UČEBNÍ TEXTY RODIČ A DÍTĚ/ŽÁK SE VZÁCNÝM ONEMOCNĚNÍM. Speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků se vzácnými onemocněními

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UČEBNÍ TEXTY RODIČ A DÍTĚ/ŽÁK SE VZÁCNÝM ONEMOCNĚNÍM. Speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků se vzácnými onemocněními"

Transkript

1 Speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků se vzácnými onemocněními CZ.1.07/1.2.00/ UČEBNÍ TEXTY pro účastníky vzdělávacího kurzu RODIČ A DÍTĚ/ŽÁK SE VZÁCNÝM ONEMOCNĚNÍM Společnost pro mukopolysacharidosu, 2011 Kolektiv autorů Vydání této publikace je podpořeno Evropským sociálním fondem a státním rozpočetem České republiky.

2 Vydala: Společnost pro mukopolysacharidosu Chaloupky 35, Olomouc Olomouc, Autorský kolektiv Společnosti pro mukopolysacharidosu Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, vedoucí autorského kolektivu Prof. MUDr. Jiří Zeman, Dr.Sc. vedoucí lékařské části autorského kolektivu MUDr. Pavel Ješina,Ph.D. MUDr. Tomáš Honzík,Ph.D. MUDr. Lenka Vitnerová, Ph.D MUDr. Martin Magner, Prof. PaedDr.Milan Valenta,Ph.D. vedoucí části zdravotní postižení a terepeutické techniky Mgr. Adéla Hanáková, Ph.D. Mgr. Kateřina Stejskalová, Ph.D. Mgr. Martin D. Polínek, Ph.D. PaedDr. Pavlína Baslerová Mgr. Martin Škurek

3 Předkládaný učební text je zpracován jako průvodní ke vzdělávacímu kurzu Rodič a dítě/ žák se vzácným onemocněním, který v letech 2010 až 2012 pořádá Společnost pro mukopolysacharidosu jako součást aktivit projektu operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spravovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Projekt Speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků se vzácnými onemocněními CZ.1.07/1.2.00/ Text si klade za cíl poskytnout frekventantům základní informace o fenoménu zdravotního postižení, o postavení osob se zdravotním postižením ve společnosti, o sociálně-právní podpoře rodin s dětmi s postižením, o sociálních službách, o systému vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením vždy aplikováno na situaci dětí a žáků se vzácnými onemocněními. Dále se učební text zabývá i problematikou medicínských aspektů vzácných onemocnění, problematikou komunikace s dětmi, žáky a studenty se zdravotním postižením a otázkami možných terapií. V tomto učebním textu je tedy pojednáno jak o ryze právních a tak i odborných medicínských otázkách a samotný učební text má ambici usnadnit pedagogům práci s dětmi, žáky a studenty se vzácným onemocněním. Tento učební text je sice poměrně podrobný a může proto sloužit jako hlavní studijní pomůcka, nezahrnuje však celý rozsah a obsah nastíněných otázek, a proto byste měli při studiu využít také právní předpisy a ostatní odbornou literaturu, na kterou tato opora odkazuje. Předpokládáme rovněž, že řadu problémových okruhů a otázek budeme dále společně řešit v seminářích vzdělávacího kurzu. Jeho lektoři jsou připraveni Vám jakékoliv otázky zodpovědět. Při studiu tohoto učebního textu, který je rozdělen do jednotlivých kapitol, Vám přejeme mnoho úspěchu. Za autorský kolektiv Jan Michalík - 3 -

4 Obsah: ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ, VZÁCNÉ ONEMOCNĚNÍ A SPOLEČNOST RODINA A DÍTĚ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Reprodukční funkce Ekonomicko-zabezpečovací funkce Emocionální funkce Výchovná a socializační funkce Fáze vyrovnávání se skutečností nemoci Fáze přijetí zdravotního postižení dítěte ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ A SPOLEČNOST Postižení, člověk s postižením Hrátky se slovy aneb s čím vším se můžeme setkat (terminologie) Lidé s postižením jako minorita (menšina) Integrace SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY, SOCIÁLNÍ POMOCI A SOCIÁLNÍ PÉČE, INVALIDNÍ DŮCHODY, OSTATNÍ NÁSTROJE PODPORY RODIN S DÍTĚTEM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, KOMPENZAČNÍ POMŮCKY Státní sociální podpora Ostatní dávky a podpora SOCIÁLNÍ SLUŽBY, DOMÁCÍ PÉČE SOCIÁLNÍ SLUŽBY A DOMÁCÍ PÉČE Smluvní princip v sociálních službách Informace k jednotlivým ustanovením smlouvy Domácí péče Osoba pečující a důchod Osoba pečující a daně z příjmu Zdravotní péče v domácí péči VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM ČR A DÍTĚ SE VZÁCNÝM ONEMOCNĚNÍM VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Pojem dítěte, žáka a studenta se speciálními vzdělávacími potřebami Obecná východiska vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením Typy speciálních škol Zařazování dětí, žáků a studentů do speciálního vzdělávacího programu SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM Historie vzniku SPC Typy center Legislativní zakotvení center Standardní činnosti center Činnosti jednotlivých pracovníků SPC Informace pro uživatele služeb SPC Typy vyšetření ve speciálněpedagogickém centru Ambulantní formy péče Následná podpora poskytovaná SPC MEDICINSKÉ ASPEKTY VZÁCNÝCH ONEMOCNĚNÍ MUKOPOLYSACHARIDOSY (LYSOSOMÁLNÍ STŘÁDAVÁ ONEMOCNĚNÍ) Mukopolysacharidóza typ I (MPS I) Mukopolysacharidóza typ II (MPS II) Mukopolysacharidóza III typu (MPS III, Sanfilippo syndrom) Mukopolysacharidóza typ IV (MPS V) Mukopolysacharidóza typ VI

5 Kapitola 1 Zdravotní postižení, vzácné onemocnění a společnost 1 Úvod První kapitola učebního textu se zaobírá tím, jak přijmout skutečnost zdravotního postižení dítěte, charakteristikou zdravotního postižení, postavením osob se zdravotním postižením ve společnosti, s procesem integrace osob se zdravotním postižením, systémem sociálně-právní podpory rodin s dítětem nemocným vzácným onemocněním a to zejména systémem dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, dávek státní sociální podpory a dávek sociální pomoci a konečně i systémem mimořádných výhod pro osoby se zdravotním postižením 1.1 Rodina a dítě se zdravotním postižením Rodinu charakterizujeme jako skupinu osob spjatých příbuzenskými vztahy. (Giddens, 2003). Obvykle je chápána jako svazek muže a ženy, zpravidla doplněný o děti (ať již jde o pokrevní či právní příbuzenský vztah). Všechny další definice se již liší v tom, koho, kdy a za jakých okolností do rodiny řadí. Hovoříme tak o rozšířené rodině, doplněné o další příbuzné (prarodiče, strýcové, tety, bratranci a sestřenice ad.), nebo o rodině tzv. nukleární, tvořené rodiči a jejich dětmi. Dlouhá léta a desetiletí se hovoří o proměnách funkcí rodiny. Částečně je to jistě pravda. Řada změn však není vyvolána rodinou samotnou, nýbrž proměnou společenského okolí, sociálních a ekonomických vazeb ve společnosti, včetně vazeb rodiny a okolí a členů rodiny navzájem. Obecně můžeme konstatovat, že vztahy v rodině jsou z dlouhodobého hlediska významně ovlivněny odstupem od kdysi obvyklého modelu rodiny postaveného na křesťanství, které nahlíželo na manželství jako na celoživotní nezrušitelný svazek. Trvalost rodiny byla garantována transcendentním imperativem: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj. (Možný, 2002). K tomu srovnejte návrh političky bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Gabriele Pauliové na obligatorní uzavírání manželství na dobu určitou konkrétně sedmi let. Po uplynutí této lhůty by manželé znovu museli projevit vůli spolu setrvat v manželském svazku. Bez ohledu na pojetí rodiny, a proměnu jejích forem a způsobu koexistence v čase, zůstávají v popředí existence rodiny úkoly uspokojit či naplnit potřeby a požadavky každého jejího člena. Míra tohoto uspokojování má samozřejmě vliv na kvalitu vztahů v rodině šířeji na plnění funkcí rodiny. Obvykle jsou uváděny tyto funkce rodiny: Reprodukční funkce Tato funkce reaguje či je odpovědí na naplnění jednoho ze základních lidských pudů. V prostředí dané společnosti (nyní v anglosaském světě postindustriální společnost hojnosti a volného času) stále ještě je rodina považována za nejobvyklejší místo reprodukčního chování, svou pozici však v některých společnostech ztrácí a reprodukce je zajišťována mimo institut tradiční rodiny. Otázkou je další vývoj, kdy existují signály hovořící o tom, že role klasické rodiny (byť modifikována) bude opět převažovat. Součástí reprodukční funkce není jen přivedení dítěte na svět, ale také jeho zajištění pro život a další vývoj

