Transkript

1 Page 1 of 5 Myšlenka na tento měsíc: Bezpráví se často dopouští také ten, kdo něco nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá. Marcus Aurelius MINULÁ ČÍSLA BULLETINU UŽ JSTE ČETLI? Úvodník Vážení čtenáři, často si žijeme svůj život s jeho radostmi i starostmi a říkáme si, že nemáme čas se starat o ostatní kolem sebe. A máme pocit: jsem dobrý člověk, protože přece nedělám nic špatného. Svět je plný dobrých lidí, a přesto se dějí zlé věci. Snad s námi ještě pohnou, když se stanou v naší blízkosti nebo když jsou nám podány dostatečně emocionálně, ale pokud se na nás valí ze zpráv strohé informace o stovkách mrtvých a raněných, už to ani nevnímáme. Zkusme nebýt lhostejní a udělat alespoň něco. Nikdo z nás nespasí svět, ale každý může přispět něčím, z čeho nemá prospěch jen on sám a jeho nejbližší. A když nevíme sami jak, spojme své síly s jinými. Dnes je celá řada neziskových organizací, které se snaží pomoci lidem s konkrétními problémy nebo také přispět k lepšímu pochopení světa i sebe sama. Usilujeme o to již více než padesát let i v Nové Akropolis. Hlas ticha Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel. Neobyčejně krásné dílo, které razí stezku k vnitřnímu bohatství hlubokomyslnými slovy a je určeno všem, kteří se nacházejí na mystické cestě učednictví. MÁTE DÁRKY K VÁNOCŮM? Je čas svátků, zimního slunovratu, doba vhodná na rozjímání. Nenechme se pohltit davovou psychózou předvánočních nákupů a příprav a zastavme se a přemýšlejme: Co bych mohl v životě udělat, aby byl krásnější pro mé okolí a plnější pro mě? Milý čtenáři, děkuji ti, udělal jsi první krok. A jak kdysi řekl Lao Tse, cesta, která měří tisíce mil a tisíce let, začíná právě teď pod tvýma nohama. Mgr. Ivana Hurytová Ze života filozofů: Konfucius "Cesta vládnutí v každé zemi se má zakládat na statečném plnění vladařských povinností a získání důvěry lidu, na vladařské šetrnosti a získání lásky lidu." "Zacházej s lidmi, jako bys přisluhoval u velké oběti. Nečiň jiným, co nechceš, aby ti činili oni. Pak proti tobě nebude žádná nelibost ani v rodině, ani ve státě." "Politický řád je plodem řádu etického." To je jen několik z mnoha nádherných myšlenek velkého filozofa, který se věnoval úvahám o etických zásadách jednotlivce a politickém řádu v celé společnosti. Vidíme, že dle něj tyto dvě věci spolu přímo souvisejí. Pokud neexistuje mezi lidmi etika a morálka, nepřijmou ani sebelepšího vladaře. A pokud se vladař nechová morálně, nemůže očekávat důvěru svých podřízených. Proto musí každý člověk začít svou cestu prací na sobě samém. Okřídlená Isis (Eset) Isis byla nejvyšší bohyní Egypta. Nazývali ji Paní mocných slov a Královna nebes. Byla manželkou nejvyššího egyptského boha Osirida a matkou Hora. Tvořila s nimi božskou trojici Osiris - Isis - Horus. Tento reliéf pochází z období 18. dynastie ze 3. rakve faraóna Tutanchamóna a

2 Page 2 of 5 "Učit se a nemyslet, to je ztráta času; myslet a nepoučit se, to je nebezpečné." "Lidé vědí, že pokud chtějí, aby strom žil a rostl, musí o něho správně pečovat. Ale o své vlastní Já správně pečovat neumí. Milují snad své Já méně než strom?" zachycuje Isis s roztaženými křídly, kterými faraóna chránila. Nyní je tato rakev uložená v Egyptském muzeu v Káhiře. PROGRAM AKTIVIT: LEDEN 2012 Konfucius je latinské jméno čínského mudrce Kchung Fu-c pocházejícího z malého státu Lu. Jeho otec měl v prvním manželství devět dcer a postiženého syna. Protože toužil po mužském dědici, který by po jeho smrti vykonával modlitby za předky, v pokročilém věku se oženil s patnáctiletou dívkou, která mu dala vytouženého syna. Konfucius se narodil roku 551 př. n. l. dle legendy v kamenné sluji zvané Dutý morušovník, kterou střežili dva draci a kterou dvě víly naplnily libou vůní kadidla. Otec zemřel, když byly Konfuciovi tři