KLÍČ K URČOVÁNÍ ROSTLIN

Transkript

1 Určování rostlin n záklní škol (RNDr. Jrmil Mlá) V různě louhýh vlnáh ývá nstoln otázk, jký význm má toto určování rostlin z j vů tř zřzovt o výuky iologi. Náslujíí inform jsou určny přvším zčínjíím učitlům, l i učitlům, ktří jsou ví změřni n zoologii, y mohli pohotově rgovt n otzy žáků. Něky slyším hlsy o smoúčlném šktulkování no o příliš tortikém málo prktikém význmu určování rostlin. Tková stnovisk vyplývjí přvážně z nosttčné no jn povrhní znlosti prolému. N úzmí nší rpuliky xistuj přiližně ruhů vyššíh rostlin, ktré si mjí stjný uněčný zákl, l vzhl jnotlivýh rostlin j vlmi rozmnitý. Rozlišování nám umožňuj ř morfologikýh ntomikýh znků, ktré jsou pro určitý ruh hrktristiké stálé. Žákům můžm položit otázku, jk si vysvětlují tvrovou pstrost rozílné rozšířní jnotlivýh ruhů v závislosti n kologikýh pomínkáh. Život n Zmi s vyvíjl o jnouhýh orgnismů vyskytujííh s v voním prostří (npř. ktri, sini, řsy, houy) k orgnismům složitějším, ktré s postupně přizpůsoovly životu n souši. Vystupovly z vo uržovly s n jjih okrjíh, pozěji s pk šířily i o vzálnějšíh suššíh olstí, ož trvlo mnoho milionů lt. Al již thy, v prvopočátku ifrni, můžm nházt morfologiké rozíly. Z jnouněčnýh orgnismů s pk vyvíjly orgnismy víuněčné, u nihž s s postupným rozšiřováním po souši měnil i jjih vnější vnitřní stv. Význmnou změnou proházly listy (fylomy), u nihž s vyvinul voivá pltiv (évní svzky) pltiv zpvňoví. Viím ty, ž nšní vnější i vnitřní stv vyššíh rostlin j výslkm jk louhooého vývoj, tk i přizpůsoování s vnějším životním pomínkám, tj. vlivu životního prostří. Určování rostlin ( to zjmén v příroě) umožňuj žákům slovt, čím s vzájmně liší rostliny suhého prostří o rostlin mokřníh no voníh. Žái mohou kont kologiká pozorování, npř. slovt, jk s mění určité úzmí ěhm roku, t. To j součsně v k soustřěnosti přsnosti, viční pměti, smyslu pro krásu sttiké tvry, hrmonii rv v různýh ročníh ooíh. Pohopní yklikýh změn v příroě umožňuj žákům pohopit ůlžitost životního prostří, ktré nás oklopuj, proč j nzytně nutné j hránit. Při určování rostlin pol otnikýh klíčů vzniká u nih návyk přsného pozorování, ktrý upltní njn při určování rostlin pol otnikého klíč, l i v ospělosti v řě různýh povolání (npř. projktnt, rhitkt, změěl, lékř). Známý j výrok prof. L. Borovnského ( ) n Lékřské fk. UK, ktrý tvril, ž lékř zvyklý určovt rostliny pol otnikého klíč, stnoví lép ryhlji správnou ignózu nž tn, ktrý rostliny niky nurčovl. N záklě znlosti morfologikýh tvrů ntomiké stvy lz lép pohopit gntiké vzy, fyziologiké funk jnotlivýh orgánů, snáz pohopit kologiké vzy gogrfiké rozšířní jnotlivýh txonů (txon = oný trmín pro txonomiké jnotky, npř. ro, ruh, poruh). Stuim txonů jjih vývoj s zývá txonomi, ktrá nhází v prxi stál větší upltnění (npř. v změělství, frmutikém průmyslu, hmotxonomii). N znlosti morfologi ntomi rostlin i živočihů, n znlosti pohyu živočihů, způsou jjih orint v příroě způsou orozumívání j zložn poměrně mlá intrisiplinární vě, ionik, ktrá s zývá plikí funkčníh morfologikýh prinipů hrktrizujííh iologiké systémy, ktré lz s výhoou