6 Jestliže narození dítěte představuje jeden z vrcholů (důvodů) lidské existence, potom narození dítěte se zdravotním postižením (zejména těžším) je výrazným činitelem, který modifikuje běžné pocity štěstí a naplnění, které tento moment v lidském životě znamená Ekonomicko-zabezpečovací funkce V této podobě jde již o funkci vztaženou nejen na děti, ale na všechny členy rodiny. I zde pozorujeme rozpad původní širší rodiny viz (ne) zajištění prarodičů ve stáří a převzetí této funkce veřejnoprávním pojišťovacím systémem. V každém případě tato funkce výrazně vystupuje do popředí v případě, že některý člen rodiny získá trvalé zdravotní postižení! Emocionální funkce Jedná se o součást života rodiny, v jejímž rámci je poskytováno citové zázemí, saturace psychických potřeb členů rodiny, zajištění pocitu bezpečí a jistoty členům rodiny. Zvláště jsou tyto prvky nutné při výchově dětí v rodině. Opět jako všechny funkce rodiny i tato doznává modifikací a specifik v případě, že je v rodině dítě (další člen) s těžkým zdravotním postižením. Zjednodušeně řečeno můžeme konstatovat, že vztahy mezi členy rodiny bývají vždy nutně nastalou situací ovlivněny, stejně tak může být ovlivněno vnímání vlastní role v rodině ať již dítěte s postižením či zdravého sourozence. A hovoříme-li o změnách, je důležité nevnímat je již dopředu jen v hodnotách tzv. pozitivních či tzv. negativních Výchovná a socializační funkce Rozdělit bychom ji mohli na vědomou a nevědomou. Každá rodina (každá sociální jednotka) neformálním způsobem působí či přímo rozvíjí sociální prvky chování člověka. U rodiny tak hovoříme o výchově, která je nezáměrná (nápodoba) i záměrná. Ve vztahu k rodinám se zdravotně postiženým členem je důležité naplnění této funkce, pokud je člověkem s postižením dítě Fáze vyrovnávání se skutečností nemoci Je nesporné, že narození dítěte s těžkým postižením, získání těžkého postižení v průběhu vývoje (např. manifestace skrytého onemocnění) je závažným zásahem do života každého jedince, jehož se tato událost týká. Stranou nyní ponecháme otázky prožívání (přijetí) faktu zdravotního postižení samotným jedincem, který samozřejmě připadá v úvahu až u získaných onemocnění od určitého věku. Proces přijetí informace o závažném postižení člena rodiny se nepochybně liší podle následujícího hlediska: zdravotní postižení má dítě, zdravotně postiženým se stane rodič, zdravotně postiženým se stane prarodič. Uvedené je dále modifikováno: závažností (hloubkou) zdravotního postižení, očekávanou či skutečnou délkou péče, očekávanou či skutečnou náročností péče. Obecně můžeme potvrdit, že narození dítěte s postižením (či následná manifestace postižení v dětském věku) představuje nejzávažnější zásah do života rodiny. Právem bývá označováno za - 6 -

7 jednu z nejtěžších životních zkoušek, které může být člověk v současné době v našem civilizačním okruhu vystaven. Až dosud se tímto fenoménem zabývali povýtce psychologové. Na jedné straně se jedná o logický výraz zájmu této profese o vnitřní život (psychiku) člověka, na druhé straně nejsou jejich modely způsobilé pokrýt celé spektrum problémů a situací, které postupné přijetí faktu zdravotního postižení člena rodiny provází. Ze zmíněných psychologů jmenujme Matějčka, Blažka, Olmrovou, Vágnerovou a jejich práce (více viz seznam literatury). Dále uvedený text vychází z poznatků uvedených autorů a je významným způsobem modifikován autorem této kapitoly Fáze přijetí zdravotního postižení dítěte Šok Jedná se o obvyklou, povýtce fyziologickou reakci organismu. Ten zpomalí obvyklé fyziologické funkce, sníží se reaktivnost. Tato forma reakce organismu může mít dvě základní podoby (typy). Typ A forma útočné obrany, při které dojde ke zrychlení všech fyziologických funkcí, zrychlí se tep, dech, aktivita, člověk působí velmi rozčileně. Druhý typ je považován za vývojově starší - typ B. Charakteristické pro tuto formu reakce je naopak zpomalení funkcí organismu, snížení reaktivnosti. Navenek vše může vypadat, že dotyčný člověk, je silný, statečný, neboť nereaguje hystericky, je spíše klidný, bez teatrálních gest reaktivních projevů. Možný a častý je i přechod z jedné formy šoku do druhé. Obecně můžeme říci, že záleží jak na míře (závažnosti) sdělované informace, tak na vnitřní psychické konstelaci jedince, to vše opět doprovázeno objektivními okolnostmi a podmínkami. První fáze postupného přijetí a zpracování dané informace může trvat několik minut, ale i hodin. Stavy, které přetrvávají týdny a měsíce hodnotíme již jako další fáze nikoliv jako první a aktuální reakci organismu člověka na sdělení mimořádně zátěžové zprávy. V této fázi je obvykle snížena schopnost rodiče přijímat odborná sdělení, zprávy a doporučení. Obvyklým terapeutickým přístupem je naslouchání, pochopení, účast. Zpracování informace a reakce Přichází jako druhá fáze fáze reaktivní. Jestliže jsme u šoku charakterizovali tento proces jako záležitost v řádu minut a hodin. Fáze reaktivní trvá nepoměrně déle a svým způsobem ji můžeme považovat za nikdy neukončený proces přijímání a zpracování informace o existenci zdravotního postižení dítěte (případně člena rodiny). Zvláště u zdravotních postižení, které se v průběhu života dítěte proměňují, tj. vyvolávají stále a znovu potřebu nové odpovídající reakce je proces průběžný a nepřetržitý. V případě velmi silných traumat může mít reakce projevy zaměřené na destrukci až sebedestrukci jedince. V ojedinělých a výjimečných formách až podoby suicidiálního chování. Obvyklejší jsou silné psychosomatické projevy (označované jako zhroucení, provázené depresemi, neurotických chováním, záchvaty pláče, vzteku apod.). Jako součást útočných reakcí bývá uváděno tzv. hledání viníka. Skutečně se objevuje relativně často, ne vždy se však jedná o hledání domnělého viníka. V dnešní době, s rozvojem právního vědomí osob se můžeme setkat i s oprávněnou domněnkou rodičů (členů rodiny), která svědčí proti určité osobě (nejčastěji lékař), která může mít na vzniku postižení podíl. Častější však jsou reakce osočování i blízkých osob (např. v rodině) což bývá sice v dané fázi obvykle přijato a překonáno, v případě, že následuje dlouhodobá péče (deset a více let) může se vztahový problém z počátku zvládání nového faktu negativně projevit později. Ve vztahu - 7 -

