ROČNÍK XI ČÍSLO 5/2007 ZDARMA

Transkript

1 Partnerem čísla je společnost ROČNÍK XI ČÍSLO 5/2007 ZDARMA Konference na podporu technického vzdělávání na VŠB-TUO str. 4 5 Zasedala Správní rada VŠB-TUO str. 6 Děkan Fakulty strojní VŠB-TUO Manažerem odvětví roku 2006 str. 7 VŠB-TUO navštívil velvyslanec Francie str. 8 Bakalářské Mladí vědci pasování v Petrohraděna hradu str. 11 Překvapení z ledové plochy str. 14 Společnost Geofin i její ovládané společnosti, díky širokému spektru činností, mají zájem o příliv nové krve v oblasti leteckého průmyslu, řízení leteckého provozu, logistiky, stavebnictví atd. Věřím, že studenti a absolventi VŠB-TU Ostrava reprezentují špičku v oborech technických i ekonomických a jistě se s některými z vás setkám i ve skupině Geofin. Říká ve svém úvodním slově Daneš Zátorský předseda představenstva Geofin, a.s.

2

3 úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka V ûenì pedagogovè, milì studenti, jsem r d, ûe v s mohu prost ednictvìm Ëasopisu Akademik sezn mit s aktivitami spoleënosti Geofin, a.s. SpoleËnost Geofin nepat Ì ke klasick m auditorsk m, stavebnìm ani v robnìm firm m, kterè se zde na tomto mìstï obvykle prezentujì. SpoleËnost Geofin, a.s. pat Ì k nov m modernïjöìm typ m firem na souëasnèm business trhu»eskè republiky. Geofin, a.s. se zamï uje zejmèna na investice do strategick ch projekt a majetkov ch ËastÌ ve v znamn ch subjektech s d razem na akvizice, revitalizace a dlouhodobè zhodnocov nì velk ch a st ednï velk ch firem. Tato Ëinnost je velmi rozs hl a vyûaduje kvalitnì t my odbornìk s erudicì a rozhledem, flexibilnìch jedinc s hlubok mi znalostmi v öirokèm spektru obor. V souëasnè dobï v rozs hlèm portfoliu spoleënosti Geofin figuruje Central Connect Group, Job Air a dalöì spoleënosti, kterè zamï ujì svè aktivity do oblasti leteckèho pr myslu, se sìdlem na letiöti Leoöe Jan Ëka v MoönovÏ. Vlajkovou lodì pro oblast stavebnictvì je vedle menöìch stavebnìch firem öirokospektr stavebnì spoleënost VOKD, mezi jejìû hlavnì aktivity pat Ì pozemnì a podpovrchov stavebnì Ëinnost. Geofin, a.s. rovnïû v znamnï p sobì v oblastech realit, developmentu, d evozpracujìcìho pr myslu a pr myslu na zpracov nì a tïûbu kamene. Sami vidìte, ûe rozsah naöich z jm je opravdu velk a proto takè m me st l z jem o novè spolupracovnìky, kte Ì by se zapojili do jednotliv ch aktivit. OsobnÏ jsem vûdy velmi potïöen, kdyû zjistìm, ûe novì spolupracovnìci sv mi vïdomostmi i mor lnïvolnìmi vlastnostmi dotvo ili existujìcì t my a jsou pro naöi Ëinnost p Ìnosem. SpoleËnost Geofin i jejì ovl danè spoleënosti, dìky zmìnïnèmu öirokèmu spektru ËinnostÌ, majì z jem o p Ìliv novè krve v oblasti leteckèho pr myslu, ÌzenÌ leteckèho provozu, logistiky, stavebnictvì atd. VÏ Ìm, ûe studenti a absolventi VäB-TU Ostrava reprezentujì öpiëku v oborech technick ch i ekonomick ch a jistï se s nïkter mi z v s setk m i ve skupinï Geofin. Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Daneö Z torsk p edseda p edstavenstva Geofin, a.s. Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 5/2007 3

4 Konference na podporu technického vzdělávání na VŠB-TU Ostrava Za osobní účasti premiéra České republiky Ing. Mirka Topolánka se v pátek 18. května 2007 konala v nové Aule konference Technické vzdělání investice do budoucna, kterou uspořádal Rotary klub Ostrava International ve spolupráci s občanským sdružením Becario a VŠB-TU Ostrava. ravskoslezskèho kraje vystoupila n mïstkynï hejtmana PhDr. Jaroslava Wenigerov, p edn öka b valè ministrynï ökolstvì a souëasnè poradkynï premièra PhDr. Miroslavy KopicovÈ se t kala podpory technic- CÌlem konference bylo zejmèna aktivizovat z jem mlad ch lidì o studium technick ch obor na vysok ch ökol ch a ve spolupr ci s Moravskoslezsk m krajem, profesnìmi sdruûenìmi, vysok mi ökolami a odborn mi firmami podpo it systèm st ûì a stipendiì pro studenty technick ch obor. PremiÈr Ing. Mirek Topol nek ve svèm vystoupenì hovo il zejmèna o d leûitosti propojenì vysokèho ökolstvì, vïdy a v zkumu s byznysem. PomocÌ zajìmav ch tabulek a graf nastìnil trendy v voje nejen v poëtech student a absolvent vysok ch ökol v zemìch EU i celosvïtovï, ale zab val se rovnïû komparacì investic do vïdy a v zkumu a jejich strukturou a upozornil na nedostateënou vzdïlanost obyvatel»eskè republiky, jelikoû podìl vysokoökol k je velmi nìzk u lidì mezi pïtaëty iceti aû pades ti Ëty mi roky, ale jeötï varovnïjöì je, ûe je to podobnè i u mladöì generace! ÑJen t in ct procent lidì ve vïku 25 aû 34 let m vysokoökolskè vzdïl nì,ì uvedl premi- Èr. Dodal, ûe jsme v r mci zemì mezin rodnì organizace OECD na chvostu. ÑZa n mi je jen Turecko. Jak to napravit?ì ptal se. Hovo il o nutnosti reformy vysokèho ökolstvì, kterè se neobejde bez soukrom ch zdroj, coû pom ûe k tomu, aby vzdïl nì dos hlo vìce lidì. Tuto situaci by do jistè mìry mohla eöit podpora p jëek na vzdïl nì. ÑChybou je urëitï i to, ûe u n s majì sice studenti öanci pobìrat stipendium, ale podìl p jëek na studium je zanedbateln. Je to p itom öance, jak zv öit zdroje, kterè by öly do vysokèho ökolstvì,ì dodal ministersk p edseda. Z - roveú uvedl na p Ìkladech, ûe zemï, kterè hovo Ì o tom, ûe vysokè ökolstvì je zadarmo, majì mezi vysokoökol ky paradoxnï nejmènï dïtì ze soci lnï slaböìch rodin. U mikrofonu premièra vyst Ìdal rektor VäB- TU Ostrava prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. Ve svèm vystoupenì ocenil, ûe premièr, kter je vzdïl nìm stroja, technickè vzdïl nì m. Vyzdvihnul takè, ûe je p edsedou Rady vl dy pro v zkum a v voj a v zkumu tak m ûe p inèst slìbenè vïtöì mnoûstvì financì. Konference, jejìû v tïûek ve v öi ,- KË byl vïnov n sdruûenì Becario na podporu zahraniënìch st ûì student VäB-TU Ostrava, se z Ëastnila ada dalöìch v znamn ch osobnostì, nap. s p edn ökou na tèma OdbornÈ vzdïl v nì ñ jedna z priorit Mo- kèho vzdïl v nì zejmèna ze strany st tu, technick m vzdïl v nìm a nikem mozk z regionu se ve svèm vystoupenì zab val Ëlen PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R doc. Ing. Petr Wolf, CSc., o priorit ch rozvoje hospod stvì MoravskoslezskÈho kraje pohovo il viceprezident Hospod skè komory»r Ing. Pavel Bartoö, o tradicìch a budoucnosti technickèho vzdïl v nì na st ednìch ökol ch zajìmavï ve svèm vystoupenì hovo il p edseda Asociace pr myslov ch ökol»r a Unie ökolsk ch asociacì»r Ing. Jaroslav Ponec. O v znamu konference svïdëì i fakt, ûe mezi posluchaëi v s le sedïli i v znaënì kapit ni pr myslu z regionu, nap Ìklad p edseda p edstavenstva a gener lnì editel VÌtkovic Ing. Jan SvÏtlÌk, p edseda p edstavenstva akciovè spoleënosti Geofin Daneö Z torsk, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel spoleënosti VOKD Ing. Jan B ezina, prezident SpoleËenstvÌ pr myslov ch podnik Moravy a Slezska Ing. Jan Skipala, Ph.D., gener lnì editelka Agentury pro region lnì rozvoj PaedDr. Pavla B uskov, General Manager HR Department Hyundai Motor Manufacturing Czech Mgr. JaromÌr Radkovsk, MBA a ada dalöìch. Doufejme, ûe uskuteënïn konference i jejì v tïûek p ispïje ke zv öenì z jmu mlad ch lidì o studium technick ch obor na vysok ch ökol ch. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka Foto: Kamila Wysoudilov 4 AKADEMIK 5/2007