upltnit zjmén v thni. I kyž při určování rostlin nlzly již upltnění i morní mtoy stui z olsti hmotxonomi, ytotxonomi po., slování hononí morfologikýh, popřípě i ntomikýh znků zůstává stál kritérim záklním. Nyní k vlstnímu určování N záklní škol postupujm při určování rostlin o známého k nznámému, o nápného k skrytému, o jnouhého k složitému. Důlžité j vést žáky k užívání přsné otniké trminologi, npřipouštím hrktristiku opism. Učím žáky, y kromě pozorování kořnů, listů, květů, ploů smn tké slovli fnologikou stránku věi, tj. ky rostliny rozkvétjí (jro, léto, otvírjí s ráno, v poln, t.). Nméně ůlžitá jsou pozorování fytogogrfiká kologiká, tj. zjišťování, rostou-li rostliny v nížině, v horáh, v pohůří, n lou, v ls, n poli. Zjímvé j pozorovt, jk s mění skl rostlinnýh ruhů v vzthu k zhoršujíím s pomínkám vnějšího prostří (spolhlivým inikátorm stvu životního prostří jsou něktré lišjníky, jihž znčně uývá). Možná vás př- 62

2 kvpí, ž pol výskytu určitýh rostlinnýh ruhů lz usuzovt n osh něktrýh nrostů v půě, po. Pro spolhlivé urční rostliny j tř sírt kromě nzmníh částí tké části pozmní, poku ovšm nj o rostlinu hráněnou no o rostliny z příroní rzrv. N pozmníh částh rostlin ývjí mnohy význčné určoví znky (npř. u ostři violk), tké listy z horní olní části rostliny s mnohy liší (npř. u koprtiny křnu). Chm-li získt oklový mtriál z hráněného úzmí či z příroní rzrv, můžm si rostlinu vyfotogrfovt no nčrtnout o loku jště v trénu. K přsnému urční ruhu rostliny všk pouhá fyziognomi nstčí. Většin žáků rá sírá různé ploy smn, jsou mnohy vlmi kortivní (npř. kštny, šípky, křílté hněé nžky jsnu, voukřílé nžky různýh jvorů lišíí s tvrm i rvou, mlvi jřáů, plonství pltnů, žluy uů, ukvi uků tvrm i vlikostí s lišíí různé šišky jhličntýh stromů křů). Můžm z nih vytvořit sírku smn ploů, jjih tvrovou i rvnou rozmnitost j možné využít při výtvrnýh príh, snno klíčivá smn lz vysít slovt způso klíční, ou z ktrou smn vyklíčí, počt ěloh, jimiž klíčí, rozíly v vzhlu ěložníh listů listů ospělé rostliny u různýh rostlinnýh ruhů. Pro určování jnotlivýh rostlinnýh roů, ruhů lšíh systmtikýh jnotk yl vyán ř určovíh pomůk klíčů. Určování rostlin pol osu vynýh klíčů j pro zčátčník poměrně otížné. Nosttčná znlost morfologiké trminologi nzkušnost v stnovování rozhoujííh (ikritikýh) znků v čsto k nsprávnému výslku, tím orí znčnou část žáků o lší prá. Protož jsm s při styku s pgogikými provníky čsto stkl s názorm, ž osu xistujíí určoví otniké klíč n knižním trhu nposkytují žákům možnost osttčně pohopit prinip postupu pol jnotlivýh hsl klíč (o čísl k číslu) ojít tk k správnému výslku, sstvil jsm vlmi jnouhý klíč umožňujíí urční 29 rostlinnýh roů vyššíh rostlin. Úmyslně jsm nzřil rostliny výtrusné, protož jjih určování j ozvlášť otížné. Záměrně jsm volil urční rostlin pouz o rou, noť urční rostlinného ruhu s mnohy již noj z hlušíh trminologikýh znlostí. Rostlinné ruhy zřzné o klíč njsou pro určování prolmtiké, mnohé z nih jsou monotypiké (npř. kokošk, mořín, popn), rostou n nšm úzmí oně z nížin ž k horám kvtou v jrním ooí. Jsou ty k provičování v škol snno ostupné. V