OBECNÍ ZPRAVODAJ ZDARMA. CVIâENÍ PRO ÎENY. Pfiezletice bfiezen/2010 KU-Ž-EL MY T ÍDÍME NEJLÉPE LIKVIDACE A ODVOZ ODPADU

Transkript

1 LIKVIDACE A ODVOZ ODPADU Pavel Jančovič OdváÏíme: sutû, komunální odpady, bioodpady, DováÏíme: písky, tûrky, betony, KU-Ž-EL Boby, sáàky a hrabla jsme uï koneãnû dali spát a spoleãnû s vámi lákáme jaro ve ker mi zahradnick mi potfiebami a nyní i irok m v bûrem velikonoãního zboïí. Na podzim jsme obohatili ná sortiment o nádhernou jabloneckou biïuterii, kterou neustále obmûàujeme. Novû pfiipravujeme roz ífiení na í jiï tak pestré nabídky o základní drogistické v robky. Od 1.kvûtna bude opût prodlouïena prodejní doba vïdy kaïdou stfiedu vás rádi obslouïíme do 19 hodin. Na va e pfiípadné dotazy ráda odpovím na tel Dana Mourová, prodejna KU-Î-EL Obecní úfiad Pfiezletice VeleÀská 48, Pfiezletice tel.: JEDNORÁZOVÉ SVOZY kompostovatelného odpadu - tj. tráva, listí, plevel, ostfiihané kvûtiny, vãetnû vûtviãek do prûmûru cca. 1 cm do kontejnerû pfiistaven ch v urãen den a hodinu na vybran ch stanovi tích: 1. stanovi tû ul. Vinofiská - ul. Pod hájem ãas hod. 2. stanovi tû ul. Cukrovarská - ul. V podskalí ãas hod. 3. stanovi tû ul. Ctûnická - ul. Topolová ãas hod. 4. stanovi tû Horní náves u zast. MHD ãas hod. 5. stanovi tû ul. Na váze - ul. Zahradní ãas hod. Na kaïdém stanovi ti bude kontejner stát 30 minut, bûhem kter ch bude k dispozici obsluha, která zajistí správné tfiídûní odpadu. Zb vající ãas je na vysypání a pfiesun na dal í stanovi tû. Termíny svozu odpadu SOBOTA (vïdy 2. a 4. v mûsíci) 24. dubna 8. a 22. kvûtna 12. a 26. ãervna 10. a 24. ãervence 14. a 28. srpna 11. a 25. záfií 9. a 23. fiíjna CVIâENÍ PRO ÎENY kaïdé pondûlí h v sále obecního úfiadu MY T ÍDÍME NEJLÉPE V SLEDKY KRAJSKÉ SOUTùÎE OBCÍ Letos se na e obec zúãastnila podruhé celokrajské soutûïe ve tfiídûní odpadû. A nevedeme si vûbec patnû, letos jsme z celkového poãtu 260 obcí obsadili 25. místo, coï je zlep ení i oproti v sledkûm za rok 08 (to jsme skonãili na místû 31.) Je vidût, Ïe se tfiídûní dostává pod kûïi stále více lidem, coï je dobrá zpráva zejména pro na i pfiírodu a vlastnû i ekonomiku. Jen by to chtûlo tfiídit je tû tro ku SVùDOMITùJI a PEâLIVùJI! Stále stejn problém s nese- lapan mi PET lahvemi a objemn mi kartonov mi krabicemi, které tak zbyteãnû zabírají prostor v kontejneru a ten se musí ãastûji vyváïet. A protoïe se kaïd svoz platí, je to velká koda, aby obec zbyteãnû vynakládala peníze tam, kde nemusí, nemyslíte Za kaïd kilogram vytfiídûného odpadu podle jednotliv ch druhû obec získává nemalou ODMùNU za loàsk rok to bylo více neï Kã. Ty se pak pouïijí na úhradu svozû odpadu, a to i vãetnû bioodpadu, a tfieba i ko Û a sáãkû na psí exkrementy ãím vût í odmûna, tím víc se sniïují náklady obce na likvidaci komunálního odpadu a tfieba se jednou podafií dosáhnout vyrovnaného stavu. To jsou ale sny spí e podobné tûm ze sociální demokracie. VA E DOTAZY, P IPOMÍNKY âi POCHVALY P EDÁVEJTE, PROSÍM AË UÎ V PÍSEMNÉ âi ELEKTRONICKÉ PODOBù DO SCHRÁNKY OÚ! OBECNÍ ZPRAVODAJ vydává Obec Pfiezletice, evidenãní ãíslo MK âr E 19096, vychází ãtvrtletnû, náklad 500 kusû. Redakãní rada: ing. Ludmila âervínová, ing. Veronika Vrecionová, ing. Ladislava Kopáãová, grafická úprava: Josef Slunéãko. UvefiejÀované pfiíspûvky nemusí vyjadfiovat názor redakãní rady OBECNÍ ZPRAVODAJ 19 ZDARMA Pfiezletice bfiezen/2010

2 SLOVO STAROSTKY INFORMACE Z OBCE J iï druh rok funguje tlaková kanalizace a bûhem provozu se obãas stane, Ïe ãerpadlo pfiestane fungovat. Naprostou vût inu problémû zpûsobily pfiedmûty, které se namotaly na vrtuli ãerpadla (hadry, dûtské ubrousky, dámské vloïky i tampony) a po jejich vãasném odstranûní se vrtule opût roztoãila. Aãkoliv na návodu k pouïívání ãerpadla jsou vyjmenované vûci, které se nemohou do Ïumpy házet, nûktefií to ani neãetli a nebo si neuvûdomují rozdíly v rozpustnosti materiálû jako je celulóza ãi buniãina. TakÏe to vezmûme z opaãné strany: Do WC se smí házet POUZE TOALETNÍ PAPÍR a do umyvadel, van a dfiezû POUZE TO, CO PROJDE odpadním SIFONEM!!! Pfii vylévání k blû ãi kopkû do záchodu je potfieba obsah vylévané nádoby pofiádnû zkontrolovat, nezûstal-li tam HADR, DRÁTùNKA ãi HOUBA. Pfiedejdete tím problémûm s moïnou poruchou ãerpadla. Objevují se stále ãastûj í stíïnosti na neuklízení psích v kalû z chodníkû, ulice a pfiedzahrádek. Aãkoliv jsme nechali umístit po celé obci 10 drïákû se sáãky na psí exkrementy a pravidelnû se pytlíky doplàují, stále to mnozí ignorují a po svém miláãkovi neuklidí. A vrcholem je ignorování v zvy majitele zneãi tûného pozemku k úklidu hovínka! DÛraznû zde upozoràujeme, Ïe stále platí Obecnû závazná vyhlá ka (OZV) ã.2/2008 o vefiejném pofiádku, opatfiení k jeho zabezpeãení a ãistotû v obci vãetnû sankcí za pfiestupek proti povinnostem touto vyhlá kou stanoven ch. Pfiestupek pak fie í povûfiení pracovníci obce a stanovují následné sankce (zejména finanãní). Zjistit viníka opravdu není problém, jsme stále je tû malá obec, kde se v naprosté vût inû lidé znají alespoà podle vidûní, spí e v ak i jménem. Sankce jsou v ak krajní fie ení, ke kterému ale v pfiípadû nutnosti dûraznû pfiistoupíme, pfiesto zde opûtovnû zkusíme lidskou cestu a poïádáme v echny majitele psû, aby po nich dûslednû uklízeli a pfiede li tak fie ení pfiestupku proti OZV správní cestou. NedokáÏete-li si ale sami poradit s majitelem, jehoï pes vám zneãistí prostranství pfied domem, oznamte viníka na OÚ, uveìte i datum a dobu pfiestupku, povûfiení pracovníci zahájí s dotyãn m správní fiízení. 2 VáÏení a milí spoluobãané. Skonãila zima, která - dle mého názoru - byla po mnoha letech krásná, jakoby ji maloval sám pan Lada. Myslím, Ïe byla opravdová, bílá, zkrátka taková, jaká má b t. Pfiinesla nám i nûjakou tu práci navíc. Museli jsem více odhazovat, prohazovat, coï i obci pfiineslo zv ené finanãní náklady. Ale nevadí, stálo to zato. Nicménû nyní, kdyï slezl sníh, je v e o mnoho hor í. V ude se válejí odpadky - a hlavnû ty cesty a silnice Úklid na na ich obecních cestách a pozemcích jiï probíhá, kde se to dá a kde je tfieba i dle moïností vyspravujeme. BohuÏel, s hlavním prûtahem obcí to není a nebude tak jednoduché. Správa a údrïba silnic slíbila, Ïe bude co nejdfiíve vyspravovat v tluky, které po zimû zûstaly. Nicménû stále pûjde jen o provizorní látání. Velmi intenzivnû vyvíjíme nátlak na majitele, tedy na Krajsk úfiad a snaïíme se dosáhnout zásadní rekonstrukce. V souãasné dobû se soustfiedíme alespoà na to, aby byly zahájeny práce na projektové dokumentaci. A nyní k dal ím pracím v na í obci: - stále probíhají práce na rekonstrukci elektrického vedení, místního rozhlasu a vefiejného osvûtlení. Práce byly pfieru eny snûhem, ale firma jiï opût pracuje. Je tû nás ãeká demontáï star ch sloupû vefiejného osvûtlení a montáï nov ch na ulici Vinofiské. Je tfieba je tû tro ku trpûlivosti s nepofiádkem a s tím, Ïe lampy sem tam nesvítí. Zkrátka je v e je tû ve v stavbû a já pevnû doufám, Ïe v e bude co nejdfiíve dokonãeno. Ul. Topolová v souãasné dobû je v nejhor ím stavu stará ãást ulice Topolové. Projekty máme nachystané, dokonce jsme jiï vloni Ïádali o dotaci Krajsk úfiad bohuïel bezv slednû. Nyní máme podanou Ïádost na Ministerstvo pro místní rozvoj. Pevnû doufám, Ïe tentokrát budeme úspû ní. V na í obci a blízkém okolí velmi chybí matefiská kolka. Obec má zpracovanou projektovou dokumentaci a podanou Ïádost o stavební povolení. Dal- ím, tím nejdûleïitûj ím krokem, bude finanãní zaji tûní akce. Toto bohuïel zatím neumím ãasovû odhadnout. V dal ích zpravodajích vás budeme prûbûïnû informovat. Nyní také necháváme zpracovat projekty na rekonstrukce ulic V Podskalí, Ka tanová a Horní náves. V ulici V Podskalí je tfieba nejdfiíve vyfie it majetkové vztahy, jelikoï ãást pozemkû není ve vlastnictví obce. Rekonstrukce Horní návsi a Ka tanové bude souãástí tzv. revitalizace centra a mûla by navazovat na v stavbu M. Práci na projektu multifunkãní budovy, kde by byl i nov obecní úfiad, z finanãních dûvodû zatím moc netlaãíme. Na podzim loàského roku probíhala jednání s dopravní firmou, která nabízí nasazení modernûj ího vozového parku. Nicménû nedo lo k dohodû se stávajícím dopravcem a firmou Ropid - a tak na lep í autobusy zatím budeme muset je tû poãkat. Vím, Ïe problémû, které stále trápí na- i obec, je více, nicménû nejsme schopni fie it v e najednou. Museli jsme si zvolit priority a postupovat dle na ich