5

6 Zasedala Správní rada VŠB-TU Ostrava Na svém řádném zasedání se sešli dne 18. května 2007 členové Správní rady VŠB-TU Ostrava (SR). Vzhledem k volebnìmu obdobì p edsedy SR, kterè je dle statutu dvouletè, a vzhledem k ukonëenì ËlenstvÌ b valèho mìstop edsedy SR Ing. Aleöe ZednÌka, bylo p ikroëeno k volb m p edsednictva Spr vnì rady VäB- TUO. Na n vrh rektora byl p edsedou SR jednomyslnï opïtovnï zvolen Ing. Evûen Toöenovsk a nov m mìstop edsedou prim tor Ing. Petr Kajnar. N slednï tento v znamn org n ökoly projednal a bez p ipomìnek schv lil n sledujìcì dokumenty: ï V roënì zpr vu o Ëinnosti VäBñTU Ostrava za rok 2006, ï V roënì zpr vu o hospoda enì VäBñTU Ostrava za rok 2006, ï RozpoËet VäB-TU Ostrava na rok D le na û dost rektora SR projednala dokumenty t kajìcì se investiënì v stavby ökoly a udïlila souhlas s mimo dn m Ëlen- sk m p ÌspÏvkem ökoly do MoravskoslezskÈho automobilovèho klastru.»lenovè SR v obs hlè diskusi v pr bïhu zased nì vyzvedli mimo jinè pozitivnì trend r stu univerzity, n r st poëtu student, zd raznili prohloubenì dosavadnì spolupr ce ökoly s pr myslovou praxì, kriticky zhodnotili p idïlov nì finanënìch prost edk na v zkum a öpatnou kvalitu z jemc o studium. ZnaËn Ë st diskuse byla zamï ena p edevöìm na problematiku nïkter ch konkrètnìch bod V roënì zpr vy, nap. SWOT anal zy, objasnïnì zkreslenèho vnìm nì ökoly v oëìch ve ejnosti, uplatnïnì absolvent na trhu pr ce, nutnosti zvyöov nì z jmu mladè generace o technickè vzdïl v nì. SR konstatovala existenci naprostèho nedostatku nïkter ch technick ch profesì na trhu pr ce (stroja i, technologovè apod.) a nutnost podpory technick ch studijnìch obor i aplikovanèho v zkumu pro spïön rozvoj ËeskÈho pr myslu. Spr vnì rada zd raznila, ûe prioritou ËeskÈho vysokèho ökolstvì musì b t podpora a rozvoj technick ch studijnìch obor se zamï enìm na modernì technologie, aplikovan v zkum a inovace. V oblasti vïdy a v zkumu byla diskuse d le zamï ena p edevöìm na problematiku objektivnìho v bïru projekt, kterè by mïly b t podporov ny z prost edk na v zkum. V oblasti finanënìho ÌzenÌ ökoly byla pozornost Ëlen SR zamï ena na problematiku rozpoëtov ch priorit, vìcezdrojovèho financov nì a moûnosti Ëerp nì prost edk ze struktur lnìch fond EU. P edpokl danè p ÌötÌ zased nì Spr vnì rady VäB-TU Ostrava se uskuteënì v Ìjnu letoönìho roku. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice Spr vnì rady VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov 6 AKADEMIK 5/2007

7 Děkan Fakulty strojní VŠB-TUO Manažerem odvětví roku 2006 Dne 19. dubna 2007 byly v pražském paláci Žofín vyhlášeny výsledky 14. ročníku soutěže Manažer roku. Vyhlašovateli soutěže jsou Česká manažerská asociace, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Záštitu převzal předseda vlády České republiky. Do soutěže bylo nominováno 166 manažerů a Národní komise rozhodla mezi 72 finalisty o těch, kteří v jednotlivých soutěžních kategoriích obsadili první místa. Manaûerem odvïtvì VysokoökolskÈ vzdïl v nì pro rok 2006 se stal dïkan Fakulty strojnì VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Prof. Horyl byl v roce 2002 jmenov n profesorem v oboru Aplikovan mechanika a v souëasnè dobï p sobì ve funkci dïkana jiû druhè funkënì obdobì. Pod jeho vedenìm fakulta certifikovala SystÈm ÌzenÌ kvality podle»sn EN ISO 9001 a spïönï se zapojila do Programu N rodnì ceny»eskè republiky za jakost. Jak z sadnì problèm by se podle manaûera odvïtvì prof. Horyla mïl v souëasnè dobï vy eöit? ÑZ sadnìm problèmem je nedostateën podpora technickèho ökolstvì st tem i firmami. Podniky, kterè budou finanënï podporovat rozvoj ökolstvì a vïdy musì b t daúovï zv hodnïny.ì JakÈ krèdo zd razúuje? ÑOptimismus, dob Ì a spolehlivì spolupracovnìci a rodinnè z - zemìì. VÌce informacì je k dispozici na adrese: Doc. Ing. Radim Farana, CSc. Manaûer pro kvalitu Fakulty strojnì Foto: archìv soutïûe a autor textu AKADEMIK 5/2007 7

8 VŠB-TU Ostrava navštívil velvyslanec Francie Během dvoudenní návštěvy našeho regionu zavítal velvyslanec Francouzské republiky v ČR Jeho Excelence pan Charles Fries na VŠB-TU Ostrava. Podle ofici lnìho programu se prvnì den svè n vötïvy 21. kvïtna 2007 pan velvyslanec mimo jinè setkal s prim torem Statut rnìho mïsta Ostrava a takè byl pozv n na zahajovacì koncert mezin rodnìho hudebnìho festivalu Jan Ëk v m j. DalöÌ den navötìvil VäB-Technickou univerzitu Ostrava a seöel se s rektorem prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc. a dalöìmi z stupci univerzity. FrancouzskÈ velvyslanectvì v»r m za kol prohlubovat spolupr ci mezi obïma republikami, a proto takè propaguje Francii v oblasti vïdy a techniky a sleduje dïnì na Ëesk ch univerzit ch a vïdeck ch institucìch. Pan velvyslanec d Ìve p sobil na francouzskèm Ministerstvu zahraniënìch vïcì i jako poradce diplomatickèho odboru francouzskèho prezidenta. KromÏ jeho osoby delegaci z stupc FrancouzskÈ republiky jeötï tvo il pan Vincent Moreau, tajemnìk velvyslanectvì FrancouzskÈ republiky v»r a sleëna Jana Kop ivov, ataöè pro decentralizovanou spolupr ci FrancouzskÈho velvyslanectvì. Ing. Petra Kubov ManaûÈrka pro vnïjöì vztahy Na VŠB-TU Ostrava zavítala delegace z Číny Ve dnech 15. až 18. května 2007 navštívila VŠB-TUO delegace z Hubei University of Technology (Čína). Delegace byla vedena rektorem Hubei University of Technology prof. Xion Jianmin. Hubei University of Technology je jedna z p ednìch ËÌnsk ch univerzit a ve svè vïdecko-v zkumnè Ëinnosti se snaûì maxim lnï spolupracovat s odborn mi institucemi ze zahraniëì. Mezi obory, kterè se na Hubei University vyuëujì, pat Ì cel ada technick ch, jak mi jsou strojìrenstvì, elektrotechnika, architektura, ale takè ekonomika, pr - vo, design nebo cizì jazyky. SouË stì n vötïvy ËÌnskÈ delegace byl takè podpis smlouvy o vz jemnè spolupr ci, jejìmû cìlem je kromï odborn ch aktivit prohloubenì soci lnï-kulturnìho porozumïnì mezi obïma univerzitami. P edmïtem smlouvy jsou nap Ìklad: v mïnnè pobyty pro studenty i pedagogy, organizov nì spoleën ch konferencì, semin a setk nì, spolupodìlenì se na v zkumn ch projektech. VäB-TUO neust le pokraëuje v navazov nì nov ch kontakt a partnerstvì s v znamn mi zahraniënìmi institucemi, kterè by se mohly podìlet na spolupr ci v oblasti v uky a vïdecko-v zkumnè Ëinnosti. Smlouva o spolupr ci byla podeps na 16. kvïtna 2007 rektorem Hubei University of Technology prof. Jianmin a rektorem VäB- TUO prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc. Ing. Petra Kubov ManaûÈrka pro vnïjöì vztahy 8 AKADEMIK 5/2007

9 Projekt TEMTIS a vzdělávací materiály Fakulta stavební VŠB-Technické univerzity Ostrava v červnu roku 2006 získala projekt s názvem Educational Materials For Designing And Testing Of Timber Structures TEMTIS v programu Leonardo da Vinci Evropské komise. Jedná se o pilotní projekt, který vzešel ze spolupráce 11 partnerů ze 7 evropských zemí. Partnery projektu jsou Fakulta stavebnì VäB- TU Ostrava,»KAIT Praha, Fakulta stavebnì»vut Praha, RD R ma- ov, Univerzita v Mariboru, Institute of Metal Constructions, Ljubljana (SI), Technick univerzita v Grazu (AT), Vitus Bering Denmark - University College (DK), NTNU ñ Univerzita Trondheim (NO), Fakulta stavebnì Politechniky Opole (PL) a SKSI Bratislava (SK). Koordin torem projektu je Fakulta stavebnì VäB-TUO. Projekt byl zah jen a potrv do CÌlem projektu je vytvo enì souboru vzdïl vacìch materi l z oblasti navrhov nì a zkouöenì d evïn ch konstrukcì. Mezi produkty projektu pat Ì dvï p ÌruËky, datab ze d evïn ch konstrukcì, webovè str nky projektu a po d nì semin. Materi ly budou k dispozici v elektronickè podobï na webov ch str nk ch projektu a takè na DVD nosiëìch. HlavnÌmi cìlov mi skupinami jsou studenti stavebnìch fakult a fakult architektury a d le ËlenovÈ profesnìch komor a organizacì (»KAIT, SKSI,»SSI atd.), ËastnÌci celoûivotnìho vzdïl v nì a ostatnì odborn ve- ejnost. V r mci projektu TEMTIS se dne v brnïnskèm Press centru v are lu BVV uskuteënil odborn semin s n zvem Rozvoj d evïn ch konstrukcì jako souë st doprovodnèho programu StavebnÌch veletrh IBF Semin byl organizov n ve spolupr ci N rodnìho stavebnìho centra, Asociace dodavatel montovan ch dom a VäB- TU Ostrava. Semin hodnotìme jako velmi vyda en, a to jak z hlediska velkèho z jmu student i öiröì ve ejnosti, vhodnèho umìstïnì a data a takè z hlediska odbornèho zajiötïnì. Semin se konal pod z ötitou doc. Ing. Aloise Materny, CSc., MBA, dïkana Fakulty stavebnì VäB-TUO. Na akci se sv mi p ÌspÏvky vystoupili: Ing. AntonÌn Lokaj, Ph.D. z VäB-TUO, doc. Dr. Ing. ZdeÚka HavÌ ov a doc. Dr. Ing. Petr Hor Ëek z Mendelovy zemïdïlskè a lesnickè univerzity v BrnÏ, doc. Ing. Bohumil Straka, CSc. z VUT v BrnÏ, doc. Ing. Petr KuklÌk, CSc. z»vut v Praze a Ing. Ji Ì Pohloudek z firmy RD R ma ov. SouË stì materi l ze semin e bylo takè CD s p ednesen mi p ÌspÏvky. DalöÌ semin v r mci projektu TEMTIS se uskuteënì v Ëervnu tohoto roku v Grazu v Rakousku. BliûöÌ informace o projektu, jeho produktech a pl novan ch akcìch jsou dostupnè na webovè adrese: en/, p ÌpadnÏ na ovè adrese marcela.zahnasova@vsb.cz. Mgr. Marcela Zahnaöov Manaûer projektu TEMTIS Fakulta stavebnì VäB-TUO Projekt E-learningové vzdělávání pro rozvoj spolupráce pracovníků vědy a výzkumu s průmyslovými podniky Vzdělávací projekt CZ / /0436 E-learningové vzdělávání pro rozvoj spolupráce pracovníků vědy a výzkumu s průmyslovými podniky doplňuje systém vzdělávání pracovníků Moravskoslezského kraje, zaměřený na prioritní projekt pólu excelence Centrum pokročilých inovačních technologií. VzdÏl vacì projekt je zamï en na vytvo enì a pilotnì ovï enì speci lnìho vzdïl vacìho programu na VäBñTechnickÈ univerzitï Ostrava. CÌlem je v znamnï p ispït k rozvoji aktivnì spolupr ce pracovnìk vïdy a v zkumu s pr myslov mi podniky. VzdÏl vacì program je sestaven z kurz, kterè umoûnì distanënì formou zìskat znalosti a dovednosti nutnè k efektivnìmu naplnïnì spolupr ce akademickè sfèry s pr myslem. VzdÏl vacì projekt je eöen ve spolupr ci se zkuöen mi partnery ñ Brno International Business School (SVä) a Mendelovou ze- mïdïlskou a lesnickou univerzitou v BrnÏ (VVä). Projekt byl zah jen loni v prosinci a pilotnì ovï enì probïhne do Ëervna PrvnÌ bïh kurz bude zah jen v z Ì 2007 a je urëen pro manaûery Vä, akademickè pracovnìky Vä, VaV pracovnìky Vä, studenty Vä (studujìcì v r mci tzv. nepoë teënìho vzdïl v nì) a pracovnìky institucì eöìcìch vïdeckov zkumnè aktivity. DalöÌ informace m ûete zìskat na Centru transferu technologiì VäB-TUO, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, nebo s vyuûitìm nìûe uvedenèho p ÌmÈho kontaktu: KURZY 1. StrategickÈ ÌzenÌ v oblasti VaV 2. OsobnÌ efektivita ÌdÌcÌho pracovnìka 3. Reakce na pot eby inovativnìch firem 4. Finance a financov nì v zkumn ch projekt 5. ÿìzenì lidsk ch zdroj v oblasti VaV 6. InformaËnÌ pot eby a ÌzenÌ informacì 7. Z sady a principy inovaënìho podnik nì 8. Inovace a role univerzit 9. VÏda, v zkum, inovace 10. ÿìzenì projekt vïdy a v zkumu 11. Vlastnick pr va a ochrana duöevnìho vlastnictvì 12. SystÈm podpory projekt vïdy a v zkumu 13. P Ìprava prezentace, argumentace 14. Rozvoj manaûersk ch dovednostì 15. Rozvoj komunikaënìch dovednostì miloslav.kubis@vsb.cz, tel Ing. Miloslav Kubiö Centrum transferu technologiì AKADEMIK 5/2007 9