klíči jsou zstoupny jk yliny (jnoěložné i vouěložné), tk řviny (jhličnté i listnté). Určoví znky jsm volil tk, y k jjih stnovní nyly kromě lupy potřné žáné lší pomůky. Pro lpší názornost jsm většinu morfologikýh trmínů oplnil nákrsy. Botnik spilist můž njít v klíči něktré npřsnosti, l účlm tohoto klíč j pouz sznámit žáky s prinipy určování rostlin, učit j přsnému pozorování, trpělivosti získt klný vzth k příroě. S tímto ílm y měl tké pgog přistupovt k prái s žáky, upozorňovt j n různé zjímvosti tk, y s určování rostlin nstlo formální, nzjímvou zálžitostí. V klíči j použit klsiký způso voly z vou možností (prinip ihotomikého klíč), ktrý s používá v všh součsnýh otnikýh určovíh pomůkáh. Stručný slovníčk pojmů, o nihž s omnívám, ž y s měly vysvětlit: ork vnější oumřlá část stonku řvin, liově nsprávně kůr ; číšk (or. 8, 9) pohárkovitý ž miskovitý útvr (stonkového půvou), v němž jsou uzvřn květnství no květ, pozěji plonství no plo; lihokls (or. 14, 15,17) nprvý kls složný z jnokvětýh ž víkvětýh klásků (trávy); mléčni uňk no souor uněk spojnýh v truiovité knálky nplněné mléčně (npř. u pmplišky) no ornžově (u vlštovičníku) zrvnou mulzí oshujíí zprvil ltx, tuk, ílkoviny j.; plušk list květního olu trv vzniklý srůstm vou lístků vnějšího kruhu okvětí; ššul (or. 20) suhý pukvý plo njméně čtyřikrát lší nž široký, rozělný lnitou přpážkou v vě pouzr; ššulk (or. 22) mlá ššul, tk louhá jko široká, no njvýš třikrát lší nž široká; tvrk (or. 32) jn íl poltivého plou, ktrý s v oě zrlosti rozpá v čtyři jnosmnné íly. Při prktikém určování rostlin vm žáky k tomu, y si zznmnávli o sšitu čísl hsl, pol ktrýh postupují. Jko příkl uváím hluhvku: 1, 10, 16, 18, 22, 26, 28. Poznámk: Klíč n str j rovněž umístěn v Provním sšitu Příroopis 7. 63

3 Určování rostlin (pol RNDr. Jrmily Mlé) V klíči j použit klsiký způso voly z vou možností, ktrý s používá v všh součsnýh otnikýh určovíh pomůkáh. Stručný slovníčk pojmů: ork vnější oumřlá část stonku řvin, liově nsprávně kůr ; číšk (or. 8, 9) pohárkovitý ž miskovitý útvr (stonkového půvou), v němž jsou uzvřn květnství no květ, pozěji plonství no plo; lihokls (or. 14, 15, 17) nprvý kls, složný z jnokvětýh ž víkvětýh klásků (trávy); mléčni uňk no souor uněk spojnýh v truiovité knálky nplněné mléčně (npř. u pmplišky) no ornžově (u vlštovičníku) zrvnou mulzí oshujíí zprvil ltx, tuk, ílkoviny j.; plušk list květního olu trv vzniklý srůstm vou lístků vnějšího kruhu okvětí; ššul (or. 20) suhý pukvý plo njméně čtyřikrát lší nž široký, rozělný lnitou přpážkou v vě pouzr; ššulk (or. 22) mlá ššul, tk louhá jko široká, no njvýš třikrát lší nž široká; tvrk (or. 32) jn íl poltivého plou, ktrý s z zrlosti rozpá v čtyři jnosmnné íly. Při prktikém určování rostlin si zznmnávjt o sšitu čísl hsl, pol ktrýh postupujt. Příkl u hluhvky: 1, 10, 16, 18, 22, 26, 28. Určoví klíč pro ZŠ 1 ) řvin ) ylin ) listy jhliovité ) listy lupnité ) jhli světl zlné, jmné, n pozim opávjí, vyrůstjí v svzčíh (or. 1) n vlmi krátké větvič rhylstu (or. 1) m o ř í n mlé šišky jsou kužlovité (or. 2) ž kultě vjčité, nrozpvé, z suh s rozvírjí (or. 