnám v oblasti důchodového pojištění v návaznosti na zahájenou první etapu důchodové reformy. Upravují se základní parametry pro výpočet dávek, tj. podmínky nároku na dávky, a to zejména pokud jde o důchodový věk a potřebnou dobu pojištění. Dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zůstanou zachovány, dílčí omezení se dotknou až důchodových nároků vzniklých v budoucnu. Účinky parametrických změn se začnou projevovat postupně, tak, aby veřejnost měla dostatek času se novým podmínkám přizpůsobit. 1. Důchodové pojištění: Studium na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole již nebude náhradní dobou pojištění. Studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mají od možnost být účastni důchodového pojištění dobrovolně. Nejnižší měsíční pojistné činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010, tj. 28 % z částky Kč, tedy Kč. Doba studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole absolvovaná do se pro důchod započítá stejně jako dosud, tedy maximálně po dobu prvních šesti let tohoto 5/16

6 studia. Pro nárok na invalidní důchod se však doba studia (od skončení povinné školní docházky do 18 let a dále prvních šest let po dosažení 18 let věku), považuje za dobu pojištění, i když byla získána po roce Rozšiřují se důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění bez časového omezení. Je to doba studia před uplynutím prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, dále doba, po kterou byla osoba poslancem Evropského parlamentu, a dále doba pobytu v cizině, po kterou osoba následovala svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR. Dobrovolného pojištění obecně mohou být účastny pouze osoby starší 18 let. Vznikne-li nárok na důchod po , může člověk požádat, aby v případech, kdy v rámci období rozhodného pro výpočet důchodu(pro rok 2010 se jedná o období let ) došlo ke krytí vyloučené doby (např. nemoc, studium, péče o dítě či o osobu závislou aj.)s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu namísto příjmů z výdělečné činnosti započtena doba vyloučená. Žádost o tento postup mohou lidé uplatnit až při podání žádosti o důchod, případně ještě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ. 2. Starobní důchod: Zásadním způsobem se mění ustanovení 29 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu. Dosavadní právní úprava stanovila, že pojištěnec musí dosáhnout důchodový věk a získat alespoň 25 let doby pojištění. Nově se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje až na 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění u konkrétního pojištěnce je rozhodující, v kterém kalendářním roce dotyčný dosahuje důchodový věk - viz tabulka. Dosažení důchodového věku: Potřebná doba pojištění (roky) Před rokem let let let let let let let let Po roce let let let Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. Důchod může být přiznán od pozdějšího data po získání potřebné doby pojištění. Podmínky nároku na tzv. poměrný starobní důchod se také poněkud zpřísňují. Pokud nebyla dříve splněna podmínka získání potřebné doby pojištění (nejméně 25 let), stačilo dosáhnout věk 65 let a potřebné doby pojištění alespoň 15 let. Nyní dochází k postupnému navýšení potřebného věku i doby pojištění v závislosti na kalendářním roce dosažení potřebného věku. Potřebný věk přestává být pro všechny jednotný (jeho výše se nově odvozuje od důchodového věku muže stejného data narození, ke kterému se vždy přičítá 5 let). Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje až na 20 let. Nově je možné požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu v případě, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu a čerpání výplaty této dávky vykonává dál výdělečnou činnost. Takový postup dosud nebyl možný. Jde o zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry. Zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti. A také v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí. Pokud 6/16