moïností. Je tû neï se vámi rozlouãím, dovolím si pfiipomenout, Ïe nás v kvûtnu opût ãekají volby do poslanecké snûmovny. Nechci vás zde unavovat dlouh mi politologick mi úvahami, nicménû si malé zamy lení neodpustím. Ráda bych pfiipomnûla, Ïe i pfies nûkdy neãitelné dûní na na í politické scénû, je tfieba obãas vzpomenout nedávnou historii, kterou si na e zemû pro la. V médiích je ãasto vytváfien hodnû ãern obraz o politické situaci v na í zemi, nicménû jsem pfiesvûdãena, Ïe za posledních dvacet let se událo daleko více pozitivního neï negativního. A pevnû doufám, Ïe tûch, ktefií volají po dobû pfied Listopadem je daleko ménû neï tûch, ktefií jsou pfiesvûdãeni o správném smûfiování na eho stávajícího v voje. Nyní, v dobû hospodáfiské recese, bude volba probíhat mezi odpovûdn mi a realistick mi správci na í zemû a mezi nezodpovûdn m pfiístupem populistû, ktefií pfiicházejí s líbiv mi sliby a neváhají pfiivést na í zemi do zadluïené budoucnosti s rozvrácenou finanãní situací. Mnû osobnû se zdá volba jasná. Myslím, Ïe i kaïdá zodpovûdná rodina ví, Ïe v hor ích dobách zkrátka musí více etfiit a odloïit ménû potfiebné v daje. Vzhledem ke v em pfiedcházejícím volebním v sledkûm v Pfiezleticích jsem si jistá, Ïe vût ina z vás pfiem lí podobnû a tak se i v nadcházejících volbách rozhodne správnû. V em nám pfieji pfiíjemné jaro, hezké Velikonoce a dobrou volbu v kvûtnu. Va e starostka Veronika Vrecionová V sobotu 10. dubna probûhne tradiãní JARNÍ ÚKLID. Z tohoto dûvodu dochází ke zmûnû v termínech sezónního svozu kompostovatelného odpadu, kter byl jiï vyvû en na nástûnkách a webov ch stránkách. Termín bude zru en a na jednotliv ch stanovi - tích budou firmou Zukal pfiistaveny kontejnery na ve ker zahradní odpad a budou zde k dispozici celé dopoledne. V pfiípadû jejich naplnûní budou odvezeny a nahrazeny prázdn mi. âasy se mûní a také rubriky zpravodaje je tfieba po ãase osvûïit a obmûnit. Pochválení a Pokárání zanechme dle rady pion rsk m táborûm a zkusíme i zmûnit Pfiezletick pran fi na Pfiezletice v obrazech, kde bude dostatek prostoru k chválení i hubování. Uvidíme, zda uï si b valí pran fiovaní dají pozor a noví se nepfiidají, ãi bude nutné pran fi obnovit. Já vûfiím, Ïe to nebude potfieba. Ale urãitû sem dnes patfií je tû jedno velké podûkování v em PfiezleÈákÛm, ktefií celou zimu pravidelnû od snûhu uklízeli chodníky a ulice pfied sv m domem a to, Ïe platí vyhlá ka o povinnosti obce toto v echno uklízet, nebrali jako teì uï si dám nohy nahoru, aè se obec stará sama. Dûkujeme. ZO PÍSEMN ROZHOVOR S HEJTMANEM ST EDOâESKÉHO KRAJE MUDr. DAVIDEM RATHEM Od podzimu jsem marnû Ïádala o osobní rozhovor s na ím hejtmanem, pfii kterém jsem chtûla od dr. Ratha ukázat cestu k dokonãení rekonstrukce na í obce bez dotací od Kraje; nedafiilo se. AÏ po uvefiejnûném ãlánku v Na em regionu nás pozval na schûzku námûstek hejtmana ing. Petera (shodou okolností ve stejném postavení jako b val námûstek ing. Îák, kter nás v roce 2006 pfiijal místo hejtmana Bendla ohlednû dotace na vodovod a kanalizaci) a odcházely jsme s malou, ale urãitou nadûjí. Abych ji lehce pojistila, vyuïila jsem, aã nerada, nabídky tiskové mluvãí paní Berill Mashekové na rozhovor písemn. Rozhovor to jistû není, protoïe pan hejtman odpovídá pouze na zaslané otázky bez moïnosti okamïité reakce tazatele, o to víc dalo práci pfiipravit otázky t kající se i na í schûzky s námûstkem. Snad se to povedlo, protoïe zejména jedna odpovûì je velmi pozitivní. A jak se fiíká co je psáno, to je dáno Èuk Èuk Èuk, ledy se h bají. ZDE JSOU OTÁZKY A ODPOVùDI: : Tfiicet minut je relativnû krátká doba, ale za pûl hodiny osobního setkání se dá stihnout mnoho práce; o tom jsem se pfiesvûdãila na schûzce u Va eho námûstka. Nemyslíte si, Ïe poloïit Vám písemnû 5 otázek (t kajících se pochopitelnû konkrétních problémû konkrétní obce bez moïnosti jejich okamïitého upfiesnûní uï po první odpovûdi) je pro na e obãany-ãtenáfie opravdu málo HEJTMAN: Vûfite mi, Ïe bych rád vyhovûl kaïdé Ïádosti o osobní schûzku bez ohledu, zda jde o bûïného obãana, zastupitele ãi novináfie. Je tfieba si ale uvûdomit, Ïe v celém Stfiedoãeském kraji je více neï 1100 obcí a není opravdu v m ch silách pfiijmout v echny. S problémy jednotliv ch obcí se snaïím postupnû seznamovat, zejména také osobnû v rámci sv ch pravideln ch v jezdû po kraji. Odpovûdi pro média zaji Èuje zejména na e tiskové oddûlení. Zprostfiedkování informací prostfiednictvím tiskové mluvãí je obvyklé i v pfiípadû dotazû redaktorû celorepublikov ch deníkû. : Do konce února by pr mûla b t známa v e voln ch finanãních prostfiedkû na dal í rozvoj dopravní infrastruktury Stfiedoãeského kraje. Z vyjádfiení pana námûstka je vût ina penûz vázána na projekty, smlouvy a úvûry zpracované minul m vedením kraje. patná zpráva pro obce s rozbit mi krajsk mi silnicemi nejsou peníze, nebude se opravovat. To bude ale jako v pohádce o ípkové RÛÏence - zastaví se ãas a v echno usne HEJTMAN: KdyÏ jsme po ODS pfievzali krajské finance, byla jiï skuteãnû znaãná tzv. voln ch prostfiedkû vázána na konkrétní projekty. To v ak neznamená, Ïe by souãasné vedení neinvestovalo do dopravní infrastruktury dal í prostfiedky. Na opravu silnic lo v loàském roce více neï 3,5 miliardy korun. Letos díky extrémní zimû budeme muset dát více penûz do bûïn ch oprav silnic. Dlouhodobû je ale údrïba silniãní sítû podfinancovaná a jde o dluh vznikající desítky let. Silnice se opravují z na ich daní a tudíï pokud je nechceme razantnû zv - it, nelze oãekávat v razné zlep ení stavu. Rozsah oprav je pfiímo odvisl od stavu vefiejn ch financí. : Loni na podzim mnoho obcí na eho kraje vyplnilo dotazník odboru dopravy KÚ ohlednû pomoci pfii vytipování nejhor ích silnic v rámci jejich katastru. Dotazník se vyplnil, odeslal a to bylo asi tak v echno. Odpovûì, pokud pfii la, znûla ve smyslu: Va e silnice se opravovat nebudou. Tro ku je to jako rãení vlk se naïral a koza zûstala celá HEJTMAN: Dovolím si s vámi nesouhlasit. Do dne ního dne do lo v rámci tohoto projektu na Krajsk úfiad Stfiedoãeského kraje 3 celkem 99 podnûtû, které následnû byly pfiedány k pfiíslu n m SÚS. Ty je fie ily konkrétnû, také se spoluprácí s místní samosprávou. Bezpochyby víte, Ïe se to t kalo i Va í obce, která podle m ch informací podala podnût na rekonstrukci prûjezdové komunikace. S kompletní rekonstrukcí prûtahu Pfiezleticemi se ãekalo na dokonãení inïen rsk ch sítí v obci, nyní se pfiikroãí projektové fázi a stavba by následnû mûla b t zafiazena do investiãního plánu Stfiedoãeského kraje. Vzhledem k souãasnému stavu vozovky by pak mûla b t v nejbliï ích jarních mûsících silnice opravena v rámci bûïné údrïby. Vzhledem k této zku enosti se podivuji Va emu negativnímu hodnocení na eho projektu! : Pfii bleskové anketû v na í obci dost jednoznaãnû vyplynulo, Ïe mnoho PfiezleÈákÛ by oïelelo vracení 30-ti korunového regulaãního poplatku (které jde tak trochu kolem nás, protoïe nejbliï í krajská lékárna je na Kladnû ãi Mladé Boleslavi) a získané nezanedbatelné úspory by investovali, kam jinam neï do opravy silnic. Jsou mezi nimi i voliãi âssd. Vá názor HEJTMAN: Hrazení poplatkû byl hlavní pfiedvolební slib âssd pfied krajsk mi volbami v roce 2008 a zejména díky nûmu vyhrála âssd volby. ProtoÏe se domnívám, Ïe sliby se mají dodrïovat, je naprosto logické, Ïe jsme je uvedli v Ïivot alespoà v na ich krajsk ch nemocnicích. Uji Èuji vás, Ïe hrazení poplatkû nemá Ïádn vliv na objem penûz vyãlenûn na opravy silnic. Poplatky nás stály v loàském roce zhruba 80 milionû korun, za tuto sumu bychom opravili asi 10 km silnic, ãi jeden mostek. V kraji máme 8500km silnic, tudíï neplacení poplatkû skuteãnû k lep ím silnicím nepfiispûje. : Po tfiiãtvrtû roce od prvního dopisu jedné zastupitelky Pfiezletic se zatím marnou Ïádostí o osobní schûzku s Vámi (ohlednû pomoci pfii fie ení palãiv ch problémû obce) se musím zeptat - myslíte, Ïe bude i nadále platit: Setkat se s panem hejtmanem = mission impossible HEJTMAN: Jak jsem jiï zmínil v první odpovûdi. BohuÏel není v m ch silách v em více neï 1100 starostûm a cca 16 tisícûm zastupitelûm na ich obcí, ktefií by v ichni chtûli se mnou fie it své problémy, vyhovût. To snad pochopí kaïd. Od toho je systém krajsk ch zastupitelstev, krajského úfiadu, systém po t a internetu. Tolik 5 zodpovûzen ch otázek. Snad jen malá glosa k poslední odpovûdi, kde pan hejtman zapomnûl zmínit oblíbenou Lampárnu.