2) or ovi 5 ) větvičky jsou po opání jhli hlké (or. 3), jhli n ruu s věm ílými črmi (or. 3), šišky válovité, vzpřímné, rozpvé (or. 3) j l ) větvičky jsou po opání jhli rsné (or. 4), šišky válovité, přvislé, nrozpvé (or. 4) Or. 3 Or. 4 sm r k Or. 3 Jl: rozpvá šišk; větvičk po opu jhli; n ruu jhli v ělvé proužky. Or. 4 Smrk: nrozpvá šišk; větvičk po opu jhli. 6 ) listy srčité (or. 5), květy ooupohlvné, žlutvé, uspořáné v květnství (or. 5) (viličntém) s popůrným listnm (or. 5) l í p ) listy jiné nž srčité, květy jnopohlvné ) květy rozkvétjí př ršním listů ) květy rozkvétjí součsně s ršíími listy no po olistění ) smčí (or. 6) i smičí (or. 6) květy jsou v smosttnýh jhněáh, listy jsou trojoké (or. 6), ork nápně ílá, olupujíí s v ppírovitýh pláth ř í z Or. 1 Or. 2 Or. 1 Mořín: rhylst, vlmi pomlu rostouí, proto nápně krátká větvičk; svzčk jhli; šišk. Or. 2 Borovi: šišk zrlá; šišk mlá; voji jhli. ) jhli tuhé, nvyrůstjí v svzčku, n pozim nopávjí ) jhli tuhé, tmvě zlné, vyrůstjí jnotlivě, njsou lší nž 30 mm ) jhli tuhé, tmvě zlné, vyrůstjí po vou (or. 2), po třh no po pěti, jsou lší nž 30 mm, Or. 5 Or. 6 Or. 5 Líp: srčitý list; květnství; popůrný listn. Or. 6 Bříz: list trojúhlníkovitý; smčí jhněy (květnství); smičí jhně. ) smčí květy v jhněáh (or. 7), smičí květy v pupnovitém květnství (or. 7), z ktrého vyčnívjí črvné lizny, listy ovjčité, protžné v špičku l í s k 64

4 Or 7. 9 ) smčí květy črvnohněé, v louz stopktýh svzčíh (or. 8), smičí květy vyrůstjí po 2 3 v ostnitýh číškáh (or. 8), listy jsou v mláí řsntě složné, n okrji rvité, v zrlé, jště uzvřné ostnité číš (or. 8) ývjí vě ž tři trojoké nžky (ukvi, or. 8) u k ) smčí květy (or. 9) v říkýh přvislýh jhněáh, smičí květy (or. 9) v huýh svzčíh, listy lločnté (or. 9), plo nžk (žlu, or. 9) v miskovité číš (or. 9) u Or. 8 Or. 9 Or. 7 Lísk: smčí jhněy (květnství); smičí květnství s črvnými liznmi; list typiky protžný v špičku. Or. 8 Buk: smčí květnství (svzčk); smičí květnství mzi věm listy; uzvřná ostnitá číšk; 2 ploy (ukvi nžky) v otvřné řvnté číš (). Or. 9 Du: smčí květnství; smičí květnství; lločntý list; žlu (nžk); vě mističkovité číšky s žluy. 10 ) jnoěložné, listy čárkovité (or. 10), s souěžnou žilntinou, hlvní kořn zkrnělý, vyvinuty jsou nrozvětvné stjně tlusté kořny náhrní kořny svzčité (or. 10) ) vouěložné, listy jiné nž čárkovité, s žilntinou zpřnou (or. 11) no lnitou (or. 11), hlvní kořn s větví v kořny postrnní (or. 11) Or. 10 Or. 11 Or. 10 Jnoěložné: čárkovitý list s souěžnou žilntinou; kořny svzčité (npř. u trv iulovin). Or. 11 Dvouěložné: zpřná žilntin listu u uku; lnitá u jvoru; kořn kůlový (npř. u uu). 11 ) květy jnotlivé, s okvětím, 3 vnější ílé polouhlé lístky okvětní (or. 12) jsou o polovinu lší nž 3 voulločné zlně pruhovné lístky vnitřní (or. 12), po zmí j iul (or. 12), z ktré vyrůstjí v listy (or. 12) s n ě ž n k ) květy v květnství (klásky), nzlnlé, z pozmní iul ) klásky hustě nhloučné n koni tuhýh větévk vytvářjí jnostrnnou ltu (or. 13), stél jsou ol zploštělá sr h ) klásky vytvářjí lihokls Or. 12 Or. 13 Or. 12 Sněžnk: 3 vnější ílé okvětní lístky; 3 