7 starobní důchodce požádá o zastavení výplaty této dávky z důvodu výkonu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod podle stejných pravidel, jaká platila do konce roku 2009 (tj. o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výděleční činnosti). Mění se výpočet tzv. předčasného starobního důchodu, na který vzniká nárok po Pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dnů, činí snížení procentní výměry pouze 0,9 % výpočtového základu za každých, i započatých 90 kalendářních dnů (obdobně jako dosud). Pokud doba předčasnosti přesáhne 720 dnů, snižuje se od 721. dne procentní výměra důchodu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu. 3. Invalidní důchod: Zcela se mění koncepce invalidních důchodů a invalidity jako takové. Namísto částečného invalidního důchodu a plného invalidního důchodu tak bude dosavadním poživatelům od přiznávána pouze jedna dávka - invalidní důchod - její výše bude rozdílná v závislosti na stupni invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká, pokud pojištěnec dosáhne věku 65 let. Vyplácený invalidní důchod se změní na starobní důchod a ten nadále náleží ve výši původně vypláceného důchodu invalidního. Příjemci dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatelé o tuto dávku, mají nově povinnost předložit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají ve své evidenci. A dále sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Při nesplnění této povinnosti může být výplata důchodu zastavena, jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění: 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně obdobně. Při změně stupně invalidity se změní i výše důchodu, avšak podle příznivějších pravidel, než tomu bylo dosud. Nedojde ke kompletnímu výpočtu nové dávky, ale její výše se pouze upraví pomocí jednoduchého koeficientu vyplácí-li se například invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (sazba 0,5 %) a zdravotní stav se změní na invaliditu druhého stupně (sazba 0,75 %), výše jeho důchodu se znásobí jedenapůlkrát (0,75 : 0,5 = 1,5), u třetího stupně (sazba 1,5 %) se důchod ztrojnásobí (1,5 : 0,5 = 3) a naopak. Při změně stupně invalidity se nezkoumá, zda je splněna podmínka potřebné doby pojištění, jako tomu bylo doposud. Do těchto invalidních důchodů v novém pojetí se k transformují též všechny dosavadní plné a částeční invalidní důchody, a to ve výši, v jaké k tomuto datu náležely. Každému poživateli bude nejpozději do písemně sděleno, do jakého stupně invalidity se jeho důchod k transformoval. Poživatelé plných či částečných 7/16

8 invalidních důchodů, kteří ke dni dosáhli již věku 65 let, obdrží sdělení, že jejich dávka se k transformuje do starobního důchodu. 4. Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod: Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí již nebude rozhodující dosažení věkové hranice 55 let u žen a 58 let u mužů, ale dochází ke sjednocení věkové hranice. Pro zachování nároku na vdovský/vdovecký důchod je důležité u muže i ženy dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk, popř. jejich vlastní důchodový věk, je-li příznivější. Zde se jedná o zpřísnění oproti dosavadnímu stavu. Na osoby, které ovdověly před se však budou vztahovat výše uvedené dosavadní věkové hranice (55 resp. 58 let). 5. Vyplácení důchodů: Pokud bude důchodci vyplácen důchod v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce uhradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost se však nevztahuje na důchodce, jimž byl přiznán důchod před , popř. po tomto datu, avšak od jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod z důchodového pojištění. Výše nákladů za každou splátku důchodu v roce 2010 činí 21 Kč. 6.Řízení ve věcech důchodového pojištění Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu. Od musí být na rozhodnutí o invalidním důchodu vždy uvedeno: jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce a datum tohoto posouzení, jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 7. Námitkové řízení ve věcech důchodového pojištění: Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno po , lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky vůči rozhodnutí ČSSZ lze podat v uvedené lhůtě u kterékoliv okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení. Podání námitek je řádný opravný prostředek ve správním řízení absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je tedy nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby. D. Zdravotní pojištění od , Zdroj: VZP Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na Kč místo dosavadních Kč. 1. Minimální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných: 8/16