10 Životní jubileum prof. Ing. Pavla Marka, DrSc. Profesor Ing. Pavel Marek, DrSc. se narodil v Praze v rodinï strojnìho inûen ra. Po promoci na FakultÏ inûen rskèho stavitelstvì»vut v Praze v roce 1955 nastoupil na Katedru stavebnì mechaniky StavebnÌ fakulty VysokÈ ökoly ûelezniënì v Praze, kde pït let uëil a z roveú pokraëoval ve studiu u profesor J. Duch Ëka a V. Kolouöka. K zìsk nì praktick ch zkuöenostì v oboru ocelov ch konstrukcì se P. Marek ve volnèm Ëase vïnoval pod vedenìm Ing. Z. PavlÌka projektov nì ocelov ch konstrukcì pro rozvìjejìcì se tïûk pr mysl na Ostravsku. V roce 1960 byl jubilant zìsk n z stupcem firmy äkoda PlzeÚ k t ÌletÈmu pracovnìmu pobytu v mïstï Ranchi v Indii, kde plnil odpovïdn kol vedoucìho projektanta ocelov ch konstrukcì objektu ocel rny. Po n vratu do vlasti p sobil P. Marek 18 let na Kated e ocelov ch konstrukcì Fakulty stavebnì»vut pod vedenìm prof. Ing. F. Faltuse, DrSc. Obh jil kandid tskou disertaënì pr ci, aktivnï se zapojil do pr ce normalizaënì komise pro ocelovè konstrukce, vedl studenty v r mci SVO», publikovat v sledky v zkumu a pokraëoval v projektov nì ocelov ch konstrukcì. Ve spolupr ci s Ing. J. Vesel m z VéKG Ostrava a pozdïji s prof. Ing. J. Brad Ëem, CSc. z HutnÌho projektu Ostrava se vïnoval problematice zajiöùov nì ocelov ch konstrukcì proti vliv m hlubinnè tïûby. ZaË tkem roku 1968 se jubilant setkal s hostem praûskè Katedry ocelov ch konstrukcì profesorem L. S. Beedlem z USA, editelem Fritz Engineering Laboratory na universitï Lehigh v Pennsylvanii, coû mïlo velk vliv na celou dalöì cestu jeho odborn m i soukrom m ûivotem. V lètï 1968 byl pozv n prof. L. S. Beedlem ke spolupr ci na novèm v zkumnèm projektu vedenèm nïkolika vïdeck mi kapacitami (profesory G. Irwinem, J. W. Fischerem a P. Parisem v oblasti navy a mechaniky lomu a L. S. Beedlem a L. Tallem v oblasti zbytkov ch pnutì, plasticity a stability). Dva roky n roënè pr ce znamenaly z vaûnou inspiraci pro dalöì aktivity P. Marka po n vratu do Prahy. V roce 1974 obh jil jubilant docentskou habilitaënì pr ci a zaëal se p ipravoval k obhajobï disertace DrSc. Jeho dcera vöak emigrovala do USA a P. Markovi nebylo proto dovoleno doktor t obh jit. Po n sledujìcìm obdobì rostoucì politickè nep ÌznÏ opustil jubilant ke konci roku 1982»VUT. K plnè rehabilitaci a k odd lenè obhajobï DrSc. pr ce doölo aû po roce V letech 1983 aû 1988 byl jubilant zamïstn n ve stavebnìm podniku SSP v Praze a plnil v zkumnè koly zad vanè stavem aplikovanè mechaniky v BrnÏ veden m prof. Ing.V. K upkou, DrSc. V roce 1986 byl pozv n universitou v Edmontonu k profesorskèmu hostov nì v podzimnìm semestru a ke spolupr ci s prof. L. Kennedym zamï enè na rozvoj posudku spolehlivosti konstrukcì. ZaË tkem roku 1987 se jubilant sezn mil s mlad m elektroinûen rem Ing. M. Guötarem, zanìcen m pro rozvoj a aplikace HW a SW, ËÌmû zaëala dlouhodob spolupr ce tèto dvojice zamï en na kvalitativnì zdokonalenì posudku spolehlivosti konstrukcì odpovìdajìcì È e poëìtaë. Jubilant od roku 1989 do 1996 hostoval jako profesor na universitï v Kalifornii. Rozvoj metody posuzov nì spolehlivosti ozna- ËovanÈ pozdïji SBRA byl podporov n v USA universitou SJSU a Americk m Institutem pro ocelovè konstrukce v Chicagu. Vydavatelem CRC Press Inc. na FloridÏ bylo nabìdnuto autor m zpracovat kniûnï dosaûenè v sledky, coû se stalo vyd nìm knihy ÑSimulation-Based Reliability Assessment for Structural Engineersì v roce Na ja e 1996 P. Marek obdrûel pozv nì od p Ìtele prof. Ing. Ji Ìho Brad Ëe, CSc., p ipojit se k t mu p i zakl d nì novè Fakulty stavebnì VäB-TUO. NabÌdka uplatnit tak bohatè zkuöenosti p i zav dïnì v uky a v zkumu v oboru ocelov ch konstrukcì na novè ostravskè stavebnì fakultï byla l kav. Jubilant p ijal pozv nì a v lètï 1996 se vr til do vlasti. Vznik novè fakulty vöak byl mìrnï odd len a jubilant se proto zapojil do vïdecko-v zkumnèho t mu TAM AV»R v Praze (vedenèho editelem prof. Ing. M. Pirnerem, DrSc.) a vïnoval se nad le v zkumu zamï enèmu na rozvoj metody SBRA. Po vzniku FAST VäB-TUO a po vy eöenì pracovnìch, organizaënìch a rodinn ch ot zek byl P. Marek p ijat na fakultu s tìm, ûe k zajiötïnì v uky, vïdecko-v zkumn ch pracì a plnïnì funkce ökolitele doktorand bude do Ostravy dojìûdït z Prahy. Toto uspo d nì se osvïdëilo zejmèna z hlediska spolupr ce a kontaktu novè fakulty s stavem Akademie vïd p i p ÌpravÏ doktorand. Profesorsk habilitace P. Marka se uskuteënila koncem roku Jubilant vïnoval a i nad le vïnuje mimo- dnou pozornost p ÌpravÏ doktorand, je vedoucìm eöitelem grant GA»R, byl inici- torem a vedoucìm eöitelem Ëty letèho mezin rodnìho projekt TERECO (Leonardo da Vinci, Brusel), atd. Na poëetn ch p edn ökov ch cest ch po EvropÏ, severnì Americe a Asii seznamoval s v sledky eöen ch grant i s rozvojem a aplikacemi metody SBRA. Byl zvolen Ëlenem Inûen rskè akademie»r. CeloûivotnÌ snaûenì jubilanta je dokumentov no soustavnou rozs hlou publikaënì a p edn ökovou ËinnostÌ. Je autorem nebo spoluautorem deseti knih, vìce neû Ëty set pracì uve- ejnïn ch v odborn ch Ëasopisech a ve sbornìcìch konferencì a deseti patent. K hlavnìm vïdecko-v zkumn m v sledk m jubilanta za poslednìch dvacet let pat Ì zejmèna v öe zmìnïn n vrh, rozvoj a aplikace p vodnì metody SBRA, jejìû v voj zapoëal spolu s Ing. M. Guötarem, Ph.D. v roce V souëasnosti jsou v sledky spolupr ce s t mem VäB-TUO, TAM AV»R a dalöìch dom cìch a zahraniënìch pracoviöù dokumentov ny öesti knihami, sbornìkem svïtovèho kolokvia Si- BRAMë2002, stovkami publikacì. Metoda je rozvìjena na VäB-TUO tèû v poëetn ch doktorsk ch a docentsk ch pracech. Jubilant inicioval a odbornï Ìdil mezin rodnì i lok lnì odbornè konference. V r mci VäB- TUO zavedl pravidelnè konference se zahraniënì ËastÌ ÑSpolehlivost konstrukcìì. Inicioval pod patronacì VäB-TUO a TAM AV»R svïtovè kolokvium SiBRAMí2002 zamï enè na pravdïpodobnostnì pojetì spolehlivosti s vyuûitìm simulaënì techniky. Akce se Ëastnili experti z 15 zahraniënìch universit. Odborn p Ìnos v sledk celoûivotnì pr - ce jubilanta a vize, se kterou p ed deseti lety nastoupil na VäB-TUO, zaslouûì pozornost. Jeho cìle, kterè Ëasto zd razúuje, jsou p edat odbornè ûivotnì zkuöenosti a poznatky ze zahraniëì i z dom cìch pracoviöù student m, doktorand m a spolupracovnìk m na VäB-TUO. K vytëen m cìl m P. Marka pat ilo a pat Ì tèû uv dït studenty a zejmèna doktorandy do vïdecko-v zkumnè, odbornï-aplikaënì, publikaënì a technicko-osvïtovè i organizaënì pr ce tak jak to poznal na p ednìch z mo sk ch universit ch, a p ipomìnat jim nutnost ovl dnutì angliëtiny a event. nïkter ch dalöìch svïtov ch jazyk. P. Marek Ëasto zd razúuje, ûe mïl v ûivotï ötïstì na mimo dnï dobrè uëitele, od kter ch mnoho zìskal, a to nejen z hlediska profese. Z tïchto vz cn ch osob dnes ûije uû jen nïkolik jeho vzor. Protoûe uû nem moûnost na sklonku sv ch ûivotnìch aktivit vöem vyj d it osobnï sv j dìk a vdïënost za to co se od nich p ijal, dospïl jubilant k z vïru, ûe nejlepöìm podïkov nìm je, kdyû s m bude co nejobïtavïji p ed vat nastupujìcì generaci to, co kdysi od sv ch uëitel p evzal, a co mu v odbornèm i osobnìm ûivotï pom halo. Jubilant se netajì tìm, jak postr d na FAST VäB-TUO p edëasnï zesnulèho p Ìtele prof. Ing. J. Brad Ëe, DrSc., kter byl zkuöen m projektantem betonov ch konstrukcì, vïdecko-v zkumn m odbornìkem, v born m pedagogem, ochotn m r dcem a spolehliv m p Ìtelem. Zvl ötnì uzn nì zaslouûì jubilantova manûelka, kter obïtavï pom hala a st le s pochopenìm vytv Ì p edpoklady k tomu, aby jmenovan zvl dal n roënou odbornou pr ci na VäB-TUO i stovky cest vlakem do Svinova. Profesoru Pavlu Markovi p ejeme jmènem sv m i ostatnìch spolupracovnìk, p tel a student hodnï zdravì, spokojenosti, dobrè pohody a tv rëìho el nu. Doc. Ing. Leo V clavek, CSc. Katedra pruûnosti a pevnosti FS Foto: archìv 10 AKADEMIK 5/2007