8 k ženám bývá uváděna i krize ženské identity ( neschopnost porodit zdravé dítě). Tyto stavy mohou a nemusí nastat. Další z tohoto druhu reakcí je zvýšená péče projevující se hledáním podpory, konzultacemi u odborníků, dalších osob znalých daného problému. Zejména v počátcích péče o dítě není vyloučena ani návštěva a využívání služeb odborníků stojících na okraji odborné veřejnosti (léčitelé) či dokonce vyslovených šarlatánů slibujících neuskutečnitelné. Příklad Rodina s nevyléčitelně nemocným dítětem ze Slovenské republiky cestovala za téměř všechny své úspory do Itálie, kde měl žít člověk (byl to údajně kněz), který je schopen modlitbami dítě uzdravit. Rodina skutečně odcestovala a téměř půl roku v Itálii bydlela. Dívka nakonec nemoci podlehla. Z únikových reakcí je nejvíce radikální odložení dítěte. K tomu dochází častěji tehdy, pokud se rodiče dozvědí diagnózu již v porodnici a nebyli nikterak na novou skutečnost připraveni. Stále ještě se setkáváme s názory rodičů, kteří potvrzují, že jim je tato možnost lékaři nabízena s odůvodněním nezvratnosti osudu dítěte, případně nevyléčitelnosti nemoci, náročnosti atd. Samozřejmě, že se i v tomto případě setkáme s případy, kdy rodina dítě po určité době přijme zpět. Příklad Výjimkou nejsou ani situace odložení dítěte v pozdějším věku. Zpravidla z důvodu rozpadu rodiny, velmi náročné péče, kterou členové rodiny nezvládají apod. V jedné rodině umístili dceru ve 14 letech do klasického ústavu sociální péče. Přestože vyžadovala náročnou, téměř dvacetihodinovou péči denně, a po jejím odchodu se rodině zcela změnil životní režim a možnosti jejích členů, nedokázali se tito rodiče smířit s podmínkami péče, kterou poskytovatel služeb nabízel, a po půl roce vzali dceru zpět do rodiny. Shodou okolností se jednalo o romskou rodinu. Jen rámcově uveďme další formy reaktivního chování rodičů, jako jsou izolace, popírání diagnózy, únik do fantazie, substituce. Izolace může být vnímána jako nepochopitelná (pro okolí) nicméně přijatelná forma reakce. Rodina se stáhne ze svých společenských aktivit. Uzavře se do sebe a svého problému. Tento postoj nemusí přinášet, zejména zpočátku negativní dopady na členy rodiny. Naopak, v některých prvcích může být takové zvládání problému pro rodinu šetrnější a přijatelnější. Problémy působí izolace u dlouhodobých stavů, kdy péče trvá deset, patnáct i více let. Dochází pak zpravidla k proměnám psychiky pečujících osob, ale i možným obavám z vnějšího světa. Častěji však může jít o pouhé neporozumění jevům běžným v majoritní (nepečující) společnosti. Popírání diagnózy se objevuje relativně velmi často, někdy souvisí s následujícím únikem do fantazie, často však jde jen o obranou reakci organizmu, který chrání sám sebe před poškozením neunesením zraňující zprávy. V některých případech je fakt diagnózy postižení dítěte přijat, ale rodiče se k dítěti chovají jakoby bylo zdravé. Tady se někdy může jednat o nesprávné zpracování doporučení odborníků, kteří dávají takové rady, neznající pravý stav věcí v rodině pečující o dítě s (těžkým) zdravotním postižením. Tento přístup může znamenat, trvá-li dlouho, a je li provázeno zvýšenými nároky na dítě až jeho přetěžování či poškození. Zmíněný únik do fantazie mívá mnoho podob. Je také obvyklejší, pokud se jedná o zprávu o onemocnění dítěte než jiného člena rodiny. Rodič ve svých snech popírá realitu, nechá svou mysl vést pomyslnými budoucími úspěchy dítěte, v ojedinělých případech může - 8 -

9 až ztrácet vnímání reality a vlastních představ. V přiměřené míře je nutno tento jev hodnotit jako přirozený a obvyklý. Ze zkušeností lze dovodit, že poměrně častým způsobem reakce na novou situaci bývá substituční chování. Kdy rodič (rodina) zaměří své úsilí náhradním směrem, aby nahradili chybějící zdroj uspokojení. Velmi často však substituční chování bývá přesto směrováno do oblasti, která s původním postižením souvisí. Příklad Řada maminek dítěte s těžkým postižením koncentruje své aktivity směrem k pomoci i ostatním dětem, zakládají internetová fóra, občanská sdružení, zakládají stacionáře apod. Někteří otcové výrazným způsobem zvyšují svou pracovní aktivitu, zajišťují rodinu ekonomicky. Pokud se jedná o jednání přiměřené, může v obou variantách přinášet rodině a dítěti s postižením prospěch. V krajních případech může naopak přispět až k rozpadu rodiny. Všechny podoby a varianty zde pospané reaktivní fáze prožívání jsou více méně podvědomé a člověk si jich vůbec nemusí být vědom. Pro pracovníky pomáhajících profesí je velmi důležité znát časové hledisko při hodnocení jakéhokoliv jevu, který se rodiny pečující o svého člena se zdravotním postižením týká. V této fázi již je možno s rodiči dítěte (členy rodiny) pracovat, ve smyslu sdělování doporučení, informací a poradenství. I v této fázi je však nutno počítat s odezvou, která může laikům i odborníkům připadat jako nepatřičná a neodpovídající. Adaptace V širším smyslu je adaptací již i předchozí fáze. A skutečně pro všechny zde uvedené etapy je nutno konstatovat, že se nejedná o neměnné časové souvislosti. Naopak leckdy dochází k přeskočení dané fáze, k jejich mísení apod. Obecně můžeme uvést, že v této fázi si již rodiče a další členové rodiny více či méně reálně uvědomují fakt, kterému byli vystaveni. Vyhledávají pomoc, podporu, informace, které jsou již schopni vnímat a hodnotit. Samozřejmě záleží na sociální úrovni rodiny, která se zejména v této fázi již významně projevuje. Existují rodiny, které díky internetu komunikují s obdobně postiženými rodiči z druhé poloviny zeměkoule, existují i rodiče, kterým je i velmi přístupná obrázková brožura o onemocnění dítěte příliš složitá. Těmto aspektům musí věnovat pracovníci pomáhajících profesí zvýšenou pozornost. Každá intervence, poradenství, musí respektovat možnosti a schopnosti rodičů. Pokud se jedná o podávání informací o budoucím vývoji a stavu dítěte s postižením, měly by být informace přiměřené a pravdivé. Zejména by se však do této formy intervence neměl pouštět nikdo, kdo budoucnost opravdu nezná, tj. nemá adekvátní odborné, životní a lidské zkušenosti. Přijetí a pochopení Nejedná se samozřejmě o přijetí ve smyslu smíření. To nemusí plně nastat nikdy. V této etapě můžeme pozorovat úpravu života rodiny, např. i úpravu bydliště, práce rodičů, hledání vzdělávacích možností či podpory formou sociálních služeb. Jednodušší je situace, pokud je zdravotní stav dítěte (člena rodiny) relativně stabilizovaný bez silných progredujících změn. Tehdy je naopak přijetí, ve smyslu vytvoření adekvátních či vhodných podmínek pro domácí péči velmi složité. Obvyklé je, že se jedná o změny nejen organizační, ale i změny ve vnitřním životě (vztazích) rodiny. Často diskutovaný rozpad rodin s dítětem s postižením je skutečností, ovšem nakolik statisticky významnou nelze z hodnověrných zdrojů potvrdit