3 ZPRÁVY ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPI TELSTVA OBCE DNE ZO souhlasilo s uzavfiením Kupní smlouvy s paní BoÏenou Fischerovou. Uvedená smlouva je na dal í ãásti pozemkû, jejichï odkup byl jiï schválen (strouha, koryto potoka; pozemky jsou urãeny ãásteãnû pro v stavbu okruïní kfiiïovatky) a povûfiilo starostku obce k podpisu Kupní smlouvy. ZO souhlasilo s navrïenou v í i zpûsobem úhrady ãástky za spolupráci s firmou Kontyka Development s.r.o. Spoleãnost plánuje v obci v stavbu rodinn ch domû (ul. VeleÀská). Vzhledem k tomu, Ïe v stavba bude probíhat témûfi ve stfiedu obce, coï se po dobu v stavby negativnû odrazí v bûïném Ïivotû obãanû (navíc obec stavebníkovi umoïní pfiipojení na vodovod a kanalizaci), pova- Ïuje obec za nezbytné, aby ze strany stavebníka do lo k urãité finanãní kompenzaci. ZO souhlasilo s podpisem Smlouvy o spolupráci pfii rozvoji obce Pfiezletice a povûfiuje starostku obce k jejímu podpisu. ZO nemûlo v hrady a souhlasilo s povolením v herních automatû v Restauraci Na návsi do vãetnû. ZO vzalo provedená rozpoãtová opatfiení na vûdomí a souhlasilo s nimi. Jedná se zejména o vnitroúãetní úpravy a zmûny /napfi. získání dotací (oprava kapliãky, oprava silnic), nutnosti vrácení nevyuïité dotace (cyklostezka), nav ení pfiíjmû z pronájmu (nebytové prostory obce, vodovod), zv ení pfiíjmû (DPH), nav ení nákladû na opravy obecního majetku, svoz odpadû, opravy vefi. osvûtlení, nav ení cen sluïeb/, platn celkov rozpoãet je ve v sledku beze zmûn. ZO souhlasilo s pfiedloïen m návrhem a schválilo rozpoãet obce pro r v navr- Ïeném znûní. Rozpoãet je navrhován jako vyrovnan s tím, Ïe do r je fiádnû pfievádûn pfiebytek z minul ch období. ZO souhlasilo s vydáním vnitfiní smûrnice a zároveà povûfiilo navrïené osoby k práci s datov mi schránkami. ZO vzalo na vûdomí v sledky probûhlé ankety a v souladu s jejími závûry (rozesláno bylo 705 anketních lístkû, zpûtnû doruãeno bylo celkem 331 odpovûdí), kdy 233 respondentû nepovaïuje za nutné vydávat samostatnou vyhlá ku o ru ení klidu v obci. ZO zároveà vyz vá v echny obãany ke vzájemné toleranci a ke snaze omezit pfiípadné ru ení klidu zejm. v brzk ch ranních a pozdních veãerních hodinách. ZO souhlasilo s pfiedloïenou Smlouvou o smlouvû budoucí (s firmou âez Distribuce, t kající se pfiipojení budoucí/projektované/ matefiské kolky k distribuãní síti nízkého napûtí) a povûfiuje starostku obce k jejímu podpisu. ZO souhlasilo s pfiipraven m Dodatkem ke smlouvû (s firmou Zepris s.r.o., kdy dodatek upravuje povinnost obce odebrat kanalizaãní ãerpadla /termíny, poãet ãerpadel/) a povûfiilo starostku obce k jeho podpisu. ZO souhlasilo s podáním Ïádosti o dotaci z programu FROM (na rekonstrukci chodníkû a parkovacích stání v ul. Na Váze a Zahradní) a povûfiilo starostku obce k podpisu Ïádosti a k zabezpeãení podání Ïádosti. Obec má zaji tûno spolufinancování projektu. RÒZNÉ Vzhledem k ukonãení pracovního pomûru stávajícího zamûstnance OÚ p. Vocáska (k ) je nutné doplnit poãet technick ch pracovníkû obce. Na v zvu OÚ reagovalo celkem 6 osob, z nichï byl po vzájemné dohodû vybrán jako nov zamûstnanec p. Bedfiich DoleÏal. Termín nástupu: ZO souhlasilo s poskytnutím odmûn (pro ing. âervínovou za práci na vyhotovení kroniky obce/povinnost vést kroniku udává obci zákon/; ing. âervínová se rovnûï zcela zásadnû podílela na pfiípravû a vydání knihy Pfiezletice od star ch ãasû. Za tvorbu kroniky obce byla navrïena odmûna ve v i 7,5 tis. Kã, shodná odmûna byla navrïena za práci na knize) a s jejich v í. ZO souhlasilo s navrhovanou doporuãenou prodejní cenou publikace Pfiezletice od star ch ãasû, a to ve v i 150 Kã za kus. ZO souhlasilo s pfiípravou a podáním Ïádosti o dotaci pro dobrovoln hasiãsk sbor a pro knihovnu. DNE ZO souhlasilo s uzavfiením pfiedloïené Kupní smlouvy a povûfiilo starostku obce k podpisu Kupní smlouvy (s manïeli Milo- em a Vûrou Lodenov mi, na ideální 1/6 parc. ã. PK 89/5 v k.ú. Pfiezletice; koupû tohoto pozemku byla jiï byla schválena ZO dne s tím, Ïe prodávajícími mûli b t Mgr. Jelínková a p. Libor Loder) ZO jednomyslnû souhlasí s navrïen m kandidátem a zvolilo p. Jifiího Nováka do funkce pfiísedícího pro Okresní soud Praha v chod na volební období ZO povûfiuje starostku obce k prezentaci v sledku volby Okresnímu soudu Praha v chod. ZO souhlasilo s poskytnutím pfiíspûvku v navrïené v i (na poskytování knihovnick ch sluïeb Knihovnou Eduarda Peti ky v Brand se n.l.) pro r. 2010; ãástka pro tento rok byla stanovena na ,- Kã a zahrnuje nákup knih a ãasopisû a ostatní náklady (mzdy, materiál apod.). ZO se seznámilo s pfiedloïen mi nabídkami (firmy Zepris s.r.o. na opravu spla kové kanalizace a sanaci revizních achet v ul. Pod Hájem; v této lokalitû kanalizace standardnû nefunguje, do spla kové kanalizace je svedena i de Èová voda, dochází k propou tûní spodní vody apod., coï následnû vede k vysok m nákladûm obce na likvidaci odpadních vod. Oprava je nezbytná.). Nabídky nejsou jednoznaãné, ZO proto Ïádá o pfiedloïení podrobnûj ích a jasn ch nabídek a dle moïností i o pfiedloïení nabídek jiné, konkurenãní spoleãnosti. ZO povûfiilo starostku obce k jednání s firmou Zepris s.r.o. dle v e uvedeného. ZO vzalo pfiedloïené informace (zpráva o ãinnosti OP Koleã na území obce za mûsíc leden) na vûdomí a hodnotí spolupráci s OP Koleã jako pozitivní a pro obec prokazatelnû pfiínosnou (zlep ilo se napfi. nepovolené parkování vozidel, obcí projíïdí ménû nákladních vozidel ze smûru od âakovic a Velenû atd.). ZO vzalo závûry inventarizaãní komise na vûdomí, souhlasilo s vyfiazením nefunkãního a neopravitelného majetku a povûfiilo p. Novotného a p. Malého k zabezpeãení fyzické likvidace. ZO souhlasilo s pfiedloïenou smlouvou a s bezúplatn m pfievodem pozemku parc. ã. 220/16 v k.ú. Pfiezletice (pozemek za ul. U Hfii tû; obec v minul ch letech Ïádala o jeho vydání od Úfiadu pro zastupování státu ve vûcech majetkov ch do vlastnictví obce.) ZO povûfiilo starostku obce k podpisu pfiedmûtné Smlouvy. ZO vzalo rozpoãtové opatfiení ã. 1 (z dûvodu rozdílné v e pfiedpokládané a skuteãnû poskytnuté dotace na provoz obecní samosprávy, poskytované Stã. krajem; rozdíl ve v i dotace ãiní plus 670,- Kã a povinností obce je provést úpravu rozpoãtu formou rozpoãtového opatfiení) na vûdomí a souhlasilo s ním. ZO souhlasilo s pfiedloïen mi Dodatky ke smlouvám (s firmou SÚS a vztahují se ke Smlouvám o budoucí smlouvû o zfiízení vûcného bfiemene k pozemní komunikaci ã. 175/2004 a ã. 176/2004, a ke Smlouvám o náhradû za omezení uïívání silnice reg. ã. 100/2004 a 101/2004. V echny smlouvy souvisí s vybudováním vodovodu a kanalizace. Tato v stavba byla SÚS Mnichovo Hradi tû povolena pouze pod podmínkou uvalení vûcného bfiemene s následnou finanãní náhradou, coï je v tûchto pfiípadech bûïnû praktikováno. Smlouvy o budoucí smlouvû jsou nyní doplàovány dle aktuálního stavu /formou dodatkû/) a povûfiilo starostku obce k jejich podpisu. RÒZNÉ 1) kácení a v sadba stromû v ul. Zahradní vzhledem k velmi patnému stavu stromû (lip) ve spodní ãásti ul. Zahradní byla obec nucena pfiistoupit k vykácení stromû. âást po kozen ch stromû, urãen ch k likvidaci, byla vykácena dal í ãást by mûla b t vykácena aï v dal ím období vegetaãního klidu (tj. v cca lednu únoru 2011). Stromy budou postupnû nahrazovány novou v sadbou, vysazeny v ak budou jiné, odolnûj í a vhodnûj í typy stromû (akt. javory). Závûr: ZO doporuãuje, aby se vzhledem ke patnému stavu stromû vykácely i zb vající stromy, a to v dal ím období vegetaãního klidu a nahradily se nov mi stromy. 2) starostka obce informovala ZO o svém zámûru kandidovat do Senátu âr 3) matefiská kolka starostka obce informovala ZO o postupu v projektu v stavby matefiské kolky. Situace není zatím zcela pfiíznivá, obec je v tomto projektu závislá na finanãních prostfiedcích z dotací a pro I. pololetí r tento typ dotací nebyl vyhlá en (oãekává se vypsání dotaãního titulu na podzim r. 2010). Obec zároveà dostala nabídku na tzv. kontejnerovou stavbu, která by zatím mohla slouïit jako matefiská kolka. V tomto pfiípadû bylo o fie ení pouze doãasné a finanãnû dost nároãné, proto se ZO zatím stále pfiiklání k v stavbû klasické M i za cenu vût í ãasové i finanãní nároãnosti. 4) moïnost opravy krajské silnice (prûtahová komunikace v obci) ZO v minul ch mûsících vynaloïilo maximální úsilí v oblasti rekonstrukce hlavní prûtahové komunikace v obci. Mj. se ZO opakovanû pokou elo sejít s p. hejtmanem. Probûhla schûzka s námûstkem p. hejtmana, kter pfiedbûïnû pomoc pfiislíbil. ZároveÀ p. hejtman poïádal o zaslání 5 dotazû, v nichï byla moïná rekonstrukce komunikace zmínûna. Odpovûì p. hejtmana MUDr. Ratha je následující: S kompletní rekonstrukcí prûtahu Pfiezleticemi se ãekalo na dokonãení inïen rsk ch sítí v obci, nyní se pfiikroãí projektové fázi a stavba by následnû mûla b t zafiazena do investiãního plánu Stfiedoãeského kraje. Vzhledem k souãasnému stavu vozovky by pak mûla b t v nejbliï ích jarních mûsících silnice opravena v rámci bûïné údrïby. Starostka a ZO se bude maximálnû snaïit o to, aby KÚ letos vypracoval alespoà projektovou dokumentaci pro zásadní rekonstrukci. 5) diskuze na webov ch stránkách obce Dne byla ukonãena anketa na webov ch stránkách obce ohlednû znovuobnovení diskuzního fóra s v sledkem (urãitû ano 46 hlasû, spí e ano 0 hlasû, spí e ne 13 hlasû, ne 39 hlasû). ZO opûtovnû projednalo problém DF názory jednotliv ch ãlenû vycházely jak z ankety a ze sv ch postfiehû, tak i z ãlánkû z tisku, kde se objevily podobné problémy (napfi. ohlednû vulgarity ãlánkû apod.). Ing. âervínová navrhla DF neobnovovat a opûtovnû poukázala na moïnost uvefiejnit názory obãanû v Pfiezletickém Hyde parku ve Zpravodaji. ZO vût inou hlasû souhlasí s neobnovováním diskuzního fóra. 6) kulturní komise pí. Hanzlíková informovala ZO o pfiipravovan ch akcích kulturní komise pro nejbliï í období s tím, Ïe pfiesné termíny budou upfiesnûny a obãané budou informováni. Mezi plánované akce patfií dûtsk karneval ( ), akce pro dûti v prûbûhu jarních prázdnin (v jednání je Divadlo kouzel Pavla KoÏí ka), sbûr pro charitu ( ), Velikonoãní zdobení, Velikonoãní jarmark ve Vinofii (Stavebniny Dlabaã), akce pro seniory ( ), âarodûjnice atd. 7) M.S.Vinofiská s.r.o. obec s firmou uzavfiela v r dvû budoucí kupní smlouvy na odkup pozemkû obce - pozemek parc. ã. 200/6 (k.ú. Pfiezletice - lokalita Nohavice) a 1337/82 (k.