9 Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž ,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce Kč. Zálohu ve výši Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je ) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. 2. Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných: Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání. 3. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení 3c) zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku. Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4. Změny vyplývající ze zákona o platebním styku Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení 5 odst. 2 Odvod pojistného za zaměstnance a 17 Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. ledna Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. ledna 2010 je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění. K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních 9/16

10 služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne. E. Pronájem bytu a DPH , Ing. Dana Langerová Nájem bytu neplátci je, v souladu s ustanovením 56 odst. 3 ZDPH, plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Je-li předmětem nájmu byt, jehož součástí jsou trvale instalovaná zařízení (vestavěná kuchyňská linka, vestavěné skříně, boiler atd.), přičemž není samostatně sjednán nájem tohoto zařízení, pak toto vybavení je součástí předmětu nájmu, tedy v daném případě osvobozeného nájmu bytu. V případě, že je současně poskytován nájem movitých věcí, které nejsou v bytě trvale instalovány, a je k nim samostatně sjednán nájem, pak nájem movitých věcí podléhá základní sazbě daně (poskytnutí práva využití věci dle 14 odst. 1 písm. b) ZDPH). Stále nejednoznačné je však řešení situace, kdy je za nájem bytu včetně movitého vybavení stanovena celková cena. Jedná-li se o nájem bytu osvobozený od daně, pak dle dosavadního ustáleného výkladu je nutné základ daně stanovit pro jednotlivá plnění v souladu s ustanovením 36 odst. 7 ZDPH v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zákona o oceňování majetku jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tedy oddělit od osvobozeného nájmu bytu nájem movitých věcí a u něj uplatňovat základní sazbu daně. Stále častěji se však objevují názory, že na tuto situaci by měl být aplikován princip vedlejšího plnění, které sleduje osud plnění hlavního, tedy v daném případě osvobozeného nájmu bytu. F. Zaměstnanecké benefity zvyšují vyměřovací základ , Klára Soukupová Zaměstnavatel je povinen provést zaměstnanci měsíčné zákonné srážky pojistné zdravotního pojištění, pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a samozřejmě zálohu na daň z příjmů. Pravidlo: 7 kalendářních dnů a 400 Kč měsíčně Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů zaměstnance a plynou z pracovně-právního vztahu, který zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Vyměřovací základ je tedy součet příjmů zaměstnanců, kteří pracují v podniku na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Uzavřená dohoda o provedení práce nikdy nezakládá účast na nemocenském pojištění, pojistné se z těchto příjmů nedovádí! Pojistné se neplatí z příležitostného zaměstnání. Pokud byl pracovní úvazek tak nízký, že příjem nedosahuje ani 400 korun měsíčně, jedná se o příležitostné zaměstnání. Nahodilé jednorázové zaměstnání je považováno za příležitostné, pokud netrvalo déle než 7 kalend. dnů po sobě jdoucích. U dohody o pracovní činnosti je to podobné. Zaměstnanec je účasten na nemocenském pojištění, jestliže dohoda trvala déle než 7 kalendářních dnů a příjem z této činnosti dosáhl alespoň 400 Kč měsíčně. Od roku 2008 změna: vyměřovací základ se rozšiřuje o plnění poskytovaná formou výhody! Vyměřovacím základem zaměstnance je součet příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je součet vyměřovacích základů zaměstnanců. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení. Zaměstnanec hradí 8 % z vyměřovacího základu, zaměstnavatel 26 % z vyměřovacího základu. Nově od roku 2008 se za zúčtovaný příjem zaměstnance považuje nejen plnění peněžní nebo nepeněžní formy, ale také plnění formou výhody. To znamená, že vyměřovací základ 10/16

11 není dán jen hrubým příjmem zaměstnance, ale navyšuje se také o různé odměny a výhody, např. příspěvek zaměstnanci na ubytování nebo dopravu do zaměstnání, ale i třeba poskytnutí služebního auta pro soukromé účely. Výhody a nepeněžitá plnění mohou mít také formu výrobků a služeb. Poskytnuté výrobky nebo služby navyšují vyměřovací základ o rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, kterou za tato plnění zaplatil zaměstnanec. Příklady: Pokud je zaměstnanci umožněno, aby používal svěřený služební automobil i pro soukromé účely, zvyšuje se vyměřovací základ pro odvod pojistného o 1 % ze vstupní ceny motorového vozidla. Pokud by zaměstnavatel nepožadoval po zaměstnanci