10 Pro zájemce Výše popsaný pohled na proces vyrovnávání se s traumatem postižení dítěte není jediný. Např. známá dětská psycholožka Jiřina Prekopová spolu se svou kolegyní Erikou Schuchardt popisují osm stupňů procházení emoční krizí, kterou zpráva o postižení dítěte vyvolá. Prvním stupněm je stav po zjištění tragické skutečnosti, kdy rodič prochází obrovskou nejistotou, ambivalentními pocity, rozmanitými únikovými nebo útočnými reakcemi. Ve druhém stupni získá jistotu, ta v něm ovšem probouzí zoufalství, hrůzu a zničující hněv. Pro třetí stupeň je typická agresivita, obviňování Boha, světa, sebe, objevuje se zlost, která nutí ke konání. Tím se dostává do čtvrtého stupně, pro který je typické zoufalé a většinou marné hledání pomoci. To vede k depresi, která je znamením pátého stupně. Tato úroveň je dle Prekopové rozhodující, přirovnává ji k dolní straně koberce. Většinou se nepodaří zpod něj dostat, zoufalý rodič se stále točí v kruhu boje, hledání, zklamávání, koberec ho dusí, každý uzlík osnovy ho rozdírá. Jen části trpících se prý podaří přejít díky vědomému rozhodnutí Já to přijmu úzkým průchodem nad koberec, odkud může ocenit krásu jeho vzorů a uvědomit si i význam všech zraňujících uzlíků. Následnými třemi stupni jsou potom tedy přijetí, smysluplná aktivita a nakonec solidarita. (Schuchardt, 2003) Počty rodin pečujících o svého člena se zdravotním postižením V České republice není znám přesný počet rodin, které pečují o svého člena se zdravotním postižením. Částečný přehled o tom, kolika rodin se tato situace týká, můžeme získat analýzou nejběžnějšího příspěvku, který je v těchto situacích vyplácen. Jde o příspěvek na péči. Literatura FITZNEROVÁ, I. Máme dítě s handicapem. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN MAKOVCOVÁ, J. Maminko nezpívej. 1. vyd. Praha: Albi, s. ISBN MATĚJČEK, Z. - DYTRYCH, Z. Děti rodina a stres. 1. vyd. Praha: Galén, s. ISBN X. MICHALÍK, J. et al. Přehled statistických údajů ukazujících vývoj jednotlivých institutů státní podpory zdravotně postižených a zdravotního postižení. Olomouc: VCIZP, MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN NOVOSAD, L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN VAGNEROVÁ, M. - STRNADOVÁ, I. - KREJČOVÁ, L. Náročné mateřství, být matkou postiženého dítěte. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, s. ISBN Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2008 [cit ]. Dostupné z <http://notes2.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/ za_rok_2007>. Další právní normy uvedené v textu

11 1.2 Zdravotní postižení a společnost Zdeněk je pohledný a inteligentní patnáctiletý mladík. Studuje druhým rokem rakouské gymnázium v Praze, kam denně dojíždí ze svého bydliště. Je vášnivý sportovec pěstuje lehkou atletiku, lyžuje. Věnuje se počítačům. Prostě plně vytížený zajímavý mladý muž dnešních dní. Prima, řeknete si možná. A co je na tom zvláštního? Nic. Snad jen to, že Zdeněk je od narození nevidomý. Většina z vás zajisté slyšela či četla o lidech s postižením (v televizi, v rádiu, na internetu, v knížkách, ) nebo jste se s nimi osobně setkali na ulici, v sousedství, v rodině nebo ve škole. Stále častěji totiž děti s nějakým postižením, chodí do tzv. běžných škol. Běžná škola je opakem tzv. speciální školy školy, která je určená pro děti s nějakým postižením. Ještě před 20 lety nebyly v běžných základních školách vzdělávány děti s postižením. Některé děti byly zbaveny povinné školní docházky vůbec nesměly chodit do školy nedostaly žádné vzdělání. Není nad čím jásat, takové děti nic nevěděly neuměly psát, číst a počítat a neměly přehled o světě okolo nich. Skoro vše okolo nic pro ně bylo velkou neznámou. Další děti s postižením mohly chodit jen do speciálních škol, v některých z nich se však také nedověděly vše, co pro život potřebovaly. Každý člověk tedy určitou představu o lidech s postižením má. Odpovídá však tato představa skutečnosti? Víte, jací opravdu jsou? Víte, jak se k nim chovat, jak si s nimi povídat, když je potkáte na ulici nebo někde jinde? Víte, s čím se takový člověk každodenně setkává? Jak se cítí? Co prožívá? Mnoho z lidí, kteří nejsou sami postiženi a nemají přímou zkušenost s lidmi s postižením, se při kontaktu a komunikaci s nimi necítí příliš jistě. Cítí spíše rozpaky. Hlavou jim běží otázky jako: Co bych měl(a) asi teď udělat? Neměl(a) bych mu (jí) pomoci? Potřebuje moji pomoc? Jak bych mu (jí) mohl(a) pomoci? Co mohu říct a co nemohu? Můžu člověku s postižením ublížit, když něco udělám nebo řeknu? Text, který máte před sebou, by vás měl podpořit v kontaktu a v komunikaci s lidmi s postižením. Měl by vám odpovědět na většinu otázek, které vás doposud napadaly. Po přečtení a zamyšlení se nad otázkami a náměty v textu byste měli získat větší jistotu pro další setkání s lidmi s postižením tak, aby vzájemné soužití s těmito lidmi bylo pro vás i pro ně příjemné a vlastně normální. Z textu zjistíte, že lidé s postižením jsou především lidé, kteří jsou v podstatě stejní jako všichni ostatní. Na jedné straně zažívají podobné radosti i starosti jako kdokoli jiný. Na straně druhé se ale setkávají s věcmi, které si člověk nepostižený často ani nedokáže představit Postižení, člověk s postižením Kdo je člověk s postižením? Co znamená termín (zdravotní) postižení? Ne každý člověk, který špatně vidí, slyší, chodí nebo mu moc nejde učení ve škole je zdravotně postižený. Zeptejte se například člověka, který používá brýle ke čtení, jestli se cítí být zdravotně postižený. Za člověka s postižením tedy nepovažujeme každého člověka, který má nějaký zdravotní problém nějakou vadu či nemoc (krátkozrakost, skoliózu, astma, amputovaný malíček, apod.). Člověk s postižením je ten, u kterého jeho zdravotní problém i po léčbě či přes použití různých pomůcek, stále negativně ovlivňuje jeho každodenní život. Tento člověk kvůli

12 svému postižení nemůže vykonávat každodenní činnosti obvyklým způsobem. Neznamená to ale, že je nemůže vykonávat vůbec. Takový člověk může při vykonávání každodenních aktivit buď potřebovat podporu od další osoby, nebo se je naučí vykonávat jiným (méně obvyklým) způsobem třeba za pomoci nějakým speciálních pomůcek. Příklady: člověk nevidomý nemůže číst zrakem čte hmatem (tzv. Braillovo písmo); člověk ochrnutý nemůže chodit používá k přesunu z místa na místo ortopedický vozík; člověk neslyšící komunikuje mluveným slovem s velkými problémy používá tedy znakový jazyk; člověk s mentální retardací nespočítá z hlavy, kolik peněz ho bude stát 5 rohlíků, půlka chleba a 1 litr mléka použije kalkulův počítací stroj; Z uvedených příkladů je již patrné, že pod termínem postižení se schovává mnoho různých skupin problémů. Podle těchto problémů tedy rozlišujeme následující skupiny lidí s postižením: lidé se zrakovým postižením; lidé se sluchovým postižením; lidé s tělesným postižením; lidé s mentálním postižením; lidé s řečovým postižením; lidé s kombinovaným postižením (některá z předchozích postižení se vyskytnou najednou). Ale jak už to v životě bývá, nic není tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá. Skoro bychom mohli říci, že co ministerstvo, to vlastní charakteristika toho, koho považují za zdravotně postiženého. Jen například Ministerstvo práce a sociálních věcí má asi pět předpisů, kdy každý za člověka s postižením počítá někoho jiného. Tak např. někdo má vadu nosného a pohybového ústrojí, jiný je závislý na péči a ještě další je těžce zdravotně postižený. A k tomu všemu existují desítky a stovky nemocí, z nichž některé jsou za postižení považována, a jiná nikoliv. Tak se můžeme setkat i s těmito onemocněními jako jsou diabetes - cukrovka, psoriáza- lupénka, epilepsie, ). Někdo z lidí touto nemocí stižených si bude připadat jako člověk se zdravotním postižením a jiný nikoliv. Hodně neznámého panuje v oblasti duševních poruch a lidi stižení duševní poruchou (psychózy, neurózy, deprese, schizofrenie, ). Nebo ve školách. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přidává ke zdravotně postižným i děti, žáky a studenty se specifickou vývojovou poruchou učení či chování (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ADHD, ADD,...). Autoři této knížky si však u těchto dětí nemyslí, že jsou zdravotně postižené Hrátky se slovy aneb s čím vším se můžeme setkat (terminologie) Slov, kterými označujeme lidi s postižením, je obrovské množství. Existují oficiální termíny (dané zákony a vyhláškami), pojmy používané odborníky (lékaři, učiteli, sociálními pracovníky, ) a výrazy lidové. Vhodnost použití těchto slov se neustále mění. Brainstorming: Zkuste se zamyslet a vzpomenout si na co nejvíc slov spojených s postižením, která znáte z médií, internetu, běžné mluvy atp. Jsme přesvědčeni, že jste si vzpomněli na velké množství výrazů. Možná vás při jejich jmenování napadlo, že některé z nich nejsou zcela korektní tedy že není úplně v pořádku je používat. Nejvíce takových termínů je spojených s mentální retardací (např. debil, imbecil,