ú. Vinofi - v stavba obytn ch domû). V uzavfien ch SBK je stanoven termín, do kterého mají b t uzavfieny fiádné kupní smlouvy. Tento termín je v obou pfiípadech do Zástupce spoleãnosti Mgr. ebesta se dostavil na zasedání ZO s tím, Ïe chce projednat moïnost prolongace stanoven ch termínû do roku (DÛvodem odkladu uzavfiení smluv je v souãasnosti naplnûná kapacita âov ve Vinofii a dále dosud nevybudovaná okruïní kfiiïovatka za hasiãárnou.) Závûr: Mgr. ebesta pfiedloïil písemnû své pfiedstavy fie ení dané situace. ZO povaïuje tento dokument za soupis jednoznaãn ch po- ÏadavkÛ firmy, nikoli návrhû. Obec mûïe za urãit ch podmínek (pro obec finanãnû zajímav ch) spolupracovat s firmou M.S. Vinofiská s.r.o. napfi. ve vûci jednání o vybudování provizorní âov v Pfiezleticích, nicménû obec nebude zaji Èovat souhlas správce místního toku s doãasnou likvidací spla kov ch vod (obec není zamûstnancem firmy Moravská stavební). Obec mûïe zprostfiedkovat kontakt OBECNÍ POLICIE KOLEâ INFORMUJE... Vjezd tûïk ch nákladních aut do obce smûrem od âakovic a Velenû, to je jeden z nejvût ích problémû, které jsem poïadovali po hlídce koleãské policie pomoci fie it. Aãkoliv je zde dlouhé roky umístûna znaãka se zákazem vjezdu pro nákladní vozidla nad 6 tun, fiidiãi ji nerespektují a zkracují si cestu pfies stfied obce. Jak to pak vypadá v zatáãce u zrcadla a pfied OÚ jistû v ichni víme; proto bylo potfieba zakroãit ráznû ve formû pokut za poru ení zákazu vjezdu. Dle nûkolika stíïností od rozhofiãen ch stavebníkû, jejichï tirák byl na Kocandû odchycen, mûïeme konstatovat, Ïe policejní kontrola plní svûj úãel. Dle v kazu o ãinnosti OP Koleã se dafií pokutovat i dal í dva ne vary- viz níïe: Pfiestupek listopad prosinec leden Nedovolené stání vozidla na pozem. komunikaci 5 26 Nepovolené vjezdy do míst, kam je to zakázáno Pfiekroãení povolené rychlosti Pravidelná pfiítomnost policie v obci v nepravideln ch denních i noãních ãasech nutí v echny fiidiãe a moïné naru ovatele vefiejného pofiádku b t v neustálém stfiehu, neãíhá-li hlídka nûkde za bukem, coï doufejme povede k dodrïování rychlosti v obci i ke sníïení poãtu nákladních aut, projíïdûjících Pfiezleticemi. ZO Pfiezletice mezi obûma stavebníky v lokalitû (Benuga x M.S.V.), nicménû ZO do lo k závûru, Ïe obec nebude vstupovat do jednání mezi nimi. Vzhledem ke konãícímu volebnímu období ZO nepovaïuje za reálné uzavírat budoucí smlouvy, zavazující budoucí vedení obce a sv m rozhodnutím navíc zablokovat 2 pozemky, vhodné k prodeji, na dal í témûfi 4 roky. Dal ím zásadním problémem obce je nutnost získání finanãních prostfiedkû, které bude muset obec vynaloïit jako spoluúãast k pfiislíben m dotacím na rekonstrukci komunikací v obci apod. PfiedbûÏnû ZO rozhodlo, Ïe nepfiistoupí na navrhovanou prolongaci termínu dle poïadavkû firmy a pravdûpodobnû podnikne kroky k prodeji obou pozemkû jinému zájemci. ZároveÀ ZO povaïuje jednání firmy za vysoce neseriózní (napfi. ostatní pozemky v lokalitû Nohavice jsou firmou od soukrom ch osob vykupovány bez problémû), coï se mûïe do budoucna projevit ochotou obce s dan m developerem spolupracovat. Praha 3. února 2010 VáÏená paní starostko, váïen pane starosto, dovolte mi, abych Vám podûkoval za dosavadní spolupráci s na ím Krajsk m fieditelstvím policie Stfiedoãeského kraje. ZároveÀ bych Vás chtûl informovat o jednom ze stanoven ch cílû stfiedoãeské policie pro rok Na základû dosavadních v sledkû jsem pro leto ní rok stanovil hlavní prioritu preventivní ãinnost v oblasti vefiejného pofiádku. Z poznatkû zji tûn ch v roce 2009 je základní pfiíãinou velké ãásti delikventního jednání drogová závislost a její ífiení na území Stfiedoãeského kraje. Policie âeské republiky aktivnû pûsobí v boji proti drogové kriminalitû, zároveà by v ak uvítala aktivní spolupráci Va eho zastupitelstva i obãanû samotn ch. Z tohoto dûvodu jsem nechal zfiídit telefonní linku a drogam.stop@seznam.cz k moïnosti pfiedávání adresn ch ãi anonymních poznatkû k v robû nebo distribuci drog. Proto Vás Ïádám o podporu a pomoc, aby se v e uvedená informace dostala k co nej ir ímu poãtu obyvatel Stfiedoãeského kraje, neboè bezpeãnost je vûcí nás v ech. Adresa: Krajské fieditelství policie Stfiedoãeského kraje Na Baních 1304 Praha 5 - Zbraslav Tel.: Fax: sstck.rs.sekret@pcr.cz 4 5

4 ZPRÁVY Z KOMISÍ OBCE CO JE NOVÉHO NA SPRÁVA OBCE Poslední pfiedvánoãní t den probûhla dûkladná oprava velké ãásti ulice V Podskalí; zb vající ãást ulice smûrem od bytovky k poli má podle souãasného geodetického zamûfiení více vlastníkû a obec nemûïe peníze investovat do soukromého vlastnictví. Byla strïena vrchní ãást povrchu ulice a následnû zavezena asfaltov m recyklátem, kter byl poté dûkladnû zaválcován. Je sice koda, Ïe oprava nemohla b t provedena v tepl ch dnech, protoïe by se asfalt vlivem slunce spekl do pevné vrstvy (viz oprava ulice Ve Dvorci a okolí kapliãky), ale katastrofální stav ulice po dokonãení v kopû jiï odklad nesnesl. Leto ní dlouhotrvající snûhová a ledová nadílka sice nov povrch ulice lehce po kodila, ale s pfiíchodem jarního poãasí budou díry zasypány a opûtovnû zaválcovány; zdej í obyvatelé tak budou moci jezdit po své ulici bez v molû. Hned po Novém roce techniãtí pracovníci OÚ vyãistili cestu do Ctûnic od náletov ch dfievin a pfierostlého kfioví; zejména cesta úvozem podél zahrádkáfiské kolonie je nyní bezpeãná pro prûchod pû ích i cyklistû, kter m do cesty nezasahují lahouny ípkû. Stihli to jen tak tak, protoïe do t dnû bylo v e pod snûhem, kter stále leïí a leïí viz Pfiezletice v obrazech. Leto ní zima pofiádnû provûfiila pfiipravenost silniãáfiû na sníh; a nejen jejich. Druh lednov víkend dostaly Pfiezletice pofiádnou snûhovou pefiinu, která dosahovala v ky aï 45 cm. Podle pofiadí dûleïitosti odklízeli od ãasn ch ranních hodin pracovníci OÚ sníh zejména ze zastávek autobusu a chodníkû vedoucích k nim. SnûÏilo pofiád a tak mûli práce aï nad hlavu; pfiesto v e dokázali zvládnout. SnaÏili se odstranit i snûhové bariéry u nástupních a v stupních dvefií autobusû. Úklid místních komunikací zaji Èoval traktor s radlicí ze zemûdûlského druïstva Brázdim. Chodník do Vinofie byl pravidelnû uklízen a posypán firmou Imramovsk, která se stará o úklid Vinofie. Díky nabídce pana Mesnera z firmy Heinsch, stavební a zemní stroje, byl po nûkolik dní odváïen sníh z prostranství pfied OÚ, z parkovi tû podél KfienÛ a z Horní návsi na uloïi tû za hasiãárnou viz Pfiezletice v obrazech. 27. ledna pfii el arktick mráz ze Sibifie (aï 20 C) a siln ledov vítr; na v ech silnicích okolo Pfiezletic se vytvofiily bûhem noci snûhové jazyky (viz Pfiezletice v obrazech), jejichï v e dosahovala skoro 1,5 metru. Cestu na VeleÀ dokonce blokoval uvízl pluh. Cestu ke stodole (která uï zde není) se podafiilo zprûjezdnit jen díky obûtavosti na ich pracovníkû, ktefií ve spolupráci s traktoristou z Agra Brázdim postupnû odstraàovali snûhové jazyky. Proto- Ïe spolupráce s praïsk mi technick mi sluïbami na údrïbû této silnice (od lipové aleje ve Ctûnicích) je tragická, protáhla obec cel úsek na vlastní náklady. Rady PraÏákÛ z TSK typu AË JEZDÍ va i obãané P ES VINO jsme neakceptovali. A na závûr je potfieba PODùKOVAT v em PfiezleÈákÛm, ktefií se chopili lopat a hrabel a uklízeli sníh i nadále pfied sv mi domy, aãkoliv by podle nového zákona jiï nemuseli. Moc dûkujeme! V nové obytné lokalitû Zlat kopec bohuïel ãasto nesvítí pouliãní osvûtlení, a to i podél chodníku na Vinofiské. Pravidelné urgence u firmy Benuga na zabezpeãení osvûtlení konãí bohuïel u lidského faktoru systém osvûtlení není napojen na centrální obecní PO a neï nabude platnost smlouva mezi Benugou a âez, má pr zapínat a vypínat osvûtlení pracovník stavby. To je jako za první republiky, kdy osvûtlení v obci zapínal a vypínal obecní stráïník pan Patras, jenïe to na rozdíl ode dne ka fungovalo. Koneãnû se podafiilo dokonãit v mûnu osvûtlení na Dolní návsi a jít veãer po této novû osvûtlené ulici to je radost. Tedy pokud svítí Problémy ãast ch v padkû osvûtlení jsou bohuïel zpûsobeny pfietíïeností dosavadního jistiãe, ale po zapojení nové rozvodné skfiínû u pomníkû by mûlo v e fungovat jak má. I ÎIVOTNÍ Îivotní prostfiedí PROST EDÍ V pondûlí 15. února bylo pokáceno 10 lip v dolní ãásti Zahradní ulice. Po konzultacích s dendrology jsme se rozhodli rozdûlit kácení celkem 17 lip do dvou let dûvodem je silnû naru en kofienov systém stromû a v pfiípadû siln ch vûtrû by byly ohroïeny sousední domy, ploty, automobily i procházející chodci. Stromy byly pouze pokáceny a aï poãasí dovolí, budou zbylé pafiezy vyfrézovány a místa upravena pro v sadbu nov ch stromû. Lípy i po své smrti udûlaly sluïbu lidem v okolí dfievo si mohli rozebrat a pouïít na KVALITNÍ topení. Koncem roku se zaãali stûhovat noví obyvatelé Pfiezletic do lokality Pod zahrady. S jejich postupn m zabydlováním do- lo k nárûstu mnoïství tfiídûného odpadu na Vinofiské ulici, zejména kartonû od nábytku a plastû, a po víkendu je stanovi tû zahlcené odpadem. Situaci fie íme s majitelem pozemkû firmou Benuga a hledáme prostor pro umístûní kontejnerû na tfiídûn odpad mezi nov mi domy. Zaãíná obleva a sníh, kter doposud milosrdnû skr val nepofiádek, pomalu mizí. A na jeho povrch vyplouvají v echny hnusy (vãetnû cigaretov ch nedopalkû, papírkû od ãokolád a tyãinek), které se ve snûhu nechávaly, protoïe to se pfiece pod snûhem ztratí. A tak v echny vy lapané cestiãky ve snûhu zaãínají b t lemovány psími hromádkami, leckdy i leïí pfiímo na cestû. Nikdo po nikom nechce, aby se brodil snûhem a vybíral hromádku z nûj, ale nechat leïet exkrement na cestû nebo tûsnû vedle ní, to opravdu nejde. Máme po obci umístûno skoro deset stojanû se sáãky na psí hovínka a sebrat papírovou lopatiãkou v robek va eho miláãka a dát do sáãku nedá fakt práci a zadrïet na tu chvilku dech dokáïe kaïd, nejen potápûã. Pak se nelze divit oprávnûn m stíïnostem nepejskafiû, kter m hromádky zcela logicky vadí (mnû pejskafii vadí opravdu hodnû) a poïadují po páníãkovi úklid po jeho miláãkovi. Proto prosím, uklízejte po svém pejskovi, i va e dûti chtûjí bûhat vedle cesty a nepfiinést si na botû voàav dárek. Máte-li pocit, Ïe je potfieba nûkde umístit dal í stojan, obraète se na mne ãi pracovníky OÚ a mûïeme v e vyfie it. Díky. Krátce a struãnû dfievotfiíska není dfievo a do kamen nepatfií na odpadky jsou odpadkové ko e a ne zem ãi kamna koleãka od koãárkû jsou obalena blátem stejnû jako