úhradu hodnoty za spotřebu pohonných hmot pro soukromé účely, spotřeba pohonných hmot by byla příjmem zaměstnance. Takový příjem (hodnota spotřebovaných pohonných hmot pro soukromé jízdy) podléhá zdanění a navyšuje vyměřovací základ sociálního pojištění. Pokud poskytujete zaměstnancům příspěvek na dopravu do zaměstnání, příspěvek je započítán do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Obdobně to platí i u zakoupení kupónu MHD. Zaměstnavatel, který svým zaměstnancům nakupuje kupóny MHD, poskytuje zaměstnancům výhody, základ daně i vyměřovací základ pro výpočet pojistného se navýší o cenu tohoto kupónu. Příspěvek na dopravu není osvobozený od daně z příjmů a v plné v ýš i se započítá i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pokud není podnik v dobré dopravní dostupnosti, podnik může zajišťovat zaměstnancům svoz do zaměstnání zdarma. Svoz může zajistit vlastním nebo smluvně zajištěným dopravním prostředkem. V tomto případě se jedná o nepeněžité plnění je to poskytovaná služba. Pro daňové účely se za příjem zaměstnance považuje cena obvyklá. Cena obvyklá by byla cena jízdenky, kterou by si musel zaměstnanec koupit, kdyby se dopravoval veřejným dopravním prostředkem. Náklady vynaložené zaměstnavatelem na přechodné ubytování budou zvyšovat daňový základ zaměstnance, stejně tak i vyměřovací základ pro pojistné, pokud budou náklady na ubytování vyšší než 3500 Kč měsíčně. Na rozdíl od nákladu na zajištění přechodného ubytování, peněžní příspěvek zaměstnanci na ubytování navyšuje základ daně i vyměřovací základ pro pojistné vždy. Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout své služby nebo výrobky zcela zdarma nebo se slevou. Jedná se o nepeněžitá plnění, navyšuje se základ daně i vyměřovací základ pojistného. Navýšení základu bude provedeno o rozdíl mezi cenou obvyklou za služby nebo výrobky a cenou, za kterou jsme poskytli služby či výrobky zaměstnanci. Za cenu obvyklou považujeme cenu, za kterou se prodává běžným odběratelům. Peněžní odměna zaměstnancům například k životnímu výročí nebo z důvodu trvání zaměstnání podléhá zdanění a navyšuje vyměřovací základ pro pojistné. Výjimkou jsou nepeněžní dary k 50 letům věku podle kolektivní smlouvy do hodnoty 2000 Kč ročně. V tomto případě se vyměřovací základ nezvyšuje. Co ještě zvyšuje v ym ěřovací základ: o poukaz na rekreaci nad Kč ročně, o příspěvek zaměstnanci na dovolenou, o peněžní příspěvek na nealkoholické nápoje na pracovišti, o platba penzijního připojištění a životního pojištěné hrazeného za zaměstnance nad Kč ročně, o peněžní příspěvek na oblečení z důvodu reprezentace, o vstupní lékařská prohlídka u praktického lékaře proplacená novému zaměstnanci. 11/16

12 Co nezvyšuje vyměřovací základ: o náhrady škody podle zákoníku práce, o odstupné, odchodné, o odměny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, o jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí obtížných poměrů např. v důsledku živelní pohromy. G. Pracovní smlouva se starobním důchodcem , JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se od novelizuje 37 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, upravuje zcela nově souběh výdělečné činnosti a výplaty důchodu. Od není výplata starobního důchodu podmíněna tím, že pracovněprávní vztah, který má poživatel starobního důchodu sjednán, musí být sjednán na dobu určitou v maximálním rozsahu 1 roku. Znamená to, že od se na poživatele starobního důchodu budou vztahovat obecná ustanovení o možném rozsahu sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, tak jak jsou upravena v 39 ZP. Obecně totiž platí, že i sjednání pracovního poměru s poživatelem starobního důchodu se posuzuje podle všech ustanovení zákoníku práce. Od se pro poživatele starobního důchodu nebude vztahovat výjimka při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s odkazem na zvláštní právní předpis, protože sjednání pracovního poměru na dobu určitou nebude již podmínkou pro vznik dalších práv, jak to do uvádí 37 zák. č. 155/1995 Sb. I na poživatele starobního důchodu se proto bude vztahovat od to, že pracovní poměr mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. Tato zásada bude platit i pro další pracovní poměr sjednaný na dobu určitou v uvedené době mezi týmiž účastníky. K předchozímu pracovnímu poměru sjednanému na dobu určitou se nebude přihlížet pouze, pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba alespoň 6 měsíců. Shora uvedená zásada o maximální připuštěné délce sjednání pracovního poměru na dobu určitou na dobu nejvýše 2 let se bude vztahovat na poživatele starobního důchodu až od , a to proto, že až do platí pro možnost jeho sjednání výjimka upravená v 39 odst. 3 písm. a) ZP. Ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou u konkrétního zaměstnance sjednaného do , pokud byl sjednán podle 39 odst. 3 písm. a) ZP, se přihlížet nebude. Se všemi poživateli starobního důchodu bude proto možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou od maximálně na dobu 2 let. Sjednání pracovního poměru i v případě poživatele starobního důchodu je věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance, a proto není vyloučeno sjednat pracovní poměr na dobu neurčitou, případně nesjednat tento pracovní poměr vůbec. Je také možné u poživatelů starobních důchodů využít toho, že budou sjednány pracovní poměry, např. po 1 roce, a poté, co pracovní poměry v součtu přesáhnou dvou let, zaměstnavatel další pracovní poměr bezprostředně nesjedná a sjedná jej až po uplynutí 6 měsíců. Výjimky, které platí podle současné právní úpravy jsou legální možností sjednávat pracovní poměr na dobu určitou, aniž by se na ně vztahovalo omezení upravené v 39 odst. 2 ZP, a tuto výsadu, že se jedná o výjimku, neztratí tato skutečnost ani novou právní úpravou 37 zák. č. 155/1995 Sb. od Znamená to, že k době sjednávaných pracovních poměrů na dobu určitou, které byly sjednávány podle výjimky do , se pro účely maximálního trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozsahu 2 let přihlížet nebude. 12/16

13 H. Osvobození příjmů z prodeje domu , Ing. Pavel Novák Příjmy z prodeje bytů a nemovitostí podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob podle 10 zákona o daních z příjmů, pokud nejsou od této daně osvobozeny. Podle 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. S účinností od platí, že obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Tato situace se musí oznámit správci daně nejpozději do konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k přijetí peněz za prodej (nebo prospěchu z jeho prodeje). Toto ukládá poslední věta ustanovení 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Získanými prostředky se rozumí částka, kterou prodejem získal (kupní cena) nesnížená o výdaje včetně ceny nabytí. Bytovou potřebou se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí případ, které jsou vyjmenovány v 15 odst. 3 písm.) a) až h) zákona o daních z příjmů. Je to: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu, b) koupě pozemku, za stanovených podmínek, c) koupě bytového domu, rodiného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g). Použití získaných prostředků na uspokojení bytové potřeby (bez ohledu na to, zda své bytové potřeby nebo někoho jiného) musí být poplatník schopen prokázat finančnímu úřadu (např. kupní smlouvou). Pokud se mu to nepodaří, čeká ho v případě daňové kontroly dodanění částky příjmů z prodeje původního rodinného domu, a navíc i penále. Finančnímu úřadu prokazuje, že použil získané prostředky na uspokojení bytové potřeby a ne že v tomto novém rodinném domě bydlí nebo bydlel. Požadavek takového dokazování je nad rámec zákona. I. Zkrácený finanční pronájem , Zdroj: Verlag Dashöfer Zároveň s mimořádnými odpisy byla zavedena možnost sjednání smlouvy o finančním pronájmu na dobu odpovídající zkrácené době odpisování se zachováním daňové uznatelnosti nájemného. Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku 13/16

14 odpisovaného podle 30a zákona o daních z příjmů se uznává jako daňově uznatelný náklad za následujících podmínek: Doba nájmu u hmotného majetku odpisovaného vlastníkem (pronajímatelem) podle 30a zákona o daních z příjmů trvá 12 měsíců u majetku v 1. skupině, resp. 24 měsíců u majetku v 2. skupině. Po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnictví mezi pronajímatelem a nájemcem. Poplatník-fyzická osoba zahrne odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Zvýhodněný finanční pronájem lze využít u majetku najatého na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého majetku, která byla uzavřena od do Ustanovení nelze použít na dodatky ke smlouvám uzavřeným do Ve stejném období musí být majetek přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Musí jít o majetek, který bude leasingová společnost odpisovat podle 30a zákona o daních z příjmů. Pronajímatel musí být prvním vlastníkem majetku a musí jej nabýt v době od do Problémy mohou nastat u pronajímatelů se sídlem mimo ČR, neboť ti majetek podle 30a zákona o