Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky. Religionistika. Jakub Havlíček CESTY BOŽSTEV

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky. Religionistika. Jakub Havlíček CESTY BOŽSTEV"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky Religionistika Jakub Havlíček CESTY BOŽSTEV Otázky interpretace náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku Disertační práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Dušan Lužný, Dr. 2009

2 Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Na Rybníčku v Nových Hradech dne 14. června 2009 Mgr. Jakub Havlíček 2

3 Děkuji všem, kteří mě podporovali a pomáhali mi během mého doktorského studia i během práce na tomto textu. Za cenné připomínky a podněty děkuji svému školiteli doc. PhDr. Dušanovi Lužnému, Dr. Děkuji také všem svým kolegům a přátelům z Ústavu religionistiky. Můj dík patří v neposlední řadě členům mé rodiny, zejména Šárce a Margitě Havlíčkovým, bez jejichž trpělivosti, podpory a rad by práce na tomto textu byla mnohem obtížnější. 3

4 Obr. 1. Průvod kněží pod branou torii ve svatyni Kamigamo, Kjóto (foto autor, únor 2004). 4

5 Obsah Poznámka k formální úpravě a přepisu japonských termínů... Úvod... Struktura práce I. část: Výzkumné otázky, klíčové pojmů a teoretickometodologický rámec Cíle a výchozí předpoklady... Teoreticko-metodologický rámec... Religionistika je věda... : Religionistika v systému věd... Religionistika je věda zkoumající... : Základní pravidla religionistického zkoumání... Religionistika je věda zkoumající náboženství : Pojem náboženství v religionistice... Náboženství, společnost, jedinec: Náboženství jako sociální konstrukt Vědecká imaginace náboženství dvě definice... Předmět výzkumu problém náboženského faktu... Identifikace náboženských faktů v japonském kontextu emický a etický přístup... Implicitní a explicitní náboženství... Náboženství, politika a nacionalismus... Koncepce národa v sociálních vědách... Závěr II. část: Vědecká imaginace a náboženství Japonska Úvod... Šintó jako cesta kami... H. Byron Earhart... Karel Werner... Thomas P. Kasulis

6 Co je šintó? Konstrukce a dekonstrukce cesty kami... Japonské náboženství... H. Byron Earhart o japonském náboženství... Joseph M. Kitagawa... Isaiah Ben-Dasan... Závěr: Mnoho tradic a jedna svatá cesta východisko nebo slepá ulička? III. část: Jasukuni mondai případ Jasukuni Úvod... Popis svatyně Jasukuni... Restaurace Meidži... Vznik Jasukuni... Povaha božstev v Jasukuni, proces uvádění do svatyně a terminologie... Státní šintó a formování japonského národa v období Meidži... Ideové kořeny a počátky tzv. státního šintó... Jasukuni a II. světová válka... Jasukuni po roce Případ Nakaja Takafumi... Jasukuni od 60. let do současnosti... Jasukuni a uctívání předků... Závěr Závěr... Bibliografie... Shrnutí... Klíčová slova... Summary... Keywords... Technické údaje

7 Poznámka k formální úpravě a přepisu japonských termínů Na základě předpisu děkana Filozofické fakulty MU Formální náležitosti studentských prací 1 jsou citace z cizojazyčné literatury v textu práce přeloženy do češtiny, v poznámce pod čarou jsou pak uvedeny v originále. V případě citací z japonských pramenů je upřednostněna citace z anglických překladů, jsou-li k dispozici. V textu práce je použita česká forma přepisu japonských slov, vzorem je publikace Reischauer, Edwin O.- Craig, Albert M. (2000), Dějiny Japonska, Praha: Nakladatelství Lidové noviny. U vlastních jmen je na prvním místě uváděno jméno rodové (příjmení). V bibliografických citacích je zachována originální (ve většině případu Hepburnova) forma přepisu jmen japonských autorů. Japonské výrazy a vlastní jména jsou v textu uvedeny také v originále, ve většině případů jen na místě svého prvního výskytu, dále jsou uváděny v českém přepisu. 1 Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/do/1421/ /vzor_bakalarske_prace.pdf [ ]. 7