13 idiot, mongol, menťák, dement, ) nebo s tělesným postižením (kripl, mrzák, ležák, chromý ). Běžně se totiž používají jako nadávky či urážky. Víte ale, co ve skutečnosti tyto výrazy znamenají? U některých z těchto slov jsme svědky jevu, kdy původně úplně neutrální výrazy, získaly v průběhu několika málo let či desetiletí negativní hanlivý význam. Takový význam jim dala veřejnost, která je na základě mylných představ, co tato slova znamenají, začala používat v běžné komunikaci pro vyjádření něčeho pro lidi podivného. Postupně lidé zapomněli původní význam těchto slov a teď je vnímají pouze jako slova hanlivá jako nadávku. Takovým proměněným výrazem je třeba termín úchylná mládež. Dnes si pod tímto pojmem lze představit opravdu cokoliv. A přitom před sedmdesáti lety se jednalo o název odborného časopisu o výchově a vzdělávání postižených. Mnohým z vás již běží fantazie na plné obrátky a přemýšlíte, co se za tímto slovem skrývá. Málokoho z vás by však napadlo, že původní význam tohoto slova byl ve smyslu dětí a mládeže odlišující se (tzv. odchylující se) od většiny vrstevníků. Je tedy v pořádku nadále používat takto negativní výrazy pro oslovení lidí s postižením? Určitě to není v pořádku. Na jedné straně si i lidé s postižením si uvědomují, jak jsou tyto výrazy v běžné mluvě používány. Jejich užitím při komunikaci s člověkem s postižením byste jej mohli urazit. Mohli byste mu ublížit. Možná by to bylo neúmyslné, z pouhé nevědomosti, ale to neznamená, že by to pro člověka s postižením bylo méně urážlivé nebo bolestné. Na straně druhé bychom si měli uvědomit, že lidé s postižením jsou především lidské bytosti, které cítí a vnímají, co se okolo nich děje. A jako takové je přece nemůžeme oslovovat pohrdavým, zesměšňujícím či hanlivým výrazem. Dneska se pro tento postup vžil i nový termín (a jak jinak opět převzatý z angličtiny). Říká se mu politická korektnost, ale nemyslíme, že je to jediný a správný důvod, proč špatné termíny nepoužívat. Na první místo bychom postavili obyčejnou lidskou slušnost a empatii - schopnost vcítit se do druhého člověka. Třeba jen na chvíli a zdánlivě vzít si na sebe jeho kůži a představit si, že by se k nám někdo choval podobně. Výrazy, které nejsou tzv. politicky korektní se nesmějí na veřejnosti používat, protože mohou znamenat něco hanlivého nebo něco, o čem se radši nemluví. Tato myšlenka zažívá svůj boom především na západě. V USA si s politickou korektností užívají dnes a denně. Dokonce se dá říci, že to až přehánějí například orientovat se v tom, jak správně korektně říkat lidem s černou barvou pleti není úplně jednoduché. Doporučujeme pobavit se na toto téma v hodině angličtiny. Vzpomínáte si třeba na film Smrtonosná past 3? Bruce Willis musí jít do Harlemu s cedulí: I hate niggers (Nesnáším negry.) Politickou korektnost ovšem najdeme i u nás. Napadne Vás, co vlastně znamená název Ministerstvo obrany? Jde vlastně o Ministerstvo války, ale slovo válka nezní moc dobře. Co myslíte? V každé z následujících pěti podkapitol o lidech s různými druhy postižení, se dozvíte, jak bychom měli lidem s těmito druhy postižení správně říkat, aby nedošlo k podobným faux pas. V našich hrátkách se slovy bychom se chtěli pozastavit u výrazu handicap. Jedná se o moderní, velmi často používaný termín, ale málokdo ví, co přesně znamená. Překlad tohoto

14 slova je znevýhodnění. Toto slovo má mnohem širší význam než slovo postižení. Je zde několik věcí, které bychom si měli uvědomit: znevýhodněný (handicapovaný) může být člověk jen v porovnání s nějakým dalším člověkem nebo skupinou lidí hovoří se zde o tom, že handicap je sociální (společenský) jev, znevýhodněný (handicapovaný) může být i člověk, který není postižený, - např. ženy mohou být znevýhodněny na trhu práce oproti mužům (bohužel tomu tak stále bývá); - člověk, který nezná žádný cizí jazyk je znevýhodněný oproti každému člověku, který zná alespoň jeden cizí jazyk; apod. člověk s postižením nemusí být vždy znevýhodněný (handicapovaný). - nevidomý člověk pracující na speciálně vybaveném počítači (např. různými programy pro nevidomé uživatele) může být zaměstnán jako programátor stejně jako kterýkoli jiný člověk s odpovídajícím vzděláním; - člověk na vozíčku není znevýhodněný oproti ostatním lidem ve výuce cizího jazyka jeho postižení mu nebrání naučit se cizí jazyk; - člověk s lehkou mentální retardací pracující manuálně (např. jako řemeslník) nemusí být znevýhodněn oproti svým spolupracovníkům; atp Lidé s postižením jako minorita (menšina) V České republice je trendem posledních let považovat skupinu lidí s postižením na menšinu, kterou od většiny odlišuje právě přítomnost postižení. Jde o trend, který k nám přišel ze západních a severských zemí. Dlouholetou tradici u nás mají minority vymezené národností či rasou. Minority odlišující se na základě jiných faktorů musí o to, být vnímány jako menšina, stále ještě bojovat. Přestože objektivně existují mnohé okolnosti, které spojují lidi s postižením (jsou pro ně společné) a naopak je odlišují od lidí nepostižených, najdou se lidé, kteří nesouhlasí s tím, že lidé s postižením jsou menšinou. Zamyslete se (vzpomeňte si), na základě kterých dalších faktorů mohou být v naší společnosti vymezeny jiné minority. Mezi okolnosti, které navzájem spojují lidi s postižením a současně je odlišují od majority nepostižených patří například postoj majoritní společnosti k nim, tendence k jejich sociální exkluzi (vyloučení), diskriminace existující v mnoha oblastech jejich života, potřeba rovnoprávnosti a rovných příležitostí, Sociální exkluze znamená sociální vyloučení. Je to nový termín. A dosti odborný. Ovšem, skrývá naprosto běžné životní situace. Běžné výhody, které společnost dává svým členům (např. služby doprava, kina, divadla, restaurace, sportovní aktivity,...) nejsou některým lidem přístupné není jim umožněno se jich zúčastnit. Většinou nejde o záměrné neumožnění účasti, jen nikdo nikdy s těmito lidmi jaksi nepočítal. Nepočítal s potřebami, které tito lidé mají. Říká se tedy, že sociálně vyloučený člověk žije na okraji společnosti. Postoj většinové společnosti k lidem s postižením má své kořeny v minulosti. Hovoří se o několika různých obdobích, kterými tento vztah procházel od naprostého vyloučení těchto lidí ze společnosti (jejich zabíjení či nechávání na pospas vlastnímu osudu, jejich ignoraci), přes charitativní postoje (pomoc těmto lidem na základě lítosti a soucitu) až po inkluzi (vnímání lidí s postižením jako přirozené nedílné součásti naší společnosti). Ve skutečnosti nejde ale tato období časově vymezit, neboť se všemi zmíněnými postoji se můžeme setkat v každé historické etapě vývoje naší společnosti. To znamená, že v naší