boty; je tfieba je pfied vstupem na ulici oãistit kaïd je povinen uklidit po svém psím miláãkovi znaãka Obytná zóna m.j. podstatnû omezuje rychlost; a 50 km/hod to opravdu není lep í pozdravit tfiikrát jednu osobu neï jednou zapomenout Na e webové stránky jiï pravidelnû zobrazují aktuality, a to zejména z oblasti informací z úfiední desky a také z probûhnuv ích spoleãensk ch a sportovních akcí, konají-li se nûjaké. V dobû povánoãní byl na poli kulturním klid, ale s blíïícími se Velikonocemi se pfiipravují nové akce, které zaplní rubriku Co se u nás dûje vãetnû obsáhlé fotogalerie. Ke konci roku 09 byla uzavfiena dal í anketní otázka, tentokrát se t kala diskusního fóra na oficiálních webov ch stránkách. V sledky zde pro pfiehlednost uvedu v plném znûní: 1. Vá názor na DF Aktivnû jsem se úãastnil(a) 16 Sledoval(a) jsem jen názory jin ch 29 Vadily mi divné názory 10 Informace jsem získával(a) radûji na obci 13 Nezajímalo mû Pfiejete si DF po úpravách (podpis pln m jménem a adresou) obnovit Urãitû 46 Spí e ano 0 Spí e ne 13 Ne nezajímá mû 39 Ano, mocná a dokonce mocnûj í neï tisk. VÏdyÈ si to pfiedstavte: sedíte pûknû v teple a suchu domova ãi kanceláfie, pí- ete své názory na cokoliv leckdy i na kohokoliv. Zejména je-li fórum bez právoplatného podpisu. A tfie niãkou na dortu je pak pfiímá diskuze; to kdyï je nûkdo tzv. on-line. Není potfieba ãekat tfieba t den ãi mûsíc na vydání tiskového periodika, názor dopisovatele je vidût okamïitû po odeslání a je pfiístupn komukoliv. Skvûlé a v echno pûknû ze Ïidle, bez jediného kroku. JenÏe ouha! Tento spontánnû vznikl kyberprostor se zaãal ífiit nûkam, kde chybí jasnû nastavené mantinely a pravidla, zejména slu ného chování. Pfii jednotliv ch velk ch denících se objevila tzv. obãanská Ïurnalistika, která v dne - ní dobû zaãala suplovat tradiãní dopis redakci. JenÏe jak pí e Pátek ã. 52 Lidov ch novin ze dne Nad papírovou verzí lidé alespoà minimálnû pfiem leli a pfiíãetné reakce nechával éfredaktor otisknout. Jejich internetové verze v ak jaksi zvulgárnûly a minuly podstatu. pí e autorka Nora Grundová v ãlánku Va e dopisy v ko i nekonãí. A od pfiestaly LN poskytovat svûj kyberprostor v internetov ch diskuzích sprosèákûm a rasistûm, kdo chce diskutovat, musí uvést pravé jméno a adresu, na kterou mu pfiijde v obálce registraãní kód, a poté dodrïovat daná pravidla A má naprostou pravdu, která se net ká jen internetov ch diskuzí jednotliv ch ãesk ch deníkû. Ono se to projevuje i diskuzních fórech, která pro lep í zapojení obãanû do Ïivota obcí, vesnic, mûstsk ch ãástí a mûst zfiídili zastupitelé na sv ch oficiálních webov ch stránkách. Sama jsem vedla velk boj o zfiízení toho fóra i na protoïe ve své jisté naivitû jsem byla pfiesvûdãena, Ïe to Nechám zde prostor ãtenáfiûm na vlastní posouzení v e uvedené ankety, které se zúãastnila stovka respondentû ze skoro devítiset trvale hlá en ch obyvatel obce, a která byla pfiipravena na základû velmi boufiliv ch reakcí na zru ení DF. Nyní probíhá anketa spojená s blíïícími se volbami zejména do místních samospráv a t kala se spokojenosti s prací souãasného zastupitelstva. Ze 60 úãastníkû hodnotí 23 lidí práci jako velmi dobrou, 12 jako spí e dobrou, 19 jako spí e patnou a 6 jako velmi patnou. Jak to vidíte vy, to je jen na vás; my jako zastupitelé budeme i nadále do konce na eho funkãního období pracovat podle svého nejlep ího svûdomí. Na pfiání nûkolika obãanû byl na webov ch stránkách zfiízen BAZAR pro v echny Pfiezle- Èáky, ktefií chtûjí nûco prodat, darovat ãi tfieba vymûnit. Obec ráda prostor pro dobrou vûc poskytla, ale je potfieba i zde dodrïovat urãitá pravidla v pfiípadû, Ïe vámi inzerovaná vûc na- la nového majitele, je nutno tuto skuteãnost co nejdfiív oznámit na cervinova@prezletice.cz ãi pfiímo na obecním úfiadû, aby inzerát mohl b t staïen z nabídky BAZARU. Dûkujeme. ZO DISKUZNÍ FÓRUM JAKO ZBRA bude fungovat, Ïe vytvofiíme internetové spojení mezi obãanem a zastupitelem. Záhy jsem byla vyvedena z omylu. Vytvofiit kvalitní diskuzní fórum na úrovni obce vyïaduje neuvûfiitelné mnoïství ãasu a absolutní fundovanost v oborech právním, stavebním, technickém, obchodním, ekonomickém, personálním, a mezilidsk ch vztahû, oblíbené i nenávidûné PR. Práce pro táb lidí. Na oficiálních stránkách obce nemûïe zastupitel pustit do obûhu informaci, která není 100% ovûfiená u odborníkû na danou problematiku viz okruh kolem Prahy nebo v bûr typu kanalizace. To totiï skonãí jako pfii dûtské hfie na Tichou po tu nebo jako dialog v pohádce Byl jednou jeden král: Osobo, nevidûla jste Maru ku, ptá se král stafienky. Proã já bych lezla na hru ku diví se tázaná. To je jedna stránka problému, ale pro mne zásadní informace mûïe podávat jen ten, kdo je za danou problematiku zodpovûdn a má k dispozici materiály, které jeho názor podpofií. A protoïe témata diskuzí se objevila vïdy po uvefiejnûní zápisu z vefiejného zasedání zastupitelstva obce, plyne z toho jednoduch závûr dûleïité vûci pro chod obce se fie í zde a má-li nûkdo skuteãn zájem o to, co se v obci dûlá a dûlat bude, staãí si pfieãíst program zasedání a pfiijít. Vím o ãem mluvím, sama jsem pfied sv m zvolením do souãasného zastupitelstva chodila na zasedání pravidelnû a informace mûla z první ruky. Druh problém bylo vyfiizování si osobních úãtû se sv mi sousedy, které sklouzlo aï k vulgárním a nactiutrhovaãn m pfiíspûvkûm, které se daly srovnávat s bulvárním tiskem. I tady bohuïel platí známé - zaseje se semínko pochyb a spustí to lavinu. VÏdyÈ nadarmo se nefiíká na kaïdém prochu pravdy trochu Ïe Nafiãen se mûïe hájit, pokud si tedy pfiíspûvek na fóru pfieãetl a reaguje, ale voln pfiístup pfiihlá en ch uïivatelû, skr vající se pod rûzn mi pfiezdívkami, ukládá i nepravdivé informace do kyberpamûti. Já sama mám teì nálepku nezdraviãe star ích spoluobãanû. Ale zpût k pfiezletickému diskuznímu fóru. Pfied koncem roku probûhla na webov ch stránkách diskuze ohlednû vyuïití tohoto fenomému. Na to, jakou vlnu nevole vyvolalo zru ení DF, dopadla anketa tro ku jinak. POUZE 16 lidí aktivnû DF vyuïívalo (z 93 respondentû), a to se mezi nû mohou poãítat i ti se sousedsk mi vztahy. 46 odpovídajících by si pfiálo DF obnovit a jsou i pro zavedení registrace se jménem a adresou. Budu upfiímná, na poãet stál ch obyvatel i tûch pfiespávajících je to docela málo a myslím, Ïe pro nûkoho nebude adresa a uvedení plného jména Ïádn m problémem pro zvefiejàování sv ch zvlá tních názorû na Ïivot obce. V prosincovém ãísle Obecního zpravodaje jsme uvefiejnili v zvu k zapojení se do práce na pfiípravû na eho periodika, kde jsme v rubrice Hyde Park poskytli i prostor pro názory ãtenáfiû, ale k dne nímu dni ( , dni zlatého úspûchu Martiny Sáblíkové na ZOH) nikdo zájem o práci na zpravodaji neprojevil. DÛvody tohoto nezájmu neznám, ale asi to bude tím, Ïe pfiíprava zpravodaje je docela nároãná a nejde to sfouknout jen tak od poãítaãe. MoÏná. Je vidût, Ïe zájem o dûní v obci a internetov zájem o dûní v obci se dost li í. Jasnû, je to dané i dne ní rychlou dobou, kdy ãas jsou peníze, jenïe to nemû- Ïe b t na úkor kvalitních informací o ve - kerém dûní a Ïivotû v obci. Na základû tohoto zastávám názor, Ïe by se diskuzní fórum na webov ch stránkách obce nemûlo obnovovat. 6 7

5 P EZLETICE V OBRAZECH Skoro po dvou mûsících zaãal tát sníh a mizel díky sluníãku a teplu opravdu hopem. Zemû ani nestaãila vodu vsakovat a tak se star ch znám ch místech objevily louïe jako jezera. louïe To je snûhu, to je snûhu, kolega z toho sam m divením ztratil hlavu. Sníh mizí a nastupuje bláto. Aãkoliv cesta pfies pole do Vinofie jiï nevede oranicí, ale zûstane zde louka, na vy lapané cestiãce je bláta více neï dost. ProtoÏe cesta je vyuïívána dennû obûma smûry, nechali jsme pfiístupovou cestu pfies lávku vydláïdit star mi dlaïdicemi. ZároveÀ je pfied vstupem na chodník zabudována krabka na boty, takïe uï teì není nejmen í dûvod nosit bláto na ulici! Na jedné stranû obce se sníh odklízel bagrem, na druhém konci se sníh vyuïíval k zimním radovánkám. I kdyï nûktefií Ïáci vinofiské Z na bûïky mûli svûj názor. Cesta do Ctûnic je nadále Pù Í zóna a krádeïe znaãek Zákaz vjezdu to nijak neovlivní! 8. ledna napadl sníh a leïel a leïel a Hejna ptáãkû brala doslova útokem kaïdé krmítko, které bûhem chvíle bylo prázdné. O obecní ptáãky se postaral Ludva, kter rozmístil po vsi dal í krmítka; a tak i na frekventovan ch ulicích nám nad hlavami radostnû tûbetali zobající ptáãci. Jak ale Ludva v té v ce krmítka doplàoval, Ïe by si nosil Ïebfiík Tolik snûhu tady bylo naposledy pfied 30 lety, vzpomínají místní. Tfietí den snûïí, projede pluh, odhrne sníh do krajû ulice a snûhové bariéry rostou a rostou. Musela nastoupit tûïká technika a sníh ze stfiedu obce odklidit a odvézt k hasiãárnû. Staré musí ustoupit novému, to se nedá nic dûlat. V ak je to také rozdíl, kdyï svítí nová lampa ãi pomrkává stará. Tro ku jako v Hrabalov ch Slavnostech snûïenek, kdy celé Kersko zdobily nápisy Zahrádkáfii Kersku v na em pfiípadû opraváfi turistick ch znaãek vzal na Ïluto i kameny na rohu Zahradní ulice. Zahrádkáfii PfiezleticÛm Od pantáty vedou dráty, to se krásnû r muje, ale v dolní ãásti Pfiezletic to uï neplatí. koda jen, Ïe nové pouliãní osvûtlení nemá vychytané mouchy a obãas nesvítí. Ale to se také podafií vyfie it; a tak ohyzdné dráty budou chybût snad jen vla Èovkám, které se musí pfiesunout do horní ãásti obce. V noci z 2. na 3. února zmizely silnice na VeleÀ a âakovice pod závûjemi. Jen stromy podél silnice rozdûlovaly nekoneãnou bílou pláà. Probít se skoro metrov mi závûjemi trvalo celé dopoledne a do práce se zapojili silniãáfii, traktory i na i techniãtí pracovníci. Kdyby mûla obec penûz co má v ude vody, to bychom se mûli! Kde se mohou pochlubit, i kdyï v na em pfiípadû spí zaplakat, Ïe mají na silnici vlastní vfiídlo, takov mal vodotrysk V létû se kácelo pomocí plo iny a teì v zimû to lo jako na drátkách (aãkoliv dráty zde jiï chybûly). 8 9