vnitřní voulločné zlnvě zrvné okvětní lístky; pozmní iul, z níž vyrůstjí v polouhlé listy () stvol s jním květm. Or. 13 Srh: květnství jnostrnná lt. 13 ) klásky jnokvěté (or. 14, 15), vytvářjí válovitý lihokls (or. 14, 15) ) klásky víkvěté, plohé ) klásky stopkté, o vřtn květnství ostávjí (or. 14), plvy jsou volné, pluhy zprvil z osin, plušky vyvinuté o j í n k ) klásky stopkté, k vřtni květnství přitisknuté (or. 15), plvy jsou ol víméně srostlé, pluhy osinté (or. 15), plušky hyějí p sá r k Or 14. Or 15. Or. 14 Bojínk: jnokvětý klásk; válovitý lihokls nhoř jkoy uťtý. Or. 15 Psárk: jnokvětý klásk; osin; válovitý lihokls s k vrholu zužuj. 15 ) klásky přisjí k vřtnu lihoklsu užší strnou (očně, or. 16), plv jn, polouhlá, pouz vrholový klásk s věm plvmi (or. 16 pohl z oku) j í l k ) klásky přirůstjí k vřtnu lihoklsu širší strnou (plošně, or. 17, ), plvy jsou vě p ý r 65

5 ) klišní lístky přitisknuté (or. 21), plo příčně poltivý, rozpvý v jnosmnné íly struk (or. 21) oh n i Or. 16 Jílk: pohl z plohy; pohl z oku. Or. 17 Pýr: pohl z plohy; pohl z oku. 16 ) rostliny s mléčnimi, květy čtyřčtné, klih prhvý při rozvíjní opává (or. 18, 19, ) ) rostliny z mléčni, klih vytrvává ) květy jnotlivé, črvné, zřík ílé no žluté, ltx ílý, listy listvé (or. 18) no člněné (or. 18), lizn přislá, trčovitá, lločntá (or. 18), tyčink větší počt, plo toolk (mkovi) m á k Or. 18 Mák: prhvý klih; n mkovii přislá trčovitá lločntá lizn; člněný list; listvý list. ) květy v okolíku (or. 19), žluté, ltx ornžový, listy člněné, lločnté (or. 19), plo válovitá vouhlopňová toolk, nhoř zšpičtělá (or. 19) Or. 16 Or. 17 Or. 18 vl št ovič n í k 21 ) loyžní listy jnouhé, zuté, přislé (or. 22), ššulky plohé, s kříltým, olů mírně zúžným lmm (or. 22) p n í z k ) loyžní listy ojímvé (or. 23), v přízmní růžii přnosčné (or. 23) ž lokrjné, ššulky trojúhlníkovité, k stop zúžné, nhoř uprostř vykrojné (or. 23) kokoš k Or. 20 Or. 21 Or. 22 Or. 23 Or. 20 Hořči: květ hořči s rozstálým klihm; plo ššul; zkonční zonm. Or. 21 Ohni: květ s přitisklým klihm; rozpvý struk. Or. 22 Pnízk: zutý list ol střlovitě ojímvý; plohá ššulk má široký kříltý lm. Or. 23 Kokošk: olní list krovitě přnosčný; horní list střlovitě ojímvý; trojúhlníkovitá ššulk. 22 ) květy sstvny v úory (or. 25) ) květy v jinýh květnstvíh ) v úoru jsou všhny květy žluté ) v úoru jsou okrjové ílé ž črvné květy jzykovité (or. 27) střové žluté květy trukovité (or. 27) ) okrjové květy jsou jzykovité (or. 24), střové trukovité (or. 24, 27), rozkvétjí řív nž vyrostou listy, stvol j šupintý (or. 24). Po okvětu vyrůstá přízmní listová růži řpíktýh listů s okrouhl srčitou, n spou šě plstntou čplí, n okrji měl zutou (or. 24) p o ě l Or. 19 Or. 19 Vlštovičník: okolík žlutýh květů; lločntý člněný list; vouhlopňová toolk s smny; poupě uzvřné v klihu; prhvý klih s zčíná uvolňovt. 18 ) korun volná (korunní lístky nsrostlé) ) korun srostlá (korunní lístky srostlé) ) květy žluté ) květy ílé no korun zkrnělá ) klišní lístky rozstálé (or. 20), plo ššul (or. 20), zkončný zonm (or. 20), rostliny hlupté h oř č i Or. 24 Or. 25 Or. 24 Poěl: šupintý stonk s úorm trukovitýh jzykovitýh květů plzivým onkm; přízmní okrouhl srčitý list. Or. 25 Pmplišk: úor jzykovitýh květů; krovitý list; utý stvol. 66