15 současné společnosti se setkáme s lidmi, kteří si myslí, že lidé s postižením byl měli být zavřeni ve speciálních zařízeních a neměli bychom se s nimi běžně setkávat na ulici, ve škole, v zaměstnání apod. Setkáváme s přesvědčením, že člověk s postižením se může cítit dobře pouze ve společnosti lidí s postižením podle hesla vrána k vráně sedá. Uvedený názor spadá do kategorie předsudků, které někteří o lidech s postižením mají. Víte, co to je předsudek? Zkuste se zamyslet, co to znamená a proč vzniká. Na základě této a jí podobných mylných představ se stává, že jsou lidé s postižením vytlačováni na okraj společnosti dochází k tzv. sociálnímu vyloučení (exkluzi). Někteří lidé s postižením či rodiny, ve kterých žijí lidé s postižením, mají navíc tendenci k izolování se, uzavírání se sami do sebe. Mohou mít obavy ze setkání s nepostiženými lidmi, protože mohou mít negativní zkušenosti z předchozích setkání. Mohlo se jim stát, že jim nepostižení lidé svým postojem (tím, co řekli nebo udělali) ublížili a nechtějí být znova zraňováni. A nemusí to být vždy jen laici. Příběh: Lékaři nás zpočátku ujišťovali, že je u Martina postižena motorika; psychicky, snad díky svým krásným velkým a jasným očím, se zdál být v normě. Při návštěvách rehabilitačních jeslí vidělo Martina v delším časovém úseku více odborníků. Začali mít pochybnosti o jeho psychickém vývoji. Pro mě byl nejstrašnější jejich verdikt, že je Martin pravděpodobně citově deprivovaný, že se mu nevěnuji což sdělili i mému manželovi. Celé dny jsem nosila Martina v náručí, houpala ho a zpívala mu, jen aby nečinně neležel a nekroutil hlavičkou ze strany na stranu.když na to zpětně vzpomínám, myslím si, že největší zátěží pro mne nebylo zjištění, že Martin není v pořádku, ale ty falešné domněnky odborníků, které umocňovaly výčitky, pomáhaly vytvářet pocity viny u mne i v rodině. Pochybovala jsem o sobě, o svém mateřství, a tak jsem vyhledala psycholožku a požádala ji o radu, jak mám syna motivovat, aby si ke mně vytvořil citovou vazbu, jak si s ním hrát, jak ho probudit. Výsledkem vyšetření sice bylo sejmutí mé viny, řekla mi, že to není moje chyba. Do smrti nezapomenu, jak mi řekla, že Martin je jak auto bez karburátoru a že ho mám dát do ústavu. Byl to pro mě strašný šok! Vzpomínám, jak se mě krutě dotklo, že mé krásné dvouleté dítě srovnává s neživou věcí. Navíc tohle hrozné sdělení řekla jen mě, v šatně, kde jsme převlékali a předávali své děti, neposkytla mi žádnou psychologickou podporu, a když se k ní potom vydal manžel, řekla mu, že bych se měla jít léčit, protože neunáším realitu. Když mi to tenkrát řekla, vzpomínám, že jsem se snažila být statečná, je mi tekla slza z pravého oka, to si pamatuji dodnes. Snažila jsem se ty slzy držet a tak se mě strašně dotklo, že někdo řekne, že bych se měla jít léčit a vzápětí ještě, že si máme pořídit další dítě, že tohle dítě nebude k ničemu. Bohužel takových zranění ze strany profesionálů bylo ještě mnoho a zažívám je i dnes. Jiní nepostižení lidé se domnívají, že lidé s postižením potřebují pouze sociální podporu a péči. Myslí si, že stát by se měl o tyto lidi postarat zajistit je materiálně. Nicméně nedokáží si stejně jako předchozí skupina představit, že by tito lidé chtěli zasahovat do svých vlastních osudů že by chtěli být nezávislými platnými členy naší společnosti. Opět se zde jedná o předsudek

16 Dokázali byste přeložit slovo invalidní? Validní = platný, předpona in = zápor, ne. Slovo invalidní tedy ve skutečnosti znamená NEPLATNÝ. Používáním tohoto výrazu o lidech s postižením říkáme, že jsou pro naši společnost neplatní, že jí nic nepřináší. S předsudky a sociálním vyloučením se pojí i dnes velmi moderní výraz diskriminace. U lidí s postižením se s diskriminací setkáváme v mnoha oblastech života např. ve vzdělávání, v zaměstnávání, v přístupu k informacím, v přístupu ke službám, Mezi lidmi s postižením je například ve věkové kategorii let více než 27% lidí bez vzdělání a přes 43% pouze se základním vzděláním. Ve stejné věkové kategorii je v majoritní společnosti bez vzdělání pouze 0,5% a se základním vzděláním 28% lidí. Záměrně jsme pro příklad vybrali vám věkově nejbližší skupinu. Před rokem 1990 se děti a žáci s postižením mohli vzdělávat pouze ve speciálních školách. Například pro žáky se sluchovým postižením v té době existovalo pouze několik učebních oborů, ve kterých se mohli vyučit (čalouník, košíkář, malíř pokojů, zahradník, švadlena, ). Žák se sluchovým postižením nemohl jít na běžné učiliště. Pokud se chtěl vyučit, musel jít na některý z uvedených oborů, i když jej třeba vůbec nezajímal. V oblasti zaměstnávání také existuje diskriminace lidí s postižením. Zaměstnavatelé upřednostňují před přijetím člověka s postižením přijetí člověka zdravého. A to i přesto, že zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům, kteří mají více než 25 zaměstnanců povinnost, aby 4% z nich (tj. jedna osoba z 25) byli lidé s postižením. Tito zaměstnavatelé raději než by přijali zaměstnance s postižením využívají další možnost, kterou jim dává tento zákon, a to odvést do státního rozpočtu určitou finanční částku. Diskriminace je běžná i v oblasti veřejných služeb např. cestování MHD, ČD nebo dálkovými autobusy není pro mnohé z lidí s postižením běžně dostupné. Abychom nevzpomínali na často proklínané České dráhy, tak se zmíníme o MHD. V mnohých městech začíná být pro lidi s postižením používající vozík zaváděna služba nízkopodlažních autobusů, trolejbusů a tramvají. S tím souvisí i uveřejnění jízdních řádů, kde jsou takové spoje označeny. Nikdo a nic však není dokonalé. Pokud se člověk používající vozík rozhodne, že pojede MHD, tak si na internetu najde speciálně označený nízkopodlažní spoj a v určitém časovém předstihu se na něj vypraví aby mu neujel, když jede třeba jeden za půl hodiny. Nemá však vyhráno. Mnohé z vás napadne, že nebude moci jet, protože nízkopodlažní spoj nepřijede. Ale nástrahy číhají i jinde. Člověk na vozíku nemusí odjet ani když nízkopodlažní spoj přijede. Takovým prozaickým důvodem bývá, že se díky vysokým obrubníkům nedostane na nástupní ostrůvek. Lze konstatovat, že lidé s postižením moc nejezdí na dovolené. Ve známém prostředí (v místě bydliště) vědí, co je čeká, ale nástrahy cizích míst je od cestování odradí. Například výlet na starobylý hrad. Člověk s tělesným postižením se tam díky fyzickým bariérám často ani nedostane. Pro člověka se sluchovým postižením nebudou mít připraveného tlumočníka, a to ani v případě, že by nahlásil návštěvu dopředu. Člověk se zrakovým postižením si nemůže nic na takovém hradě prohlédnout, neboť se zde na nic nesmí sahat nebo se k tomu přiblížit na menší vzdálenost než tu, která je striktně daná zábranami. Naopak se můžeme setkat i s nepostiženými lidmi, kteří o lidech s postižením uvažují jako o naprosto přirozené součásti naší společnosti. Vnímají společenství lidí jako velmi různorodou skupinu, ve které nejsme všichni stejní. Různorodost chápou jako pozitivní, neboť díky ní je naše společnost zajímavá a bohatá. Každý člen společnosti je podle nich důležitý a přináší společnosti a lidem v ní mnoho pozitivního a inspirujícího. Věří, že všichni lidé (jakékoli menšiny nevyjímaje) mají stejná práva že všichni lidé by měli být rovnoprávní