6 2. VÁNOâNÍ SOUSEDSKÉ ZPÍVÁNÍ I ZAHRADA LÉâÍ Na í novou rubriku o zajímav ch léãiv ch bylinách zaãneme rakytníkem. To proto, Ïe se uï hojnû roz ífiil po celé âr a mûïete ho tedy pûstovat i na své zahradû, ale i proto, Ïe je sv mi léãiv mi úãinky mezi bylinami v jimeãn. Ne nadarmo b vá rakytník díky své léãivé síle naz ván rostlinou budoucnosti nebo citroníkem severu ãi vitamínovou bombou. JAK HO PùSTOVAT A JAK VYPADÁ Stromky rakytníku fie etlákového se v poslední dobû zaãaly hojnû objevovat na zahradách, v parcích a kolem dálnic. Rostliny dobfie sná í sucho i chlad. Rakytník je rostlina dvojdomá, k jejímu rozmnoïování tedy potfiebujeme samãí i samiãí rostliny. Obvykle se zpoãátku jedné rostlinû dobfie dafií a druhou ne a ne vypûstovat. Musíme jí nûkolikrát vysadit znovu a mít trpûlivost a kdyï se to pak podafií, rychle se obû rostliny rozrûstají a nejsou vûbec nároãné a nemusíme se o nû témûfi starat. Rakytníky jsou dekorativní, coï platí zvlá tû na podzim, kdy jsou obalené mnoïstvím drobn ch, záfiivû oranïov ch plodû. TROCHA HISTORIE Rakytník fie etlákov byl pro své léãivé úãinky znám jiï dávno. VyuÏívali ho obyvatelé Mongolska, Sibifie a âíny. V tradiãní tibetské medicínû byl a je rakytník vysoce efektivním léãivem. Jeho latinsk název Hippophae rhamnoides pochází ze staré fieãtiny a v pfiekladu znamená tfipytící se kûà. Zvífiata, která se pásla v oblastech v skytu rakytníku mûla nádhernû lesklou srst. KTERÉ âásti RAKYTNÍKU SE VYUÎÍVAJÍ A KTERÉ LÁTKY OBSAHUJE VyuÏíváme v echny ãásti rakytníku: zejména plody, listy, kûru, semena. Zkusím Aãkoliv jaro klepe koneãnû na dvefie, stále je tû najdeme zbytky snûhu, kter pokryl Pfiezletice skoro na dva mûsíce. Sníh, zima, Vánoce Pojìme se je tû vrátit na chvilku do tûdrého dne, na 11. hodinu dopolední k vánoãnímu stromeãku. Druh roãník nové tradice se opravdu vydafiil a pfiedãil do poãtu zpûvákû v echna oãekávání. Stoãlenn smí en sbor pfiezleèsk ch zpûvákû v ech vûkov ch generací si s velkou chutí zazpíval za doprovodu kapely v echny známé ãeské koledy a vánoãní písnû. Dvû akustické kytary a jednu elektrickou skvûle doplàoval brumlav kontrabas, Ïe to skoro lákalo upravit slova koledy PÛjdem spolu do Betléma: A ty Adame (Vláìo, Mílo) na kytaru drnky drnky ãi A ty Du ane na tu basu. Po pár písních následovala pfiíjemná pauza na svafiené víno; nebyla dlouhá, písní bylo pfied námi je tû dost a dost. Teãkou byla jako loni krásná pomalá Purpura, která kaïdému navodila atmosféru rozsvíceného stromeãku, vûnû jehliãí, cukroví a samozfiejmû bramborového salátu a smaïeného kapra ãi fiízku. TakÏe milí sousedé, Èastné a veselé vánoãní svátky a za rok vás tu ãekáme je tû v hojnûj ím poãtu louãila se s pfiítomn mi Olina Hanzlíková, na e dobrá kulturní du e. Chvíli poté znûlo hezky dlouho prostranstvím pfied obecním úfiadem Èastné a veselé ; neï si smí en pfiezleèsk sbor mezi sebou popfieje, to prostû chvíli trvá. 10 alespoà nûkteré látky, které se v rakytníku vyskytují (fiada je tak dlouhá, Ïe by se nám do ãlánku ani neve la) vysok obsah vitamínu C, dále vitamín A, D, E, F, K, P a fiady B, cuk- Rakytník fie etlákov ry, flavonoidy, organické kyseliny jableãná, vinná), tfiísloviny, karotenoidy, pektiny, cholin, betain, Fe, Mn, Si, Al, vysok podíl nenasycen ch mastn ch kyselin linolová, linoleová, olejová, palmitová. Olej obsahuje alkaloid hippophein, ze kterého vzniká biologicky aktivní amin serotonin, kter má znaãn úãinek antidepresivní a protinádorov. JAK RAKYTNÍK ZPRACOVÁVÁME V prûbûhu jara a léta otrháváme nûkteré zelené lístky a su íme je. Z tûch potom vafiíme ãaj. Ze syrov ch lístkû mûïeme dûlat v luh. Na podzim, nejlépe v fiíjnu, sklidíme oranïové plody. SklizeÀ je sloïitá, protoïe vûtviãky samãí rostliny mají dlouhé, ostré, husté trny a bez pofiádného popíchání se nám ho sklidit nepodafií. Plody omyjeme, rozmixujeme a vyrábíme sirup ãi marmeládu. Zbylé oranïové slupky plodû necháme nûkolik t dnû schnout. V zimû je pak pouïíváme k vafiení ãaje, ale je tû pfiedtím z nich oddûlíme semena. Semena obsahují vysoce kvalitní pfiírodní olej, proto i je vyuïijeme napfi. pfii peãení chleba. Plody jsou extrémnû kyselé, dochucujeme je tedy cukrem. LÉâIVÉ ÚâINKY RAKYTNÍKU A nakonec to nejdûleïitûj í: co pro nás rakytník mûïe udûlat Jeho pûsobení je velmi v estranné, takïe snad kaïd z nás najde svûj problém, na kter by se hodilo rakytník uïívat. Rakytník pfiíznivû pûsobí na pruïnost a prûchodnost cév a sráïlivost krve, povzbuzuje ãinnost jater a plic, vynikající je pro oãistu organizmu od toxick ch zplodin, zlep uje stav kloubû pfii revmatizmu, zvy uje odolnost, regeneruje trávicí soustavu, má protinádorové úãinky, sniïuje hladinu cholesterolu, pomáhá pfii léãbû nachlazení, horeãnat ch stavech, virózách, chfiipkách a vyãerpání, zlep uje ãinnost slinivky a obnovu tkání po zranûní, stimuluje imunitní systém...atd...atd...a KDE HO NAJDETE Kdo nemá rakytník na zahradû a chtûl by v robky z rakytníku pravidelnû uïívat nebo zkusit, najde mnoho informací a posléze i velmi hodného, milého a ochotného pûstitele na internetu ãi pfiímo v Ohrazenicích u Turnova, kde se na ekoplanet snadno doptáte). V robky zde nejsou drahé, jsou ãerstvé, domácí, pfiímo z rakytníkového sadu. Zkuste to, urãitû nebudete litovat! EVA POKORNÁ SPORTOVNÍ NOVINY Sokol Pfiezletice oddíl stolního tenisu Sezóna krajské soutûïe i okresních pfieborû je v plném proudu; podívejme se krátce na v sledky na ich 5 zástupcû: KRAJSKÁ SOUTùÎ 2. tfiída SKUPINA B Po dokonãeném 19. kole se bohuïel na e druïstvo Sokol Pfiezletice propadlo na poslední 12. místo a se sv mi 8 body za 2 vítûzství, 2 remízy a 15 proher ztrácí na vedoucí TJ Sadská B propastn ch 35 bodû. Na pfiedposlední TTC Brand s C ztrácí body jen dva, na dal í tfii muïstva v ak ztrácí bodû více neï 7. Ná t m má uï jen minimální anci na udrïení se v této soutûïi. Je to dûsledkem odstoupení dvou hráãû základního kádru. Ale zároveà dostávají pfiíleïitost hrát tuto soutûï mladí hráãi (Havazík O. Barták, Tepl ml.), ktefií získávají zku enosti a jsou pfiíslibem do budoucnosti. OKRESNÍ P EBOR 1. tfi. Zde naopak oddíl Pfiezletice B dosáhl po 21. kole na prûbûïné 1. místo, ke kterému mu pomohlo 49 bodû za 14 vítûzství, 2 remízy a 3 prohry. O ãtyfii body vedou nad 2. celkem tabulky âelákovice A, ktefií mají ale o jeden zápas ménû. KdyÏ se tomuto t mu podafií v posledním zápase porazit Mnichovice B, bude tento t m slavit postup do Krajské soutûïe. Gratulujeme!!! Je jiï dlouholetou tradicí, Ïe se v jednom z únorov ch víkendû u nás koná dûtsk karneval, kter lehce pfievzal úlohu masopustního veselí. Letos maskovaná dûtská zábava pfiipadla na 28.února a mûla b t i takov m pûkn m a dlouhooãekávan m zakonãením dlouhé a studené zimy. Den byl skuteãnû skoro jarní (bohuïel jen jeden z mála, proto- Ïe v bfieznu se zima vrátila naplno i se snûhem a tuh mi noãními mrazy) a sluníãko vytáhlo ven na cestu do spoleãenského sálu poãetné skupinky mal ch i velk ch PfiezleÈákÛ. Jsou tfii hodiny odpoledne a ná sálek doslova praská ve vech; není divu, vïdyè OKRESNÍ P EBOR 2. tfi. Zde po 18. kole jsou Pfiezletice C na 5. místû s 32 body za 7 vítûzství, 2 remízy a 7 proher (stejn poãet bodû má i Odolena Voda C, která je v ak hor í o dosaïené skóre). Pfiezletice D se propadly na pfiedposlední místo s 24 body za 3 vítûzství, 2 remízy a 11 proher, tabulku vede Brand s B se 45 body. OKRESNÍ P EBOR 3. tfi. V této soutûïi hraje na e mládeï, a tento t m se pohybuje ve spodní ãásti tabulky. BODOVACÍ TURNAJE MLÁDEÎE A KRAJSK POHÁR V kategorii dorostencû máme 4 zástupce, ktefií se zúãastàují krajsk ch turnajû mládeïe; zde jsou jejich umístûní v Ïebfiíãku 58 úãastníkû po dosavadních turnajích: na 17. místû je O. Havazík, 25. místo zaujímá S. Tepl a o místo se dûlí J. PotÛãek. Kategorii dorostenek zastupuje pouze A. Hledûncová, na Ïebfiíãku 15 závodnic na 6. místû. Hanspaulka V podzimní ãásti roku 2009 dokázali borci SK RSC Pfiezletice zvítûzit ve skupinû J 8. ligy se ziskem 19 bodû za 9 vítûzství, 1 remízu a 1 prohru. Tím si zajistili postup do 7. ligy pro jarní ãásti hanspaulské soutûïe v roce Ve skupinû C 4. veteránské ligy se Stará garda Pfiezletice umístila na 4. místû se TRADIâNÍ DùTSK KARNEVAL 48 dûtí plus miminka a rodiãovsk i prarodiãovsk doprovod zabere hodnû místa. TakÏe honem dofotit své ratolesti a jdeme si hrát a soutûïit vyz vá Olina Hanzlíková v echny dospûláky. To bylo slovo do pranice! V echny dûti se hned vrhly do hry a soutûïily doslova jako o Ïivot; samozfiejmû jen ten pohádkov. Necelé tfii hodiny se nesl ze sálu radostn i nûkdy 11 ztrátou 5 bodû na postupové pfiíãky t mû VeteránÛ ëáblic a Konfliktu Praha 1984 a i v jarní ãásti roku 2010, tak bude nastupovat ve 4. lize. Pfiezletiãtí sportovní stfielci v plné pfiípravû Oddíl sportovní stfielcû se intenzivnû pfiipravuje na mistrovství âr 2010 ve stfielbû ze vzduchov ch zbraní. Tato pfiíprava nespoãívá pouze v pravidelném tréninku stfielby, ale sportovci musí nutnû do svého trénování zafiadit fyzickou pfiípravu a nápravná cviãení. Fyziãka je pro ná sport velice dûleïitá, protoïe se podílí nejvy í mûrou na psychické odolnosti kaïdého sportovního stfielce a je jedním z nejdûleïitûj ích faktorû úspûchu. Pfiípravné období nejsou ale jen tréninky, na i stfielci se bûhem této doby zúãastàují i velk ch závodû v rámci celé âr, kde si porovnávají své nastfiílené body s v konností sv ch nejvût ích soupefiû. Tûchto závodû se úãastní vût inou tfiikrát bûhem mûsíce. V sledkovû se drïí v první polovinû startovního pole a na základû dosaïen ch v sledkû se nûktefií nominovali na nadcházející mistrovství âeské republiky v kategorii dorostu bude mít ná oddíl pûtiãlenné zastoupení. Tímto bychom chtûli popfiát v em na im stfielcûm, kter m se podafiilo na mistrovství kvalifikovat, aby se jim zde co nejlépe dafiilo, splnili si svoje cíle a udûlali tak radost nejen sobû, ale i sv m trenérûm. JI Í NOVÁK lehce poèouchl (to kdyï soupefi svou soutûï zkazil) smích a rozzáfiené dûtské oãi svûdãily o tom, Ïe si odpoledne uïily ve v í parádû. Podûkovat v em organizátorûm je na závûr samozfiejmostí, vïdyè tolik ãasu a energie, co vynaloïily pro radost pfiezleèsk ch dûtí, to si zaslouïí velk dík. A pfiidají-li dospûláci i pfiekvapení, kdy se mezi dûtmi objevila pravá a nefal ovaná Saxana alias dívka na ko tûti (aã na ko tûti nepfiiletûla) ãi urostl náãelník indiánû a jeho vûrn protûj ek kovbojka Old Shaterhandová, je na smích vïdycky zadûláno. Závûrem je tû jednu perliãku : já jako jiï stará náplava mám fajn pocit z toho, Ïe vût inu dûtí a jejich doprovodu tvofiily náplavy (jak pravila starousedlice Olga Hanzlíková), které se tak zapojují do tradiãního Ïivota na í obce a skuteãnû lze fiíct, Ïe pfiezletické dûtské akce jsou vyhledávan m trávením víkendového ãasu ve spoleãnosti sv ch blízk ch i vzdálen ch, mal ch i velk ch a dlouholet ch i nov ch sousedû.