8 Úvod 8

9 V roce 2003 se mi dostalo možnosti studovat v rámci desetiměsíční výměnné stáže na univerzitě Kansai Gaidai ve městě Hirakata, které je součástí Ósaky. Program asijských studií univerzity Kansai Gaidai nabízel kromě výuky japonštiny také velký výběr kurzů zaměřených na dějiny a kulturu východní Asie, z nichž jsem si vzhledem ke svému odbornému zaměření vybral semináře věnované náboženství a společnosti Japonska. Mezi jinými jsem absolvoval kurzy Antropologické pohledy na kulturu a společnost v Japonsku Jeffry T. Hestera a Náboženství v Japonsku Elizabeth R. Kenney oba kurzy měly zásadní vliv na výběr tématu mé disertační práce. Vedle práce v seminářích, díky níž jsem se důkladně seznámil s vědeckou reflexí japonské kultury a společnosti, jsem dostal také jedinečnou příležitost poznat japonské náboženské tradice v žité, aktuální podobě, když jsem v Kjótu a Ósace navštívil přes padesát náboženských slavností a rituálů. Do Japonska jsem se poté vrátil na kratší pobyty ještě dvakrát v srpnu 2005 a v dubnu Tyto studijní pobyty mě přivedly k tématu, kterým se chci zabývat v této práci, totiž k otázce vztahu náboženství a tvorby národní identity v současném Japonsku a kritickému pohledu na teoreticko-metodologické přístupy k této problematice. Díky studiu v Japonsku jsem se začal zabývat problematikou debat o pojetí japonské národní identity (nihondžinron 日 本 人 論 ), kde mne zvláště zaujaly otázky spojené s vymezováním údajné jedinečnosti japonské národní kultury, s procesy vytyčování hranic určujících příslušnost k japonskému národu a kulturních vazeb tvořících pomyslný tmel japonského národa: z jakých důvodů je japonská kultura prezentována jako jedinečná a homogenní? Jakou roli zde hrají jevy, které lze označit jako náboženské? Pobyty v Japonsku mě také přivedly k závěru, že součástí tzv. japonské národní identity, vymezené na základě kulturní jedinečnosti Japonska a jeho obyvatel, je velké množství jevů, které lze označit jako náboženské a které jsou prezentovány jako nedílná součást japonské identity. Důležité místo zde bezesporu zaujímá šintó, 2 označované jako 2 Tato studie se, pokud je to možné, vyhýbá užívání pojmů šintoismus a šintoistický. Připojení latinské koncovky -ismus k původnímu japonskému termínu šintó lze vykládat jako implicitní vyjádření myšlenky kompaktní, systematické náboženské tradice, která je vnášena do složitého souboru jevů spojených s uctíváním božstev kami. Zjevně se zde odráží snaha tento složitý soubor 9

10 původní japonské náboženství. 3 Šintó 神 道 bývá i v odborných textech zmiňováno jako typická součást národní identity Japonců. Během studijních pobytů v Ósace a Kjótu jsem měl možnost pozorovat, jak je japonská společnost prodchnuta rozličnými normami a zvyklostmi, nacházejícími výraz v ritualizovaném chování, které nesou, řečeno slovy J. Waardenburga, implicitně náboženský charakter. 4 Sami Japonci přitom často označují tyto zvyky, normy, rituály a ceremonie jako součást kultury a tradice, jež otevřeně odmítají považovat za náboženské, i když se často dějí v kontextu, který z nich, jak uvidíme dále, oprávněně činí předmět zájmu religionistiky. 5 S tím samozřejmě souvisí další okruhy problémů, jež bude třeba v práci zmínit, které ale bude jen stěží možné zpracovat v plné šíři. Mám na mysli například problematiku koncepcí národa, vztahu náboženství, ideologie a politiky, problematiku tzv. občanských náboženství, možnosti interpretace procesů aktivního hledání a vytváření tradice, nebo otázku, zda a jak se oficiální pojetí japonské kultury, u něhož lze předpokládat politickou motivaci, odráží ve vědeckých pracích. Je jasné, že se v této studii setkáme s řadou dalších podobných témat, s nimiž se budeme muset alespoň rámcově vypořádat. Tato témata poskytují prostor pro další studium a otevírají řadu dalších otázek, které musí, alespoň prozatím, zůstat mimo rámec této práce. náboženských jevů a priori systematizovat a dát mu určitý řád, který však pouhým pojmenováním není dostatečně metodologicky zakotven. Takový přístup k šintó je se může jevit jako zjednodušující a z metodologického hlediska sporný. Proto bude v této studii všude, kde to bude stylisticky vhodné, upřednostňován japonský termín šintó. 3 V anglicky psané odborné i populárně naučné literatuře se obvykle používá termín Japan s indigenous religion. Viz mj. Japan: Profile of a Nation 1994 (212, heslo Shinto ); Kitagawa 1987; Kodansha VII 1983 (125, heslo Shinto ); srov. Kraemerová Waardenburg Srov. Reader 1991 b a R. Anderson Problematika vymezení předmětu výzkumu religionistiky v japonském kontextu je jedním z klíčových témat této disertační práce. 10

11 Struktura práce V první části práce se budeme zabývat obecnými otázkami vymezení analytických kategorií, jako je například termín náboženství. Pokusíme se vymezit principy, kterými se v přístupu k zacházení s obecnými pojmy a k výběru a zpracování dat řídí religionistika jako kritická sociální věda. Vymezíme prostor, v rámci něhož se jako religionisté budeme při naší práci pohybovat a formulujeme základní otázky, na něž budeme v naší práci hledat odpovědi. Ve druhé části se budeme zabývat několika obrazy japonské religiozity v odborné a populárně naučné literatuře. Budeme tyto systematizující výpovědi o náboženských fenoménech Japonska podrobněji zkoumat z hlediska principů, které formulujeme v první části práce. Cílem bude zjistit kritéria, podle nichž autoři vytvářejí koncepce šintó a japonského náboženství. Ve třetí, historicky zaměřené části budeme sledovat určité souvislosti spojené s případem tokijské svatyně Jasukuni a na základě popisu a analýzy případu Jasukuni se nakonec pokusíme o stanovení interpretačního rámce, který můžeme použít při zkoumání religiozity moderního Japonska. 11