roky, a tak se musel naučit postarat se sám o svou rodinu. V každé volné chvíli se věnoval četbě, od nejranějšího mládí vášnivě studoval. Miloval hudbu, hrál na strunný nástroj zvaný se, oblíbil si i poezii. Jako každé dítě studoval tzv. šest umění obřadnictví, hudbu, vozatajství, lučištnictví, psaní a aritmetiku. Nejvíce vynikal v obřadnictví a v hudbě. V devatenácti letech se oženil s Kien-kuan, se kterou měl syna, jenž zemřel dříve než jeho otec, a dceru, již pojal za manželku jeden z jeho žáků. Byl správcem sýpek, dozorcem luk a stád. Byl jmenován i výběrčím daní. Dohlížel na výběr rýže a obilí od rolníků a zajišťoval, aby vše bylo správně uloženo. BARDO THÖDOL -TIBETSKÁ KNIHA MRTVÝCH Přednáška s videoprojekcí Náboženství Tibetu - bön, tibetský buddhismus Učení o životě a smrti; mandala jako obraz člověka a universa Tibetská kniha mrtvých, barda stavy vědomí člověka Učit začal asi ve třiceti letech. Učitele neměl žádného. Založil školu, která se o několik století později stala oficiálním základem morálky čínského státu. Učil každého, i muže prostého původu, což bylo v té době velmi neobvyklé. Jeho jediným požadavkem bylo, aby žák měl minimum inteligence a neomezenou touhu se učit. Netoleroval lenost a hloupost, kterou považoval za lenost na mentální úrovni. Konfucius byl velice skromný člověk. O svém učení tvrdil, že jen předává tradici. Ve svých padesáti letech se stal guvernérem města, během roku se osvědčil a stal se ministrem veřejných prací, vzápětí ministrem spravedlnosti v rodném státě Lu. Zde pak dosahuje mimořádných úspěchů: již při jeho samotném nástupu do úřadu se prý zločinci sami rozprchávají a lid začíná usilovat o správný, slušný život do státu Lu přichází období rozkvětu. To se ale znelíbí vládci sousedního státu, pošle proto knížeti státu Lu darem družinu mladých zpěvaček a tanečnic a stádo koní, načež se tento odvrátí od Konfuciových zásad a oddá se radovánkám. Konfucius tak zklamán odstupuje ze svého úřadu a opouští roku 497 př. n. l. rodnou zemi, aby příštích třináct let putoval po Číně a učil. POZNEJ SEBE SAMA Filozofie pro život - cyklus přednášek Cyklus zahrnuje 14 přednášek, které budou probíhat jednou týdně. Sám nic nenapsal, jeho životopis sepsali žáci až čtyři sta let po učitelově smrti. Jeho učedníci zároveň shromáždili jeho učení a myšlenky do sbírky, které říkáme Hovory (Rozpravy). Skládají se z dvaceti kapitol rozdělených na čtyřicet devět samostatných oddílů. Konfuciovy myšlenky jsou zde podány nečastěji formou dialogu. Probírá zde se svými žáky filozofické otázky nebo návrhy nejlepšího způsobu života a vlády. Hovory

3 Page 3 of 5 sloužily jako průvodce životem stovek milionů lidí žijících v průběhu dvou tisíc let po jejich napsání. Generace studentů se zpaměti učily celou knihu jako první stupeň na své cestě za vzděláním. Nepředpokládalo se, že ji plně pochopí. Avšak nastudováním knihy utvářeli své vlastní myšlenky a názory, které mohly v pozdějším věku uzrát do vynikající podoby. Mohli také po zbytek života hledat jejich význam a objevovat, jak se odrážejí v jejich vlastních osudech. Ke konci jeho života bylo chyceno neznámé zvíře. Konfucius v něm rozpoznal jednorožce, v jehož zabití viděl úpadek ve státě. Poté onemocněl. Zdál se mu sen, v němž viděl, jak mu přinášejí oběti coby mrtvému, a pochopil, že jeho dny jsou sečteny. Zemřel roku 479 př. n. l. Na základě jeho učení později vznikl významný filozofický směr konfucianismus. Zuzana Hamplová S úsměvem jde všechno lépe... KONTROLUJ SVÉ EMOCE, KONTROLUJEŠ SVŮJ ŽIVOT 1. přednáška cyklu Psychologie pro každý den Kde sídlí emoce? Kdo kontroluje můj život? Workshop se cvičením Sokrata se jednou zeptal jeden z jeho žáků, co si myslí o manželství. Sokrates se zamyslel a odpověděl: "Když dostaneš dobrou ženu, budeš celý život šťastný. A když se oženíš se