7 S portu a hudby bylo dost, pojìme si zase zavzpomínat na staré Pfiezletice, které tak s láskou popisovala paní Adamcová. Pfiesto i v jejích vzpomínkách se najdou místa, o kter ch ví nûkdo i nûco navíc; a jedním z nich je rybník. A kdo jin by ho mûl znát jako své boty neï ten, pro kterého byl místem dûtsk ch her a kdo více neï 50 let u nûj pfiímo bydlí Pondûlním ránem jedu do Podskalí k panu Aloisovi Tupálkovi, máme na devátou domluvené rande. Sedím u stolu a pan Tupálek u okna, za kter m je rybník v celé své zimní kráse. Venku mrzne jen pra tí, ale my sedíme v bájeãném teplíãku. Leto ní rok prvnû hfiející plynové ústfiední topení nechá bez husí kûïe zavzpomínat i na tuhé mrazy v roce 1920, kdy bylo namûfieno aï mínus 32. Pfiece jenom mi to nedá a zaãnu sportovní otázkou: UÏili jste si jako dûti bruslení No samozfiejmû. Zima byla dlouhá a bruslilo se kaïdou volnou chvilku. KdyÏ si vzpomenu, jak jsme mûli kaïdou brusli jinou, musím se smát. Jedna byla kulatá, nahoru zatoãená a ta druhá pûknû rovná, krasobruslafiská. Obû byly samozfiejmû na kliãku. To musela b t krása. Zima, sníh, za zahradou zamrzl rybník, prostû ráj pro dûti. To muselo b t hezké dûtství Pan Tupátek se ale vrací vzpomínkami a moc se neusmívá. No Byly jsme ãtyfii dûti, já byl nejmlad í. Bydleli jsme ale na âapárnû, tady je tû Ïádné domy nestály, tam mûl tatínek obuvnickou dílnu (uï jsem doma, tatínek byl dle vzpomínek paní Adamcové jedním ze tfiech místních evcû). Ve 30. letech ale povûsil fiemeslo na hfiebík a zaãal pracovat jako obchodní cestující s obuvnick mi kûïemi. A Vás nevedl k evcovinû To vûbec, tatínek ze mne chtûl mít zedníka. Vzpomínám si, jak jsem v 6.tfiídû sám nahazoval sklep; to abych získal ten správn fortel pro mé budoucí uãení. JenÏe to v echno dopadlo jinak Tatínek bûhem svého cestování dostal tuberu a krátce nato pak zemfiel (bohuïel i po tolika letech jsou vzpomínky stále ãerstvé). Maminka chodila pomáhat sedlákûm a my dûti jsem také musely pfiiloïit ruku k dílu. Po základní kole jsem se zaãal uãit u pana Semeckého ve Vinofii holiãem. Nûco Vám ukáïu. Po chvilce mi pfiiná í svûj v uãní list, kter mu vystavil cech holiãû, kadefiníkû a vlásenkáfiû v âakovicích v roce 1941; hotové umûlecké dílo vïdyè posuìte sami. A v roce 1942 jsem odjel pracovat jako tovary do Turnova. JenÏe mûj roãník 23 byl povolán k totálnímu nasazení a já pracoval v Kolbence. Pak uï jsem se k holiãství nevrátil a 48 let jsem pracoval v âkd Na slovíãko s... PANEM ALOISEM TUPÁLKEM Elektrotechnice jako zámeãník. Teì ale Ïijete u rybníka, dost daleko od âapárny. Pár let po válce jsem tady koupil parcelu a zaãal si stavût dûm. Trvalo mi to docela dlouho, ale stavûl jsem ho cel vlastnû sám. Je tu hezky, za zahradou rybník a kdyï se sousedem pozorujeme tfieba ledàáãka Rybník vïdycky vypadal takhle On pûvodnû slou- Ïil jako kali tû pro konû místních sedlákû. Postavili hráz, co vede podél silnice a na ostatních stranách byly hráze pfiírodní; jen valy a kfioví. Teprve na konci 60.let se v rámci akce Z postavily hráze na v chodním a severním kraji rybníka. Zaãali jsme v roce 68 a skonãili âtyfii roky práce. To se ani nechce vûfiit. Nemûli jsme k dispozici moc mechanizace a to víte, práce ruãnû trvá. Vlastnû jen na odstranûní bahna jsme mûli od JZD pûjãené stroje a bagry nám zapûjãili dokonce z vojenské posádky v Brand se. Vzpomínám si (smích), jak bagr zapadnul do bahna; vlastnû se spí utopil. Na tûstí se mu podafiilo díky lanu uvázanému za starou smuteãní vrbu zase z bahna vyjet. (kdyï vidím oknem torzo poslední vrby, ani se mi nechce vûfiit, jak to byl pevn strom) PÛvodní hráz opravil Stavební podnik Brand s podle projektû b valého pfiedsedy stavební komise, ale ostatní dvû jsme stavûli sami svépomocí asi v 15 lidech. V echno jsme okoukali a pustili se do práce. Ruãnû jsme míchali beton na zpevnûní a aby se dalo vûbec v rybníku pracovat, mûli jsme od b val ch hospodáfiû pûjãená ãerpadla na fekálie, kter mi jsme pfies noc vodu odãerpali a ve dne pracovali. A co ryby, ty tam nebyly VÏdycky v rybníce nûjaké byly. Ráno jsem je sesbíral, bydlel jsem pfieci nejblíï a byla to taková malá odmûna za noãní obsluhu ãerpadla. Byly tady i pûkné kousky, jedna ryba mi doslova rozmlátila ko ík. Va e ulice se jmenuje V Podskalí. Kde jsou ty skály Byly vytûïeny. Celá protûj í strana byla pískovcov lom. Za první republiky se tûïilo od pomníkû aï po dûm Hloup ch, pak pokraãovalo s tûïbou JZD od bytovky aï k domu pana âerného. Písek se pouïíval na velké stavby v irokém okolí. Sly ela jsem, Ïe se do b valé pískovny vyváïely nebezpeãné odpady (ekolog se ve mnû nezapfie) Tak to je pravda. V poslední, v chodní ãásti lomu jsou asi tak ve 12-ti metrové hloubce uloïeny sudy s barvami a olejem; JZD za odmûnu poskytlo b val lom, pak se sudy zavezly zeminou. A na nich jsou postaveny nové domy. No âas pfii vzpomínkách letí jako spla en a na e hodinka se blíïí ke konci. U silnice za rybníkem zrovna montují pracovníci elektrozávodu nové lampy pouliãního osvûtlení. Oba je pozorujeme a pan Tupálek spokojenû podotkne, Ïe bude koneãnû v Pfiezleticích veãer vidût: To je moc dobfie. A musím fiíct, Ïe jsme si tuhle se sousedy fiíkali, co jste za ty poslední roky udûlali práce. Moc dûkuji za v echny zastupitele, pohladilo to na du i a hned má ãlovûk vût í chuè do práce. HISTORICKÉ DR(O)BEâKY Snad uï leto ní zima nebude mít dlouhého trvání a silné dlouhotrvající mrazy zase dají pár let pokoj. Tuhá zima se tûdrou snûhovou nadílkou ale není v na í obci niãím v jimeãn m. Paní Adamcová ve své knize Pfiezletice od star ch ãasû vzpomíná: V roce 1929 byla jedna znejkrutûj ích zim, co obec a celá republika pamatuje. Po krásném a velice pfiíjemném poãasí aï do Silvestra (kdy chodili lidé je tû na trávu), se na Nov rok poãasí náhle zhor ilo, zaãalo silnû mrznout po cel leden. Dne 11. února byl v âesk ch Budûjovicích namûfien nejvût í mráz minus 37 stupàû. V polovinû února se mrazy ponûkud zmírnily, ale pfiesto mrzlo aï do poloviny dubna. Stromy nemûly moïnost stáhnout mízu do kofienû a i mohutné silné kmeny mrazem pukaly. Byly to takové rány, jako kdyï stfiílí zdûla. Tehdy se z50% sníïily stavy ovocn ch i ostatních stromû. Sedláci vozili dûti do koly ve vozech zabalené do houní a do slámy, protoïe mraziv vítr nebylo moïné d chat. Dal í taková zima následovala v roce 1942 v dobû 2. svûtové války, kdy pro nedostatek topení byly vykáceny silné stromy ve Ctûnickém lese a v ude v okolí... Do koly se nechodilo, jenom na 1 hodinu jednou za 14 dní pro úkoly. Také tehdy pomrzlo mnoho stromû a ptákû a zvûfie v pfiírodû. Podzim roku 1929 také nebyl pro lidi pfiízniv uï v fiíjnu napadlo 25 cm snûhu a brambory a cukrovka se dob valy ze snûhu. Trochu to pfiipomíná loàsk rok 2009, kdy napadl sníh 15. fiíjna a zpûsobil zejména na severu âech ohromnou kalamitu. Mráz a sníh za oknem, to v e láká k posezení v teple tfieba s kníïkou v ruce. A proã nezkusit tfieba nûjakou z pfiedminulého století, zvlá tû Ïil-li její autor za kopcem ve Starém Brázdimû. Kniha Vojtûcha Rakouse Vojkoviãtí a pfiespolní popisuje dobovou ãe tinou bûïn Ïivot Ïidovsk ch man- ÏelÛ ve vazbû na okolí a zejména pak na Ïidovské tradice a svátky; jsou to v podstatû humoresky Ïivota na ich sousedû. Velmi zajímavá je zde pfiedmluva, na kterou mne upozornil pan Ondfiich (jenï mi kníïku pûjãil), kde je psáno: Na svût pfii- el 8. prosince 1862 ve Starém Brázdimû (dnes osada obce Brázdim) u Brand sa nad Labem jako Adalbert Österreicher; po letech zjistil, Ïe rodové jméno správnû zní Östreicher, a psal se takto. Jeho otec alamoun, Ïidovsk chalupník, a matka Barbora, rozená Poláková, se mûli pfii malém sedmistrychovém hospodáfiství co ohánût ve starosti o rodinu se sedmnácti dûtmi. O svátcích chodil Adalbert s otcem do modlitebny v Pfiedleticích (které nejspí e byly pfiedlohou jeho povídkov ch Vojkovic) a jediné kolní vzdûlání získal roãním nav tûvováním Ïidovské koly v Brand se. V Pfiezleticích byla Ïidovská modlitebna A Ïily zde nûjaké Ïidovské rodiny Ani paní Adamcová ve své kníïce na pfiezletické Îidy nevzpomíná; v jimkou je kupec Weisbach. Z pozice kronikáfie mne to zaujalo a kontaktovala jsem Îidovské muzeum, jmenovitû pana Jifiího Fiedlera, kter sestavil Encyklopedii Ïidovsk ch obcí, sídli È a památn ch míst na území âr, a zeptala se ho na to, zda existovala v Pfiezleticích Ïidovská obec ãi dokonce modlitebna. Zde je jeho odpovûì: Moje odpovûì bude celkem struãná. Vojtûch Rakous do sv ch povídek rád zasazoval jména existujících obcí (napfi. i v Îelezn ch horách nebo jinde) a psal o tamních synagogách, modlitebnách apod., aãkoliv v tûch obcích nikdy nic takového nebylo. Tím dodnes mate hodnû regionálních historikû, kronikáfiû a vlastivûdn ch pracovníkû. Zfiejmû je to i pfiípad Pfiezletic u Vinofie. Nikdy jsem nenarazil na nûjak údaj o tom, Ïe by v Pfiezleticích b vala Ïidovská modlitebna (aãkoliv nûjakou soukromou modlitební místnost v soukromém domû nelze ve 2. polovinû 19. stol. vylouãit). Matriãní zápisy o pfiezletick ch Ïid. rodinách by mûly b t nejspí v brand sk ch Ïid. matrikách (ty jsou v Národním archivu, 1. oddûlení, badatelûm k dispozici). Vojkovice jsou existující vesnice se synagogou (dnes je to zfiícenina), leïí ale pomûrnû daleko od Brázdima a Va eho okolí. TakÏe místní jména se v Rakousovû díle musí chápat víceménû jako fikce. V archivu jsem je tû nebyla, není ãas, ale tfieba se mezi ãtenáfii na eho Obecního zpravodaje najde nûkdo, kdo bude mít chuè a zájem zapátrat, zda v obci skuteãnû Ïily Ïidovské rodiny a o v sledky svého pátrání se s námi podûlí. Za jakékoliv informace budu vdûãná i já, Lída âervínová, kronikáfika obce, mobil a mail cervinova@prezletice.cz 12 13