12 I. část: Výzkumné otázky, klíčové pojmy a teoreticko-metodologický rámec 12

13 Cíle práce a výchozí předpoklady Obecným cílem naší studie je kritický pohled na problematiku vymezování pole zájmu religionistického zkoumání. Na základě rozboru konkrétního případu z oblasti náboženství Japonska se pokusíme nalézt odpověď na otázku, zda a jak se lze v rámci religionistického bádání zabývat těmi fenomény, které nesou rysy, díky nimž bývají někdy v odborné literatuře označovány jako kvazi- či pseudonáboženské, 6 implicitně náboženské, 7 atp. Půjde nám zejména o problematiku nacionalistických ideologií, jejíž alespoň stručné analýze se vzhledem k tématu této práce nelze vyhnout, nebo o ritualizované společenské chování a normy, zvláště pokud jsou uváděny v souvislosti se svébytným národním charakterem a v kontextu, který je možné označit jako náboženský. 8 Pokud se otevření těchto témat v rámci religionistického diskurzu 9 ukáže jako oprávněné a nosné, může být významně rozšířen okruh jevů, kterými se religionistika může zabývat. Přitom je zřejmé, že rozšiřování zorného úhlu religionistiky je zcela přirozené a nevyhnutelné vzhledem k tomu, že dosavadní teoretickometodologické rámce nemohou být uspokojivě využity při zkoumání stále se měnícího, složitého souboru jevů, které je možné zahrnout pod pojem náboženství. 10 Důležitost religionistické reflexe tzv. implicitně náboženských jevů navíc naznačují práce mnoha badatelů, z nichž můžeme prozatím zmínit alespoň známé publikace Roberta N. Bellaha, jenž se zabýval náboženskou situací ve Spojených státech a na základě svého 6 Viz např. Eliade 1994; Johnson Viz např. Waardenburg 1997, srov. Fitzgerald 2000 (98-118). 8 Příklad Japonska se zdá k analýze tohoto druhu velmi vhodný, neboť šintó je, jak uvidíme dále, uváděno jako jeden z určujících prvků japonské národní identity. 9 K pojmu diskurs viz Hendl 2008: Daný specializovaný (vědecký) jazyk a asociované myšlenky včetně sociálních dopadů, které vytvářejí jistý typ mocenských vztahů. Určité fenomény se vytvářejí uvnitř diskurzu a neexistují mimo něj (s. 389). Srov. Foucault 2002: A nakonec, jak pevně věřím, namísto postupného upevňování významu tak nestálého slova, jako je diskurs, jsem jeho významy spíš rozmnožil: jednou to byla obecná doména všech výpovědí, jednou individualizovatelná skupina výpovědí, jindy stanovená praxe, zahrnující určitý počet výpovědí (...) (s. 122). V tomto smyslu lze chápat religionistický diskurs jako stanovenou praxi, soubor pravidel, jimiž se řídí vědecká výpověď o náboženstvích. Formulace pravidel výpovědi již můžeme ztotožnit s teoreticko-metodologickým rámcem je nezbytnou součástí každé vědecké práce. Srov. Kuhn 1997: Musí také existovat pravidla omezující jak povahu přijatelných řešení, tak kroky, jimiž se tohoto řešení dosahuje (s. 49). Tato pravidla musejí být ve vědecké práci vyjádřena co nejpřesněji. K problematice spojené s termínem diskurz viz také Mills Srov. Horyna

14 zkoumání rozpracovává koncept občanského náboženství 11 a rovněž Jacquese Waardenburga, který v závěru svého úvodu do religionistiky hovoří o nezbytnosti rozšířit zájem religionistiky o tzv. implicitní náboženství. 12 Budeme tedy hledat odpověď na otázku, jakou roli hrají v procesech vytváření, šíření a reprodukce japonské národní identity prvky, které lze označit jako náboženské. Zaměříme se zejména na případ tokijské šintoistické svatyně Jasukuni a budeme sledovat předpoklad, podle nějž může analýza případu Jasukuni vést k rozkrytí procesů vytváření japonské národní identity, tedy procesů konstrukce a šíření idejí, které vymezují totožnost příslušníků japonského národa. Vedle toho se nelze vyhnout zevrubnému pohledu na místo, které v procesech vzniku japonské národní identity zaujímá náboženský systém označovaný jako šintó neboli cesta božstev či cesta kami. 13 Podnikneme rovněž historickou analýzu zaměřenou zejména na období od tzv. restaurace Meidži v roce 1868 do současnosti, jejímž cílem bude zjistit, jak se v tomto období koncepce japonské národní identity vytvářela, šířila a měnila a jaký vliv na ni měly události spojené s porážkou Japonska v roce Pokusíme se odhalit, jak se koncepce japonského národa, rozvíjená a prosazovaná ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století, projevuje v poválečných japonských dějinách, kdy mělo podle představ Spojenců dojít k přetvoření japonského císařského státu v demokracii západního typu. 11 Bellah Waardenburg 1997: Dnes je ovšem zřejmé, že religionistika ve své klasické podobě vycházela z příliš tradiční a omezené definice předmětu svého studia a že zanedbávala náboženské fenomény a systémy, které tak unikaly z jejího dohledu. Myslím zde zejména na užívání normativních konceptů náboženství, jejichž prostřednictvím nebyla tato vědecká disciplína následně s to určité fenomény a systémy rozpoznat jako náboženské. (...) Identifikace a studium implicitních náboženství tedy představuje neodmyslitelný doplněk jakéhokoli bádání o náboženstvích explicitních (s. 128). 13 První znak 神, šin, džin nebo kami - lze interpretovat jako bůh, božstvo nebo bohové, božstva, druhý 道 tó, dó nebo miči pak jako cesta. Druhý znak 道 v čínštině označuje rovněž cestu, tao (dao). Kombinaci obou znaků pak lze číst jako šintó nebo kami (no) miči. 14