11 Mladí vědci v Petrohradě V dubnu letošního roku se v Ruském Petrohradě konal již 6. ročník mezinárodní konference mladých vědců TOPICAL ISSUES OF RATIONAL USE OF NATURAL RESOUR- CES, kterou pořádá pod záštitou Ruského ministerstva školství a vědy St. Petrsburgský Gasudarstvenyj Gornyj Institut. Pohled do historie institutu n s zavede do roku 1773, kdy se na z kladï dekretu carevny Kate iny II. tento institut zakl d a tìm se st v prvnìm vyööìm technick m uëiliötïm v Rusku. Tento fakt je zn t ze vöech konferenënìch s l, mìstnostì, uëeben i laborato- Ì. Tv Kate iny II. n s prov zì po celèm p ekr snèm a mohutnèm komplexu St. PetersburgskÈho Institutu. V souëasnè dobï m Gornyj institut 6 fakult a studuje zde vìce neû 7500 student z mnoha zemì celèho svïta, kte Ì se zamï ujì na studium p ev ûnï v oblastech geologie, hutnictvì, v stavby dol, geodèzie, ekonomiky a dalöìch. Svou jedineënostì n s upout Gornyj muzej. Skvostem jsou zejmèna p ekr snè sbìrky mineralogickè, paleontologickè a petrografickè. LetoönÌho 6. roënìku mezin rodnì konference mlad ch vïdc, kterou slavnostnï zah jil velmi p sobiv m projevem rektor GornÈho institutu prof. V. S. LitvinÏnko, se z Ëastnilo vìce neû 400 doktorand z 15 zemì svïta a vìce neû 30 akademick ch institut, kte Ì byli rozdïleni do celkem 8 pracovnìch sekcì. 1 (Geology), 2 (Topical Issues of Exploration and Development of Oil-and-gas Fields), 3 (Topical Issues of Mining Ore and Non-metallic Minerales), 4 (Geodesy, Geomechanics and Underground Construction), 5 (Geotechnical Engineering, Energy and Automation), 6 (Metalurgy), 7 (Economics and Management), 8 (Ecology and Environmental Protection). Prezentace v jednotliv ch sekcìch trvaly celkem t i dny a prezentovalo se v nich vìce neû 400 ËastnÌk. JednotlivÈ p ÌspÏvky hodnotila odborn komise sloûen z vedoucìho sekce a pïtice odborn ch profesor, kte Ì hodnotili jak vïdeckou Ë st, tak takè kvalitu p ednesenì problematiky a roveú prezentace. Na z kladï pozv nì od organizaënìho v boru konference a takè na doporuëenì koleg, kte Ì byli ËastnÌky konference v minulèm roce, se tèto konference letos z Ëastnila poëetn skupina mlad ch vïdc, doktorand a student z VäBñTU Ostrava: z FMMI (12 ËastnÌk ), HGF (5 ËastnÌk ), EKF (6 ËastnÌk ) a FS (1 studentka). NejpoËetnÏjöÌ skupinou autor byla v letoönìm roce zastoupena Katedra ochrany ûivotnìho prost edì v pr myslu z FMMI (7 ËastnÌk ). Vöichni ËastnÌci se konference aktivnï z Ëastnili a v sledky svè pr ce prezentovali v sekcìch 5, 6, 7, a v sekci 8, kter byla nejpoëetnïji zastoupena (44 pracì). ObrovskÈho spïchu dos hla Gabriela LyËkov (sekce 8), kter svou pracì ÑBiodegradation of PAHs, PCBs and PHC in sediments from the Manmade Water Course of»ern p Ìkop in the Municipal Territory of the Ostrava Cityì zaujala odbornou komisi a obsadila 1. mìsto v sekci. VelkÈho spïchu dos hli ve sv ch sekcìch Ji Ì Fiedor (sekce 5), kter obsadil 3. mìsto mezi 37 pracemi a obdrûel Ëestn diplom a ocenïnì, a Ivo Szurman (sekce 6), kter obdrûel rovnïû 3. mìsto v sekci. ËastnÌci obdrûeli soubor materi l o Gornom institutu, sbornìk refer t a n dhernou publikaci o HornickÈm muzeu. Cel konference byla velmi dob e p ipravena po vöech str nk ch. VeökerÈ n klady na ubytov nì a stravu hradila hostitelsk univerzita. Ëast- nìci konference byli ve veëernìch doprovodn ch programech sezn meni s p ebohatou historiì mïsta Petrohradu spojenou s autobusovou prohlìdkou po nejv znamnïjöìch pam tk ch (Aurora, ZimnÌ pal c, Ermit û, Petropavlovsk pevnost, Smoln pal c atd.). KromÏ n vötïvy pam tek se naskytla ËastnÌk m moûnost, prohlèdnout si vybavenì laborato Ì, uëeben a samoz ejmï p ekr snè HornickÈ muzeum. Z vïrem m ûeme konstatovat, ûe tato konference byla velk m p Ìnosem pro vöechny z ËastnÏnÈ a takè je pobìdla k dalöìmu prohlubov nì jejich znalostì a vïdomostì, aby se i v dalöìch letech mohli na mezin rodnìch konferencìch prezentovat stejnï spïönï jako v letoönìm roce. Za vöechny ËastnÌky: Kolektiv Katedry ochrany ûivotnìho prost edì v pr myslu FMMI Foto: archìv Katedry ochrany ûivotnìho prost edì v pr myslu FMMI AKADEMIK 5/