17 Na celou věc se můžeme dívat z různých úhlů. Jednak jako na zajištění "rovných práv a příležitostí" pro osoby se zdravotním postižením. Ale určitě nejen pro ně - i pro ostatní menšiny ve společnosti. Nástrojem prosazení těchto rovných práv jsou např. politika, právo, soudnictví, neziskové společnosti a další. Jak takové prosazování práv vypadá? Např. v rámci širšího ujednání politických stran (a také pod vlivem zákonodárství Evropské Unie) byl v naší republice přijat antidiskriminační zákon. Podle tohoto zákona blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace všech občanů v těchto oblastech: a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují, f) sociálního zabezpečení, g) přiznání a poskytování sociálních výhod, h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování. Oblastí, v nichž právo zakazuje jakoukoliv diskriminaci, mj. i osob se zdravotním postižením, je opravdu hodně. Ovšem samotný zákon nestačí. O jeho úspěchu se bude rozhodovat v dalších řízeních. Tak např. neziskové organizace získaly právo zastupovat své členy ve sporech, v nichž jde o diskriminaci. Vychytávka: Zákon rozlišuje diskriminaci přímou a nepřímou. Přímá je svým způsobem velmi jednoduchá. Slovy zákona: "Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru." Příkladem může být tato situace: Člověk se zdravotním postižením zavolá do firmy, která inzeruje volné pracovní místo. Řeknou mu, že je volné, a poté, kdy je navštíví osobně mu řeknou: "bohužel, už jsme to obsadili". Ve skutečnosti dál hledají pracovníka na tuto pozici. S diskriminací nepřímou je to složitější. Opět slovy zákona: "Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených výše tučným písmem osoba znevýhodněna oproti ostatním. " Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. U osob se zdravotním postižením zákon ještě říká toto: "Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného

18 vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení." Uznáváme. Je to hodně složité! Možná, že budoucí právníci si přímo v textu zákona najdou další informace. Pro ostatní by bylo dobré, kdyby se zamysleli, co vlastně chtěl básník zákonodárce těmi slovy říci. Jako vodítko může posloužit posouzení následujících situací, zda by se na některou z nich dalo použít ustanovení zákona o nepřímé diskriminaci. (A vlastně si tak trochu zahrát na právníky, ať už soudce nebo advokáty) a) žák s těžkým tělesným postižením není přijat do běžné základní školy v místě jeho bydliště. Ředitel rodičům řekne, aby jej vozili do města, které je vzdáleno 26 km, s tím, že "tam jsou školy pro takové děti". b) osoba s těžkým zrakovým postižením, kterou doprovází vodící pes je personálem vykázána z restaurace - tam prý psi nesmí. d) osoba s mentálním postižením hodlá uzavřít sňatek, protože je však zbavena způsobilosti k právním úkonům (je nesvéprávná) tento uzavřít nesmí. Jestliže se u nás kdokoliv domnívá, že se vůči němu společnost a její instituce dopouštějí diskriminace (přímé i nepřímé) může se obrátit na soud a žádat žalobou nápravu dané situace. Takto vypadá právní cesta prosazování rovných práv a příležitostí. A nejen pro osoby se zdravotním postižením. Ne vždy je však nutno rovná práva a příležitosti prosazovat právní cestou. Naštěstí existuje i řada lidí, kteří chápou, že lidé s postižením nepotřebují opravdu nepotřebují jenom charitu a sociální péči, ale právě rovné příležitosti. Můžeme se však na "odlišnosti" ve společnosti podívat i jinak. Už před časem si v některých firmách (ale nejen tam) ve vyspělých zemích uvědomili, že společnost (jakákoliv, ať již celostátní nebo naopak jeden průmyslový podnik, škola) nebude nikdy sestávat pouze z lidí, kteří by byli absolutně stejní. Upřímně, co by to bylo za svět, v němž by nebyl prostor pro žádnou odlišnost. Všichni by měli stejné potřeby, možnosti, očekávání... Celý lidský svět by byl stejný. A určitě taky absolutně nezáživný, studený a neosobní. Právě různorodost světa a mezilidských kontaktů je tím, co činí svět a náš život barevným, zajímavým, překvapujícím. Tomuto hnutí či názoru se začalo říkat diverzita. Z anglického termínu diversity, což v češtině překládáme ve významech jako různorodost, rozmanitost, rozdílnost nebo odlišnost. Původně měl své místo zejména v jednotlivých firmách. A sloužil jako příklad kvalitního řízení a dobré práce se zaměstnanci Důležitým aspektem je, že termín diverzita nahlíží na rozmanitost, odlišnost a individualitu pozitivně. Uplatňování principů diverzity ve společnosti znamená, že se společnost (stejně tak její jednotlivé části) snaží přijmout, udržet, podporovat a dále rozvíjet rozvoj jedinců z různých menšin. Ne kvůli tomu, že to nařizuje zákon, ani ne kvůli tomu, že to odpovídá jejich zájmu, a už vůbec ne proto, že je dobré chovat se soucitně. Pravým cílem diverzitního chování je následující přesvědčení. Rozmanitost ve společnosti přispívá k obohacování většinové společnosti. Co si můžeme pod obohacením představit? Každý může vidět něco jiného. Ale skutečností je, že řada vyspělých systémů řízení (např. podniků) již dávno prokázala, že je-li skupina pracovníků (kolektiv) různorodý, sestávající z členů zastupujících nejrůznější skupiny obyvatel, dochází k vzájemnému obohacování, což má vliv na úroveň dané společnosti. Můžeme říci na její kvalitu, odolnost, schopnost odolat různým společenským změnám

19 A přestože jsme výše uvedli, že diverzita jako rozmanitost stojí vedle pojmu rovnoprávnost, nakonec, jako leccos jiného v životě spolu oba pojmy souvisí. Připomene nám to definice diverzity a snaha vyjádřit její vztah k životu osob se zdravotním postižením: Diverzita označuje princip, který umožňuje všem lidem, bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, plně rozvinout jejich osobní potenciál. Diverzita jako princip uplatnění vůči osobám se zdravotním postižením se může stát nástrojem pro dosažení plné rovnoprávnosti menšiny osob se zdravotním postižením s většinovou společností. I autor tohoto textu musí přiznat: učení se definicím nepatřilo mezi jeho koníčky, a na základní škole už vůbec ne. Na druhé straně jak jinak přesně popsat co daný termín vlastně znamená? A hlavním důvodem pro uvedení těchto slov do speciální tabulky je jejich význam pro naši společnost. Koho tou společností rozumíme? Řekněme, že všechny lidi na daném území. Tím územím může být třeba stát. Na závěr této, poněkud složitější části, položíme otázku zdánlivě jednoduchou, ovšem to jen z prvního pohledu. Ve skutečnosti je nesmírně závažná, složitá, a odpověď na ni přeci jen vyžaduje dosti jistou míru životních zkušeností a rozhledu. Je nám jasné, že žák základní školy má zkušenosti takové, jaké odpovídají jeho znalostem a třeba i věku. Přesto tuto otázku položíme. Jaký je podle Vás skutečný přínos lidí s postižením pro většinovou společnost? (a malý tahák vzápětí: něco málo o tom píšeme v dalších částech textu věnovaných jednotlivým skupinám lidí a žáků se zdravotním postižením). Počet lidí s postižením aneb statistika nuda je, má však cenné údaje Běžně se udává, že zdravotně postižení představují největší minoritu v naší společnosti. O jak velkou menšinu se tedy jedná? Kolik je lidí s postižením v České republice? Odborné odhady a statistické výpočty udávají, že lidé s postižením tvoří přibližně 10% naší populace. Výsledné procento je ovlivněné tím, koho do této skupiny lidí zařadíme. Tab. 1 Počet občanů s jednotlivými druhy zdravotního postižení Věková Zdravotní postižení skupina tělesné zrakové sluchové mentální duševní vnitřní celkem Celkem Zdroj: ČSÚ: Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007, dostupné na: V rámci celé Evropské Unie proběhl velký výzkum, ve kterém se pokusili spočítat, kolik je lidi s postižením v EU. A došli k podobnému procentu