15 Teoreticko-metodologický rámec Zvolené téma je samozřejmě možné nahlížet z mnoha úhlů, ať už z pohledu sociologie, sociální a kulturní antropologie, historie nebo politologie. Každé z těchto hledisek může přinést velmi cenné poznatky, každé z nich si však vybírá a zpracovává soubory dat poněkud odlišným způsobem a v posledku tak náboženské prvky buď opomíjí, nebo odráží více nebo méně okrajově. V této práci proto půjde o pojetí religionistické, jež se zaměřuje v první řadě právě na ty jevy, které lze za splnění určitých, předem co nejpřesněji stanovených teoreticko-metodologických podmínek, označit jako náboženské. Religionistické pojetí, spočívající ve zkoumání jevů definovaných jako náboženské coby ústředního zájmu bádání, se musí v první řadě zabývat identifikací, popisem a analýzou kontextu jevů, které ale zároveň lze jedině na základě důkladné analýzy jejich souvislostí označit jako náboženské. Kontext přitom zahrnuje mimo jiné vznik, způsoby reprodukce a změny, kterým zkoumané fenomény podléhají, přičemž náboženské jevy jsou chápány jako produkty a součásti lidské společnosti, která je na jedné straně vytváří a formuje, na straně druhé je jimi sama utvářena a formována. 14 Religionistika se také zabývá samotnými procesy, v nichž je určitým jevům náboženský význam přisuzován nebo naopak upírán. Hledisko vědy o náboženstvích je tedy velmi vhodným prostředkem k nalezení odpovědi na základní otázku této práce: zda a jakým způsobem jsou v procesu konstrukce japonské národní identity využívány náboženské prvky. S tím úzce souvisí problematika vymezení náboženských fenoménů v japonském kontextu, jíž se budeme v naší stati také podrobněji zabývat. Vstupním předpokladem této práce je, že prvky, které lze označit jako náboženské, mají zásadní význam pro plné pochopení procesů tvorby identity v rámci společnosti moderního Japonska, což hlediska jiných vědních disciplin, například historie či politologie, buď zcela opomíjejí, nebo přinejmenším nedoceňují. Proto se soustředíme právě na dobře známý 14 Ponechme nyní stranou mimosociální faktory (jež obecně chápeme jako faktory nesouvisející se společností ani s jedincem), jako je například vliv přírodního prostředí. 15

16 případ svatyně Jasukuni, který již byl předmětem celé řady odborných pojednání, vycházejících z mnoha různých odborných hledisek. 15 Než se však pustíme do vlastního religionistického pojednání o problematice náboženství Japonska, musíme se věnovat obecnějším otázkám, které se vztahují přímo k religionistice jako vědnímu oboru. Můžeme poukázat na současnou situaci ve vědě o náboženstvích: zdá se, že religionisté 16 nemají doposud ve směřování svého bádání zcela jasno a zůstává otázkou, budou-li v něm vůbec kdy nějaké všeobecně přijímané jasno mít. 17 Debaty o povaze religionistického studia výmluvně ilustrují tvrzení, které ve své učebnici sociologické metodologie uvádí s odkazem na Thomase S. Kuhna Miroslav Disman. Podle Dismana má definice vědy sociální povahu: (...) věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru. 18 Nevyjasněnost dalšího směřování religionistiky potvrzuje i situace uvnitř samotné tuzemské vědy o náboženstvích, v níž se odehrávají velmi zjednodušeně řečeno spory mezi dvěma pojetími religionistiky: na jedné straně stojí religionistika chápaná jako empirická sociální věda, s důrazem na další zpřesňování a vymezování jejího teoreticko-metodologického rámce, 19 na druhé straně pak religionistika ve smyslu spíše filosoficky laděné fenomenologie a hermeneutiky náboženství, s důrazem na větší míru společenské angažovanosti vědy o náboženstvích, například v mezináboženském dialogu. 20 Záměrem naší práce je k této diskuzi přispět a pomoci tak k vymezování teoreticko-metodologického rámce vědy o náboženstvích jako svébytné vědní disciplíny. Poukažme nejprve na otevřenost vědeckého paradigmatu, chápaného jako soubor obecně uznávaných vědeckých výsledků, vědecky přípustných 15 Viz pozn V práci budeme užívat generického maskulina jako čistě stylistického prostředku všude tam, kde to bude vhodné. Formulace religionisté a religionistky by byla slohově poněkud těžkopádná. 17 Srov. Horyna Disman 2007: 13. Srov. Kuhn Viz např. Horyna 1994; týž 2007; Hamar 2008, srov. Blaško 2008 b. 20 Viz např. Štampach 2008; týž Srov. výstižnou recenzi Štampachova Přehledu religionistiky - Blaško 2008 a. 16