zlou ženou, budeš mít příležitost stát se filozofem. Proto ti radím, ožeň se!" Žít filozofii Jedno známé rčení říká, že "v noci jsou všechny kočky černé". K mnoha vysvětlením tohoto přísloví přispějeme dalším, možná ne originálním, avšak určitě praktickým. EXCALIBUR Přednáška Rytířské řády, rytířský ideál Legenda o králi Artušovi Excalibur meč v kameni Nám, kteří chceme žít Filozofii, kteří chceme, aby pravda vládla nad klamy, morální bezúhonnost nad neřestmi, harmonické zapojení člověka do univerza nad rozštěpením člověka do úzkosti z prázdnoty, a koneckonců filozofům všeobecně se zdá, že se právě nacházíme v ponuré době. Je noc. A "v noci jsou všechny kočky černé". Ve tmě naší doby se dobro a zlo nesmyslně promíchaly, nikoli proto, že by měly něco společného, nýbrž proto, že temnota zla dokáže zakrýt jakýkoli pokus o osvětlení. A takto se považuje za nevyléčitelné zlo, že všichni lidé tíhnou ke zlu, že lež je způsob existence, že zneužívat ostatní je jediný způsob, aby člověk nebyl zneužíván sám. Nerozum je oblíbenější než logika, skepse je oblíbenější než opravdová víra, škodolibá ironie vede nad upřímností, faleš je ceněna více než opravdovost. Jak uprostřed tohoto chaosu někoho přesvědčit, že navzdory všemu ještě existují lidé, kteří chtějí být jiní? Jak rozehnat temnoty, aby se objevila alespoň trocha tak vytouženého jasu? A není to tak, že bychom pouze my filozofové chtěli být výlučnými majiteli světla nebo těmi, kteří dokážou osvětlit vědomí. Cítíme potřebu osvětlit pro začátek své vlastní vědomí a jednat co nejsprávnějším způsobem. Toto vnitřní pročištění s sebou přirozeně přináší jako důsledek potřebu nabídnout i ostatním to, co nám přineslo dobré výsledky. Věříme, že toto předávání je prostým aktem lásky.

4 Page 4 of 5 Nesmíříme se s faktem, že móda je schopna vnutit všem lidem stejnou barvu vědomí. Nesmíříme se se současnou barvoslepostí, která vše vidí ve stupnici šedé, protože chybí jiné možnosti, aby bylo možno vnímat skutečné barvy. Je třeba trochu Víry, trochu odhodlání riskovat, pokud je to možné, ale konečně vykročit hledat Pravdu. A jisté je, že my filozofové nejsme těmi, kteří nejdříve mrzačí svět, a pak nabízejí univerzální všelék. Jelikož se dnes tolik vychloubáme tím, jak jsme moderní, měli bychom si dát pozor, abychom se nedopustili stejných chyb, jaké se staly v době Pythagora, který předpověděl zemětřesení, a jeho nepřátelé ho obvinili, že jej sám vyvolal proto, aby později mohl předvést své znalosti. Nezdá se vám, že právě takto se dává přehnaný význam tomu, proti čemu chceme bojovat? Neboť ti, kteří jsou schopni vyvolat zemětřesení, či změnit směr dějin, se stejně tak dokážou zemětřesení vyhnout a zlepšit dějiny. A to není práce pro černé kočky ani pro oči zaslepené světlem... Prof. Delia S. Guzmán Ředitelka Mezinárodní organizace Nová Akropolis Věděli jste, že... Brzy nastane čas svátků, setkávání s blízkými a přáteli, čas na společné hry, které nás mohou nejen pobavit, ale i obohatit. Přinášíme jeden tip starý tisíce let GO Nejstarší, nejdokonalejší, nejvíce fascinující, nejdůmyslnější... To všechno jsou přívlastky používané pro hru go. Zatímco ostatní stolní a deskové hry přicházejí a po čase většinou opět upadají v zapomnění, hra go tu je už čtyři tisíce let! Toto postavení si hra go vydobyla ze dvou důvodů: Zaprvé má velice jednoduchá pravidla. Během několika minut se je naučí i děti. Dva hráči střídavě pokládají na desku své kameny. Přitom se snaží si ohraničit co největší území a zajmout co nejvíce kamenů soupeře. Na druhé straně má však go astronomický počet variant. Jejich počet činí zhruba , což je více než atomů ve vesmíru. Pro porovnání: šachy mají přibližně variant. I proto go zůstává poslední klasickou strategickou hrou, u které počítače zatím nedokážou porazit její nejlepší hráče. O vítězi