20 1.2.4 Integrace Slovo integrace slýcháme dnes a denně v televizi či v rádiu, čteme o něm na internetu či v novinách. Nacházíme ho v mnoha různých oblastech v ekonomice například slýcháme o integrovaném hospodářském trhu, ve zprávách z Evropské Unie čteme o tom, že musíme usilovat o integrovanou Evropu, v autobuse se dozvídáme, že zrovna využíváme integrovaný dopravní systém, A samozřejmě, že jsme také nejednou narazili na integraci školskou. Co ale slovo integrace vlastně znamená? Původní význam latinského slova integer znamená nenarušený, úplný, ve slovnících však najdeme významy jako: scelení, ucelení, sjednocení. Integrovaný hospodářský trh je sjednocený trh tedy trh několika států. Integrovaná Evropa je sjednocená Evropa fungující jako celek. Integrovaným dopravní systémem jsou sjednocené všechny spoje na určitém území řídí se jednotně a vzájemně spolupracují. Integrace lidí s postižením Ze všech možných integrací co jich jenom je, se teď zaměříme na to, čemu se říká integrace lidí s postižením. A stejně jako integrace evropská nebo integrace hospodářská, má i tato naše hodně podob. Možná bychom si ji mohli představit jako dům, kde každé patro představuje její pomyslný stupínek nebo variantu. Nejvyšším patrem je sociální integrace tedy stav, kdy jedinec (jakýkoliv) se cítí být plnoprávným a respektovaným členem společnosti. A nejen, že se tak on cítí, ale také je většinovou společností a jejími příslušníky takto přijímán. Ne vždy se to podaří. V některých případech jako bychom procházeli několika nižšími patry. Náš člověk se zdravotním postižením tak nejprve musí navštívit patro, které je charakteristické tím, že umožňuje nacházet se mezi ostatními lidmi. Žít s nimi bydlet ve městě či vesnici pobývat ve své rodině a být součástí přirozené komunity daného místa (fyzická integrace). Po většinu obyčejných lidí zcela samozřejmá věc, ale pro lidi s postižením ne úplně. Mnoho z nich totiž stále žije v ústavních zařízeních za vysokou zdí, mimo vlastní rodinu, mezi lidmi s podobným postižením. Náš člověk pokračuje v cestě patrovým domem. Zpravidla dlouhou dobu pobude v podlaží, na kterém se bude vzdělávat. Otázka je, zda to bude v tzv. běžné škole. Ve škole, která je blízko jeho domova, kam chodí kamarádi, které zná ze sousedství, kde se učí stejné věci jako jeho vrstevníci, kde obě strany (postižení i nepostižení žáci) pochopí, že jsme sice v něčem trochu odlišní, ale ve spoustě věcí úplně stejní, kde si člověk s postižením zvykne, jak na podporu ostatních lidí, tak na některé jejich odlišné názory a předsudky a učí se s nimi vyrovnat a žít (školní, školská, pedagogická integrace). Ne všude však školská integrace funguje. Otázkou také je, co to je úspěšná či fungující školská integrace. Úspěchem není to, že je dítě s postižením přítomno v běžné škole. K úspěchu je potřeba mnohem více. Jak podle vás vypadá úspěšná školská integrace? Úspěch můžeme hledat například v tom, že dítě s postižením je ve škole spokojené a šťastné má ve třídě kamarády, chodí s nimi ven i po škole, mají stejné zájmy a je vnímáno svým okolím (spolužáky, učiteli školy, rodiči,...) jako každé jiné dítě; nebo v tom, že se dítě s postižením učí stejné věci jako jeho spolužáci možná trochu jiným způsobem, ale ve stejnou dobu a ve stejném množství; nebo v tom, že rodiče jeho spolužáků nemají obavy, že se kvůli němu jejich děti nenaučí vše, co by ve škole měly, že na ně paní učitelka nebude mít kvůli práci s ním dostatek času, atd. Napadá vás, co všechno má vliv na to, jestli bude školská integrace úspěšná?

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene 1 Definice - EU Článek 2 ods.t1 písm.a) Směrnice

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Diskriminace ve školství vybrané problémy

Diskriminace ve školství vybrané problémy Diskriminace ve školství vybrané problémy konference Inkluze dětí se znevýhodněním do školního stavovaní a školních družin 14. října 2015 Mgr. et Mgr. Barbora Němcová Mgr. Ivana Šilhánková Formy diskriminace

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Diverzita pro OZP a trh práce

Diverzita pro OZP a trh práce Diverzita pro OZP a trh práce Tomáš Sokolovský Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, Ostrava Název projektu: Výměna zkušeností a přenos dobré praxe při řešení sociálního začleňování zdravotně

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace RANÁ PÉČE 01. Pojmenování (název) životní situace Raná péče 02. Základní informace k životní situaci Raná péče je terénní sociální služba, případně doplněná ambulantní formou služby. Mohou ji využít rodiny,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM JAK NAŠE SPOLEČNOST POHLÍŽÍ NA OSOBY S POSTIŽENÍM? Vše posuzujeme na základě určité normy (legislativně daná x subjektivní) Na co se v

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Školní řád MŠ a organizace provozu MŠ

Školní řád MŠ a organizace provozu MŠ Školní řád MŠ a organizace provozu MŠ Vydal: Základní škola a Mateřská škola, Bílý Potok, okres Liberec, příspěvková organizace Platnost: 1.9.2012 Závaznost: pro všechny žáky, pedagogy, zaměstnance Zpracovala:

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík

Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík Ústav speciálně pedagogických studií, Univerzita Palackého Olomouc, LEDEN, 2012. Situace

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Kritéria pro přijímání do mateřských škol a rovné zacházení Jiří Šamánek, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Obsah Obecně k předškolnímu

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová DISKRIMINACE ANEB COOL JE NEDISKRIMINOVAT ?...co to znamená diskriminace?

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY . Z LEGISLATIVY ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci...

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci... Obsah Zadání studie... 1 Úvod... 16 I. OBECNÁ ČÁST... 17 1 Charakteristika živých umění v ČR... 17 1.1 Legislativa... 17 1.2 Organizační forma... 17 1.3 Vývoj základních ukazatelů v letech 1980-2010...

Více

podporováno Swiss Life Select 4. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 4. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 4. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Natálka se učí na nové dotykové obrazovce Poruchy zraku jsou jedním ze závažných onemocnění, která významně ovlivňují nejen vnímání dítěte, ale ovlivňují také rozvoj motorických

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Datum zpět vzetí žádosti:

Datum zpět vzetí žádosti: Domov PETRA Mačkov Mačkov 79, 388 01 Blatná tel.: 383 413 111 fax: 383 413 198 e mail : info@domovpetra.cz internet www.domovpetra.cz č. účtu: 27228291/0100 IČ: 708 717 79 DIČ: CZ 708 717 79 Podání žádosti:

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod. Školní řád mateřské školy

Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod. Školní řád mateřské školy Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod Školní řád mateřské školy Chvalkovice březen 2010 Organizace provozu mateřské školy Organizace provozu mateřské školy Mateřská škola je součástí

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Příklad dobré praxe X

Příklad dobré praxe X Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe X z realizace kariérového poradenství Helena Trinerova, DiS.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem:

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: 1) Cílová skupina 2) Nabídka služeb (základní a fakultativní činnosti) 1) CÍLOVÁ SKUPINA Základním stavebním kamenem

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

Diverzita pro OZP a trh práce

Diverzita pro OZP a trh práce Diverzita pro OZP a trh práce Tomáš Sokolovský Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, Ostrava Výměna zkušeností a přenos dobré praxe při řešení sociálního začleňování zdravotně postižených na

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu:

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu: Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný správní orgán podle 108 odst. 1 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více