17 otázek a způsobů, kterými hledáme na tyto otázky odpovědi. 21 Paradigma chápané v tomto smyslu jistě není neměnné, což platí jak v tzv. společenských, tak i v přírodních vědách. Paradigma je tak možné chápat jako neuzavřený proces. Mění se samozřejmě nejen výsledky, ale i cesty, jimiž se k výsledkům dospívá, a paradigma je tak vlastně stále formováno diskuzí, resp. vědeckou komunikací uvnitř vědecké pospolitosti, jež samozřejmě není a ani nemůže být zcela izolována od vnějších společenských vlivů. Debata mezi vědci probíhá za určitých pravidel, jež můžeme zvát pravidly vědecké komunikace a která můžeme do značné míry ztotožnit s teoreticko-metodologickým rámcem. To je ovšem opět samo součástí vědeckého paradigmatu. V každém případě platí, že hodlá-li badatel jakkoli upravovat či měnit dané paradigma, musí tak činit za pomoci jasně vyjádřených postupů a jakékoli odchylky od stávajícího paradigmatu musí být co nejpřesněji zdůvodněny. Proto je třeba, aby badatel nejprve co nejdůkladněji vymezil svá teoreticko-metodologická východiska, okruhy otázek, kterými se chce ve své práci zabývat a způsoby, kterými k odpovědím hodlá dospět. V naší práci se samozřejmě nemůžeme a nechceme vymezení teoreticko-metodologického rámce vyhnout. Můžeme začít jednoduchým výrokem, který, pokud se zamyslíme nad jeho významem, jasně vymezuje 21 Viz Kuhn 1997, srov. Disman Kuhn chápe paradigma jako: (...) obecně uznávané vědecké výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení (1997: 10), respektive jako ty z obecně přijímaných příkladů současné vědecké praxe, jež poskytují modely, v nichž mají svůj původ zvláštní soudržné tradice vědeckého výzkumu (viz Kuhn1997: 23). Přestože podle Kuhna: (...) zůstává otevřenou otázkou, zda vůbec nějaká ze společenských věd již přijala takové (obecně přijímané, pevné - pozn. aut.) paradigma (1997: 27), neznamená to ještě, že tzv. společenské vědy stojí mimo rámec normální vědy. Podle Kuhna je normální věda: (...) výzkum, který je založen přísně na jednom či několika výsledcích vědy, jež určité vědecké společenství jistým způsobem uznává po určitou dobu jako to, co poskytuje základ pro její další praxi (1997: 23; srov. Paden 2002: 18-19). Podle Kuhna nemusí být paradigmatem nutně jen třeba newtonovská dynamika, existují i mnohem speciálnější, úžeji koncipovaná paradigmata. Poukažme ještě na další nesporný fakt ve vědě existují paradigmata, která jsou zaměřena na stejný nebo podobný úsek jevového světa a jsou všechna do jisté míry použitelná při interpretaci daného jevu či souboru jevů. Vedle newtonovské dynamiky tak například existuje teorie relativity, přičemž pohyb těles v prostoru lze popsat pomocí obou těchto paradigmatických soustav. Obě teorie jsou použitelné, jedna je pouze přesnější či, řečeno slovy K. R. Poppera bližší pravdě nežli druhá (Popper 2002 a viz s. 282; v práci odkazujeme na vydání Popperových děl v angličtině, vedle toho jsou však k dispozici i české překlady základních Popperových textů viz bibliografie). 17