partie go zdaleka nerozhoduje jen logické myšlení či IQ hráče. Stejně tak důležitá je vytrvalost, schopnost vcítit se do myšlení soupeře, intuice, schopnost zkrotit své emoce, ale také rozhodnost a důvtip. Hru go je možné hrát doma s rodinou jen pro radost, ale také na profesionálních turnajích o statisíce dolarů. V obou případech se vám otevírá svět netušených možností. V každé partii budete postaveni před nové a nové situace, které nikdo jiný před vámi ještě nikdy neřešil. Své kameny můžete vrhnout do nekontrolovatelných bojů, kdy během jediné chvilky můžete dobýt slavné vítězství nad mnohem silnějším hráčem, ale také ztratit úplně vše. Nebo můžete naopak vsadit na trpělivou hru a svého soupeře udolat svojí nezlomností a odhodlaností. Strategické možnosti jsou nekonečné. Podobenství: Kdo nechrání jiné, neochrání ani sebe

5 Page 5 of 5 Dřevorubci se zlomila sekyra. Nemohl bez ní vykonávat svoji práci, a tak přišel do lesa, kde rostlo mnoho malých i velkých stromů. Požádal stromy, aby mu daly kousek dřeva na topůrko. Velké stromy mu řekly, aby si vzal nějaký mladý stromek. Dřevorubec si vybral jeden, který ještě neměl čas vyrůst, a sekyru opravil. Pak s ní začal kácet všechny stromy v lese, velké i malé. Velké stromy jen vzdychaly: "Proč jsme mu jen dovolily vzít si dřevo na opravu sekyry?" Z lesa zůstaly jen pařezy. Tibet tradice, která žije Nejvyšší duchovní a světský vůdce Tibetu, dalajlama, je nucen žít mimo svou vlast v exilu. Je považován za inkarnaci Avalókitéšvary, pána milosrdenství, jenž se rozhodl znovu narodit, aby pomohl všem lidem, kteří ještě stále hledají cestu k seberealizaci. Mnohé starodávné civilizace nás uchvacují krásou toho, co po sobě zanechaly buď v písemné formě, nebo v podobě památek a staveb. Tibet mezi nimi zaujímá zvláštní místo, neboť je jakýmsi posledním žijícím článkem, který nás s nimi spojuje. Většina starodávných kultur, jejichž odkazy dodnes objevujeme při archeologických vykopávkách a posouváme jejich časové hranice dál a dál do minulosti, byla pro dobyvatele či objevovatele snadno přístupná. Tibet byl však díky své poloze dlouho izolován od okolního světa a jeho tradice zůstala téměř nedotčená. To je hlavní důvod, proč učení z daleké minulosti, vědomosti o lidské duši a poznání zasvěcenců a mudrců zůstaly uchovány živé. Další zajímavostí je i fakt, že každý rok miliony lidí celého světa navštěvují chrámy, zříceniny a pozůstatky starých civilizací, ale do Tibetu je téměř nemožné proniknout. V roce 1950 se stal Tibet obětí čínské invaze a v roce 1959 z něj odešel dalajlama. Tyto dva letopočty tedy představují jakousi pomyslnou časovou hranici, do níž byl buddhismus národním tibetským náboženstvím. Během několika let tuto zemi opustila převážná část náboženských hodnostářů, kteří hledali útočiště v různých okolních státech příznivě nakloněných jejich víře. Tibet "osiřel", ale to neznamená, že by se vzdal své víry či naděje na budoucnost, která mu přinese jeho vytouženou nezávislost. Mluvit o tibetské víře či filozofickém přesvědčení není vůbec snadné. Mnozí autoři se pokusili stanovit, kdy do Tibetu pronikla jednotlivá náboženství, ale údaje se natolik různí, že je musíme brát s odstupem. Pro západní svět je Tibet zemí obestřenou záhadou a říká se o něm, že "nikde na světě není nebe blíž zemi, nikde nejsou lidé blíž bohům". V minulosti pronikli na území Tibetu jen ti nejvytrvalejší dobrodruzi, i když jim cesta na koni či pěšky trvala celé měsíce. Dnes již stačí nasednout do letadla, a za několik hodin spatříme tuto nádhernou a záhadnou zemi ponořenou do jakési letargie v čekání na "lepší časy"... více >>> PhDr. Slavica Kroča Ředitelka Kulturní asociace Nová Akropolis v ČR Elektronický bulletin naleznete také na Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento a v předmětu uveďte "STOPINFO".