daních z příjmů odpisovat nemohou. J. Do datových schránek lze zasílat už i faktury 6. ledna 2010, zdroj: Česká pošta Zákon č. 190/2009 Sb. novelizoval zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, již k 1. červenci 2009, ovšem s výjimkou několika ustanovení, která nabyla účinnosti až 1. ledna A právě tyto nové body v zákoně o elektronických úkonech umožňují od začátku tohoto roku používat datové schránky pro doručování faktur a od pro doručování jakýchkoliv komerčních zpráv. Systém datových schránek byl ve zkušebním provozu spuštěn 1. července 2009, ostrý start pak následoval 1. listopadu 2009, kdy byly datové schránky automaticky aktivovány všem právnickým osobám, společnostem a hlavně úřadům. Do konce roku 2009 jimi prošlo téměř dva a půl milionu zpráv. Sloužily však pouze pro komunikaci úřadů s fyzickými nebo právnickými osobami. Od mohou nově fyzické a právnické osoby pomocí datových schránek komunikovat i navzájem mezi sebou. Taková komunikace ale bude zpoplatněná. Česká pošta proto od začátku roku nabízí novou službu s názvem Poštovní datová zpráva. Odeslání jedné poštovní datové zprávy bude stát 15,04 korun bez DPH. Kromě ceny za odeslanou zprávu bude odesilatel platit ještě měsíční paušální poplatek závislý na počtu odeslaných zpráv. Pokud v daném měsíci neodešle žádnou poštovní datovou zprávu, nebude platit žádný paušál. Kdo chce ze své datové schránky odesílat poštovní datové zprávy, musí si tuto službu objednat, její aktivace se provádí plně elektronicky na internetových stránkách České pošty v Klientské zóně. Přijímání poštovních datových zpráv je zdarma, ale uživatelé si tuto službu musí aktivovat v uživatelském nastavení své datové schránky. Poštovní datová zpráva se také nebude považovat za automaticky doručenou po deseti dnech od dodání do datové schránky, jako u dokumentů orgánů veřejné moci. Doručena bude až okamžikem, kdy její převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky, toto potvrzení je bezplatné. Článek VII novely č. 190/2009 Sb. pak ještě formou přechodného ustanovení upřesňuje, že po dobu prvních šesti měsíců, tedy do může poštovní datová zpráva obsahovat pouze faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení. Od 1. července 2010 pak bude možná komunikace mezi všemi datovými schránkami bez omezení obsahu datové zprávy. 14/16

15 K. Rekapitulace: Zákon č. 586/2009 Sb, o daních z příjmů: V průběhu roku 2009 se dvakrát změnily výdajové paušály pro podnikatele, nejdříve se zákonem č. 289/2009 Sb. zvýšily, poté se zákonem 362/2009 Sb. tzv. Janotovým balíčkem, pro některé podnikatele opět snížily. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty: Zákon o dani přidané hodnoty se od ledna mění dvěma zákony. Zákon č. 362/2009 Sb. zvýšil sazby daně o jeden procentní bod. Druhá novela zákona přináší změny v oblasti určení místa plnění, podávání souhrnného hlášení, vracení daně zaplacené v jiných členských státech a vymezuje tzv. cenu obvyklou z hlediska DPH. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí: Daň z nemovitostí se od příštího roku zvedne minimálně na dvojnásobek, zvýšení se netýká zemědělských pozemků. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních: Spotřební daně se od 1. ledna 2010 zvyšují u benzínu, lihu, piva a cigaret. Změnu přinesl opět zákon č. 362/2009 Sb., tzv. Janotův balíček. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Od 1. ledna 2010 nabývá účinnosti několik novel zákona o správě daní a poplatků. Nejvýznamnější je změna lhůty při doručování písemností v daňovém řízení. Lhůta, po které se nevyzvednutá písemnost v daňovém řízení považuje za doručenou, se zkracuje z 15 dnů na 10 dnů. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře: Od 1. ledna 2010 se opět mění výše přídavků na děti. Zákon č. 362/2009 Sb. ruší pro rok 2010 předchozí zvýšení přídavků na dítě a vrací ho na původní výši. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění: Tento zákon se mění od ledna 2010 ve třech důležitých bodech, upravují se podmínky pro výpočet mateřské, nemocenské i ošetřovného. Zákon č. 589/19992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: Od 1. ledna 2010 se zvyšuje maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného ze 48násobku na 72násobek průměrné měsíční mzdy. Zrušuje se předchozí snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem. Mění se také den pro placení pojistného, stejně jako u placení daní už nebude rozhodující den odeslání, ale den, v němž přijdou peníze na konto příslušné správy sociálního zabezpečení. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění: Ve zdravotním pojištění dochází k podobným změnám jako u pojistného na sociální zabezpečení, zvyšuje se maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ze 48násobku na 72násobek průměrné mzdy, mění se den pro placení pojistného, atd. (podrobněji zde). Nově se také stanovuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši Kč na kalendářní měsíc. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění: Novela č. 362/2009 Sb. rozšiřuje seznam státem hrazených pojištění a plošně snižuje cenu léčiv a jejich úhrad pojišťovnami. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: Od 1.ledna 2010 dochází k výrazným změnám v oblasti důchodového pojištění. Nejpodstatnější změnou je úprava podmínek nároku na přiznání starobního důchodu a invalidního důchodu. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: Účinnosti nabývá také nový trestní zákoník, jehož návrh se připravoval patnáct let a který nahradí více než čtyřicet let starý zákon č. 15/16

16 140/1961 Sb. Nový zákoník přináší mnoho novinek, trestné činy budou například nově rozděleny na zločiny a přečiny, úplnou novinkou je zavedení trestu domácího vězení. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: Novelizací zákona o účetnictví předpisem č. 304/2008 Sb. byla oficiálně zahájena účetní reforma v oblasti veřejných financí. Původní vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byla nahrazena vyhláškou č. 410/2009 Sb., podle které budou nově od ledna 2010 účtovat všechny státní organizace. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví: Od 1. ledna 2010 začne také platit nový zákon o pojišťovnictví. Zákon má výrazně zvýšit informační povinnosti pojišťoven, aby se spotřebitelé při výběru pojištění mohli kvalifikovaně rozhodnout. L. Perlička na závěr: Chyba v zákoně = u soudu lze vyhrát miliardy Státnímu rozpočtu hrozí další komplikace. Kvůli neuvěřitelné chybě v zákonu o pojistném na sociální zabezpečení, kterou udělali poslanci na jaře 2006, totiž teď může český stát zpětně přijít o desítky miliard korun. Nejde o žádné hypotetické nebezpečí: proti zájmům státu se postavil soud a HN mají k dispozici i doporučení od významných auditorů, kteří radí firmám, aby chybu využily a na státu se přiživily. Podstata problému je následující: ze zákona, který určuje, jak velké pojistné mají firmy platit za své zaměstnance, vypadla v květnu 2006 při schvalování zákoníku práce důležitá věta o vyměřovacím základu, ze kterého se pojištění vypočítává. Pojistné tedy nebylo z čeho vyměřovat, a to půl roku: chyba v zákoně vydržela od ledna 2007 do července 2007, kdy ji opravili poslanci. Po formální stránce tak stát neměl půl roku žádný zákonný podklad pro to, aby mohl sociální pojištění vybírat. Liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem před několika měsíci rozhodla spor mezi státem a firmou, která si této chyby v zákoně všimla, úplně jasně: Pokud není v zákonu jasně řečeno, z jakého vyměřovacího základu mají firmy za své zaměstnance sociální pojištění platit, tak stát prostě nemůže po firmách žádné pojistné chtít. Verdikt bude ještě přezkoumávat Nejvyšší správní soud, ke kterému Správa sociálního zabezpečení podala kasační stížnost. Rozhodne-li stejně, jakákoli firma by pak mohla u soudu chtít vrátit pojistné za první půlrok Kdyby se přihlásili všichni, stát může podle odhadu ministerstva financí přijít až o sto miliard korun. "Může to být obrovský průšvih," řekl HN vysoce postavený zdroj z ministerstva. Exministr práce Zdeněk Škromach, za něhož se chyba v zákoně stala, si na ni nepamatuje. "Nevzpomínám si, že by měl vyměřovací základ ze zákona o pojistném vypadnout," říká Škromach. Bez existence vyměřovacího základu přitom stát vůbec nemůže sociální pojištění vybírat. Je to úplně stejné, jako kdyby při vybírání daní stát neřekl, jaká bude sazba daně. Nové znění zákona o pojistném na sociální zabezpečení začalo platit v lednu 2007, aniž by si téhle hrubé chyby kdokoli všiml. Definici základu, ze kterého firmy sociální pojištění platí, vrátila sněmovna do zákona až v červenci Což znamená jediné: stát neměl přesně půl roku vůbec žádný zákonný podklad pro to, aby mohl sociální pojištění od zaměstnavatelů vybírat. A protože Zpravodaj původně vznikl již a jen chybou v distribuci se k vám dostává až dne, dovolím si ponechat zde na úplný závěr otřepané (ale upřímné) přání: Hezké prožití svátků a mnoho osobních i pracovních úspěchů v roce V. Krejčí 16/16