18 hranice, v nichž se jako religionisté můžeme pohybovat: religionistika je věda zkoumající náboženství. 22 Religionistika je věda a proto se nikdy nemůže vymknout z pravidel daných vědeckým paradigmatem, které určuje způsob vedení vědecké rozpravy. Pravidla vědecké komunikace vyžadují, aby vědec - religionista své postupy a zásady svého religionistického zkoumání, vyjádřil co nejpřesněji, aby mohly být výsledky jeho bádání kdykoli prověřeny. Výslovnou formulací pravidel zajišťuje badatel nejen ověřitelnost postupů, ale zároveň - řečeno terminologií Karla Poppera zaručuje také falzifikovatelnost 23 výsledných zjištění, jež se týkají náboženství, vlastního předmětu vědeckého studia religionistiky. Výroky, jež religionista o náboženstvích pronáší, tak mohou být nejen ověřeny, ale i zpochybněny, anebo zcela vyvráceny. Pokusme se nyní vyjádřit obecná teoreticko-metodologická pravidla platná pro religionistické bádání. Začněme od bližšího pohledu na postavení religionistiky v systému věd. Religionistika je věda... : Religionistika v systému věd Akademická věda o náboženstvích čili religionistika je součástí tzv. reálných věd. 24 Do této skupiny patří vědy zkoumající určitými metodami jednotlivé oblasti empirické skutečnosti a lze k nim počítat jak tzv. kulturní vědy, tak vědy přírodní. Reálné vědy se vyznačují třemi rysy: 22 Srov. Blaško 2008; Horyna Popper přičítá falzifikovatelnosti zásadní místo ve své teorii vědy. Mimo jiné uvádí: In so far as a scientific statement speaks about reality, it must be falsifiable: and in so far it is not falsifiable, it does not speak about reality (Popper 2002 a : 316, parafrázuje Einsteinův výrok). K definici falzifikace stručně viz Horyna Štěpán Blecha Šaradín Ke stručnému shrnutí teorie vědy K. R. Poppera viz Fajkus Jednoduše řečeno, vědecká zjištění musejí být falzifikovatelná pak lze považovat teorii za vědeckou. Falzifikovatelnost spočívá v požadavku, aby z teorie vždy vyplývaly teze, které je možné empiricky vyvrátit. Odolává-li teorie pokusům o falzifikaci, hovoří Popper o její koroboraci (teorie se osvědčuje ). Pokud však teorie nesplňuje požadavek falzifikovatelnosti, hovoří Popper o její imunizaci (viz Popper 2002 b ). Lze říci, že vědecká teorie nesmí mít povahu dogmatického výroku s nárokem na absolutní pravdivost znemožňujícím eventuální vyvrácení takového výroku. Ponechme nyní stranou debaty o všech možných důsledcích principu falzifikace a rovněž jistý rozpor mezi pojetím filosofie vědy u K. R. Poppera a T. S. Kuhna (srov. Parusniková 2005 ; táž 2007; viz také Merton 2007). 24 Je možné odkázat na klasifikační systém věd podle Arna Anzenbachera (1991; viz s ). Srov. Höschl 1999 a. 18

19 a) jsou empirické, protože jejich předmětem je popis a výklad určité dílčí oblasti zkušenostního světa, v níž také může být bádání dané reálné vědy ověřeno, b) jsou tematicky redukované, to znamená, že se zaměřují pouze na určitý aspekt předmětu studia dané reálné vědy, a konečně jsou také c) metodicky abstraktní, to znamená, že: (...) své téma postihují pouze tak, jak to připouští metoda. Co se dané metodě vymyká, není tématem. Od toho se odhlíží (abstrahuje). 25 Je zřejmé, že religionistika jako reálná věda neřeší otázky univerzální povahy, neptá se kupříkladu po podstatě bytí či po existenci boha, zabývá se pouze otázkami empirickými: může například řešit problematiku role náboženských jevů 26 v procesu konstrukce japonské národní identity. Mluvíme-li o klasifikaci věd, narážíme zároveň na problém spojený s ostrým dělením věd na přírodní disciplíny a společenskovědní obory, mezi něž je počítána také religionistika. Proti samotné klasifikaci reálných věd na tyto dvě oblasti nelze v zásadě nic namítat a můžeme jistě vést dlouhé debaty o tom, kde mezi jednotlivými vědními disciplinami vést dělicí čáru, 27 zda je například psychologie nebo etologie člověka více přírodovědnou nebo humanitní disciplínou nebo jak se obě oblasti reálných věd liší z hlediska používaných metod. 28 Zřetelný problém se v každém 25 Anzenbacher 1991: 22. Anzenbacherova klasifikace věd je značně široká mohli bychom jistě diskutovat o tom, na základě jakých kritérií a zda vůbec lze teologii či filosofii zahrnout mezi vědy (srov. např. Krob Holzbachová Cetl Nový - Hlavoň 2001). 26 Problematikou identifikace náboženských jevů se zabýváme níže. 27 Srov. Höschl 1999 ab ; Slavík Höschl přitom (s odkazem na F. A. Hayeka) poznamenává, že lidský mozek nemůže plně vysvětlit sám sebe, natož předpovědět výsledky interakce velkého počtu lidských myslí. Připomeňme však, že vědecké paradigma je neuzavřený proces a jakákoli vědecká teorie, pokud by nárokovala absolutní platnost a schopnost aplikace na všechny jevy reálného světa, by nemohla být považována za vědeckou, neboť by nesplňovala kritérium falzifikovatelnosti. Nezapomínejme, že ani tzv. přírodní vědy v žádném případě nedisponují univerzální teorií všeho, která by byla s to popsat jevy jak v makro- tak v mikrosvětě (srov. Smolin 2006; Barrow 1998). Ani v tom není mezi tzv. přírodními a humanitními či společenskými vědami rozdíl. 28 Nesnažíme se samozřejmě tvrdit, že společenské vědy mají jednoduše postupovat zcela stejnými metodami, jako vědy přírodní takové pokusy mají již dějiny vědy za sebou. Protože se však obě skupiny věd zabývají jevy zkušenostního světa, musejí respektovat stejné, nebo přinejmenším velmi podobné hranice. Srov. Harrington 2006: Sociologie není věda ve stejném smyslu jako fyzika. Humanitní a sociální vědy studují významy, hodnoty, záměry, přesvědčení a ideje realizované v lidském sociálním chování a v sociálně vytvořených institucích, událostech a symbolických objektech ( ). Tyto ( ) jsou produktem záměrného ( ) jednání lidských aktérů v konkrétních kulturních a historických situacích. Proto nepodléhají obecným principům příčin a následků stejným 19