8 P EZLETICK HYDE PARK KaÏd z nás ãte alespoà obãas noviny ãi sleduje noviny televizní. Jistû nikomu neunikl tragick stav ovzdu í v únoru leto ního roku, kdy byly v Moravskoslezském kraji, Severních âechách a v Praze nûkolikanásobnû pfiekroãeny hygienické limity kodlivin v ovzdu í. Situace letos je daleko hor í neï v 90.letech, ve kter ch se zaãalo s intenzivní ochranou na eho ovzdu í v stavba úãinn ch filtrû na komínech v robních závodû a spaloven a omezení v fukov ch exhalací automobilû (katalyzátory). Oxidy uhliãité a uhelnaté se podafiilo tûmito opatfieními úãinnû sni- Ïovat, bohuïel v ak pouze u velk ch zneãi ÈovatelÛ. Bûhem posledních 20 let do lo k ohromnému nárûstu jednak dopravy, a to osobní i nákladní, jednak ke staveb- NemÛÏu d chat... nímu rozmachu -vznik prûmyslov ch zón i velk ch bytov ch komplexû a v neposlední fiadû pfiímûstsk ch satelitû. To sebou pfiineslo neuvûfiitelné mnoïství PRACHU, jehoï velmi jemné ãástice na sebe dokáïí nabalit skoro v e, co se v na- em ovzdu í vyskytuje. A Ïe to jsou prûkaznû jedovaté a rakovinotvorné látky, to pfii pohledu z okna do inverzí zasaïené ãeské kotliny asi nikoho nepfiekvapí. Jemné ãástice prachu PM 10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a tûïké kovy to v e pfiedstavuje neuvûfiitelnou náloï pro ná organismus. NáloÏ je to bohuïel ãasovaná s nepfiedvídateln m místem a dobou v buchu. Je naprostá tragédie, Ïe v e podstatné se dûje uvnitfi na eho tûla, kam prost m okem nevidíme. No posuìte sami: Podolí, kousek od plaveckého stadionu. Bydlím tady 24 let. Jsou dva roky po Sametové revoluci. Mám malé dítû a pfiichází zima. Nad Vltavou mrzne jen pra tí. Je mlhav opar, bezvûtfií a jen v poledne vykoukne na malou chvilku slunce. Rádio hlásí nejvy í stupeà zneãi tûní ovzdu í. Malé dûti by nemûly vûbec vycházet ven a nemá se ani vûtrat. Skvûlé. Musím do poradny a syn zaãíná ka lat. No nic, je - tûïe je doktorka na kopci na Pankráci. UÏ druh t den trávíme doma, poãasí ani ka el se nelep- í. Cítím doma koufi. V rohu pokoje sousedícím s vedlej ím bytem je na zdi ãerné chm fií; smrdí to jako saze. Sousedka vedle topí uhlím. Koufi je cítit i z podlahy, parkety jsou rozeschlé. Co s tím Je jaro. Obkládáme zeì sádrokartonem a utûsàujeme parkety. OdjíÏdím na chalupu a vracím se s prvními záfiijov mi plískanicemi. První podzimní inverze a první noãní nekoneãn ka- el. Sousedka vedle stále topí; na tûstí je zeì ãistá. Z nábfieïí je sly et cinkot tramvají a nepfietrïit zvuk projíïdûjících aut; je jich nûjak víc neï loni. Zvuk kamionû se nese vltavsk m údolím aï od Barrandovského mostu vïum, vïum. Noviny pí í o nejvût ích zneãi Èovatelích ovzdu í: prûmyslové podniky, auta a lokální topeni tû. Druhé dítû a dal í zima strávená pfieváïnû doma. Je krásnû sluneãno a vû ím pleny na balkón. Krásnû uschly, ale jsou stra nû cítit koufiem. Zbytky snûhu mají ãerné pihy. UÏ aby bylo jaro a mohli jsme na chalupu. Dal í zima. Inverzních dní je nûjak víc, ka lou oba dva kluci, pfiidává se atopick ekzém. Diagnóza alergologa astma bronchiale. To má pomalu kaïdé tfietí dítû. Musíme pouïívat dejchadlo s kortikoidy. Jaro, léto, podzim, zima, jaro, léto, kolku star í syn studuje dálkovû, uï tam nebyl tfii mûsíce. Zkou íme speleoterapii; tfii nedûle v ozdravovnû s pobytem v jeskyni. A opakovat kaïd rok; tfii roky po sobû. Nulov efekt. Stûhujeme se na venkov. Je tu krásnû, skoro pofiád fouká vítr. Pfii la zima. Vítr zmizel. Mrzne a je nízká oblaãnost. Ráno vûtrám. Cítím koufi; z komína domu na rohu ulice se valí Ïlutoãern d m. Ach ne! Plazí se na í ulicí; tlak vzduchu mu neumoïní stoupat nahoru. Rychle okno zavírám. Ka el si nás zase na el. Opût noci beze spánku. Bronchoskopie a ph-metrie odhalují chronick zánût. Sláva, alespoà jasnûj í diagnóza. Dlouhodobá cílená léãba spolu s rûstem dûtí mají snad efekt. Klepu na dfievo. Konãí první dekáda 21.století. Pfiichází globální oteplování, pr. Jisté je, Ïe pfii la zima. Mrzne jen pra tí, sluníãko jsme nevidûli uï více neï dva t dny. Musím odpoledne vyvenãit psy. Je ãas návratû lidí z práce. První komíny o tom dávají vûdût irokému okolí; stra n zápach. Hygienici varují pfied nejvût ími zneãi Èovateli ovzdu í jsou to domácnosti, kde topí tuh mi palivy. Je petka s pilinami napu tûn mi vyjet m olejem pevné palivo A co sirnaté nekvalitní hnûdé uhlí Ale zase je levné Prodírám se koufiem. Málem se srazím s maminkou s mal mi dûtmi. Jedno zaãíná ka lat. Stra n zvuk, ten znám. Ka le víc a víc. KaÏd m nádechem inhaluje dávku dehtu a jin ch dobrot. Je to jako zaãarovan kruh. Dal í generace vyrûstá a d chat se nedá. DokáÏe tomu nûkdo pomoci Po mnoha desetiletích se objevuje první vla Èovka pravidelná kontrola soukrom ch komínû i kotlû a následná moïná pokuta. Zákon se pfiipravuje a politici se jak jinak o nûj hádají. Vyhraje zdraví nebo koryto Budou volby. Vede spí koryto. Venku mrzne, je bezvûtfií, v ude je sníh, je to jako zimní pohádka. ALE KDE JE SAK- RA TEN ËASTN KONEC!! MALÉ ZDROJE ZNEâI TùNÍ Jemné ãástice prachu a na nû navázané karcinogenní a toxické látky se vdechováním dostávají hluboko do plicních sklípkû, kde se usazují, a dále mohou b t krví pfiená eny do celého organismu!!! V znamn podíl na tûchto emisích mají A TEë PO- ZOR neregulované spalovací zdroje pro vytápûní domácností! UÏ v roce 2007 se podílely 30 % na celkov ch emisích prachu v âr 70 % na vzniku rakovinotvorn ch polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû pfiiãemï silniãní doprava se podílela 30 % na emisích prachu PM 2,5. B EZEN VáÏení ãtenáfii, v Pfiezleticích je kaïdé pondûlí od do 18.00h otevfiena Místní knihovna. Roãnû se ve spolupráci s knihovnou E. Peti ky v Brand se doplàuje kolem 100 ks knih pro v echny kategorie ãtenáfiû. Zaãnûme od tûch malink ch, pro které jsou zde napfi. Bob a Bobek, králíci z klobouku, Hurvínkovy veãerníãky, Medvídek Pú, pro malé koláky máme velk v bûr klasick ch i tûch ménû znám ch pohádek, pro vût í dûti ãeká dobrodruïná literatura jako jsou od J. Foglara Svorní gambusíni a jiné pfiíbûhy, DobrodruÏství v temn ch uliãkách, dále klasické Verneovky vãetnû Tajemství Viléma Storitze, nebo pro dívky dívãí romány o první láskách napfi. L. Lanczová V echno bude fajn, J. Dûdková Pralinka. MùSÍC KNIH A âtená Ò PAU vyskytují se ve v fukov ch zplodinách, v koufii z vytápûní objektû, ve zplodinách z fiady prûmyslov ch oborû, elektráren ãi tepláren a vznikají pfieváïnû bûhem nedokonalého spalování. V závislosti na obsahu tûchto látek v ovzdu í jsou kontaminovány rostlinné potraviny. âr se zafiadila na ãelo zemí EU s nejhor í kvalitou ovzdu í. A to je více neï alarmující! Nadûji na zlep ení by mûl pfiinést nov zákon o ochranû ovzdu í, kter se koneãnû POPRVÉ zamûfiuje i na kontrolu parametrû mal ch zdrojû pro vytápûní domácností. Návrh zákona zavádí kontrolu technického stavu spalovacích zdrojû vãetnû stûrû z komína. Zní to jako rajská hudba, kdyby se podafiilo najít úãinnou zbraà na ty, jeï patn m provozem kotle ãi kamen obtûïují své sousedy zápachem a koufiem. Doposud byla tato situace nefie itelná, protoïe na postih soukrom ch osob za zneãi Èování ovzdu í tak nûjak ná souãasn právní systém pozapomnûl. Návrh zákona poãítá se zavedením poplatkû za provozování neekologického vytápûní, a to od roku 2015 a progresivním vzestupem (od 500,- do 3000,-Kã). Do té doby dává stát prostor v em na pfiechod k ekologicky etrnûj ímu vytápûní. To byla informace z ledna tohoto roku. Únorové zprávy z této oblasti uï tak skvûlé nejsou. Moravskoslezsk kraj podporuje kontrolu domácích zdrojû zneãi tûní vãetnû poplatkû, jen- Ïe souãasná vláda se staví PROTI, protoïe to by bylo naru ení soukromí a soukromého vlastnictví osob. No hurá, soukromí nade v e!!! Ale to, Ïe JiÏ dlouhá léta je první jarní mûsíc spojován s knihou, potaïmo ãetbou, pofiádají se kniïní veletrhy na mezinárodních úrovních, kde malá i svûtovû známá nakladatelství pfiedvádûjí své novinky na poli kniïním a v e je doplàováno autorsk m pfiedãítáním. Snaha pfiitáhnout lidi a pfiedev ím dûti zpût ke kníïkám je v dobû poãítaãû velk úkol, pfiesto ne nesplniteln. VÏdyÈ je to taková pohoda, schoulit se do kfiesla ãi na gauã s kníïkou a nechat se uná et svûtem fantazie tfieba do pohádky, do daleké i bliï í historie nebo dokonce do budoucnosti. Nadarmo se nafiíká, Ïe kniha je (hned po psu) nejlep í pfiítel ãlovûka, a proto by si mûli lidé tyto pfiátele h ãkat a obklopovat se jimi. BohuÏel cena knih v dne ní dobû je opravdu horentní, ale existuje levnûj í fie ení - staãí zajít pfiece do knihovny; i v té nejmen í místní si urãitû kaïd dokáïe vybrat. A zvlá tû má-li kníïky na starost milá a vïdy ochotná paní knihovnice. A to v e naleznete na Horní návsi, v b valém statku u KfienÛ, kde i tfieba na vás ãeká paní Jarmila Malá, které vede na i knihovnu uï od roku Dali jsme jí slovo: Také máme romány pro Ïeny, vãetnû Románu pro Ïeny, prostû krásnou literaturu jako takovou. I pfiezletiãtí zahrádkáfii a kutilové nepfiijdou zkrátka - pro zaãínající jaro jsou tu knihy o zahradû, pûstování pokojov ch rostlin i chovu zvífiat. Své místo zde má i literatura faktu a velké zastoupení tu mají knihy o Ïivotû slavn ch osobností. Kulináfiství a vafiení na nás ãíhá skoro na kaïdém televizním kanálu, proto mají i ti tûné kuchafiky své vlastní, i kdyï malé, oddûlení. Pro milovníky historie na í obce a irokého okolí máme také nové vydání knihy Brandejs nad Labem, mûsto, panství a okres. První vydání této knihy bylo uï v r a doãtete se tam mimo jiné o vzniku Pfiezletice, názvu obce i o postupném roz ifiování obce. (A na Obecním úfiadû prodávají knihu Pfiezletice od star ch ãasû od rodaãky Vûry Adamcové-Patrasové.) Máme také knihu o Vinofii, Podolánce, Dfievãicích. Pro ty, co radûji nûco krat ího ke ãtení, máme k dispozici na zapûjãení i ãasopisy: Bravo, Kvûty, Praktická Ïena a Sabrina. Knihovna je samozfiejmû vybavena poãítaãem s pfiipojením na internet - ten lze bezplatnû vyuïít a pfiípadné informace si na místû vytisknout. Vûfiím, Ïe vás alespoà nûco z mé nabídky zaujalo a tak se tû ím i na va í náv tûvu. MALÁ JARMILA, knihovnice DùLAJÍ VELKÉ PROBLÉMY zneãi Èovatel naru uje soukromí sv m sousedûm, to asi nikoho nahofie nezajímá. BlíÏí se volby, tak to teprve nikoho zajímat nebude, Ïe! O víkendu tro ka sluníãka a s pfiíchodem pracovního t dne opût nízká inverzní oblaãnost a mráz. Koufi z komínû nemá kam stoupat, odráïí se od tlakové pokliãky k zemi, na ulici, na chodníky, na zahrady. Cestou se oxidy uhlíku a PA uhlovodíkû nabalí na prach a tyto lahûdky volnû poletují pûknû nad zemí a jen ãekají na nadechnutí, a ani nemusí b t hluboké, tfieba i va eho dítûte. A Ïe celou zimu ka le ka lem pfiipomínající du ení tûïkého kufiáka Prosím vás z ãeho, vïdyè pfiece u nás v rodinû nekoufií! A plíce se dál pomalu a jistû zaná ejí rakovinotvorn mi látkami 14 15