12 Vzdělávací cyklus Jak uspět na trhu práce Již druhým rokem proběhl na technických fakultách VŠB-TU Ostrava cyklus přednášek s názvem Jak uspět na trhu práce. Cílem bylo poskytnout studentům posledních ročníků bakalářských i magisterských studijních programů informace potřebné pro vstup na trh práce a připravit jim ve spolupráci se zaměstnavateli dostatečné informační zdroje pro jednodušší přechod ze studia do zaměstnání. General Manager HR Department Hyundai Motor Manufacturing Czech Mgr. JaromÌr Radovsk, MBA Jednotliv ch p edn öek se zhostili profesion lovè z ad person lnìch manaûer prestiûnìch zamïstnavatel spolupracujìcìch s INFOCENTREM VäB-TUO jako Siemens, Procter&Gamble, Hyundai Motor Manufacturing Czech, Osram Brunt l, Philip Morris»R, Bosch Diesel, Bang&Olufsen a VOKD. Cyklus p en öek zah jil specialista komunikace Ing. Jan Kopeck ze spoleënosti Siemens s p edn ökou na tèma Vyhled v nì zamïstnavatele. Studenti se mohli nap Ìklad dozvïdït jak hledat a najìt perspektivnì zamïstn nì, kterè profese mohou jako absolventi vykon vat a jakè jsou jejich finanënì aspekty. DalöÌm tèmatem byly PreferovanÈ kompetence absolvent, kterou p edn öel HR manager C&SR spoleënosti Procter&Gamble Ing. Ivan Baranec a zd raznil v Ëet hlavnìch dovednostì d leûit ch pro praxi. T etì p edn öku na tèma JazykovÈ kompetence absolvent zah jili netradiënìm zp sobem, a to v anglickèm jazyce, z - stupci firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech pan Mgr. JaromÌr Radkovsk, MBA a panì Ing. Kate ina Holuöov. P edn öka se t kala stavu jazykov ch znalostì v»r, jazyku jako souë sti kultury a forem jazykovè v uky. DalöÌ p edn öku na tèma PrvnÌ kontakt se zamïstnavatelem p edn öela specialistka pro n bor zamïstnanc Ing. MarkÈta Hrychov ze spoleënosti Osram Brunt l. Velk m p Ìnosem tèto p edn öky pro studenty byly informace o tom, jak napsat motivaënì dopis, jak vytvo it strukturovan ûivotopis nebo jak se p ipravit na pohovor. Velk m z jmem student o p edn öku se mohla pochlubit Mgr. Vendula Hochov ze spoleënosti Philip Morris»R, kter p ed- Specialista komunikace SIEMENS s.r.o. Ing. Jan Kopeck Na sklonku července proběhne v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava tradiční letní kurz, který je zaměřen na podporu všestranného osobního rozvoje, letos zaměřený především na tyto oblasti: 1. V termìnu 23.ñ racion lnì ËtenÌ, rychloëtenì, efektivnì studium, Information Management, zvl d nì z plavy e- mail ñ pro vöechny, kdo pracujì duöevnï a majì pocit, ûe nestìhajì vöechno p eëìst a rychle si vybrat z p eëtenèho to podstatnè 2. Dne probïhne kurs Jak se efektivnï uëit cizì jazyk ñ zlomte svè vïënè zaë teënictvì v angliëtinï 3. Dne se bude konat kurs To nejlepöì z komunikaënìch dovednostì. M te-li chuù si v p ÌjemnÈ atmosfè e prohloubit svè schopnosti a tìm zapracovat na svè osobnì pohodï, nev hejte a sv p nì Ëasti sdïlte na kontaktech INFOCENTRA n öela na tèma P ijìmacì pohovor. P edn öku o Trainee programech p ednesla Mgr. Vendula Nejedl ze spoleënosti Bosch Diesel. Studenti se mohli dozvïdït o systèmu ökolenì, rotaënìm programu Ëi o v znamu trainee program. P edposlednì p edn öka byla na tèma Assessment centra. Vedla ji, spolu s kolegy, personalistka Ing. Nat lie Davasov. Studenti si mohli vyzkouöet test ÑN zorovè adyì, kter jim byl n slednï vyhodnocen. Cyklus p edn öek zavröil PhDr. HR manager C&SR Procter&Gamble Ing. Ivan Baranec ZdenÏk Star, person lnì editel VOKD, a.s., p edn ökou na tèma PracovnÌ smlouva a zamïstnaneckè v hody. Vöechny p edn öky mïly u student velk ohlas, proto z nich bude zpracov na ucelen publikace, kter bude student m k dispozici. INFOCENTRUM VäB-TUO touto celoroënì aktivitou doplúuje öirokè spektrum sluûeb vedoucìch k vyööìmu uplatnïnì naöich budoucìch absolvent na trhu pr ce. Na tomto mìstï bychom chtïli podïkovat vöem p edn öejìcìm i z ËastnÏn m student m a tïöìme se na dalöì spolupr ci, nejd Ìve v zimnìm semestru na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava. Text a foto: Bc. Jana äùastn INFOCENTRUM VäB-TUO Zpříjemněte si léto hodnotným kurzem Davida Grubera VäB-TUO: na tel nebo e- mailem na adrese icentrum@centrum.cz. VÌce informacì o pr ci Davida Grubera naleznete na Ing. Jaroslav éelasko INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: archìv 12 AKADEMIK 5/2007

13 Malé ohlédnutí za netradičním ročníkem konference Jakost Quality 2007 Motto Jakost netradičně předesílalo termín 16. ročníku mezinárodní konference Jakost - Quality 2007, letos vskutku netradičně konané již v březnu. Jediným důvodem posunu termínu byla v současnosti vrcholící příprava 51. světového kongresu EOQ, který se uskutečnil v květnu v Praze a dalo se vcelku logicky očekávat, že souběh obou akcí by mohl výrazně poznamenat (zejména co do účasti) všechny zainteresované strany. A tak, jako kaûd m rokem, jsme i letos v OstravÏ opït p ivìtali naöe i zahraniënì odbornìky, vedoucì pracovnìky, öpiëkovè manaûery, profesion ly a odbornìky jakosti, pedagogy a studenty Sä a Vä, aby prodiskutovali nejnovïjöì praktickè zkuöenosti a nejaktu lnïjöì trendy podnikovèho ÌzenÌ. Dokladem, ûe se i letoönì ñ byù ponïkud ÑnetradiËnÌì konference vyda ila, byla opït velmi hojn Ëast, ale p edevöìm jiû tradiënï vynikajìcì reference samotn ch ËastnÌk (vëetnï tïch zahraniënìch, viz Ël nek Stevena Unvina), kterè jsou pro spoleënost D m techniky Ostrava, spoleënï s Katedrou ÌzenÌ jakosti FMMI jako po adateli, zavazujìcì pro vöechny n sledujìcì roënìky. Co se t Ëe promotion celè akce, je zapot ebì zmìnit SbornÌk anotacì v rozsahu 257 stran s p ÌspÏvky p edn öejìcìch, vyd nì Ëasopisu Jakost pro ûivot, vïnovanèho konferenci, pr bïûn inzerce, Ël nky a upout vky v odborn ch periodik ch, tiskovè zpr vy v mèdiìch (SvÏt jakosti, ModernÌ ÌzenÌ, Hospod skè noviny, Prosperita, MF Dnes, Pr vo,»esk televize,»esk rozhlas) a dalöì. Konference byla po d na v r mci N rodnìho programu podpory jakosti 2007 a vedle vodnìho plen rnìho bloku s adou vystoupenì v znamn ch odbornìk z tu- zemska i zahraniëì pracovala v n sledujìcìch sekcìch: Jakost ÌzenÌ pr myslu SystÈm ÌzenÌ ve stavebnictvì Metody a n stroje managementu jakosti a neust lèho zlepöov nì Synergie v ÌzenÌ ñ od ISÿ ke spoleëenskè odpovïdnosti a udrûitelnèmu rozvoji Vöechno je v lidech ñ spïch i ne spïch Principy excelence v podnikovè praxi TradiËnÌ souë stì konference byl spoleëensk veëer s p ed v nìm ocenïnì a certifik t. V letoönìm roce byl udïlen spoleënosti VÌtkovice Mechanika s. r. o. certifik t»sn EN ISO 9001:2001 pro n sledujìcì obory ËinnostÌ: Opravy, rekonstrukce a drûba strojnìho a elektro za ÌzenÌ ve strojìrenstvì, hutìch a energetice. V roba a opravy strojnìch dìl a ocelov ch konstrukcì. Sluûby v oblasti mï enì a regulace. Druhou ocenïnou byla akciov spoleënost SeveromoravskÈ vodovody a kanalizace Ostrava, kter obdrûela certifik t integrovanèho systèmu ÌzenÌ pro n - sledujìcì obory ËinnostÌ: V roba a dod vka pitnè vody. Odv dïnì a ËiötÏnÌ odpadnìch vod. Provozov nì vodovod a kanalizacì. V r mci slavnostnìho veëera probïhl rovnïû k est nov ch odborn ch publikacì prof. Ing. Josefa ToöenovskÈho, CSc.: EkonomickÈ a technologickè hodnocenì zp sobilosti proces a prof. Ing. R ûeny Pet ÌkovÈ, CSc.: LidÈ v celopodnikovèm ÌzenÌ. Co Ìci z vïrem? Snad, ûe se budeme opït tïöit na spoleënè shled nì v OstravÏ p i p ÌötÌm, uû 17. roënìku mezin rodnì konference, v naöem tradiënìm kvïtnovèm termìnu (20. ñ ). SrdeËnÏ zveme ñ za programov v bor Prof. Ing. R ûena Pet Ìkov, CSc. ÿeditelka Domu techniky Ostrava Foto: archìv AKADEMIK 5/