20 případě objeví tehdy, když začnou být tyto dvě oblasti vědy stavěny do protikladu, jenž může být doprovázen buď filosoficky nebo více či méně skrytě nábožensky podmíněnými odkazy na výlučnost věd o člověku jakožto subjektu, který je co do své nejhlubší podstaty neobjektivovatelný. 29 Odkážeme-li na systém věd, jak jsme se s ním seznámili v pojetí Arna Anzenbachera, je zřejmé, že problematika neobjektivizovatelného člověka musí zůstat doménou univerzální vědy, jakou je například filosofie. Reálné vědy, které jsou ze své podstaty empirické, tematicky redukované a abstraktní, nemohou řešit problémy tohoto druhu a musí se zaměřit na ty jevy zkušenostního světa, které odpovídají jejich teoretickometodologickému rámci. Jde-li o lidskou přirozenost či podstatu člověka, musí reálné vědy přistoupit k této problematice reduktivním způsobem 30 a (prozatím nebo navždy?) se smířit s tím, že nejsou schopny bezezbytku interpretovat činnosti tak složitých socio-kulturních systémů, jakým je například burza. Nezapomínejme, že ani současné přírodní vědy se svými exaktními metodami nejsou s to zcela vysvětlit všechny jevy, které je možné pozorovat v rámci univerza. 31 Proto je zcela v souladu s paradigmatem reálných věd, když vědec v rámci své práce vykládá jevy spojené s lidskou existencí, umění, lásku či náboženské fenomény, třeba na základě evoluční biologie. Objevují-li se pak v sociálních vědách varování před sociologismem, 32 tedy nazírání jevů spojených s lidskou existencí jako výlučně sociálních způsobem, jímž přírodovědci metodou opakovatelných experimentů nakládají s fyzikálními prvky. Přestože i přírodovědci do jisté míry pracují se symbolickými konstrukty, ( ) vědecké postupy například v biochemii se výrazně liší od vědeckých postupů například literární kritiky nebo religionistiky (s. 31). Nezbývá než doplnit, že obě oblasti věd se mohou lišit v postupech, sociologie a religionistika se však od fyziky neliší v pravidlech, jež z těchto disciplín činí součást reálných věd. Z tohoto hlediska může být výrok Sociologie není věda ve stejném smyslu jako fyzika bez dalšího poněkud zavádějící. 29 Jak činí např. Štampach 2009 (srov. pozn. 41 této práce). Pokud Štampach uvádí, že: Pro humanitní obory je nezbytné konstatovat, že tím (objektivizujícím přístupem pozn aut.) člověk není vyčerpán. Jinak by tyto disciplíny resignovaly na celé oblasti bádání a interpretace vyžadované praxí individuálního sociálního života (Štampach 2009, nestránkováno), pak můžeme říci, že má-li religionistika zůstat reálnou empirickou vědou a nemá-li se stát např. filosofií náboženství, je samozřejmě třeba, aby teoreticko-metodologicky redukovala oblast otázek, které si může klást. Religionistika jako akademická vědní disciplína není a nemůže být univerzální vědou, jimiž podle Anzenbacherovy klasifikace jsou filosofie a teologie. 30 Srov. Petrusek Srov. Barrow Srov. Eriksen

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Klasifikace věd Ročník 1. Datum tvorby 2.9.2013

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.

Více

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Jak psát bakalářskou či diplomovou práci. Možná úskalí při výběru témat a vedoucích prací:

Jak psát bakalářskou či diplomovou práci. Možná úskalí při výběru témat a vedoucích prací: Jak psát bakalářskou či diplomovou práci Následující text poskytuje základní informace o tom, jak si zvolit téma bakalářské (a také Úvodu k bc. práci) či diplomové práce a jak práci tohoto typu psát. Výchozím

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016

Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016 Hradec Králové, 20. 12. 2016 č.j.: DFF/673/2016 Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016 Podmínky přijímacího řízení pro doktorské studium pro akademický rok 2017/2018 Tímto výnosem je vypisováno přijímací řízení