6 ) všhny květy jsou jzykovité (or. 25), přízmní růži krovitýh listů (or. 25) vyrůstá př květm, stvol j utý (or. 25), z šupin p m p l iš k 25 ) stonk zlistý, 5 15 m vysoký, kopisťovité listy (or. 26) vytvářjí přízmní růžii, úory mlé, 1,5 2 m v průměru (or. 26), lůžko úoru j kužlovité, uté (or. 26) s m ikr á sk Or. 26 ) stonk s listy polouhlými, přislými (or. 27f1) ž ojímvými (or. 27f2), vroukovně pilovitými, přízmní listy jsou řpíkté, kopisťovité (or. 27), vroukovné ž zuté, úory vlké ž 8 m v průměru (or. 27), květní lůžko j plohé (or. 27), květy v střu květnství jsou trukovité, žluté (or. 27), okrjové jsou jzykovité, ílé (or. 27) Or 27. kop r t in 26 ) květy prvilné mjí ví rovin souměrnosti, (or. 28), tyčink pět ) květy souměrné mjí jnu rovinu souměrnosti, (or. 29), tyčinky vě Or. 28 Or. 29 Or. 26 Smikrásk: kopisťovitý list; úor trukovitýh jzykovitýh květů; shém kužlovitého utého lůžk s květy. Or. 27 Koprtin: úor trukovitýh jzykovitýh květů; shém poélného řzu plohým lůžkm; poélný řz trukovitým květm, uvnitř jsou ptrné vě tyčinky uprostř rozklná čnělk s věm liznmi; jzykovitý květ s vyčnívjíí čnělkou; kopisťovitý list; f1 přislý list; f2 list ojímvý. Or. 28 Prvilný květ (npř. pomněnky) čárkovně roviny souměrnosti. Or. 29 Souměrný květ rozrzilu čárkovně jiná rovin souměrnosti. 27 ) květy v květnství vijnu (or. 30), korun morá, kolovitá (or. 30), klih vytrvlý, n ně s čtyřmi jnosmnnými vjčitými hlkými lsklými tvrkmi (or. 30), rostliny hlupté p o m n ě n k f1 f2 ) květy v květnství okolíku, korun žlutá, morofilová ž črvná, lístky korunní vzpřímné (or. 31) no rozstálé (or. 31), listy v přízmní růžii (or. 31) p r vos n k Or. 30 Or. 31 Or. 30 Pomněnk: vijn tvořný květy s kolovitou korunou (); tři tvrky s částí klih. Or. 31 Prvosnk: květnství s korunními lístky vzpřímnými klihy ostálými; květnství s korunními lístky rozstálými klihy přitisklými; listová růži prvosnky jrní; list prvosnky vyšší. 28 ) vě vnější tyčinky lší nž vě vnitřní tyčinky (or. 32), klih nálvkovitý, pětiípý (or. 32), korun zřtlně voupyská (or. 32), postrnní lloky olního pysku koruny špičté, čsto mlé, trukovité no hyějí, korun ílá, žlutá no růžová ž črvná, loyh čtyřhrnná (or. 32), listy vstříné křižmostojné (or. 32), vroukovné, srčité, v sponí části vzpřímného stonku řpíkté, v horní části přislé Or. 32 hl u h vk Or. 32 Hluhvk: čtyřhrnná loyh s křižmostojnými listy; květ s voupyskou korunou, špičtými postrnními lloky s pětiípým klihm; pohl n květ zpřu zřtlné jsou čtyři tyčinky čnělk s rozklnou liznou; čtyři tvrky s částí klih. ) vě vnitřní tyčinky lší nž vě vnější tyčinky, klih pětizuý, korun voupyská, olní pysk nní lžíovitý (or. 33), korun morá, listy vstříné, řpíkté, lvinité ž širo srčité, vroukovné (or. 33), loyh poléhvá p o p n Or. 33 Or. 33 Popn: listy řpíkté, lvinité, s vroukovnými okrji; korun j voupyská, horní pysk j voulločný, olní pysk trojlločný (střní z nih j uprostř zřtlně vykrojný). 67