14 Ohlédnutí za jarním mineralogickým setkáním V sobotu 7. dubna 2007 se v prostorách Nové menzy uskutečnilo tradiční mineralogické setkání. Tato akce, jejímž organizátorem je Hornicko-geologická fakulta, má dlouholetou tradici. Na naší škole se koná již několik let, a to pod záštitou rektora VŠB-TUO prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. gii a hornictvì. PotÏöujÌcÌ se jevì, ûe mezi vìce neû Ëty mi sty n vötïvnìky bylo i kolem 150 dïtì, kterè sem p il kal z jem o kr - su neûivè p Ìrody. Na mineralogickèm setk nì se z roveú mohli ËastnÌci sezn mit s moûnostmi studia na HornickoñgeologickÈ fakultï, kde studenti bakal sk ch, magistersk ch a doktorsk ch program hloubïji pronikajì do problematiky geovïdnìch disciplìn. Byly zde k dispozici propagaënì materi ly k tomuto studiu a informace poskytovaly i studentky doktorskèho studia. TradiËnÏ byl projeven z jem i o studium senior, a to o Univerzitu 3. vïku, kterou HGF v oboru Geologie jiû nïkolik let spïönï po d. DalöÌ souë stì tèto akce byla moûnost bezplatnè prohlìdky sbìrek GeologickÈho pavilonu prof. F. PoöepnÈho, kterè uû v dobï, kdy VäB sìdlila v P Ìbrami pat ily k svïtovï uzn van m kolekcìm. V pr bïhu vìce neû 150tiletÈ historie sbìrek se tyto rozrostly o dalöì expon ty a expozice a v souëasnosti sbìrkov fond zahrnuje okolo expon t, z nichû je asi Ëtvrtina vystavena. NÏkterÈ z expozic GeologickÈho pavilonu jsou jedineën mi v r mci celè»r (nap. sbìrka prof. F. PoöepnÈho nebo sbìrka radioaktivnìch surovin). Na tomto jarnìm setk nì se prezentovalo s uk zkami Ë stì sv ch sbìrek 37 vystavovatel z tuzemska, Polska a Slovenska. KromÏ miner l a zkamenïlin se zde objevovala takè odborn literatura, kter tu byla zastoupena od monografiì z 19. stoletì aû po literaturu souëasnou. Na v stavnìch stolech byly k vidïnì takè zn mky, mince a dalöì p edmïty, kterè se tèmaticky v ûì ke geolo- Mineralogick setk nì se konajì dvakr t roënï. DalöÌ akce probïhne 20. Ìjna BliûöÌ informace o tïchto setk nìch lze nalèzt na webov ch str nk ch GeologickÈho pavilonu: Douf - me, ûe v s tato setk nì zaujmou a stanete se jejich dalöìmi spokojen mi n vötïvnìky. Ing. Miloö Duraj, Ph.D. Foto: Ing. Karel B Ìza Institut geologickèho inûen rstvì HGF Překvapení z ledové plochy hokejisté obhájili Akademický titul! Hokejisté VŠB-TUO získali už 2. titul za sebou na Akademickém mistrovství ČR. Bilance týmu z uplynulých čtyř ročníků: místo, místo, místo, místo. Naöe cesta za obhajobou titulu byla tïûk. Z nov ch hr Ë byli nejvïtöì posilou Ondra TatarËÌk v 1. toku a Ondra K Ìû ve 2. toku. Pro n s byl nejvïtöì problèm termìn turnaje. Hr Ëi mïli po sezonï a trvalo, neû se dostali do tempa. AM mïlo urëitï vyööì roveú neû vloni. Kaûd rok jsou lepöì hr Ëi, dokonce se objevili i hr Ëi z extraligy a hr - Ë 1. ligy bylo vìc neû vloni. R d bych naöim hr Ë moc podïkoval za to, ûe hr li srdcem a pod vedenìm kapit na Michala Holuöi dali do z vïreën ch z pas v play off vöechny sìly. StejnÏ tak dïkuji celèmu realizaënìmu t mu. VlastnÌ turnaj zaëal pro n s neöùastn m z pasem ve skupinï s OU, kter posìlila t m hr Ëi z I. a II. ligy. Po dalöì proh e ve skupinï s FSpS Brno 1:5 jsme bojovali o postup ze 3. mìsta. 2 prohry n m pomohly. Hr Ëi si uvïdomili, ûe mohou vyhr t jenom kdyû na ledï nechajì duöi. PoslednÌ 2 z pasy byly vz cnï vyrovnanè a rozhodly samostatnè n jezdy. Podrûel n s vynikajìcì Duöan äafr nek v brance a naöi st elci Honza Weiss a Petr JaneËka, kter stejnï jako loni rozhodl fin le v n ö prospïch. Ve fin le jsme prohr vali v 17. vte inï 0:1 a vypadalo to öpatnï. Hr Ëi projevili ûasnou disciplìnu a bojovnost a dìky naöim opor m Ondrovi TatarËÌkovi a Honzovi Dreslerovi jsme otoëili stav na 2:1. Stav jsme neudrûeli a v z vïru bylo drama, ve kterèm jsme mïli vìce ötïstì. PaedDr. ZdenÏk Br zdil TrenÈr hokejist VäB-TUO Foto: archìv Jan Blucha, Jan Dresler, Michal Holuöa, Petr JaneËka, Ond ej K Ìû, Michal Kukol, Tom ö MÏch, Hynek NÏmec, Ladislav Opravil, Jan Pazdera, Petr Pfeiler, Jan Schreier, Tom ö Sko- Ëovsk, Pavel Slowik, Martin Stratil, Duöan äafr nek, Ond ej TatarËÌk, David VaötÌk, Jan Weiss, Luk ö Zientek; RealizaËnÌ t m: trenèr PaedDr. ZdenÏk Br zdil, asistent trenèra Mgr. Miloö KosÌk, manaûer t mu Ing. Eduard Kova Ìk, kustod Ladislav Bˆhm 14 AKADEMIK 5/2007

15 Prezentace VŠB-TUO v Londýně Další úspěch doktorandů FS 1. místo Ceny ERIN 2007 Ve dnech dubna 2007 se konal první ročník mezinárodní konference mladých výzkumníků a doktorandů ERIN 2007 (EDUCATION, RESEARCH, INNOVATION). Konferenci při příležitosti 70. výročí založení STU v Bratislavě pořádala Katedra výrobní techniky Strojníckej Fakulty STU v Bratislavě pod záštitou děkana fakulty doc. Ing. ubomíra Šooše, Ph.D. CÌlem akce bylo vytvo it moûnosti pro prezentace, vz jemnè porovn nì v sledk vïdeckov zkumn ch pracì a nav z nì spolupr ce doktorand a mlad ch v zkumn ch pracovnìk. P ÌspÏvky ËastnÌk byly pre- zentov ny v Ëty ech sekcìch zamï en ch na tèmatickè okruhy InovaËnÌ technologie, V robnì technika, Zdroje energie a Komplement rnì tèmata. ËastnÌci mïli p Ìleûitost prezentovat v sledky svè pr ce takè formou posterovè v stavy. V stavy se aktivnï z - Ëastnili za FS Ing. Robert»ep, Ph.D., doc. Ing. VladimÌr Vrba, CSc. s posterem na tèma ÑZkouöky n stroj z eznè keramiky v podmìnk ch p eruöovanèho ezuì a Ing. Marek SadÌlek, Ph.D., Ing. Viktor Uhl s posterem o problematice zvyöov nì v robnosti u vybran ch frèzovacìch postup. Počátkem roku 2007 obdržely všechny české vysoké školy nabídku Velvyslanectví České republiky v Londýně na podporu rozvoje svých mezinárodních aktivit ve Spojeném království. Protože naše univerzita reagovala nejrychleji souborem témat a oborů, v nichž by jednotlivá pracoviště školy měla zájem o spolupráci s britskými partnery, velvyslanectví uspořádalo prezentační fórum přímo na ambasádě v Londýně, kam byli pozváni reprezentanti britských univerzit, polytechnik, výzkumných institucí i zástupci britských firem. Akce probïhla ve dnech 23. a 24. dubna pod n zvem ÑPartnerstvÌ ve v zkumu a technologiìch ñ ObnovitelnÈ zdroje energie, environment lnì a informaënì technologieì pod z ötitou velvyslance ve SpojenÈm kr lovstvì pana Jana Winklera za Ëasti Ëty pracovnìk VäBñTechnickÈ univerzity Ostrava a asi 25 britsk ch partner. HlavnÌm cìlem bylo nav z nì nov ch kontakt s britsk mi vysok mi ökolami a institucemi, zab vajìcìmi se vïdecko-v zkumnou ËinnostÌ. BritskÈ univerzity disponujì odborn m renomè, kvalitnìm materi lnìm i finanënìm z zemìm a p edstavujì vyhled vanè partnery pro eöenì ady vïdeck ch a technologick ch projekt v r mci program EvropskÈ unie. V souëasnè dobï, kdy probìh intenzivnì p Ìprava projekt pro 7. R mcov program EU, je tento z jem jeötï umocnïn. TÈmata lond nskè prezentace ñ obnovitelnè zdroje energie, environment lnì technologie a pokroëilè informaënì technologie - odpovìdala evropsk m a britsk m priorit m ve vïdï a v zkumu a nabìdka na spolupr ci v tïchto oborech ze strany VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava se setkala se znaën m ohlasem u potencion lnìch britsk ch partner. V n vazn ch dvoustrann ch jedn nìch byly dohodnuty moûnè okruhy spolupr ce p i projektech 7. R mcovèho programu EU i v mïnnè st ûe doktorand a mlad ch vïdeck ch pracovnìk. Zhruba desìtka z stupc z p Ìtomn ch britsk ch univerzit projevila z jem o kooperaci v oblasti v roby biopaliv z produkt a odpad NedÌlnou souë stì programu konference bylo udïlenì Ceny ERIN Moûnost hlasovat a podpo it tak nejzajìmavïjöì tèma p ÌspÏvku, hodnotnè v sledky v zkumu, originalitu a nejlepöì prezentaci p ÌspÏvku, mïli vöichni ËastnÌci konference. Z vïrem konference byly v sledky hlasov nì slavnostnï vyhl öeny a ocenïni prvnì 3 nej spïönïjöì p ispïvatelè. Velmi potïöujìcì je fakt, ûe mezi ocenïn mi figuruje i jmèno studentky internìho doktorskèho studia Fakulty strojnì, Katedry obr bïnì a mont ûe Ing. et Ing. Mgr. Jany Nov kovè, kter naöì univerzitu i Fakultu strojnì reprezentovala p ÌspÏvkem na tèma ÑKreativnÌ tvorba produkt v progresivnìm obr bïnìì. p i zemïdïlskè v robï vëetnï v roby bionafty, v roby elektrickè energie z biomasy a dalöìch obnoviteln ch zdroj, o kogeneraci tepla a elekt iny, o novou dynamicky se rozvìjejìcì se oblast vizualizace a sdìlenì dat i v voj softwaru pro biomedicìnskè inûen rstvì. Moûnosti spolupr ce se nabìzejì takè p i v voji souë stek pro automobilov pr mysl a v öirokè paletï modernìch ekologicky öetrn ch technologi- Ìch, v ochranï ûivotnìho prost edì a dalöìch. Prvo adou prioritou nynì bude p emïnit dohodnut tèmata spolupr ce v konkrètnì vïdeckè projekty. Povzbuzeni spïön m vystoupenìm na britsk ch ostrovech p ipravujeme podobnè prezentace takè v jin ch zemìch s vysok m potenci lem pro öirokou spolupr ci ve vïdï a v zkumu. Z evropsk ch zemì je ve st diu intenzivnìch p Ìprav prezentace v NÏmecku, s kladnou odezvou se setkala naöe snaha o hluböì kooperaci s National Taiwan University of Science and Technology v Taipei, hlavnìm mïstï Tchajwanu. Ing. Wolfgang Meleck VedoucÌ OddÏlenÌ VaV a zahraniënì spolupr ce ve VaV ZÌskanÈ 1. mìsto Ceny ERIN 2007 je v sledkem cìlevïdomè pr ce na naöì kated e a odmïnou za silì vïnovanè novè vïdnì disciplìnï ÑKreaticeì, jakoûto vizi budoucnosti p i tvo enì produkt. Podobn ocenïnì jsou pro n s d leûitou zpïtnou vazbou, ûe naöi studenti a mladì v zkumnì pracovnìci katedry jsou spïönì nejen v r mci»r, ale takè v mezin rodnìm kontextu. Naöe podïkov nì pat Ì organiz tor m akce za skvïle p ipravenou konferenci. Doc. Dr. Ing. Josef Brychta VedoucÌ Katedry obr bïnì a mont ûe FS Foto: Ing. Lucia PloskuÚ kov»lenka organizaënìho v boru ERIN 2007 AKADEMIK 5/