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací

Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací Rozsah maturitní práce je 10 20 stran hlavního textu, počítáno tedy od úvodu po závěr; nepočítají se tedy přílohy ani úvodní stránky. V poslední fázi zpracování

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

METODICKÝ POKYN Č. 2/2012

METODICKÝ POKYN Č. 2/2012 METODICKÝ POKYN Č. 2/2012» Podrobnost odrobnost zadání územních plánů či jejich změn» ze dne 10. 4.2012 Krajský úřad Jihočeský kraj odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic,

Více

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE název práce Obor: Třída: Školní rok: jméno a příjmení autora

Více

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Občanská věda a vzdělávání v zrcadle digitálních technologií. Inforum 2016 Michal Černý KISK FF MU

Občanská věda a vzdělávání v zrcadle digitálních technologií. Inforum 2016 Michal Černý KISK FF MU Občanská věda a vzdělávání v zrcadle digitálních technologií Inforum 2016 Michal Černý KISK FF MU Osnova Motivace Heutagogika Co-curiculum a PLE Občanská věda Občanské vzdělávání Budoucnost Motivace Masarykovská

Více

Příprava bakalářské práce

Příprava bakalářské práce Příprava bakalářské práce CÍLEM JE NAUČIT SE PRACOVAT S ODBORNOU LITERATUROU příprava během letního semestru vyhledávání literatury výběr a analýza nejpodstatnějších částí textu konzultace se školitelem

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Příklad č. 1. Příklady pochybení vzniklých při studiu doktorských studijních programů na FPR

Příklad č. 1. Příklady pochybení vzniklých při studiu doktorských studijních programů na FPR Příklady pochybení vzniklých při studiu doktorských studijních programů na FPR Zveřejněno na žádost představitelů studentské komory AS ZČU Příklad č. 1. - pro obor pracovního práva na katedře pracovního

Více

Obsah. Předmluva 5 Úvod 7 Jaký by měl být vůdce úvahy filozofů (Josef Smolík) 9

Obsah. Předmluva 5 Úvod 7 Jaký by měl být vůdce úvahy filozofů (Josef Smolík) 9 3 Obsah Předmluva 5 Úvod 7 Jaký by měl být vůdce úvahy filozofů (Josef Smolík) 9 2.1 Platón 10 2.2 Aristotelés 15 2.3 Machiavelli 18 2.4 Vůdce vnímaný prizmatem filozofického přístupu 23 Politická psychologie,

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

Nová publikace o e-learningu

Nová publikace o e-learningu Nová publikace o e-learningu Zounek, Jiří. E-learning jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2 Publikace se komplexně věnuje aktuálnímu

Více

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ZÁKON č. 100/2001 Sb. ze dne 20. února 2001 O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

Více

Závěrečná práce. Odborný styl

Závěrečná práce. Odborný styl Závěrečná práce Odborný styl Anotace - abstrakt Anotace je napsána na samostatném listu a má rozsah 10 až 15 řádků.je stručným a komplexním popisem obsahu práce, nově objevených skutečností a z nich plynoucích

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

S t a n o vi s k o. odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 1/2012

S t a n o vi s k o. odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 1/2012 S t a n o vi s k o odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 1/2012 Označení stanoviska: Zveřejňování poskytnuté informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím Právní předpis:

Více

Pojmové mapy ve výuce fyziky

Pojmové mapy ve výuce fyziky Pojmové mapy ve výuce fyziky Renata Holubová Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, e-mail: renata.holubova@upol.cz Úvod Rámcové vzdělávací programy mají pomoci dosáhnout u žáků přírodovědné gramotnosti. Tento

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu. Název práce

ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu. Název práce 25 45 65 50 (VZOR ÚVODNÍCH STRÁNEK PRÁCE) Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická, Brno, Sokolská 1 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu Název práce 25 Studijní obor: Technické lyceum 78 42

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Pod záštitou děkana CMTF UP v Olomouci prof. Ing. Mgr. et Mgr. Petera Tavela, Ph.D. Mgr. František Hylmar SJ Licenciát ze spirituální

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 1 a přejeme Vám hodně radosti a uspokojení ze získávání

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ PRÁCE S PRAMENY

BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ PRÁCE S PRAMENY BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ PRÁCE S PRAMENY STRUKTURA BP Abstrakt, klíčová slova Obsah Úvod Teoreticko-metodologická část Analytická část Závěr Bibliografie Přílohy TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Nacionalizmus Ve světových dějinách se od konce 18. století nacionalizmus stal fenoménem,

Více

Položky diplomové práce

Položky diplomové práce Kompletace práce Položky diplomové práce Povinné položky ročníkové práce jsou uvedeny tučně: Přední strana desek Titulní strana (započítává se do číslování stran) Prohlášení o samostatném zpracování práce

Více

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie

Více

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.

Více

Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky

Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky specifika evidence, diagnostiky a návrhu oprav poruch z pohledu památkáře Petr Kuneš Péče o stavební památky V praktické památkové péči neexistuje

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. 1. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává ve třech výtiscích v pevné vazbě. Práce musí být svázaná

Více