16 Hornické kolonie se konečně dočkaly Ostravské hornické kolonie se konečně dočkaly vlastní monografie: Katedra společenských věd VŠB-TUO pod vedením doc. Dr. Mgr. Tomáše Hauera velmi vstřícně a operativně umožnila vydat totiž svému členovi, ostravskému historikovi PhDr. Martinu Jemelkovi, Ph.D., knihu o Šalomounské kolonii v Moravské Ostravě. VäB-TUO tak vyslala do svïta prvnì knihu o konkrètnì ostravskè dïlnickè kolonii a stala se vydavatelem monografie, kter v»eskè republice zatìm nem obdobu. ÑJe to moûn neuvï itelnè, o koloniìch toho bylo hodnï naps no a snad kaûd obyvatel Ostravy o nich nïco m lo vì, ale zatìm neexistovala jedin kniha, kter by detailnï sledovala stavebnì, demografick, spoleëensk, spolkov, politick a kaûdodennì ûivot v nïjakè hornickè nebo hutnickè kolonii. Tato kniha je tedy prvnì a jsem up ÌmnÏ r d, ûe vych zì pr vï dìky VäB-TUO,ì sdïlil mi autor. Kniha s aû hovorovï znïjìcìm n zvem ÑNa koloniiì detailnï zachycuje ûivot v nejvïtöì ostravskè hornickè kolonii p ibliûnï v letech 1873ñ JejÌ nejvïtöì p Ìnos spoëìv vedle stavebnï historick ch a historicko demografick ch kapitol v z vïreën ch kapitol ch, v nichû autor rekonstruuje kaûdodennì ûivot obyvatel kolonie: p ed Ëten i defilujì hornickè m my a p ÌsnÌ otcovè, sousedky peëìcì chleba v pek rn ch a podnikavì horniëtì d chodci, invalidè a legion i, trafikanti a trhovkynï, zn mì pijani a karbanìci, hospodötì a animìrky, volnomyölenk i a bezvïrci, trampi a rudì skauti, salesi nötì knïûì a socialistiëtì agit to i. ZasvÏcenÈ Ëten e moûn mile p ekvapì obs hl pozn mkov apar t, dlouh seznam pouûitè literatury a nezvykle objemnè anglickè resumè. Kniha m jeötï jednu milou zvl ötnost, kterou autor nezapomnïl zmìnit hned v vodu: ÑKdyû jsem na podzim 2006 poprvè smï oval na Katedru spoleëensk ch vïd VysokÈ ökoly b ÚskÈñTechnickÈ univerzity Ostrava, na nìû jsem mïl zah jit svou akademickou dr hu, byl to pro mne v urëitèm slova smyslu spìöe n - vrat neû zaë tek novè ûivotnì periody. Vr til jsem se na äalomounu. Tentokr t ovöem nikoliv prost ednictvìm archivnìch pramen nebo pamïtnick ch vypr vïnì, ale tak ka hmatatelnï: pracuji v mìstech, kde st valy na HornickÈ ulici jednopatrovè domy kolonie, obklopenè vzrostl mi kaötany a zahr dkami. ChtÏlo by se mi Ìci, ûe äalomouna se mi stala osudem.ì P estoûe PhDr. Martin Jemelka, Ph.D., Ëten e svè knihy nijak neöet Ì a servìruje jim po dnou d vku historick ch dat a konstrukcì, jeho monografie rozhodnï nenì nezajìmav. ZaplÚuje mezeru v region lnìch dïjin ch a pojedn v o zajìmavèm a aktu lnìm spoleëenskèm a historickèm tèmatu. ÑTÏm, kdo by se nechali odradit detailnìmi anal zami stavebnìho a demografickèho v voje äalomounskè kolonie bych doporu- Ëil, aby zaëali knihu ËÌst v polovinï, st Ìdali kapitoly, nebo nejlèpe ji Ëetli od konce,ì dod v öibalsky mlad historik. Knize lze jen p t, aby se dostala ke sv m Ëten m a aby v nì nalezli kus sv ch vlastnìch dïjin. ÑA co bude n sledovat?ì zeptala jsem se autora. ÑNa druhè knize uû pracuji, bude ñ jak jinak ñ o ostravsk ch koloniìch, ale tentokr t v nì budou mluvit samotnì obyvatelè koloniì a j na to jen ñ jak Ìkal Jan Werich v TÏûkÈ Barbo e ñ kydnu Ëty i svazky pozn mkovèho apar tu,ì dod v se smìchem autor. Mgr. Jana Matochov Katedra spoleëensk ch vïd VäB-TUO Stříbro a bronz veslařů VŠB-TUO na Akademickém mistrovství ČR V Praze na Vltavě se uskutečnilo Akademické mistrovství ČR 2007 ve veslování, které bylo vrcholem letošní domácí univerzitní veslařské sezony. Úroveň regaty byla velice dobrá, startovali veslaři-studenti ze 14 vysokých škol a univerzit celé ČR. Z druûstva VäB-TU Ostrava se nejvìce da ilo skifa ce PavlÌnÏ éiûkovè, vybojovala st Ìbrnou medaili za svou reprezentaënì kolegynì Antoöovou z»vut Praha. Bronzovou medaili p idal dvojskif muû Dalibor Stejskal, Rudolf Daöek, zvìtïzila pos dka»vut Praha (Lachman, L ûek), dalöì pos dka VäB-TUO Endel, Vod k skonëila Ëtvrt. V z vodu skifu muû se do fin le ze z - vodnìk VäB-TUO probojoval vìtïzstvìm v rozjìûôce pouze Stejskal, dalöì skifa i Endel a TomaöÌk obsadili ve sv ch rozjìûôk ch 3., resp.4. mìsto a byli vy azeni z boje o medaile. Ve fin le se Stejskal drûel po polovinï trati na t etì pozici, ale v born m z vïrem se p ed nïj dostal Dlouh z VäF- SMV Praha, zìskal tedy dalöì nepopul rnì 4. mìsto (Ñbramborovouì medaili) ve svè kariè e. V z vodu skifu muû LV (do 72,5 kg) obsadil ve fin le 5. mìsto skifa Michal Vod k, zvìtïzil Kopal (MU Brno). Vesla e VäB-TUO nynì Ëek pïtit dennì tvrd trènink na dom cì vodï hluëìnskè ötïrkovny a pak se z ËastnÌ MistrovstvÌ Moravy v BrnÏ, kterè je kvalifikacì pro MistrovstvÌ»R v T eboni. Mgr. Ji Ì éìdek Foto: Jakub éìdek a archìv autora KTVS VäB-TU Ostrava 16 AKADEMIK 5/2007

17 Den Země 2007 Jako každoročně i letos dne proběhl v Ostravě Porubě již 5. ročník Dne Země, celodenní organizovaný program zaměřený na ekologickou výchovu, prezentaci firem, zabývajících se životním prostředím. Dopoledne bylo programově vyhrazeno pro základní a střední školy, odpoledne pro širokou veřejnost. HlavnÌm organiz torem vöech akcì byla Stanice mlad ch p ÌrodovÏdc v OstravÏ- PorubÏ, za ÌzenÌ DDM Ostrava a VäB- TUO, Hornicko-geologick fakulta, Institut environment lnìho inûen rstvì. Je t eba ocenit pracovnì nasazenì v p ÌpravÏ i v pr bïhu Dne ZemÏ, kterè projevili naöi studenti prvnìch a druh ch roënìk oboru Biotechnologie a odpadovèho hospod stvì a Environment lnìho inûen rstvì, dìky nimû tato akce zd rnï probïhla. S finanënìm p ÌspÏvkem a pod z ötitou Magistr tu mïsta Ostravy se ÑnÏkolika nadöenc mì poda ilo p ipravit zajìmav v Ëet akcì, kterè mïly pozitivnì ohlas u ökol i ve ejnosti. JednotlivÈ st nky byly tèmaticky zamï eny, k n vötïvï zval Ñenergetick st nekì, st nek Ñéiv vodaì, ÑOdpadyì apod. NejvÌce n vötïvnìky tradiënï upout valy st nky VäB-TUO, jednak FEI - Katedry mï ÌcÌ a ÌdÌcÌ techniky, prezentovanè Ing. ZdeÚkem Slaninou. P edv dïli zde svè vodìkovè jezdce a sol rnì robotky v akci. Velkou pozornost ve ejnosti poutalo prvnì vozidlo Hydrogenix I s programovateln m ÌzenÌm. Toto vozidlo bylo spïönï otestov no a z Ëastnilo se z vodu Shell Eco-marathon v roce 2005 ve Francii, kde se umìstilo na 4. mìstï v kategorii voz na vodìkov pohon. DalöÌm st nkem prezentujìcì naöì Hornicko-geologickou fakultu byl st nek ÑOdpady a voda strategick surovinaì. Studenty upozornily na d leûitost a v znamnost recyklace odpad a pozitivnì dopad na ûivotnì prost e- INZERCE dì a demonstrovaly p Ìklady recyklacì nïkter ch druh odpad nap. v roba ruënìho papìru a informovaly jak malè n vötïvnìky tak i öirokou ve ejnost o moûnostech nakl d nì s odpadnìmi vodami a jejich ËiötÏnÌm, jako i s dod vkou pitnè vody do jejich domov. SouË stì prezentace byla anketa Ñ»ist vodaì z jejìhoû vyhodnocenì vypl v, ûe valn vïtöina dotazovan ch nem p edstavu o mnoûstvì dennì spot eby vody na osobu a odhadovali nap. mnoûstvì spot eby na t etinu oproti re lnè spot ebï pitnè vody. S kvalitou vody byli spokojeni vïtöinou vöichni. D le z pr zkumu vyplynulo, ûe prost edky pro zmïk- Ëov nì vody p i pranì pouûìv polovina dotazovan ch, bez toho, aby vïdïli zda majì vodu mïkkou nebo tvrdou. ZOO Ostrava p ipravila Ñzookoutekì exotick ch i dom cìch zvì at pro nejmenöì dïti. ÑNauËn stezkaì zaujala nejen ökol ky, ale i ve ejnost staröìho vïku. MÏli moûnost si ovï- it svè znalosti v urëov nì jarnìch kvetoucìch rostlin i zvì at ûijìcìch ve mïstï. Ze st nku Z - chrannè stanice ûivoëich v BartoöovicÌch si dïti odnesly vlastnoruënï vyrobenè odlitky stop r zn ch ûivoëich. Zn m ornitolog Ing. O. Z valsk uëil dïti ze z kladnìch ökol vyr - bït p Ìmo ve svèm st nku budky a krmìtka vhodnè pro r znè druhy pt k. StejnÏ poutav byl st nek pana Zwacha, uzn vanèho herpetologa. Sokolnick show zpest ila program ûiv mi dravci z ad ohroûen ch druh. NovÏ se prezentovala firma OZO Ostrava, a.s. odpadov m muzik lem. P ipravili pro dïti netradiënì ekologickè hry, nap. jak si vyrobit zajìmavou hraëku t eba i z plastu nebo z recyklovanèho papìru. Cel are l doplúovaly panely jednotliv ch organizacì podìlejìcìch se na ochranï ûivotnìho prost edì nap. Stanice pro z chranu volnï ûijìcìch ûivoëich v BartoöovicÌch, firma EICO, OZO Ostrava, HornickÈ muzeum Landek,»HM Ostrava atd. R di bychom touto cestou podïkovali vöem student m, firm m a Magistr tu mïsta Ostravy za pomoc p i p ÌpravÏ a realizaci Dne ZemÏ RNDr. Jana Nov kov, Ing. Kate ina Cechlov, Ing. Monika Pullmanov Foto: Ing. Kate ina Leberov AKADEMIK 5/

18

19 Historický úspěch veslařů VŠB-TU Ostrava v Nantes Velká mezinárodní univerzitní regata se v Nantes (Fr.) pořádá již 25 let a letos, při oslavách jubilea, se do listiny vítězů zapsala také posádka VŠB-TU Ostrava. Poprvé v historii české účasti na této regatě zvítězila česká párová čtyřka mužů, v minulosti se již podařilo zvítězit osmě mužů ČVUT Praha (2003 a 2004) i párové čtyřce žen UP Olomouc (2000) a UK Praha (2005). P rov Ëty ka muû ve sloûenì Dalibor Stejskal (EkF), Rudolf Daöek, Radim Endel, Michal Vod k (vöichni FAST) odjela do Francie na svoji prvnì reprezentaënì akci pod vedenìm hlavnìho kouëe akademik»r Mgr. Ji Ìho éìdka (KTVS VäB-TUO). Jejich start mïl b t testem, zda takè pos dka z jinè neû praûskè nebo brnïnskè univerzity m öanci udïlat v zahraniëì dobr v sledek. A ostravötì akademici dok zali, ûe öance majì! V z vodï na m absolvovala naöe loô nejprve kvalifikaënì jìzdu na Ëas. V konkurenci 13 lodì z Francie, NÏmecka, Polska a äpanïlska zajela Ëtvrt nejlepöì Ëas a byla nasazena v jednè z rozjìûdïk. VÌtÏzstvÌ znamenalo jistotu postupu do fin lovèho boje o medaile. Ve fin lovè jìzdï o 1.ñ4.mÌsto se po startu usadili na 3. p ÌËce, ale po technickè chybï (chytli tzv. raka) a zlomenì vzpïry kr korce, se propadli na 4. pozici a na nì takè projeli cìlem. ÑZ vod to byl velmi dob- e rozjet a jistï se p i nïm projevila nava z n roënè cesty, jeli jsme 22 hodin autem, kluci mïli na lepöì v sledekì, tak hodnotil z vod na m kouë akademickè reprezentace»r Mgr. Ji Ì éìdek. Z vod na 500m zastihl naöi pos dku jiû v daleko lepöìm pohodï, a to se projevilo jist m vìtïzstvìm v rozjìûôce a postupem do fin le o mìsto. ÑKluci vïdïli, ûe majì nejrychlejöì starty ze vöech a na tuto p ednost vsadili,ì ekl kouë Mgr. éìdek. V born start a nasazenì vysokè frekvence z tah (aû 37!) udrûeli aû do finiöe, tïsnï p ed cìlem je nerozhodily ani boënì vlny a cìlem projeli na 1. mìstï p ed lodïmi Univerzity Paris II. a ECP Paris. spïch vysoce hodnotil takè p edseda komise veslov nì FISU (Mezin rodnì federace univerzitnìho sportu) pan Lionel Girard, kter ostravsk m akademik m p ed val vìtïzn poh r. Oslavy vìtïzstvì byly velkolepè a vesla i tak v - bornï reprezentovali nejen VäB-TU Ostrava, ale takè celè ËeskÈ univerzitnì veslov nì. D kazem z jmu o naöi pos dku byly takè pozv nky na univerzitnì regaty v p ÌötÌm roce nap. na Evropskou regatu na jeze e D Aigubelette (Fr.), Ëi na 3. ME univerzitnìch t m v GironÏ (äp.). ÑJe to velmi p ÌjemnÈ, ûe v zahraniëì majì o n ö start z jem, ale Ëast na tïchto regat ch je pro n s finanënï nedostupn ì, ekl kouë éìdek. ÑHodnÏ drah je p eprava lodì a na MEU je takè povinn hrada pobytov ch poplatk a na to nem me finance! Bez pomoci sponzor nepojedeme nikam.ì Mgr. Ji Ì éìdek KTVS VäB-TU Ostrava Foto: archìv Z VÝSLEDKŮ m Osma muûi 1. Univerzita Karlsruhe min. 2:54,8 2. Politechnika Wroclaw 3:01,1 3. ECP Paris 3:13,0 Osma ûeny 1. Univerzita Nantes 3:25,9 2. AEP Paris 3:40,7 3. ESSEC Paris 3:46,9 P rov Ëty ka ûeny 1. Univerzita Nantes 3:25,0 2. Politechnika Wroclaw 3:29,3 3. Univerzita Koln/R. 3:29,7 P rov Ëty ka muûi 1. Univerzita Nantes 3:01,8 2. Univerzita Girona 3:10,9 3. Univerzita Le Mans 3:17,2 4. VäB-TU Ostrava 3:29,3 500 m Osma muû 1. Univerzita Nantes 1:23,1 2. Univerzita Karlsruhe 1:23,7 3. ECP Paris 1:25,6 Osma ûeny 1. EAP Paris 1:44,7 2. ESSEC Paris 1:45,1 3. ECP Paris 1:48,5 P rov Ëty ka ûeny 1. Univerzita Koln/R. 1:39,4 2. Univerzita Nantes 1:43,5 3. Polytechnika Wroclaw 1:46,6 P rov Ëty ka muûi 1. VäB-TU Ostrava 1:34,3 (Stejskal, Daöek, Endel, Vod k) 2. Univerzita Paris II. 1:36,8 3. ECP Paris 1:37,8 AKADEMIK 5/

20 Futsal: Vynikající sezóna Futsalová sezóna 2006/2007 se na VŠB-TUO velmi vydařila. Jak už jsme loni v tomto časopise avizovali, podařilo se futsalistům VŠB-TUO postoupit do nejvyšší futsalové soutěže v ČR. Tento vynikající úspěch vyvolal velkou vlnu nadšení, ale zároveň také očekávání, jak se vysokoškoláci poperou s ligovými týmy, které mají ve svých řadách profesionály a poloprofesionály. Futsaloví odborníci řadili náš tým na velké kandidáty sestupu, ale hráči tato tvrzení vyvrátili a skvěle naši školu reprezentovali. HornÌ ada zleva: asistent trenèra Ernest Bokroö, RadomÌr V vra, Jaroslav Pol Ëek, Ji Ì Lal k, Richard Fasan, Filip äkoda, Martin Pliska, Duöan é rek, trenèr Mgr.V clav Svoboda. DolnÌ ada zleva: Tom ö Hr z, Dalibor Petrûelka, Martin Kapsa, Radim äpaëek, Jaroslav Prudil, Tibor PiÚo, VladimÌr Mudrik, Radovan ÿehulka P Ìprava zaëala brzy, jelikoû trenèr Mgr. V clav Svoboda nechtïl ponechat nic n hodï a chtïl sv j t m dob e p ipravit. Na za- Ë tku p Ìpravy se t m musel obejìt bez svèho trenèra a nïkter ch hr Ë, kte Ì se z - Ëastnili akademickèho mistrovstvì svïta v polskè Poznani. KonkrÈtnÏ se jednalo o Ji Ìho Lal ka, Petra Gelnara (oba EkF) a Jaroslava Pol Ëka (HGF) za t m»r a VladimÌra Mudrika (FBI) za t m SR. Ihned po p Ìjezdu z mistrovstvì se vöichni z ËastnÏnÌ aktivnï a s chutì zapojili do p Ìpravy. KvalitnÌ p Ìprava se velmi vyplatila. ZaË - tek sezûny mïli vysokoökol ci vynikajìcì a umlëeli vöechny odbornìky, kte Ì je pasovali na kandid ty sestupu. R zem se nesla slova, ûe vysokoökol ci budou Ñötikouì ligy a pohybovali se v hornìch p ÌËk ch tabulky. V polovinï soutïûe skonëili naöi borci na vynikajìcìm 6. mìstï. Ke konci sezûny se v t mu zaëalo objevovat velkè mnoûstvì zranïnì, a to se projevilo i na v sledcìch. Ale i p esto se naöemu t mu poda ilo vybojovat 8. mìsto, coû bylo poslednì mìsto, kterè zaruëovalo Ëast v play off. Kdyby nïkdo na zaë tku sezûny ekl, ûe se na VäB- TUO bude hned prvnì sezûnu hr t play off, asi jen hrstka lidì by tomu tvrzenì vï ila. Ale hr Ëi VäB-TUO to svou bojovnostì, odhodl nìm a v lì dok zali! Jelikoû t m skonëil na 8. mìstï, Ëekal jej soupe ten nejtïûöì, CC JistebnÌk s celou adou reprezentant. N ö t m neust le suûovala velk marodka, p esto bylo v t mu velkè odhodl nì. Ale p ekvapenì se nekonalo a Jistebnik postoupil mezi poslednì 4 t my soutïûe. SÈrii vyhr l 3:0 na z pasy. Na VäB-TUO i po tomto vy azenì nepanovalo p Ìliö velkè zklamanì. PrvotnÌm cìlem bylo udrûet se v 1. lize i pro p ÌötÌ sezûnu, a to se poda ilo, ba co vìc, naöi kluci si zahr li i vysnïnè play off. Na z vïr bych r d podïkoval panu Mgr. Svobodovi za perfektnì p ipravenì t mu, d le jeho asistent m panu Miroslavu Bokroöovi a Karlu MurÌnovi. Velk dìk pat Ì i naöìm sponzor m. A samoz ejmï bych r d podïkoval vöem naöim hr Ë m, kte Ì se na tomto skvïlèm spïchu podìleli a tïöìm se na dalöì ligovou sezûnu na VäB-TUO. Za t m VäB-TUO kapit n Ji Ì Lal k Foto: Luboslav Kapsa INZERCE 20 AKADEMIK 5/2007